31. prosinec 2024

Ceny potravin letos v listopadu meziročně vzrostly o 2,8 procenta. V příštím roce by se zdražování mělo pohybovat podle agrárního analytika Petra Havla do pěti procent. Potravinářská komora ČR je toho názoru, že kvůli zvyšujícím se nákladům nelze zlevňování očekávat.

Mluvčí komory Marek Zemánek upozornil, že sice ceny v polovině letošního roku klesaly v Česku nejvíc v celé Evropské unii, podle něj to ale bylo kvůli tomu, že se nadprůměrně zvýšily v minulých letech při „inflační krizi“.

Více v dnešní MF Dnes

30. prosinec 2024

V polovině listopadu zavládlo v celé EU velké napětí. Evropský parlament pod drobnohledem zemědělců, potravinářů i obchodníků rozhodoval o ročním odkladu účinnosti Evropského nařízení o odlesňování. Obavy z nadměrné byrokracie, zvýšených nákladů apod. se určitě dají pochopit, avšak Evropa se nevzdává svých ambic na udržitelnost. Jak se na celou problematiku dívá ředitelka Iva Werbynská, jsme se zeptali přímo v Obalovém institutu Syba.

Rozlišuje nařízení mezi malými, středními a velkými podniky? Resp. jakých subjektů se má nařízení dotknout, je to nějak odstupňováno podobně jako u ESG reportingu?
Ano, nařízení EUDR zavádí odstupňované požadavky na základě velikosti podniků a jejich role v dodavatelském řetězci. Malé a střední podniky mají zjednodušené povinnosti, například ohledně vykazování náležité péče, zatímco velké společnosti nesou plnou odpovědnost za transparentnost a dodržování pravidel. Cílem je umožnit všem subjektům přizpůsobit se bez neúměrné administrativní zátěže.
 
A z pohledu České republiky se EUDR bude týkat jakých subjektů?
České republice se očekává, že nařízení ovlivní stovky podniků, přičemž největší dopad pocítí společnosti napojené na komodity uvedené v EUDR. Jedná se především o potravinářské firmy, maloobchodní řetězce, výrobce obalů a zpracovatele dřeva.
 
Nařízení bude relevantní pro firmy všech velikostí. Velké podniky budou zasaženy zejména svou povinností zajistit úplnou sledovatelnost svých dodavatelských řetězců. Malé a střední podniky mohou být od některých povinností osvobozeny, ale přesto budou muset splňovat základní požadavky.
 
Jaké administrativní a finanční náklady jsou s tím spojené?
Zavedení systémů pro sledovatelnost, auditování a certifikaci produktů si vyžádá značné investice. Firmy budou muset například najímat odborníky na dodržování náležité péče, implementovat nové IT systémy a vypracovat procesy pro prověřování dodavatelů.
 
Studie Evropské komise odhadují, že náklady na implementaci nařízení mohou dosáhnout až stovek tisíc eur pro velké společnosti, zatímco u menších firem se náklady pohybují v řádu tisíců eur. Tyto náklady zahrnují například poplatky za certifikace a školení zaměstnanců.
 
Zatížení českých podniků bude záviset také na odvětví, ve kterém působí. Například potravinářské firmy, které využívají sóju a palmový olej, mohou čelit větším požadavkům než firmy ve zpracování dřeva s transparentními zdroji. Přesto bude klíčové začít s přípravami co nejdříve, aby minimalizovali rizika spojená s nesplněním požadavků.
 
Kromě přímých nákladů existují i nepřímé dopady, například potenciální ztráta některých dodavatelů, kteří nebudou schopni splnit požadavky EUDR, což může ovlivnit kontinuitu zásobování a zvýšit ceny vstupních surovin.
 
Celý rozhovor v časopisu Odpadové fórum (1/2025)
30. prosinec 2024

Plýtvání potravinami bývá označováno za závažný ekonomický, ekologický i sociální a etický problém. Když hovoříme o ekonomickém aspektu plýtvání potravinami, máme na mysli především ztrátu finančních prostředků, které jsou vynaloženy na produkci potravin, jež nejsou využity a končí v koši. Podle odhadů zveřejňovaných Eurostatem je hodnota potravin, které jsou v rámci Evropské unie ročně vyplýtvány, přibližně 132 miliard eur.

V této souvislosti je dobré připomenout, že nákup potravin zcela jistě není zanedbatelná položka ani v rozpočtu českých domácností. Podle Českého statistického úřadu byly v roce 2023 výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje (bez restaurací a alkoholických nápojů) 38 955 Kč ročně na jednoho člena domácnosti, tedy 19,1 % ze všech spotřebních výdajů. Vedle výdajů na bydlení, vodu a energie se tak jedná o druhou největší položku v rodinných rozpočtech.

Více v časopisu Odpadové fórum (1/2025)

28. prosinec 2024

Přestože podle expertů můžeme na ceny potravin, které jsme tu měli před třemi lety, zapomenout, letos jsme přece jen zažívali zlevňování. Dolů šly třeba ceny mouky, cukru a od poloviny roku i brambor. Naopak výrazně zdražilo máslo a vejce. A zlevňování rozhodně nemáme očekávat ani v příštím roce. Podle ekonomky Jany Matesové by se jak média, tak veřejnost měli zaměřit na to, kdo z této situace nekale profituje. 

Cenu vajec šponuje i změna chovu

Cena vajec před Vánoci meziročně stoupla o 31,5 procenta. Na evropském trhu jich byl nedostatek kvůli ptačí chřipce a přestavbám na bezklecové chovy. „Obchodníci nemají, kde ty vejce nakoupit, a to je podtrženo tou nákazovou situací,“ sdělila předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Kdo zneužívá situaci?

Potravináři tak vzkazují, že na zlevňování potravin máme v příštím roce zapomenout. „Rostou výkupní ceny komodit – mléka, obilovin. Připočíst můžeme raketově rostoucí poplatky za obaly, odpady. Nelze opomenout ani rostoucí mzdy v sektoru,“ vypočetl faktory zdražování mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. V novém roce si prý připlatíme i za mouku. „Roste výkupní cena pšenice a žita. Roli sehrává i faktor pěstebních ploch, protože v Česku potažmo v Evropě se plochy snižují,“ dodal Zemánek.

Zdroj: https://cnn.iprima.cz/na-levnejsi-potraviny-zapomente-musime-zjistit-kdo-situace-zneuziva-varuji-ekonomove-457184

28. prosinec 2024

Očima šéfů předních českých firem má za sebou česká ekonomika rok stabilizace. Po éře covidu, začátku války na Ukrajině a energetické krize se podnikům dařilo nejen přizpůsobit se novým podmínkám na trhu, ale začaly se i znovu rozvíjet. Do nového roku by si velká část ze čtyřiceti podnikatelů a manažerů oslovených v anketě iDNES.cz přála především snížení regulací a byrokracie.

Podnikatelé a šéfové firem odpovídali na následující dotazy:
1. Jak za svou firmu hodnotíte rok 2024 a jaký vývoj čekáte v roce 2025?
2. Jaké hlavní úkoly z pohledu vašeho byznysu má před sebou Česko a EU?
 
Ondřej Beránek, Bohemia Sekt
1. Rok 2024 byl pro nás ve znamení oživené poptávky po šumivých vínech, ve znamení investic, ale také slabé sklizně hroznů. Máme zmodernizovanou stáčecí linku, která mimo jiné umožňuje soběstačnost v produkci nealkoholických produktů. Těch nabízíme již sedm, což reflektuje měnící se chování spotřebitelů. Sklizeň byla především kvůli rozmarům počasí v průběhu roku výrazně pod naším očekáváním.
2. Rok 2025 bude v našem byznysu výzvou kvůli klimatickým změnám, společné zemědělské politice a stále narůstající byrokracii. Řešení na půdě EU hledá tzv. High level group zástupců vinařských zemí. Tato setkání musíme využít i k hájení národních zájmů a tlaku na unifikaci pravidel trhu pro dosažení rovných podnikatelských podmínek.
 
Pavlína Kalousová, Plzeňský Prazdroj
1. Česká hospoda je unikátní místo, kde se potkávají všechny vrstvy společnosti, kde se debatuje a tříbí názory. Tento jedinečný fenomén, který podporuje socializaci komunit a oživuje malé obce, se však zejména po covidu začal vytrácet, zvláště na vesnicích a v malých obcích. Letošní rok nebyl výjimkou, a to i přesto, že v porovnání s předchozími lety byl bez pandemie, s nižší inflací a menším tlakem ze strany cen energií. Lidé v Česku se nevrátili do restaurací a hospod v takové míře jako před rokem 2019. Proto chceme pokračovat v podpoře gastronomie a investovat do jejich rozvoje. A to nejen do zavedených podniků, ale zvláště na venkově, kde chybějí místa k setkávání lidí.
2. Zásadním krokem a vlastně jediným opravdu udržitelným řešením pro nápojové obaly je zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky. To, co už 16 evropských zemí má a funguje jim to, Rakousko zavede od ledna 2025 a Polsko příští rok dokončí, my máme nyní v podobě návrhu zákona. Protože třídění není recyklace. Navíc plechovek se nyní vytřídí jen třicet procent. A podle nové legislativy EU, která je těsně před schválením, mají členské země v roce 2026 vysbírat 80 procent plastových lahví a plechovek. Pokud na tuto hranici nedosáhnou, měly by zálohový systém zavést.

Čestmír Motejzík, Maso Uzeniny Písek
1. Tento rok byl nejen pro naši firmu, ale pro celý obor zpracování masa nepříznivý. Největším problémem jsou nerovné podmínky mezi jednotlivými státy a neschopnost (nechuť) Česka řešit tyto rozdíly. Významný obrat v roce 2025 neočekáváme, protože současná vládnoucí politická garnitura není schopna změn.
2. Přesvědčit bruselskou administrativu, že způsob, jakým prosazuje zelenou politiku, je ekonomická sebevražda. Zajistit rovné podmínky napříč EU, protože zemědělský a zpracovatelský trh je významně deformován národními dotacemi a rozdílnou legislativou jednotlivých států.
 
27. prosinec 2024

Ceny by v příštím roce měly růst jen mírně. Inflaci mohou tlačit nahoru potraviny, služby a bydlení, tvrdí ekonomové.

Po divoké inflační jízdě let 2022 a 2023, kdy ceny zboží a služeb v Česku vzrostly celkem o 25,8 procenta, by se v roce 2025 měly ceny zvyšovat tempem, na jaké jsou Češi dlouhodobě zvyklí.

Potraviny nezlevní, tvrdí výrobci

Ve vzduchu také visí inflační rizika, která lze ale těžko přesně předvídat. A podle ekonomů možná zasáhnou některé z elementárních položek v rozpočtu domácností – bydlení a potraviny.

Potravinářská komora tvrdí, že nelze v příštím roce očekávat, že potraviny zlevní. „Zdražují veškeré vstupní suroviny, Česko má také stále jedny z nejvyšších cen energií, raketově rostou mzdové náklady a připočíst lze i rostoucí náklady za obaly či odpady,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.

Podle komory ceny potravin zvyšuje i nárůst byrokracie a zelené politiky. „Zelená transformace navíc ohrožuje nejen potravinovou soběstačnost samotné Evropy, ale také konkurenceschopnost českých, potažmo evropských producentů - zejména malých a středních podniků,“ dodal.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-co-cekat-v-roce-2025-drazsi-jidlo-a-bydleni-ale-levnejsi-elektrinu-266147

26. prosinec 2024

Za marketingovou podporu kvalitních českých a regionálních potravin utratí stát ročně až stovky milionů korun. Chce tak edukovat spotřebitele, pomoci rozpoznat kvalitní potraviny a podpořit domácí zemědělce a výrobce. Má to ale smysl v zemi, kde je nejdůležitějším faktorem pro zákazníka cena? Zatímco ministerstvo i potravináři považují podobné investice za potřebné, menší zemědělci by si podporu představovali jinak.

Vizuálně agresivní cenové taháky, neustále se měnící slevové nabídky, cenová nestabilita, prázdné regály u levného zboží z dovozu či zelenina z druhého konce světa. I tak by se dala popsat situace v některých tuzemských supermarketech.

Je tedy otázkou, zda mají stamilionové investice do propagace národních značek kvality, jako jsou Klasa a Regionální potravina, v Česku vůbec smysl. Podle ministerstva zemědělství, Zemědělského svazu ČR i potravinářů rozhodně ano. Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje především menší podniky a farmáře, ale takovou pomoc považuje za pustý marketing s minimálním reálným dopadem.

„V posledních letech dochází k mírnému posunu. Češi si více uvědomují význam kvality a původu potravin,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Tento trend potvrzuje i Potravinářská komora. „Po pandemii koronaviru a inflační krizi lidé znovu kladou důraz na čerstvost, kvalitu i původ zboží,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Značka Klasa je udělována ministerstvem zemědělství výjimečně kvalitním výrobkům. Značkou Regionální potravina jsou oceňovány výrobky, u kterých minimálně 80 procent použitých surovin pochází z konkrétního regionu.

„Pokud chceme, aby spotřebitelé vnímali dlouhodobě otázku kvality jako jednu z priorit při nákupu potravin, je potřeba i nadále značky marketingově podporovat,“ myslí si Zemánek.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ma-narodni-znacka-kvality-potravin-klasa-smysl-farmari-by-stamiliony-ocenili-jinde-40500568

26. prosinec 2024

Česká ekonomika v příštím roce zrychlí svůj růst ke dvěma procentům, když ji nadále potáhne zejména spotřeba domácností. Inflace zůstane na podobné úrovni jako letos, a protože růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se i reálné příjmy domácností.

Inflace zůstane příštím roce podle odborníků pod kontrolou a celoroční růst spotřebitelských cen se bude pohybovat kolem letošní průměrné hodnoty 2,5 procenta. "Jedním z hlavních faktorů rostoucí inflace bude zvýšená dynamika cen potravin, která bude v druhé polovině roku zpomalovat. Zvýšený růst cen zůstane také v sektoru služeb. Protiinflačně by naopak měl působit segment pohonných hmot," uvedl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika-pristi-rok-zrychli-ocekavaji-experti-inflace/r~870ae6b0c36811efb553ac1f6b220ee8/

24. prosinec 2024

Čeští producenti ryb zažívají během adventu vrchol své několikaleté práce. O kapry, kteří se standardně chovají tři až čtyři roky, je totiž zájem hlavně na vánočním trhu, jinak se u nás prodávají omezeně. Letošní sezona přitom bude maximálně průměrná, říká pro Hrot24 Michal Kratochvíl, ředitel Rybářského sdružení České republiky. Na vině jsou nedávné povodně a aktuální klimatické podmínky, také ale stále se propadající zájem Čechů o sladkovodní ryby a o ryby vůbec.

Celý rozhovor zde: https://www.hrot24.cz/clanek/ceska-produkce-ryb-kapru-export-do-nemecka-polska-vyvoj-spotreby-a-trendy-v-rybarstvi-HFLpr

24. prosinec 2024

Náhlý nárůst ceny másla před Vánoci nedá Čechům spát. Prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová vysvětlila, co k máselné krizi přispělo. Lidé podle ní viníka nenajdou.

Mnoho lidí by si na původce drahých potravin nejspíš rádo ukázalo prstem, jenže podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové to není tak snadné. S rostoucími cenami másla bojuje celá Evropa.

"Viník není a my se to snažíme vysvětlit vlastně od začátku této předvánoční máselné krize. Bohužel k tomu přispěla situace, která je na trhu, a bohužel tato situace je v celé Evropě," popsala v rozhovoru pro internetovou televizi XTV.

Problémem je podle ní nedostatečná produkce mléka. "To znamená, že je nedostatek mléčného tuku. A právě to je příčina, proč je máslo drahé. Počty dojnic v celé Evropě klesají, což znamená nižší dojivost," uvedla Večeřová.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/589215-cesi-zuri-kvuli-cene-masla-vinika-nehledejte-rika-sefka-potravinarske-komory

24. prosinec 2024

Kilogramový živý kapr letos vyjde na 125,15 koruny, téměř o tři koruny dráž než minulý rok. Zhruba o třetinu víc proti loňsku stojí máslo a vejce, mírně stoupla také cena mléka. Cukr, mouka a brambory jsou naopak oproti loňským Vánocům levnější. Vyplývá to z prosincových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Více zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/802615/takhle-zdrazila-vanocni-tabule-cesi-si-letos-priplati-za-kapra-maslo-i-vejce-co-zlevnilo.html

23. prosinec 2024

Kdysi luxusní ovoce a podpultové zboží se stalo běžnou součástí nákupních vozíků. Ale nejen to: Banán ovládl titulní strany světových médií jako příklad mnohamilionového umění. Je nejvyšší čas podívat se mu pořádně pod slupku.

Věděli jste, že je dnes Česká republika jedním z největších vývozců banánů na světě? Zní to absurdně, ale je to opravdu tak. Podle české Potravinářské komory reexportujeme banány za téměř jednu miliardu korun (kolem 45 tisíc tun ročně). Jak je možné, že se země v srdci Evropy stala banánovou velmocí, přestože banánovníky ve velkém nepěstuje?

Funguje to takto: Do Evropy, většinou do velkých přístavů na západě, jako jsou Antverpy v Belgii nebo Hamburk v Německu, připlují úplně nezralé, zelené plody. To aby vydržely lodní transport. Do Česka většinou toto na zkázu náchylné ovoce putuje z Kolumbie, Kostariky a Ekvádoru. Cesta trvá přibližně tři týdny.

Zakřivený euromýtus

Bruselský mýtus o správné zakřivenosti banánu podle parametrů Evropské unie koluje mezi lidmi dodnes. Jde o fámu, že EU zakázala prodej zakřivených banánů. Přitom euroúředníci jen definovali kritéria pro jednotlivé jakostní kategorie s tím, že délka banánu musí být nejméně 14 cm. „Pokud zákazník chce křivé banány, dostane je, ale musí je hledat v jiné jakostní třídě. Pravidla pro standardy kvality ovoce a zeleniny si určují pouze obchodní řetězce,“ vysvětluje Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory.

Více čtěte zde:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-jidlo-ukrizovany-banan-budi-emoce-jak-se-z-podpultoveho-zbozi-stal-objekt-za-150-milionu-korun-266656

22. prosinec 2024

Polská vláda se chce pokusit zastavit prudký růst ceny másla. Uvolní na trh tisíc tun ze státních strategických rezerv. Český resort zemědělství pro CNN Prima NEWS uvedl, že podobný krok nepřichází v úvahu, jelikož hmotné rezervy podle něj mají „sloužit jen pro krizové stavy“. Ekonom Petr Bartoň podotkl, že takový krok tuzemského kabinetu by stejně přišel pozdě a mohl by působit, že stát chce jen v atmosféře snižování cen másla „slíznout smetanu“.

Více tady: https://cnn.iprima.cz/polsko-uvolni-maslo-z-hmotnych-rezerv-aby-snizilo-ceny-cesky-resort-tento-krok-ostre-odmita-456949

22. prosinec 2024

Mise se uskuteční ve dnech 8. až 14. února 2025.

Program je zaměřen na energetiku, kreativní průmysl (zejm. gamingu), ICT (cyber) a vědu a výzkum. Počítá se s podnikatelskými setkáními a následnými B2B jednáními, a to ve spolupráci s našimi zastupitelskými úřady a místními institucemi.

Záloha na účastnický poplatek bez DPH činí 3 596 EUR, 89 900 Kč (členové Hospodářské komory ČR mají slevu 10 %) a zahrnuje ubytování, transfery, pronájmy prostor, catering, organizace firemních jednání, organizační náklady spojené s přípravou mise a služby pracovníků HK ČR po dobu mise.

V případě zájmu, nejpozději do 6. ledna 2025, najdete další informace tady: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-do-japonska-s-predsedou-senatu-milosem-vystrcilem/


22. prosinec 2024

53. ročník Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin CzechFoodChem 2025 se bude konat ve dnech 18. až 20. 5. 2025 v Praze.

Symposium začne 18. 5. v nedělní podvečer senzoricky zaměřeným odborným programem. Hlavní odborný program proběhne v pondělí a úterý 19. až 20. května v budově ČSVTS na Novotného lávce v Praze na Starém Městě.

V současné době se připravuje program hlavního bloku plenárních přednášek.

Další informace budou postupně zveřejňovány zde: http://czechfoodchem.cz/

22. prosinec 2024

Konec některých potravin balených po porcích – například smetan do kávy, koření nebo omáček. Od roku 2030 se tento typ obalů zřejmě nebude vyrábět. Zmizí i malá balení drogistických přípravků v hotelích. Nová pravidla, která tento týden přijala Rada Evropské unie, mají snížit množství odpadu z obalů.

Výrobci a obchodníci nová pravidla Evropské unie většinou vítají, ale zároveň upozorňují na komplikace – třeba na možné zkrácení trvanlivosti potravin nebo poškození zboží při přepravě.

Například současné balení plátkového sýru, které se skládá hned z pěti různých plastových částí, chrání sýr až šedesát dní. Výrobek zůstane zdravotně nezávadný. „Nikdo se určitě nechce vrátit k novinám a nikdo se nechce vrátit do nějakých papírů a k trvanlivostem na dva tři dny. Umím si představit, že všichni budeme hledat tenčí a ještě tenčí folie na hraně jejich technologických vlastností, aby výrobek udržely,“ nastínil pro ČT jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.

Omezit bude nutné i množství vzduchu ve výrobcích. Firmy budou muset najít řešení. „Lze předpokládat, že jde o náklady navíc, takže je možné, že se pak položky promítnou do cen výrobků,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/mene-obalu-a-trideni-textilu-ma-pomoci-s-odpadem-356495

21. prosinec 2024

Ve vzorovém nákupu surovin pro štědrovečerní tabuli, který pravidelně sestavuje redakce iDNES.cz, letos proti loňsku podražilo šest položek z celkových devatenácti. Nejvíc si domácnosti připlatí za máslo, vejce a celer, v součtu 43 korun.

Cena másla vzrostla kvůli vyšší poptávce v celé EU a omezené produkci mléka v některých zemích. Vejce podražila především kvůli změnám v chovu nosnic.
 
Podle listopadových dat spotřebního koše Českého statistického úřadu (ČSÚ) v modelovém nákupním koši MF DNES celkem zlevnily dvě třetiny položek.
 
Nejvíce vepřová kýta bez kosti, za dvoukilové balení loni v listopadu spotřebitel zaplatil 276,76 koruny, letos to je o 23 korun méně, tedy 253,46 koruny. O devět korun méně stojí také vepřová šunka. Levnější je i zelenina na bramborový salát. O šest korun klesla cena dvoukilového balení brambor nebo kilo cibule. Na zlevnění štědrovečerní tabule se podílely také nižší ceny mouky a výrobky z nich. Ty jsou v meziročním srovnání o několik korun nižší.

Levnější je i víno, což je dané hlavně tím, že na trhu došlo k poklesu prodejů vína ve třičtvrtělitrových skleněných lahvích. A naopak došlo k mírnému nárůstu prodejů v ostatních baleních, jako jsou bag in boxech nebo v litrových lahvích.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/stedrovecerni-vecere-cena-polozky-suroviny-ceny.A241220_144848_ekonomika_vebe
21. prosinec 2024

Vážené členky, vážení členové, milí kolegové, vážení spotřebitelé, 

s blížícím se koncem roku bychom Vám všem chtěli poděkovat za krásnou spolupráci, potravinářům za skvělé výrobky na pultech našich obchodů, vám spotřebitelům, že nám stále zachováváte svou přízeň a nám všem přejeme krásné Vánoce a do nového roku jen to nejlepší!

Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky 

PF2025

 

 

20. prosinec 2024

Kdo chce třídit odpad, nemá to vždy lehké. Zatímco klasické barevné kontejnery na papír, sklo či plast jsou dnes ve velkých městech relativně rozšířené a často se nacházejí přímo u domů, nádoby na plechovky pětina obyvatel Česka vůbec ve svém okolí nemá. A ti další za nimi musí ujít kus cesty.

Na problém upozornil průzkum agentury Ipsos pro Plzeňský prazdroj. Z něj vyplynulo, že sběrnou nádobu na plechovky nemá v místě bydliště téměř 18 procent dotázaných. Dalších osm procent o jejím výskytu v okolí vůbec neví. Ti, kteří možnost třídit mají, pak musí za nádobou ujít v průměru skoro půl kilometru.

Více k tématu tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-najit-kos-na-plechovku-muze-byt-problem-petina-cechu-jej-v-dosahu-vubec-nema-40501018

20. prosinec 2024

Mléko je to první, co po narození ochutná každý z nás. Hraje důležitou roli při vývoji našich kostí i při tvorbě střevní mikroflóry. Dříve bylo určeno jenom pro mláďata, dnes ho mohou pít i dospělí. Čím je to způsobeno? Proč někteří lidé trpí intolerancí vůči laktóze? Může jogurt sloužit jako přirozené probiotikum? A mají rostlinné alternativy nějakou výživovou hodnotu? O tom všem jsme si povídali se specialistkou na mikrobiologii mlékárenských produktů doc. Ing. ŠÁRKOU HORÁČKOVOU, CSc., z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Jaký je rozdíl v kvalitě mléka dnes a před dvaceti lety?
Co se týče syrového mléka, dnes je z mikrobiologického hlediska mnohem kvalitnější. Ještě v 80. letech 20. století byla jeho mikrobiální kvalita daleko horší. Pro představu: dříve se v mléce nacházel až 1 milion mikroorganismů v jednom mililitru, dnes jsme ale součástí Evropské unie, platí pro nás evropská legislativa, takže mléko, jež se zpracovává pro konzumenty, může mít maximálně 100 tisíc mikroorganismů v jednom mililitru. Současná kvalita syrového mléka má ale reálně kolem 30 tisíc mikroorganismů, což je velmi dobrá úroveň.
 
Když si chci koupit bílý jogurt, je jedno, jakou značku si vyberu?
V podstatě ano. Kvalita českých jogurtů je na velmi vysoké úrovni, mohou se ale od sebe lišit chuťově – kyselostí a přídavkem mléčných bílkovin. Můžeme vyrobit jogurt, který bude obsahovat jenom mléko a mléčné kultury, nebo tam může být přidaná mléčná bílkovina či sušené mléko, které výrobek zahušťují. Jogurt má poté jinou konzistenci. Tyto informace jsou uvedeny na obalu každého výrobku. Pak se jogurtylišíitechnologiívýroby, cožkonzument také dobře pozná, označuje se to jako zrání v obalu nebo jako stáčený jogurt (jogurt s rozmíchaným koagulátem, tedy mléčnou sraženinou, pozn. red.).
 
Celý rozhovor najdete v časopise Téma (52-53/2024)
19. prosinec 2024

V Rusku ho supermarkety prodávají v bezpečnostních krabičkách se zámky, v Česku na něj lidé stojí fronty. Zatímco někteří máslem plní své mrazáky, jiní plní internet recepty na cukroví bez něj. Podobný scénář už tu párkrát byl. Na drahém másle přitom podle mlékařů tentokrát nevydělává vůbec nikdo. Tvrdí, že na trhu je nedostatek mléčného tuku.

„Největší problém současného zvýšení ceny másla napříč Evropou vyplývá z nevyrovnané bilance mléčného tuku. To je dáno vyšší poptávkou po mléčných výrobcích obsahujících mléčný tuk, který nyní chybí,“ uvedl předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-kdo-vydelava-na-drahem-masle-nikdo-tvrdi-mlekari-40500038

18. prosinec 2024

Za zbytečné považují potravináři názvy jako veganská kachna, řízek nebo klobása, podporují proto zpřísnění označení vegetariánských potravin, které by měla zavést připravovaná novela vyhlášky o masných výrobcích. Potravinářská komora ČR o tom informovala v tiskové zprávě. Cílem vyhlášky je pro určité výrobky stanovit jednotná pravidla, tedy například vzhled a složení. Podle organizace ProVeg Česko jsou ale pravidla příliš přísná a znemožní používání zavedených názvů jako třeba sójový párek, což podle nich poškodí české výrobce, povede ke zmatení nakupujících a naruší férovou soutěž na trhu.

Více zde: https://www.tyden.cz/potravinari-podporuji-zprisneni-oznaceni-vegetarianskych-potravin

18. prosinec 2024

Potravinářská komora podporuje připravenou novelu vyhlášky, která upravuje používání názvosloví u masných výrobků. Producenti jsou přesvědčeni, že například jako řízek by se měl označovat výhradně výrobek z masa. Komora naopak vnímá snahy zastánců rostlinné stravy využívat výrazy z masného průmyslu jako zavádějící a klamavé.

Návrh nové vyhlášky přitom žádné názvy přímo nezakazuje, pouze definuje kvalitativní požadavky na masné výrobky. Potravinářská komora dlouhodobě zastává postoj, že názvy jako burger, párek, klobása či steak by měli výrobci používat u výrobků odpovídajících jasnému složení.

Stát definuje minimální požadavky na tradiční masné výrobky už od roku 1997. Tehdy došlo k právní úpravě v reakci na rychlý propad kvality masných výrobků na trhu po zrušení závaznosti norem. Navrátit kvalitu masných výrobků do přijatelného stavu pak trvalo téměř 20 let. Jde například o šunku, vysočinu, špekáček nebo kabanos. Například šunka nejvyšší jakosti musí obsahovat nejméně 16 % svalových bílkovin, což odpovídá kategorii 80 až 100 % masa.

Jak ukazuje zkušenost z devadesátých let, bez jasných definic a požadavků stanovených právním předpisem, bychom se jistě na trhu setkávali spíše s výrobky horší kvality. Komora tedy vnímá jako důležitý krok ve směru k uchování a zlepšování kvality tradičních výrobků legislativně zakotvit i jejich definice a požadavky na jejich kvalitu. Nevidíme žádný důvod k tomu, aby tradiční názvy masných výrobků byly využívány i pro potraviny zcela jiného charakteru. Pojmy jako veganská kachna, řízek nebo klobása považujeme za zbytečné.       

„Reakce zastánců imitací potravin živočišného původu jsou úsměvné. Často argumentují „tradičními pokrmy“, ale vůbec si neuvědomují, že jde o výrazy, které se začaly používat právě pro masné výrobky. Musím se ptát, když nechtějí jíst masné výrobky, proč tak zatvrzele trvají na luštěninách v podobě párků, klobás či steaků?“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Rostlinné alternativy navíc mají nejen jiné složení, ale i výživovou hodnotu. To je další důvod, proč by se měly jmenovat jinak. Spotřebitel si tak může myslet, že příslušný výrobek plní stejnou roli ve výživě jako jeho vzor živočišného původu, přestože takové vlastnosti daná potravina vůbec nemá. Podle potravinářů by lidé měli vědět, co přesně mají na talíři.

Potravinářská komora upozorňuje, že obdobná pravidla již platí od roku 1987 u mléčných výrobků. Za mléčný výrobek se podle pravidel Evropské unie smí označovat jen takový výrobek, který je skutečně vyrobený z mléka. V opačném případě jde o klamání zákazníka.

"Pokud si zákazník koupí takový výrobek, předpokládá, že chutná jako originál a jeho výživová hodnota se blíží verzi živočišného původu. Což se ale neděje. Kvalita mnohých výrobků je navíc různá,“ dodává prezidentka Večeřová.

V této souvislosti je nutné dodat, že cílem je sjednocovat názvy správně. V minulosti se řešilo například označení tuzemský rum, který je z brambor. Skutečný rum však musí být vyroben ze třtiny. Evropský soudní dvůr také rozhodoval o pomazánkovém másle. Pojmem „máslo“ lze totiž na společném evropském trhu označit jen takový výrobek, který obsahuje alespoň 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má jen mezi 31 a 36 %. Ani v tomto případě nebylo možné považovat za dostačující specifikovat výrobky pomocí dovětků „tuzemský“ nebo „pomazánkové“.

Potravináři jsou přesvědčeni, že zástupcům výrobců alternativních potravin ani tak nevadí současná připravovaná novela vyhlášky, ale spíše nedávný rozsudek Evropského soudního dvora. Ten totiž upřesňuje pohled na zákonné názvy a způsob jejich používání. Například „veganské maso“ nebudou smět dodavatelé používat. Toto rozhodnutí již nebudou moci obcházet.

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

17. prosinec 2024

V Česku by mělo za dva roky platit nové nařízení EU o odpadech. Skončit by měly smetánky, hotelové minišampony, ale také převážení vzduchu v přepravních krabicích.,

Rada EU přijala nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR (The Packaging and Packaging Waste Regulation). Je to zásadní plán, jak snížit stále rostoucí odpad z obalů. V roce 2022 dosáhl 186,5 kilogramu na osobu.

Tentokrát dojde k zákazu plastových vaniček na čerstvé ovoce a zeleninu, smetánek nabízených v kavárnách, restauracích či hotelích, podobně jako plastových kořenek či nádob na omáčky a cukr. A také miniaturní toaletní nádoby, jako jsou šampony v hotelích nebo lehké plastové nákupní tašky o tloušťce stěny pod 15 mikronů. To vše by mělo z trhu zmizet do roku 2030.

Další informace tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-konec-smetanek-i-vzduchu-v-krabicich-eu-schvalila-nova-pravidla-pro-obaly-266582

16. prosinec 2024

Český statistický úřad (ČSÚ) informoval, že v listopadu došlo k výraznějšímu meziročnímu růstu cen výrobců. V průmyslu se zvýšily o 1,7 %, zatímco v zemědělství růst dosáhl až 5,5 %. Konkrétně cena vajec vzrostla až o 22 %.

"Vejce mají hrozně vysokou volatilitu, takzvané kolísání cen nahoru a dolů. To je pro vejce normální, můžeme to přičíst i Vánocům, protože se zvýšila poptávka, tak ceny této komodity stoupnou," uvedl.

Maier upozornil, že se chybně spolu s rostoucími cenami zemědělských výrobců očekává růst i cen potravin v obchodech. "Nesmíme to vidět tak, že by měly potraviny zdražit o 5 %. U chleba ten podíl zemědělce, tedy toho obilí, které je použito na přípravu chleba, se pohybuje pouze kolem nějakých 12 až 13 %," popsal.

Zavádějící mohou být výrobky v akci, u kterých je obtížné zjistit původní, tedy reálnou cenu. "Dneska totiž se ta tzv. akční cena spíše blíží reálné ceně než potom běžné ceny, řekněme tzv. neakčního zboží," dodal.

Více čtěte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/588500-ceny-vajec-leti-nahoru-bez-dotaci-by-vykyvy-byly-jeste-horsi-rika-ekonom

16. prosinec 2024

Nová legislativa na ochranu spotřebitele přinesla kvůli nutnosti značení nejnižších cen za poslední měsíc do obchodů nové bizarní příběhy. Jedním z nich je například brutální předražení vánočních kolekcí v listopadu, aby se před Vánoci mohly „zlevnit“ a prodávat v normálním cenovém horizontu. Potravináři nyní volají po zpřesnění zákona, aby se lépe postihly i označení „speciální cena“ a podobné názvy, které znějí jako slevy. V Německu nebo ve Francii jsou pak normy mnohem přísnější, upozorňují odborníci.

Jednou z cest, jak podobným extrémům zabránit, by mohl být zákaz prodejů za podnákladové ceny, který prosazuje Potravinářská komora ČR. „Podle našeho názoru by měl být zákonem upraven jednak zákaz prodávat zboží za cenu nižší, než je cena, za kterou obchodník zboží nakoupil, což se běžně děje, a stát navíc pak obchodníkovi vrací i DPH. A zadruhé omezit podíl položek, které smějí být v jeden okamžik nabízeny se slevou,“ říká mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj by pak za slevu měla být považovaná nikoliv promoce označená jako „sleva“, ale veškeré značení typu akce, naše cena, výhodná cena, apod. „Takové opatření by na jedné straně stabilizovalo standardní prodejní ceny na nižší úrovni a dále by zpřehlednilo situaci pro spotřebitele, který by byl schopen dobře najít a rozpoznat zboží, které je skutečně prodáváno ve slevě,“ dodal mluvčí.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cena-sleva-regulace-zakaz-potravinarska-komora.A241215_181102_ekonomika_vals

15. prosinec 2024

Supermarkety prodávají buď moc draho, nebo naopak pod cenou. Taková jsou obvinění Potravinářské komory. Volá proto po zákazu prodeje pod nákupní cenou, kdy prý spotřebitel přichází o povědomí, jaká je reálná cena zboží. Zástupci obchodníků ovšem namítají, že by takové opatření zdražilo základní potraviny.

Máslo prodá výrobce do supermarketu za 65 korun bez DPH, obchod ho ve slevě pak nabízí za 55, ovšem včetně DPH. Reálná tržba je tedy pro řetězec pouze 49 korun. Praktika, která je trnem v oku potravinářům. „Prodej pod nákupní cenou je v některých zemích, jako Francie nebo Slovensko, dokonce trestným činem. Takže nechceme nic jiného, než co je jinde v Evropě,“ řekla pro CNN Prima NEWS prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/potravinari-chteji-zakaz-prodeje-pod-cenou-odnesou-to-duchodci-a-samozivitele-tvrdi-obchody-456335

15. prosinec 2024

Přenastavení dotačních plateb, které vláda provedla ve snaze pomoci malým zemědělcům, se příliš nepovedlo. Poškodilo tisíce zemědělců sdružených do družstev, kteří teď dosáhnou na nižší podporu než dřív. Poté, co narazili u zákonodárců, se proto obrátili se stížností na Ústavní soud ČR.

Zároveň petici proti vládnímu nastavení dotací podepsalo bezmála 15 tisíc zemědělců. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům.

Další informace najdete tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nove-nastaveni-dotaci-ohrozuje-male-zemedelce-v-druzstvech-40500944

15. prosinec 2024

Mise se uskuteční ve dnech 16. až 20. února 2025.

Prioritními sektory pro tuto podnikatelskou misi budou železniční infrastruktura, smart mobility, bezpečnost silničního provozu a civilní letectví, včetně dronů. Cílem bude navázat, resp. prohloubit spolupráci s místní podnikatelskou komunitou.

Hospodářská komora aktuálně jedná o konkrétních podmínkách a jednotlivých programových položkách. Kompletní informace pro přihlášení zveřejní na začátku ledna 2025.