Další pilíř evropské Zelené dohody padl. Evropská komise nepředloží návrh jednotného štítku označování potravin v rámci sedmadvacítky, který by konzumentům podával informace o nutričních hodnotách balených a zpracovaných potravin. 

Reportéři francouzského veřejnoprávního média citovali dokumenty, které Komise dlouho zadržovala a z nichž vyplývá, že už v březnu 2023 byly příslušné orgány bruselského úřadu proti používání v současnosti nejrozšířenějšího označování potravin v celé Unii – takzvaného nutri skóre, známého též jako potravinový semafor.

Na evropské úrovni však jednotný, byť dobrovolný systém označování potravin existovat nebude. Mluvčí Evropské komise na otázku deníku Die Presse uvedla, že Komise spolupracovala se zájmovými skupinami a zabývala se studiemi, což potvrdilo složitost problematiky a zdůraznilo problémy při hledání společných řešení.

Více zde: https://plus.rozhlas.cz/nutri-skore-nebude-evropska-komise-ustoupila-potravinarum-k-jednotnemu-hodnoceni-9427511

Technologické centrum Praha pořádá národní informační den k letošní výzvě k předkládání návrhů mezinárodních projektů, kterou vyhlásí Evropské partnerství Circular Bio-based Europe Joint Undertaking (CBE JU).

Kdy: 17. března 2025
Kde: Technologické centrum Praha, Ve Struhách 27, Praha 6

Témata aktuální výzvy jsou zaměřena mj. na kultivaci řas, náhradu chemikálií v textilní výrobě, proteiny ve výživě z alternativních zdrojů, biopolymery/kopolymery, lesní biomasu, hnojiva nebo alternativní výrobu kaučuku.

Informační den proběhne v angličtině, program naleznete zde, registrujte se zde.

Více zde: https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/3102/narodni-informacni-den-cbe-ju-k

Máte ve společnosti stejný počet žen a mužů? A jakou uhlíkovou stopu zanechá váš výrobek? To jsou příklady otázek, na které musí firmy odpovídat v rámci takzvaného nefinančního (tedy ESG) reportingu. Ten vychází z evropských nařízení, podnikatelé ovšem hovoří o obrovské byrokracii, která nikomu nic nepřinese, a navíc zdržuje. Evropská komise sice navrhuje zmírnění požadavků, to však prý nestačí. 

Například potravináři a zemědělci na nedávném setkání s premiérem požadovali úplné zrušení nefinančního reportingu. Prý jim tím znovu vzrostou náklady, které se nakonec odrazí i v cenách potravin.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/pocet-zen-a-muzu-nebo-uhlikova-stopa-podnikatele-kritizuji-esg-reporting-pry-zdrzuje-468283

Kávu si baleným mlíčkem nebo cukrem již brzy neochutíte. Začátkem února totiž vstoupilo v platnost evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které mimo jiné zakazuje jednotlivé porce ochucovadel v plastových obalech na jedno použití. Účinné má být až v srpnu příštího roku, už teď však odborníci upozorňují, že se regulace pořádně prodraží. Informoval o tom deník MF Dnes. 

Nová unijní legislativa může nepříznivě ovlivnit ceny potravin, upozorňují někteří odborníci. „V současnosti se zvyšují náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený EU,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek MF Dnes.

Kromě zdražování potravin má regulace podle odborníků ještě další úskalí. Třeba taková okurka ukazuje, že obaly mohou mít smysl. Plast jí totiž pomáhá chránit před vysycháním a poškozením. „V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá čtyři až sedm dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až čtrnáct dní,“ zmínil Zemánek. 

Jednorázová porcovaná smetana do kávy zase vznikla proto, aby spotřebitel nemusel kvůli ochucení kávy otevírat celé mléko, které by později nespotřeboval a zbytečně ho vylil.

Více k tématu: https://cnn.iprima.cz/konec-plastovych-mlicek-i-cukru-do-kavy-narizeni-eu-se-poradne-prodrazi-varuji-odbornici-468234

Opavský cukrovar zahájil svou kampaň vloni 3. září a nikdo netušil, co se za jedenáct dnů poté stane. Povodeň zalila celé jeho vodní hospodářství, a proto musel od 15. září provoz zastavit. Znovu ho mohl spustit až v sobotu 21. září a kompletně hotovo bylo 2. února 2025.

Dalším vážným problémem, který ohrožuje všechny cukrovary v Česku i některé v Evropě, je nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, snižující jeho cenu. Ta aktuální, za kterou je prodávaný, tak cukrovarům podle vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku nepokryje výrobní náklady a v důsledku toho hrozí uzavíráním.

Potravinářská komora ČR upozorňuje, že problém s dovozem ukrajinského cukru je i v tom, že na evropské pěstitele jsou kladeny jak přísnější podmínky, tak i velké množství administrativních a environmentálních požadavků.

Více zde: https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/cukrovary-jsou-v-ohrozeni-a-opavskou-kampan-navic-ovlivnila-povoden-20250308.html

Cukrovary ohrožuje levný dovoz ze třetích zemí, klesající cena je vidět i v obchodech, kam míří sedmdesát procent české výroby. Cukrovary v Česku říkají, že importu ze zahraničí nemohou konkurovat. Ztrácejí odbyt a nevylučují omezování výroby, negativně to dopadá i na možnosti investic. Česká republika i přesto dále patří mezi cukrovarnické velmoci.

"Nám meziročně propadne profitabilita, výkonnost naší společnosti o 70 %, což bude mít velké následky na to, že budeme muset výrazně omezit investice," řekl generální ředitel Tereos TTD Martin Kolář.

"Spotřebitel jásá, poněvadž cena na pultech obchodů klesá. Je nutné však si uvědomit, že výkupní cena od cukrovarů nepokrývá jejich náklady, poněvadž rostou ceny energií, obalů a samozřejmě emisních povolenek," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Reportáž k dispozici zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tuzemskym-cukrovarum-se-nedari-358798

Evropská komise v minulém týdnu představila návrhy na zjednodušení reportů ohledně udržitelnosti a vykazování uhlíkové stopy. Změny vypadají na první pohled pěkně, například zprávy budou povinné pouze pro podniky s více než tisíci zaměstnanci, zatímco dřív se počítalo se čtvrtinovým počtem. Ale ve skutečnosti nejspíš na zemědělce a potravináře dopadnou úplně stejně, jako by ke zjednodušení nedošlo.

Potravináři společně se zemědělci na nedávném setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) požadovali úplné zrušení těchto tzv. ESG (Environmental, social and governance) reportů. Argumentovali například tím, že jim tím znovu vzrostou náklady, které se nakonec odrazí v cenách potravin. Pokud by ke zrušení nebo jeho „zdobrovolnění“ nedošlo, měly by mít tyto povinnosti pouze firmy kótované na burze, říká mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Zemědělci jakožto dodavatelé budou mít podle něj problém, jak přesně vykazovat emise. „Protože hospodaření v krajině je variabilní i s ohledem na počasí. Je nutné také upozornit na to, že některé firmy mohou přestat odebírat komodity od zemědělců z EU, protože dovozové výrobky, jež cestovaly přes půl světa, vykazují nižší uhlíkovou stopu než komodity původem z EU. Důsledkem by mohl být kolaps evropského zemědělství,“ tvrdí mluvčí.

Další informace zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-esg-eu-emise.A250306_165906_ekonomika_drh

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které v budoucnu mimo jiné zakáže vybrané jednorázové plastové obaly v restauracích, jako jsou třeba smetánky do kávy, v únoru vstoupilo v platnost. Ač bude účinné až od srpna následujícího roku a některá ustanovení mají ještě delší přechodná období, zástupci obchodníků i potravinářů upozorňují, že udržitelnost není zdarma a nařízení může mít ekonomické dopady.

„Tato unijní legislativa může mít vliv na ceny potravin, protože se v současnosti zvedají náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený Evropskou unií. Již dnes je cena recyklátu vysoká, a navíc se musí dovážet. Tyto zvýšené náklady budou muset firmy promítnout do svých cen produktů,“ zmiňuje například tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Podle Zemánka se potravinářské firmy obalům věnují dlouhodobě a někteří dodavatelé již dnes nahrazují například plastové vaničky papírovými. Plastové obaly některých druhů ovoce a zeleniny mají ovšem podle komory smysl.

„Typickým příkladem je okurka. Plast pomáhá zeleninu chránit před vysycháním a poškozením. V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá 4 až 7 dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až 14 dní,“ zmínil Zemánek.

Potravináři i obchodníci upozorňují, že nařízení může jít proti strategii omezující plýtvání potravinami. „Nejde ve všech případech snižovat množství obalů a zároveň snižovat množství potravinového odpadu. Typickým příkladem jsou mlíčka do kávy. Ta vznikla, aby spotřebitel nemusel otvírat klasické mléko, které by nespotřeboval a později je vyléval,“ uvedl Marek Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/narizeni-ppwr-obaly-odpady-eu.A250220_090721_ekonomika_rie

Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně prohloubil o 17,4 procenta na 45,6 miliardy korun, uvedlo ministerstvo zemědělství. Rozdíl mezi dovozem a vývozem tak byl třetí nejhorší od počátku měření.

Z ČR se nejvíce vyvážejí cigarety, přípravky k výživě zvířat, pekařské zboží, potravinové přípravky, ale i pšenice, nezahuštěné mléko nebo smetana. Dlouhodobě pak odborníci upozorňují že naopak se do ČR přivážejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou, hlavně vepřové maso, ale také čokoláda, sýry, tvarohy.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potravin-obchod-azo.A250305_114118_ekonomika_drh

Chybějící zaměstnanci, stárnoucí populace a rostoucí konkurence z okolních zemí tlačí firmy do kouta. Český pracovní trh čelí bezprecedentní výzvě. Jak z této situace ven? Odpovědi ve Forbes BrandVoice podcastu hledali David Bednář, CEO Drůbežářského závodu Klatovy a člen výkonné rady Potravinářské komory, a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu z Alma Career.

Jedním z diskutovaných řešení současné doby je masivní robotizace a automatizace výroby. Bednář přiznává, že jeho firma už do těchto technologií investovala značné prostředky. „Navštívil jsem několik polských závodů a viděl, jak daleko jsou. Plně robotizované provozy jsou tam standardem. My jsme také investovali, ale v Česku nemáme podporu, kterou mají polské firmy od státu. U nás jsou investiční pobídky v podstatě nulové,“ říká.

Poslechněte si celý podcast zde: https://forbes.cz/chceme-mit-konkurenceschopne-podnikani-omezme-byrokracii-a-podporme-modernizaci/

Cukrovary v Česku se chystají snižovat výrobu a uzavírat některé provozy. Mohou za to levné dovozy cukru, které sice snížily ceny zákazníkům, ale naši výrobci jim nemohou konkurovat.

Problémem je levný cukr ze zemí třetího světa. Například z Ukrajiny ho překupníci přivezli čtyřikrát tolik než před dvěma lety. Spotřebitelé mohou jásat, v obchodech díky tomu stojí zhruba polovinu, ale cukrovary nepokryjí ani náklady. 

"Vozí se k nám cukr z Bulharska, kde není jediný cukrovar, a jde o přebalený cukr z Ruska," kritizoval mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/600936-ceskym-cukrovarum-hrozi-zanik-nemohou-konkurovat-dovozu-ze-zahranici

Většina Čechů je za zajímavou akční nabídkou ochotna cestovat maximálně 30 minut, zjistil průzkum. Jinak ale na běžný nákup daleko kratší dobu. Výběr obchodu kromě výše slev ovlivňuje především vzdálenost od bydliště, na což reagují obchodní řetězce. Prodejny otevírají i v nejmenších městech, zatímco tradiční krámky se zavírají.

Více k tématu čtěte zde: https://www.denik.cz/ekonomika/obchodni-retezce-supermarkety-male-prodejny.html

Potraviny jsou nejen jedním z hlavních faktorů inflace, ale i druhým největším výdajem v českých domácnostech. Každý měsíc vydají lidé tisíce korun na jídlo v obchodech. Ekonomové přitom varují, že ceny budou i nadále růst, a to nejen kvůli zdražování v zemědělství, ale také kvůli vysokým cenám energií a byrokracii.

Další informace zde: https://cnn.iprima.cz/ceny-potravin-budou-i-nadale-rust-varuji-ekonomove-co-za-tim-stoji-a-jak-dlouho-to-potrva-467656

Společnost Úsovsko chce do tří let ukončit pěstování ovoce. Informovala o tom v souvislosti se čtvrtečními protesty zemědělců. Krok odůvodňuje dlouhodobou ztrátovostí odvětví.

Úsovsko redukuje sady řadu let, letošek není výjimkou. Zatímco v roce 2014 hospodařilo na takřka 350 hektarech sadů, v letošním roce je to 74 hektarů. Do roku 2028 ovocnářství zcela ukončí.

Důvodem likvidace sadů v okolí Úsova i v celém Česku je dlouhodobá ztrátovost tohoto odvětví. Vliv má změna klimatu s opakujícími se krupobitími, jarními mrazy nebo naopak suchými obdobími. To si vyžádalo velké investice do protikroupových systémů, závlah či protimrazové ochrany. Rostou mzdové náklady, ceny postřiků, hnojiv i strojů, naproti tomu výkupní ceny ovoce pro zemědělce stagnují.

Více zde: https://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/usovsko-jablka-ovocnarstvi-20250228.html

Dovoz potravin a živých zvířat ze zemí Jižní Ameriky do ČR loni meziročně vzrostl téměř o 348 milionů korun na 6,55 miliardy korun, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Potravinářská komora ČR upozornila, že Česko dováží stále více potravin ze třetích zemí, které ale nemusí splňovat stejné standardy jako v unijních zemích, například pokud jde o používání veterinárních léků či pesticidů. Dovoz potravin z jihoamerických států ze sdružení Mercosur by podle zemědělců mohla zvýšit připravovaná dohoda o volném obchodu mezi EU a státy Mercosur. 

"V zemích mimo Evropu mnohdy nedodržují welfare (životní pohoda zvířat) standardy, stavby pro zvířata například vůbec nemají potřebnou ventilaci. Často chovatelé v krmných směsích také preventivně využívají zakázaná antibiotika ke snížení úhynů nebo růstové stimulátory, díky nimž tamním chovatelům klesají náklady,“ upozornila prezidentka komory Dana Večeřová.

Vadí jí také, že česká vláda dovoz potravin ze třetích zemí neřeší, i když se k tomu zavázala v programovém prohlášení. "Na úrovni EU nedovolíme dovoz potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy," napsala vláda v prohlášení.

Více zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/dovoz-potravin-a-zvirat-z-j.ameriky-loni-vzrostl-o-348-mil.na-6-5-mld.kc

Evropská komise zrušila dlouho očekávaný plán na zavedení povinného označování potravin pomocí systému Nutri-Score. Tento krok měl za cíl zjednodušit rozhodování spotřebitelů při výběru zdravějších potravin pomocí barevných označení na etiketě, stejně jako třeba ohledně spotřeby na elektrických spotřebičích. Proti nápadu se postavila zejména Itálie, některé z evropských zemí včetně Německa a Francie zavedli tento systém značení na dobrovolné bázi, o zprávě informuje rakouský Kurier.

Další informace najdete zde: https://www.echo24.cz/a/HHyhq/zpravy-svet-evropska-komise-zastavila-plan-na-znaceni-potravin

Lidé pijí stále víc nízkoalkoholová a bezalkoholová vína, hlásí někteří vinaři a prodejci. Obliba variant šumivých, perlivých, ale i tichých vín v Česku kopíruje dynamický růst na světových trzích. Producenti na poptávku reagují a jdou naproti chutím a životnímu stylu mileniálů a generace Z.

Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/nealkoholicka-vina.html

Vysoké ceny potravin nebo kontroverzní slevové praktiky obchodních řetězců – důvod k nevoli mnoha českých zákazníků. Část z nich kvůli tomu dokonce v minulých vyhlásila sérii týdenních bojkotů největších supermarketů v zemi. Cílem je upozornit na neférové ceny, umělé zdražování a nepřehledné slevové akce. Inspirací se stal nedávný bojkot na Balkáně, kde v některých zemích došlo k poklesu tržeb supermarketů o desítky procent.

Bojkot se zaměří vždy na jeden řetězec v daném týdnu, přičemž účastníci jsou vyzýváni, aby v něm nenakupovali vůbec, nebo své nákupy alespoň omezili na minimum. Místo toho by měli dát přednost menším obchodům, lokálním farmářům či jiným supermarketům, které nejsou aktuálně na seznamu.

Harmonogram bojkotu je následující:

- Lidl (24. 2. – 2. 3.)
- Albert (3. 3. – 9. 3.)
- Kaufland (10. 3. – 16. 3.)
- Tesco (17. 3. – 23. 3.)
- Penny (24. 3. – 30. 3.)
- Billa (31. 3. – 6. 4.)
- Globus (7. 4. – 13. 4.)

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HZfZ4/zpravy-domov-falesne-slevy-vernostni-aplikace-lide-triky-obchody-trest-bojkot

Ceny potravin v obchodech znovu rostou. A to nejen těch základních. Spotřebitelé si už delší dobu mohou všímat zdražování kávy nebo čokolády. Důvod lze hledat přímo u zdroje – u kávových bobů a surového kakaa. Tyto komodity celosvětově prudce zdražují kvůli špatnému počasí a dalším vlivům. Nepříjemnou zprávou také je, že zákazníci si budou muset na vyšší cenu zvyknout i do budoucna.

Káva arabica v loňském roce zdražila o 70 procent. Cena stoupá i letos, kdy si připsala další růst o 25 procent. Nárůst je ale patrný i u dalšího velmi rozšířeného druhu robusta. Káva patří mezi nejvíce obchodované komodity na světě a její cenový nárůst je tak velmi nepříjemný pro celou řadu obchodníků a zejména spotřebitelů.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/cokolada-a-kava-jako-luxusni-potraviny-cena-v-obchodech-roste-a-zdrazovat-se-bude-dal-467425

Funkčních cukrovarů je v Česku sedm, ale nejspíš ne na dlouho. Jeden ze dvou provozů rakouské společnosti Agrana, která má v tuzemsku prostřednictvím společnosti Moravskoslezské cukrovary fabriky v Hrušovanech nad Jevišovkou a v Opavě, pravděpodobně skončí.

Na vině jsou nízké výkupní ceny cukru, které klesly kvůli dovozu této komodity z Ukrajiny. Jednatel cukrovarů Adrián Šedivý MF DNES sdělil, že finální rozhodnutí o konci Hrušovan ještě nepadlo, ale určitě se počítá s razantním snížením nasmlouvané plochy od pěstitelů.

„Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům zdaleka nepokryje náklady. V posledních letech podnikům rostly všechny náklady a zejména platby za energie, na něž je výroba cukru velmi náročná. Je nutné také připomenout, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Loni cukrovary platily 1,7 tisíce korun za ekvivalent tuny CO2 proti 654 korunám o čtyři roky dříve.

Více k tématu tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-pestovani-cukr-cukrova-repa-ukrajina.A250227_173843_ekonomika_drh

Cukrovary v Česku ohrožuje konkurence ze zemí mimo EU. Pěstitelé cukrové řepy přitom v těchto zemích používají pesticidy, které jsou v Unii zakázané, a nemusí se také potýkat s unijními „zelenými“ regulacemi. Tuzemské podniky v současnosti zápolí se zvýšenými náklady, ať už jde o energie, poplatky za obaly, emisní povolenky nebo rostoucí mzdy v sektoru. Některé závody jsou proto v kritické situaci a hrozí jim snižování výroby, případně jejich celkové uzavření.

České cukrovarnictví se může pochlubit 200letou tradicí, v posledních letech ale prochází velmi bouřlivým obdobím. Na tuzemském trhu totiž panuje paradoxní situace. Ceny cukru vlivem nadměrného dovozu z Ukrajiny klesají, i když stále rostou výrobní náklady. Především jde o růst cen energií, surovin a různých poplatků.

Vybrané jednotkové náklady cukrovarů:

„Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům zdaleka nepokryje náklady. V posledních letech podnikům rostly všechny náklady a zejména platby za energie, na něž je výroba cukru velmi náročná. Je nutné také připomenout, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Hořký byznys

Levnému dovozu z třetích zemí dokáží čeští producenti jen stěží konkurovat. Do Česka se za poslední dva roky zvýšil dovoz zejména z Ukrajiny, kde ovšem neplatí stejně přísné výrobní a environmentální standardy. V loňském roce se ho k nám dovezlo téměř 28 tisíc tun, což je přes čtyřikrát více než v roce 2022. Na trhu je ale zároveň velké množství cukru z Polska, kde stát výrobu výrazně dotuje. Kuriozní situace nastává při dovozech z Bulharska, kde není žádný cukrovar. Přesto ho k nám loni doputovalo 349 tun, předloni dokonce 2 076 tun. Pravděpodobně tak podle Svazu pěstitelů cukrovky Čech půjde o přebalený cukr z Ruska.

„Naše podniky musí bojovat s konkurenty na nerovném hřišti. Vozí se k nám cukr z třetích zemí pod náklady, jako by se nic nedělo. Přitom byl původně určený pro jiné trhy. Na evropském trhu tak vznikl převis nabídky a devastuje to naše cukrovary. Pokud situace bude takhle dále pokračovat, může to být katastrofa pro celý obor. Bohužel ale vůbec nevidíme žádné systémové řešení. Rozhodně nejsme proti pomoci Ukrajině, ale nesmí to být na úkor našich zemědělců a podniků,“ uvedl předseda představenstva Svazu pěstitelů cukrovky Čech Otakar Šašek, který je zároveň předsedou Krajské agrární komory Ústeckého kraje.

Dovoz cukru z Ukrajiny (v tunách):

Potravinářská komora také upozorňuje na novou obchodní dohodu se zeměmi Mercosur. Dohoda, kterou EU uzavřela s jihoamerickými státy na konci loňského roku, umožní další bezcelní dovoz cukru. Přestože potravináři podporují mezinárodní obchod, zároveň ale prosazují, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci. V Brazílii přitom lze používat desítky přípravků na ochranu rostlin, které jsou v EU zakázané.

Komora také považuje za důležité upozornit na nadcházející březnové jednání EU s Indií o nové obchodní dohodě. Indické vládní dotace na cukr podle Světové obchodní organizace výrazně překračují mezinárodní limity a evropské podniky tak budou v další cenové nevýhodě. Indie navíc v lednu zrušila zákaz vývozu cukru, který zavedla v roce 2023, aby ho v zemi měla dostatek. Do září 2025 mají vyvézt ze země jeden milion tun cukru.

Vzniká tak paradox. Cukr vyráběný v Evropě za přísných regulací je vytlačován produkty s vyšší uhlíkovou stopou, jejichž výrobní procesy často nereflektují požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí.

Snižování výroby

Při současných výrobních nákladech a poklesu výkupních cen je situace v odvětví dlouhodobě neudržitelná. Tuzemské podniky proto zavádí různá opatření. Šetří na logistice cukrové řepy, manipulaci s výrobky a jejich skladováním nebo přicházejí s úsporami v údržbě a v investicích. Přes všechna tato opatření například druhý největší tuzemský výrobce cukru Moravskoslezské cukrovary pravděpodobně končí výrobu v jednom ze svých závodů, a to v Hrušovanech na Jevišovkou na jižní Moravě. V těchto týdnech totiž u pěstitelů cukrové řepy ruší objednávky osiva a nekontrahuje smlouvy s pěstiteli na letošní kampaň.

„Jelikož se bude pravděpodobně u nás na Moravě zavírat jeden závod, spousta pěstitelů cukrové řepy se ocitla v nelehké situaci. Plánovali pěstební plochy osít řepou a budou muset změnit osevní postupy, protože nemají kam dodávat cukrovou řepu. Středomoravské cukrovary jako jsou Litovel, Vrbátky a Prosenice již další pěstitele nepřijímají z důvodu naplněných kapacit závodů. Pěstitelé od řepy nechtějí odcházet, ale asi nezbude nic jiného. Navíc v posledních letech se klesající cena cukru odráží také na výkupní ceně cukrové řepy. Zemědělci jsou v situaci, kdy se jim přestává vyplácet řepu vůbec pěstovat, protože je to finančně často nerentabilní,“ dodala předsedkyně Svazu pěstitelů cukrové řepy Moravy a Slezska Milada Rašková Měsícová.

České „bílé zlato“ do Afriky

Česko je ve výrobě cukru soběstačné. V minulosti jsme dokonce byli označováni za cukrovarnickou velmoc. V současnosti však musí cukrovary měnit své obchodní strategie a hledat příležitosti i jinde. Kvůli dovozům cukru z Ukrajiny například společnost Tereos TTD z Dobrovice u Mladé Boleslavi přišla o část trhu, proto aktuálně hledá náhradu v zemích střední Afriky.

Sektorové šetření antimonopolního úřadu

Na nerovnováhu v dodavatelském řetězci v loňském roce upozornil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Z jeho šetření vyplynulo, že cenový tlak na zemědělce a zpracovatele způsobuje, že konečná cena cukru často neodráží skutečné výrobní náklady, což vůbec nepřispívá k dlouhodobé udržitelnosti odvětví.

Nejefektivnější kulturní plodina

Pokud budou tuzemské cukrovary omezovat svou výrobu, přestanou současně odebírat řepu od zemědělců. Cukrová řepa přitom zpestřuje osevní postupy. Slouží jako takzvaná předplodina a díky hlubokému zakořenění přispívá k zúrodňování půdy. Díky své dlouhé vegetační době za své vegetační období vytváří největší množství biomasy ze všech pěstovaných plodin. Výrazně také snižuje emise oxidu uhličitého, který nezbytně potřebuje při procesu tvorby cukru sacharózy. Cukrovarnictví má i další významný dopad. Kromě přímého přínosu k HDP podporuje také zaměstnanost na venkově.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Vláda shodila další svoji prioritu pod stůl. Do konce volebního období už nestihne dlouho slibovanou reformu antimonopolního úřadu. Novelu ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN) kabinet neschválil a na přípravu nové už prý není čas. A koalice zřejmě nestihne ani zákon, který by měl posílit pravomoci úřadu. Pro vládu to byla přitom jedna z hlavních zbraní v boji proti drahým potravinám.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/600148-vlada-nesplni-dalsi-prioritu-novelu-antimonopolniho-uradu-uz-nestihne

Až dvě třetiny Čechů by podle průzkumu veřejného mínění, který pro Radiožurnál připravil Median, uvítaly cenové stropy na základní potraviny. V první ze série debat Českého rozhlasu s názvem Česko 2025 hovořilo o cenách potravin sedm expertů politických stran zabývajících se tematikou.

„Dostali jsme se do zvráceného stavu, kdy vůbec nevíme, jaká je cena potravin na trhu. Je permanentní akce, nevíme, co je normální, nevíme, co máme čekat, tak pak akceptujeme špatnou a zbytečně drahou cenu,“ uvedl v debatě ekonom Vladimír Pikora (za Motoristy). Zároveň se ale postavil proti zavedení cenového stropu na potraviny. Označuje to za protitržní.

Margita Balaštíková (ANO) ze zemědělského výboru Parlamentu ČR dodává, že v Česku lze najít nejvíc slevových akcí z celé Evropy, souhlasí proto s tím, že zákazníci nevnímají reálnou cenu. Byla by proto pro omezení akcí, čímž by se ceny srovnaly a tím by nebyl škodný zákazník. Zastropování cen potravin by podpořila. „Jsou v životě situace, kdy by k tomu měla vláda přikročit,“ míní.

Ivan Bartoš (Piráti), který do loňského roku působil jako ministr pro místní rozvoj a také jako předseda strany Pirátů, doplnil diskuzi o statistiku České obchodní inspekce, která zjistila, že čtyři z deseti kontrolovaných slev jsou falešné. Situaci by Bartoš vyřešil zveřejňováním průměrných cen, které sbírá Národní statistický úřad. „Šlo by o klasický cenový report na internetu nebo v aplikaci, bylo by to jako si položit dva letáky vedle sebe,“ popisuje. Zastropování cen by nepodpořil.

Další političtí respondenti zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/video-na-zastropovani-cen-potravin-se-strany-neshodou-poslechnete-si-debatu-k_2502271430_jva

ANALÝZA. Za vejce se platí dvakrát vyšší cena než před čtyřmi lety. Máslo, chléb, brambory jsou dražší o polovinu. Proto překvapilo nejen spotřebitele, ale také ekonomy, když ceny potravin letos v lednu znovu vyskočily.

Drahotu táhnou jako obvykle jen některé komodity. Tentokrát ve srovnání s loňským lednem nejvíc zdražila vejce, ovoce, mléko, máslo a čokoláda, nově se do výčtu přidalo drůbeží maso. Dohromady jde o potraviny, které tvoří značnou část spotřebního koše.

Jako jeden z mála analytiků předpověděl zdražování zemědělských produktů Petr Havel. Už v prosinci upozornil, že důvody pro zdražování převažují nad těmi, které by naopak mohly potraviny zlevnit.

Proti dovozu potravin ze zemí mimo EU protestují na hodonínském hraničním přechodu zemědělci z Česka, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Na silnici, která spojuje Českou republiku a Slovensko, protestující zaparkovali desítky traktorů a další zemědělskou techniku, čímž omezili provoz.

Více zde: https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/zemedelci-z-ceska-slovenska-madarska-a-rakouska-protestuji-proti-dohode-eu-mercosur/

Po celé republice ve čtvrtek dopoledne protestovali zemědělci. Vadily jim dovozy ze zemí mimo EU, zaměřili se proto na hraniční přechody. Protestovalo se například u Náchoda nebo na přechodu Folmava v Plzeňském kraji. Hlavní akce se konala na česko-slovenské hranici u Hodonína. „Zemědělec je dnes spíše úředník,“ postěžoval si tam předseda Agrární komory Jan Doležal.

Další informace: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/protesty-zemedelcu-ceska-republika-traktory-dovoz-mimo-eu-cla.A250226_131354_domaci_ikro

Mohou politici zastavit zdražování potravin? Jak mají reagovat na to, že lidé kvůli cenám omezují nákupy jídla? Proč tvoří evropské dotace větší část příjmu českých zemědělců, než je unijní průměr? Dělá antimonopolní úřad svou práci dobře? A mělo by se v Česku proti kolísání cen potravin zakročit regulací slev nebo zavedením cenových stropů? Poslechněte si první předvolební debatu projektu Česko 2025 s experty politických stran.

Více než polovina Čechů říká, že v uplynulém roce kvůli ceně omezila nákup potravin. Ukazuje to exkluzivní průzkum agentury Median pro Radiožurnál z poloviny února. Cenové stropy na základní potraviny by pak uvítaly dvě třetiny respondentů. Spíše lidé starší 60 let, naopak je odmítají spíše vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Menší podporu než cenové stropy má mezi Čechy zpřísnění pravidel slevových akcí. Regulovala by je zhruba polovina oslovených.

Další informace: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pruzkum-61-procent-cechu-loni-kvuli-cene-kupovalo-mene-potravin-chteli-zavest-i_2502261528_jgr

Vláda se dnes neshodla na předloženém návrhu reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). S velkou pravděpodobností tak nebude přijata ve volebním období tohoto koaličního kabinetu. ČTK to sdělil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Na reformě ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pracovalo už za vedení Ivana Bartoše (Piráti) a měla vést ke zrychlení zadávání veřejných zakázek a zároveň snížit některé pravomoci předsedy antimonopolního úřadu. Reforma je také součástí programového prohlášení vlády.

Více čtěte zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/807341/slibovana-reforma-antimonopolniho-uradu-se-nestihne-vlada-se-na-navrhu-neshodlao.html

Ve čtvrtek Česko zasáhnou protestní jízdy traktorů a další techniky. Do protestů se podle agrární komory zapojí stovky traktorů a jiných vozů, budou blokovat hraniční přechody. Zasáhnout by měly všechny kraje České republiky, kromě Prahy. Server iDNES. přenášel tiskovou konferenci živě.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-protest-evropa-traktory-hranice-blokada.A250226_103017_ekonomika_drh