27. září 2024

Evropané by podle svého parlamentu měli méně plýtvat potravinami. Původní návrh Evropské komise zněl, že by se měla do šesti let snížit produkce odpadů při zpracování a výrobě jídla o desetinu oproti roku 2020, o 30 procent pak dohromady v maloobchodu, restauracích a domácnostech. Končící parlament však doporučil, že by pokles měl činit 20, respektive 40 procent.

To je samozřejmě bohulibý záměr, naráží ale na technické možnosti. Podle výrobců potravin jde o nesmyslné normy. O konečné podobě návrhu nicméně rozhodne až nová Evropská komise.

Kritici argumentují mimo jiné tím, že v některých odvětvích odpad téměř nevzniká. Mlékárenství například produkuje vedlejší živočišné odpady, jako jsou syrovátka, rozlité mléko, podmáslí, skrojky od sýrů nebo odstředivkové kaly. „Z toho jsou prakticky jediným odpadem likvidovaným v kafilerii odstředivkové kaly, které tvoří maximálně desetiny procenta z celkového objemu výroby,“ řekla MF DNES prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

27. září 2024

Přemýšlíte často o tom, co jíte a jestli se stravujete správně? A myslíte také na to, jak s potravinami zacházet, abyste si nezpůsobili zdravotní problémy? Na opakující se chyby v kuchyni a při vaření upozorňuje letošní kampaň Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Ing. JITKA GÖTZOVÁ (47), ředitelka Odboru bezpečnosti potravin na ministerstvu zemědělství, nabízí i několik praktických rad, jak k potravinám přistupovat. Jak správně rozmrazovat? Musejí být vajíčka v lednici? A je lepší čerstvé, nebo trvanlivé mléko?

■ Jaké základní chyby lidé dělají u přípravy jídla?

Neumyjí si před přípravou jídla ruce a často si je nemyjí ani mezi jednotlivými činnostmi, takže se pak dotýkají rukama od syrového masa i dalších surovin, např. zeleniny na salát. Na potraviny, které se již tepelně neupravují, tak mohou z masa přenést nebezpečné bakterie. Další základní chybou je, že nepoužívají různá prkénka na různé potraviny. Jedno na maso, druhé na zeleninu a další na pečivo. To jsou takové evergreeny, jež se opakují neustále dokola, i přes jakoukoliv osvětu. S mytím rukou trochu pomohla epidemie covidu, ale určité zvyklosti v domácnostech stále přetrvávají. Třeba ta, že když domů přineseme kuře, musíme ho umýt, než ho jdeme upéct, což je ale velká hygienická chyba. Drůbež je běžně kontaminovaná bakteriemi, jde zejména o Campylobacter
(bakterie, jež jsou hojně rozšířeny zejména ve střevním traktu ptáků a dalších volně žijících zvířat, přežívají při nízké teplotě, ve vodě i několik týdnů, mohou způsobit kampylobakteriózu, což je akutní průjmové onemocnění doprovázené kolikovými bolestmi břicha a horečkou, pozn. red.), a když doma ve dřezu kuře umyjeme, rozstříknou se kapky vody a kontaminují celou pracovní plochu. Tu pak ještě otřeme hadříkem a houbičkou, takže se bakterie dostanou úplně všude. A je to úplně zbytečné, protože drůbež zobchodu je určena rovnou ktepelné úpravě, stačí ji jen vložit do pekáče nebo do hrnce, a hotovo.
 
Celý rozhovor najdete v novém číslo časopisu TÉMA. 40/2024, KTERÉ VYŠLO 27. ZÁŘÍ 2024. 
 
27. září 2024

Potřebná pravidla pro ochranu lesů, nebo byrokratické monstrum? Evropské politické frakce se přou o unijní nařízení proti odlesňování, které má vstoupit v platnost 1. ledna. Konzervativní síly v Evropském parlamentu žádají Evropskou komisi o jeho odklad. Zemědělci a obchodníci prý na nová pravidla nejsou připraveni. Podle zástupců Zelených, socialistů či liberálů mezi europoslanci ale pro odklad není důvod.

Mluvčí Evropské komise opakují, že unijní exekutiva pracuje na implementaci nových pravidel a odklad zatím nepřipravuje. Nicméně ze zákulisí zní něco jiného. Europoslanci Evropské lidové strany podle serveru Euractiv mluví o tom, že jim von der Leyenová slíbila, že do několika dnů navrhne buď odklad, anebo jiné dočasné řešení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

24. září 2024

Nová pravidla zelené transformace, přílišná byrokracie, zdlouhavé schvalovací procesy i přemíra kontrol. To jsou hlavní potíže, se kterými se v současnosti potýkají české potravinářské podniky a které komplikují jejich rozvoj. Potravinářská komora České republiky upozorňuje, že současný tlak na zelenou politiku a přemíra administrativy mohou způsobit úpadek českého potravinářství.

„Za poslední měsíce jsem po celé ČR prošla mnoho potravinářských výrob a provozů. Od pekařství, mlékárenství, masného průmyslu až po výrobce nápojů a zpracovatele ovoce a zeleniny. Napříč regiony bez ohledu na velikost podniků jsem slyšela totéž. Naprostá většina z nich si stěžovala na nesmyslný tlak na zelenou politiku a přibývající administrativu,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

SPORNÁ ZELENÁ OPATŘENÍ

Potravinářská komora ČR například nesouhlasí s novým evropským nařízením proti odlesňování. Nově najatí státní úředníci mají kontrolovat, jestli firmy neuvádí na trh potraviny, které vznikly na místě nelegálně vykácených lesů. V Česku ovšem k žádnému odlesňování nedochází. Lesů naopak dlouhodobě přibývá. Od roku 1950 se jejich plocha u nás zvýšila o 165 tisíc hektarů. České podniky se na složitou agendu, která má platit už od prosince 2024, navíc nestíhají připravit, protože Evropská komise nevydala potřebné prováděcí předpisy, a hlavně není k dispozici IT systém, ve kterém se mají podniky zaregistrovat a ve kterém mají vydávat elektronické certifikáty. Potravináři proto společně s dalšími zástupci zemědělců, obchodníků a podnikatelů z jiných sektorů požádali premiéra Petra Fialu o zajištění výjimky pro Českou republiku.

Od příštího roku budou muset všechny velké firmy, včetně potravinářských, také povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě. Toto nové opatření podle Potravinářské komory může vést ke zhoršení konkurenceschopnosti domácích (potažmo i evropských) producentů.  Výsledky přísné kontroly probíhající na území EU budou srovnávány s certifikáty ze třetích zemí, u kterých v řadě případů panují pochybnosti o jejich důvěryhodnosti. Navíc protokol, podle kterého se emise kvantifikují, se zaměřuje pouze na skleníkové plyny, ale nepokrývá například biologickou rozmanitost, znečišťování prostředí nebo využívání zdrojů, které jsou rovněž z pohledu udržitelnosti produkce velmi podstatné. Může tak být vytvářen nesprávný dojem udržitelnějších potravin pocházejících ze třetích zemí. Potravináři se ve své praxi setkali například s výrobky z Asie, které měly až podezřele nízkou uhlíkovou stopu. V oblasti biopaliv již byly prokázány případy úmyslného míchání různých produkcí nebo deklarování čistých olejů jako použité kuchyňské, které jsou z pohledu výpočtu uhlíkové stopy výhodnější.

Potravinářské podniky by také měly v příštích letech povinně snížit potravinový odpad. Evropská komise chce administrativním rozhodnutím snížit potravinový odpad u potravinářských podniků o 10 %, Evropský parlament dokonce požaduje snížení až o 20 %. Potravinářský průmysl však zde nepotřebuje žádné povinné plošné cíle, protože je ekonomicky sám motivovaný k tomu, aby množství potravinového odpadu snižoval. Vzhledem k nákladům na suroviny a jejich zpracování, ale i na likvidaci případných odpadů je pro výrobce potravin hospodárné využití suroviny klíčové. Největší množství potravinového odpadu naopak připadá na domácnosti.

„Potravinářská komora ČR nezpochybňuje rozumné snahy o zefektivnění evropského hospodářství. Evropská zelená politika se ale v současnosti prosazuje přes administrativní příkazy a zákazy z Bruselu bez znalosti konkrétních dopadů na životaschopnost a ekonomiku potravinářských podniků. EU by se měla zaměřit na podporu konkurenceschopnosti podniků namísto její snižování v důsledku obrovské byrokratické zátěže,“ dodává Večeřová.  

České potravinářské firmy přitom už dnes samy podnikají mnoho kroků pro zlepšení udržitelnosti výroby. Přecházejí na obnovitelné zdroje energie, instalují solární panely, lépe hospodaří s teplem, izolují budovy a technologie, instalují tepelná čerpadla, šetří vodou, snižují množství používaných obalových materiálů anebo využívají ve výrobě recyklovatelné materiály.

„Potravinářské podniky chtějí podnikat odpovědně a ekologicky. Apelujeme na vládu, aby veškeré zelené cíle, které prosazuje, byly reálné, a to jak úrovni EU, tak v ČR. Nesmí učinit náš sektor nekonkurenceschopným. Pokud cíle politici správně uchopí, může to být příležitost pro skutečné dosažení klimatické neutrality v Česku. Potravináři dlouhodobě ukazují, že se chovají odpovědně a že jim na životním prostředí záleží,“ uvedla prezidentka Večeřová.

NÁRŮST PAPÍROVÁNÍ A PŘEMÍRA KONTROL

Potravináři se potýkají také s nárůstem administrativy. Vyplňování formulářů a tabulek pro finanční úřady, zdravotní pojišťovny, inspektorát práce, ale třeba i pro Státní zemědělský intervenční fond nebo Český statistický úřad. To jsou namátkou jen některé povinnosti vůči státu, které firmy „dusí“. Plněním povinností vůči úřadům stráví pracovníci firem řádově stovky hodin ročně.

„Přestože se mnozí politici chlubí, jak se v Česku úspěšně daří omezovat papírování, podniky v praxi zlepšení vůbec nepociťují, spíše naopak. Stát by měl provést revizi opatření a staré regulace, které nic nepřináší, jednoduše zrušit. Po koronavirové a energetické krizi se podniky musí soustředit na restart a modernizaci provozů. A k tomu potřebují mít čas na podnikání, aniž by museli neustále sledovat, co kdy nového vyšlo a co musí nově plnit,“ uzavírá Večeřová. 

Ve výčtu obtíží zdržují potravinářské podnikatele od práce i další věci – od dlouhého čekání na stavební povolení přes drahé zdravotní prohlídky zaměstnanců, nefungující digitalizaci až po přemíru úřednických kontrol, které jsou často jen „kontrolami pro kontrolu“.

„Rozsah povinností nabyl neuvěřitelných rozměrů. Když hovoříme s kolegy v zahraničí, nemají u nich tolik papírování a kontrol. Česká republika bohužel často chodí nad rámec legislativy EU. Některá data a informace státním orgánům přitom předáváme opakovaně. Stát nám ukazuje, že pro něj nejsme vůbec žádným partnerem. Například při podání žádosti nebo formuláře musíme na odpověď čekat několik měsíců, v opačném případě ale máme povinnost odpovědět nejlépe ihned a za nesplnění lhůt hrozí sankce,“ dodává Martin z potravinářské firmy v Ústeckém kraji, která zaměstnává méně než 50 zaměstnanců. Nepřeje si být jmenován, komora však jeho identitu samozřejmě zná.

Nárůst byrokracie přitom vede ke zvyšování fixních nákladů a zhoršování konkurenceschopnosti zejména malých a středních podniků. Nechtěným důsledkem pak může být další posilování nadnárodních korporací a koncentrace kapitálu. Komora totiž předpokládá, že nová zelená opatření a růst administrativy mohou mít zásadní dopad především na menší a střední potravinářské podniky. 

Špatný stav českého podnikatelského prostředí potvrzuje i mezinárodní průzkum Světové banky. Podle Indexu prosperity zase mělo v roce 2023 Česko až 20. nejlepší podmínky pro podnikání v EU. Jinak řečeno – jedny z nejhorších v EU.



Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

23. září 2024

Praha 23. září (ČTK) - Adaptací evropského nařízení o odlesňování, které ovlivní tisíce firem v Česku a které kritizují zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků, se bude ve středu zabývat vláda. Nařízení má být součástí novely zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, cílem je snížit dopad na celosvětové odlesňování a znehodnocování lesů. Ministerstvo zemědělství již dříve poukazovalo, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, zažádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dnes v Bruselu řekl, že požádal nastupujícího eurokomisaře pro zemědělství Christophera Hansena o podporu úsilí ČR.

Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Velké a střední firmy mají plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. Ministerstvo zemědělství chce do poloviny listopadu připravit návod, který podnikům přiblíží, co musí v důsledku nařízení plnit a vykazovat.

Podniky by podle nařízení měly shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému. Systém má EU spustit přibližně měsíc před zahájením povinností, což kritizovali zemědělci, obchodníci i potravináři a další společnosti i ministr Výborný.

Výborný proto už dříve požádal Evropskou komisi o odklad nařízení, důvody odkladu by podle něj měl probrat s předsedkyní EK Ursulou von der Leyenovou také premiér Petr Fiala (ODS). Výborný poukazoval také na to, že Česko dosud neví, do jaké kategorie zemí s rizikem odlesňování bude patřit, podle úrovní se přitom má odvíjet počet kontrol i další administrativa.

Odklad by musela navrhnout Evropská komise a musel by projít řádným legislativním procesem, to znamená Radou EU i Evropským parlamentem, kde jsou ale jednotlivé frakce rozdělené. Zatímco lidovecká frakce EPP je pro odklad, frakce Zelených je naopak proti. Pro odklad účinnosti nařízení je podle Výborného nyní asi 20 států ze současné sedmadvacítky.

Ministerstvo podle předběžných odhadů počítá s 2120 kontrolami plnění nařízení ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok. Nyní neexistuje způsob, jak náklady uhradit z EU, v současné chvíli se nepočítá ani se zohledněním výdajů ve státním rozpočtu. Financování musí být podle Výborného zvládnuto v kapitole resortu zemědělství.

V návaznosti na splnění požadavků nařízení bude podle návrhu nutné najmout také 76 až 96 nových zaměstnanců a transformovat od příštího roku Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů na Národní lesnický institut.

Mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. V ČR se odlesňování netýká, plocha lesů naopak dlouhodobě roste.

trp ptd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

23. září 2024

Kvůli nařízení se bude muset prokazovat původ mnoha výrobků, ale zatím není jasné, jakým způsobem. Evropský registr, do kterého by se měly výrobky zadávat, totiž dosud nefunguje. Podle Potravinářské komory ČR může hrozit až kolaps u dodávek hovězího masa nebo čokolády. „Nařízení má sloužit k nápravě nevhodné praxe v zámořských zemích, aby nedocházelo zejména k odlesňování amazonských pralesů. Nesmyslně však zvyšuje již tak přebujelou byrokracii pro evropské producenty a zvýší náklady na produkci potravin,“ prohlásila prezidentka komory Dana Večeřová.

Výrobci jsou navíc přesvědčeni, že dopad na lesy bude prakticky nulový. Zdroje z „odlesněných“ pozemků se podle nich budou levněji prodávat do států mimo EU a z „neodlesněných“ pak dráže do EU. Podobný názor zastává prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Firmy by měly nová pravidla plnit už za tři a půl měsíce, ale stále není k dispozici slibovaný IT systém ani přesná implementační pravidla,“ potvrzuje.
Přestože stát usiluje o odložení legislativy, připravuje se na ni pro případ, že by se to nestihlo. Příští týden ve středu na jednání vlády se bude řešit právě návrh na transpozici odlesňovacího nařízení. Jenom v Česku mají kontroly podle prvních odhadů vyjít až na 130 milionů korun v prvním roce, a to včetně budování technického zázemí a najmutí zhruba osmi desítek zaměstnanců.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

23. září 2024

Zatímco ještě na jaře se dala čtvrtka másla pořídit zhruba za 40 korun, dnes ji v supermarketech běžně koupíte mimo akční ceny i o 30 korun dráž. V srpnu ceny másla meziročně stouply o více než 22 procent. Může za to i růst mezd, hlavně ale počasí a krávy. V letních měsících je totiž kvůli vysokým teplotám a jejich menšímu apetitu v mléce méně tuku.

Letošní vysoké teploty a sucho navíc ovlivnily i kvalitu krmiva. „Pokles tučnosti je tentokrát vyšší než obvykle. Průměrná tučnost klesla na 3,69 procenta, ta obvyklá se pohybuje mezi 3,8 až 3,9 procenta,“ uvedl agrární analytik Petr Havel.

Zároveň došlo i k poklesu dodávek mléka. „K tomuto jevu bohužel dochází i v okolních státech. Příčin je několik, ale hlavní vidím v počasí. Vedra zapříčinila úbytek množství mléka a nechuť krav k jídlu i snížení složek v mléce. V zimě je mléko vždy tučnější než v létě, rozdíl bývá zhruba 0,3 procenta,“ sdělil Novinkám ředitel společnosti Choceňská mlékárna Pavel Marek.

„Když to přepočteme na objem zpracovávaného mléka v Česku, tak zde chybí zhruba 1,8 milionu litrů smetany v jednom letním měsíci,“ dodal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

23. září 2024

Češi na mléčných výrobcích šetří, ale zároveň se více dováží ze zahraničí. Mohou na tom tratit české mlékárny.

Jedno nenápadné číslo utopené v pravidelných měsíčních statistikách Ministerstva zemědělství ukazuje na zajímavý vývoj ve spotřebě mléčných výrobků. Podíl dovozu na domácí spotřebě loni vzrostl ze 46,9 na 49,9 procenta.

Vyplývá to z takzvané komoditní karty zveřejněné Ministerstvem zemědělství. Zdrojem dat jsou celní statistiky, data Českého statistického úřaduStátního zemědělského intervenčního fondu a propočty ministerstva.

„Podíl dovozu na spotřebě je strašně vysoký. V Česku tvoří polovinu, ale v zahraničí je to jen přibližně třetina,“ komentuje to Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského, a tvrdí, že už jde o „skutečné ohrožení české mlékárenské ekonomiky“. Češi podle něj bohužel nejsou v nákupu potravin takoví patrioti jako zákazníci v jiných zemích.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

23. září 2024

Pokud na něco Češi v obchodech slyší, tak jsou to slevy. Nakupují v nich už více než dvě třetiny zboží. A obchodní řetězce toho dokážou náležitě využívat, slevy jsou pro ně jednou z hlavních marketingových strategií. Za takového stavu ale lidé už nevědí, jaké jsou skutečné ceny. Sousední země přitom takové situaci dokázaly ráznými zákony a jejich důsledným vymáháním předejít.

Ve Francii je ochrana spotřebitele, ale i výrobce na úplně jiné úrovni. „V roce 2018 tam byl přijat zákon, který zavedl maximální slevovou hranici u potravin, a to na 34 procent. Pokud tedy výrobek stojí jedno euro, jeho cena ve slevě může klesnout maximálně o 34 centů. Cílem je zajistit rovnoměrné rozložení mezi dodavateli a řetězci, zejména pro malé a střední podniky,“ sdělil Novinkám mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Ve Francii mají supermarkety také povinnost prodávat výrobky s marží alespoň deset procent. Účelem opatření je především ochrana zemědělců a výrobců.

„I ve Francii se sleva vypočítává z nejnižší ceny za posledních třicet dní. Za porušení ale nejenom že může firma dostat pokutu, nýbrž konkrétní manažer může jít do vězení i na dva roky,“ vysvětlil marketér Robert Le Veneur.

To dost omezuje možnosti, že by ceny každý týden lítaly nahoru a dolů. „Výprodeje mohou být ve Francii jenom dvakrát ročně po dobu šesti týdnů. Mimo toto období je slovo „výprodej“ zakázáno používat,“ dodal Le Veneur.

Jedná se navíc o přesně vyhrazené termíny v červnu, červenci a v lednu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

23. září 2024

Brusel 23. září (zpravodajka ČTK) - Cílem společné zemědělské politiky Evropské unie, zejména ve vztahu k farmářům, musí být její zjednodušování. Na dnešním jednání unijních ministrů zemědělství v Bruselu to řekl český ministr Marek Výborný. Ačkoli se už něco zlepšilo, současný systém je pro farmáře stále velmi administrativně náročný a je spojen s velkým množstvím kontrol. O zjednodušování zemědělské politiky už dnes ráno Výborný hovořil i při setkání s kandidátem na budoucího eurokomisaře pro zemědělství Christophem Hansenem z Lucemburska.

"Ten systém je výrazně administrativně náročný. Povinností, které jsou spojeny s kontrolami a psaním výkazů, je tolik, že musíme pokračovat ve zjednodušování," řekl českým novinářům v Bruselu Výborný. Evropská komise (EK) v uplynulých měsících určitá ulehčení pro zemědělce už představila, například zrušila některé ekologické požadavky, a chce v tom pokračovat. Reagovala tím na protesty zemědělců, kteří si stěžovali na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou.

Pokud jde o budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2027, i tady má Česko výhrady k některým návrhům, o kterých se v Bruselu jedná. "Typickým příkladem je omezování chovu skotu v rámci potravinové politiky nebo snižování spotřeby masa. Myslím, že to jsou věci, které nesmí vést k tomu, abychom snižovali svou vlastní konkurenceschopnost vůči třetímu světu jako Evropa i jako Česká republika," dodal Výborný.

Pracovní snídaně s kandidátem na komisaře zodpovědného za zemědělství se kromě Výborného zúčastnilo i dalších deset ministrů, kteří patří do frakce Evropské lidové strany (EPP). Hansen podle Výborného vnímá problémy, kterými evropské zemědělství prochází. "Dopředu nám řekl, že chce přijet do každého státu a hovořit přímo se zemědělci. To vítám a myslím, že je to správný krok," dodal český ministr.

Výborný nastupujícího komisaře také požádal, aby podpořil úsilí České republiky, ale i mnoha dalších zemí o odklad účinnosti hojně diskutovaného nařízení o odlesňování. Toto opatření by mělo začít platit od letošního 30. prosince a v praxi znamenat, že firmy obchodující s kávou, čokoládou, sójou, palmovým olejem, hovězím masem a souvisejícími produkty budou muset vydávat pro každou zásilku elektronické osvědčení o náležité péči v boji proti odlesňování. Má jít mimo jiné o identifikaci půdy, ze které dané produkty pocházejí, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě.

"Elektronický systém, do kterého by se měla data vkládat, dodnes nemáme. Měl by být zveřejněn někdy v prosinci, to znamená několik málo dní před nabytím účinnosti toho nařízení," uvedl český ministr. "Končící Evropská komise to nedokázala dopracovat, a je tedy na místě, abychom se dohodli na odložení účinnosti nařízení minimálně o rok, lépe o dva roky, aby se systém stihl připravit, a hlavně, aby nepřinesl další obrovskou problematickou zátěž pro naše zemědělce, ale i dřevozpracující průmysl a obchod," dodal.

Odklad by musela navrhnout Evropská komise a muselo by to projít řádným legislativním procesem, to znamená Radou EU i Evropským parlamentem, kde jsou ale jednotlivé frakce rozdělené. Zatímco lidovecká frakce EPP je pro odklad, frakce Zelených je naopak proti. Výborný dodal, že minulý týden v pátek napsal dopis místopředsedovi EK Maroši Šefčovičovi, pod kterého tato problematika spadá.

"My nejme v principu proti tomuto nařízení, je potřeba zamezit tomu, aby v rámci celé planety docházelo dál k odlesňování, je to záležitostí strategického zájmu nás všech, včetně ČR, jenom si musíme říct, jestli ten systém, jak toho dosáhnout, byl zvolen správně, a jestli ve finále nepovede k výraznému zatížení nás tady v Evropě, kde k odlesnění nedochází," prohlásil Výborný. Například v Česku podle něj naopak lesů přibývá.

"Musíme hledat cesty, jak problém s odlesňováním řešit, ale nemůže to být na úkor toho, že učiníme nekonkurenceschopnou produkci v Evropě. Věřím, že to Ursula von der Leyenová vnímá a že k odložení účinnosti nařízení dojde," dodal český ministr zemědělství. Pro odklad účinnosti nařízení je podle Výborného už asi 20 států ze současné sedmadvacítky.

Tereza Šupová spr

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

23. září 2024

V rámci Svatováclavské slavnosti českého piva, která se letos uskuteční 24. září, dojde k slavnostnímu uvedení do Síně slávy.

Do Síně slávy českého pivovarnictví a sladařství budou i letos uvedeny dvě osobnosti nesmazatelně spojené s českým pivem. Ocenění se dočká emeritní vrchní sládek Václav Berka z pivovaru Plzeňský Prazdroj a sladovník, pedagog a propagátor pivovarnictví Miroslav Koutek z Pivovaru Litovel. Zároveň po čtyřech letech opět dojde k udělení Čestné plakety F. O. Poupěte. Tu tentokrát získá vedoucí kolektivu autorů Chmelařské ročenky Michal Kovařík a kolektiv autorů Ječmenářské ročenky.

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde:

Zdroj: Český svaz pivovarů a sladoven 

Ilustrační foto: pixabay

23. září 2024
Ostrava 23. září (ČTK) - Výrobní závod Kofoly v Krnově na Bruntálsku, který vyplavila povodeň, bude mimo provoz ještě několik týdnů. Většinu výrobků firma pokryje z jiných závodů. Pivovary skupiny v Přerově, Hanušovicích na Šumpersku a Litovli na Olomoucku pomalu obnovují provoz. ČTK to dnes řekla mluvčí skupiny Kofola Jana Ptačinská Jirátová. První odhady škod způsobených Kofole záplavami se podle firmy pohybují mezi 100 a 200 miliony korun.

Jeden ze zakladatelů Kofoly a generální ředitel skupiny Jannis Samaras už dříve uvedl, že hladina vody v Krnově letos dosáhla vyšší hranice než za povodní v roce 1997. "Vyplaven byl kromě jiného i sklad obalů a silná povodňová vlna nám odnesla na 12.000 vratných nerezových sudů (KEG), které využíváme pro naše čepované nápoje. Moc nás těší, že tisíce z nich jsou již zpět. Lidé nám posílají fotky z různých koutů koryta řeky a sdílí s námi konkrétní polohy, kam sudy doputovaly. Chceme všem těmto poctivým nálezcům moc poděkovat," řekla Ptačinská.

V hanušovickém pivovaru Holba zasáhla voda příjezdovou oblast areálu, do výroby a sklepů se nedostala. "V Litovli se pracuje na odstranění následků povodně, které by díky připravenosti pivovaru neměly být fatální. Zasaženy byly především obslužné sektory, výrobní části jen minimálně. V přerovském Zubru se naštěstí černé scénáře nenaplnily a řeka Bečva se přes své břehy nepřelila," uvedla mluvčí.

Drtivou většinu výrobků je podle ní Kofola schopna pokrýt z výrobních závodů v Mnichově Hradišti nebo Rajecké Lesné na Slovensku. "Minerální vody se pak stáčejí v závodech v Moravském Berouně (Ondrášovka), Stráži nad Ohří (Korunní) a Kláštoru pod Znievom (Kláštorná Kalcia), které naštěstí vodou zasaženy nebyly. Provoz firmy jako celku je tedy zajištěn. Věříme, že Kofola je silná firma, která se už v minulosti vyrovnala i s jinými obtížnými situacemi, a vyrovná se tedy i s touto," uvedla mluvčí.

Kofola se rozhodla pomoci regionům zasaženým velkou vodou a ve spolupráci se spolkem Horní Dolní, který se zaměřuje na podporu lidí v těžkých životních situacích, spouští projekt #zlasky. Dobročinná sbírka vznikla na portálu Donio.cz, kam Kofola poslala jako vstupní vklad dar deset milionů korun. Výtěžek bude určený rodinám a lidem z Krnova, Hanušovic, Litovle a přilehlých obcí, kteří požádají o pomoc skrze speciální formulář dostupný na webu Kofoly. Do řady obcí a měst už Kofola rozvezla nápoje.

"Každý den nyní žijeme příběhy těch, kterým voda vzala domov. Ceníme si obrovské solidarity a pracovitosti našich lidí. Vážíme si každého, kdo nám nabízí volné ruce na pomoc s úklidem a zprovozněním chodu firmy. Zároveň ale věříme, že Kofola je dostatečně ekonomicky silná firma, aby i tuto ničivou povodeň zvládla. Lidé, kteří ztratili své domovy, jsou na tom podstatně hůře," uvedl Samaras.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 14 výrobních závodů na pěti evropských trzích. Skupina má téměř 2800 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

19. září 2024

Podle analytiků je za rostoucí cenou poptávka po mléčném tuku v EU, období veder totiž snížilo množství tuku v nadojeném mléku. Pokles cen se v dohledné době nedá očekávat, nejspíš přijde až za několik měsíců. Pozitivní informací ale je, že povodně větším způsobem do výroby nezasáhly a z tohoto důvodu by se zdražovat nemělo.

„Ceny naopak ovlivňuje kolísání v tučnosti mléka, což je každoroční jev. Z důvodu nadstandardně teplého počasí během letních měsíců má totiž české mléko nižší tučnost. Mlékárny proto potřebují více suroviny, aby vyrobily stejné množství smetany, z níž poté například vyrábějí máslo,“ vysvětluje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Povodně produkci mléka nezměnily, větší chovy dojnic s výjimkou jednoho v okolí Litovle by příliš zasažené být neměly. V prvních dnech se objevovaly problémy i s chodem některých mlékáren, které neměly elektrický proud, to by se ale mělo brzy vyřešit. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka si mlékárny pomohly i s distribucí v zasažené oblasti ohledně svozu mléka, protože někteří výrobci měli cisterny uvězněné v závodech.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

18. září 2024

Voda v Opavě zaplavila také oba výrobní areály společnosti Bidfood, tedy mrazírny s výrobou zmrzlin značky Mrož, hotových jídel, mražené zeleniny i masa, a nedaleké depo, odkud se výrobky rozvážejí zákazníkům v gastru a maloobchodu.

„Ve strojovně máme metr a půl vody, zaplavena byla výměníková stanice a kotelna. V noci nás odpojili od elektřiny, ale teď už vodu odčerpáváme, většina lidí je doma, ale zítra bychom mohli začít najíždět na běžnou činnost,“ shrnul ředitel závodu Jan Vilímec.

Nejhorší okamžiky prožívali zaměstnanci v neděli, kdy kulminovala hladina řeky Opavy a zastavila se 30 centimetrů pod rampou. „V roce 1997 to bylo velmi podobné. Vlastně máme podruhé štěstí, že se voda nedostala do výroby. Znamenalo by to zastavení výroby na několik týdnů a stamilionové škody. Současné škody odhaduji na jednotky milionů korun,“ dodal.

V Krnově, ležícím asi 30 kilometrů jihovýchodně od Opavy na soutoku Opavy a Opavice, zatopila velká voda areál společnosti Kofola, která v něm vyrábí stejnojmenný nápoj. „Hladina vody v Krnově dosáhla vyšší hranice než v dramatickém roce 1997, kdy jsme s tátou seděli na střeše výroby. Voda se opět dostala do celého areálu, aktuálně ji odčerpáváme ze všech míst a zjišťujeme rozsah škod,“ uvedl v tiskové zprávě jeden ze zakladatelů Kofoly a generální ředitel celé skupiny Jannis Samaras.

V Litovli záplavy paralyzovaly výrobu v mlékárně Brazzale, která vyrábí sýry značky Gran Moravia, a také vedlejší fabriku na výrobu těstovin Europasta (značka Adriana, Rosické těstoviny apod.). Obě továrny se nacházejí v lokalitě Tři Dvory asi 400 metrů od potoka Třídvorka.

„Ač se na velkou vodu připravujeme již od prvních předpovědí, v tuto chvíli nezbývá než počkat, až voda odteče a bude nutné spočítat škody,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová. Dodávky mléka z farem se odklánějí do mlékáren v okolí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

17. září 2024

Odstraňování odpadů vzniklých v důsledku mimořádné události - živelné pohromy.

Odbor odpadů Ministerstva životního prostředí vydává tento Metodický pokyn
k zajištění plnění povinnosti správného nakládání s odpady vzniklými v důsledku mimořádné události - živelné pohromy (krizová situace).
Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti s krizovou situací se postupuje podle krizového zákona (zákon č. 240/200 Sb.). Zákon o odpadech (zákon
č. 541/2020 Sb.) se používá podpůrně, je nutno zajistit ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
Nakládání s odpady v území zasaženém živelnou pohromou (soustřeďování a odvoz odpadů) organizují orgány krizového řízení příslušného území.
Určují a informují o místech, kam je možno odpady odkládat (velkoobjemové kontejnery, deponie).

Metodický pokyn najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay 

16. září 2024
 

Praha 16. září (ČTK) - Systém výstrah reagujících na změnu klimatu, geneticky modifikované plodiny nebo půdní doplňky byly součástí výzkumného programu Akademie věd ČR (AV ČR) Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Hledal komplexní řešení, které by do budoucna pomohlo zajistit pro lidi dostatek kvalitních potravin. Dosavadní výsledky pětileté spolupráce osmi ústavů AV ČR dnes vědci představili na tiskové konferenci v Praze. Program byl rozdělený na devět tematických oblastí.

Zajištění dostatku potravin pro budoucnost je jednou z nejvýznamnějších výzev současnosti, řekl ČTK koordinátor projektu Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. "Produkce potravin čelí několika nepříznivým trendům, mezi které patří růst populace, úbytek zemědělské půdy a její degradace, politické aspekty, jako jsou globální konflikty, a změna klimatu, jež můžeme sledovat tento rok v přímém přenosu," podotkl.

Doležel uvedl, že klimatická změna se projevuje především extrémními jevy a nestabilitou počasí. V zemědělství tudíž přináší mnoho výzev. Ústav globální změny AV ČR začal budovat systémy včasné výstrahy proti negativním dopadům počasí, jako jsou například intersucho.cz, agrorisk.cz nebo firerisk.cz, které umožňují zemědělcům rychleji a lépe reagovat na změny počasí a šíření škůdců. Podle klimatologa Zdeňka Žaluda mají zemědělci o systémy výstrah zájem.

Biologické centrum AV ČR testovalo různé varianty organických hnojiv a půdních doplňků, které zajistí zdraví půdy pro pěstování. Při produkci potravin vzniká často těžce zpracovatelný odpad, kterého není jednoduché se zbavit. V České republice se například ročně vyprodukuje na 100.000 tun peří. Ústavu chemických procesů AV ČR se podařilo vyvinout metodu, která tento obtížný odpad přeměňuje na hydrolyzát. Ten podporuje například růst rostlin a významně zlepšuje půdní mikrobiom.

Do programu se zapojil i Sociologický ústav AV ČR. "Zajímalo nás, jak se veřejnost staví ke geneticky modifikovaným potravinám, ale také například plýtvání potravinami, nákupní a spotřebitelské chování lidí," řekl Doležel. Podle údajů OSN se každý rok vyhodí až třetina všech celosvětově vyprodukovaných potravin, což představuje 1,3 miliardy tun. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí.

Dalším z témat bylo samozásobitelství, kdy Ústav geoniky AV ČR spolupracoval s místními samosprávami a podílel se na geografických analýzách a typologii zahrádkářských osad.

Slibný výzkum mikrořas, které jsou bohaté na bílkoviny a antioxidanty, prováděl Mikrobiologický ústav AV ČR. Vyšlechtil novou řasu, žlutou chlorellu, která je mimořádná kvůli vysokému obsahu žlutého barviva luteinu. Ten například pomáhá snižovat projevy věkem podmíněné degenerace sítnice oka. Ústav také spolupracoval s lékaři a pacientskými organizacemi ve věci zdravého mikrobiomu střev. Složení a kvalita potravin je podle vědců zásadní také při vývoji některých autoimunitních chorob.

Podle Doležela se riziko budoucího hladomoru podaří odvrátit jen tehdy, pokud se zemědělská produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí. Program usiluje o co nejrychlejší přenos nových poznatků do praxe, díky čemuž vznikly mimo jiné tři aplikační laboratoře. Výzkumníci v programu spolupracují s firmami, šlechtiteli i se státní sférou.

puz dvd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

16. září 2024

Český potravinářský průmysl čelí v posledních letech řadě výzev, od pandemie covidu-19 přes energetickou krizi až po vysokou inflaci. Jaké kroky jsou nezbytné pro podporu firem a drobných podnikatelů, kteří vyrábějí české potraviny? Jak se tomuto sektoru daří snižovat odpad a řešit otázku udržitelnosti? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory ČR.

Vposledních letech zasáhly český trh tři krize. Nejprve byl ovlivněn pandemií covidu-19, poté energetickou krizí spojenou s válečným konfliktem na Ukrajině a následně vysokou inflací. Co je možné udělat pro podporu firem a drobných podnikatelů, kteří vyrábějí české potraviny?
 
Důležitá je cenová stabilizace a předvídatelné podnikatelské prostředí, což znamená, aby se podnikatelé nemuseli neustále bát, že jim někdo zase zvedne ceny energií, nebo že se vymyslí další zdanění. Zářným příkladem toho je naprosto překvapivé sdělení Energetického regulačního úřadu, který loni v listopadu oznámil, že zase znovu zavede poplatky za obnovitelné zdroje na původní úroveň. Což byla pro podnikatele rána z čistého nebe, pro spoustu firem to znamenalo náklad třeba tři nebo čtyři miliony korun ročně navíc, který se logicky musel promítnout i do cen potravin.
 
Celý rozhovor najdete v dněním tištěném vydání Deníku - příloha Severní Čechy. 
 
Zdroj: denik.cz
 
16. září 2024

Řada výrobců potravin a balených vod poskytuje nebo bude poskytovat zásoby potravin a balených vod do krizových oblastí, které byly zasaženy extrémními srážkami a povodněmi. Oznámila to Potravinářská komora ČR, ve které jsou podniky sdružené. Potravinářské firmy spolupracují s potravinovými bankami, Hasičským záchranným sborem ČR nebo na lokální úrovni se starosty jednotlivých obcí.

„Potravináři jsou vždy při katastrofické události připraveni pomoci. Bezplatně podporují nejen povodní zasažené osoby, ale i hasiče, dobrovolníky a členy krizových štábů, kteří jsou v první linii v boji s velkou vodou,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko připravila stovky palet balené vody, které distribuovala nejen do potravinových bank, ale i Českému a Slovenskému červenému kříži a Hasičskému záchrannému sboru. S dodávkami balené vody je připravena pomoci také společnost Mattoni 1873 nebo Kofola. Společnost Nestlé plánuje pomoci prostřednictvím dodávek svačinových tyčinek, jednorázovými baleními polévek a dětskou výživou. V případě dodávek těstovin v rámci možností pomůže společnost Dobšické těstoviny. S potravinovou pomocí počítají také firmy ze skupiny Agrofert. Například pekárna Penam již věnovala 2 000 toustových chlebů a 1 000 plundrových špiček. Další podpora je v jednání.  

„Chtěla bych poděkovat nejen našim členům, ale i dalším potravinářským podnikům, že pomáhají a myslí na všechny, které tato katastrofa zasáhla,“ dodala prezidentka Večeřová.

Pokud i další firmy chtějí projevit solidaritu s postiženými oblastmi, svou pomoc mohou směrovat přes potravinové banky v jednotlivých krajích: https://www.potravinovebanky.cz/kontakt

Zdroj: https://www.foodnet.cz/cs/zakladni-informace/pro-media/tiskove-zpravy-potravinarske-komory-cr

Ilustrační foto: pixaby 

16. září 2024

S CUKREM, NEBO BEZ? 

Pozitivní tendencí jsou i reformulované výrobky, které Potravinářská komora ČR každý rok oceňuje. „V praxi to vypadá tak, že výrobci upraví složení potraviny tak, aby co nejvíce vyhovovala výživovým potřebám současných spotřebitelů. Takže sníží obsah tuku, cukru nebo soli, a navíc přidají do výrobku například vlákninu, bílkovinu nebo vitamíny. Lidé tedy mají pestřejší stravu a ve srovnání s minulostí i větší nabídku potravin.
 
Více si můžete přečíst v dnešním tištěném vydání https://www.denik.cz/
 
Ilustrační obrázek: Deník.cz 
 
 
 
 
16. září 2024

Nadnárodní potravinářská společnost zabývající se produkcí mléčných výrobků a jejich imitací a alternativ Danone upouští od používání systému značení výživových hodnot na přední straně obalů potravin pomocí Nutri-Score. Jedním z důvodů je podle vyjádření společnosti nedávná změna algoritmu výpočtu Nutri-Score, která přehodnocuje hodnocení mléka a mléčných výrobků. Společnost Nutri-Score nedávno přehodnotila způsob klasifikace mléčných nápojů. Dříve bylo mléko a mléčné nápoje považovány za „obecné potraviny“. Od roku 2024 se parametry změnily, tekuté mléčné výrobky jsou nyní součástí kategorie „nápoje“. To znamená, že například odtučněné a polotučné mléko je degradováno z kategorie A na kategorii B a plnotučné mléko z kategorie B na kategorii C. V kategorii nápojů může dosáhnout kategorie A pouze voda. S tím společnost Danone nesouhlasí. Podle Danone tento vývoj přináší chybný pohled na nutriční a funkční kvalitu mléčných a rostlinných nápojů, který není v souladu s evropskými výživovými směrnicemi založenými na potravinách, což by mohlo vést ke zmatení spotřebitelů v důsledku rozdílného bodového hodnocení Nutri-Score u výrobků, které mají v našem jídelníčku podobný výživový účel, jen jsou v jiném formátu. Hlavní důvod rozhodnutí společnosti Danone stáhnout Nutri-Score ze svých výrobků tedy vychází ze změny kategorie výrobků z kategorie „obecné potraviny“ do kategorie „nápoje“, která má odlišné parametry. Se změnou algoritmu nesouhlasí ani Evropská mlékárenská asociace (EDA). Podle EDA by mléko mělo patřit do kategorie „potraviny živočišného původu“, a nikoliv do kategorie „nápoje“, protože není primárně určeno k hydrataci, ale spíše k výživě díky svému nutričně bohatému složení. EDA rovněž odmítá, že by se za nápoje měly považovat tekuté jogurty, zatímco polévky jsou stále posuzovány v rámci kategorie potravin. V rámci klasifikace nápojů by většina ochucených jogurtů podle EDA získala hodnocení E. Generální tajemník EDA, Alexander Anton, doplnil, že navíc mnoho mléčných výrobků nelze kvůli současné regulaci reformulovat a tím se posunout do „lepších“ hodnocení v rámci Nutri-Score.

Více informací zde.

Ilustrační foto: pixabay

16. září 2024

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) vyzývá zemědělce, které zasáhly povodně, aby se o pomoc obrátili na regionální pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Pracovníci SZIF jsou na to už připraveni.

„Tragické povodně zasáhly i zemědělské podniky a farmy. Pokud mezi takové patříte, jste v oblastech s poškozenou infrastrukturou, nemůžete odvážet nadojené mléko, máte poškozené stáje a tak dále, ozvěte se prosím obratem příslušnému regionálnímu pracovišti SZIF. Budeme se vám snažit zajistit bezprostřední urgentní pomoc. Primárně se nám jedná o chovatele, kteří nemají možnost odvozu mléka. S integrovaným záchranným systémem jsem domluven, že tato místa dostanou prioritu pro zajištění třeba i provizorního dopravního spojení. Děkuji za reakci obratem. Psát můžete i na sociální sítě ministerstva zemědělství, jsme na Facebooku, Instagramu i síti X. Jsme v tom s vámi! Společně to zvládneme,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Následná pomoc včetně výjimek z pravidel a podobně bude řešena v příštích dnech.

Kontakty na jednotlivá regionální pracoviště SZIF najdete zde: https://www.szif.cz/cs/szif-ro

Zdroj: Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Ilustrační foto: pixabay

15. září 2024

Státní zdravotní ústav dohromady s ministerstvy nyní finišuje na přípravě nového spotřebního koše pro školní jídelny, tedy na úpravě surovin, ze kterých budou moci školy vařit obědy. Jde o poměrně velké změny, současné znění platí už několik dekád a odborníci se shodují, že je potřeba normu zmodernizovat.

Podle pracovní verze, kterou má MF DNES k dispozici, se má razantně omezit množství přijímaných cukrů či masa, naopak má být více ryb a luštěnin.
Ač se většina odborníků shoduje, že některé změny jsou nutné, objevuje se i kritika nových plánů. Například Potravinářská komora ČR si v tomto týdnu postěžovala, že s ní nikdo změny nekonzultoval. Podle výživové poradkyně Margit Slimákové je pak i nová legislativa zbytečně rigidní. Místo aby se školám dodaly návrhy na recepty, budou muset přepočítávat gramy cukrů na porci, což bude naprosto zbytečné, pokud dítě jídlo nesní.
 
Množství masa se snižuje u předškoláků o 29 procent, u školáků do 10 let o 39 procent, u dětí do 14 let má klesnout o čtvrtinu a u dětí nad 15 let o 13 procent, nejstarší děti by tak měly mít 65 gramů na porci. Nebudou se smět používat polotovary, ubude také konzumace brambor, zásadně se omezí nápoje s cukrem i slazené mléčné nápoje.
Démonizace potravinářů?
Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který pracuje také pro komoru, kritizuje rozdělování jídel na výrobky z tržní sítě a jídla, která si budou moci ze základních surovin vyrobit školní kuchařky samy. „Je to nesmysl a strašně zpátečnický krok, který vlastně démonizuje potravinářský průmysl. Ten je schopný dodávat perfektní, kvalitní a výživově hodnotné suroviny nebo potravinářské výrobky a ušetřit jídelnám některé kroky. Přičemž jsou na takové úrovni kvality, jako kdyby si to vařily od základu samy,“ vysvětlil odborník.
Stát tak podle něj automaticky naznačuje, že v samotné jídelně by se při vlastním vaření používalo méně cukru než třeba u výroby moučníku z předpřipravené směsi, kterou si člověk koupí v maloobchodu. „Potravinářský průmysl udělal v posledních letech obrovský posun dopředu,“ doplňuje. Podle něj se firmy naopak předhánějí, kdo například vyrobí méně sladké jogurty či šunky s menším množstvím soli. Musí ale být ještě prodejné, tedy musí mít o ně zákazníci zájem. „Samozřejmě jsou na trhu výrobky, které těmto trendům neodpovídají. Ale místo snahy o jejich rozlišení to škrtneme všechno,“ poznamenal.
Předseda správní rady Společnosti pro výživu Petr Tláskal MF DNES řekl, že by chtěl jednotlivé věci v novém spotřebním koši komentovat až ve chvíli, kdy bude známá finální verze návrhu. „Ale skutečně, například 2,5 gramu cukru ve 100 ml nápoje se zdá být málo, to je půl lžičky na slazený nápoj,“ sdělil.
U cukru se Pivoňka do budoucna obává, že pokud se hladiny moc sešněrují, budou se nahrazovat sladidly, aby se výrobky do limitů vešly. Ty však neukojí chuť na sladké, děti (ale i dospělí) po nich mají i nadále náladu sladké si vzít. „Na druhou stranu v současné době jsem neslyšel o tom, že by potravináři v tuto chvíli dodávali do jídelen náhradní sladidla jako alternativu k cukru,“ uzavřel.
Podle Slimákové je dobře, že se sladké nápoje či doslazované mléčné výrobky omezí. Otázkou podle ní zůstává, jestli měnit podobné hodnoty skokově, nebo postupně mladou generaci k neslazeným nápojům posouvat. „Spíš jsem ale očekávala, že se půjde svobodomyslnější cestou, třeba pomocí normovaných receptů,“ vysvětluje. Podle ní by bylo vhodné, aby i děti měly možnost trochu rozhodovat o tom, co se bude vařit a co si budou vybírat. Pomoci by mohly i salátové bary, ale v takovém případě už se bude počítat množství přijatých živin velice špatně.
Důležitý nakonec bude také přístup rodičů, bude záležet na nich, jestli jídelny ve snahách o zdravější stravování podpoří. „Jestli jim dají peníze a před obědem se přejí nezdravou stravou, tak bychom jim museli dělat nabídku á la McDonald, což rozhodně nechceme,“ uzavřela Slimáková.
 
 
Ilustrační foto: pixabay
15. září 2024

Informační centrum bezpečnosti potravin MZe zveřejnilo základní pravidla pro zacházení s potravinami při povodních a související hygienická doporučení.

DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ:

  • K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena!
  • Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou gumovou obuv!!! 
  • Ruce si myjte pitnou vodou a mýdlem a utírejte do papírových ubrousků vždy zejména po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, vždy před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy než se dotýkáte obličeje, ale i před a samozřejmě po použití WC. Ruce a obličej utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky pro jedno použití. Při styku s infekčním materiálem suché ruce dezinfikujte alkoholovými přípravky (např. Spitaderm, Sterilium, Promanum N, Spitacid).

Zaplavené potraviny:

  • Nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat. Zaplavené potraviny s výjimkou hermeticky balených zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů).
  • Čištění konzerv: Umyjte konzervu v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchněte pitnou vodou.
  • Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, silně znečištěný uzávěr!!
  • Zlikvidujte chlazené nebo mražené potraviny, jestliže chlazené potraviny byly ponechány nad teplotou 6 °C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.
  • Zlikvidujte všechny následující potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení, která byla v kontaktu se záplavovou vodou, dále všechna i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potraviny neuzavřené hermeticky.
  • Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny, je nutno považovat je za zdravotně závadné!
  • Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav.
  • Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.

Máte-li jakékoli pochybnosti o nezávadnosti potraviny, zlikvidujte ji! 

V případě prvních příznaků onemocnění (bolení břicha a křeče v břichu, průjem, zvracení, teplotu, vyrážku) raději kontaktujte svého lékaře. Nepodceňujte počáteční lehké příznaky!

POKUD NEJSTE NAPOJENI NA VEŘEJNÝ VODOVOD, NEODEBÍREJTE VODU Z VLASTNÍHO ZDROJE,  není-li sanován a není-li proveden rozbor kvality vody s uspokojivým výsledkem!

Kompletní informace najdete zde:

Zdroj: Miinisterstvo zemědělství ČR

Ilustrační foto: pixabay

 

13. září 2024

Jako každý rok, bude v únoru 2025 probíhat jeden z největších potravinářských veletrhu na světě Gulfood. Tento dubajský veletrh musel být kvůli neuvěřitelnému růstu již několikrát rozdělen do dalších akcí, jako je například Gulfood Manufacturing, ISM Middle East nebo Saudi Food Show. I tak má ale hlavní únorová událost tisíce nových firem na čekací listině, které nemá kam umístit. 

V roce 2025 má jít údajně o poslední veletrh, který se bude konat v prostorách světového dubajského výstaviště WTC. Od roku 2026 se gigantická show budou přesouvat do prostor bývalého Expa na okraji Dubaje. Je tedy zatím ve hvězdách a hlavách pořadatelů, jestli to znamená, že bude veletrh rozšířen díky novým prostorám, nebo se kapacita nezvětší a pouze uleví městskému provozu v centru Dubaje.
 
Veletrh se již tradičně připravuje na třetí únorový týden a začne 17.2.2025. Jako vždy bude trvat poměrně dlouhých 5 dní, které zaručují alespoň drobné rozmělnění 120 000 profesionálních návštěvníků. Český stánek se vrací na prestižní lokaci světových vystavovatelů vedle USA a Německa. V posledních letech rozšířené prostory nabízejí místo pro téměř 20 českých firem. I tak je ale každoroční více zájemců a někteří volí i samostatné stánky v dalších specializovaných halách podle jejich výrobků. Každoročně se veletrhu účastní více jak 5500 vystavovatelů ze 190 zemí.

V případě zájmu o více informací a nebo účasti, neváhejte co nejrychleji kontaktovat Ministerstvo zemědělství a nebo přímo mě. Akviziční dopis pro přihlášení na tuto prestižní akci byl již tento týden vyvěšen a místa se plní velmi rychle.
Pokud se na vás nedostane místo, určitě zvažte minimálně osobní návštěvu pro prozkoumání trhu a konkurence.

Zpracoval: L. Zamrzla, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí

Ilustrační foto: pixabay

13. září 2024

Zveme české firmy z oblastí zemědělství, potravinářství a souvisejících technologií k účasti na podnikatelské misi do Turecka a Srbska.

Podnikatelská mise vedená ministrem zemědělství panem Markem Výborným se koná v termínu 17.11.2024 – 23.11.2024 a bude v Turecku směřovat do dvou administrativních a ekonomických center země, hlavního města Ankary a Izmiru, následně pak v Srbsku do hlavního města Bělehradu a také do autonomního regionu Vojvodina.

Misi v místě doprovodí též čeští velvyslanci v obou zemích.  

Program zahrnuje mimo jiné čtyři podnikatelská setkání s B2B (2 v Turecku a 2 v Srbsku), která umožní českým firmám přímý kontakt s relevantními tureckými, resp. srbskými obchodními partnery. Na programu je také návštěva vybraných zemědělských a potravinářských podniků v obou zemích.

Bližší informace najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay 

13. září 2024

Praha 12. září (ČTK) - Ministerstvo financí nehodlá zrušit plánované zvyšování spotřební daně z lihu v nadcházejících dvou letech. Daň má kromě fiskálního efektu pro státní rozpočet i odrazovat spotřebitele od konzumace škodlivých výrobků, navíc je její sazba nižší než v Polsku a na Slovensku, uvedlo dnes ministerstvo na dotaz ČTK. Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL) tento týden vyzvala vládu, aby spotřební daň už dál nezvyšovala. Podle unie opatření nemá očekávané přínosy pro rozpočet a další růst daně by mohl být likvidační pro české lihovarníky.

Zvýšení spotřební daně z lihu přinesl vládní konsolidační balíček, odehraje se ve třech krocích. Letos se daň zvýšila o deset procent, stejný nárůst bude v příštím roce a v roce 2026 vzroste o pět procent. Opatření by letos mělo přinést do státního rozpočtu navíc půl miliardy korun, v roce 2025 dalších 0,9 miliardy Kč.

UVDL v otevřeném dopisu uvedla, že fiskální přínos zvýšení daně není patrný, v prvním pololetí podle ní stát na dani z lihu inkasoval stejně jako ve stejném období předchozího roku. "Dočasný pokles výnosu daně z lihu na začátku roku, na který se Unie výrobců a dovozců lihovin odkazuje, byl způsoben předzásobením producentů a distributorů, kteří využili nižší sazby před rokem 2024. Období půl roku po zvýšení sazby nemá vypovídací hodnotu pro další vývoj trhu. Je potřeba, aby se trh po změně sazeb nejdříve stabilizoval, což je známý trend, a teprve poté je možné provést reálné vyhodnocení dopadů," sdělilo ČTK ministerstvo financí.

Upozornilo také, že zvýšení spotřební daně bylo schváleno také s ohledem na principy ochrany veřejného zdraví a boje proti závislostem. "Spotřební daně nejsou pouze fiskálním nástrojem, ale jejich účelem je také odrazovat spotřebitele od konzumace zdraví škodlivých výrobků. Tedy i v případě hypotetického nedosažení plánovaného zvýšení výnosu daně bude snížení spotřeby alkoholu mít pozitivní zdravotní důsledky a přinese úspory na výdajové straně rozpočtu," uvedlo ministerstvo.

Úřad rovněž odmítl obavy ze zvýšení nelegálního dovozu alkoholu ze zahraničí. Celní správa podle něj dosahuje velmi dobrých výsledků v boji proti černému trhu s alkoholem. Ministerstvo navíc upozornilo, že česká spotřební daň je nyní nižší než v Polsku a na Slovensku.

V Česku podléhá spotřební dani šumivé víno, kde se odvádí spotřební daň 23,40 koruny za litr. Více zdaněné jsou ostatní alkoholické nápoje - od piva přes ovocné destiláty až po běžný líh, kde se spotřební daň pohybuje ve stovkách korun za litr čistého alkoholu v nápoji. Politici v posledních letech zvažovali zdanění takzvaného tichého vína, které jako jediný alkohol spotřební dani nepodléhá, plány ale vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň zavedená nebyla.

str dvd

Zdroj: ČTK 

Ilustrační foto: pixabay 

13. září 2024

Ceny másla podle ní obecně patří k těm volatilnějším. Konečné ceny výrobků pak určuje obchodník. Obvykle jsou dohody o cenách konkrétních výrobků mezi dodavatelem a odběratelem na bázi tří měsíců. Jednání o ceně másla ovlivňuje i přebytek nebo nedostatek mléka a mléčných výrobků na okolních trzích v Evropě nebo ve světě. A pak je tu tuková bilance českých a zahraničních krav.

Současné faktory, které nyní ovlivnily nerovnováhu v tukové bilanci:
 
Horké a velmi suché léto znamenalo pro dojnice tepelný stres. Proto mají také dojnice nižší tučnost svého mléka. Horké počasí ovlivnilo i kvalitu „zelených“ krmiv. Opět problém ve výživě může znamenat nižší tučnost mléka V ČR se nyní vyrábí vyšší množství sýrů [o + 8,5 % více než loni]. Mléko používané na výrobu sýrů také odčerpává mléčný tuk z celkové bilance, který pak chybí, a cena průmyslové smetany, ze které se vyrábí máslo, stoupá.
Tučnost mléka českých krav, jak už jsme uvedli, navíc v průběhu roku kolísá. V létě je tradičně nižší, v zimních měsících naopak vyšší. Vliv na tučnost mléka má teplota/počasí, kvalita krmiva, plemeno a další faktory. V létě obvykle krávy produkují mléko s nižším obsahem bílkovin a tuku, ale zato ve větším objemu než v zimě.
 
„Díky této skutečnosti bývá cena mléka v létě nižší, v zimě se díky vyššímu obsahu složek cena zvyšuje,“ vysvětluje v této souvislosti Kavanová.
Na otázku, jak se podle ní dál vyvine cena másla, odpovídá, že máslo patří k velmi citlivým komoditám. Na jeho ceně se podílí mnoho faktorů. A ty ne vždy souvisí s tukovou bilancí tuzemských krav, která by v podzimních a zimních měsících měla být snad už na svých obvyklých hodnotách. S čím tedy souvisí? Podle Kavanové souvisí s převyšující poptávkou nad nabídkou. Což je například v době předvánoční a předvelikonoční, kdy se více peče. A tak se cena másla, jak uvedla pro FinTag, obvykle zvyšuje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13. září 2024

Naše zdraví ovlivňuje to co jíme. Diskuse o výživových trendech, pestré stravě, nadměrné konzumaci masa, dietách, půstech a dalších souvisejících problematikách se zúčastnil předseda Společnosti pro výživu a vedoucí lékař oddělení léčebné výživy fakultní nemocnice Motol Petr Tláskal, propagátorka rostlinné stravy Kristýna Jiroušková, zastánce carnivore a nutriční poradce Petr Štefko. Potravinářskou komoru ČR zastupoval Jan Pivoňka.  

A za veřejnost diskutovali šéfkuchař Jaroslav Sapík a propagátorka půstů Tereza Flamini.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

12. září 2024

Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a Asociace soukromého zemědělství žádají předsedu vlády České republiky Petra Fialu o pomoc při řešení problémů se zaváděním nového Nařízení EU proti odlesňování č. 2023/1115, které nabyde účinnosti již 30. 12.2024. Situace pro tisíce hospodářských subjektů v ČR může být na konci roku kritická. 

Potravinářská komora ČR chce předejít hrozícím problémům v potravinářství, proto prosazuje odklad nových povinností podle nařízení EU proti odlesňování. Nová pravidla mají vstoupit v platnost už ke konci letošního roku a mají mít vliv i na podnikání v potravinářství. V principu jde o to, že výrobní podniky mají deklarovat, že jejich výrobky nevznikly na úkor nelegálně vytěžených lesů. Evropská komise však pro tuto novou „zelenou politiku“ nepřipravila základní podmínky. Potravináři proto společně s dalšími zástupci zemědělců, obchodníků a podnikatelů požádali premiéra Petra Fialu o zajištění výjimky pro Českou republiku.

Text dopisu najdete zde:

Zdroj: Potravinářská komora ČR

Ilustrační foto: pixabay

12. září 2024

Brasília 12. září (ČTK) - Brazílie ve středu požádala EU, aby v prosinci nezaváděla nová pravidla pro boj proti odlesňování. Zároveň unii požádala o revizi právního předpisu tak, aby nepoškozoval brazilský vývoz. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dopis brazilských ministrů zemědělství a zahraničí Evropské komisi, který má agentura k dispozici.

"Brazílie je jedním z hlavních dodavatelů většiny výrobků, na které se tato legislativa vztahuje, což odpovídá více než 30 procentům našeho vývozu do tohoto bloku," stojí v dopise.

"Abychom se vyhnuli dopadu na naše obchodní vztahy, žádáme, aby EU na konci roku 2024 nařízení proti deforestaci nezaváděla a urychleně přehodnotila svůj přístup k této otázce," píší dále ministři.

Nařízení, které vejde v účinnost 30. prosince, se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení.

Podle údajů brazilského ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu dosáhl brazilský vývoz těchto produktů v roce 2023 hodnoty 46,3 miliardy dolarů. Regulace by mohla ovlivnit vývoz v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů.

"Považujeme regulaci za jednostranný a represivní nástroj, který ignoruje národní zákony o boji proti odlesňování," stěžují si brazilští ministři s tím, že legislativa podle nich diskriminuje země s lesními zdroji a zvyšuje náklady výrobců a vývozců.

Regulace byla zdrojem napětí při obchodních jednáních EU s Brazílií a jejími partnery v jihoamerickém obchodním bloku Mercosur. Vyjednavači EU a jihoamerických zemí, kteří se minulý týden sešli v Brasílii, uvedli, že dosáhli "významného pokroku" ve sporných otázkách, které brzdily dlouho odkládanou dohodu mezi EU a Mercosurem.

Ačkoli je dohoda o volném obchodu od předpisu proti odlesňování oddělena, brazilští představitelé se obávají, že legislativa by mohla být využita ke snížení kvót jejich země na dovoz zemědělských produktů do EU. Chtějí proto v případě zavedení usilovat o určitou formu kompenzace.

O odklad EK už na konci května v dopise požádali představitelé americké vlády, a to ministryně obchodu Gina Raimondová a ministr zemědělství Tom Vilsack. Nová legislativa podle nich pro americké producenty představuje "kritické výzvy".

Podle nařízení pro boj proti odlesňování budou mít importéři povinnost kromě dopadů produktů na odlesňování také zajistit, že při produkci nebyla narušena práva původních obyvatel. Orgány EU navíc dostanou pravomoc prostřednictvím satelitního sledování nebo analýzy DNA kontrolovat, odkud výrobky skutečně pocházejí. Protože jde o nařízení, může legislativa platit i bez implementace jednotlivými členskými státy.

boz jd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay