15. září 2024
Státní zdravotní ústav dohromady s ministerstvy nyní finišuje na přípravě nového spotřebního koše pro školní jídelny, tedy na úpravě surovin, ze kterých budou moci školy vařit obědy. Jde o poměrně velké změny, současné znění platí už několik dekád a odborníci se shodují, že je potřeba normu zmodernizovat.
Podle pracovní verze, kterou má MF DNES k dispozici, se má razantně omezit množství přijímaných cukrů či masa, naopak má být více ryb a luštěnin.
Ač se většina odborníků shoduje, že některé změny jsou nutné, objevuje se i kritika nových plánů. Například Potravinářská komora ČR si v tomto týdnu postěžovala, že s ní nikdo změny nekonzultoval. Podle výživové poradkyně Margit Slimákové je pak i nová legislativa zbytečně rigidní. Místo aby se školám dodaly návrhy na recepty, budou muset přepočítávat gramy cukrů na porci, což bude naprosto zbytečné, pokud dítě jídlo nesní.
Množství masa se snižuje u předškoláků o 29 procent, u školáků do 10 let o 39 procent, u dětí do 14 let má klesnout o čtvrtinu a u dětí nad 15 let o 13 procent, nejstarší děti by tak měly mít 65 gramů na porci. Nebudou se smět používat polotovary, ubude také konzumace brambor, zásadně se omezí nápoje s cukrem i slazené mléčné nápoje.
Démonizace potravinářů?
Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který pracuje také pro komoru, kritizuje rozdělování jídel na výrobky z tržní sítě a jídla, která si budou moci ze základních surovin vyrobit školní kuchařky samy. „Je to nesmysl a strašně zpátečnický krok, který vlastně démonizuje potravinářský průmysl. Ten je schopný dodávat perfektní, kvalitní a výživově hodnotné suroviny nebo potravinářské výrobky a ušetřit jídelnám některé kroky. Přičemž jsou na takové úrovni kvality, jako kdyby si to vařily od základu samy,“ vysvětlil odborník.
Stát tak podle něj automaticky naznačuje, že v samotné jídelně by se při vlastním vaření používalo méně cukru než třeba u výroby moučníku z předpřipravené směsi, kterou si člověk koupí v maloobchodu. „Potravinářský průmysl udělal v posledních letech obrovský posun dopředu,“ doplňuje. Podle něj se firmy naopak předhánějí, kdo například vyrobí méně sladké jogurty či šunky s menším množstvím soli. Musí ale být ještě prodejné, tedy musí mít o ně zákazníci zájem. „Samozřejmě jsou na trhu výrobky, které těmto trendům neodpovídají. Ale místo snahy o jejich rozlišení to škrtneme všechno,“ poznamenal.
Předseda správní rady Společnosti pro výživu Petr Tláskal MF DNES řekl, že by chtěl jednotlivé věci v novém spotřebním koši komentovat až ve chvíli, kdy bude známá finální verze návrhu. „Ale skutečně, například 2,5 gramu cukru ve 100 ml nápoje se zdá být málo, to je půl lžičky na slazený nápoj,“ sdělil.
U cukru se Pivoňka do budoucna obává, že pokud se hladiny moc sešněrují, budou se nahrazovat sladidly, aby se výrobky do limitů vešly. Ty však neukojí chuť na sladké, děti (ale i dospělí) po nich mají i nadále náladu sladké si vzít. „Na druhou stranu v současné době jsem neslyšel o tom, že by potravináři v tuto chvíli dodávali do jídelen náhradní sladidla jako alternativu k cukru,“ uzavřel.
Podle Slimákové je dobře, že se sladké nápoje či doslazované mléčné výrobky omezí. Otázkou podle ní zůstává, jestli měnit podobné hodnoty skokově, nebo postupně mladou generaci k neslazeným nápojům posouvat. „Spíš jsem ale očekávala, že se půjde svobodomyslnější cestou, třeba pomocí normovaných receptů,“ vysvětluje. Podle ní by bylo vhodné, aby i děti měly možnost trochu rozhodovat o tom, co se bude vařit a co si budou vybírat. Pomoci by mohly i salátové bary, ale v takovém případě už se bude počítat množství přijatých živin velice špatně.
Důležitý nakonec bude také přístup rodičů, bude záležet na nich, jestli jídelny ve snahách o zdravější stravování podpoří. „Jestli jim dají peníze a před obědem se přejí nezdravou stravou, tak bychom jim museli dělat nabídku á la McDonald, což rozhodně nechceme,“ uzavřela Slimáková.
Ilustrační foto: pixabay
