Už příští týden se začne Evropa řídit novou obalovou legislativou, takzvaným PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Spotřebitelé zprvu prakticky nic nepoznají, ale firmy budou muset řešit testy v akreditovaných laboratořích na věčné chemikálie. Těch je přitom kriticky málo, upozorňuje v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU na Potravinářské komoře ČR Jiří Šír.
Co poznají spotřebitelé od 12. srpna, tedy od data, kdy nová evropská legislativa začne platit? Jde mi například o zákaz větších koncentrací takzvaných PFAS, tedy věčných chemikálií. Jsou na změny potravinářské firmy připravené?
To je samozřejmě dobrá otázka, ale celé nařízení je velmi komplikovaný předpis. Bohužel se mu dostalo jen minimální pozornosti veřejnosti, je to nesmírně úzkoprofilová věc. Od loňského podzimu máme ad hoc pracovní skupinu, kde jsme zjistili, že větší firmy o nových povinnostech ohledně obalů vědí, ale obrovská spousta malých producentů nic netuší. Z hlediska spotřebitele se ale podle mě po 12. srpnu nezmění prakticky nic. Je tam několik povinností, kromě omezení PFAS jde například o identifikaci výrobce obalu.
Potravináři však spoustu těchto informací měli i dříve, například v podobě data spotřeby výrobku. U velkého dílu běžných značek by neměl být problém, může se ale objevit u privátních značek. Za výrobce obalu se totiž nově bude považovat ten, kdo si obal objednal. A to by u privátních značek mohl být ten maloobchod. Otázkou zůstává, zda požadavky na obaly zadává sám, nebo si určí jen rámcový požadavek a ten samotný obal pak zadává výrobce potravin. Jsou to všechno věci, které se stále řeší a v příštím týdnu to nebude ještě vyjasněné.
A co ty samotné věčné chemikálie?
Tam je trochu nešťastná věc. Samotné nařízení duplicitně překrývá evropskou legislativu, která řeší materiály pro styk s potravinami, což je mnoho let zavedená legislativa. A nově se tam dostalo, že by odběratelé obalů měli od svých dodavatelů – tedy reálných výrobců obalového materiálu – vyžadovat informace ohledně obsahu PFAS. Metodika Evropské komise, která ještě není ani oficiálně zveřejněná, však hovoří o tom, že by výrobci měli mít certifikáty o zkouškách na PFAS. Jenže těch laboratoří, které jsou akreditované, je extrémně málo. V Česku není ani jedna a v EU jich je šest. Řada dodavatelů tak nebude mít možnost si ani ty testy v akreditované laboratoři udělat. Veškeré změny tak budou v tomto případě na straně výrobců obalů, spotřebitel by skutečně neměl poznat prakticky nic.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-odpady-ppwr-legislativa-eu.A260805_080832_ekonomika_drh