Při rozhodování o zavedení recyklačního poplatku za slevové letáky nelze podle odpůrců plánu myslet jen na životní prostředí. Chyběly by seniorům a sociálně slabším lidem, navíc by jim zdražily potraviny. Ministerstvu průmyslu v návrhu chybí vyčíslení dopadů změny.

Plán ministerstva životního prostředí na zpoplatnění slevových letáků v připravované novele zákona o obalech nemá odpůrce jen mezi obchodníky, odpadovými firmami, tiskaři či zástupci organizací seniorů a zdravotně postižených.

Reprezentanti všech těchto skupin podepsali otevřený dopis zaslaný v červnu ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Výhradami proti návrhu novely se však nyní netají ani ministerstvo průmyslu či někteří poslanci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrční foto: pixabay

16 July 2024

Ve Štrasburku začalo první plenární zasedání v červnu zvoleného Evropského parlamentu. Prvním a hlavním bodem úterního programu byla volba předsedkyně, kterou europoslanci znovu zvolili dosavadní šéfku Robertu Metsolovou. Následuje volba čtrnácti místopředsedů.

Metsolová, která reprezentuje frakci Evropské lidové strany (EPP), získala v tajné volbě 562 hlasů. Europoslanci ji zvolili na další 2,5leté funkční období.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

Evropský parlament má nyní osm frakcí

Evropská lidová strana (EPP)

  • Od roku 1999 je to nejsilnější frakce v EP. Po volbách v roce 2019 měla 182 europoslanců, nyní jich má 188. Frakce sdružuje strany centristické a strany pravého středu. Skupinu vede od roku 2014 Němec Manfred Weber, který byl po letošních volbách do jejího čela znovuzvolen. Hlavním kandidátem evropských lidovců do letošních voleb byla dosavadní šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která se opět o funkci předsedkyně EK uchází.
  • Nejsilnějšími stranami frakce jsou německá Křesťanskodemokratická unie/Křesťanskosociální unie (CDU/CSU; 29 mandátů), španělská Lidová strana (PP; 22 mandátů), polská Občanská koalice (KO; 21 mandátů).
  • Z Česka do ní v minulém funkčním období patřilo pět europoslanců a stejně je tomu i nyní: Danuše Nerudová a Jan Farský, zvolení za STAN, Ondřej Kolář (TOP 09), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D)

  • Do června 2009 se nazývalo Strana evropských socialistů (PES). Od prvních přímých voleb v roce 1979 bylo 20 let nejsilnější frakcí v EP. Po volbách v roce 2019 měla S&D 154 europoslanců, nyní jich bude mít 136.
  • Nejsilnějšími stranami frakce jsou italská Demokratická strana (PD; 21 mandátů), Španělská dělnická socialistická strana (PSOE; 20 mandátů) a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD; 14 mandátů).
  • Českou republiku v této frakci před volbami v červnu 2024 zastupovala jedna poslankyně, která pak už nekandidovala. V jejím čele stojí Stefan Löfven.

Patrioti pro Evropu

  • O vzniku nové frakce Patrioti pro Evropu informovali 30. června 2024 maďarský premiér Viktor Orbán z maďarské strany Fidesz spolu s českým expremiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a šéfem Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbertem Kicklem. Jak poznamenaly některé bruselské servery, jde o staronovou krajně pravicovou frakci Identita a demokracie (ID), jen s rozdílným názvem a faktem, že v ní je nově ANO a Fidesz.
  • Členy frakce jsou kromě sedmi europoslanců ANO (Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Jana Nagyová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Ondřej Kovařík a Tomáš Kubín místo Martina Hlaváčka) i dva čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. ID měla v roce 2019 po ustavujícím zasedání 73 mandátů, Patrioti jich mají 84 a jsou tak třetí největší skupinou v EP.
  • Nejsilnější stranou frakce je s 30 mandáty francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové , patří do ní i italská Liga nebo nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse. Šéfem frakce se stal volební lídr RN Jordan Bardella.

Evropští konzervativci a reformisté (ECR)

  • Frakce vznikla v červnu 2009 odtržením některých stran od EPP kvůli nespokojenosti především britských konzervativců a českých občanských demokratů (ODS) s politikou EPP především v otázce budoucího směřování politické integrace Unie. Po volbách v roce 2019 měla 62 mandátů, nyní jich má 78.
  • Nejsilnějšími stranami frakce jsou italská strana Bratři Itálie (FdI; 24) a polská strana Právo a spravedlnost (PiS; 20 mandátů).
  • Ve frakci zasedají tři europoslanci z koalice SPOLU za ODS - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová. Frakci ECR v tomto volebním období předsedá Nicola Procaccini ze strany Bratři Itálie a Joachim Brudziński z PiS.

Obnova Evropy (Renew Europe)

  • Vznikla v červnu roku 2019 po volbách do Evropského parlamentu a navazuje na činnost skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která působila mezi lety 2004 až 2019. Název se změnil poté, co se k liberální frakci ALDE spolu s dalšími politickými stranami připojila i tehdejší strana Republika v pohybu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Sdružuje středová liberální politická uskupení. Po volbách v roce 2019 měla Obnova Evropy 108 europoslanců, nyní jich bude mít 77.
  • V minulém období bylo ve frakci pět europoslanců ANO. Nejsilnější silou frakce je s třinácti mandáty koalice kolem francouzského prezidenta Macrona. Šéfkou frakce je Valérie Hayerová z Francie.

Zelení/Evropská svobodná aliance (EFA)

  • Skupina vznikla v červenci 1999. Tvoří ji strany, které se zaměřují na prosazování ochrany životního prostředí a takzvaní regionalisté. V roce 2019 získala 74 mandátů, nyní jich má 53.
  • K významným členským národním stranám této skupiny patří německý Svaz 90/Zelení. Českou republiku v této skupině dosud zastupovali tři poslanci za Piráty, kteří ale ve volbách dva mandáty ztratili. Jediná česká pirátská zástupkyně v Evropském parlamentu Markéta Gregorová se rozhodla ve frakci zůstat. Skupina má stejně jako v minulém období dva spolupředsedy, a sice německou europoslankyni Terry Reintkeovou a nizozemského europoslance Base Eickhouta.

Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL)

  • Skupina je tvořena zejména komunistickými nebo postkomunistickými stranami. Před lednem 2021 se uskupení jmenovalo Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL). Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získala tato frakce 41 mandátů, nyní jich má 46.
  • Nejsilnější silou je s deseti mandáty italské Hnutí pěti hvězd (M5S). Českou republiku v ní dosud zastupovala Kateřina Konečná za KSČM, která do voleb 2024 vedla koalici Stačilo!, jež v letošních volbách získala dva mandáty. V GUE/NGL ale Konečná nepokračuje, nevstoupil do ní ani Ondřej Dostál, druhý europoslanec zvolený na kandidátce Stačilo!

Evropa suverénních národů (ESN)

  • Skupina, za kterou stojí pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD), byla ustavena minulý týden a má 25 mandátů. AfD má 14 europoslanců, ostatní strany zde mají nejčastěji jednoho, nejvýše pak tři zástupce. Mezi nimi je i europoslanec Ivan David za SPD a Trikoloru. Frakci tvoří především menší a nově založené strany, které z části patří ke krajní pravici. Spadá sem například jeden ze dvou europoslanců slovenského hnutí Republika.

Ostatní

  • Nově zvolení poslanci, kteří nepatří k žádné z politických skupin bývalého EP ani k nezařazeným poslancům. Ve skupině je 21 europoslanců, patří sem také Kateřina Konečná a Ondřej Dostál.

Nezařazení

  • Mezi Nezařazené web EP řadí dvanáct europoslanců, mezi nimi je i všech pět zvolených za slovenskou stranu Smer premiéra Roberta Fica.
16 July 2024

Ve Štrasburku, kde sídlí Evropský parlament, se v úterý na ustavující schůzi poprvé sejde všech 720 nově zvolených poslanců z 27 unijních států. Mezi nimi i jednadvacítka zástupců Česka. Jaký bude jejich reálný vliv?

Příznačné je, že Češi do Štrasburku přijíždějí jako vrcholní euroskeptici, kteří vše, co vzejde z EU, považují v lepším případě za podezřelé, v horším případě za „diktát“ nebo „šílenství“. Ukazuje to už pouhé rozdělení do parlamentních frakcí.

V euroskeptických klubech bude nadpoloviční většina českých europoslanců, což se za 20 let členství Česka v EU ještě nestalo. Budou jak v těch tvrdých, které jsou skoro proti všemu (ANO, SPD, Přísaha a Motoristé), tak i v těch měkčích, kde chtějí bruselské nápady brzdit (ODS). To je dohromady 13 rebelů, přičíst k nim klidně můžeme ještě dvojici poslanců za komunistické Stačilo!, kteří se rozhodli zůstat nezařazení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

16 July 2024

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo sérii karet s různými druhy potravin, na kterých jsou podrobně, a přitom srozumitelně, vysvětleny údaje z potravinových etiket. Infografika je veřejně dostupná a určená především veřejnosti. Jejím cílem je usnadnit lidem nákup jídla, případně informovat i o jeho složení, kvalitě, skladování nebo původu.  

Karty v publikaci Označování potravin pro spotřebitele – Infografiky detailně popisují a vysvětlují, co vše je uvedeno na obalu konkrétního druhu potraviny a co to znamená. 

Publikace ke stažení na stránkách Ministerstava zemědělství ČR. 

Bližší informace najdete zde: 

 

16 July 2024

Martin Hlaváček, znovuzvolený v červnových eurovolbách za hnutí ANO, se neujme druhého mandátu v Evropském parlamentu. Uvedl to na na síti X.

ANO získalo ve volbách sedm mandátů. Seznam Zprávy oslovily Hlaváčka s žádostí o rozhovor, zatím ale nereagoval.

„Závažné osobní důvody mi neumožní ujmout se mandátu poslance Evropského parlamentu. S hnutím ANO plánuji nadále spolupracovat na odborné úrovni a v rámci svých možností, včetně Institutu pro politiku a společnost,“ uvedl Hlaváček.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Foto: ČTK/Glück Dalibor

16 July 2024

Ve středu 17.7.2024 proběhne v Potravinářském pavilonu ČZU v Praze v Suchdole hodnocení výrobků, které usilují o Cenu Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek pro rok 2024 ve vybrané kategorii, Bezpečnost a kvalita potravin, Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti, Potraviny pro osoby se specifickými požadavky na výživu, Evropská inovace, Reformulace roku a v nové kategorii Alternativní potraviny. 

Celkem je do letošního 11. ročníku soutěže přihlášeno 39 výrobků od 21 výrobců.

 

16 July 2024

Europoslanci aktuálně finalizují vyjednávání o tom, které politické frakce povedou které Výbory v Evropském parlamentu. Největší evropská frakce EPP se vzdala místa předsedy Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI), které by nově měla vést čtvrtá největší ECR; Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI) by měl místo Renew Europe předsedat zástupce druhé největší S&D. V případě COMENVI se v uplynulých týdnech intenzivně vyjednávalo o jeho možném rozdělení na dva až tři samostatné výbory (Zdraví / Životní prostředí / Bezpečnost potravin). Výbor ale zůstane podle vyjádření německého europoslance Petera Lieseho jednotný (alespoň prozatím – podle Herberta Dorfmanna, italského europoslance a pravděpodobného koordinátora EPP pro otázky zemědělství se mohou europoslanci k rozdělení Výboru rozhodnout kdykoli, pokud pro takový krok seženou dostatečnou podporu). Vyjednává se už i o konkrétních jménech europoslanců, kteří by mohli dané výbory vést. V případě COMAGRI se nejvíce skloňuje jméno české europoslankyně Veroniky Vrecionové (ECR), v případě COMENVI by se mohlo jednat o Antonia Decara, italského europoslance za S&D. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) by měla vést Anna Cavazziniová (Zelení), Výbory pro průmysl (ITRE) a pro zahraniční věci (AFET) by měly připadnout největší EPP (jména ale zatím nebyla zveřejněna).

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Foto: https://vrecionova.cz/

16 July 2024

Generální ředitel Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) Agustín Reyna vyzval nově zvolené evropské zástupce k ambicióznímu přístupu při dokončování evropské legislativy v oblasti udržitelnosti potravin. Reyna kritizuje dosavadní neplnění slibů strategie Farm to Fork, zejména chybějící návrh na celoevropské značení výživových hodnot a rovněž chybějící pracovní rámec pro udržitelný potravinový systém. Dále zdůraznil nutnost spravedlivějšího rozdělení nákladů a zisků v potravinovém řetězci a potřebu zahrnutí původu masa a mléka v zpracovaných potravinách do povinného značení. Podle BEUC si přechod na udržitelnější potravinové systémy vyžádá značné finanční investice a politickou odvahu.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

 

16 July 2024

Generální ředitel FoodDrinkEurope, evropské organizace zastupující producenty potravin – Dirk Jacobs, podpořil v uplynulém týdnu celoevropský společný pracovní rámec pro udržitelný potravinový systém. Evropská komise by podle něj měla producentům poskytnout společný rámec pro potravinové systémy, který by všechny aktéry v odvětví sladil s požadavky v oblasti udržitelnosti. Evropská komise avizovala předložení pracovního rámce pro udržitelný potravinový systém již ve strategii Farm to Fork z roku 2020, jeho předložení bylo plánováno na rok 2023. Doposud ale Komise rámec nepředložila. Podle Jacobse je ale potřeba vytvořit rámec, který by všechny nasměroval stejným směrem v tom, jak je chápán pojem udržitelnosti. Nový systém by měl podle Jacobse odměňovat zemědělce i producenty a zpracovatele potravin za investice do udržitelnosti. FoodDrinkEurope zastupuje jak potravinářské komory, tak i nadnárodní korporáty včetně Nestlé, Coca-Cola, PepsiCo nebo Mondelez. Nadnárodní korporáty například v uplynulých měsících podpořily některé snahy Evropské komise o posílení udržitelnosti, včetně například kontroverzního zákona stanovujícího Cíle obnovy přírody. Tento právní předpis byl schválen dne 17/06/2024, na každodenní činnost potravinářských podniků ale bude mít jen malý dopad. Splnění cílů zákona je totiž především v kompetenci vnitrostátních správních orgánů a vlastníků půdy a zemědělců, kteří byli k návrhům velmi kritičtí.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

16 July 2024

Největší politická frakce v Evropském parlamentu EPP zařadila mezi své politické priority odklad provádění zákona Evropské Unie proti odlesňování. Zákon o boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku výroby a spotřeby v Unii vstoupil v platnost dne 29/06/2023, účinný by měl být od 30/12/2024. Evropská komise ve svém vyjádření uvádí, že pokud společnosti vyváží nebo uvádí na evropský trh palmový olej, skot, sóju, kávu, kakao, dřevo a kaučuk nebo výrobky z nich, jako je hovězí maso, nábytek nebo čokoláda, budou muset provádět přísnou náležitou péči, aby prokázaly, že tyto výrobky nepřispívají k odlesňování nebo degradaci lesů. Pro odklad implementace nových pravidel se vyjádřila řada členských států EU i třetích stran včetně Brazílie nebo USA. Nyní si odklad nařízení o odlesňování mezi své priority zařadila i největší politická frakce v Evropském parlamentu EPP. Jako o jedné z hlavních priorit už se o odkladu odlesňování vyjádřil vlivný německý europoslanec Peter Liese i rakouský Alexander Bernhuber (oba EPP).

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay 

06 July 2024

Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.

Nová studie (odkaz na ni je níže, stejně jako klíčový závěr a obstrakt) shrnuje poznatky takřka stovky jiných studií na téma daně z cukru a sladkých nápojů, pokrývá přes 50 zemí. Uzavírá, že neexistují žádné opravdu přesvědčivé důkazy, že daň ze slazených nápojů jakkoli významněji snižuje množství cukru či kalorií, které lidé konzumují.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

06 July 2024

Prima CNN News připravila již 16.května 2024 reportáž na téma spotřební daně z cukru. Ekonomové mimo jiné zmiňují i potřebu tlačit na výrobce, aby ve svých výrobcích snižovali obsah cukru, ale i tuku a soli. 

Nejen čeští výrobci potravin neustále reagují na požadavky a potřeby spotřebitelů a nabízejí širokou paletu nutričně vyvážených, bezpečných a chutných potravin. Mezi nimi také potraviny se sníženým obsahem energie nebo některých živin tak, aby měl spotřebitel dostatek možností sestavit si pestrý a vyvážený jídelníček. Výrobci dobrovolně reformulují svoje výrobky tak, že soustavně snižují obsah klíčových konzumovaných makroživin jako je cukr, sůl a nezdravé tuky

V rozhovoru reaguje na návrh ministra zdravotnictví i Petr Havlíček, odborník na výživu. Trend ve spotřebě cukru, tím že zdaníme sladké nápoje, otočit nejde. Cukr je pouze jedním z viníků zvyšujícící se nadváhy a obezity. Pokud snížíme cukry v limonádách, dojde ke zvýšení obashu ostatních sladidel, které nejsou k řešení rpoblému vhodné. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixaby 

06 July 2024

Samotné zavedení daně je ale podle některých ekonomů diskutabilní. Pokřivilo by se tím tržní prostředí, protože by daň padla pouze na jeden určitý segment potravin. „Rozumím záměru, ale co bude příště? Pokud budou slazené nápoje zatížené daní, tak co další potraviny zatěžující zdraví? Na základě jakého klíče se to rozhodne? Proč zrovna slazené nápoje a ne uzeniny nebo živočišné tuky?“ nechápal hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Ten pro CNN Prima NEWS dále řekl, že nejasná jsou i další opatření náležící ke spotřebním daním. V případě zdanění alkoholu a tabáku se totiž zřizují speciální daňové sklady. „Nechápu, jak by to fungovalo u sladkých nápojů. Nevidím zde moc rovné tržní podmínky. Stát by se neměl takovým způsobem vměšovat do života jedince,“ pronesl Peterka s tím, že prevence a edukace o škodlivých potravinách je daleko efektivnějším a levnějším nápadem.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Ilustrační foto: pixabay 

06 July 2024

Prima CNN News připravila v rámci dnešního zpravodajského bloku Právě dnes téma daň z cukru. V pořadu vystoupila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a specialistka na výživu Kateřina Cajthamlová. Paní Cajthamlová v pořadu několikrát zdůraznila, že přímá souvislost mezi mírou obezity a spotřebou cukru prokázaná nebyla. Problém s obezitou je multifaktoriální a v současné době je problematika obezity velice dobře zdokumentovaná ve studiích pana doktora Knoba, který vlastně konstatuje, že v Americe po poklesu spotřeby sacharidů nedošlo k poklesu obezity, ale právě naopak. Totéž se ukázalo v aktuální studii o stavu obezity japonské populace. 

Paní Cajtahamlová se dále vyjádřila ke studiím, které jsou v této souvislosti zmiňovány oponenty, tak ty pak konstatují, že se zdaňují nápoje a potraviny obsahující cukr, sůl a tuky, omega 6. Tuků konzumujeme 11x více, než je třeba, u cukrů je to zhruba 2x více, než je třeba. To znamená, že obezita pravděpodobně spíš souvisí s nadužitím omega 6 nenasycených mastných kyselin a obecně soli a samozřejmě pochutin místo jídla, ale chybí nám i sport. 

Paní Cajthamlová dále uvádí, že jí připadá daleko užitečnější snižovat daně u těch potravin, které neobsahují tak velké množství cukru, soli a nenasycených omega 6 mastných kyselin. Jedná se o pozitivní motivaci, snižovat daně u potravin, které jsou zdraví prospěšné. 

Zdroj: Prima CNN News

Záznam rozhovoru najdete zde: mediaboard_clip_krHtPMJ4FidB.mp4 - Disk Google

 
06 July 2024

Prezidentka Potravinářské komory ČR ve svém vystoupení uvedla, že zavedení speciálně daně na slazené nápoje je nesmyslná a k ničemu nebude. Státy, které tuto daň v minulosti zavedly, ji po čase zrušily, protože daň neplnila svůj účel. I v případě, že dočasně došlo ke snížení prodeje slazených nealkoholických nápojů, k poklesu obezity v populaci nedošlo. Naopak stále roste. Boj s obezitou je velmi komplexní problém a daň jej nemůže vyřešit. Důležitá je prevence, ve smyslu edukace a motivace spotřebitelů ke zdravému životnímu stylu. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Vystoupení Dany Večeřové začíná v čase 22:19 hodin. 

05 July 2024

Řím 5. července (ČTK) - Meziměsíční růst světových cen potravin se v červnu zastavil. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dnes oznámila, že její index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, zůstal v červnu beze změny po třech měsících růstu za sebou.

V meziročním srovnání vykazoval index v červnu pokles o 2,1 procenta. Nacházel se téměř 25 procent pod rekordním maximem, na které se vyšplhal předloni v březnu v důsledku zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Podle údajů FAO se v červnu meziměsíčně zvýšily ceny rostlinných olejů, cukru a mléčných produktů. Tento nárůst byl ale kompenzován poklesem cen obilovin. Ceny masa v červnu zůstaly téměř beze změny.

FAO dnes zvýšila odhad celosvětové produkce obilovin pro letošní rok o 7,9 milionu tun na rekordních 2,854 miliardy tun. V předchozím roce produkce podle FAO činila 2850,4 miliardy tun.

pmh kpc

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

05 July 2024

Výrobci brojí proti vyššímu zdanění slazených nápojů. Jejich řízené zdražení pomocí spotřební daně plánuje ještě do příštích voleb ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce tím snížit stále se zvyšující podíl lidí s nadváhou, kterých je nyní v Česku více než polovina celkové populace. A tím ušetřit miliardy na léčbě souvisejících nemocí. Nápojáři záměr kritizují s tím, že chybí dostatečné důkazy o tom, že by byli vlivem zdražení sladkých nápojů lidé zdravější.

„Vláda slíbila, že nebude zvyšovat daně, ale jen vymýšlí další a další. A neříká, co bude s penězi, které se vyberou. Pokud chtějí jen vybrat více peněz, ať to řeknou a neschovávají se za bohulibý cíl snižování obezity,“ řekla HN Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, která zastupuje výrobce jako například Kofola a Coca-Cola.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

V jedné lahvi běžné slazené limonády je často i přes 20 kostek cukru. V některých zemích už se platí z nápojů spotřební daň. Podle expertů to vede ke snížení konzumace sladkých nápojů až o 20 procent. Autor ▪ Shutterstock

Výrobci brojí proti vyššímu zdanění slazených nápojů. Jejich řízené zdražení pomocí spotřební daně plánuje ještě do příštích voleb ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce tím snížit stále se zvyšující podíl lidí s nadváhou , kterých je nyní v Česku více než polovina celkové populace. A tím ušetřit miliardy na léčbě souvisejících nemocí. Nápojáři záměr kritizují s tím, že chybí dostatečné důkazy o tom, že by byli vlivem zdražení sladkých nápojů lidé zdravější.
„Vláda slíbila, že nebude zvyšovat daně, ale jen vymýšlí další a další. A neříká, co bude s penězi, které se vyberou. Pokud chtějí jen vybrat více peněz, ať to řeknou a neschovávají se za bohulibý cíl snižování obezity ,“ řekla HN Helena Kavanovámluvčí Potravinářské komory ČR, která zastupuje výrobce jako například Kofola a Coca-Cola.
Ačkoli potravináři podle Kavanové souhlasí se škodlivostí nadměrné konzumace cukru, nevidí přínosnost jeho zdanění. Opírají se přitom o zkušenost ze zahraničí – dle jejich pozorování v žádné ze zemí, kde se doposud vyšší zdanění sladkých nápojů zavedlo, nedošlo k viditelnému snížení nadměrné tělesné hmotnosti v populaci.
„Většinou to zafungovalo na začátku po zavedení, ale do půl roku se to vrátilo na původní čísla. Některé země daň naopak zrušily pro její neefektivnost. Nikdo neprokázal, že by to vedlo ke snížení počtu obézních lidí,“ říká Kavanová.
S tím ale nesouhlasí například předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík: „Myslím si, že jde o velmi nepřesnou interpretaci. Nejde jednoznačně říct, že je to k ničemu. Je navíc zcela jednoznačně prokázáno, že konzumace sladkých nápojů zvyšuje riziko obezity a jakékoliv opatření, které jí sníží, bude mít pozitivní zdravotní dopad. “
Vyzdvihuje přitom například pravidla, která zavedlo v roce 2021 Polsko a kde systém podle něj funguje dobře. Peníze vybrané navíc ze spotřební daně na sladké nápoje se tam rovnou investují do prevence a léčby obezity.
A právě aplikaci polského modelu i pro české prostředí doporučují i členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). Navrhují tak navázat výši zdanění na obsah cukru – čím sladší nápoj, tím vyšší spotřební daň. V případě běžné lahve Coca-Coly by mohla být cena až o čtvrtinu vyšší.
Státu by to podle propočtů výzkumné organizace PAQ Research mohlo vynést 2,7 miliardy korun ročně navíc. Další řádově miliardy by pak podle nich mohl stát ušetřit na dalších nákladech, zejména zdravotních.
Zároveň by tento systém podle odborníků nápojáře více tlačil k tomu, aby sami začali vyrábět méně sladké nápoje. Podle analýzy organizace, v rámci níž odborníci zkoumali desítky států, kde se cukrová daň zavedla, by nicméně neměly být tržby nápojářů ohrožené. Například ve Spojeném království se po zavedení této daně sice snížil objem prodaných sladkých nápojů, ale zároveň stoupla konzumace těch neslazených.
A podobné očekávání má od vyššího zdanění i obezitolog Haluzík: „Část spotřebitelů by zvýšení ceny odradilo od toho, aby si tyto méně zdravé nápoje kupovali. Mohlo by to nepochybně mít pozitivní dopad.“
To však nápojáři kritizují s tím, že jim nepřijde správné, aby změny ve finále dopadly na spotřebitele. „Domníváme se, že zvyšování daní tohoto typu bez přímé souvislosti s nějakým výsledkem a cílem, kterého chceme dosáhnout, je plácnutí do vody. Je to další zatížení spotřebitelů, kteří zaplatí sumu navíc. Ať je to člověk, který si dá Coca-Colu denně, nebo si ji koupí jen tak svátečně,“ říká Kavanová.
Podle Haluzíka jde ale ze strany nápojářů jen o snahu chránit vlastní byznys. „Výrobci slazených nápojů jsou nepochybně silnou vlivovou skupinou, která nemá zájem o to, aby vznikla daň z cukru. To nemůže nikoho překvapit. Nyní se o tom začíná poměrně vážně mluvit, tak je to zřejmě snaha rychle zamezit něčemu, co pro výrobce není výhodné.“
Jak připouští i sama Kavanová, nápojáři nyní reagují na prohlášení ministra Válka, který dlouhodobě uvádí, že by vyšší daň na cukr podpořil. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob pro HN potvrdil, že na prvním návrhu od května pracují zástupci resortu spolu se Státním zdravotním ústavem. „V současnosti se věnují získávání odborných podkladů a materiálů se zaměřením na dopady škodlivosti cukru pro veřejné zdraví.“
Válek v dubnu pro Českou televizi uvedl, že vyšší daň na cukr podpoří, pokud ji navrhne ministerstvo financí. Její schválení by chtěl stihnout do příštích sněmovních voleb na podzim příštího roku. Mluvčí resortu financí Petr Habáň na dotaz HN pouze uvedl, že se k tématu nebude vyjadřovat, dokud nebude existovat konkrétní návrh.
Šlo by tak o druhé přísnější zdanění slazených nápojů v posledních letech. V rámci konsolidačního balíčku přesunula vláda všechny nápoje kromě kojenecké vody do vyšší sazby DPH – z původních 15 na 21 procent.
04 July 2024

 „Nesouhlasíme se zavedením daně na cukr. Tato daň je nesmyslná a k ničemu nebude! Obecně se má za to, že cukr je hlavním viníkem obezity Čechů. Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán. Státy, které tuto daň zavedly ji po čase zrušily, protože neplnila svůj účel,“ uvedla Potravinářská komora ČR.

„V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ dodali představitelé komory ve svém prohlášení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

03 July 2024

Dne 24. června 2024 proběhlo již páté kolo studentské soutěže pořádané Potravinářskou komorou ČR a Českou technologickou platformou pro potraviny s názvem: Studenti pro kvalitu potravin. Celkem se zúčastnilo deset studentů, kteří byli nominováni na jednotlivých univerzitách (ČZU, JČU, MENDELU, VETUNI, VŠCHT). Úroveň jednotlivých příspěvků byla velmi vysoká a dobrou zprávou je, že se již do studentských prací stále častěji promítá problematika udržitelnosti. Komise proto rozhodla o vytvoření samostatné kategorie: „Udržitelnost a environmentální aspekty výroby potravin“.  Členové hodnotitelské komise sestavené ze zástupců jednotlivých univerzit a Potravinářské komory ČR se při hodnocení zaměřovali rovněž na praktickou aplikovatelnost výstupů. Práce komise byla stejně jako v předchozích letech poměrně náročná, protože všechny prezentované příspěvky byly na velmi vysoké úrovni.

Bylo oceněno pět studentů ve třech kategoriích:

1) Kvalita a technologie výroby
Alžběta Kosařová – ČZU - Vývoj zdravotně prospěšných výrobků na bázi čerstvých sýrů adaptovaných pro trh ve Vietnamu a v České republice
Tereza Janů – JČU - Vliv podílu smetany a tvarohu na složení, technologické a senzorické vlastnosti mléčných dezertů

2) Analýza potravin
Lucie Sytařová – VŠCHT - Charakterizace presumptivních izolátů druhu Bacillus cereus ze vzorků rýže
Kateřina Sonntag – VŠCHT - Autenticita jedlého hmyzu pomocí metabolomiky

3) Udržitelnost a environmentální aspekty výroby potravin
Lena Zelenka – VETUNI Brno - Možnost výroby biodegradabilních brček pomocí kávové sedliny

Díky patří všem zúčastněným univerzitám, ale především studentům za jejich práci a ochotu podělit se o její výsledky.

STUDENTI

01 July 2024

Ceny kakaa jsou nyní na svých dlouholetých maximech, očekáváte, že kvůli zvyšující se ceně Češi přejdou na jiné pochoutky? Nebo se znovu ceny sníží?

Ano, ceny kakaa vzrostly na pětinásobky toho, co stávalo. Ono vypěstovat kakaové boby není žádná legrace, problém je jak s klimatickou změnou, tak i se suchem a chorobami stromů. A pokud se nějaká plantáž zruší, trvá několik let, než se vypěstují nové stromy, takže myslím, že v dalších letech nemůžeme očekávat snížení na loňské ceny. Čekáme, že ceny půjdou trochu dolů, ale rozhodně ne na loňská čísla. Nehodláme se žádným způsobem dotknout kvality, jak už jsem zmínil, lidé jsou extrémně citliví na změny svých oblíbených příchutí. Zabránit zdražení můžeme jenom investicemi, tedy do automatizace a šetření v těchto oborech.
Češi jsou jedni z největších evropských jedlíků čokolády. Čekáte, že tedy lidé přejdou například na kyselé rybičky nebo jiné produkty bez kakaa?
Nyní to hodnotíme, rozhodně v posledním roce hodně rostou kategorie sladkosti, jako jsou bonbony. Ale jak jsem říkal i předtím, mění se pouze frekvence nákupů. Česko je v cukrovinkách skutečně jedním z pěti největších trhů pro Nestlé. Je to až šílené – pro porovnání je byznys Nestlé v ČR o dost větší než v Polsku, kde žije zhruba čtyřikrát tolik lidí. Češi doopravdy milují čokoládu a své značky. Je to součást vaší tradice, je tam emoční vazba, většina Čechů vyrůstala s těmito produkty. Nedávno jsme nabírali novou brand manažerku pro Studentskou pečeť, která říkala, že je to pro ni prakticky splněný sen, protože s ní vyrůstala. Že si vůbec nedokázala představit, že by jednou o směřování této značky rozhodovala. A to je jí 25 let, byl jsem doopravdy překvapený, že i u takhle mladých lidí je to propojení se značkou takto silné.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrrační foto: pixabay

30 June 2024

Dánsko plánuje zavést daň z emisí ze zemědělských podniků. Mělo by se jednat o jednu z prvních uhlíkových daní ze zemědělství na světě, jejím cílem je dosáhnout klimatického cíle pro rok 2030. Od roku 2030 by zemědělci měli platit daň ve výši 300 Dánských korun (26,50 EUR) za tunu ekvivalentu CO2, po pěti letech by se měla daň zvýšit na 750 Dánských korun za tunu. Zemědělci by ale současně měli mít výhodu vyšších daňových odpočtů. Dánský plán by mohl snížit emise v roce 2030 o 1,8 milionu tun CO2, čímž by byl splněn dánský cíl snížit v daném roce emise o 70 %. Na podporu přechodu k udržitelnějším postupům Dánsko uvolní 40 miliard Dánských korun.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

30 June 2024

Jak postupovat při výběru jogurtů resp. borůvkových jogurtů a slaných tyčinek. Rady spotřebitelům najdete v sobotním vydání Práva. 

Jogurty mají dlouhou historii a existuje jich mnoho druhů a příchutí po celém světě. Při výběru jogurtu je důležité sledovat obsah tuků, cukrů a bílkovin, a také zohlednit složení výrobku. Mezi oblíbené ovocné jogurty patří zejména jahodové a borůvkové, které nabízejí nejen osvěžující chuť, ale také zdravotní výhody díky obsahu antioxidantů a vitamínů.

Tyčinky jsou tradiční pečivo známé již tisíce let a jsou nedílnou součástí různých oslav. Jsou vyrobeny z pšeničné mouky a mohou obsahovat různé suroviny, jako sádlo nebo kypřící látky. Přídatné látky, označované písmenem E, mohou být použity k zlepšení trvanlivosti a vzhledu tyčinek, ale některé z nich se během pečení mění a jsou zdravotně nezávadné.

Pro trvanlivost tyčinek je z tuků nejvhodnější sáldo, ale použití jiných tuků je na výrobci. Jako kypřící lítka může být použito droždí, které s může přidat jako čerstvé i jako instantní. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

30 June 2024

Má-li vláda dělat jakákoliv opatření, musí porozumět tomu, co se v oboru odehrává. Chce-li najít účinná řešení, musí pochopit příčiny nedobrého stavu sektoru. Místo toho vláda brutálně podcenila situaci našich zemědělců v období, kdy jim extrémně vzrostly ceny vstupů kvůli energetické krizi a nezvládnuté inflaci. To vše v momentě, kdy se jim současně propadly ceny zemědělských komodit na desetiletá minima a trh ještě navíc zavalily levné dovozy komodit z Ruska a Ukrajiny.

V zemědělství nastává situace, kdy díky štědrým dotacím přežívají malí zemědělci. Nejvíce zasaženi ale paradoxně nejsou ti největší, na které vláda ideologicky původně mířila, ale středně velké farmy, čítající jednotky tisíc hektarů. Ty se dostávají do těžko udržitelné situace a nabízejí farmy těm opravdu velkým.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

25 June 2024

Praha 25. června (ČTK) - Školní jídelny v Praze vyhodí 31 procent hmotnosti uvařených pokrmů, děti si často oběd neodhlásí a jen asi pětina jí polévky. Vyplývá to z výzkumu, který ve čtyřech jídelnách v metropoli s pomocí vážení jídla uskutečnily organizace Zachraň jídlo a INESAN. Jejich zástupci dnes výsledky představili novinářům. Pomoci by podle nich mohlo lepší plánování či další využití nevydaných jídle. Výzkum je součástí projektu Prague Food Waste zkoumajícího plýtvání jídlem, jehož další částí je analýza odpadu svezeného z vybraných domácností v metropoli.

Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo uvedla, že zkoumané jídelny byly všechny ve školách o velikosti 400 až 600 žáků. Výzkumníci při měření zvážili celkovou hmotnost uvařených jídel a poté hmotnost zbytků z přípravy, nevydaných pokrmů a zbytků z talířů.

"Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém," shrnula výsledky Strejcová. Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramů odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů. Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent. Nevydané pokrmy činí 43 procent a jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600.000 korun, dodala Strejcová.

Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší se 40 gramy.

Problematické jsou podle výzkumu polévky. "Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají," shrnul Fremr. Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají, u dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.

Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využití nevydaných jídel či vzdělávání žáků i personálu. Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.

Kromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně. V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.

To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. "Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají," řekla. Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby. V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.

psc ptd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

25 June 2024

Za účelem podpory českých firem, které mají zájem o vstup na čínský trh, uspořádá Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Pekingu a EU SME Center dne 28. června 2024 od 10 hodin v prostorách Ministerstva zemědělství seminář, jehož cílem je osvětlit čínský trh s potravinami a nápoji včetně jeho specifik.

Bližší informace najdete zde:

Pozvánku najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

25 June 2024

Lucemburk 24. června (zpravodajka ČTK) - Česká republika prosazuje posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, méně regulací a více motivací, uvedl dnes na jednání v Lucemburku ministr zemědělství Marek Výborný. Tématem dnešního zasedání byla zejména debata o budoucnosti společné zemědělské politiky EU, ministři ve svých vystoupeních ale reagovali také na nedávné protesty zemědělců, kteří vyjeli do ulic v mnoha evropských městech, naposledy například v Bruselu. V Česku se podle ministra Výborného podařilo situaci do značné míry uklidnit, ocenil v této souvislosti i konstruktivní přístup právě zemědělců.

Podle českého ministra se do společné unijní pozice k budoucímu evropskému zemědělství podařilo prosadit i některé postoje České republiky. "Ať už se jedná o posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím státům, zjednodušování, méně regulací a více motivací," vyjmenoval Výborný.

Nová Evropská komise podle něj musí pokračovat v trendu, který byl nastaven v posledním půl roce. Znamená to "dostat do určité míry vyváženosti ambice, které určitě máme, tedy chceme chránit půdu, vody, krajinu, ale nemůže to být na úkor toho, že by se Evropská unie stala nekonkurenceschopná vůči třetím státům, Latinské Americe, Severní Americe, Asii," dodal český ministr zemědělství.

Jako konkrétní příklad zmínil například nyní projednávaná pravidla, která mají zlepšit životní podmínky zvířat a hovoří se v nich například o přepravě zvířat. "Česká republika je stát, který je vysoce exportní v oblasti vývozu skotu, proto musíme hledat podmínky, abychom nediskriminovali, tedy aby se naši exportéři nestali nekonkurenceschopnými. Nastavit rozumný balanc," uvedl Výborný.

Farmáři si při protestech stěžují zejména na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou. Evropská komise už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky. Poslední větší protest se odehrál na začátku června v Bruselu, kam dorazilo na 500 traktorů. "Myslím, že situaci v České republice se podařilo do značné míry uklidnit," uvedl ministr.

Podařilo se podle jeho názoru například motivovat zemědělce, aby více využívali možnosti pojištění. Rovněž jeho úřad podporuje sektory, které jsou nejohroženější, jako jsou pěstitelé zeleniny či ovoce a chovatelé dobytka. "Je to o komunikaci, já dialog se zemědělci vedu a jsem rád, že jsme dospěli k nějaké shodě. Ale určitě to tím nekončí, aktuálně se bavíme o modifikacích společné zemědělské politiky," dodal český ministr zemědělství.

tes jd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

25 June 2024

Budapešť 25. června (ČTK) - Maďarsko od 1. července ukončí nařízení, podle kterého měly prodejny od loňského června povinnost zlevňovat vybrané potraviny. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo hospodářství. Vláda před rokem opatření zavedla, aby lidem pomohla vypořádat se s vysokou inflací, která mezitím citelně polevila a nyní se pohybuje kolem čtyř procent.

Povinnost snižovat ceny vybraných potravin, jako je chléb, drůbeží maso, mléko nebo sýr, vláda premiéra Viktora Orbána zavedla v době, kdy míra inflace v Maďarsku byla nad 20 procenty a patřila k nejvyšším v Evropě. Loni v lednu se dostala až na 25,7 procenta. Teď už je v cílovém pásmu centrální banky, které je od dvou do čtyř procent.

"Vzhledem k tomu, že inflace polevila, zvyšují se od září 2023 reálné mzdy. To znamená, že rodinám zůstává z příjmů více peněz, což přispívá k většímu sebevědomí a ke zvýšení spotřeby," uvedlo ministerstvo.

V rámci programu povinného snižování cen musely prodejny s ročním obratem nad jednu miliardu forintů (60 milionů Kč) nabízet týdenní slevy nejméně 15 procent ve srovnání s nejnižší cenou z posledních 30 dnů. Takto stanovené slevy se týkaly 20 vybraných položek potravin.

Vláda loni opatření zavedla na návrh ministerstva, a to s cílem "bojovat s inflačním šokem způsobeným válkou a neúspěšnými sankcemi, a s cílem chránit rodiny a důchodce," cituje agentura MTI z tehdejšího nařízení. K prudkému vzestupu inflace předloni výrazně přispěly dopady války na Ukrajině, když Evropská unie začala odmítat levný ruský plyn a nakupovat výrazně dražší energie od jiných dodavatelů.

Ministerstvo poznamenalo, že meziroční inflace u potravin v posledních měsících klesla zhruba na jedno procento. V květnu ceny potravin v meziměsíčním srovnání dokonce klesly. Loni v červnu míra inflace u potravin činila 29,3 procenta.

Ve snaze podpořit konkurenci v obchodech bude ale zachován on-line systém sledování cen, dodalo ministerstvo. Povinnost zlevňovat ceny vláda zavedla s platností do konce června. Měla možnost nařízení prodloužit, ale vzhledem k citelnému poklesu inflace se rozhodla je ukončit.

spr

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

25 June 2024

Praha 25. června (ČTK) - Pokud Evropská unie nenavýší rozpočet na další společnou zemědělskou politiku (SZP), nebudou ji zemědělci dodržovat, řekl dnes předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na konferenci v Praze. Druhou možností je podle něj omezení některých cílů strategického plánu. Zároveň upozornil na to, že bez evropských dotací je zemědělství v ČR ztrátové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že čísla, ze kterých Pýcha vychází, neodpovídají realitě. Oba se ale shodli například na tom, že další SZP musí vycházet z dopadových analýz a je nutné snižovat byrokracii.

Na otázku, co by se stalo, pokud EU v příštím období nenavýší rozpočet společné politiky, Pýcha odpověděl, že pro zemědělce bude výše podpory méně důležitá a nebudou plnit cíle strategického plánu. "My už teď máme zemědělce, kteří uvažují, že vyskočí z toho systému, protože byrokracie a sankce jsou pro ně náročné a je tam velká míra rizika," řekl.

Pýcha také doplnil, že unie nemůže na zemědělce uvalovat další povinnosti za stejné peníze, ale s menší hodnotou jako před několika lety. "Buď zachováme cíle (SZP), ale musíme zvýšit finanční zdroje, nebo budeme muset ubrat," uvedl.

O směřování budoucího evropského zemědělství debatovali v pondělí unijní ministři zemědělství. Podle Výborného se mezi cíle strategického plánu po roce 2030 podařilo prosadit například posilování konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči třetím státům, zjednodušování nebo připravenost evropské politiky reagovat na krizové stavy v souvislosti s klimatickými jevy.

Na některých cílech další společné zemědělské politiky se Pýcha i Výborný shodnou, například na snižování byrokracie a zvyšování konkurenceschopnosti. Pýcha ale doplnil, že upravená zemědělská politika musí více řešit nejistotu zemědělského podnikání.

Pýcha na konferenci mimo jiné upozornil na to, že zisk zemědělských podniků v Česku v roce 2022 byl podle dat svazu 22 miliard korun. "Ale do zemědělství teče 35 miliard korun. Když si dáte čísla proti sobě, vidíte, že zemědělství je bez dotací ztrátové," řekl. Podle Výborného čísla neodpovídají realitě.

Přibývání povinností a nedostatečné ohodnocení je podle Pýchy také jeden z důvodů, proč zemědělci v Evropě několikrát protestovali. Farmáři si při protestech stěžují zejména na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření s půdou.

Evropská komise už na jejich kritiku reagovala a zrušila například některé ekologické požadavky, které na ně dosud měla ve společné zemědělské politice. Poslední větší protest se odehrál na začátku června v Bruselu, kam dorazilo na 500 traktorů.

trp snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay