Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací připravilo další vzdělávací semináře.
ZÁKLADY AI: Jak využít generativní umělou inteligenci v potravinářství
Kdy: 16. září 2025
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Magdaléna Hrubá
On-line přihláška zde.
Jak v digitálním prostředí začít, přežít a vyniknout
Kdy: 30. září 2025
Místo: Potravinářská komora České republiky, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Martin Fryč
On-line přihláška zde.
Individuální konzultace umělá inteligence v potravinářství
Pro: Management potravinářských firem
Obsah a termíny: Přizpůsobeno individuálním potřebám
Přednášející: Magdaléna Hrubá
On-line přihláška zde.
Centrum nabízí i individuální kurz ZÁKLADY AI: Jak využít generativní umělou inteligenci v potravinářství pro vaši společnost. Pětihodinové školení, včetně praktického zkoušení, termín a čas záleží na domluvě.
České potravinářství udává směr k inovacím. Dvanáctý ročník Ceny Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek ocenil produkty, které reflektují aktuální spotřebitelské preference. Ať už jde o chléb bez lepku, proteinové cereálie nebo okurky bez přidaného cukru. Tyto a další vítězné výrobky jasně ukazují rostoucí zájem českých výrobců o zdravější a moderní potraviny.
„Jsme hrdí na to, že další ročník naší soutěže opět potvrdil vysokou úroveň inovací v českém potravinářství. Vítězné produkty jasně ukazují, že čeští výrobci vnímají aktuální trendy a dokážou na ně reagovat novými produkty, které jsou nejen chutné, ale i odpovídající požadavkům moderní správné výživy a zdravého životního stylu. To je skvělá zpráva pro všechny spotřebitele,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Komora touto soutěží dlouhodobě podporuje inovace v potravinářském průmyslu a oceňuje úsilí firem přinášet na trh nové a kvalitní výrobky. I letos se mezi oceněné společnosti zařadily přední české firmy, což jasně svědčí o širokém spektru inovací a vysoké kvalitě produktů na tuzemském trhu. Jedenáctičlenná hodnotící komise pečlivě vybírala z celkem 39 výrobků od 21 výrobců. Vyhodnocení proběhlo v Potravinářském pavilonu České zemědělské univerzity v Praze – Suchdole.
V jednotlivých kategoriích si vítězství odnesly:
Kategorie: Bezpečnost a kvalita potravin
efko cz s.r.o. – Červená cibule BBQ & BURGER
Kategorie: Reformulace roku
efko cz s.r.o. – Okurky bez přidaného cukru
Kategorie: Udržitelná výroba potravin
Plzeňský prazdroj, a.s. – Radegast Rezist + Trooper Saturn
Kategorie: Potraviny pro osoby se specifickými požadavky na výživu
SEMIX PLUSO, spol. s.r.o. – Chléb bez lepku
Kategorie: Evropská inovace
Nestlé Česko s.r.o. – Fitness Cocoa Protein cereálie
Kategorie: Alternativní potraviny
Nestlé Česko s.r.o. – Garden Gourmet Broccoli Mini Burger
Kategorie: Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti
Žádný výrobek nebyl oceněn
„Tato soutěž jasně ukazuje, že české potravinářství nezůstává pozadu – naopak aktivně inovuje a přináší spotřebitelům moderní potraviny, které jsou nejen chutné a kvalitní, ale zároveň výživově hodnotné. Letošní vítězné produkty, jako jsou bezlepkový chléb, proteinové cereálie nebo okurky bez přidaného cukru, dokazují, že naši výrobci dokážou spojit výzkum a vývoj s porozuměním aktuálním potřebám trhu,“ dodal předseda hodnotící komise z Potravinářské komory Jan Pivoňka.
Oceněné společnosti v každé kategorii získají certifikáty „Ceny Potravinářské komory za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Součástí ocenění je i balíček mediální propagace, který zahrnuje zviditelnění společnosti a jejích výrobků v tištěných a online médiích, a také prezentaci na veletrzích Země živitelka 2025 a CZECH FOOD EXPO 2026.
Bylo oceněno mnohem více výrobků. Kompletní výsledky naleznete v tiskové zprávě nebo na webových stránkách www.soutez.foodnet.cz.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Letošní sklizeň nabírá oproti loňsku výrazné zpoždění. Zemědělci sklízí již zhruba měsíc a obilnin dosud posekali zhruba pětinu, zatímco loni touto dobou už měli sklizené téměř dvě třetiny ploch obilnin. Pomalejší je i sklizeň řepky, které je dosud sklizena necelá třetina ploch, loni to bylo přes 87 procent. Vyplývá to ze zjištění Státního zemědělského intervenčního fondu.
Termín: 11. 10. 2025 – 18. 10. 2025
Mise je organizována Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci se Zastupitelským úřadem ČR v Ulánbátaru a Česko-mongolskou smíšenou obchodní komorou.
Mongolská strana má zájem o setkání s českými partnery především z těchto oborů: energetika, důlní technologie, stavebnictví, dopravní infrastruktura, zemědělství a zemědělské technologie, životní prostředí, potravinářství a potravinářské technologie včetně výroby minipivovarů, letecký průmysl, výstavba letišť, architektura, logistika, zdravotnictví, vzdělávání, lesnictví a veterinářství.
V případě zájmu se přihlaste do středy 6. srpna 2025.
Bližší informace zde: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/podnikatelska-mise-hk-cr-do-mongolska-2/
Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, oznámil prezident Trump. Její součástí jsou cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA.
USA měly s Unií v minulém roce obchodní schodek ve výši 235 miliard dolarů (v přepočtu cca 4,9 bilionu korun). To znamená, že hodnota vyvezeného zboží z EU do USA převýšila o tuto sumu dovoz amerického zboží do Unie. Podle šéfky Evropské komise dohodnuté clo platí na většinu zboží včetně automobilů, polovodičů a léčiv.
Součástí dohody je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z EU do USA. Hrozilo přitom, že clo bude třicetiprocentní, jak již dříve napsal Trump v dopise unijním představitelům.
V rámci dohody se Evropská unie rovněž zavázala, že od USA odebere energie a zbraně. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Unie souhlasí s nákupem energií za 750 miliard dolarů (v přepočtu cca 15,7 bilionu korun).
Do konce tohoto roku se velká část českých obchodních řetězců dobrovolně zavázala ukončit prodej vajec z klecových chovů. Ten bude v Česku zakázaný od roku 2027. Zemědělci z toho ale nadšení nejsou a varují před lacinou konkurencí ze zahraničí. Dovoz „klecových vajec“ totiž zakázaný nebude.
„Přechod na dražší bezklecové systémy (voliérové, podestýlkové, ekologické) znamená pro chovatele vyšší investiční i provozní náklady (např. dražší krmivo, nižší produkce, víc práce), což se promítne do cen pro spotřebitele,“ vysvětluje Marek Zemánek z Potravinářské komory ČR.
Za vejce si přitom lidé připlatí oproti loňsku už nyní. Meziročně zdražily o víc než 40 procent, vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu za letošní červen.
O tématu zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-konec-klecovych-vajec-slepice-si-polepsi-zakaznici-priplati-40530809
Večeřová: Hrozí, že mléka bude málo. Poptávka po něm roste všude, ale kvůli emisím se omezuje výroba
Více než polovina Čechů v uplynulém roce omezila nákup potravin, a to kvůli jejich cenám. Ty se podle agentury Eurostat zvyšovaly rychleji, než byl průměrný nárůst v Evropské unii. „V Česku se 60 procent, v některých segmentech dokonce 90 procent potravin prodává ve slevě. Nikdo nenakupuje za regálovou cenu. Při srovnávání nákupů v zahraničí je třeba být obezřetný,“ podotýká prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová pro Český rozhlas Plus.
Celý rozhovor s prezidentkou Večeřovou si lze poslechnout v podcastu Chyba systému zde: https://plus.rozhlas.cz/vecerova-hrozi-ze-mleka-bude-malo-poptavka-po-nem-roste-vsude-ale-kvuli-emisim-9520276
Tradice mlékárenství se v Hodoníně držela více než 150 let, od února příštího roku tomu bude ale konec. Kvůli klesající poptávce po tavených sýrech se francouzská společnost Savencia, která závod vlastní, rozhodla provoz ukončit. Trend přesouvání závodů nebo jejich rušení je v posledních letech patrný i v dalších potravinářských odvětvích.
V březnu skončil cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku, před dvěma lety zase konzervárna Pika v Bzenci na Hodonínsku.
„Právě zpracování zeleniny a ovoce a konzervárenství patří mezi potravinářská odvětví, která na jižní Moravě zažívají nyní největší tlak. Dříve měla v regionu silnou tradici díky úrodnosti, nyní se ale potýkají se změnami ve struktuře zemědělské výroby. Klimatické změny, zejména sucho, ovlivňuje dostupnost některých potravin,“ zdůvodňuje mluvčí České potravinářské komory Marek Zemánek.
„Ačkoli se situace postupně mění a podniky modernizují, podmínky zůstávají těžké. Vláda před několika lety zrušila jediný národní investiční program pro potravináře, který modernizaci podporoval,“ vysvětluje Zemánek a dodává, že zemědělská politika, ať už národní nebo evropská, navíc podporuje spíše primární zemědělskou výrobu než zpracovatelský průmysl.
Zatímco některá odvětví totálně umrtvila, jiným koronavirová pandemie před pár lety výrazně pomohla. Týká se to třeba pekařiny. Za covidu si podle předsedy Svazu pekařů a cukrářů České republiky Bohumila Hlavatého lidé uvědomili hodnotu pečiva. Nyní jsou tak ochotni si připlatit za kvalitu. Díky tomu se také pečivem podstatně méně plýtvá.
Celý rozhovor s předsedou Hlavatým a chlebovým someliérem Stanislavem Janíčkem si pusťte zde: https://budejovice.rozhlas.cz/vztah-lidi-k-pecivu-se-zmenil-jsou-ochotni-si-priplatit-za-kvalitu-a-mnohem-mene-9521032
Ministerstvo zemědělství vedené Markem Výborným chce do voleb stihnout aktualizaci strategie zemědělství. Ve středu ji bude schvalovat vláda. Počítá například s tím, že do roku 2027 klesnou stavy chovaných nosnic ze 4,7 milionu kusů na 4 miliony kvůli zákazu klecových chovů, ale také s tím, že zvládne zastavit propad tuzemské výroby vepřového masa.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal říká, že aktualizace strategie byla nutná a že je správné, že k tomu ministerstvo přistoupilo. „Nicméně prvním krokem mělo být vyhodnocení, jakých cílů se podařilo nebo nepodařilo dosáhnout, a co bylo důvodem, což se nestalo. Navrženou aktualizaci nepovažujeme za prorůstovou a z našeho pohledu povede k dalšímu oslabení potravinové bezpečnosti Česka. Chybí nám především relevantní data, na nichž by měl být tak zásadní dokument postavený,“ sdělil Doležal MF DNES. Dokument místo toho podle něj jenom kopíruje programové prohlášení vlády.
Totéž si pak myslí i mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek, ale zase kvůli své části oboru. „Zde je nutné zdůraznit, že struktura českého zemědělství a potravinářství se liší od jiných zemí, což by mělo být v dokumentu zohledněno. Chybí nám vyhodnocení dosavadního naplňování této strategie, konkrétní opatření pro dosažení stanovených cílů, včetně kroků ke zvýšení konkurenceschopnosti domácího potravinářského průmyslu,“ uvádí.
Rusko vyřadilo Německo z pětice největších světových producentů piva. V Německu se ho loni uvařilo méně, zatímco v Rusku se produkce výrazně zvýšila. Vyplývá to z dat norimberské společnosti BarthHaas, která je největším světovým obchodníkem s chmelem.
Německo také přišlo o titul největšího evropského producenta piva, který drželo od roku 2013. Světovou jedničkou v produkci piva zůstala Čína následovaná Spojenými státy.
Česká republika figuruje v žebříčku největších světových producentů piva na 21. místě. Loni se tu vyprodukovaly dvě miliardy litrů piva, což je zhruba stejně jako o rok dříve.
Extrémní vedro, sucho, povodně či vichřice stále více zasahují do produkce potravin a tlačí na jejich růst po celém světě. Upozorňuje na to aktuální studie týmu mezinárodních vědců. Nedávnými cenovými šoky, které způsobilo extrémní počasí, bylo podle ní zasaženo mnoho potravin, například britské brambory, španělský olivový olej, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule.
V Česku je teď kakao i čokoláda o více než čtvrtinu dražší než před rokem. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než loni a nad dlouhodobým průměrem.
„Nynější pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky,“ vysvětlil Zemánek. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.
Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-extremni-pocasi-prudce-zveda-ceny-potravin-ve-svete-40531056
Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než desetinu procenta měsíčně. Ceny potravin stoupají v tuzemsku meziročně o zhruba 15 procent. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo se skokovým zvýšením cen některých potravin – třeba mléčných výrobků, vajec, kakaa nebo jablek.
Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly loni v dubnu dokonce o téměř 300 procent v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Tyto dvě země totiž společně představují téměř dvě třetiny světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem. „Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky,“ řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.
Sucho v jižní Evropě v letech 2022 a 2023, které postihlo i Španělsko a Itálii, vedlo v celé EU do ledna 2024 meziročně k nárůstu cen olivového oleje o 50 procent. Španělsko přitom produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.
Loni na podzim však nastal obrat a ceny na burze začaly pozvolna klesat, připomněl Zemánek. „Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až letos v březnu,“ dodal.
Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině a drahé energie. „Dále je potřeba zmínit, že vysoké ceny energií v Česku hrají stále významnou roli. Některé okolní státy naopak subvencují určitý typ energií. Tato pomoc se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů na výrobu potravin v těchto zemích, což jim dává konkurenční výhodu a u nás naopak tlačí ceny nahoru,“ upozorňuje Zemánek.
Kromě toho se podle něj do vyšších cen promítají i rostoucí mzdové náklady v celém dodavatelském řetězci – od zemědělců přes zpracovatele až po prodejce. „Nemůžeme zapomenout ani na vliv zelené politiky a byrokracie, které mohou rovněž zvyšovat náklady výrobců, a tím i konečné ceny pro spotřebitele,“ nechal se slyšet Zemánek.
Potravinářská komora ČR a Asociace českého tradičního obchodu vítají rozhodnutí Evropské komise, která se bude zabývat problematikou označování rostlinných výrobků. Tento krok je zásadní pro zajištění transparentnosti nejen pro spotřebitele, ale i pro samotné producenty potravin. Komise iniciativu představila v rámci balíčku návrhů k Víceletému finančnímu rámci pro období 2028 až 2034.
Evropská komise představila návrh na úpravu Nařízení o společné organizaci trhů. Ten je součástí balíčku k Víceletému finančnímu rámci 2028–2034 a zahrnuje mimo jiné i problematiku označování potravin. Jedním z cílů předloženého návrhu je zajistit naprostou transparentnost a ochránit spotřebitele před matoucími informacemi.
V této snaze Komise konkrétně a srozumitelně určila, co se rozumí pod pojmy „maso“ a „masné výrobky“. Stanovila, že „maso“ znamená výhradně jedlé části zvířete. To je jasná a nekompromisní definice s jednoznačnou podmínkou – nic nesmí nahradit masovou složku, a to ani částečně. Jde tedy o to, aby si masný výrobek zachoval svůj masový základ.
Komise tak navazuje na rozsudek Evropského soudního dvora z loňského roku, který konstatoval, že označení „veganské maso“ nesmí dodavatelé používat. Stejný směr potvrdil i letošní verdikt Pařížského obchodního soudu, který nařídil jisté obchodní společnosti odstranit z obalů slovo „maso“, logo zelené krávy a další zavádějící symboly.
„Některé rostlinné alternativy živočišných produktů mohou být výrazně dražší než srovnatelné tradiční výrobky. A to i přesto, že jejich výrobní vstupy, tedy samotné suroviny, mohou být méně nákladné. Navíc, v některých případech může složení těchto alternativ obsahovat vyšší podíl soli, cukru nebo nasycených tuků. To pak vyvolává diskusi o jejich skutečné výživové hodnotě a přiměřenosti ceny z pohledu spotřebitele,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Asociace českého tradičního obchodu rovněž volá po srozumitelném označování potravin, které nemate veřejnost a jasně uvádí, z čeho je produkt vyroben. Takový požadavek podle ní rozhodně nelze považovat za zbytečnou byrokracii.
"Masné a rostlinné výrobky se liší nejen původem a složením, ale především svými výživovými vlastnostmi. Zatímco masné produkty představují přirozený zdroj plnohodnotných živočišných bílkovin, rostlinné alternativy mohou mít výrazně odlišný obsah proteinů, tuků, soli či dalších živin. I když většina spotřebitelů chápe, že výrobek označený jako „veganský párek“ není z masa, může se mylně domnívat, že jeho výživová hodnota je s masným výrobkem srovnatelná. Transparentní a jednoznačné označování je proto zásadní, aby se spotřebitel mohl informovaně rozhodovat na základě skutečného složení a nutričního profilu produktu. V této souvislosti je vhodné připomenout, že ani tradiční bramborový pokrm neoznačujeme jako „bramborový burger“, ale jako bramborák. Označení by tedy mělo odpovídat jak složení, tak i kulturnímu a výživovému očekávání spotřebitele,“ uvedl Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.
Komora a Asociace upozorňují, že zájem o potraviny rostlinného původu v Česku zřejmě dosáhl svého vrcholu a v současnosti stagnuje až mírně klesá. Do výroby rostlinných produktů však bylo v posledních letech investováno velké množství peněz. Za snahou zabránit jasnému označování produktů tak docela dobře může být i lobbing korporací a fondů nebo „zelený“ marketing obchodních řetězců.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Evropská komise navrhuje snížit zemědělský rozpočet o 22 procent, na sedm let by tak měli mít farmáři zhruba 300 miliard eur. Podle Zemědělského svazu ČR se tak reálně sníží po započtení inflace příjmy zemědělců o 40 procent.
Termín: 3. 9. 2025 - 6. 9. 2025
Misi organizačně zajišťuje Hospodářská komora ČR a Česko-alžírský výbor při zahraniční sekci HK ČR. Účast na veletrhu a byznys fórum budou finančně podpořeny z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Na přípravě programu se vedle resortu podílí též ZÚ ČR v Alžírsku. Oslovení místních partnerů proběhne ve spolupráci s příslušnými komorami a svazy.
Program zahrnuje mimo jiné návštěvu prestižního celoafrického veletrhu IATF 2025 (Intra-African Trade Fair), podnikatelské setkání s B2B, které umožní českým firmám přímý kontakt s relevantními alžírskými obchodními partnery, a návštěvu zemědělského projektu v okolí hlavního města Alžír.
Tato mise je ideální pro firmy z oblasti zemědělství, zemědělských technologií, zavlažovacích systémů a vodohospodářství, strojního vybavení a souvisejícího know-how k účasti na podnikatelské misi do Alžírska.
V případě zájmu se přihlaste do středy 30. července 2025.
Bližší informace zde: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-namestka-ministra-zemedelstvi-cr-do-alzirska/
Skoro stovku provozoven už letos nechala zavřít Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Nejčastěji kvůli tomu, že odhalila špínu, škůdce, trus hlodavců nebo špatné nakládání s odpady. Od začátku roku provedli inspektoři už patnáct tisíc kontrol – dvakrát více než loni. Číslo je vyšší než dřív i proto, že už na kontroly stravovacích provozů nechodí hygienici. Potravinářská inspekce je tak začala dělat častěji. Drobnější pochybení najde na každém třetím místě.
Pistácie zažívají obrovský růst zájmu. K tomuto trendu pomohly sociální sítě, zvláště videoklipy s dubajskou čokoládou, ale pomáhá mu i dlouholetá snaha amerických pěstitelů o propagaci pistácií a otevírání zahraničních trhů. Cena plodiny jde tím pádem strmě nahoru.
Zatímco ještě před několika lety byly pistácie spíše doplňkem, dnes jsou důležitou surovinou v cukrovinkách, pečivu a nápojích. To se promítá i do růstu ceny, což těší pěstitele, zvláště v Kalifornii, kde se pěstuje většina pistácií v USA, napsala agentura Bloomberg.
Více zde: https://forbes.cz/dubajska-cokolada-i-trendy-na-sitich-s-popularitou-pistacie-roste-i-jeji-cena/
Zatímco v prvním letošním čtvrtletí rozdala Česká obchodní inspekce prodejním řetězcům rekordní pokuty, ve druhém byly sankce za klamání zákazníků nižší. Z předchozích 21 milionů korun klesly na 4,4 milionu za 12 pravomocných pokut. Nejvyšší částku, přes tři miliony, zaplatil řetězec Billa.
Nejdramatičtější rozdíl ve výši pokut je u Penny Marketu, který vyvázl s jedinou sankcí za 120 tisíc korun. Za porušení zákona na ochranu spotřebitele býval přitom pokutován nejvíc, v letošním prvním kvartále 17 miliony korun. Typickým přečinem je lákání zákazníků na vysoké slevy, které se mají počítat z ceny za posledních 30 dnů. Právě to obchodníci porušovali.
Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-pokuty-za-slevy-klesly-retezce-nasly-nove-finty-40530666
Až nezvykle levná vejce se během července objevila na pultech hned několika supermarketů: 3,30 koruny za kus. A to v době, kdy Český statistický úřad ohlásil, že v červnu vejce dramaticky zdražovala - oproti loňsku o 40 procent. Úroveň, na kterou se cena vajec zkraje prázdnin propadla, už zákazníci podle některých hlasů nikdy neuvidí.
"Česko si samo vytváří nerovné konkurenční prostředí na trhu. Zatímco čeští chovatelé musí masivně investovat do přechodu na dražší bezklecové systémy, vejce z klecových chovů se mohou i po roce 2027 volně dovážet z jiných zemí Evropské unie i mimo ni," říká prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Na vyšších cenách se podle Večeřové projeví i rostoucí náklady na krmivo, které tvoří většinu výrobních nákladů.
Kvůli růstu zemědělských a potravinářských cen dál existují tlaky na zdražování potravin, shodují se ekonomové. Proti loňsku producenti výrazně zdražili vejce, mléko nebo hovězí maso.
Ceny zemědělských výrobců se v červnu meziročně zvýšily o 13,4 procenta, informoval ve středu Český statistický úřad. V rostlinné výrobě došlo k růstu cen o 10,8 procenta. Výrazně zdražilo ovoce o 25 procent, olejniny o 23 procent a obiloviny o 15 procent. V živočišné výrobě se zvýšily ceny o 16,5 procenta. Zdražila hlavně vejce o 39 procent.
„V případě vajec se projevuje omezení nabídky dané nutností v řadě evropských zemí vybíjet chovy nosnic, a to kvůli šíření ptačí chřipky. V Česku se tak přidává nutnost investovat do přívětivějšího způsobu jejich chovu, než je ten klecový,“ komentoval ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-na-obzoru-je-dalsi-zdrazovani-potravin-40530485
K úbytku strávníků, nárůstu plýtvání potravinami a ohrožení dostupnosti školních obědů, zejména v menších obcích, může podle odborníků vést návrh novely vyhlášky o školním stravování. Píšou to v otevřeném dopise ministerstvu školství.
Signatáři otevřeného dopisu vyzývají ministerstvo školství k pozastavení legislativního procesu a otevření odborné diskuse se zástupci praxe, lékařů, metodiků školního stravování, rodičů i zřizovatelů. Požadují rovněž zveřejnění autorství návrhu a seznamu subjektů, které se na jeho přípravě podílely.
Potravinářská komora v minulosti také uvedla, že zavedení novely vyhlášky o školním stravování do praxe bude v současné podobě velmi problematické. Kvůli množství připomínek a jejich přesunům při vypořádání se podle ní stal materiál nepřehledným.
Zdroj: https://www.tyden.cz/boj-o-skolni-stravu-odbornici-varuji-pred-novou-vyhlaskou-napsali-dopis
Potravináři a zemědělci v Česku bijí na poplach kvůli dovozu potravin a zemědělských produktů z Ukrajiny. Chystané rozšíření bezcelních dovozních kvót podle nich bude devastující například pro cukrovarnictví nebo drůbežáře. Podle odborníků by dovoz z Ukrajiny mohl některé potraviny zlevnit. Evropská unie také požaduje, aby ukrajinská strana zvýšila kvalitu svých produktů.
"My ten problém vidíme nejvíce u cukru, kdy se kvóta navyšuje z 20 tisíc na 100 tisíc. Když se podíváme na čísla, tak v roce 2020 se dovezlo 88 tun cukru, v loňském roce to už bylo téměř 28 tisíc tun. Pro naše cukrovary to může být až likvidační, protože ony musejí jít s cenou dolů," vypočítal mluvčí Potravinářské komory České republiky Marek Zemánek.
Mluvčí Potravinářské komory pak vyzval vládu, aby tento návrh nepodpořila. Na dovoz levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují i v dalších státech Evropské unie. Vlnu nevole to vzbudilo třeba ve Francii nebo Polsku.
Chystané rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny ohrožuje české cukrovarnictví, uvedla Potravinářská komora ČR. Potravináři se obávají opakování situace, kdy levné dovozy cukru byly jednou z příčin nedávného zániku cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. V důsledku navýšení dovozu by mohla klesnout soběstačnost Česka v produkci cukru a obavy panují i mezi drůbežáři.
Potravinářská komora ČR proto vyzvala vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů. Na dovoz levných zemědělských produktů z Ukrajiny si stěžují zemědělci i v dalších zemích EU, poukazují hlavně na nerovné podmínky.
Podle komory by se bezcelní dovozní kvóty z Ukrajiny do EU mohly zvýšit z 20 070 tun na 100 000 tun. „Pokud se kvóty dále navýší, hrozí reálné riziko, že uvidíme další uzavřené provozy a zmařené investice, nejen v cukrovarnictví, ale i v dalších citlivých odvětvích,“ uvedla prezidentka komory Dana Večeřová.
Dále zde: https://ekonomickydenik.cz/cukrovary-pod-tlakem-maji-obavy-z-vyssiho-dovozu-z-ukrajiny/
Plánované zvýšení bezcelních kvót na dovoz ukrajinského obilí, vajec, drůbeže, ale hlavně cukru vadí českým potravinářům. Už v současnosti devastuje levný cukr z Ukrajiny tuzemské cukrovarníky, varuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Pokud dojde k dalšímu zvýšení dovozů, přičemž bezcelní kvóta u cukru se má zvýšit na zhruba pětinásobek (tedy 100 000 tun ročně), budou cukrovary nuceny ukončovat svou činnost, říká.
„Je zjevné, že Evropské komisi vůbec nedochází, jaké škody páchá její politika volného obchodu na evropské potravinářské produkci obecně. Příliv levného cukru z Ukrajiny již nyní devastuje domácí producenty. Pokud se kvóty dále navýší, hrozí reálné riziko, že uvidíme další uzavřené provozy a zmařené investice nejen v cukrovarnictví, ale i v dalších citlivých odvětvích,“ řekla prezidentka komory Večeřová.
Dovoz cukru do ČR se přitom v posledních letech zvyšuje. V roce 2020 šlo pouze o 88 tun, o rok později se dokonce nedovezlo nic. Jenže loni už šlo o skoro 28 tisíc tun. Podle komory však i tato množství s cenami cukru hýbou. Již se ho nevyplácí vyrábět, protože se prodává za podnákladové ceny. Navýšení dovozu by průmysl jen dorazilo.
„Nezpochybňujeme, že nižší ceny cukru mohou potěšit spotřebitele. Musíme ale jasně říci, že tyto ceny bohužel nepokryjí ani naše výrobní náklady. Důsledkem je omezování výroby, ztráta pracovních míst, nižší příjmy státního rozpočtu a ohrožení existence celého odvětví. Co je dnes výhodné pro peněženky, může zítra vést ke ztrátě domácí produkce a k závislosti na dovozu,“ doplňuje generální ředitel největšího cukrovaru v ČR Tereos TTD Martin Kolář.
Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-ukrajina-eu.A250714_172357_ekonomika_drh
Domácí producenti potravin se důrazně staví proti chystanému rozšíření bezcelních dovozních kvót na vybrané komodity z Ukrajiny. Potravinářská komora ČR proto naléhavě vyzývá vládu, aby odmítla další navyšování ukrajinských dovozů. Zároveň varuje před opakováním situace, kdy letos došlo k uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou. Právě levné dovozy z Ukrajiny byly jednou z příčin zániku tohoto tradičního jihomoravského podniku. Komora se obává, že se negativní dopad dovozů rozšíří i na další odvětví českého potravinářství a zemědělství.
„Je zjevné, že Evropské komisi vůbec nedochází, jaké škody páchá její politika volného obchodu na evropskou potravinářskou produkci obecně. Například příliv levného cukru z Ukrajiny již nyní devastuje domácí producenty. Pokud se kvóty dále navýší, hrozí reálné riziko, že uvidíme další uzavřené provozy a zmařené investice, nejen v cukrovarnictví, ale i v dalších citlivých odvětvích," řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Cukrovarnický sektor pod drtivým tlakem
Navrhované zvýšení bezcelních dovozních kvót na cukr z Ukrajiny do EU z 20 070 tun na neuvěřitelných 100 000 tun je podle Komory zcela neadekvátní a neodpovídá realitě vnitřního trhu EU. Jde o nárůst o 400 %, což je totální odchylka od původně avizované komunikace a deklarovaného přístupu „minimálních navýšení“ pro citlivé sektory. Takové rozhodnutí nemohlo být učiněno na základě faktických podkladů.
Situace je o to vážnější, že dopady dovozu ukrajinského cukru jsou již nyní citelné. Zatímco v roce 2020 se do České republiky dovezlo z Ukrajiny pouhých 88 tun cukru, v loňském roce to bylo již 27 901 tun. I když se toto číslo může na první pohled zdát malé, výrazně zahýbalo s cenou na domácím trhu. Důsledkem je skutečnost, že i takto relativně malé objemy dovozu byly jedním z důvodů, které přispěly k uzavření cukrovaru v Hrušovanech. Navrhované pětinásobné navýšení dovozních kvót by tak mohlo mít devastující dopad na zbytek českého cukrovarnického průmyslu a mohlo by ohrozit pracovní místa a snížit soběstačnost České republiky v produkci cukru.
Cukrovarnický sektor v Evropské unii již nyní čelí hluboké krizi. Od roku 2017 bylo uzavřeno více než 20 cukrovarů, z toho pět jen v letošním roce. Tento trend se promítá i do zemědělství, kde pěstitelé postupně opouštějí pěstování cukrové řepy – jen za toto období klesl v EU počet pěstitelů cukrovky o 25 %. Komora je obzvláště znepokojena faktem, že Evropská komise k tomuto kroku přistoupila, přestože modely Společného výzkumného střediska (JRC), které poskytuje poradenství a podporu pro politiku EU, jasně upozorňují, že takové navýšení dovozů z Ukrajiny povede k snížení cen pro evropské producenty až o 2,5 % a k dalšímu útlumu domácí výroby.
„Nezpochybňujeme, že nižší ceny cukru mohou potěšit spotřebitele. Musíme ale jasně říci, že tyto ceny bohužel ani nepokryjí naše výrobní náklady. Důsledkem je omezování výroby, ztráta pracovních míst, nižší příjmy státního rozpočtu a ohrožení samotné existence celého odvětví. Co je dnes výhodné pro peněženky, může zítra vést ke ztrátě domácí produkce a k závislosti na dovozu,“ uvedl Martin Kolář, generální ředitel cukrovarnické společnosti Tereos TTD.
V souvislosti s návrhem je důležité připomenout, že se očekává, že bezcelní dovozy cukru od partnerů v rámci dohod o volném obchodu (FTA) dosáhnou od sezóny 2025/26 objemu 1,7 milionu tun – včetně dovozů ze zemí Mercosuru, Indie a Thajska.
Dovoz cukru z Ukrajiny (v tunách):
Kritické navýšení kvót u drůbeže a vajec
Rovněž další navýšení bezcelních a bezkvótových dovozů u drůbežího masa a vajec z Ukrajiny do EU sleduje s velkým znepokojením i Českomoravská drůbežářská unie. Tyto kroky podle Unie představují vážnou hrozbu pro konkurenceschopnost a přežití domácích producentů. Konkrétně se kvóta na drůbeží maso navyšuje z 90 000 na 120 000 tun, a u vajec a albuminů dokonce z 6 000 na 18 000 tun.
„Zatímco my v EU musíme dodržovat přísné normy v oblasti welfare zvířat, hygieny, používání antibiotik a environmentálních standardů, ukrajinští producenti často těží z podstatně nižších výrobních nákladů a podstatně méně regulovaného prostředí. To vytváří nerovnou konkurenci, kterou naši producenti jednoduše nemohou ustát," řekla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Zvláště paradoxní je situace u vajec. V Česku dochází k značným investicím ze strany českých chovatelů kvůli zákonnému zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. Přesto se k nám budou i nadále dovážet vejce právě z klecových chovů z Ukrajiny. Tento krok tak podle drůbežářů podkopává jakékoli úsilí o zlepšení životních podmínek nosnic v EU.
Navíc se v minulosti objevily případy, které vrhají stín na transparentnost původu dováženého drůbežího masa. Kuřecí maso z Ukrajiny bylo v některých případech záměrně přebalováno na Slovensku, aby na první pohled vyvolalo dojem „evropského“ původu. V oválu na potravině tak byla uvedena písmena SK, přestože slovenský podnik byl jen posledním článkem, kde došlo ke zpracování suroviny. Na druhou stranu, i když byla na obalu malým písmem uvedena povinná informace o chovu, v tomto případě na Ukrajině.
Potravinářská komora uvádí, že české firmy se konkurence nebojí, pokud dodržuje pravidla a podmínky EU. U některých firem momentálně probíhají audity nadnárodních řetězců. Tyto audity začínají prověrkou welfare zvířat v první fázi líhnutí, pokračují u dodavatele krmných směsí a následně se zaměřují na fázi výkrmu. Poté následuje audit zpracovatelského závodu. Samotný audit welfare trvá zhruba pět dní.
U dodavatelů z Ukrajiny, jejichž zboží putuje přes Slovensko, se údajně audit provádí pouze v porcovně, a nikde jinde. Je proto nezbytné požadovat u jakéhokoli masa dováženého do EU kompletní audit, a to včetně firem na Ukrajině. V opačném případě by šlo o nekalou obchodní soutěž a nedodržování pravidel EU, což by poškozovalo české producenty.
Stopka pro zvýšené dovozy z Ukrajiny
Je klíčové zdůraznit, že soulad s výrobními, pracovními a environmentálními standardy EU musí být nezbytným předpokladem pro jakékoli dovozy, nikoli vzdáleným budoucím cílem. Komora proto kategoricky odmítá plánovanou vymahatelnost těchto pravidel až od roku 2028.
Po technickém upřesnění detailů Komise předloží návrh rozhodnutí Radě EU k formálnímu schválení. Komora naléhavě vyzývá českou vládu, aby důrazně odmítla další navyšování ukrajinských dovozů a hájila zájmy domácích producentů.
Proti navrhovaným novým kvótám aktivně vystupují také zemědělci v Polsku, Rakousku a ve Francii, kteří se obávají negativního dopadu na své domácí trhy. Rumunsko zašlo ještě dál a prodloužilo povinné licencování dovozu zemědělských a potravinářských produktů z Ukrajiny až do konce roku 2025. Cílem opatření je důsledná ochrana domácích zemědělců a zajištění potravinové bezpečnosti země.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Nejoblíbenější jsou klasické příchutě, ale výrobci stále častěji experimentují. Na trhu se prosazuje například bazalková nebo i kombuchová zmrzlina. Ceny rostou, u nanuků a vajíčkové zmrzliny téměř o desetinu za poslední rok.
Češi na zmrzlinu nedají dopustit. Podle tiskového mluvčího tuzemské Potravinářské komory Marka Zemánka za ni utratí každoročně několik miliard korun. „Zajímavé je, že se zmrzlina stále častěji konzumuje i mimo hlavní letní sezónu, tedy v zimních a jarních měsících,“ říká.
Podle něj mezi nejoblíbenější příchutě u nás dlouhodobě patří vanilková, čokoládová a jahodová. „Nicméně, čeští zmrzlináři se nebojí inovovat a nabízejí i netradiční varianty, například makovou, koprovou, bazalkovou nebo dokonce kombuchovou zmrzlinu,“ pokračuje.
Ceny některých základních potravin se stále drží vysoko a výrazně nezlevňují. Týká se to například másla nebo vepřového masa. Zdražení se projevuje jak meziročně, tak i meziměsíčně. Zemědělce také trápí špatná úroda, která může být letos podprůměrná. V celkových cenách by se ale nakonec mohla projevit jen mírně. Potraviny totiž zdražují další vlivy.
Červnová inflace odhalila nepříjemný fakt, se kterým se Češi v poslední době mohli setkat v obchodech. Oddíl potravin a nealkoholických nápojů podle dat Českého statistického úřadu podražil meziročně o 6,2 procenta. Týkalo se to zejména u masa (+5,9 procenta), polotučného trvanlivého mléka (+13,1 procenta) a u másla (+24,7 procenta).
Ceny másla jsou jako na houpačce. Nejdražší bývá kolem Vánoc, pak o něco zlevňuje. Jeho cena se nyní ale zvedla i začátkem léta, v červnu totiž meziročně zdražilo nejvíc ze všech potravin. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, podle kterého se dala čtvrtka másla v průměru koupit zhruba za 67 korun. Situace v Česku přitom není ojedinělá, podobně je to i ve zbytku Evropy a dalších částech světa.
Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka ale není Česko výjimkou. Momentálně zdražuje máslo po celém světě.
„Není to věc evropského prostředí nebo České republiky, je to věc celosvětová. Poptávka po másle tu je veliká. Máslo bude do budoucna vzácné a musí se prostě zaplatit v cenách, které odpovídají zejména ceně surovin,“ popisuje.
„Situaci navíc umocňuje letní sezona, kdy krávy přirozeně produkují méně mléka. K tomu se přidává rostoucí výkupní cena mléka, kdy v květnu meziročně vyrostla o dvě koruny za litr,“ potvrzuje mluvčí české Potravinářské komory Marek Zemánek.
Šance, že by se situace v nejbližší době změnila k lepšímu, je podle komory minimální.
„V dohledné době se neočekává, že by se situace na trhu s máslem výrazně zlepšila. V Evropě totiž dlouhodobě klesá počet dojnic. K tomu se přidávají rostoucí poplatky za obaly, odpady nebo další regulace, které zemědělcům a potravinářům ztěžují podnikání,“ uzavírá Zemánek. Dá se tak očekávat, že ceny másla v Česku ještě porostou.
Průměrná cena litru mléka poprvé v historii překonala 25 korun. Poté, co statistici zveřejnili data o červencovém zdražování potravin, obchodníci už po několikáté zaútočili na zemědělce, že právě oni mohou za další růst cen. To ovšem farmáři odmítají.
"Potravináři zdaleka nepromítli veškeré zvýšené náklady do konečné ceny. Od začátku ledna se jim nepodařilo vyjednat vyšší cenu, takže pokud došlo v obchodech k nějakému zvýšení cen, tak to bylo na jejich straně," popisuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Náklady prý výrazně rostou. A tahounem už nejsou jen energie. "Zdražují obaly, mnoho potravinářů se připravuje na ESG reporting (hodnocení dlouhodobé udržitelnosti - pozn. ed.), což ve svém důsledku ty potraviny také zdražuje," tvrdí Večeřová.