• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Čeští potravináři volají po jednotných evropských pravidlech při ochraně názvů produktů živočišného původu. Tedy spojovat klobása, párek nebo burger jen s masem. Jednoznačný přístup prosazuje i ministerstvo zemědělství. Výrobci vegetariánských a veganských alternativ považují debatu za neopodstatněnou, protože změna by jim zvýšila náklady.

„Spotřebitel si myslí, že jde o alternativu, ale nejde vůbec o žádnou alternativu, protože jde o takzvanou rostlinnou imitaci. Mnohé výrobky mají minimální nebo dokonce nulový obsah bílkovin a spotřebitel může být zmaten,“ říká k tomu Zemánek.

Definice pro burger nebo párek není v tuzemsku ani na evropské úrovni zavedena. Naopak pojem maso je jasně popsán. „Již v loňském roce Evropský soudní dvůr vydal rozhodnutí, že producenti nesmí využívat na obalech spojení veganské maso,“ uvedl Zemánek.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/spor-o-pojmenovani-imitaci-masa-sili-362884

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Ceny kakaa na světových burzách od začátku roku mírně klesají díky zlepšení předpovědi počasí pro země produkující kakao a slabší světové poptávce. I tak ale zůstávají nad historickým průměrem a trh se bude i v případě, že bude letošní sklizeň dobrá, ještě dlouho prát s deficity posledních let. Čokoláda v Česku tak nejspíš nezlevní.

Jen za poslední měsíc klesly ceny kakaa skoro o patnáct procent, a to na zhruba 8200 dolarů (172 tisíc Kč) za tunu.

„Je to způsobeno primárně příznivým počasím a dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky, což zmírňuje dřívější obavy z nedostatku,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

„Doporučené ceny našich výrobků v posledních měsících nezvládly ani z poloviny pokrýt nárůst cen kakaa na trhu, kterému jsme od konce roku 2023 čelili. Ačkoli aktuální vývoj přináší uvolnění tlaku na výrobce čokolád, ceny kakaa se stále pohybují na více než trojnásobku dlouhodobého průměru,“ uvedla Tereza Procházková, mluvčí společnosti Nestlé, která vyrábí například čokolády Orion či Studentská pečeť.

Negativní vliv na ceny kakaa by mohlo podle Zemánka mít i nařízení Evropské unie o odlesňování, které vstoupí v platnost koncem roku. „Bude pro podniky znamenat dodatečné náklady spojené s prokazováním, že kakao nepochází z oblastí, které byly odlesněny po určitém datu,“ dodal mluvčí.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cokolada-v-cesku-zustane-draha-40529760

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Vysoké teploty neznamenají jen vodní radovánky a letní pohodu. Mají také mnohá rizika a jedním z nich je otrava jídlem. Ptáte se proč? Ve velkém horku se mikroorganismy mnohem rychleji množí a odborníci proto varují, že právě v takových dnech je nutné věnovat maximální pozornost správné manipulaci s jídlem, a to jak při nákupu, tak během přepravy a skladování.

Vysoké teploty vytváří ideální prostředí pro množení bakterií a konzumace takových potravin může vést až k vážným zdravotním problémům. Podle Potravinářské komory ČR je klíčové, aby lidé při nakupování dbali správného výběru potravin. „Nákup by měl začínat položkami, kterým teplo neuškodí – například konzervami, pečivem, suchými těstovinami nebo cereáliemi. Potraviny z chladicích a mrazicích boxů by zákazníci měli naopak vybírat až na konci nákupu," doporučuje Potravinářská komora ČR. Zároveň je důležité myslet i na samotnou přepravu domů. Potraviny nepatří do rozpáleného auta, kde teploty překračují i 50 stupňů. Měli byste vlastnit autochladničky, termotašky nebo alespoň potraviny izolovat od přímého slunce. Některé druhy zboží, například čerstvé maso, vejce nebo uzeniny se začnou kazit během několika desítek minut při teplotách nad 30 °C. 

Více zde: https://www.marianne.cz/marianne-bydleni/poradna/chyby-ktere-v-horku-delame-pri-nakupovani-skladovani-potravin-hrozi-z-nich

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Jako zástupce potravinářství nemohu dál mlčet. Všude kolem nás se vede intenzivní spor o to, jestli se „mandlové mléko“ smí nazývat mlékem nebo jestli „rostlinný burger“ může být masem. Na první pohled se to může jevit jako slovíčkaření. Vždyť přece každý ví, že mandle nedávají mléko a fazole se nepasou na louce. Jenže pod povrchem se skrývá mnohem víc než jen boj o názvy výrobků. Bitva o miliardy, o trh a o to, kdo bude diktovat, co jíme.

Pro nás potravináře je to jasné: názvy jako „rostlinné maso“ klamou. Jak může něco, co nutričně ani technologicky neodpovídá živočišnému produktu, nést stejné jméno? Evropská unie už dávno zakázala označení „mléko“ pro rostlinné nápoje. Logicky by se proto měla snažit chránit i další zavedené termíny, udržet jasné standardy a zabránit tomu, aby se zažité výrazy používaly tam, kam nepatří.

Proč jde o takový problém? Protože ve většině případů nemluvíme o alternativách, ale o imitacích. Skutečná alternativa by měla nabízet srovnatelné složení a výživovou hodnotu – řekněme třeba podobné množství bílkovin jako maso nebo mléko. Jenže mnoho rostlinných „imitací“ tomu neodpovídá. Některé mají obsah bílkovin dokonce nulový. A to je pro spotřebitele, kteří si myslí, že kupují plnohodnotnou náhradu, naprosto zavádějící. Jsou zkrátka klamáni.

Na druhé straně mince stojí vegani a výrobci rostlinných výrobků. Jejich hlavním argumentem je, že všichni přece vědí, co kupují. Tvrdí, že na obalu je přece zřetelně napsáno „rostlinné“ nebo „veganské“. To, že zároveň zuřivě bojují proti jakémukoli omezení těchto názvů, je ale pozoruhodné. Kdyby šlo o takovou malichernost, proč do toho investují tolik energie a peněz na právní spory a kampaně? Odpověď je jednoduchá: marketing, marketing a zase marketing. Používání tradičních názvů je mistrovským tahem. Známé slovo funguje jako zkratka. „Veganský steak“ okamžitě dává tušit, k čemu je produkt určen, jak ho připravit a do jakého jídla se hodí.

A to nás dostává k jádru věci. Mnoho veganských náhražek je vyrobeno z relativně levných surovin – sója, hrách, kokosový tuk, škroby, aromata. Některé také mohou mít vysoký obsah soli, cukru nebo nasycených tuků. Jejich výrobní náklady jsou výrazně nižší než u tradičních živočišných produktů, které vyžadují chov, krmení, veterinární péči a složité zpracování. Přesto se rostlinné výrobky často prodávají za násobně vyšší ceny. Použití slov jako „maso“ zvyšuje atraktivitu a marketingovou hodnotu produktu a spotřebitelé jsou ochotni si připlatit za něco, co zní povědomě, i když se složením a chutí může od originálu výrazně lišit.

Nedívejme se na tuto debatu jako na malichernou hádku o terminologii, ale jako na klíčovou součást dalšího vývoje v potravinářství. Je to střet etiky, udržitelnosti, zdraví a – co si budeme povídat – i obrovských ekonomických zájmů. Ať už se rozhodne jakkoli, vliv to bude mít na to, co nám přistane na talíři. A my, tradiční potravináři, budeme dál usilovat o poctivost a transparentnost pro naše spotřebitele.

• Zprávy z Potravinářské komory ČR

Jasná fakta o rostlinných imitacích, které mohou obsahovat i nulové množství bílkovin, jsou často opomíjena. Zatímco například názvy mléčných výrobků podléhají přísné regulaci, názvy jiných potravin zatím ne. Proto i někteří výrobci rostlinných výrobků sami požadují harmonizaci pravidel v celé EU. Přesto se nadále šíří zkreslená a často nepravdivá tvrzení. Potravinářská komora ČR proto přináší přehled nejčastějších mýtů a uvádí věci na pravou míru.

Mýtus 1: Pojmenování rostlinných výrobků jinak než živočišnými názvy je banální problém

Fakta: Debata o názvech není jen jazykovou hříčkou. Cílem je zajistit, aby rostlinné potraviny nebyly vydávány za plnohodnotné alternativy ke klasickým živočišným výrobkům bez jasné informace pro spotřebitele. Ochrana tradičních názvů slouží k udržení standardů a zabránění zneužívání výrazů, které mají v potravinářském právu dlouhou tradici.

Mýtus 2: Vegani tvrdí, že spotřebitelé přesně vědí, co kupují. Úpravy názvů jsou jen snahou brzdit rozvoj tohoto sektoru

Fakta: I když většina spotřebitelů rozumí označení rostlinných výrobků správně, stále existuje riziko záměny. Je proto potřeba chránit i ty, kteří se mohou zmýlit, zejména s ohledem na dlouhodobě zažitou praxi, kdy názvy masných výrobků vždy patřily výhradně masu. Samotné veganské organizace vedou intenzivní kampaně proti jakémukoli omezení těchto pojmů, což dokládá, že pro ně nejde o banální záležitost, ale o strategicky důležité téma.

Mýtus 3: Pravidla by si měla určovat každá země sama

Fakta: V současnosti přistupují členské státy EU k označování rostlinných výrobků velmi rozdílně. Tato roztříštěnost komplikuje orientaci spotřebitelům a narušuje volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Proto existuje silná snaha o sjednocení přístupu na úrovni EU a vytvoření jednotného právně závazného rámce, který přinese větší právní jistotu a spravedlivější podmínky pro všechny.

Mýtus 4: Výrobci pravidla nechtějí

Fakta: Harmonizace pravidel v rámci EU je pro výrobce rostlinných produktů klíčová a sami ji ve většině případů aktivně podporují. Současná roztříštěnost předpisů je pro firmy matoucí – stejný název výrobku může být v jedné zemi povolený a v sousední zakázaný kvůli odlišným národním regulacím.

Mýtus 5: Pravidla pro označování rostlinných výrobků jsou jasná

Fakta: Rozsudek Evropského soudního dvora v loňském roce ukázal, že pravidla je třeba stanovit přesněji. Konstatoval například, že označení „veganské maso“ nesmí dodavatelé používat. Stejný směr potvrdil i letošní verdikt Pařížského obchodního soudu, který nařídil jedné společnosti odstranit z obalů slovo „maso“, logo zelené krávy a další zavádějící symboly.

Mýtus 6: Za vším stojí lobby masného průmyslu

Fakta: Jasná pravidla pro označování rostlinných výrobků podporuje 18 členských států EU. Proti tomuto přístupu se nestaví ani státy, které podporují a rozvíjejí sektor rostlinných produktů. Většina zemí usiluje o nastavení transparentních a spravedlivých pravidel pro všechny účastníky trhu.

Mýtus 7: Pravidla pro označování rostlinných výrobků jsou zbytečná novinka

Fakta: Pravidla pro označování už dlouhá léta fungují například u mléčných produktů. Podle předpisů EU smí být za mléčný výrobek označen jen ten, který je skutečně vyroben z mléka. Je proto načase zajistit podobnou transparentnost a ochranu spotřebitele i u dalších kategorií potravin.

Mýtus 8: Pravidla pro označování veganských výrobků jsou omezováním svobody trhu

Fakta: Výrazy jako „maso“, „mléko“ nebo „vejce“ představují pro rostlinné výrobky silný marketingový nástroj, bez kterého se jejich obchodní model komplikuje. Tyto produkty často využívají levné směsi rostlinných surovin s nízkými náklady, ale prodávají se za vyšší ceny. Když je na obalu uvedeno například „rostlinný tukový blok se škrobem“, zní to méně lákavě než „veganské máslo“.

Mýtus 9: Omezení názvů zastaví inovace a rozvoj rostlinných produktů

Fakta: Skutečné inovace by měly spočívat ve vývoji nových, chutných a nutričně vyvážených produktů, nikoli v jejich pojmenování. Kvalitní výrobek si své místo na trhu najde i pod novým názvem, který přesně vystihuje jeho složení. Jasné a transparentní označování může dokonce zvýšit důvěru spotřebitelů.

Mýtus 10: Rostlinné výrobky jsou vždy zdravější a ekologičtější než živočišné produkty

Fakta: Není pravda, že všechny rostlinné výrobky jsou automaticky zdravější a šetrnější k životnímu prostředí než jejich živočišné protějšky. Jejich nutriční profil se může výrazně lišit a nemusí být vždy optimální. Některé mohou mít vysoký obsah soli, cukru nebo nasycených tuků. Je také nutné zohlednit energetickou náročnost výroby a transportu těchto produktů. Každý výrobek je potřeba posuzovat individuálně.

Mýtus 11: Veganský boom je hnán výhradně spotřebiteli

Fakta: Zájem o potraviny rostlinného původu již dosáhl svého vrcholu a v současnosti stagnuje až mírně klesá, rozvoj tohoto odvětví je výrazně podporován investicemi korporací a fondů, které se snaží zúročit dosavadní investice a vytvořit dojem zájmu spotřebitelů a růstu celého segmentu.

Mýtus 12: Rostlinná revoluce v Česku

Fakta: Vytváření dojmu růstu celého segmentu a trendy přístupu v oblasti rostlinných imitací stimulují některé nestátní neziskové organizace, s finančním přispěním některých výrobců a obchodníků. Budoucnosti segmentu, do kterého investovali, neprospívá fakt, že dochází ke stagnaci až mírnému poklesu zájmu spotřebitelů o tyto produkty, což lze doložit i redukcí výroby rostlinných potravin a zavíráním některých provozů v České republice i v Německu.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

V případě pěstování máku je Česká republika velmocí. Zatímco v některých částech světa je jeho pěstování i přechovávání zakázané, u českých zemědělců jeho obliba roste. V kuchyni je pak mák nezastupitelný. Také milujete buchty a koláče s mákem, makovec, škubánky a nebo šišky s mákem? Mák nejen že skvěle chutná, ale je i zdraví prospěšný.

Česká republika patří mezi největší světové producenty potravinářského máku. V produkci máku je Česko plně soběstačné a v zemích Evropské unie má nejvyšší podíl na vývozu do třetích zemí.

Mák je v řadě zemí obávaným zdrojem drog. Oschlá šťáva z nezralých makovic máku setého je opium, které může sloužit k výrobě morfia a heroinu. Proto je pěstování i přechovávání máku v řadě zemí, zejména v Asii, ale i v mnoha státech USA, trestné. Zákaz platí v Saúdské Arábii, Singapuru, Tchaj-wanu nebo Spojených arabských emirátech.

Více zde: https://www.denik.cz/zahrada/pestovani-mak-cesko.html

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Rajčata jsou doslova nabitá vitaminy a minerály. Pro zdraví jsou rajčata opravdovým požehnáním. Prospívají například imunitě, kostem, očím, pleti, vlasům i ledvinám. Vědci navíc nedávno zjistili, že mohou být účinná i při léčbě a prevenci vysokého krevního tlaku.

Lidé, kteří si denně dopřávají porci rajčat, prospívají svému srdci a cévám. Ukázalo se totiž, že tato zelenina má velmi příznivý vliv na krevní tlak.

Potvrdila to studie španělských vědců s názvem Souvislost mezi konzumací rajčat a krevním tlakem u starší populace s vysokým kardiovaskulárním rizikem, jejíž výsledky byly zveřejněny v listopadu roku 2023.

Více zde: https://www.denik.cz/zdravi/vysoky-tlak-rajcata.html

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Chybělo málo a z českých obchodů zmizely veganské burgery, houbové řízky i sójové párky. S nápadem chránit názvy masných výrobků teď přichází ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) znovu. A rovnou na celoevropské úrovni. Snahu upravit pojmenování potravin z masa a z rostlin podpořilo 18 členských zemí Evropské unie.

„Regulace by mohla podpořit kreativitu v rostlinném průmyslu a umožnit rostlinným produktům vybudovat si svou vlastní silnou identitu na trhu,“ prohlásil mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. „Namísto vege karbanátku může být ‚zeleňák‘, namísto vege burgeru třeba ‚hrachový medailon‘,“ řekl.

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Poslanci upletli bič na české drůbežáře: do konce příštího roku musí přesunout slepice z dosavadních obohacených klecí do voliérových chovů. Mnozí za úvěry ve výši desítek milionů korun staví nová zařízení, jiní s nosnicemi nadobro končí. Chovatelé se proto bojí, že nedokážou držet krok se zahraniční konkurencí. Ta totiž podobná omezení většinou nemá a evropská legislativa zatím také žádné zpřísnění podmínek chovu slepic nechystá.

K tématu zde: https://www.denik.cz/ekonomika/slepice-vajicka-drubezari-legislativa-evropska-unie-cena-nove-voliery.html

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Páteční výpadek elektřiny zasáhl české firmy. Gastronomický sektor odhaduje škody na desítky milionů korun, o podobných penězích mluví i textilka Juta. Škodovka musí dohnat výrobu několika stovek vozů.

Ústav vodního hospodářství obcí Fakulty stavební VUT v Brně, přidružený člen České membránové platformy (CZEMP), vás srdečně zve na konferenci MEMPUR. Konference MEMPUR je vlajkovou akcí CZEMP zaměřenou na propojování akademické sféry, průmyslu a veřejné správy.

Kdy? 9. až 10. září 2025 

Kde? Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Témata konference: 

• Možnosti snižování znečištění a recyklace odpadních vod v různých průmyslových oblastech, včetně zpracování nebezpečných odpadů
• Rozvoj membránových technologií v oblasti čištění a recyklace vody v potravinářství, farmacii, zdravotnictví, energetice a komunálních odpadních vod
• Recyklace vody a získávání cenných látek z odpadních vod
• Inovativní technologické postupy a membránové technologie
• Vývoj nových materiálů a typů membrán a jejich aplikace

Více informací zde: https://mempur.cz/

Česká republika bohatne a bude tak dostávat zhruba o polovinu méně unijních dotací. I tak v příštím programovém období získá přes 260 miliard korun. Vláda teď jedná o prioritách, na které peníze půjdou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo dvě varianty, širší a užší. Která zvítězí, zatím není jasné.

Více v článku: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/cesko-ziska-mene-penez-z-eu-vlada-musi-rozhodnout-kam-pujdou-362650

Letošní úroda ovoce v Česku by měla být po loňském mimořádném propadu způsobeném mrazy průměrná ve výši 132 tisíc tun. Loni činila pouhých 48 058 tun.

V porovnání s průměrem posledních pěti let by měla být vyšší o osm procent. Výrazný nárůst úrody se čeká u meruněk. U jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, by měla být průměrná. Vyplývá to z odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Dále zde: https://liberec.rozhlas.cz/sklizen-merunek-bude-letos-rekordni-shoduji-se-pestitele-9509317

Hostem pořadu Headline s Davidem Chmátalem byl odborný konzultant Potravinářské komory Jan Pivoňka. Hlavními tématy rozhovoru byl vliv vysokých teplot na nakupované potraviny, tipy, na co si dávat v takovém počasí v obchodech pozor, i jak může být chladírenská taška velkou pomocí.

V letních tropech kvůli zvýšenému množení mikroorganismů více hrozí riziko otravy jídlem, varuje Potravinářská komora. A nejvíce rizikové jsou chlazené potraviny, případně mražené, pokud by se už úplně rozmrazily, dodává Pivoňka. Naopak mírné povolení mražených potravin příliš nevadí.

Celý rozhovor níže v článku: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/620828-mirne-rozmrznuti-nevadi-rika-o-potravinach-pivonka-vedrem-trpi-hlavne-chlazene-jidlo

Ministerstvo zemědělství pokračuje ve svém tažení proti označování veganských potravin názvy užívanými pro masné výrobky. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) se o něco podobného neúspěšně pokoušel loni v Česku. Teď problém přenesl na bruselskou půdu.

Potravinářská komora by jednotná pravidla pro rostlinné výrobky v EU uvítala. Argumentuje hlavně tím, že rostlinné alternativy nejsou ve skutečnosti nutričně alternativou.

„Skutečné alternativy by měly nabízet srovnatelné složení a výživovou hodnotu, například obsah bílkovin, mnoho rostlinných imitací tomu neodpovídá, a některé dokonce mají obsah bílkovin nulový. To je obzvláště znepokojující, protože lidé se mylně domnívají, že z hlediska nutričních hodnot jde o tytéž potraviny. Jsou tak klamáni a připravují sami sebe o důležité živiny, což může vést k nesprávným nutričním volbám,“ uvádí organizace.

Připomíná pak také verdikt Pařížského obchodního soudu, která nařídil odstranit „klamavé“ prvky z potravin. „Konkrétně nesmí používat slovo ‚maso‘ k označení svých rostlinných výrobků a z obalů bude muset zmizet i logo zelené krávy a další zavádějící symboly,“ dodala.

Dále tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/vegan-potraviny-znaceni-maso-eu-vyborny.A250703_152020_ekonomika_drh

Rozsáhlý výpadek elektřiny v Česku zasáhl také do výroby průmyslových podniků v zasažených krajích. Stojí automobilky, chemička musí spalovat přebytečnou produkci.

Ačkoli v Česku firmy nabízející biopotraviny mají své věrné zákazníky, zájem o „zdravější“ jídlo celkově spíše stagnuje. Prodeje biopotravin poškodilo mimo jiné všeobecné zdražování a s tím související pokles reálných příjmů v posledních letech, i když Češi a Češky zdravě jíst chtějí.

Přestože obchodníci i výrobci sledují rostoucí zájem o bio i to, že spotřebitelé stále více dbají na zdravý životní styl a zajímají se o původ a kvalitu jídla, podíl biopotravin se na celkovém prodeji potravin drží pod dvěma procenty. A v posledních letech nijak zvlášť neroste. V roce 2023 dokonce mírně klesl, což ministerstvo zemědělství přičítá poklesu reálných příjmů, vysoké inflaci a prudkému nárůstu cen potravin ve zmíněném období. I když spotřeba biopotravin podle statistik rostla o 6,7 procenta, růst táhly spíš vyšší ceny než skutečné zvýšení poptávky.

Více tady: https://www.ekonews.cz/zajem-o-zdravejsi-potraviny-v-cesku-stagnuje-na-vine-jsou-i-vyssi-ceny/

Poslanecké sněmovně se na poslední chvíli podařilo zabránit zbytečnému zvýšení poplatků za obaly, které by se následně promítlo do cen potravin. Stalo se tak legislativním přílepkem k zákonu o pyrotechnice na jednom z posledních hlasování poslanců v tomto volebním období. Změnu musí ještě potvrdit Senát.

Nakonec prošla verze novely poslance Karla Smetany (KDU-ČSL), která jenom snížila povinnou finanční rezervu EKO-KOM z 50 na 25 procent ročních nákladů, což je podíl, který platil doposud. Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek ale upozorňuje, že ještě není úplně vyhráno, nová výše poplatků se už do nových ceníků firmy propsala, Senát a prezident by tak měli, pokud chtějí, aby ke zdražení nedošlo, změnu schválit zhruba do půlky září, aby následně EKO-KOM zvýšené platby nevyžadoval.

Nyní však potravináři, ale i obchodníci slaví. Komora rozeslala více než 70 dopisů, kterými na situaci upozorňovala, před zvýšení poplatků pak varovala dva roky. „Jsme rádi, že po intenzivní komunikaci Komora dosáhla významného dílčího vítězství v boji proti zcela zbytečnému zvýšení nákladů na recyklaci obalů potravin, které by dopadlo na mnoho firem i spotřebitelů. Navýšení finanční rezervy společnosti EKO-KOM by se bezpochyby promítlo do vyšších nákladů výrobců potravin na obaly, což by ve výsledku vedlo ke zdražení potravin v obchodech,“ řekla prezidentka komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-poplatky-obaly-eko-kom-zakon.A250703_115105_ekonomika_drh

EU by měla definovat masné a živočišné produkty a zavést stejná pravidla pro všechny evropské státy. Podle ministerstva zemědělství, které návrh předložilo na Evropské radě, by harmonizace názvů lépe informovala lidi, co kupují a ulehčilo by se obchodníkům. Návrh podporuje i Potravinářská komora. Naopak proti návrhu vystupují organizace podporující rostlinnou stravu či Český svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich návrh pouze povede k nákladům na přejmenování výrobků.

„Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Podle komory nejednoznačnost názvů komplikuje trh a mate zákazníky.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HAdyS/zpravy-domov-po-pomazankovem-masle-boj-o-rizek

Potravinářská komora ČR podporuje zavedení jednotných celoevropských pravidel pro rostlinné výrobky. Stávající legislativní nejednotnost totiž zbytečně komplikuje trh, vytváří nepřehledné prostředí pro spotřebitele a zavedení jasných pravidel dlouhodobě požadují i samotní producenti. Nastolení jednotných podmínek zajistí férové prostředí pro všechny a ukončí diskuse o chaosu v názvech rostlinných výrobků.

Přestože většina spotřebitelů vnímá názvy produktů s rostlinným původem správně, riziko záměny stále existuje a je nezbytné chránit i ty, kteří se mohou zmýlit. Obzvláště s ohledem na dlouhodobě zažité vnímání, kdy názvy masných výrobků jednoznačně a výhradně označovaly jen maso a výrobky z něj.

Komora navíc považuje velkou část těchto rostlinných výrobků za chybně označené jako „alternativy“. Mnohem přesnější a vhodnější je termín imitace. Důvod je prostý: zatímco skutečné alternativy by měly nabízet srovnatelné složení a výživovou hodnotu, například obsah bílkovin, mnoho rostlinných imitací tomu neodpovídá, a některé dokonce mají obsah bílkovin nulový. To je obzvláště znepokojující, protože lidé se mylně domnívají, že z hlediska nutričních hodnot jde o tytéž potraviny. Jsou tak klamáni a připravují sami sebe o důležité živiny, což může vést k nesprávným nutričním volbám.

„Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Pravidla pro označování, která se nyní řeší u rostlinných výrobků, již dlouhá léta úspěšně fungují u mléčných produktů. Dle předpisů Evropské unie smí být za mléčný výrobek označen pouze ten, který je skutečně vyroben z mléka. Je proto načase zajistit stejnou transparentnost a ochranu spotřebitele napříč všemi kategoriemi potravin. Například v masném průmyslu jsou některé tradiční názvy (špekáček, tlačenka) spojené s konkrétními surovinami a výrobními postupy, a jsou tak klíčové pro zachování kulinárního dědictví.

„Názvy masných výrobků nejsou jen náhodná slova. Odkazují na specifické produkty s daným složením a původem. Umožnit, aby se tyto názvy používaly pro cokoli, co se jim vizuálně nebo texturou podobá, by mohlo snížit jejich význam a historickou hodnotu,“ uvedla prezidentka Večeřová.

Potravinářská komora podotýká, že nejde o boj proti vegetariánství či veganství, ale o jasné a férové označování pro všechny. Používání "masných" názvů může být také vnímáno jako forma "greenwashingu", kdy se výrobci snaží využít popularity a zavedenosti masných výrobků. Regulace by proto mohla paradoxně podpořit kreativitu a inovace v rostlinném průmyslu a umožnit rostlinným produktům vybudovat si svou vlastní silnou identitu na trhu, aniž by musely „parazitovat“ na zavedených názvech. Namísto „vege karbanátku“ může být „zeleňák“, namísto „vege burgeru“ třeba „placka z čočky“ nebo „hrachový medailon“.

Nutná harmonizace pravidel napříč EU, kterou požadují i sami producenti rostlinných alternativ, je klíčová. Současná roztříštěnost je totiž pro některé firmy značně zmatečná. Jasně to potvrdil i letošní verdikt Pařížského obchodního soudu, který nejmenované společnosti nařídil odstranit řadu klamavých prvků. Konkrétně nesmí používat slovo „maso“ k označení svých rostlinných výrobků a z obalů bude muset zmizet i logo zelené krávy a další zavádějící symboly.

Problematika označování potravin není nová. Historie ukazuje, že je nezbytné sjednocovat názvy správně. Příkladem je někdejší „tuzemský rum“, který se v Česku vyráběl z brambor, zatímco skutečný rum musí pocházet z cukrové třtiny. Podobně Evropský soudní dvůr řešil i „pomazánkové máslo“. Na evropském trhu je pojem „máslo“ vyhrazen pro výrobek s minimálně 80 % mléčného tuku, kdežto české pomazánkové máslo obsahuje jen 31 až 36 %. V obou těchto případech se ukázalo, že pouhé dovětky jako „tuzemský“ nebo „pomazánkové“ nebyly dostatečné k zamezení záměny a zmatku.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Slovenské ministerstvo financí právě spustilo pilotní verzi státního srovnávače cen potravin. Umožní spotřebitelům snadno zjistit, kde nakoupí základní potraviny za nejvýhodnější ceny. Ceny do systému zadávají a aktualizují přímo obchodní řetězce každý den. V Česku sice webové srovnávače cen potravin fungují už několik let, avšak všechny jsou komerční.

Jednou z hlavních funkcí nového portálu je také podpora slovenských výrobků. Ty jsou na webu označeny národní vlajkou a uživatelé si je mohou vyfiltrovat. Kromě toho systém nabízí i možnost výběru speciálních potravin pro lidi s různými potravinovými intolerancemi. Web umožňuje označit oblíbené produkty i prodejny, k nimž se pak zákazník může kdykoliv vrátit. 

Dále tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ceny-slovensko-srovnavac-ministerstvo-financi.A250702_111141_eko-zahranicni_vebe

V některých letoviscích na chorvatském pobřeží a ostrovech stouply ceny v obchodech před letní sezonou i o více než 10 procent. Letitý nešvar podle místních médií aktuálně potvrdila data získaná díky novým vládním opatřením. Ta mají vést k větší transparentnosti maloobchodníků. Deník má k tomu navíc tip pro turisty, kteří na Jadranu častěji nakupují. Místní obyvatelé si oblíbili aplikaci, díky které ušetří na potravinách i drogerii.

Více zde: https://www.denik.cz/staty-eu/aplikace-usetri-v-chorvatsku-penize-hleda-nejlevnejsi-potraviny-i-pivo.html

Průměrný Pražan vyplýtvá půl kila potravin za týden, zjistili brněnští vědci. Za rok se v popelnicích nastřádá 26 kilogramů zbytečně vyhozeného jídla na osobu. Vychází to najevo z projektu Prague Food Waste Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci mimo jiné dospěli k tomu, že roli při míře plýtvání hraje i příjem domácnosti.

Potravinový odpad tvořil 13 procent celé struktury odpadu domácností, což ho dostává na třetí příčku hned za spalitelný a nezbytný biologický odpad. Nejvíce lidé vyhazují ovoce a zeleninu, která společně s pečivem tvoří více než polovinu potravinového plýtvání. Nejméně se naopak v koších objevovalo maso, vejce a ryby.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/potraviny-plytvani-pruzkum-mendelova-univerzita-prague-food-waste.A250702_859314_brno-zpravy_coch

Pražané ročně průměrně vyhodí 26 kilogramů jídla na osobu. Ukázal to projekt Prague Food Waste. Míra plýtvání podle výzkumnic z brněnské Mendelovy univerzity souvisí hlavně s příjmem domácností.

Výzkumnice z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v rámci projektu Prague Food Waste zjistily, že pražské domácnosti vyhodí v přepočtu na osobu zhruba půl kila potravin týdně. Ročně to dělá přibližně 26 kilogramů.

Dále zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-vyssi-prijem-vetsi-plytvani-pruzkum-ukazal-jak-prazane-vyhazuji-jidlo-280660

Zavedení novely vyhlášky o školním stravování do praxe bude v současné podobě podle Potravinářské komory velmi problematické. Kvůli množství připomínek a jejich přesunům při vypořádání se podle ní stal materiál nepřehledným. Pozitivní je podle komory to, že bude nový spotřební koš, podle kterého školní jídelny vaří, povinné zavést až od školního roku 2026/2027, zatímco od letošního září to pro ně bude pouze možnost. 

Potravinářská komora nebyla podle Zemánka do diskuse s autory vyhlášky prakticky přizvána, ačkoliv dala od začátku najevo, že se chce do tvorby spotřebního koše i vyhlášky zapojit, uvedl. "K návrhu se sešel bezprecedentně vysoký počet připomínek, což samo o sobě ukazuje, že materiál nebyl řádně prodiskutován a v praxi určitě narazíme na řadu problémů. Samotné vypořádání navíc proběhlo nestandardně – autoři vyhlášky neumožnili ústní diskusi s těmi, kdo připomínky podali, a vše se řešilo pouze písemně," napsal.

"Většina našich připomínek bohužel nebyla přijata, nebo byly upraveny tak, že nerespektují původní záměr. Celý materiál se navíc stal kvůli velkému množství připomínek a jejich přesunům při vypořádání nepřehledným," uvedl Zemánek. Komora se podle něj domnívá, že v uvedené podobě bude zavedení vyhlášky v praxi velmi problematické.

Více zde: https://zemedelec.cz/zavedeni-zmen-ve-skolnim-stravovani-bude-podle-potravinarske-komory-problematicke/

Mimo jiné také díky intenzivnímu tlaku potravinářského sektoru se podařilo prosadit důležité rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Ta schválila snížení finanční rezervy autorizované obalové společnosti EKO-KOM z navrhovaných 50 % zpět na původních 25 % ročních nákladů. Tento krok je zásadní pro ochranu spotřebitelů, jelikož vyšší rezerva by znamenala vyšší náklady výrobců potravin na obaly, což by mělo za následek zdražování potravin. Návrh zákona nyní poputuje do Senátu a poté k podpisu prezidentovi.

Po více než 70 alarmujících dopisech, které Potravinářská komora adresovala poslancům, politickým stranám a zainteresovaným institucím, se minulý týden dostal na program jednání Poslanecké sněmovny klíčový bod o nezvýšení finanční rezervy autorizované obalové společnosti EKO-KOM, který byl schválen. Na tuto situaci Komora upozorňovala už více než dva roky, což podtrhovalo naléhavost a důležitost tohoto tématu.

„Jsme rádi, že po intenzivní komunikaci Komora dosáhla významného dílčího vítězství v boji proti zcela zbytečnému zvýšení nákladů na recyklaci obalů potravin, které by dopadlo na mnoho firem i spotřebitelů. Navýšení finanční rezervy EKO-KOMu by se bezpochyby promítlo do vyšších nákladů výrobců potravin na obaly, což by ve výsledku vedlo ke zdražení potravin v obchodech. Tomu jsme chtěli za každou cenu zabránit. Oceňujeme, že Sněmovna naše úsilí podpořila, i když to bylo na poslední chvíli,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Je však důležité upozornit, že do doby dokončení legislativního procesu platí od července nový ceník s vyššími recyklačními poplatky. Potravinářská komora ČR doufá, že toto přechodné období bude co nejkratší a brzy dojde ke stabilizaci situace. Pokud Senát a prezident novelu podpoří a bude do konce září zveřejněna ve Sbírce zákonů, proběhne úhrada poplatků autorizované obalové společnosti za třetí čtvrtletí roku podle původního ceníku a zvýšení poplatků v praxi nenastane.

„Věříme, že Senát i pan prezident uznají důležitost tohoto kroku pro celou českou ekonomiku, a především pro peněženky českých domácností,“ dodala prezidentka Večeřová.

Na problém dlouhodobě upozorňovala nejen Potravinářská komora ČR, ale také Agrární komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Vysoké teploty vytvářejí ideální prostředí pro rychlé množení mikroorganismů v potravinách a roste tak riziko možné otravy z jídla, upozorňuje Potravinářská komora ČR. Potravináři proto radí, aby lidé při nákupu, přepravě i skladování udrželi syrové potraviny, jako jsou vejce a syrové maso, odděleně od ostatních, aby předešli možné kontaminaci.

Více informací v článku: https://zena.aktualne.cz/zdravi/tropicka-vedra-zvysuji-riziko-otravy-z-jidla-pozor-na-grilovani-vejce-i-zmrzlinu

Se zvyšujícími se letními teplotami prudce roste riziko možné otravy z jídla. Vysoké teploty totiž vytvářejí ideální prostředí pro bleskové množení mikroorganismů v potravinách. Původců onemocnění z potravin je celá řada, dodržováním základních hygienických pravidel však možné riziko nákazy můžete minimalizovat i v parných dnech. Potravinářská komora ČR přináší tipy, jak případným zdravotním problémům z jídla předejít.

V letních měsících je důležité, abyste chlazené a mražené produkty nenechávali v nákupním košíku déle, než je nezbytně nutné. Nákup by měl začínat položkami, kterým teplo neuškodí – například konzervami, pečivem, suchými těstovinami nebo cereáliemi. Potraviny z chladicích a mrazicích boxů byste měli naopak vybírat až na konci nákupu, těsně před odchodem k pokladně.

Pokud pak jídlo přepravujete v autě, umístěte ho tak, aby bylo izolováno od horka, nejlépe do autochladničky, izolovaných boxů nebo alespoň termotašek. Citlivé potraviny se totiž mohou zkazit už po několika desítkách minut při vystavení teplotám nad 30 °C. Jakmile se dostanete domů, měli byste vše co nejrychleji správně uskladnit, jako první dejte chlazené výrobky do lednice. Velký pozor si dávejte na jídlo určené k přímé konzumaci, například cukrářské nebo lahůdkářské výrobky.

Více v článku: https://cnn.iprima.cz/letni-teploty-preji-bakteriim-jak-spravne-zachazet-s-jidlem-a-vyhnout-se-otrave-478906

Se zvyšujícími se letními teplotami prudce roste riziko možné otravy z jídla. Vysoké teploty totiž vytvářejí ideální prostředí pro bleskové množení mikroorganismů v potravinách. Původců onemocnění z potravin je celá řada, dodržováním základních hygienických pravidel je však možné riziko nákazy minimalizovat i v parných dnech. Potravinářská komora ČR přináší tipy, jak předejít případným zdravotním problémům z jídla.

Nákup v horku

V letních měsících je důležité, aby se chlazené a mražené produkty nenechávaly v nákupním košíku déle, než je nezbytně nutné. Nákup by měl začínat položkami, kterým teplo neuškodí – například konzervami, pečivem, suchými těstovinami nebo cereáliemi. Potraviny z chladicích a mrazicích boxů by zákazníci měli naopak vybírat až na konci nákupu, těsně před odchodem k pokladně.

Pokud se pak jídlo přepravuje v autě, je důležité ho umístit tak, aby bylo izolováno od horka, nejlépe do autochladničky, izolovaných boxů nebo alespoň termotašek. Citlivé potraviny se totiž mohou zkazit už po několika desítkách minut při vystavení teplotám nad 30 °C. Jakmile se lidé dostanou domů, vše by měli co nejrychleji správně uskladnit. Nejprve chlazené výrobky do lednice. Velký pozor je nutné dát na jídlo určené k přímé konzumaci, například cukrářské nebo lahůdkářské výrobky.

Důležité je také v tropických dnech zamezit prudkému kolísání teploty. Vejce skladovaná při nízké teplotě se při přechodu do horka orosí, naopak například balený chleba se může orosit při přechodu z parného prostředí do chladu. V obou případech je přítomnost vody na povrchu rizikem z hlediska růstu mikroorganismů.

Hygiena je základ

Při nákupu, přepravě i skladování je klíčové udržet syrové potraviny (jako jsou vejce a syrové maso) odděleně od ostatních. Tímto krokem lze předejít možné kontaminaci. Při samotné přípravě pokrmů je vždy nutné používat oddělená prkénka a oddělené nože pro syrové a vařené pokrmy, aby nedošlo k takzvané křížové kontaminaci. Typickým příkladem je krájení syrového masa a následně použití stejného prkénka ke krájení zeleniny do salátu. Stejně tak je důležité pravidelně čistit a dezinfikovat pracovní kuchyňskou desku. Na ní totiž mohou přežívat bakterie ze syrových potravin a snadno tak kontaminovat ty již připravené.

Zejména při v Česku tolik oblíbeném letním grilování je nutné důsledně dodržovat hygienu. Místo, kde leželo syrové maso, nesmí přijít do kontaktu s masem již tepelně zpracovaným. To platí rovněž pro grilovací pomůcky – obracečky, nože, kleště apod. Maso se také nesmí spálit. V černých částech se totiž mohou nacházet karcinogenní látky, proto je vhodné je před podáváním odstranit. Kritické je pak nakládání s masem a dalšími výrobky po ukončení grilování. Rizikové je především několikahodinové skladování v teple a následná konzumace nebo i pozdní chlazení. Pokud grilované potraviny nelze sníst v řádu desítek minut, je vhodné je ihned po zchladnutí přesunout do lednice. Nečekané problémy mohou nastat i tehdy, pokud se delší dobu v teple skladované grilované maso následně zmrazí a konzumuje až po delší době (zejména pokud se pečou velké kusy – kýta, krůta, celá kuřata). V tomto případě nemusí pomoci ani dodatečné tepelné opracování. Některé toxiny, které způsobují zažívací zdravotní potíže, jsou totiž termostabilní.

Samostatnou kategorii pak tvoří ovocné, a především zeleninové saláty. Ne nadarmo se dělají zálivky dostatečně kyselé. Ocet sice pomáhá udržet jinak velmi citlivou potravinu bezpečnou, přesto je vhodné skladování v chladu a spotřebování během několika hodin od přípravy.

V případě nákupu zmrzliny je vhodné především sledovat úroveň hygieny v místě prodeje. Častým problémem je namáčení naběračky, kterou se zmrzlina nabírá. Pokud se voda, ve které se naběračka oplachuje, nemění často, existuje vysoké riziko množení bakterií. Obecně je lépe se vyhnout stánkům s malou frekvencí výdeje a absencí hygienického zázemí.

Důkladná tepelná úprava potravin

Je důležité dbát na správnou manipulaci s potravinami, které se rychle kazí. Tyto suroviny je vhodné vyndat z chladničky těsně před jejich přípravou. Aby se zničily všechny bakterie, například v mase, je nezbytné důkladné tepelné zpracování. Bakterie salmonely jsou zlikvidovány po minimálně 5 minutách působení teploty alespoň ve výši 75 °C. U větších kusů masa je nutné dbát na to, aby tato teplota byla dosažena rovnoměrně všude, včetně středu masa. V létě je také vhodnější kupovat majonézu hotovou než připravovat domácí ze syrových vajec.

Klíč k bezproblémové cestě

Při cestování do exotických zemí je hygiena potravin a nápojů naprosto zásadní. Pomůže předejít nepříjemným střevním potížím nebo otravám. Doporučuje se pít pouze balenou vodu. To platí i při čištění zubů. Je vhodné vyhnout se kostkám ledu, pokud si člověk není jist jejich původem. Jídlo by mělo být čerstvě a důkladně tepelně upravené. Zvláštní pozornost je dobré věnovat masu, mořským plodům a vejcím. Tyto potraviny je potřeba připravit tak, aby uvnitř nezůstaly syrové části. Opatrnost je na místě i u salátů, zmrzliny a krémových dezertů, které podléhají rychlé zkáze. Ovoce je bezpečnější konzumovat pouze to, které si člověk sám oloupe. Je vhodné vyhnout se bufetům a stánkům s jídlem, kde není zajištěno chlazení nebo hygiena. Doporučuje se jíst tam, kde je vysoká obrátka zákazníků. To je často dobré znamení, že jídlo je čerstvě připravené a pravidelně doplňované. Je vhodné nosit s sebou dezinfekci na ruce. Praktické je mít s sebou i základní léky proti průjmu, probiotika (pro posílení střevní mikroflóry) a rehydratační roztok. V exotických podmínkách platí zlaté pravidlo: „Jezte jen to, co je dobře uvařené, oloupané nebo balené.“

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Zájem o potraviny s hmyzem mezi Čechy roste, větší rozvoj a prodeje ale brzdí zejména skepse lidí a nastavení legislativy. ČTK to řekli zástupci českých firem Crunchy, Sens Food a WormUP, které vyrábějí a nabízejí hmyzí potraviny. V ČR je aktuálně šest zpracovatelů hmyzu pro potravinářské účely. Potraviny s obsahem hmyzu má ve své stálé nabídce i několik obchodních řetězců a některé z nich plánují rozšíření sortimentu hmyzích potravin. Vyplývá to z ankety ČTK mezi obchodními řetězci.

"Potraviny z hmyzu nebo s přidaným hmyzem tvoří velmi malou část celkové spotřeby potravin, nicméně se jedná o oblast rostoucí. Hlavním motorem zájmu je však především zvědavost a opakovaná konzumace je spíše sporadická," uvedl na dotaz ČTK mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

"Proces schvalování nových druhů hmyzu je poměrně zdlouhavý a náročný, což zajišťuje vysoké standardy bezpečnosti," uvedl Zemánek. Dodal, že hygienické požadavky se neustále vyvíjejí a upravují.

Některé firmy kritizovaly také komplikované označování, kdy musí například upozornit na možnou alergickou reakci na složky, které ve výrobku ani nejsou. "Současná legislativa je spíše na straně přísnosti a obezřetnosti, což je v počáteční fázi zavádění nového zdroje potravy do značné míry pochopitelné a správné," podotkl Zemánek.

Více zde: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-cr-podle-vyrobcu-roste-zajem-o-hmyzi-potraviny-rozvoj-brzdi-legislativa-i-skepse/2692568