Drahá vajíčka zvedla v Česku zájem o chov slepic. Farmáři mluví až o 20% nárůstu poptávky oproti loňsku. A lidé si slepice pořizují na vesnicích i ve městech. Vejce stojí aktuálně kolem sedmi korun, nosná kuřice se dá pořídit za zhruba tři stovky a jedna v průměru snese až 280 vajec za rok.

„Obvyklá cena se pohybuje mezi šesti až osmi korunami. Přičemž bio vejce se prodávají dráž, ty stojí klidně až 12 korun,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. V lednu 2022 stálo deset vajec v průměru 29,40 koruny. O dva roky později 40,30 koruny. Letos v lednu už 57,30 koruny. Slepice snese za život kolem 800 vajec.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/641924-cesi-stale-casteji-chovaji-slepice-mohou-za-to-hlavne-draha-vajicka

Zatímco cukru a alkoholu si Češi dopřávají méně než dříve, masa jedí čím dál víc. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu vzrostla loni spotřeba vepřového o čtyři procenta a drůbežího dokonce o sedm procent. Naopak hovězí si pohoršilo – jeho konzumace meziročně klesla o více než deset procent.

Potravinářská komora upozorňuje, že zahraniční konkurenti těží z větších objemů výroby i vyšších podpor. „Český zpracovatelský sektor je navíc drcen specificky vysokými náklady na energie a rostoucími poplatky za odpady a obaly,“ uvedl mluvčí Marek Zemánek.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesi-jedi-vic-veproveho-a-kureciho-dovoz-masa-je-o-37-miliard-vyssi-nez-vyvoz-40562469

Ministr zemědělství Martin Šebestyán oznámil, že potravinovým ombudsmanem se stane dlouholetý vrchní ředitel z ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Bude mít za úkol monitorovat ceny u výrobců i řetězců a brát od lidí podněty na možné nekalé chování řetězců. Přímý vliv na ceny potravin mít ale nebude.

Potravinářská komora aktivitu ministerstva chválí. „Snaze o rozkrytí obchodních přirážek v celém řetězci jednoznačně tleskáme. Potravinářská komora na neférové přirážky u některých zpracovaných potravin upozorňuje už roky. Hloubkový pohled pod pokličku je přesně to, co trh i spotřebitel potřebují,“ řekl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj se český trh proměnil v jeden velký slevový cirkus. „Cenovka na regálu slouží spíše jako dekorace a skutečný obchod se odehrává až v akcích. Kopírovat Maďarsko a nařizovat ceny shora však není správná cesta, řešením je vnést do systému řád a transparentnost“ uzavřel Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-ombudsman-sebestyan-obchod-fialka.A260226_092145_ekonomika_drh

Spory o to, kdo více zvyšuje ceny potravin, zda výrobci, nebo obchodníci, má rozetnout monitoring marží. Spustilo ho ministerstvo zemědělství a má zjistit, kolik si kdo připočítává k výrobním nebo nákupním cenám. Úřad také představil nového potravinového ombudsmana, který má přispět k většímu tlaku na zlevnění. Je jím Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství.

Potravinářská komora ČR plán ministerstva vítá. „Na neférové přirážky u některých potravin upozorňujeme už roky. Hloubkový pohled pod pokličku je přesně to, co trh i spotřebitel potřebují,“ uvedla. Zároveň ale varovala před přímými zásahy státu do cen.

K tématu zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-potravinovym-ombudsmanem-bude-jindrich-fialka-40564318

Potravinářská komora ČR nepolevuje v ochraně českých výrobců. I v letošním roce bude pokračovat v aktivním spoluutváření předpisů Evropské unie. Cílem je hájit zájmy tuzemských firem přímo v Bruselu ještě dříve, než nová nařízení vstoupí v platnost a předcházet tak zbytečné byrokracii a vícenákladům, které negativně dopadají na konkurenceschopnost evropských podniků a zvyšují tlak na ceny potravin. Mezi klíčová témata roku patří zejména regulace obalů, problematika potravinového odpadu, nařízení proti odlesňování a náročný ESG reporting.

Komora ke každé vznikající legislativě EU přistupuje konstruktivně a s cílem hledat funkční řešení. Zásadním problémem však zůstává časté odtržení návrhů Evropské komise od reality každodenního provozu firem. Pokud jsou normy tvořeny bez hlubší znalosti výrobní praxe, hrozí, že v reálném prostředí nebudou aplikovatelné a namísto deklarovaného přínosu způsobí pouze neúčelnou administrativní a finanční zátěž.

Nařízení EU o obalech a obalových odpadech  

Komora se staví proti plošným zákazům některých typů obalů a prosazuje alespoň možnost spotřebovat zásoby, které již firmy mají na skladech. Potravinářské podniky je totiž z důvodu úspor nakupují ve velkém předstihu a potřebují záruku, že je budou moci využít i po nabytí účinnosti legislativy. Aktuálním úspěchem, kterého se podařilo dosáhnout i díky intenzivnímu tlaku Potravinářské komory ČR, je pravděpodobné schválení výjimky pro strečové fólie v distribuci potravin. Původní návrh totiž požadoval, aby 40 % přepravních obalů bylo znovu použitelných, což by v praxi znamenalo faktický zákaz jednorázových fólií. Komora upozorňuje, že takový zákaz postrádá logiku, strečové fólie jsou již dnes efektivně recyklovány a jejich náhrada je technologicky i ekonomicky nerealistická.

„Je zcela nereálné, abychom fixaci zboží na paletách řešili například kartonem. Strečová fólie funguje jako neprostupný bezpečnostní štít, který chrání potraviny před kontaminací i poškozením při přepravě. Nahrazení fólií kartonem by navíc vedlo k extrémnímu nárůstu spotřeby papíru, což jde přímo proti smyslu celého nařízení o omezování odpadů,“ řekl generální ředitel Polabských mlékáren Pavel Vybíral.

Směrnice o potravinovém odpadu

Povinný cíl snížit do roku 2030 potravinový odpad ve výrobě o 10 % považuje Komora za nereálný. Mnoho podniků již provozuje vysoce efektivní systémy s minimální chybovostí, kde je prostor pro další úspory fakticky vyčerpán. Snaha o razantní snížení potravinového odpadu by zde byla ekonomicky kontraproduktivní a vedla by k nepřiměřené zátěži bez reálného přínosu. Komora proto požaduje revizi metodiky a nastavení cílů na základě ověřitelných dat, nikoliv pouhých odhadů či nejednotných koeficientů. Skutečný potenciál pro omezení plýtvání se totiž nachází primárně v gastronomii a u koncových domácností, nikoliv v moderních výrobních provozech.

„Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářským zvířatům. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě minimální. Do kafilerií putují jenom odstředivkové kaly, které tvoří zanedbatelnou část, maximálně desetiny procent celkového objemu,“ uvedl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.

Nařízení proti odlesňování

K nedávnému odkladu sporné legislativy významně přispěla i Potravinářská komora ČR. Nařízení má zajistit, aby vybrané komodity nepřispívaly ke globálnímu úbytku lesů. Komora však při přímých jednáních s Evropskou komisí opakovaně upozorňovala na nereálnost požadavků v evropském kontextu. V samotné Unii totiž k významnému kácení lesů za účelem zemědělské produkce nedochází a v Česku naopak plochy lesů přibývají. Komise má nyní do konce dubna předložit zprávu o možnostech zjednodušení celého procesu. V této souvislosti Komora prosazuje zavedení specifické kategorie zemí se „zanedbatelným rizikem“. U nich by měly být administrativní nároky na firmy výrazně zredukovány.

„Na vývoji cen vidíme v přímém přenosu, jak destruktivní dopad může mít špatně připravená legislativa. Ceny sóji na světových burzách začaly prudce stoupat jen kvůli blížícímu se termínu platnosti nařízení, a to ještě dříve, než se reálně začalo uplatňovat. Je to jasný důkaz, že nerealistické požadavky v konečném důsledku zaplatí spotřebitel ve vyšších cenách potravin,“ upozornil předseda představenstva Spolku pro komodity a krmiva Zdeněk Kubiska.

ESG reporting

Nová pravidla pro reporting o udržitelnosti (CSRD) a náležitou péči (CSDDD) přinášejí zásadní zúžení okruhu povinných firem. I díky společnému tlaku potravinářských komor a svazů z celé Unie se reportování nově týká pouze největších podniků. Klíčovou změnou je také citelné snížení administrativní zátěže, firmy již nemusí komplexně mapovat celý dodavatelský řetězec, ale soustředí se na rizikové oblasti a přímé partnery. Cílem těchto úprav je zabránit nekontrolovanému přelévání byrokratických povinností na malé a střední podniky. Potravinářská komora požaduje, aby byl v dodavatelsko-odběratelském řetězci pro menší podniky používán rozsah reportingových povinností, který v žádném případě nepřekročí požadavky dobrovolného standardu pro malé a střední podniky.

„Odmítám, aby se z našich podniků stávaly “továrny na papíry“. Potravinářům musíme uvolnit ruce, aby se mohli soustředit na samotnou výrobu a investice do modernizace, nikoliv na nekonečnou byrokracii,“ doplnil majitel firem Maso uzeniny Písek a Maso uzeniny Polička Čestmír Motejzík.

Stop goldplatingu a nerealistickým cílům

Velkou hrozbu pro potravinářský sektor v současnosti představují nerealistické cíle zaváděné bez předchozích odborných konzultací či dopadových studií. Komora v této souvislosti upozorňuje, že odmítání nesplnitelných požadavků neznamená rezignaci na ekologii, ale snahu o zachování konkurenceschopnosti evropské výroby. České podniky se k udržitelnosti hlásí aktivně – investují do energetických úspor, instalují fotovoltaiky a automatizují provozy. Přehnaně ambiciózní regulace však nesou riziko útlumu domácí produkce, což by vedlo k nebezpečné závislosti Evropy na dovozu potravin ze třetích zemí s výrazně nižšími ekologickými standardy.

Klíčovým požadavkem pro stabilitu trhu je proto zamezení takzvanému goldplatingu, tedy přidávání dalších požadavků nad rámec předpisů EU při zavádění evropských předpisů v ČR. Implementace evropských předpisů do českého práva musí probíhat co nejjednodušší cestou, bez přidávání dalších národních požadavků, které by české výrobce znevýhodňovaly v souboji s unijní i mimounijní konkurencí.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Uvařit pivo dnes vyžaduje víc než jen tradici – je to hlavně o precizní chemii a moderních strojích. I když české pivovarské školy hlásí stabilní zájem a čím dál víc studentek, v následné praxi je o ně nouze. Podle dat pivovarského svazu totiž absolventi mizí z trhu dřív, než stačí oschnout razítko na diplomu, a sehnat dnes sládka nebo šikovného údržbáře je skoro nadlidský úkol.

Tradiční pivovarské řemeslo prochází velkou proměnou. V tuzemských pivovarech sice dnes pracuje na šest tisíc lidí na plný úvazek a jejich řady čím dál častěji doplňují ženy a mladí specialisté na moderní technologie. Nenechte se však mýlit. I když školy chrlí nové talenty, pivovary stále postrádají lidi u varen i strojů. Jak potvrzují aktuální data Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), volných odborníků je na trhu nedostatek.

Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/pivovary-uz-nejsou-jen-pro-chlapy-pribyvaji-zeny-ale-i-tak-obor-strada-20270223.html

Levné máslo není podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové dlouhodobě udržitelné. Uvedla to v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou nízko nastavené ceny mléčných výrobků „tichem před bouří“ a v dohledné době nás čeká jejich zvyšování. Zdražování by se mělo týkat i dalších potravin.

Cena másla, která je v posledních týdnech napříč obchodními řetězci poměrně nízká, není podle Večeřové udržitelná. „Je podnákladová, snižuje se i cena mléka. Pokud vezmu jednu kostku másla, tak jenom cena mléka jako suroviny je 33 korun. Když k tomu připočteme dopravu a práci, je to asi 35 korun, takže cena 19,90 je opravdu hluboce podnákladová,“ vysvětlila prezidentka Potravinářské komory s tím, že zápornou obchodní přirážkou řetězce lákají zákazníky.

O tématu zde: https://cnn.iprima.cz/nizke-ceny-masla-neudrzitelne-a-ticho-pred-bouri-mini-experti-nastinili-co-bude-zdrazovat-505081

Kostka másla za 19,90 Kč? Pro jedny nákupní svátek, pro druhé varovný signál podnákladových cen. V pořadu Co na to vaše peněženka o tomto tématu i celkovém vývoji inflace diskutovali prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Záznam pořadu zde: https://cnn.iprima.cz/porady/co-na-to-vase-penezenka/co-na-to-vase-penezenka-23-2-v-17-55

Řídicí výbor České technologické platformy pro potraviny vás zve na konferenci, která se uskuteční ve středu 11. března 2026 v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Konference na téma „Překážky a výzvy digitalizace udržitelnosti v ČR“ proběhne v dopoledních hodinách a je přístupná veřejnosti.

Plenární zasedání bude následovat odpoledne a je určeno výhradně pro členy platformy. Účast členů ČTPP je žádoucí.

Odborný program moderuje: Jan Pivoňka

9.30–9.50
Praktické překážky při digitalizaci ESG dat ve firmách / Jiří Dufek / Sustainova
9.50–10.10 
Regulační rámec CSRD/ESRS a očekávání státu / Hana Kubcová / Ministerstvo financí České republiky
10.10–10.30
Digitalizace uhlíkové stopy / Jan Zvěřina / Greenometer
10.30–10.50
Využití dat z databází MZe a jejich limity / Vlastimil Zedek / Ministerstvo zemědělství
10.50–11.10
Výpočet uhlíkové stopy potravinářské společnosti Emco / Barbora Fořtová / Emco spol. s r.o.
11.10–12.00
Moderovaná diskuse
12.00–13.00
Oběd

Změna programu vyhrazena.

V případě, že plenární zasedání svolané na 11. 3. 2026 od 13:00 hod nebude usnášeníschopné, uskuteční se náhradní plenární zasedání dne 11. 3. 2026 od 14:00 hod na stejném místě.

Svoji účast prosím potvrďte e-mailem na: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., a to nejpozději do 1. března 2026.

Pro více informací kontaktujte Helenu Kavanovou: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel.: +420 737 287 024.

Ukrajinci v českém zemědělství a potravinářství nezastávají už jen pomocné práce, ale stále častěji jsou najímáni také na manažerské pozice a pozice s vyšší odborností. Souvisí to s tím, že se za dobu pobytu v Česku osvědčili, lépe naučili jazyk a někteří se i rekvalifikovali.

Nepostradatelnou součástí se stali Ukrajinci také v potravinářském provozu. "Zatímco dříve byla jejich role vnímána spíše jako sezonní či dočasná výpomoc, v roce 2026 tvoří stabilní základ mnoha výrobních závodů. Díky jazykové integraci a získané praxi se řada z nich vypracovala z pomocných pozic na vysoce kvalifikovaná místa, jako jsou mistři výroby nebo technologové," řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Agrárníci i potravináři se shodují, že v situaci, kdy se oba sektory potýkají s nedostatkem zaměstnanců, se pohled na zahraniční pracovníky mění a zaměstnavatelé jsou ochotni do nich více investovat. "Pro zemědělské podniky je klíčová stabilita pracovní síly. Pokud mají perspektivu, že pracovník zůstane delší dobu, vyplatí se investovat do jeho zaškolení a profesního rozvoje i na odbornější pozice," uvedl Doležal. Také potravinářské podniky si podle Zemánka uvědomují, že investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců jsou nezbytné pro udržení kontinuity výroby.

Více zde: https://www.tyden.cz/z-pomocniku-odbornici-ukrajinci-se-prosazuji-i-ve-vedeni-ceskych-farem

Obchodní řetězce ustupují od prodeje vajec z klecových chovů, a to se odráží v cenách. Ačkoliv se vejce stále dají sehnat za 4,50 koruny za kus, běžná cena se pohybuje okolo šesti korun, jelikož na pultech začala dominovat dražší produkce z podestýlky. Za bio vejce z volného výběhu si pak zákazníci připlatí ještě víc - prodávají se za deset, ale i za čtrnáct korun.

Češi v lednu za balení vajec po deseti kusech platili podle dat Českého statistického úřadu v průměru 57,30 koruny. Oproti 48 korunám před rokem to je nárůst o pětinu. Pro porovnání, na začátku roku 2022 stála vajíčka jen kolem tří korun za kus.

O tématu zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-vajicka-dal-zdrazuji-v-bio-kvalite-se-prodavaji-i-za-14-korun-40563279

Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací připravilo další sérii odborných kurzů, které propojují nezbytnou legislativní praxi s moderními technologiemi. Jarní cyklus se zaměří na klíčové oblasti HACCP a aktuální změny v potravinářském právu. 

Odborný kurz: Manažer HACCP (5. 3. 2026)
Určeno pro manažery kvality, vedoucí výroby a technology odpovědné za HACCP.
Náplň: Vše podstatné k HACCP, identifikace nebezpečí a základní požadavky včetně návaznosti na legislativu a standardy.
ONLINE PŘIHLÁŠKA

Odborný kurz: Potravinářská legislativa (1. 4. 2026)
Určeno pro manažery kvality, vedoucí výroby a technology a další pracovníky potravinářských provozů, kteří potřebují mít přehled o aktuálních požadavcích potravinářské legislativy.
Náplň: Praktický přehled evropských i českých předpisů a jejich dopadů do praxe (bezpečnost potravin, dozor, značení, povinnosti provozovatele, sledovatelnost a novinky).
ONLINE PŘIHLÁŠKA

Individuální konzultace pro management
Řešení na míru pro strategické a bezpečné zavedení AI do Vašeho podniku.
Přínos: Příprava strategie, audit dat a vyčíslení ekonomických úspor.
Podpora: Mentoring při klíčových rozhodnutích a jednáních s dodavateli.
ONLINE DOTAZNÍK

Dotazy k obsahu kurzů nebo procesu přihlášení ráda zodpoví Nikola Kaderková (+420 602 109 072, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.).

V minulých letech stálo i stovku, dnes se jeho cena pohybuje okolo třiceti korun. Cena másla prudce klesla a zákazníci se radují. Co za poklesem ceny této základní potraviny stojí? A vydrží stávající nastavení cen dlouhodobě? Jak říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, roli hrají dva hlavní faktory. A jak to vysvětluje Potravinářská komora?

Že za nízkou cenou je přebytek mléka, říká i mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. „Hlavním důvodem levného másla je prostý fakt, že se trh doslova topí v mléčném tuku. Evropa ho má momentálně tolik, že by se s nadsázkou dalo říct, že se s ním brzy začnou mazat skluznice lyží, aby to na sjezdovkách jelo i bez sněhu,“ sdělil Zemánek.

Podle něj tomu „korunu“ nasadilo uvolňování evropských zásob z mrazíren těsně před koncem expirace. „Máslo v nich lze skladovat maximálně dva roky, takže muselo jít na trh „za každou cenu“,“ říká zástupce Potravinářské komory.

Potvrdil i fakt, že obchodní řetězce prodávají mléko pod cenou. Podle něj to ovšem není čirý altruismus. „Nenechme se ale zmást, supermarkety nejsou charita. Ztrátu si vykompenzují na jiném zboží, kde si „namastí kapsu“, a zákazník ten rozdíl stejně zaplatí. Ostatně dlouhodobě upozorňujeme, že u některých zpracovaných výrobků přesahuje obchodní přirážka i 150 %“ sdělil Zemánek.

Dále zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/833401/tajemstvi-superlevneho-masla-proc-stoji-kostka-i-pod-dvacku.html

Černý trh s alkoholem v Česku zažívá boom. Potvrzují to aktuální zásahy celníků na jižní Moravě či Zlínsku. Na nelegální pálenice a obří úniky na spotřební dani si chce posvítit i nová česká vláda. Oficiální výrobci lihovin a destilátů kritizují každoročně rostoucí daně a dosavadní neefektivní kontrolní opatření. Pěstitelské pálenice sice měly ve vrcholící sezoně štěstí na lepší úrodu ovoce než v té minulé, i tak zhruba třetina z registrovaných vůbec neotevřela. Zazněly i výzvy k tvrdším postihům za pálení načerno a narovnání trhu s alkoholem.

Více zde: https://www.denik.cz/ekonomika/cesko-krimi-nelegalni-palenice-cerny-trh.html

Vládní koaliční rada v pondělí přerušila projednávání plánu ministerstva zemědělství na zlevnění potravin. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci sdělil, že zatím není o čem mluvit.

Řetězce a potravináři se stále dohadují, kdo za ceny potravin více může a zda by se neměla objevit i regulace „vnesením řádu“ do systému slev.

„V současnosti se přes 60 procent zboží prodá v akcích a některé položky jsou mimo ně prakticky neprodejné. Je třeba otevřeně přiznat, že v českém prostředí akční cena často představuje cenu běžnou, zatímco ceny regálové jsou mnohdy uměle nadsazené,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Podle něj neposkytuje Český statistický úřad dostatek informací, například ohledně nákladových cen dováženého zboží.

„Samotná data také naznačují, že zatímco podíl zemědělců na konečné ceně klesá téměř setrvale, podíl potravinářů se ocitá pod obrovským tlakem a v mnoha sektorech rovněž stagnuje, nebo dokonce mírně klesá. I Evropská unie ve svých zprávách varuje, že pod tlakem jsou oba výrobní články a největší část přidané hodnoty se přesunula na konec řetězce, tedy k maloobchodu,“ dodal.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-ceny-koalice-obchod.A260216_180017_ekonomika_drh

Po Novém roce se začaly objevovat rozporuplné reakce na změnu ve skladování vajec v obchodech - některé z nich už je nenabízí chlazená. Postup řetězců je ovšem legální a dle ministerstva zemědělství i zdravotně nezávadný.

Část řetězců s potravinami od Nového roku přesunula krabičky s vejci z dosavadních chladicích vitrín do běžných regálů a nebo přímo na palety v uličkách. V médiích i na sociálních sítích se v návaznosti na tento krok začaly objevovat rozporuplné reakce a přímo v obchodech občas i zmatení zákazníci.

Kroky obchodníků jsou ovšem zcela v souladu zákonem. Skladování mimo chladicí zařízení umožnila novela vyhlášky ministerstva zemědělství číslo 376/2025, schválená v polovině září loňského roku. Účinnosti nabyla právě 1. ledna 2026.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/obchody-uz-nechladi-vejce-zakazniky-to-mate-ale-byli-jsme-nejprisnejsi-v-evrope.A260211_215358_ekonomika_wall

Plísně na muffinech, prošlé maso, rozmrazování ve stojaté vodě. I taková pochybení odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v rámci mimořádných kontrol všech českých restaurací KFC v loňském roce. Celkem jich podnikla 144, každá třetí prohlídka skončila odhalením porušení některých z předpisů. Jak ovšem upozorňuje inspekce v odpovědích pro e15, podobně znepokojivý stav zjišťuje v celém segmentu takzvaného společného stravování. K ještě důkladnějším kontrolám však chybějí personální kapacity. 

Odborníci z branže nicméně upozorňují na slabiny stávajícího systému kontrol. „SZPI převzala zodpovědnost za stravovací provozy typu KFC, nezískala ale personální posily z hygieny, jak bylo plánováno. Je zapotřebí, aby posílila minimálně o padesát až osmdesát lidí,“ domnívá se prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/prosle-maso-z-kfc-nic-neobvykleho-inspektoru-je-malo-a-hygiena-restauraci-trpi-1430820

Zatímco ještě nedávno stálo máslo přes 70 korun, momentálně ho seženete i za ceny jako v 90. letech minulého století. Některé obchody prodávají čtvrtkilovou kostku másla za necelých 20 korun – přesně tolik stálo naposledy před 35 lety. Nízké ceny podle mlékárenského svazu ještě nějaký čas vydrží. Výrazně ale zdražuje hovězí maso, které by prý brzy mohlo být luxusním zbožím.

„Levné máslo je nyní výsledkem nadbytku mléčného tuku na trhu, doprodeje zásob z mrazíren a také cenového boje supermarketů, které máslo používají jako návnadu na zákazníky,“ vysvětlil ​mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Naopak zdražovat teď prý bude hovězí maso. Jeho cena loni vyskočila a tenhle trend má pokračovat. „Hlavními důvody jsou snižování stavu skotu v Evropě, vyšší výrobní náklady a také masivní poptávka z Číny. Pokud bude tento trend pokračovat, hovězí maso se stane luxusní záležitostí,“ řekl Marek Zemánek.

O tématu zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/640888-ceny-masla-prudce-klesaji-maso-naopak-zdrazilo-muze-se-stat-luxem-tvrdi-expert

Ceny potravin už Čechy tolik netrápí. Je to vidět i na vyšším zájmu o prémiové a dražší jídlo. Nejvíc za rok zdražily okurky, lídrem ve zlevňování byl celer.

Při bližším pohledu jsou v cenách některých potravin stále velké výkyvy – důvody jsou zčásti sezónní a zcela běžné. Mezi deseti potravinami, které od ledna 2025 nejvíc zdražily, vyčnívá salátová okurka. Cena této zeleniny vyskočila z 58 korun na téměř 83 korun za kilogram.

Ceny kakaa vzrostly o 29 procent a pražené zrnkové kávy o 23 procent, vyplývá ze srovnání dat Českého statistického úřadu. Obě položky Češi kupují ve velké míře ve slevových akcích.

Vejce už v některých obchodech nenajdete u másla a jogurtů, protože se přesouvají do běžných regálů, třeba v Lidlu až k mouce a olejům. Umožnila to změna vyhlášky, která povoluje skladování vajec při vyšších teplotách.

Nová vyhláška Ministerstva zemědělství totiž od letošního 1. ledna umožňuje prodejcům, skladovat a prodávat vejce při vyšších teplotách než do konce loňského roku. Vejce bylo nutné uchovávat do nejvýše 18 °C, obvykle jsme je tedy nacházeli v chladících boxech například v blízkosti másla, nebo jogurtů.

Nově jsou ale vejce například v Lidlu k mání mezi moukou a oleji. A je to v pořádku, podle nové legislativy by klidně mohly být i u vstupu do prodejny, nebo u pokladny, kdyby prodejce chtěl.

Více zde: https://www.vitalia.cz/clanky/vajicka-skladovani-2026/

V Bruselu se pracuje na podobě nové společné zemědělské politiky EU. Návrh Evropské komise obsahuje řadu novinek a vyvolal rozmanité reakce. V Česku panuje shoda, že je potřeba zajistit dostatečný rozpočet a snížit byrokracii.

Jak uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, v návrhu nové zemědělské politiky potravinářství vůbec není. Potravinová bezpečnost by přitom měla být jednou z priorit EU. „Potravináři jsou potřeba, surovinu musí někdo zpracovat. Přístup generálního ředitelství Komise pro zemědělství ale je, že pro nás žádnou podporu nemá. Snažíme se to vyjednat,“ uvedla.

„To znamená, že v rámci investičních podpor bychom museli soutěžit třeba s digitalizací nebo stavbou dálnic. To bychom asi nedokázali vyhrát,“ uzavřela.

Více zde: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/evropska-zemedelska-politika-se-muze-promenit-v-dotacni-zavody-clenskych-zemi/

Téma cen potravin se pravidelně vrací do české veřejné debaty a politici se k němu rádi uchylují, když hledají srozumitelný předvolební závazek. Slib levných potravin si vybralo i hnutí SPD, které „boj proti nadnárodním řetězcům“ postavilo na podzim do čela svého programu.

Podle Marka Zemánka, mluvčího Potravinářské komory, jsou vysoké obchodní přirážky u části zpracovaných potravin dlouhodobým problémem a stát dnes nemá dostatek kvalitních dat, aby je dokázal vyhodnotit.

„Snaha získat ucelený přehled o maržích je jednoznačně správný krok. Současná data Českého statistického úřadu jsou v některých případech nedostatečná a postrádají potřebný detail,“ říká.

Na jednom se ale výrobci i obchodníci shodnou. Odmítají přímé cenové zásahy státu po vzoru Maďarska. „Cílem by neměla být regulace cen, to se ukázalo jako slepá ulička,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Dále zde: https://archiv.hn.cz/c1-67842390-co-se-skryva-za-planem-spd-na-levnejsi-potraviny-sebestyanuv-navrh-neznaji-retezce-ani-vyrobci

Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací připravilo sérii odborných kurzů, které propojují nezbytnou legislativní praxi s moderními technologiemi. Prohlubte svou kvalifikaci v oblasti bezpečnosti potravin nebo se naučte efektivně ovládat nástroje umělé inteligence.

Praktický kurz: Generativní AI a ChatGPT (11. 2. 2026) - registrace končí za pár dní
Určeno pro ty, kteří chtějí AI okamžitě využít v marketingu, analýze dat či vývoji produktů.
Náplň: Jak správně zadávat úkoly, přehled nákladů a legislativy.
Praxe: Dvouhodinové cvičení na konkrétních úkolech z vaší práce. 

Odborný kurz: Manažer HACCP (5. 3. 2026)
Určeno pro manažery kvality, vedoucí výroby a technology odpovědné za HACCP.
Náplň: Vše podstatné k HACCP, identifikace nebezpečí a základní požadavky včetně návaznosti na legislativu a standardy. 
ONLINE PŘIHLÁŠKA

Individuální konzultace pro management
Řešení na míru pro strategické a bezpečné zavedení AI do vašeho podniku.
Přínos: Příprava strategie, audit dat a vyčíslení ekonomických úspor.
Podpora: Mentoring při klíčových rozhodnutích a jednáních s dodavateli. 
ONLINE DOTAZNÍK

Dotazy k obsahu kurzů nebo procesu přihlášení ráda zodpoví Nikola Kaderková (+420 602 109 072, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.).

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová vystoupila v sobotu 7. února v pořadu ČT24 Události, komentáře z ekonomiky. Tématy diskuse byly vývoj cen potravin a možnosti finanční podpory pro tuzemský potravinářský sektor. Debata se dotkla také problematiky dovozů z třetích zemí. Dalšími řečníky byli prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Odkaz na pořad: https://www.ceskatelevize.cz/porady/17145235974-udalosti-komentare-z-ekonomiky/226411000390207/

Obnovení dotace pro potravinářské firmy přispěje ke zvýšení zpracovatelských kapacit potravinářů i přidané hodnoty českých výrobků. Na dotaz ČTK se na tom shodly Agrární komora, Zemědělský svaz a Potravinářská komora.

Potravinářům dotace v posledních letech podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka chyběla a vítají obnovení. "Prioritou musí být zpracování domácích surovin přímo v ČR, a toto je ideální příležitost, jak k tomu přispět," uvedl Zemánek.

Zemánek také upozornil na význam dotace v kontextu chystaných změn v evropské Společné zemědělské politice. V aktuálních návrzích potravinářský sektor chybí a přesouvá se do strukturálních fondů. "Potravináři by v takovém případě o podpory investic neusilovali v rámci svého oboru, ale museli soupeřit s obřími projekty na stavbu dálnic, energetických sítí nebo obecních chodníků. Pokud má potravinářství plnit svou roli v zajištění naší soběstačnosti, nesmí skončit na vedlejší koleji rozpočtových priorit," uvedl Zemánek.

Více zde: http://www.agris.cz/clanek/238876/svazy-obnoveni-dotace-pro-potravinare-zvysi-zpracovatelske-kapacity-v-cr

Jedním z hlavních předvolebních taháků nyní vládní SPD byly levné potraviny. Strana objížděla s Jarmarky celou republiku a nabízela jídlo za „férové“ ceny. Nyní se téma přelilo do vládní agendy. Je to jeden z hlavních stranických úkolů pro ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD).

Šéf úřadu má za úkol přinést na jednání koaliční rady materiál, jak české potraviny pro spotřebitele zlevnit. Původně úřad předpokládal, že novinky projedná na poradě vedení ministerstva už na začátku února, nakonec došlo k odložení termínů, podle informací iDNES.cz by téma na koalici mělo jít v polovině února.

„Protože řetězce neplánují od slevové strategie ustoupit, hledá se nástroj, který by cestou maximální otevřenosti kultivoval tržní prostředí, aniž by přitom omezil hospodářskou soutěž. Cílem je poskytnout zákazníkovi detailnější pohled na cenotvorbu, a nabídnout mu tak nový, objektivní podklad pro nákupní rozhodování, pokud se již nechce orientovat pouze podle akčních cenovek,“ sdělil mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Celý článek zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-legislativa-obchod-spd-sebestyan.A260205_182326_ekonomika_drh

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) našla loni v síti restaurací rychlého občerstvení KFC pochybení ve třetině případů. Míra závažnosti byla různá, přičemž SZPI zkontrolovala všechny restaurace řetězce, některé víckrát a celkem udělala 144 kontrol.

Více zde: https://www.denik.cz/z_domova/kfc-inspekce-kontroly-maso-pochybeni.html

Ministerstvo zemědělství plánuje snížit počet potravinářských kontrol. Mají být také lépe zacílené. Na starosti je bude mít speciální pracovní tým pro dozorové organizace. Na jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů to uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Změny u kontrol by uvítala Potravinářská komora České republiky. „Je to, jako byste museli jít na pět různých přepážek kvůli jednomu potvrzení, přitom vše může vyřešit jeden úředník u jednoho stolu. Pokud se podaří koordinovat kontroly na jeden společný den, uleví to provozu firem, aniž by utrpěla kvalita dohledu. Odmítáme však polevit v kontrole dovozu ze zemí mimo Evropu, zejména s ohledem na nedávná zjištění z Brazílie,“ sdělil její mluvčí Marek Zemánek.

Dále zde: https://ekonomickydenik.cz/kontrol-potravin-prilis-omezit-pokuty/

Odborníci volají po vyšším zdanění slazených nápojů. Zvýšení ze současných 12 na 20 % by prý zlepšilo celkové zdraví Čechů, snížilo výskyt civilizačních chorob a ušetřilo ve státním rozpočtu více než miliardu korun. Daň už zavedla zhruba padesátka zemí světa, nedávno také Polsko a Slovensko. Ministerstvo zdravotnictví chce ale jít spíš cestou snižování obsahu cukru v nápojích i potravinách.

„Samotní výrobci již dnes své produkty aktivně reformují a obsah cukru snižují, protože reagují na poptávku spotřebitelů,“ tvrdí mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Výsledky ze zahraničí jsou rozporuplné. U našich sousedů spotřeba limonád po zdanění klesla, například Dánové je ale začali nakupovat v Německu.

Dále zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/639964-hrozi-zdrazeni-slazenych-napoju-mohla-by-na-ne-platit-vyssi-dan