• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Světové ceny potravin se v červenci vyšplhaly na nejvyšší úroveň asi za tři a půl roku. Vyplývá to ze zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Za růstem cen stojí mimo jiné nepříznivé počasí, negativní dopady rusko-ukrajinské války na dodávky a rostoucí náklady na energie související s konfliktem na Blízkém východě.

Souhrnný index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v červenci proti předchozímu měsíci stoupl o 0,6 procenta na 131,1 bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od ledna 2023. V meziročním srovnání vykazoval zhruba jednoprocentní růst.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/svetove-ceny-potravin-jsou-na-triletem-maximu-zjistila-fao-376374

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Už příští týden se začne Evropa řídit novou obalovou legislativou, takzvaným PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Spotřebitelé zprvu prakticky nic nepoznají, ale firmy budou muset řešit testy v akreditovaných laboratořích na věčné chemikálie. Těch je přitom kriticky málo, upozorňuje v rozhovoru pro iDNES.cz ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU na Potravinářské komoře ČR Jiří Šír.

Co poznají spotřebitelé od 12. srpna, tedy od data, kdy nová evropská legislativa začne platit? Jde mi například o zákaz větších koncentrací takzvaných PFAS, tedy věčných chemikálií. Jsou na změny potravinářské firmy připravené?
To je samozřejmě dobrá otázka, ale celé nařízení je velmi komplikovaný předpis. Bohužel se mu dostalo jen minimální pozornosti veřejnosti, je to nesmírně úzkoprofilová věc. Od loňského podzimu máme ad hoc pracovní skupinu, kde jsme zjistili, že větší firmy o nových povinnostech ohledně obalů vědí, ale obrovská spousta malých producentů nic netuší. Z hlediska spotřebitele se ale podle mě po 12. srpnu nezmění prakticky nic. Je tam několik povinností, kromě omezení PFAS jde například o identifikaci výrobce obalu.

Potravináři však spoustu těchto informací měli i dříve, například v podobě data spotřeby výrobku. U velkého dílu běžných značek by neměl být problém, může se ale objevit u privátních značek. Za výrobce obalu se totiž nově bude považovat ten, kdo si obal objednal. A to by u privátních značek mohl být ten maloobchod. Otázkou zůstává, zda požadavky na obaly zadává sám, nebo si určí jen rámcový požadavek a ten samotný obal pak zadává výrobce potravin. Jsou to všechno věci, které se stále řeší a v příštím týdnu to nebude ještě vyjasněné.

A co ty samotné věčné chemikálie?
Tam je trochu nešťastná věc. Samotné nařízení duplicitně překrývá evropskou legislativu, která řeší materiály pro styk s potravinami, což je mnoho let zavedená legislativa. A nově se tam dostalo, že by odběratelé obalů měli od svých dodavatelů – tedy reálných výrobců obalového materiálu – vyžadovat informace ohledně obsahu PFAS. Metodika Evropské komise, která ještě není ani oficiálně zveřejněná, však hovoří o tom, že by výrobci měli mít certifikáty o zkouškách na PFAS. Jenže těch laboratoří, které jsou akreditované, je extrémně málo. V Česku není ani jedna a v EU jich je šest. Řada dodavatelů tak nebude mít možnost si ani ty testy v akreditované laboratoři udělat. Veškeré změny tak budou v tomto případě na straně výrobců obalů, spotřebitel by skutečně neměl poznat prakticky nic.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-odpady-ppwr-legislativa-eu.A260805_080832_ekonomika_drh

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Od dvanáctého srpna se začne uplatňovat zásadní evropské nařízení o obalech a obalových odpadech, známé pod zkratkou PPWR. To postupně promění způsob, jakým se i v Česku obaly vyrábějí, označují a používají. Spotřebitelé změny zatím výrazně nepocítí. Do jejich každodenního života se ale začnou požadavky nařízení promítat postupně v následujících letech.

Podle tiskového mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly. „Nemůžeme po potravinářských firmách chtít, aby každoročně investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděly, jaká pravidla budou za pár měsíců platit. Je to postavené na hlavu a s udržitelným podnikáním to nemá nic společného,“ uvedl Zemánek.

„Absurditu celé situace ilustruje i to, že ještě tento týden, tedy doslova pár dní před platností, Evropská komise potvrdila výklad některých zásadních pojmů. V takových podmínkách se podniká nesmírně těžko. Výrobci potřebují stabilní pravidla a prostředí,“ doplnil Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/obaly-a-obalove-odpady-narizeni-eu-ppwr.A260730_090206_ekonomika_rie

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Konec jednorázovým plastovým sáčkům na zeleninu, hotelovým miniflaštičkám i nebezpečným chemikáliím v obalech na jídlo. Unijní nařízení o obalových odpadech spouští největší ekologickou revoluci za poslední roky. České firmy i ministerstvo životního prostředí však upozorňují, že pravidla přicházejí na poslední chvíli a bez potřebných návodů. Hrozí, že chaos v zavádění zaplatí běžný zákazník v cenách zboží.

Chaos navíc může ohrozit i obchodní vztahy. Zatímco velké podniky investují do analýz miliony, řada malých firem o srpnovém termínu vůbec neví. „Tyto podniky se mohou dostat do obtížné situace, kdy po nich odběratelé budou požadovat plnění nařízení, ale ony na to nebudou připravené. Máme řadu indikací, že někteří odběratelé dokonce hrozí, že od nepřipravených firem přestanou odebírat jejich produkty,“ připustil mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Zvýšené náklady navíc firmy přenesou také na spotřebitele. „Nemůžeme po potravinářských firmách chtít, aby každoročně investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděly, jaká pravidla budou za pár měsíců platit. Je to postavené na hlavu a s udržitelným podnikáním to nemá nic společného. Sama Evropská komise ve svých dopadových studiích vyčísluje celkové náklady na 36 miliard eur. Lze předpokládat, že se tyto náklady budou postupně promítat do finálních cen potravin,“ sdělil Zemánek.

Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/cesko-nova-pravidla-pro-obaly-co-plati/

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

V posledních dnech lze sehnat trvanlivé mléko v ceně kolem šesti korun za litr. Zatímco zákazníci v obchodech vítají mimořádně levné akce, zemědělci upozorňují, že za nízkými cenami stojí vážný problém na trhu s mlékem. Podle Agrární komory pokračuje pokles výkupních cen a čeští farmáři kvůli němu přišli během několika měsíců přibližně o miliardu korun.

Problém se podle Potravinářské komory České republiky netýká pouze zemědělců, ale také samotných zpracovatelů. Nízké ceny v obchodech podle ní výrazně dopadají na ekonomiku českých mlékáren.

„Současné velmi nízké spotřebitelské ceny v obchodech se do ekonomiky českých zpracovatelů promítají zcela zásadně. Zpracovatelé jsou nuceni některé vybrané produkty prodávat se ztrátou, a to často jen proto, aby se vůbec udrželi na pultech v obchodních řetězcích,“ uvedl pro PrahaIN.cz mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Podle komory přitom výkupní ceny surového mléka od zemědělců v posledních měsících sice klesly, náklady mlékáren na energie, obaly a pracovní sílu ale zůstávají vysoké.

Dále zde: https://www.prahain.cz/byznys/mleko-levnejsi-nez-balena-voda-vysmech-zemedelcum-varuje-komora-28229.html

Vejce z ekologických chovů si lidé často spojují s šetrnějším přístupem k přírodě i lepšími podmínkami pro slepice. Nová britská studie ale ukazuje, že z pohledu emisí může být výsledek přesně opačný. Produkce bio vajec ve volném výběhu má podle vědců téměř dvojnásobnou klimatickou stopu než vejce z klecových chovů.

Pokud by Británie převedla veškerou produkci vajec na ekologický volný chov, vznikly by podle propočtů emise odpovídající 2,316 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Při výhradně klecovém způsobu produkce by to bylo 1,184 milionu tun, píše portál The Guardian.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/vejce-chovy-studie-bio-slepice-podminky-klimaticka-stopa.A260729_121717_eko-zahranicni_jla

Potravinářská komora ČR odmítá případné zavedení zvláštní daně ze slazených nápojů. Označuje ji za regresivní opatření, které by výrazněji dopadlo na nízkopříjmové domácnosti, ale podle ní by nepřineslo očekávaný pokles obezity. Proti dani se pro Echo vyslovili také zástupci společností Kofola a Mattoni 1873. Výrobci tvrdí, že obsah cukru ve svých produktech snižují už nyní a nová daň by se promítla především do cen.

Debatu o opatření otevřel premiér Andrej Babiš (ANO), který na dotaz Echa označil cukr za „jed“ a jeho zdanění za legitimní téma. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) následně uvedl, že podporuje opatření s prokazatelným preventivním účinkem. Podle něj mohou daně ze slazených nápojů snižovat jejich spotřebu a přimět výrobce ke změně receptur.

Potravinářská komora – profesní organizace sdružující výrobce potravin a nápojů, která hájí jejich společné zájmy – ale zdravotní přínosy zpochybňuje. „Zdanění sladkých nápojů má na prevalenci obezity v populaci jen velmi malý vliv,“ sdělil Echu její mluvčí Marek Zemánek a pokračoval: „Navíc nepoměrně více dopadne takové opatření na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva, kteří nemají možnost nahradit drahé zdaněné položky drahými nezdaněnými alternativami, a tak budou platit více za stejné jídlo.“

Spotřeba nápojů podle mluvčího může částečně klesnout, nevede to však automaticky k omezení celkového příjmu cukru ani výskytu obezity. Komora také připomněla, že například Dánsko od daně později ustoupilo. Účinnější by podle Zemánka byla výuka zdravého stravování už od mateřských škol, podpora pohybu ve školách či budování volně přístupných sportovišť. Výrobci podle Zemánka zároveň dlouhodobě mění receptury, snižují obsah přidaného cukru a rozšiřují nabídku nízkokalorických či nekalorických nápojů. „Neexistují nezdravé potraviny, existuje jen jejich nezdravá míra a frekvence konzumace,“ míní komora.

Dále zde: https://www.echo24.cz/a/H9X85/obezita-deti-cukr-dan-statni-rozpocet-slazene-napoje-mattoni-kofola-potravinarska-komora-zdrazeni-slovensko

Pálava ani Chardonnay se tentokrát do TOP 5 nedostaly. Nejpěstovanější odrůdou v ČR se stalo Veltlínské zelené, které se pěstuje na více než 1 300 hektarech. Stále více prostoru si získávají i PIWI odrůdy, které jsou odolnější vůči chorobám. V ČR zabírají přes 900 hektarů vinic.

Na českých vinicích totiž stále dominují především tradiční odrůdy, které vinaři pěstují desítky let. Podle údajů za rok 2025 vede Veltlínské zelené, které zabírá více než 1 366 hektarů vinic. Následuje Ryzlink rýnský s více než 1 266 hektary a Müller Thurgau s plochou přesahující 1 160 hektarů.

Dále zde: https://www.idnes.cz/spotrebitel/test/palava-neni-jednicka-vinicim-v-cr-vladne-odruda-s-vice-nez-1-300-hektary.A260730_102323_test_matt

Míra inflace v eurozóně v červenci vzrostla na 2,9 procenta z červnového tempa 2,8 procenta, uvedl dnes ve svém rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat.

Inflace v zemích platících eurem se opět o něco vzdálila dvouprocentnímu cíli Evropské centrální banky (ECB), podle expertů to souvisí zejména s dopady válečného konfliktu na Blízkém východě na ceny energií.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-inflace-v-eurozone-v-cervenci-vzrostla-na-29-procenta-uvedl-v-odhadu-eurostat-312163

Prodej jednoho z největších tuzemských zaměstnavatelů dostává čím dál konkrétnější obrysy. Když server Financial Times na začátku července psal o možném odchodu Tesca z českého trhu, řada odborníků informaci zpochybňovala s tím, že trh o takové možnosti spekuluje již delší dobu. Nyní se ale tento záměr skutečně formalizuje. Podle informací serveru Mergermarket už britská skupina najala bankéře z bank Citigroup a Goldman Sachs, aby jí s prodejem pomohli. 

Podle zdroje má Tesco v plánu prodat českou a slovenskou část jako jeden balíček a zvlášť pak prodejny v Maďarsku. Zatímco česko-slovenský trh má 363 prodejen, ten maďarský jich má 198. 

Dále zde: https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/tesco-uz-si-najalo-bankere-na-odchod-z-ceska-cena-by-mela-presahnout-deset-miliard-1434653

Česko čelí vlně extrémních veder a teploty místy dosáhnou až 40 °C. Odborníci varují před ponecháním otevřených lahví s pitím na přímém slunci či v rozpálených autech, kde se v teple rychle množí bakterie. Nejvhodnější volbou je čistá voda nebo vlažný čaj ve skleněné či nerezové lahvi.

Marek Zemánek z Potravinářské komory doplnil, že při pití přímo z hrdla se do lahve přenesou bakterie z úst, které se v teplém prostředí namnoží již během dvou až čtyř hodin. "Největší zkáze podléhají mléčné nápoje, které se na horkém slunci mohou srazit a zkazit už za 30 až 60 minut," sdělil Zemánek.

Opatrnost je podle Zemánka namístě také u fermentovaných nápojů, jako je kombucha. "Lidé by si je v létě rozhodně neměli nechávat posílat do samoobslužných výdejních boxů," podotkl Zemánek.

Zemánek v horkých teplotách doporučuje konzumovat zejména klasickou čistou vodu. Neměla by být ale ledová. Studený nápoj totiž způsobuje tělu teplotní šok a nutí ho vynakládat energii na jeho ohřátí v žaludku, což pocit horka ještě umocní, uvedl Zemánek. "Výbornou volbou jsou vlažné bylinné nebo zelené čaje, které tělu dodají i cenné antioxidanty, případně voda osvěžená čerstvým ovocem a bylinkami," uzavřel Zemánek.

Více zde: https://www.tyden.cz/pozor-na-piti-v-horku-v-otevrenych-lahvich-na-slunci-se-rychle-mnozi-bakterie

Litr mléka lze v tuzemských supermarketech v akci koupit i za méně než sedm korun. A k tomu třeba čtvrt kila másla za necelou dvacetikorunu. Mimořádně nízká cena, která potěší zákazníky, ale podle potravinářů odhaluje pokřivené poměry na českém trhu. Výrobci tvrdí, že kvůli tlaku obchodních řetězců musejí část produkce dodávat se ztrátou, zatímco obchodníci namítají, že slevy platí ze svých marží a jejich omezení by vedlo ke zdražování.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek pro Echo24 řekl, že situace českých potravinářů je v současnosti napjatá. „Ačkoliv se ceny energií oproti nejhorším krizovým letům stabilizovaly, zůstávají stále vysoké, a celkové výrobní náklady na mzdy, dopravu či obaly dál rostou. K tomu čelíme narůstající unijní byrokracii a nekalé konkurenci v podobě levných dovozů ze zemí mimo EU, které nemusí splňovat tak přísné ekologické a jakostní standardy jako my,“ uvedl Zemánek.

Tuzemský trh navíc podle něj drtí specifické prostředí. „Česko je evropským unikátem v míře prodejů ve slevách, kde se prodá přes 70 % potravin. Obchodní řetězce staví výrobce do pozice ‚všechno, nebo nic‘. Aby si mlékárna udržela místo v regálech pro svoje ziskové produkty, jako jsou dezerty nebo zrající sýry, musí často přistoupit na prodej jiných výrobků se ztrátou. Objem zboží, které musíme dodávat se ztrátou, se každým rokem zvyšuje,“ vysvětlil Zemánek.

„Dlouhodobá data ostatně ukazují deformaci trhu. Největší podíl na konečné ceně pro spotřebitele začíná mít maloobchod, zatímco samotní zemědělci a potravináři ztrácejí. Evropská komise chce proto ještě v letošním roce představit novou směrnici o nekalých obchodních praktikách,“ řekl dále Zemánek.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/H9QUH/zpravy-ekonomika-potravinare-drti-specificky-cesky-trh-maloobchod-slevy-cena-penize

Globální poptávka po syrovátkovém proteinu roste a s ní i jeho ceny. Výroba je drahá a technologicky náročná, kapacity jsou omezené. České obchody jsou zatím zásobené.

Česko v současnosti prázdným regálům s proteinovými výrobky nečelí, rostoucí ceny ale znát jsou. „Dopad se postupně projevuje v peněžence. Syrovátkový protein je nejdražší v historii, a pokud globální poptávka nepoleví, vysoké ceny na českém trhu přetrvají,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Zemánek.

„Roli sehrává i fakt, že evropští výrobci syrovátky mají možnost vyvážet významnou část své produkce do USA a Asie za vyšší ceny. Pokud chtějí české značky nakoupit surovinu pro své zákazníky, musejí přeplatit konkurenční nabídky z globálního trhu,“ vysvětluje.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-zdrava-manie-prudce-zdrazuje-syrovatku-vsichni-totiz-chteji-jist-bilkoviny-311598

Hluboká krize postihla chovatele dojnic také v Moravskoslezském kraji. Nadbytek mléka v Evropě srazil výkupní ceny na víceletá minima, v některých obchodech dokonce nabízejí litr trvanlivého mléka za méně než deset korun. A zemědělci nyní těžce prodělávají.

Ve složité situaci se kvůli nadprodukci ocitly i mlékárny. Podle Potravinářské komory hrozí menším výrobcům existenční problémy. „Žádný podnik nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou,“ řekla prezidentka komory Dana Večerková.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/mleko-ceny-zemedelci-dojnice-zemedelstvi-krize.A260728_955626_ostrava-zpravy_jog

Milovníci mléčných výrobků se v posledních týdnech musí radovat. Mléko je v současnosti mimořádně levné, v akcích lze v supermarketech sehnat i za necelých 7 korun. To je méně, než za kolik se prodává balená voda! Důvodem je přebytek suroviny. Situace je podle potravinářů a zemědělců tak zlá, že hrozí zavírání menších mlékáren.

Potravinářská komora upozorňuje, že byť výkupní cena mléka od zemědělců klesala, náklady podniků na energie, pracovní sílu a nájmy ne. Podle ní jsou zpracovatelé nuceni některé výrobky prodávat se ztrátou jen proto, aby se v obchodech udrželi.

„Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ bije na poplach prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/844423/mleko-je-mimoradne-levne-nestoji-ani-7-korun-drazsi-je-i-voda-co-se-stalo.html

Obliba farmářských trhů v Česku podle oslovených organizací roste mezi zemědělci, potravináři i zákazníky. Pro menší zemědělce představují důležitý, byť většinou doplňkový odbytový kanál, kde mohou za produkty získat vyšší cenu než při dodávkách do velkoobchodu.

„Pro malé výrobce je to často jediná cesta, jak prodat produkty s vyšší přidanou hodnotou bez placení zalistovacích poplatků řetězcům,“ uvedl mluvčí potravinářů Marek Zemánek.

Přímý prodej ale neznamená, že je účast na trhu bez nákladů, upozorňují odborníci. Do ceny se promítá nájemné za stánek, doprava, případně chladicí technika či personál, podotkl Zemánek. Pro zákazníka proto přímý prodej automaticky neznamená nižší cenu, často mohou být výrobky dražší než v supermarketech.

„Je potřeba si uvědomit, že do ceny je započítána mnohdy kvalitní surovina i ruční zpracování, jsou zde tedy logicky vyšší jednotkové náklady na suroviny, energie i práci než střední a velké podniky. Výroba lokálních potravin také zpravidla vyžaduje více času,“ tvrdí Zemánek.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/obliba-farmarskych-trhu-roste-za-cerstvost-a-lokalnost-jsou-lide-ochotni-si-priplatit/r~aaa296cea5750952671d5b6643e8aa64/

Klasické alkoholické pivo má v Česku problém: jeho spotřeba postupně klesá. Žízeň namísto něj zahání čím dál víc nealkoholické pivo, které na českém trhu dlouhodobě roste. Jen za minulý rok pivovary vyrobily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva a piv­ních mixů, což znamená dvojnásobek proti situaci před deseti lety. 

Lidé jednoduše mění svůj životní styl, do kterého už tolik nepasuje časté popíjení klasického piva. Podle loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven si nealko pivo dopřeje aspoň občas 85 procent dospělých Čechů a víc než šedesát procent z nich po něm sáhne pravidelně. Nealko přitom přestává být řešením „pro řidiče a těhotné“, jak bylo ještě nedávno standardem, a stává se běžnou volbou.

Více zde: https://forbes.cz/zajem-o-nealko-pivo-dal-roste-cesi-buduji-pivovar-ktery-je-uplne-bez-alkoholu/

Řešíte ve firmě nové požadavky na obaly a jejich digitalizaci? Připojte se k nám 21. srpna od 14:00 v Českých Budějovicích na konferenci Obaly pod tlakem změn. Představíme vám chytrá řešení (včetně D4PACKtool), která vám ušetří čas i náklady. 

Program: 

14:00-14:20 D4PACKtool: cesta k vhodnějším obalovým řešením
Magdaléna Hrubá, Potravinářská komora ČR

14:20-15:00 PPWR v praxi: nové povinnosti v oblasti obalů
Jiří Šír, Potravinářská komora ČR

15:00-15:25 D4PACK v kontextu Národní RIS3 strategie
Jana Fišerová, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

15:25-15:45 Pauza na kávu

15:45-16:10 Obaly ve zpracování drůbežího masa a masných výrobků
Zuzana Slámová, Sdružení drůbežářských podniků

16:10-16:35 Ovocné produkty v pekárenství: kvalita, bezpečnost, balení
Marcela Sluková, VŠCHT Praha

16:35-17:00 AI a obalová dokumentace: automatizace prohlášení o shodě a správy dat
Magdaléna Hrubá, CZPVI

Konference je pro účastníky zdarma. Přihlášení probíhá prostřednictvím rezervačního systému.

CE0208222 Projekt D4PACK (Support the transition of the Central Europe food industry Towards Next Gen Packaging models), spolufinancovaný Evropskou unií v rámci programu Interreg Central Europe.

Ceny dusíkatých hnojiv, které po výkyvech na trhu s energiemi dosahují hodnot z roku 2022, mohou společně s drahou naftou zvýšit ceny potravin v supermarketech. Pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, hrozí postupné zdražování potravin na evropském trhu, varovala ve svém výhledu Komise.

Červencový výhled pro zemědělské trhy od Evropské komise ukazuje vysokou nejistotu ohledně cen energií, vysoké výrobní náklady na hnojiva, ale také rizika související s počasím. Produkce mléčných výrobků, vepřového a drůbežího masa se v červenci 2026 pravděpodobně zvýší. Produkce obilovin se má držet kolem pětiletého průměru, zatímco produkce hovězího a skopového masa, cukru a olivového oleje se sníží.

Ceny potravin stále rostou jen mírně, ale zpráva varuje, že kontrakty na potravinářské komodity s dodávkami na další měsíce naznačují další růst cen do poloviny příštího roku. Je to způsobeno zpožděním dopadů zvýšených nákladů na energii, dopravu a dalších vstupů. Ty se postupně promítnou do cen farmářů, zpracovatelů a supermarketů.

Více zde: https://ekonomickydenik.cz/draha-hnojiva-energie-nova-vlna-zdrazovani-potravin/

EU je závislá na dovozu krmiv s vysokým obsahem bílkovin a je potřeba to alespoň částečně změnit, konstatovala Evropská komise. Vytvořila proto v červenci představený plán, podle kterého by se měl zvýšit podíl plodin z olejnin a bílkovinných plodin produkovaných v EU a používaných jako krmivo pro zvířata ze současných necelých 26 procent na 35 procent v roce 2035.

Dosáhnout toho chce podporou produkce luštěnin a sóji, podporou budování infrastruktury na skladování a zpracování i větší podporou pro pastvu zvířat.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/soja-lusteniny-krmivo-eu-dovoz.A260722_162729_ekonomika_drh

Někteří zemědělci na jihu Čech snižují stavy skotu v chovech, protože pro něj kvůli suchu nemají dostatek krmiva. První seče trávy, která je základní potravou pro dobytek, přinesly až o dvě třetiny nižší výnos než loni. ČTK to řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Navíc kvůli vyššímu zájmu o porážku skotu čekají zemědělci dlouho na volný termín na jatkách.

Dále zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-na-jihu-cech-snizuji-stavy-skotu-kvuli-suchu-nemaji-krmivo#google_vignette

Pokles inflace na nejnižší úroveň za posledních deset let je do jisté míry paradoxem. Nastal navzdory výpadku dodávek ropy, zkapalněného plynu a dalších komodit z Perského zálivu i navzdory více než pětiprocentnímu růstu nákladů na bydlení. Nízká inflace přitom nevyvolala výraznější vlnu nadšení. Navzdory zpomalení cenového růstu se reálné příjmy velké části obyvatel dosud nevrátily na předcovidovou úroveň.

Aktuálně nízká inflace je totiž jen krátkodobou iluzí. Za prvé ji uměle stlačila vládní opatření, jako je přesun nákladů na obnovitelné zdroje energie do státního rozpočtu, cenové stropy na pohonné hmoty či snížení spotřební daně z nafty. Návrat spotřební daně na původní úroveň tak představuje první krok návratu k realitě. Další přibližně tři desetiny procentního bodu ubralo překvapivě výrazné zlevnění potravin. Pohled z okna ani na teploměr však nenaznačují, že bychom si nižších cen potravin měli užívat i nadále. Přechod jejich cen z poklesu zpět k růstu přitom může s celkovou inflací výrazně zahýbat.

Dále zde: https://nazory.hn.cz/c1-67907060-nizka-inflace-je-jen-kratkodobou-iluzi-nahoru-ji-pozenou-hlavne-ceny-energii

Litr mléka se v obchodech prodává i za šest nebo sedm korun. V akcích se dostal níž než balená voda. Jeho cena přitom podle mlékáren nepokrývá ani náklady na výrobu, která je u mléka nesrovnatelně náročnější než u vody.

Začátkem července se mléko v Lidlu prodávalo za 6,90 korun, tento týden bylo v Penny Marketu dokonce o korunu levnější. Mlékárny přitom v květnu podle Státního zemědělského intervenčního fondu dostávaly za litr v průměru 9,80 koruny, samotné zpracování a balení pak podle Potravinářské komory přidá další dvě až 2,5 koruny.

Kvůli přebytku mléka a tlaku některých řetězců musejí mlékárny vybrané výrobky prodávat se ztrátou, tvrdí Potravinářská komora. „Žádný podnik na světě nedokáže dlouhodobě vyrábět a prodávat se ztrátou. To matematicky nevychází,“ řekla prezidentka komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-mleko-je-levnejsi-nez-balena-voda-40588262

Po letech odkladů schválil europarlament před prázdninami usnadnění genetických úprav rostlin. Tzv. nové genomické techniky (NGT) se budou dělit do dvou kategorií – ty, které by mohly vzniknout i při konvenčním šlechtění, budou mít prakticky status jako běžné rostliny.

Že NGT nejsou strašákem, se domnívá i mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Bude ale nutné vyvracet mnohé mýty a fámy ohledně genetických úprav, dodává. „Stačí se podívat například na hoax o logu žabičky na potravinách, kdy lidé věřili, že jim do jídla meleme obojživelníky. Představa, jak potravináři po nocích chytají na rybnících žáby do sítí, aby je tajně pašovali do čokolády, je sice úsměvná, ale ukazuje, jak snadno lidé uvěří nesmyslům,“ podotkl mluvčí.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-eu-gmo-ngt-genetika.A260719_173035_ekonomika_drh

Shodu nemají čeští politici, ani samotní obchodníci. Zda by velké prodejny měly o svátcích zavírat úplně, nebo naopak zůstat otevřené po celý rok, nemají navíc jednotně vyřešené ani vedení obchodních řetězců. Trochu překvapivě přitom všichni nevolají po uvolnění pravidel prodeje – někteří by spíše zachovali nynější stav se zavíráním o vybraných svátcích.

Současná pravidla už skoro deset let nařizují prodejnám o ploše přes 200 metrů čtverečních zavřít o sedmi vybraných svátcích po celý den a navíc na Štědrý den od poledne. Lidem ale vadí, že si před každým svátkem musí ověřovat, zda bude, nebo nebude zavřeno.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zavrit-nebo-prodavat-o-svatcich-neshodnou-se-ani-retezce-40588399

Zelenina se letos pěstuje na menší ploše než loni. Soběstačnost činí asi 30 procent. Zelinářům chybí pracovníci, shánějí je proto ze zahraničí, kde se dá. Když je seženou, tak jim ale starosti neubývají – nové povinnosti jim přináší třeba Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

O trochu více červené řepy a rajčat než loni, ale také méně špenátu a zejména hlavních druhů zeleniny, z nichž nejčastěji vaří české kuchařky: tedy cibule, mrkve a zelí. To jsou hlavní změny na plochách osetých zeleninou českými pěstiteli pro letošní sezonu, jejíž sklizeň právě začala. Zelenina se letos v Česku pěstuje na ploše 11 824 hektarů, což je o 447 hektarů méně než loni.

Zelináři si letos stýskají zejména kvůli výkyvům počasí, rostoucím nákladům, nedostatku pracovní síly, byrokracii a tlaku konkurence ze zahraničí. Celkem jsou schopni zabezpečit soběstačnost Česka zeleninou zhruba ze čtvrtiny, víc než z poloviny hlavně u zelí a mrkve.

Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/sklizen-zeleniny-zacala-pestitele-drti-vrtkave-pocasi-i-byrokracie/

Ceny mlékárenských produktů v poslední době propadly. Mléko se v akci nabízí i za pouhých šest korun a české máslo za dvacet. Mlékárny varují, že cenová hladina je neudržitelná a své produkty prodávají pod náklady.

Potravinářská komora upozorňuje, že mlékárny se potýkají s vysokými náklady na energie, obaly nebo lidskou práci. „Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle potravinářů jsou v současné situaci pod silným tlakem také zpracovatelé surovin. „Ti totiž nesou náklady na moderní technologie, energie, mzdy, přísné hygienické standardy, kontrolu kvality, celkovou bezpečnost potravin i plnění až absurdních evropských požadavků na obalovou a odpadovou legislativu,“ uvádí komora.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/maslo-za-20-korun-mleko-za-6-korun-ceny-se-utrhly-z-retezu-co-stoji-za-prudkym-zlevnenim-517135

Naučit děti pít mléko nebylo dlouhou dobu finančně snazší. Po propadech cen, na které si zemědělci i mlékaři stěžovali, když mléko stálo pod 10 korun, nasadily nyní obchodní řetězce ještě těžší kalibr. Na jeden den stál litr mléka v Penny Marketu 5,9 koruny, podobnou akci pro majitele věrnostních kartiček inzerovala i Billa.

Mlékaři upozorňují, že tragická situace se netýká jenom ČR, ale celé Evropské unie. „Máslo pod 20 korun a litr mléka za 6 korun. Takto neuvěřitelně dnes leckdy vypadají ceny v obchodech. Kvůli přebytku suroviny v Evropě a tlaku některých obchodních řetězců jsou mlékárny nuceny prodávat vybrané produkty se ztrátou,“ podotkla komora mlékařů. Podle její prezidentky Dany Večeřové hrozí zejména menším podnikům zavírání.

„Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Ale přesně v téhle pasti teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-mleko-ceny-zemedelstvi.A260716_152204_ekonomika_drh

V Evropě ubývá prasat, skotu i dalších hospodářských zvířat. Evropská komise proto připravila strategický plán, jak chovatele takzvaně udržet nad vodou a zároveň snížit závislost na dovozu krmiv. České ministerstvo zemědělství plán vítá, zároveň ale upozorňuje, že bez peněz a férovějších pravidel se situace farmářů nezlepší.

Zvířat v evropských chovech ubývá dlouhodobě. Loni bylo v Evropské unii 131,5 milionu prasat a 71,6 milionu kusů skotu. Oproti roku 2015 klesly počty prasat téměř o devět procent a skotu skoro o deset procent. Pro farmáře to znamená méně jistoty, pro státy větší závislost na dovozu a pro celý sektor riziko, že některé chovy zcela zmizí.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-v-evrope-ubyva-prasat-a-skotu-eu-chysta-strategicky-plan-40587757

Nejhorší sucha zasáhla střední Evropu podle mediálního pokrytí v roce 2003. Následoval rok 2022 a také roky 2015, 2018 a 2025. Čeští vědci spolupracovali s kolegy z dalších šesti zemí na projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak média reflektují dopady extrémního počasí v teplém období roku, jako jsou epizody sucha, vlny veder a přírodní požáry.

Nejčastěji šlo o dopady na zemědělství, ať už se týkaly poklesu výnosů či růstu cen potravin. Mezi další dopady, které média akcentovala, byly lesní kalamity či nízká úroveň zásob podzemní vody.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/podle-medialniho-pokryti-zasahlo-nejhorsi-sucho-stredni-evropu-v-roce-2003/r~aaa29751164fb4e54d1f66a7111d97dd/?lp=1