• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Extrémní letní vedra už podle ekonomů nepředstavují pouze klimatický nebo zdravotní problém. Stále častěji se promítají do nižší produktivity práce, vyšších cen energií i potravin a zpomalují hospodářský růst evropských zemí.

„Extrémní vedra se stávají strukturálním ekonomickým rizikem, jímž je Evropa extrémně ohrožena,“ napsali analytici společnosti Allianz Trade, což je divize obchodních úvěrů evropské pojišťovny Allianz. Toto zhodnocení zveřejnila v době, kdy evropský kontinent sužuje letos už druhá vlna veder.

Více zde: https://www.hrot24.cz/clanek/vedra-brzdi-evropskou-ekonomiku-a-zvysuji-inflaci-Hxxuv

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Zákazníci se můžou radovat, chovatelé naopak úpí. Tak by se dala shrnout situace, která už déle než půl roku panuje na českém i evropském trhu. V květnu podle posledních údajů mlékárny platily zemědělcům za litr mléka 9,8 Kč, před rokem byly ceny o více než třetinu vyšší, tehdy farmáři dostávali 13,3 Kč/litr.

Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka není ale situace jednoduchá ani pro mlékárny. „Celý sektor se ocitá v kleštích, kdy na jedné straně stojí nízké nákupní ceny ze strany řetězců a na druhé straně neustále rostoucí náklady na obaly, logistiku a lidskou práci. Mlékárny jsou tak nuceny čelit kombinaci tvrdého tlaku supermarketů na snižování pultových cen a přísných ekologických regulací v rámci evropské legislativy,“ argumentuje.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-chov-mleko-obchod-potraviny.A260625_145703_ekonomika_drh

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Potravinářská komora ČR varuje před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může v horkém letním počasí teplota snadno přesáhnout i 50 stupňů Celsia a hrozí tak zkažení potravin. Varování platí mimo jiné pro pečivo nebo nápoje.

„Například čokoláda a tyčinky s polevou ztrácejí svou strukturu a tají již při 25 stupních Celsia. Po následném zchladnutí v domácím prostředí sice opět ztuhnou, ale dochází k takzvanému tukovému výkvětu, neboli šedivému povlaku, a kompletní ztrátě původní chuti,“ uvedl Zemánek.

Horko neprospívá ani pečivu, které se v igelitovém sáčku snadno zapaří, což urychluje růst plísní. V medu se pak při vysokých teplotách snižuje množství prospěšných enzymů. „U arašídových a jiných ořechových másel se v horku může oddělit vrstva oleje. Ani ořechům vysoké teploty nesvědčí a dochází u nich ke žluknutí a zhoršení chuti,“ zmínil Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/spotrebitel/test/vydejni-boxy-zkazeni-potravin.A260624_122127_eko-zahranicni_rie

• Evropské zpravodajství - vybrané aktuality

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může v horkém letním počasí teplota snadno přesáhnout i 50 stupňů Celsia, a hrozí tak zkažení potravin, sdělil mluvčí komory Marek Zemánek.

„Například čokoláda a tyčinky s polevou ztrácejí svou strukturu a tají již při 25 stupních Celsia. Po následném zchladnutí v domácím prostředí sice opět ztuhnou, ale dochází k takzvanému tukovému výkvětu, neboli šedivému povlaku, a kompletní ztrátě původní chuti,“ uvedl Zemánek.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-dorucovani-potravin-do-boxu-si-radeji-rozmyslete-muze-v-nich-byt-pres-50-stupnu-40584697

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.

Přepravní společnosti podle Zemánka většinou čerstvé zboží jako maso, mléčné výrobky nebo vejce do běžných boxů nedoručují, protože při teplotách nad 40 stupňů Celsia hrozí množení patogenních organismů.

Zákazníci si ale nechávají dovážet jiné potraviny. „Například čokoláda a tyčinky s polevou ztrácejí svou strukturu a tají již při 25 stupních Celsia. Po následném zchladnutí v domácím prostředí sice opět ztuhnou, ale dochází k takzvanému tukovému výkvětu, neboli šedivému povlaku, a kompletní ztrátě původní chuti,“ sdělil Zemánek.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/jidlo-i-vitaminy-se-mohou-ve-vydejnich-boxech-prehrat-374899

• Zprávy z Potravinářské komory ČR

Potravinářská komora varuje před doručováním potravin a doplňků stravy do samoobslužných boxů v horkém letním počasí. Teploty uvnitř kovových schránek mohou přesáhnout i 50 °C, což vede k rychlému znehodnocení potravin. Komora proto spotřebitelům doporučuje využívat v létě specializované kurýry nebo volit klimatizované kamenné výdejny.   

Samoobslužné boxy se v Česku stávají čím dál častěji oblíbeným způsobem doručování zásilek. Zatímco u oblečení nebo elektroniky vysoké teploty obvykle nevadí, v případě potravin nebo doplňků stravy je to naopak. Výdejní boxy totiž většinou nedisponují vestavěnou klimatizací ani speciální tepelnou izolací. Teplota během horkého dne může uvnitř snadno vystřelit i nad 50 °C, což je pro potraviny extrémně nebezpečné prostředí.

Přepravní společnosti většinou čerstvé zboží jako maso, mléčné výrobky nebo vejce do běžných boxů nedoručují, protože při teplotách nad 40 °C hrozí množení patogenních organismů, jako jsou bakterie Salmonella nebo E. coli. Zákazníci si však často nechávají posílat jiné potraviny. Například čokoláda a tyčinky s polevou ztrácejí svou strukturu a tají již při 25 °C. Po následném zchladnutí v domácím prostředí sice opět ztuhnou, ale dochází k takzvanému tukovému výkvětu, neboli šedivému povlaku, a kompletní ztrátě původní chuti. Také chléb a pečivo v horku trpí, protože v igelitovém sáčku vznikne nadměrná vlhkost, pečivo se zapaří a v důsledku dramaticky urychlí růst nebezpečných plísní.

Vysoké teploty ničí i další potraviny. V medu se sníží množství prospěšných enzymů. U arašídových a jiných ořechových másel se v horku může oddělit vrstva oleje. Ani ořechům vysoké teploty nesvědčí a dochází u nich ke žluknutí a zhoršení chuti. Vhodné není ani doručování nápojů, především pak nepasterovaných, které mají být uchovávány při nízkých teplotách, jako je například kombucha. Teplo v boxu v nich aktivuje kvasinky a v lahvi vznikne obrovský tlak, který může vést až k explozi.

V neposlední řadě hrozí u doplňků stravy na bázi želatiny s přidanými vitamíny jejich slepení, přičemž vysoká teplota navíc ničí některé účinné látky, například vitamín C nebo probiotické bakterie.

Pro doručení do boxu naopak mohou být vhodné těstoviny, rýže nebo ovesné vločky. Konzervy a zavařeniny jsou sterilované, takže se nezkazí, ale dlouhodobé vystavení vysokým teplotám může ovlivnit jejich chuť nebo texturu.

V případě nákupů potravin je v létě obecně vhodnější využít online obchody, které potraviny rozvážejí v chladicích autech a nedojde k přerušení teplotního řetězce. Další bezpečnou možností je volit kamenné výdejny, partnerské prodejny či trafiky, jelikož se v nich většinou udržuje pokojová teplota, případně jsou klimatizované. Pokud je dodání do boxu nevyhnutelné, balíček je nutné vyzvednout ihned po obdržení doručovací SMS zprávy, ideálně v ranních hodinách, než se box stihne od slunce zcela rozpálit.

Současné varování před výdejními boxy navazuje na loňská doporučení Potravinářské komory ČR ohledně bezpečného letního nakupování v supermarketech a správného zacházení s jídlem. Komora tehdy popsala rizika otrav z jídla, nesprávnou hygienu u stánků se zmrzlinou, nebezpečí orosení potravin při prudkém kolísání teplot nebo nebezpečí křížové kontaminace při grilování. Kompletní přehled těchto pravidel pro bezpečný nákup a skladování potravin v horkých dnech je dostupný na tomto odkazu.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

• Konference, akce, semináře

Zajímá vás udržitelné podnikání, inovace v potravinářství nebo moderní trendy v oblasti akvakultury? Projekt NOVAFOODIES spouští 2 vzdělávací programy, které vás zavedou do světa moderního zpracování vodních zdrojů.

Připojte se na zahajovací setkání 9. července 2026 od 10:00 do 12:00.

Během dvou hodin se detailně seznámíte se strukturou, hlavními cíli a vzdělávacími cestami obou nově vytvořených kurzů. Tímto setkáním zároveň oficiálně odstartuje 2měsíční pilotní fáze. V ní budete mít jedinečnou šanci procházet připravený obsah, aktivně se ptát na cokoli, co vás zajímá, a dávat přímou zpětnou vazbu lidem, kteří za celým projektem stojí.

V rámci projektu byly navrženy 2 specializované programy. 

Úvod do uplatnitelnosti na trhu práce a podnikání v akvakultuře
Tento kurz se zaměřuje na rozvoj klíčových dovedností pro úspěšný vstup do rozvíjejících se odvětví. Důraz klade na podnikatelské myšlení, uplatnění na trhu práce a zajištění rovných příležitostí pro všechny zájemce.

Inovativní systémy výroby funkčních potravin z mořských a sladkovodních surovin
Program určený pro ty, které láká věda a praxe v oblasti jídla budoucnosti. Nabídne hluboký vhled do udržitelných hodnotových řetězců, pokročilých technologií zpracování a vývoje funkčních potravin získávaných z vodních zdrojů.

Akce proběhne online prostřednictvím Microsoft Teams a účast je zdarma.

Registrace zde

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Přestože by už brzy mělo dojít k úplnému odblokování Hormuzského průlivu, důsledky několikatýdenní války na Blízkém východě pocítí svět ještě několik dalších měsíců, upozorňují experti. Výpadky v dodávkách ropy a zemního plynu totiž narušily fungování dodavatelských řetězců a jejich obnova nebude otázkou dnů ani týdnů.

Experti upozorňují, že pokles cen ropy se do cen běžného zboží nepromítá okamžitě. Vyšší náklady na energie se totiž do cen potravin, elektřiny i dalších služeb přelévají s několikaměsíčním zpožděním. Jejich důsledky tak budou podle ekonomů patrné ještě v následujících měsících.

Nejvýrazněji je to patrné u potravin. Podle ekonomů může trvat až rok, než se růst cen energií plně promítne do cen na pultech obchodů. Zemědělci totiž nakupují hnojiva i další vstupy s předstihem a dlouhé dodavatelské řetězce přenos vyšších nákladů ještě zpomalují.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/hormuzsky-pruliv-dopady-konflikt-energie-inflace-ceny-rust.A260619_152333_eko-zahranicni_jla

Ve dnech 1. až 4. září 2026 se v kongresovém centru TÜYAP v Istanbulu koná mezinárodní veletrh potravinářských výrobků a technologií zpracování potravin - Foodist Istanbul 2026. Generální konzulát společně s Ministerstvem zemědělství ČR organizují společnou účast českých potravinářských firem v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie.

Foodist je novou platformou nahrazující v tomto termínu veletrh WorldFood, na kterém se v loňském roce prezentovalo 1345 firem ze 40 zemí světa a navštívilo téměř 80 tis. návštěvníků ze 150 zemí. Tato účast je očekávána i letos. Veletrh Foodist se tak zařadí mezi nejprestižnější veletrhy v oboru, pořádané v Turecku, kde se  tradičně  představují přední producenti nejenom v sektoru potravin, nápojů a přidružených odvětvích, ale i ve zdravotnickém zboží a logistice.

Bližší informace k veletrhu naleznete na: www.foodistexpo.com.  

Pokud máte zájem o účast na veletrhu, kontaktujte prosím koordinátory: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. a This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Domácnostem se letos na jaře prodražily také nákupy zeleniny, luštěnin nebo brambor. Na rozdíl od řady jiných položek spotřebního koše však za růstem nestojí pouze inflace, ale také výrazná sezonnost. První měsíce roku bývají tradičně obdobím, kdy je nabídka domácí zeleniny omezená a obchodníci ve větší míře spoléhají na dovoz nebo na uskladněnou produkci z předchozí sklizně. 

Právě v tomto období bývají ceny mnoha druhů zeleniny vyšší než během hlavní sklizňové sezony. Do konce roku se tak dá očekávat, že bude tato položka zlevňovat. Zatímco za zeleninu si lidé v obchodech od začátku roku připlatili, za máslo, trvanlivé mléko a další mléčné výrobky naopak ušetřili, protože tyto položky výrazně zlevňovaly. 

Více zde: https://www.e15.cz/ekonomika/zelenina-i-najmy-tyto-veci-zdrazily-nejvic-od-zacatku-roku-1433626?chapter=4

České zemědělství by se podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (SPD) mělo více zaměřit na zpracování domácích surovin a posílit potravinovou soběstačnost. V Press klubu na Frekvenci 1 mluvil také o cenách potravin, dotacích pro Agrofert nebo programu Mléko do škol.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán chce změnit směřování českého zemědělství. Podle něj je problémem především to, že Česká republika vyváží zemědělské suroviny s nízkou přidanou hodnotou a následně dováží hotové potraviny. „Můj základní cíl je změnit aspoň částečně orientaci, způsob a strukturu našeho zemědělství tak, abychom neměli jenom celkem dobrou komoditní suverenitu, kterou máme na necelých 80 %, ale i aby naše potravinová suverenita byla vyšší než 55 %.“

V rozhovoru se věnoval také cenám potravin. Upozornil, že základní potraviny jsou nyní v Česku relativně levné, zároveň ale očekává, že se v budoucnu mohou projevit vyšší náklady na pohonné hmoty nebo hnojiva. „Čím dřív konflikt bude uzavřen, tak tím méně se náklad propíše do finální ceny potravin,“ vysvětlil.

Více zde: https://www.frekvence1.cz/clanky/martin-sebestyan-muj-cil-je-zmenit-strukturu-zemedelstvi-aby-potravinova-suverenita-byla-vyssi-nez-55.shtml

Řecká vláda spustila portál, který lidem umožňuje porovnávat ceny potravin a dalšího zboží mezi supermarkety i s ostatními zeměmi Evropské unie. Premiér Kyriakos Mitsotakis označil novou službu za „zbraň spotřebitelů“ proti drahotě. Cílem je zvýšit tlak na obchodní řetězce a pomoci domácnostem, které se potýkají s jednou z nejnižších kupních sil v EU.

Jak výrazné mohou být cenové rozdíly, ukazuje například máslo. V nejlevnějším supermarketu lze pořídit výrobek z dánské mlékárny za 2,30 eura (56 Kč). Nejdražší varianta je v jednom z předních potravinářských řetězců k dostání za 3,47 eura (84 Kč), což dělá v ceně za kilogram rozdíl šest eur (145 Kč), ukázal portál posokanei.gov.gr (v překladu Kolik to stojí).

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/recko-boj-zdrazovani-srovnavani-cen-potravin-portal.A260618_092113_zahranicni_pari

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.

Ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu nová pravidla, která usnadní přístup k novým rostlinám odolným vůči klimatickým změnám a škůdcům, poskytujícím vyšší výnosy nebo vyžadujícím menší množství pesticidů. Prostředkem budou geneticky vylepšené plodiny neboli NGT – nové genomové techniky. Nejde o geneticky upravené plodiny (GMO), ale o chirurgicky přesné změny genů pomocí techniky genetických nůžek.

Cílem nových pravidel je zvýšit udržitelnost a odolnost evropského potravinářství tím, že se umožní inovace v oblasti udržitelného zemědělství prostřednictvím vývoje a přístupu ke zlepšeným odrůdám rostlin. Ty vzniknou pomocí takzvané genové editace a díky těmto změnám mohou získat vlastnosti, které jsou prospěšné.

Například se stanou odolnějšími vůči suchu nebo horku, nebudou tak zranitelné škůdci, ale také budou poskytovat vyšší výnosy nebo nebudou potřebovat tolik hnojiv a pesticidů. Několik produktů vyrobených z rostlin NGT je již na trhu nebo se nachází v pokročilé fázi vývoje mimo EU, například pšenice s nízkým obsahem lepku, brambory odolné vůči patogenům a kukuřice odolná vůči suchu.

Dále zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/evropsky-parlament-schvalil-pouzivani-geneticky-vylepsenych-plodin-374677

Kvůli delší splatnosti faktur, než zákon dovoluje, dostal hobbymarket OBI pokutu ve výši bezmála pěti milionů korun. Firma se podle zjištění úřadů měla porušování zákona dopouštět přibližně dva roky.

Hobbymarket OBI dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 4,8 milionu korun za zneužití významné tržní síly. Spočívalo v tom, že po dodavatelích potravinářských nebo zemědělských výrobků požadoval delší lhůty splatnosti faktur než zákonem stanovených 30 dní. Rozhodnutí je pravomocné, firma pochybení přiznala a s antimonopolním úřadem spolupracovala.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-hobbymarket-obi-musi-kvuli-delsi-splatnosti-faktur-zaplatit-temer-pet-milionu-308639

Hormuzským průlivem projel po nedělním oznámení dohody mezi Spojenými státy a Íránem první tanker se zkapalněným zemním plynem. Běžný provoz klíčovou dopravní tepnou se ale zatím neobnovil. V Perském zálivu dál čeká téměř šest stovek lodí a rejdaři chtějí vědět, zda je úzká námořní tepna opravdu bezpečná.

Nedělní dohoda mezi USA a Íránem má vést k ukončení bojů a znovuotevření průlivu, detaily ale nejsou známé. Memorandum bude podle amerických médií podepsáno v pátek ve Švýcarsku, ve stejný den se má podle Trumpa otevřít i průliv. To ovšem neznamená, že se tak opravdu stane – obnova provozu závisí na kontrole tras a odminování.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-v-perskem-zalivu-ceka-600-lodi-hormuzem-po-uzavreni-dohody-projel-zatim-jen-jeden-tanker-40583216

Který chleba je v Česku ten úplně nejlepší? Odborná porota v Pardubicích zvolila vítěze prestižní soutěže Chléb roku 2026, do které se letos přihlásil rekordní počet pekařů. Absolutním králem se stala pekárna z Choustníkova Hradiště, která ovládla hned dvě hlavní kategorie. 

Prestižní soutěž Chléb roku 2026 hlásí historický rekord. Do letošního ročníku, který v rámci Dnů chleba hostily Pardubice, pekaři přihlásili rekordních 143 soutěžních vzorků. Podle organizátorů to dokazuje nejen vysokou úroveň domácího pekařství, ale také rostoucí zájem o kvalitu a inovace v tomto tradičním oboru.

Více zde: https://pardubicky.denik.cz/zpravy-region/zname-nejlepsi-chleb-v-cesku-pekari-v-pardubicich-trhali-rekordy/

Fastfoodový řetězec KFC o víkendu musel zavřít některé své pobočky v Česku, například v Mostu nebo Liberci. „Nachystali jsme si na víkend zásoby na vysoce nadprůměrný zájem, posílili směny, ale stejně jste předčili veškerá naše očekávání,“ napsal řetězec v neděli na Facebooku. Momentálně nemá kompletní nabídku a čeká, až bude mít zásoby pohromadě.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kfc-maso-prodejna-retezec-uzavreni-fastfood.A260614_123413_ekonomika_mikp

V uplynulém měsíci řadu Čechů překvapily v obchodech ceny některých základních potravin. Jak potvrzují údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), více lidé zaplatili mimo jiné za brambory, mléko, ale také ovoce. Naopak lépe na tom byli ti, kteří si v květnu sjednali organizovanou dovolenou nebo zájezd. 

České domácnosti si při nákupech musejí opět sáhnout hlouběji do peněženek. Růst cen byl v květnu znatelný hlavně při pořizování potravin. Nejvýraznější skok zaznamenaly brambory, ty zdražily meziměsíčně o 28,8 %, hned za nimi je polotučné trvanlivé mléko – o 14,1 %.

„Vyšší ceny byly i u ovoce o 5,3 %, vepřového masa o 5,3 % a drůbeže o 4,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 14,1 %,“ uvádí na webu ČSÚ.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/649908-v-cesku-prudce-narostly-ceny-potravin-nejvic-zdrazily-brambory-a-mleko

Samoobslužné pokladny už nejsou jen výsadou velkoměst, masivně se rozšiřují i do menších obcí v Česku. Aby řetězce nákupy ještě více urychlily, systém neustále vylepšují. Novinkou je umělá inteligence (AI), která dokáže automaticky rozpoznat pečivo či ovoce i bez čárového kódu. Experti navíc upozorňují, že používání moderních technologií je trendem, který se nedá zastavit. 

Ještě před několika lety byly samoobslužné pokladny výsadou prodejen zejména ve větších městech. V současné době se stávají nedílnou součástí i obchodů v menších městech i obcích. Novinka však nadále rozděluje zákazníky na dva protichůdné tábory. Zatímco jedni tento způsob placení vnímají jako rozšíření nabídky služeb, jiní protestují s námitkami, že nejsou pokladními.

Více zde: https://www.denik.cz/ekonomika/ekonomika-cesko-samoobsuzbe-pokladny-albert-zavadi-ai-pokladny-rozpozna-zbozi.html

Světová banka snížila svůj výhled globálního hospodářského růstu pro letošní rok na nejnižší úroveň od pandemie nemoci covid-19 a varovala před rostoucími ekonomickými dopady války na Blízkém východě, které se promítají do ekonomik po celém světě. Světová ekonomika má letos vzrůst o 2,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než předpokládala Světová banka ve svém lednovém odhadu. Průměrná inflace má činit čtyři procenta, uvedla banka ve své zprávě Global Economic Prospect.

Loni globální hrubý domácí produkt stoupl o 2,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než banka odhadovala v lednu. Světová banka upozornila, že konflikt na Blízkém východě způsobil prudký růst cen energií, což zvyšuje inflační tlaky a může vést k vyšším úrokovým sazbám, protože centrální banky se snaží růst cen tlumit.

Světová banka zároveň oznámila, že okamžitě uvolní až šedesát miliard dolarů na pomoc rozvojovým zemím, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Tato částka by mohla v horizontu patnácti měsíců vzrůst až na sto miliard dolarů.

Dále zde: https://forbes.cz/svetova-banka-snizila-vyhled-globalniho-rustu-je-na-nejnizsi-urovni-od-pandemie/

Od poloviny června začne platit novelizovaná vyhláška, podle které se bude muset na medu uvádět konkrétní stát, ze kterého pochází. Pokud bude z více zemí, bude se na etiketě psát procentuální podíl, uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci potravinový ombudsman Jindřich Fialka z ministerstva zemědělství.

Med je dlouhodobě jednou z nejfalšovanějších potravin. Staré etikety budou moci být vyprodané, nové medy ale už budou muset mít nové značení.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/med-potraviny-znaceni-etikety.A260611_112258_ekonomika_drh

Žijeme v době nadbytku, přesto si nabídky potravin vážíme méně než generace rodičů a prarodičů. Čeští producenti přitom denně svádějí tvrdý boj. Čelí totiž nerovné konkurenci ze třetích zemí, nadbytečné unijní byrokracii a tvrdému vyjednávání s obchodními řetězci. Jaká je realita českého potravinářství a proč se zdravé stravování stalo ideologií odtrženou od reality? V rozhovoru odpovídá prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Nikdy jsme neměli na výběr z tolika potravin jako dnes. Přesto se nám stále něco nelíbí. Nejsme až příliš zmlsaní?
Na první pohled to tak může vypadat. Žijeme v době absolutního nadbytku a v porovnání s předchozími generacemi jsme nepochybně náročnější. Slovo „zmlsaní“ ale úplně nevystihuje podstatu problému. Lidé dnes dbají na kvalitu a zajímají se o to, co nakupují. Přestože se český spotřebitel stále ještě rozhoduje podle peněženky, situace se postupně mění. Lidé více studují složení a původ, vyžadují kvalitu. Takže ano, jsme vybíravější, ale z rozumných důvodů.

A potravinami stále ještě plýtváme. Proč si jich nevážíme tolik jako naše babičky?
Je to dáno tím, jak se změnil náš vztah k jídlu a jeho hodnota v našich peněženkách. Pro naše babičky představovalo jídlo výsledek těžké fyzické práce, často si pamatovaly nedostatek a výdaje za potraviny tvořily velkou část rodinného rozpočtu. Dnes je jídlo relativně levné a snadno dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Když je něčeho nadbytek, naše hlava k tomu automaticky ztrácí úctu. Plýtvání je bohužel přímým důsledkem tohoto spotřebního komfortu. Málokdo si ale uvědomuje, že tím neplýtváme pouze samotnou potravinou, ale všemi zdroji, které byly na její výrobu potřeba, od energií a surovin až po lidský čas.

Přitom potravináři to nemají vůbec jednoduché. Aby na trhu uspěli, musí přicházet stále s něčím novým, bojovat o zákazníka, udržet si jeho pozornost. Náklady rostou, s dodavateli to asi také není procházka růžovým sadem. Firmy investují do nadčasových technologií, velké prostředky vkládají do zajištění hygieny, do obalových materiálů...
Popisujete to naprosto přesně. Veřejnost vidí jen finální produkt v regálu, ale už nevnímá ten obrovský tlak, pod kterým potravináři fungují. Na jedné straně stojí extrémně přísná legislativa, vysoké ceny energií, lidské práce a surovin, na druhé straně tlak řetězců na nízkou cenu, a zákazník, který vyžaduje inovace, ale nechce za ně zaplatit. Udržet v tomto prostředí kvalitu vyžaduje špičkový management a neustálé investice do automatizace. V současné době to vidíme například v mlékárenském průmyslu. Přestože jde o velmi inovativní obor, některé výrobky se nyní prodávají se ztrátou, protože je na trhu nadbytek mléka. Situaci navíc zkomplikovala čínská cla na evropské produkty a také uvolňování mrazírenských zásob másla. Stav v některých sektorech potravinářství je opravdu velmi složitý.

Potravinářská komora léta bojuje proti nadměrné unijní byrokracii. Dá se stručně vyjmenovat, co vám dnes dělá vrásky na čele, co české výrobce potravin nejvíce trápí a rozčiluje, okrádá o čas i peníze?
Nejvíce nás trápí to, že se z potravinářství stává spíše úřednická disciplína. Výrobcům dnes dělá vrásky na čele obrovská nekoncepčnost unijní legislativy. Typickým příkladem jsou neustále se zpřísňující požadavky na reporting v rámci udržitelnosti, kdy musíte dokládat původ každé suroviny do absurdních detailů, nebo chaotické regulace v oblasti obalových materiálů. Nově budou muset výrobci na obal uvádět i to, kdo vyrobil samotný obalový materiál. Pro zákazníka je to přitom naprosto zbytečná informace. Jeho zajímá, kdo a z čeho vyrobil danou potravinu, nikoliv obal.

Nejhorší na tom je, že tato byrokracie zcela ignoruje realitu trhu. Stojí to obrovské peníze, které pak logicky chybí v investicích do modernizace výroby nebo do mezd zaměstnanců. Evropská unie se snaží vše regulovat, ale výsledkem je jen to, že ztrácíme konkurenceschopnost vůči zbytku světa. A co v celém procesu citelně chybí, jsou jakékoliv reálné dopadové studie.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde: https://www.madambusiness.cz/rozhovory/6490-potravinari-jsou-hrdinove-ze-kterych-evropska-unie-dela-uredniky

Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-politalk-nikdo-nevi-jak-usmernit-slevove-akce-musi-to-zmenit-zakaznik-rika-odbornik-na-retail-40581356

Svaz průmyslu a dopravy ČR si vás dovoluje informovat o možnosti zapojit se do podnikatelské delegace, která doprovodí místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí Petra Macinku na jeho cestě do Izraele.

Podnikatelská mise se uskuteční v termínu 13. až 14. července 2026.

Delegace během cesty navštíví Tel Aviv. Součástí programu bude podnikatelské fórum, B2B/B2G networking a další doprovodné aktivity, které účastníkům umožní navázat nové obchodní kontakty a rozvíjet spolupráci s izraelskými partnery.

V případě zájmu o účast naleznete více informací zde: https://www.spcr.cz/podnikatelska-mise-do-izraele-2

V posledních letech bylo vyvinuto několik alternativních proteinových surovin, což svědčí o vysoké míře inovací v potravinářském průmyslu – podrobněji se tím zabývá výstup projektu LIKE-A-PRO nazvaný „Portfolia alternativních proteinových produktů“. API se vyrábějí z různých zdrojů, včetně rostlinných bílkovin, hub a mykoproteinů, hmyzu a mikroorganismů. Každá z těchto složek má v potravinářských výrobcích jiné využití, což dokazuje jejich univerzálnost a snadnou integraci do stávajících vzorců spotřeby potravin, aniž by bylo nutné provádět významné změny v chování. Argumenty pro alternativní proteinové ingredience jsou nejjasnější při diskusi o životním prostředí. Výroba potravin významně přispívá k emisím skleníkových plynů a je významnou příčinou využívání půdy, spotřeby vody a ztráty biologické rozmanitosti. V rámci tohoto výrobního procesu se ukazuje, že produkty z živočišných bílkovin mají největší dopad na životní prostředí v celém potravinovém řetězci, zejména hovězí a jehněčí produkty. Ukázalo se, že používání alternativních proteinových surovin má pozitivní vliv na životní prostředí díky nižší spotřebě zdrojů a nižším emisím těchto potravinářských produktů. Argumenty pro změnu stravovacích návyků podporují také zdravotní faktory. Vysoká konzumace červeného masa a zpracovaných masných výrobků je trvale spojována s rizikem neinfekčních onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky 2. typu a rakoviny. Zpracované masné výrobky byly dokonce klasifikovány jako karcinogenní pro člověka a červené maso jako „pravděpodobně karcinogenní“. Přesto celosvětová spotřeba masných výrobků v posledních desetiletích neustále rostla a podle stávající poptávky se předpokládá, že tento trend bude pokračovat. Na druhou stranu stravovací návyky s větším podílem rostlinných a alternativních bílkovin vykazují pozitivní přínosy pro zdraví a podporují koncept udržitelné zdravé výživy. 

Kromě výhod pro životní prostředí a zdraví se alternativní bílkoviny staly důležitým aspektem při řešení dalších problémů v potravinovém systému. Například k nasycení rostoucí světové populace v rámci planetárních limitů je třeba přejít k zdrojům bílkovin, které jsou efektivnější z hlediska využívání zdrojů. Na to poukazují různé studie, včetně studie Organizace OSN pro výživu a zemědělství, která zmiňuje potenciál potravin rostlinného a hmyzího původu pro přispění ke globální potravinové bezpečnosti. Je však třeba poznamenat, že začlenění API do potravinového systému lze dosáhnout spíše postupně než prostřednictvím zásadních změn ve stravování. Důkazy z výstupu projektu LIKE-A-PRO týkajícího se integrace alternativních bílkovin do stravy v EU naznačují, že přijatelnost alternativních bílkovin pro spotřebitele může být významně ovlivněna různými faktory, mezi nimiž jsou seznámenost, expozice a vnímání zdravotních a sociálních přínosů. Zvýšení dostupnosti, viditelnosti a přístupnosti alternativních zdrojů bílkovin proto může hrát důležitou roli při změně chování spotřebitelů. Ačkoli je v potravinovém systému ještě mnoho co zlepšovat, potenciál alternativních bílkovin při řešení otázek potravinové bezpečnosti a udržitelnosti v evropském potravinovém systému zůstává velmi slibný. Navzdory tomuto slibnému výhledu však vývoj a aplikace API zůstávají výzvou.

Celý článek s odkazy naleznete zde.

Absolutním vítězem soutěže Mlékárenský výrobek roku 2026 se stala novinka Pribináček natur výrobce Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, jíž porotci přidělili 92,4 bodu z celkových sto možných. Produkt vyhrál také v kategorii Tvarohové a mléčné dezerty. Cenu médií a cenu za novinku roku získal Choceňský jogurt matcha latte výrobce Choceňská mlékárna. Vítězi byli vyhlášeni na akci Oslava mléka v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Již 23. ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se letos zúčastnilo 20 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 55 výrobků. Ty byly hodnoceny celkem v devíti soutěžních kategoriích: mléko a mléčné nápoje, zakysané mléčné výrobky, tvarohové a mléčné dezerty, tvarohy včetně ochucených, čerstvé a pařené sýry, sýrové speciality, polotvrdé a tvrdé sýry, tavené sýry a tradiční pomazánkové. V rámci soutěže byly dále vyhlášeny Novinky roku 2026.

Více zde: https://www.zboziaprodej.cz/2026/06/05/v-soutezi-mlekarensky-vyrobek-roku-2026-zvitezila-novinka-pribinacek-natur/

Meteorologové sledují znepokojivý vývoj v oceánech po celém světě. Nové satelitní snímky ukázaly rozsáhlé oblasti Atlantiku a Středozemního moře, kde teplota vody překračuje dlouhodobý průměr až o pět stupňů Celsia. Odborníci zároveň varují, že už během léta může nastoupit mimořádně silný jev známý jako super El Niño. Ten v minulosti přinesl rekordní vedra, sucho i ničivé záplavy.

Nejnovější data evropského programu Copernicus zachytila rozsáhlou mořskou vlnu veder u pobřeží Francie, Španělska i v části Středozemního moře. Nadprůměrně teplá voda se objevila také v Lamanšském průlivu. Podle odborníků jde o další signál, že se klimatický systém dostává do mimořádně aktivní fáze.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/649405-blizi-se-neco-mimoradneho-satelitni-snimek-evropy-odhalil-signaly-ze-uderi-super-el-nino

Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.

Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.

Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.

Více zde: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/nealko-pivo-zaziva-boom-saha-po-nem-85-procent-cechu-a-tvori-pres-desetinu-trhu.html

Pokud se nepodaří uklidnit konflikt na Blízkém východě a obnovit stabilní dodávky energií z regionu Perského zálivu, čeká světovou ekonomiku výrazné zpomalení růstu, vyšší inflace i další zdražování úvěrů. Ve své nové prognóze před tím varovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informují například Financial Times.

Organizace zároveň upozorňuje, že by výpadky dodávek z oblasti Perského zálivu nezasáhly pouze energetiku. Nedostatek by se mohl týkat také zemědělských komodit a průmyslových vstupů, které jsou na region navázané. Dražší energie by zároveň zvýšily náklady na výrobu hnojiv, dopravu i samotnou zemědělskou produkci. OECD ve svých modelech operuje s podobným, tedy 50% nárůstem cen hnojiv a látek k jejich výrobě, oproti dnešku. To by mohlo vést k dalšímu růstu cen potravin a zvýšit tlak na inflaci po celém světě.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HQXdb/zpravy-ekonomika-oecd-varuje-prd-temnym-scenarem-v-pripade-krize-na-blizkem-vychode

Internetový prodejce Rohlík.cz zaznamenává rostoucí poptávku po ovoci a zelenině z českých farem. V sezoně se prodá zhruba polovina zboží v této kategorii právě z ČR. Nyní hledá další dodavatele drobného ovoce, ale i cuket nebo hrachových lusků.

Aktuálně spolupracuje Rohlík s více než stovkou dodavatelů v kategorii ovoce a zeleniny, obratově jí loni prodal za 2,6 miliardy korun. Dodavatelé ale stále podle generální ředitelky Miroslavy Vopatové chybějí. „Největší příležitost aktuálně vidí například u jahod, malin, rybízu, angreštu, peckovin, hrušek, cuket, lilků, květáku nebo hrachových lusků,“ uvádí firma.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-ovoce-zelenina-pestovani-rohlik-cz-obchod.A260603_134159_ekonomika_drh