Obliba farmářských trhů v Česku podle oslovených organizací roste mezi zemědělci, potravináři i zákazníky. Pro menší zemědělce představují důležitý, byť většinou doplňkový odbytový kanál, kde mohou za produkty získat vyšší cenu než při dodávkách do velkoobchodu.

„Pro malé výrobce je to často jediná cesta, jak prodat produkty s vyšší přidanou hodnotou bez placení zalistovacích poplatků řetězcům,“ uvedl mluvčí potravinářů Marek Zemánek.

Přímý prodej ale neznamená, že je účast na trhu bez nákladů, upozorňují odborníci. Do ceny se promítá nájemné za stánek, doprava, případně chladicí technika či personál, podotkl Zemánek. Pro zákazníka proto přímý prodej automaticky neznamená nižší cenu, často mohou být výrobky dražší než v supermarketech.

„Je potřeba si uvědomit, že do ceny je započítána mnohdy kvalitní surovina i ruční zpracování, jsou zde tedy logicky vyšší jednotkové náklady na suroviny, energie i práci než střední a velké podniky. Výroba lokálních potravin také zpravidla vyžaduje více času,“ tvrdí Zemánek.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/obliba-farmarskych-trhu-roste-za-cerstvost-a-lokalnost-jsou-lide-ochotni-si-priplatit/r~aaa296cea5750952671d5b6643e8aa64/

Klasické alkoholické pivo má v Česku problém: jeho spotřeba postupně klesá. Žízeň namísto něj zahání čím dál víc nealkoholické pivo, které na českém trhu dlouhodobě roste. Jen za minulý rok pivovary vyrobily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva a piv­ních mixů, což znamená dvojnásobek proti situaci před deseti lety. 

Lidé jednoduše mění svůj životní styl, do kterého už tolik nepasuje časté popíjení klasického piva. Podle loňského průzkumu Českého svazu pivovarů a sladoven si nealko pivo dopřeje aspoň občas 85 procent dospělých Čechů a víc než šedesát procent z nich po něm sáhne pravidelně. Nealko přitom přestává být řešením „pro řidiče a těhotné“, jak bylo ještě nedávno standardem, a stává se běžnou volbou.

Více zde: https://forbes.cz/zajem-o-nealko-pivo-dal-roste-cesi-buduji-pivovar-ktery-je-uplne-bez-alkoholu/

Ceny dusíkatých hnojiv, které po výkyvech na trhu s energiemi dosahují hodnot z roku 2022, mohou společně s drahou naftou zvýšit ceny potravin v supermarketech. Pokud se situace na Blízkém východě neuklidní, hrozí postupné zdražování potravin na evropském trhu, varovala ve svém výhledu Komise.

Červencový výhled pro zemědělské trhy od Evropské komise ukazuje vysokou nejistotu ohledně cen energií, vysoké výrobní náklady na hnojiva, ale také rizika související s počasím. Produkce mléčných výrobků, vepřového a drůbežího masa se v červenci 2026 pravděpodobně zvýší. Produkce obilovin se má držet kolem pětiletého průměru, zatímco produkce hovězího a skopového masa, cukru a olivového oleje se sníží.

Ceny potravin stále rostou jen mírně, ale zpráva varuje, že kontrakty na potravinářské komodity s dodávkami na další měsíce naznačují další růst cen do poloviny příštího roku. Je to způsobeno zpožděním dopadů zvýšených nákladů na energii, dopravu a dalších vstupů. Ty se postupně promítnou do cen farmářů, zpracovatelů a supermarketů.

Více zde: https://ekonomickydenik.cz/draha-hnojiva-energie-nova-vlna-zdrazovani-potravin/

EU je závislá na dovozu krmiv s vysokým obsahem bílkovin a je potřeba to alespoň částečně změnit, konstatovala Evropská komise. Vytvořila proto v červenci představený plán, podle kterého by se měl zvýšit podíl plodin z olejnin a bílkovinných plodin produkovaných v EU a používaných jako krmivo pro zvířata ze současných necelých 26 procent na 35 procent v roce 2035.

Dosáhnout toho chce podporou produkce luštěnin a sóji, podporou budování infrastruktury na skladování a zpracování i větší podporou pro pastvu zvířat.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/soja-lusteniny-krmivo-eu-dovoz.A260722_162729_ekonomika_drh

Někteří zemědělci na jihu Čech snižují stavy skotu v chovech, protože pro něj kvůli suchu nemají dostatek krmiva. První seče trávy, která je základní potravou pro dobytek, přinesly až o dvě třetiny nižší výnos než loni. ČTK to řekla ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná. Navíc kvůli vyššímu zájmu o porážku skotu čekají zemědělci dlouho na volný termín na jatkách.

Dále zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zemedelci-na-jihu-cech-snizuji-stavy-skotu-kvuli-suchu-nemaji-krmivo#google_vignette

Pokles inflace na nejnižší úroveň za posledních deset let je do jisté míry paradoxem. Nastal navzdory výpadku dodávek ropy, zkapalněného plynu a dalších komodit z Perského zálivu i navzdory více než pětiprocentnímu růstu nákladů na bydlení. Nízká inflace přitom nevyvolala výraznější vlnu nadšení. Navzdory zpomalení cenového růstu se reálné příjmy velké části obyvatel dosud nevrátily na předcovidovou úroveň.

Aktuálně nízká inflace je totiž jen krátkodobou iluzí. Za prvé ji uměle stlačila vládní opatření, jako je přesun nákladů na obnovitelné zdroje energie do státního rozpočtu, cenové stropy na pohonné hmoty či snížení spotřební daně z nafty. Návrat spotřební daně na původní úroveň tak představuje první krok návratu k realitě. Další přibližně tři desetiny procentního bodu ubralo překvapivě výrazné zlevnění potravin. Pohled z okna ani na teploměr však nenaznačují, že bychom si nižších cen potravin měli užívat i nadále. Přechod jejich cen z poklesu zpět k růstu přitom může s celkovou inflací výrazně zahýbat.

Dále zde: https://nazory.hn.cz/c1-67907060-nizka-inflace-je-jen-kratkodobou-iluzi-nahoru-ji-pozenou-hlavne-ceny-energii

Litr mléka se v obchodech prodává i za šest nebo sedm korun. V akcích se dostal níž než balená voda. Jeho cena přitom podle mlékáren nepokrývá ani náklady na výrobu, která je u mléka nesrovnatelně náročnější než u vody.

Začátkem července se mléko v Lidlu prodávalo za 6,90 korun, tento týden bylo v Penny Marketu dokonce o korunu levnější. Mlékárny přitom v květnu podle Státního zemědělského intervenčního fondu dostávaly za litr v průměru 9,80 koruny, samotné zpracování a balení pak podle Potravinářské komory přidá další dvě až 2,5 koruny.

Kvůli přebytku mléka a tlaku některých řetězců musejí mlékárny vybrané výrobky prodávat se ztrátou, tvrdí Potravinářská komora. „Žádný podnik na světě nedokáže dlouhodobě vyrábět a prodávat se ztrátou. To matematicky nevychází,“ řekla prezidentka komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-mleko-je-levnejsi-nez-balena-voda-40588262

Po letech odkladů schválil europarlament před prázdninami usnadnění genetických úprav rostlin. Tzv. nové genomické techniky (NGT) se budou dělit do dvou kategorií – ty, které by mohly vzniknout i při konvenčním šlechtění, budou mít prakticky status jako běžné rostliny.

Že NGT nejsou strašákem, se domnívá i mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Bude ale nutné vyvracet mnohé mýty a fámy ohledně genetických úprav, dodává. „Stačí se podívat například na hoax o logu žabičky na potravinách, kdy lidé věřili, že jim do jídla meleme obojživelníky. Představa, jak potravináři po nocích chytají na rybnících žáby do sítí, aby je tajně pašovali do čokolády, je sice úsměvná, ale ukazuje, jak snadno lidé uvěří nesmyslům,“ podotkl mluvčí.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-eu-gmo-ngt-genetika.A260719_173035_ekonomika_drh

Shodu nemají čeští politici, ani samotní obchodníci. Zda by velké prodejny měly o svátcích zavírat úplně, nebo naopak zůstat otevřené po celý rok, nemají navíc jednotně vyřešené ani vedení obchodních řetězců. Trochu překvapivě přitom všichni nevolají po uvolnění pravidel prodeje – někteří by spíše zachovali nynější stav se zavíráním o vybraných svátcích.

Současná pravidla už skoro deset let nařizují prodejnám o ploše přes 200 metrů čtverečních zavřít o sedmi vybraných svátcích po celý den a navíc na Štědrý den od poledne. Lidem ale vadí, že si před každým svátkem musí ověřovat, zda bude, nebo nebude zavřeno.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zavrit-nebo-prodavat-o-svatcich-neshodnou-se-ani-retezce-40588399

Zelenina se letos pěstuje na menší ploše než loni. Soběstačnost činí asi 30 procent. Zelinářům chybí pracovníci, shánějí je proto ze zahraničí, kde se dá. Když je seženou, tak jim ale starosti neubývají – nové povinnosti jim přináší třeba Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele.

O trochu více červené řepy a rajčat než loni, ale také méně špenátu a zejména hlavních druhů zeleniny, z nichž nejčastěji vaří české kuchařky: tedy cibule, mrkve a zelí. To jsou hlavní změny na plochách osetých zeleninou českými pěstiteli pro letošní sezonu, jejíž sklizeň právě začala. Zelenina se letos v Česku pěstuje na ploše 11 824 hektarů, což je o 447 hektarů méně než loni.

Zelináři si letos stýskají zejména kvůli výkyvům počasí, rostoucím nákladům, nedostatku pracovní síly, byrokracii a tlaku konkurence ze zahraničí. Celkem jsou schopni zabezpečit soběstačnost Česka zeleninou zhruba ze čtvrtiny, víc než z poloviny hlavně u zelí a mrkve.

Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/sklizen-zeleniny-zacala-pestitele-drti-vrtkave-pocasi-i-byrokracie/

Ceny mlékárenských produktů v poslední době propadly. Mléko se v akci nabízí i za pouhých šest korun a české máslo za dvacet. Mlékárny varují, že cenová hladina je neudržitelná a své produkty prodávají pod náklady.

Potravinářská komora upozorňuje, že mlékárny se potýkají s vysokými náklady na energie, obaly nebo lidskou práci. „Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle potravinářů jsou v současné situaci pod silným tlakem také zpracovatelé surovin. „Ti totiž nesou náklady na moderní technologie, energie, mzdy, přísné hygienické standardy, kontrolu kvality, celkovou bezpečnost potravin i plnění až absurdních evropských požadavků na obalovou a odpadovou legislativu,“ uvádí komora.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/maslo-za-20-korun-mleko-za-6-korun-ceny-se-utrhly-z-retezu-co-stoji-za-prudkym-zlevnenim-517135

Naučit děti pít mléko nebylo dlouhou dobu finančně snazší. Po propadech cen, na které si zemědělci i mlékaři stěžovali, když mléko stálo pod 10 korun, nasadily nyní obchodní řetězce ještě těžší kalibr. Na jeden den stál litr mléka v Penny Marketu 5,9 koruny, podobnou akci pro majitele věrnostních kartiček inzerovala i Billa.

Mlékaři upozorňují, že tragická situace se netýká jenom ČR, ale celé Evropské unie. „Máslo pod 20 korun a litr mléka za 6 korun. Takto neuvěřitelně dnes leckdy vypadají ceny v obchodech. Kvůli přebytku suroviny v Evropě a tlaku některých obchodních řetězců jsou mlékárny nuceny prodávat vybrané produkty se ztrátou,“ podotkla komora mlékařů. Podle její prezidentky Dany Večeřové hrozí zejména menším podnikům zavírání.

„Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Ale přesně v téhle pasti teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-mleko-ceny-zemedelstvi.A260716_152204_ekonomika_drh

V Evropě ubývá prasat, skotu i dalších hospodářských zvířat. Evropská komise proto připravila strategický plán, jak chovatele takzvaně udržet nad vodou a zároveň snížit závislost na dovozu krmiv. České ministerstvo zemědělství plán vítá, zároveň ale upozorňuje, že bez peněz a férovějších pravidel se situace farmářů nezlepší.

Zvířat v evropských chovech ubývá dlouhodobě. Loni bylo v Evropské unii 131,5 milionu prasat a 71,6 milionu kusů skotu. Oproti roku 2015 klesly počty prasat téměř o devět procent a skotu skoro o deset procent. Pro farmáře to znamená méně jistoty, pro státy větší závislost na dovozu a pro celý sektor riziko, že některé chovy zcela zmizí.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-v-evrope-ubyva-prasat-a-skotu-eu-chysta-strategicky-plan-40587757

Nejhorší sucha zasáhla střední Evropu podle mediálního pokrytí v roce 2003. Následoval rok 2022 a také roky 2015, 2018 a 2025. Čeští vědci spolupracovali s kolegy z dalších šesti zemí na projektu, jehož cílem bylo zjistit, jak média reflektují dopady extrémního počasí v teplém období roku, jako jsou epizody sucha, vlny veder a přírodní požáry.

Nejčastěji šlo o dopady na zemědělství, ať už se týkaly poklesu výnosů či růstu cen potravin. Mezi další dopady, které média akcentovala, byly lesní kalamity či nízká úroveň zásob podzemní vody.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/podle-medialniho-pokryti-zasahlo-nejhorsi-sucho-stredni-evropu-v-roce-2003/r~aaa29751164fb4e54d1f66a7111d97dd/?lp=1

České obchodní inspekci dochází trpělivost s obchodními řetězci, které setrvale porušují pravidla a lákají na falešné slevy v regálech. Od dubna do června padly pokuty za rekordních téměř 24 milionů korun a poprvé i jedna maximální pětimilionová pokuta za opakované pochybení pro Penny Market. Milionové pokuty zaplatí také Billa a Albert.

Pro srovnání, pokuty byly třikrát vyšší než v prvním čtvrtletí, kdy dosáhly osmi milionů korun.

Z deseti největších pokut nejvíce zaplatí Penny Market, dohromady jde o tři pokuty za 10,7 milionu korun. Billa pak dostala dvě pokuty za 4,75 milionu a Albert za 3,7 milionu korun. S relativně nízkými pokutami okolo milionu tentokrát vyvázly Kaufland a Lidl.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-za-falesne-slevy-padly-rekordni-pokuty-40588211

Přebytek mléka v Evropě, který tlačí dolů ceny mléka a másla, společně s tlakem některých řetězců, nutí podle Potravinářské komory ČR mlékárny prodávat vybrané produkty se ztrátou. K přebytku mléka přispěla čínská cla na evropské mléčné výrobky, nižší poptávka na mezinárodním trhu a také válka na Blízkém východě, která komplikuje export.

Zejména menším mlékárnám kvůli tomu nyní podle nich hrozí zavírání provozů. Se stejným problémem se potýkají mlékárny i v dalších evropských zemích, zástupci evropských mlékáren se proto podle komory sešli s eurokomisařem Christophem Hansenem a řešili s ním současný nepříznivý stav. Evropská komise by v návaznosti na problémy v sektoru měla letos představit novou směrnici o nekalých obchodních praktikách.

"Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence," uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Více zde: https://zemedelec.cz/potravinarka-komora-mlekarny-kvuli-nizkym-cenam-prodavaji-se-ztratou-hrozi-zavirani-provozu/

Máslo pod 20 korun a litr mléka za 6 korun. Takto neuvěřitelně dnes leckdy vypadají ceny v obchodech. Kvůli přebytku suroviny v Evropě a tlaku některých obchodních řetězců jsou mlékárny nuceny prodávat vybrané produkty se ztrátou. Minulý týden se sešli zástupci mlékáren napříč Evropou s eurokomisařem Christophem Hansenem a řešili s ním současný nepříznivý stav. Výrobci se shodli, že dlouhodobě takto podnikat nelze a zejména menším mlékárnám nyní reálně hrozí zavírání provozů.   

Přestože výkupní ceny surového mléka od zemědělců v uplynulých měsících klesly, náklady mlékáren na energie, obaly a lidskou práci zůstávají vysoké a v některých případech dokonce dál rostou. Výsledkem je značné rozevírání nůžek. Zpracovatelé jsou tak nuceni některé výrobky prodávat se ztrátou, často jen proto, aby se vůbec v obchodech udrželi.

„Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Potravinářská komora ČR v této souvislosti považuje za zásadní upozornit, že debata o situaci v zemědělství a potravinářství se nemůže omezovat pouze na prvovýrobu. Pod silným tlakem jsou nyní právě zpracovatelé. Ti totiž nesou náklady na moderní technologie, energie, mzdy, přísné hygienické standardy, kontrolu kvality, celkovou bezpečnost potravin i plnění až absurdních evropských požadavků na obalovou a odpadovou legislativu.  

Evropa mluví jedním hlasem

Vážnost situace potvrdilo i krizové jednání z minulého týdne. Zástupci mlékáren a svazů z různých států se sešli s evropským komisařem pro zemědělství Christophem Hansenem a napříč celým sektorem panovala absolutní shoda. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Zástupci jednotlivých zemí přitom popsali konkrétní dopady krize.

„Zatímco v posledních letech se krize týkala převážně másla, a to zejména v obdobích, kdy se na trh uvolňovaly mrazírenské zásoby, dnes je situace vážná v celém sektoru. Když jsem mluvil s kolegy, všechny mlékárny napříč evropským trhem řeší úplně stejné problémy. Drží nás pod krkem vysoké náklady a prodejní cena je u některých výrobků nedokáže pokrýt. Už nejde o selektivní problém jednoho produktu, ale o ohrožení celého oboru,“ uvedl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček, který se v minulém týdnu rovněž jednání v Bruselu zúčastnil.

Také Německo akcentovalo, že žádný podnik nemůže dlouhodobě fungovat a prodávat své výrobky se ztrátou. Španělsko poukázalo na hluboké ekonomické problémy tamních mlékáren, které pohání neustálý růst vstupních nákladů. Francie během jednání požadovala otevření a revizi směrnice o nekalých obchodních praktikách. Rakousko pak upozornilo na kritickou situaci malých výrobců ve vysokohorských oblastech, kteří logicky nedokážou konkurovat dumpingovým cenám a již nyní dodávají mléko hluboko pod svými výrobními náklady.

Brusel se podívá na vliv obchodních řetězců

Eurokomisař Christophe Hansen dal evropským mlékárnám za pravdu a potvrdil, že není možné, aby podniky dodávaly své výrobky na trh se ztrátou. Dlouhodobá data totiž jasně ukazují deformaci trhu. Největší podíl na konečné ceně pro spotřebitele začíná mít maloobchod, zatímco samotní zemědělci a potravináři ztrácejí. Evropská komise chce proto ještě v letošním roce představit novou směrnici o nekalých obchodních praktikách.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Přebytek mléka v Evropě, který tlačí dolů ceny mléka a másla, společně s tlakem některých řetězců nutí podle Potravinářské komory ČR mlékárny prodávat vybrané produkty se ztrátou. K přebytku mléka přispěla čínská cla na evropské mléčné výrobky, nižší poptávka na mezinárodním trhu a také válka na Blízkém východě, která komplikuje export.

„Žádný podnik na světě nedokáže fungovat tak, že dlouhodobě vyrábí a prodává se ztrátou. To jednoduše matematicky nevychází. Přesně v téhle pasti ale teď mlékárny jsou. Na základních potravinách, jako je mléko nebo máslo, dnes vyloženě prodělávají. Firmy nemohou donekonečna dotovat levné nákupy na úkor vlastní existence,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/mlekarny-ceny-mleka.A260714_154522_ekonomika_rie

Ceny krabice mléka v síti Penny začínaly pětikorunou a konkurence spustila vlastní slevovou lavinu. Mlékaři si zoufají a mluví o deformaci trhu.

Když litr mléka letos ve slevách klesl pod deset korun, mlékaři obviňovali obchodníky z podrážení cen. Vedle mléka privátních značek řetězců v akci za devět korun se prodávala dvakrát dražší značková mléka tuzemských mlékáren a nikdo je nekupoval.

Teď přišel ještě větší extrém. Síť Penny vrhla do regálů trvanlivé polotučné mléko vlastní značky Boni s cenovkou 5,90 Kč. Nejnižší neakční cena tohoto mléka za posledních třicet dní podle etikety byla 7,90 Kč.

„Je to totální deformace cen. Mohu k tomu říct jen to, že loni touto dobou se litr mléka z mlékáren nakupoval za 13,30 Kč bez DPH, letos za 9,70 Kč. Jak je možné, že se prodává tak levně, když jen obal stojí 2,50 Kč,“ podivuje se. Dál ovšem věc komentovat nechtěl s vysvětlením, že se svaz může dostat do problémů s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže. Vyjádření k cenám potravin jsou obecně citlivou záležitostí.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-retezec-prodava-mleko-za-sest-korun-uplny-nesmysl-nechapou-mlekari-310913

Ekonomové varují, že letošní výjimečně silný klimatický cyklus El Niño by mohl způsobit závažný šok v oblasti globálních cen potravin, který by mohl trvat až do roku 2028. Tento klimatický cyklus ohrožuje úrodu po celém světě a přispívá k inflaci, kterou již nyní přiživuje válka v Íránu.

V době, kdy domácnosti po celém světě již pociťují tlak prudce rostoucích životních nákladů, odborníci tvrdí, že extrémní jev by mohl tento tlak ještě zvýšit. Vyhlídka na nový inflační šok také znepokojuje centrální banky a přispívá k obavám, že úrokové sazby by mohly zůstat na zvýšených úrovních.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/kvuli-super-el-ninu-je-v-ohrozeni-ryze-olej-cukr-i-kava-varuji-odbornici.A260713_112223_eko-zahranicni_jadv

Od hmyzu po DNA analýzu. Mladí vědci přinášejí do českého potravinářství inovace, které mají potenciál pro praxi. Potvrdil to další ročník studentské soutěže „Studenti pro kvalitu potravin“, kde Potravinářská komora ČR ocenila ty nejlepší vědecké práce. Ukazuje se, že těsné propojení akademické sféry s průmyslem je klíčem k reálným řešením pro udržitelnost, bezpečnost a moderní technologie v potravinářské výrobě.   

„Je radost vidět, že mladí lidé dnes nepřinášejí jen teorii, ale mají i věcný pohled na to, co náš průmysl v praxi opravdu potřebuje. S mladými talenty spolupracujeme rádi a chceme je v jejich úsilí dál maximálně podporovat. Pro obě strany jde o win-win situaci. Studenti si mohou osahat reálný byznys a my v průmyslu získáme novou energii a nápady, bez kterých se moderní potravinářství zkrátka neposune,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Celkovou vítězkou ročníku se stala Bc. Karolína Táborová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Odbornou porotu zaujala prací zaměřenou na moderní genetické metody detekce alternativních proteinů v potravinách (Multiplexní qPCR detekce Locusta migratoria a Schistocerca gregaria).

Porota udělila nejvyšší ocenění také v jednotlivých specializovaných kategoriích, které kopírují hlavní trendy moderního potravinářství:

Kategorie: Marketing a systémy řízení při výrobě potravin
Bc. Marika Tkáčová, MBA (MENDELU)
Možnosti zapojení lokálních farmářů do školního stravování v Jihomoravském kraji

Kategorie: Udržitelnost a environmentální aspekty výroby potravin
Ing. Petra Libertová (ČZU)
Comprehensive use of apricot kernels: the effect of processing methods on the nutritional quality of apricot kernel oil and flour

Kategorie: Kvalita a technologie výroby
Bc. Barbora Barochová (ČZU)
Fermentace jedlého hmyzu
Mgr. Barbora Drabová (VETUNI)
Účinnost ochranných kultur v mletém mase

Kategorie: Analýza potravin
Bc. Lucie Šimáková (VŠCHT)
Ovesné nápoje: hodnocení rizika kontaminace mykotoxiny

Do národního finále postoupilo 16 nejlepších studentů a studentek z předních českých univerzit (Česká zemědělská univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická, Mendelova univerzita, Veterinární univerzita, Jihočeská univerzita, Univerzita Tomáše Bati). Odborná hodnotící komise se přitom nezaměřila jen na samotnou vědeckou úroveň a kvalitu prezentace, ale také na uplatnitelnost výsledků v reálném potravinářském provozu.

Všichni účastníci finálového kola obdrželi osvědčení o účasti a drobné dárky, pro nejlepší z nich pak byl připraven diplom za umístění, který pro ně znamená skvělý odrazový můstek do profesního života. Potravinářská komora ČR tímto děkuje všem zapojeným univerzitám za aktivní podporu mladých talentů a členům komise za jejich expertní práci.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

12 July 2026

Podpory za současného vedení ministerstva zemědělství jdou stále více velkým hráčům, vadí Asociaci soukromého zemědělství. Poukazuje na plánovaná dotační pravidla, podle kterých by na podzim měly v evropském programu získat většinu z 1,9 miliardy korun určených na zpracování zemědělské výroby firmy s minimálně 250 zaměstnanci.

Potravinářská komora upozorňuje, že by se nemělo hledět jenom na produkci surovin, ale právě i na zpracovávání potravin v tuzemsku. „Právě zde se zásadně rozcházíme s pohledem Asociace soukromého zemědělství, která debatu o podpoře zpracovatelského sektoru zužuje především na otázku, zda má podporu získat větší podnik. Takové pojetí podle nás pomíjí samotnou podstatu problému,“ poznamenává mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj se republika, pokud nechce dovážet zpracované výrobky ze zahraničí, bez investic do kapacit tuzemských potravinářů neobejde. „Místo stavění malých a velkých podniků proti sobě je třeba vnímat zemědělství a potravinářství jako jeden propojený celek. Menší producenti posilují pestrost trhu, regionální nabídku a lokální vazby. Větší zpracovatelské podniky zajišťují objem, dostupnost a stabilitu dodávek. Česká republika potřebuje obojí,“ doplnil.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-prv-asz.A260707_154824_ekonomika_drh

10 July 2026

Evropská komise zahájila antidumpingové vyšetřování dovozu pekingských kachen z Číny. Reagovala tím na stížnost pěti evropských producentů, podle nichž čínská státní podpora deformuje výrobní náklady a umožňuje prodávat kachní maso v Evropské unii za uměle nízké ceny.

Šetření se bude týkat dovozu celé řady výrobků z pekingské kachny, od celých kusů přes porce až po čerstvé, chlazené, zmrazené, solené, uzené nebo jinak zpracované maso.

Dále zde: https://www.hrot24.cz/clanek/eu-antidumping-cina-pekinska-kachna-dovoz-HBpas

10 July 2026

Světová meteorologická organizace (WMO) upozorňuje na rychlý vývoj jevu El Niño v Tichém oceánu. Podle aktuálních klimatických modelů by mohl během druhé poloviny roku 2026 dosáhnout silné intenzity a zařadit se mezi nejvýraznější cykly od začátku moderních měření.

Podmínky pro vznik El Niño se již podle meteorologů vytvořily. Modelové předpovědi naznačují, že jev bude v období od července do září dále sílit a vrcholu by mohl dosáhnout na konci podzimu a během zimy na severní polokouli. Některé modely předpokládají, že teplota povrchových vod ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu překročí dlouhodobý průměr o více než 2 °C, informuje ve své tiskové zprávě Světová meteorologická organizace (WMO).

Dále zde: https://cnn.iprima.cz/svetu-hrozi-rekordni-super-el-nino-vedra-i-zaplavy-mohou-byt-intenzivnejsi-nez-se-cekalo-516719

09 July 2026

Steak, játra, kuře nebo svíčková jsou některá ze slov, která se do budoucna budou moci pojit pouze s masem. Členské státy Evropské unie po europarlamentu na konci června finálně schválily omezení názvů pro bezmasé varianty.

Mimo jiné se nebude moci nazývat masem ani „maso“ vypěstované v laboratorních podmínkách. Podle Evropské rady tak má dojít k posílení práv zemědělců. Ti sloučení například pod Agrární komorou to vítají.

Podobně se k problematice staví i mluvčí potravinářů Marek Zemánek, který ale poukázal na minulé zkušenosti s rostlinnými nápoji. „Řada spotřebitelů je dodnes považuje za plnohodnotnou náhradu mléka, přestože je jejich výživové složení odlišné. Právě proto je důležité, aby názvy potravin co nejpřesněji odpovídaly jejich skutečné povaze a nepřispívaly k mylnému dojmu, že různé výrobky jsou z výživového hlediska zaměnitelné,“ dodal.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-zemedelstvi-vegetarian-zakon-eu.A260708_131723_ekonomika_drh

09 July 2026

Svaz výrobců nealkoholických nápojů podporuje opatření, která účinně přispívají k ochraně zdraví dětí a mladistvých. Energetické nápoje nejsou určeny dětem a výrobci sdružení ve Svazu svoji komunikaci necílí na děti ani nezletilé. Pokud stát zvažuje omezení prodeje energetických nápojů osobám mladším 16 let, měl by návrh připravit na základě vědeckých dat, jasně definovaných pravidel a po otevřené diskusi se všemi dotčenými stranami. Regulace by neměla vznikat pod tlakem levicových nevládních organizací, jako je Ministr zdraví. Samotný zákaz navíc nemusí automaticky vést ke snížení celkového příjmu kofeinu u mladistvých. Pokud nebude regulace dobře nastavena, přesune se část spotřeby k jiným kofeinovým výrobkům, jejichž složení umožní regulaci obcházet. Dlouhodobě účinnější je kombinace odpovědně nastavených opatření, vzdělávání, osvěty a aktivní role rodičů, škol i zdravotnických odborníků.

Komentář prezidenta Svazu výrobců nealkoholických nápojů Michala Dytterta byl zveřejněn v rubrice PRO A PROTI v 28. čísle týdeníku Echo.

08 July 2026

Britský maloobchodní řetězec Tesco podle informací deníku Financial Times (FT) zvažuje prodej svých aktivit ve střední Evropě, tedy v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Firma údajně jedná s bankéři o možných variantách budoucnosti těchto podniků, které dohromady zaměstnávají více než 22 tisíc lidí, z toho asi 10 tisíc je z Česka.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-tesco-zvazuje-odchod-z-ceska-40587114

08 July 2026

Jak je možné, že mlékárna koupí od zemědělce mléko za deset korun, zpracuje ho, zabalí a řetězec to stejné mléko prodá za sedm korun? Takhle čarují v Lidlu, kde nyní litr mléka koupíte za 6,90 Kč.

Nyní, začátkem července 2026, prodává Lidl v akci mléko Madeta za 6,90 Kč. V květnu 2026 přitom zaplatily mlékárny za litr mléka zemědělcům v průměru 9,80 Kč (před rokem šlo o 13,30 Kč). Když připočtěme náklady 2–2,50 Kč na litr, stojí mlékárnu litr mléka jen v nákladech kolem třinácti korun za litr. 

Více zde: https://www.vitalia.cz/clanky/lidl-prodava-litr-mleka-za-6-90-kc-jde-o-totalni-deformaci-cen-zlobi-se-mlekari/

07 July 2026

Zemědělské a potravinářské firmy na jihu Čech trápí nedostatek mladých lidí. Studenty ale práce v oboru neláká a 63 procent z nich chce najít uplatnění jinde. Vyplývá to z průzkumu Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK) mezi zaměstnavateli a studenty středních a vysokých škol.

Zaměstnavatelé v průzkumu potvrdili, že získat nové pracovníky je mimořádně obtížné. Nejvíce postrádají pracovníky na provozních pozicích, jako jsou traktoristé, řidiči, ošetřovatelé zvířat, dojiči, obsluha výrobních linek nebo pracovníci logistiky.

Firmy nepovažují za problém nedostatek odborných znalostí, ale například nedostatečnou samostatnost při řešení problémů, nízkou pracovní morálku, odpovědnost a praktické pracovní návyky.

Dále zde: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/na-jihu-cech-maji-problem-absolventum-se-nechce-pracovat-v-zemedelskych-a_2607072042_lar

06 July 2026

V Česku je po prvních sečích nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Méně je například sena nebo slámy užívané pro krmení skotu, ale i jako podestýlka pro drůbež. Pokles produkce způsobilo sucho i vysoké teploty v posledním červnovém týdnu. Vyplynulo to z vyjádření zemědělců, které ČTK oslovila. Druhá seč by po deštích mohla být podle odborníků lepší. Náklady na krmiva ale zemědělcům i tak patrně stoupnou.

Více zde: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-je-kvuli-suchu-po-prvnich-secich-nedostatek-krmiv-pro-hospodarska-zvirata