Fastfoodový řetězec KFC o víkendu musel zavřít některé své pobočky v Česku, například v Mostu nebo Liberci. „Nachystali jsme si na víkend zásoby na vysoce nadprůměrný zájem, posílili směny, ale stejně jste předčili veškerá naše očekávání,“ napsal řetězec v neděli na Facebooku. Momentálně nemá kompletní nabídku a čeká, až bude mít zásoby pohromadě.
V uplynulém měsíci řadu Čechů překvapily v obchodech ceny některých základních potravin. Jak potvrzují údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), více lidé zaplatili mimo jiné za brambory, mléko, ale také ovoce. Naopak lépe na tom byli ti, kteří si v květnu sjednali organizovanou dovolenou nebo zájezd.
České domácnosti si při nákupech musejí opět sáhnout hlouběji do peněženek. Růst cen byl v květnu znatelný hlavně při pořizování potravin. Nejvýraznější skok zaznamenaly brambory, ty zdražily meziměsíčně o 28,8 %, hned za nimi je polotučné trvanlivé mléko – o 14,1 %.
„Vyšší ceny byly i u ovoce o 5,3 %, vepřového masa o 5,3 % a drůbeže o 4,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 14,1 %,“ uvádí na webu ČSÚ.
Světová banka snížila svůj výhled globálního hospodářského růstu pro letošní rok na nejnižší úroveň od pandemie nemoci covid-19 a varovala před rostoucími ekonomickými dopady války na Blízkém východě, které se promítají do ekonomik po celém světě. Světová ekonomika má letos vzrůst o 2,5 procenta, což je o 0,1 procentního bodu méně, než předpokládala Světová banka ve svém lednovém odhadu. Průměrná inflace má činit čtyři procenta, uvedla banka ve své zprávě Global Economic Prospect.
Loni globální hrubý domácí produkt stoupl o 2,9 procenta. To je o 0,2 procentního bodu více, než banka odhadovala v lednu. Světová banka upozornila, že konflikt na Blízkém východě způsobil prudký růst cen energií, což zvyšuje inflační tlaky a může vést k vyšším úrokovým sazbám, protože centrální banky se snaží růst cen tlumit.
Světová banka zároveň oznámila, že okamžitě uvolní až šedesát miliard dolarů na pomoc rozvojovým zemím, které jsou krizí zasaženy nejvíce. Tato částka by mohla v horizontu patnácti měsíců vzrůst až na sto miliard dolarů.
Dále zde: https://forbes.cz/svetova-banka-snizila-vyhled-globalniho-rustu-je-na-nejnizsi-urovni-od-pandemie/
Od poloviny června začne platit novelizovaná vyhláška, podle které se bude muset na medu uvádět konkrétní stát, ze kterého pochází. Pokud bude z více zemí, bude se na etiketě psát procentuální podíl, uvedl ve čtvrtek na tiskové konferenci potravinový ombudsman Jindřich Fialka z ministerstva zemědělství.
Med je dlouhodobě jednou z nejfalšovanějších potravin. Staré etikety budou moci být vyprodané, nové medy ale už budou muset mít nové značení.
Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/med-potraviny-znaceni-etikety.A260611_112258_ekonomika_drh
Žijeme v době nadbytku, přesto si nabídky potravin vážíme méně než generace rodičů a prarodičů. Čeští producenti přitom denně svádějí tvrdý boj. Čelí totiž nerovné konkurenci ze třetích zemí, nadbytečné unijní byrokracii a tvrdému vyjednávání s obchodními řetězci. Jaká je realita českého potravinářství a proč se zdravé stravování stalo ideologií odtrženou od reality? V rozhovoru odpovídá prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Nikdy jsme neměli na výběr z tolika potravin jako dnes. Přesto se nám stále něco nelíbí. Nejsme až příliš zmlsaní?
Na první pohled to tak může vypadat. Žijeme v době absolutního nadbytku a v porovnání s předchozími generacemi jsme nepochybně náročnější. Slovo „zmlsaní“ ale úplně nevystihuje podstatu problému. Lidé dnes dbají na kvalitu a zajímají se o to, co nakupují. Přestože se český spotřebitel stále ještě rozhoduje podle peněženky, situace se postupně mění. Lidé více studují složení a původ, vyžadují kvalitu. Takže ano, jsme vybíravější, ale z rozumných důvodů.
A potravinami stále ještě plýtváme. Proč si jich nevážíme tolik jako naše babičky?
Je to dáno tím, jak se změnil náš vztah k jídlu a jeho hodnota v našich peněženkách. Pro naše babičky představovalo jídlo výsledek těžké fyzické práce, často si pamatovaly nedostatek a výdaje za potraviny tvořily velkou část rodinného rozpočtu. Dnes je jídlo relativně levné a snadno dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Když je něčeho nadbytek, naše hlava k tomu automaticky ztrácí úctu. Plýtvání je bohužel přímým důsledkem tohoto spotřebního komfortu. Málokdo si ale uvědomuje, že tím neplýtváme pouze samotnou potravinou, ale všemi zdroji, které byly na její výrobu potřeba, od energií a surovin až po lidský čas.
Přitom potravináři to nemají vůbec jednoduché. Aby na trhu uspěli, musí přicházet stále s něčím novým, bojovat o zákazníka, udržet si jeho pozornost. Náklady rostou, s dodavateli to asi také není procházka růžovým sadem. Firmy investují do nadčasových technologií, velké prostředky vkládají do zajištění hygieny, do obalových materiálů...
Popisujete to naprosto přesně. Veřejnost vidí jen finální produkt v regálu, ale už nevnímá ten obrovský tlak, pod kterým potravináři fungují. Na jedné straně stojí extrémně přísná legislativa, vysoké ceny energií, lidské práce a surovin, na druhé straně tlak řetězců na nízkou cenu, a zákazník, který vyžaduje inovace, ale nechce za ně zaplatit. Udržet v tomto prostředí kvalitu vyžaduje špičkový management a neustálé investice do automatizace. V současné době to vidíme například v mlékárenském průmyslu. Přestože jde o velmi inovativní obor, některé výrobky se nyní prodávají se ztrátou, protože je na trhu nadbytek mléka. Situaci navíc zkomplikovala čínská cla na evropské produkty a také uvolňování mrazírenských zásob másla. Stav v některých sektorech potravinářství je opravdu velmi složitý.
Potravinářská komora léta bojuje proti nadměrné unijní byrokracii. Dá se stručně vyjmenovat, co vám dnes dělá vrásky na čele, co české výrobce potravin nejvíce trápí a rozčiluje, okrádá o čas i peníze?
Nejvíce nás trápí to, že se z potravinářství stává spíše úřednická disciplína. Výrobcům dnes dělá vrásky na čele obrovská nekoncepčnost unijní legislativy. Typickým příkladem jsou neustále se zpřísňující požadavky na reporting v rámci udržitelnosti, kdy musíte dokládat původ každé suroviny do absurdních detailů, nebo chaotické regulace v oblasti obalových materiálů. Nově budou muset výrobci na obal uvádět i to, kdo vyrobil samotný obalový materiál. Pro zákazníka je to přitom naprosto zbytečná informace. Jeho zajímá, kdo a z čeho vyrobil danou potravinu, nikoliv obal.
Nejhorší na tom je, že tato byrokracie zcela ignoruje realitu trhu. Stojí to obrovské peníze, které pak logicky chybí v investicích do modernizace výroby nebo do mezd zaměstnanců. Evropská unie se snaží vše regulovat, ale výsledkem je jen to, že ztrácíme konkurenceschopnost vůči zbytku světa. A co v celém procesu citelně chybí, jsou jakékoliv reálné dopadové studie.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde: https://www.madambusiness.cz/rozhovory/6490-potravinari-jsou-hrdinove-ze-kterych-evropska-unie-dela-uredniky
Regulovat slevové akce není šťastné, i když je to už začarovaný kruh, ze kterého nevede jednoduchá cesta ven, říká k situaci na maloobchodním trhu odborník z poradenské společnosti Deloitte Michal Černý. Změnit to podle něj mohou sami zákazníci, pokud dají najevo, že už nestojí o nabarvené cedulky akcí, které často ani nejsou slevami. Černý také uklidňuje – válka na Blízkém východě by neměla mít tak silný dopad, jako měla pandemie covidu.
Svaz průmyslu a dopravy ČR si vás dovoluje informovat o možnosti zapojit se do podnikatelské delegace, která doprovodí místopředsedu vlády a ministra zahraničních věcí Petra Macinku na jeho cestě do Izraele.
Podnikatelská mise se uskuteční v termínu 13. až 14. července 2026.
Delegace během cesty navštíví Tel Aviv. Součástí programu bude podnikatelské fórum, B2B/B2G networking a další doprovodné aktivity, které účastníkům umožní navázat nové obchodní kontakty a rozvíjet spolupráci s izraelskými partnery.
V případě zájmu o účast naleznete více informací zde: https://www.spcr.cz/podnikatelska-mise-do-izraele-2
V posledních letech bylo vyvinuto několik alternativních proteinových surovin, což svědčí o vysoké míře inovací v potravinářském průmyslu – podrobněji se tím zabývá výstup projektu LIKE-A-PRO nazvaný „Portfolia alternativních proteinových produktů“. API se vyrábějí z různých zdrojů, včetně rostlinných bílkovin, hub a mykoproteinů, hmyzu a mikroorganismů. Každá z těchto složek má v potravinářských výrobcích jiné využití, což dokazuje jejich univerzálnost a snadnou integraci do stávajících vzorců spotřeby potravin, aniž by bylo nutné provádět významné změny v chování. Argumenty pro alternativní proteinové ingredience jsou nejjasnější při diskusi o životním prostředí. Výroba potravin významně přispívá k emisím skleníkových plynů a je významnou příčinou využívání půdy, spotřeby vody a ztráty biologické rozmanitosti. V rámci tohoto výrobního procesu se ukazuje, že produkty z živočišných bílkovin mají největší dopad na životní prostředí v celém potravinovém řetězci, zejména hovězí a jehněčí produkty. Ukázalo se, že používání alternativních proteinových surovin má pozitivní vliv na životní prostředí díky nižší spotřebě zdrojů a nižším emisím těchto potravinářských produktů. Argumenty pro změnu stravovacích návyků podporují také zdravotní faktory. Vysoká konzumace červeného masa a zpracovaných masných výrobků je trvale spojována s rizikem neinfekčních onemocnění, včetně srdečních chorob, cukrovky 2. typu a rakoviny. Zpracované masné výrobky byly dokonce klasifikovány jako karcinogenní pro člověka a červené maso jako „pravděpodobně karcinogenní“. Přesto celosvětová spotřeba masných výrobků v posledních desetiletích neustále rostla a podle stávající poptávky se předpokládá, že tento trend bude pokračovat. Na druhou stranu stravovací návyky s větším podílem rostlinných a alternativních bílkovin vykazují pozitivní přínosy pro zdraví a podporují koncept udržitelné zdravé výživy.
Kromě výhod pro životní prostředí a zdraví se alternativní bílkoviny staly důležitým aspektem při řešení dalších problémů v potravinovém systému. Například k nasycení rostoucí světové populace v rámci planetárních limitů je třeba přejít k zdrojům bílkovin, které jsou efektivnější z hlediska využívání zdrojů. Na to poukazují různé studie, včetně studie Organizace OSN pro výživu a zemědělství, která zmiňuje potenciál potravin rostlinného a hmyzího původu pro přispění ke globální potravinové bezpečnosti. Je však třeba poznamenat, že začlenění API do potravinového systému lze dosáhnout spíše postupně než prostřednictvím zásadních změn ve stravování. Důkazy z výstupu projektu LIKE-A-PRO týkajícího se integrace alternativních bílkovin do stravy v EU naznačují, že přijatelnost alternativních bílkovin pro spotřebitele může být významně ovlivněna různými faktory, mezi nimiž jsou seznámenost, expozice a vnímání zdravotních a sociálních přínosů. Zvýšení dostupnosti, viditelnosti a přístupnosti alternativních zdrojů bílkovin proto může hrát důležitou roli při změně chování spotřebitelů. Ačkoli je v potravinovém systému ještě mnoho co zlepšovat, potenciál alternativních bílkovin při řešení otázek potravinové bezpečnosti a udržitelnosti v evropském potravinovém systému zůstává velmi slibný. Navzdory tomuto slibnému výhledu však vývoj a aplikace API zůstávají výzvou.
Celý článek s odkazy naleznete zde.
Absolutním vítězem soutěže Mlékárenský výrobek roku 2026 se stala novinka Pribináček natur výrobce Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, jíž porotci přidělili 92,4 bodu z celkových sto možných. Produkt vyhrál také v kategorii Tvarohové a mléčné dezerty. Cenu médií a cenu za novinku roku získal Choceňský jogurt matcha latte výrobce Choceňská mlékárna. Vítězi byli vyhlášeni na akci Oslava mléka v Národním zemědělském muzeu v Praze.
Již 23. ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se letos zúčastnilo 20 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 55 výrobků. Ty byly hodnoceny celkem v devíti soutěžních kategoriích: mléko a mléčné nápoje, zakysané mléčné výrobky, tvarohové a mléčné dezerty, tvarohy včetně ochucených, čerstvé a pařené sýry, sýrové speciality, polotvrdé a tvrdé sýry, tavené sýry a tradiční pomazánkové. V rámci soutěže byly dále vyhlášeny Novinky roku 2026.
Meteorologové sledují znepokojivý vývoj v oceánech po celém světě. Nové satelitní snímky ukázaly rozsáhlé oblasti Atlantiku a Středozemního moře, kde teplota vody překračuje dlouhodobý průměr až o pět stupňů Celsia. Odborníci zároveň varují, že už během léta může nastoupit mimořádně silný jev známý jako super El Niño. Ten v minulosti přinesl rekordní vedra, sucho i ničivé záplavy.
Nejnovější data evropského programu Copernicus zachytila rozsáhlou mořskou vlnu veder u pobřeží Francie, Španělska i v části Středozemního moře. Nadprůměrně teplá voda se objevila také v Lamanšském průlivu. Podle odborníků jde o další signál, že se klimatický systém dostává do mimořádně aktivní fáze.
Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.
Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.
Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.
Pokud se nepodaří uklidnit konflikt na Blízkém východě a obnovit stabilní dodávky energií z regionu Perského zálivu, čeká světovou ekonomiku výrazné zpomalení růstu, vyšší inflace i další zdražování úvěrů. Ve své nové prognóze před tím varovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informují například Financial Times.
Organizace zároveň upozorňuje, že by výpadky dodávek z oblasti Perského zálivu nezasáhly pouze energetiku. Nedostatek by se mohl týkat také zemědělských komodit a průmyslových vstupů, které jsou na region navázané. Dražší energie by zároveň zvýšily náklady na výrobu hnojiv, dopravu i samotnou zemědělskou produkci. OECD ve svých modelech operuje s podobným, tedy 50% nárůstem cen hnojiv a látek k jejich výrobě, oproti dnešku. To by mohlo vést k dalšímu růstu cen potravin a zvýšit tlak na inflaci po celém světě.
Internetový prodejce Rohlík.cz zaznamenává rostoucí poptávku po ovoci a zelenině z českých farem. V sezoně se prodá zhruba polovina zboží v této kategorii právě z ČR. Nyní hledá další dodavatele drobného ovoce, ale i cuket nebo hrachových lusků.
Aktuálně spolupracuje Rohlík s více než stovkou dodavatelů v kategorii ovoce a zeleniny, obratově jí loni prodal za 2,6 miliardy korun. Dodavatelé ale stále podle generální ředitelky Miroslavy Vopatové chybějí. „Největší příležitost aktuálně vidí například u jahod, malin, rybízu, angreštu, peckovin, hrušek, cuket, lilků, květáku nebo hrachových lusků,“ uvádí firma.
Co dusí české výrobce potravin? V nové epizodě Polcastu o tom diskutují ekonom Dominik Stroukal a Jan Šimek z JTZE s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory České republiky.
České potravinářství podle Večeřové čelí rostoucím nákladům, přísné a někdy bizarní obalové legislativě, tlaku obchodníků nebo levné zahraniční konkurenci ze třetích zemí, kde neplatí evropské normy.
👉 Jak hypermarkety deformují vnímání skutečné ceny potravin?
👉 Proč Evropská unie řeší barvy obalů místo konkurenceschopnosti?
👉 Proč jsou české potraviny jedny z nejlevnějších v Evropě?
👉 Jak mohou dohody s Mercosurem, Austrálií nebo Ukrajinou poškodit evropské výrobce?
Celý Polcast najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=KA8RBp2ECQU
Pracovní skupina k transparentnosti potravinového řetězce zvažuje rozšířit monitoring cen potravin, zákaz jakýchkoliv slevových akcí ale zavést nehodlá. V tiskové zprávě to po dnešním jednání skupiny uvedlo ministerstvo zemědělství. Před zákazem slev varoval například Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), podle kterého by vedl ke zdražení základních potravin o 15 až 20 procent.
„Dnešní jednání jasně potvrdilo, že slevy nikdo zakázat nechce. Pouze pan Prouza se snaží veřejnosti namluvit opak, přičemž se mu věcné argumenty očividně nehodí do krámu. Na sociálních sítích proto systematicky maže naše komentáře, ve kterých mu toto stanovisko dlouhodobě a opakovaně potvrzujeme,“ uvedla v reakci pro Blesk Dana Večeřvá, prezidentka Potravinářské komory ČR.
„Spíše bychom se měli ptát, zda jím propočítané skokové zdražení o 15 až 20 procent není ve skutečnosti tajným přáním samotných obchodních řetězců, jak ceny potravin opět vyhnat nahoru. Pan Prouza tímto způsobem řetězce ke zdražování v podstatě sám vybízí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by se měl mít v následujících týdnech velmi na pozoru,“ dodala Večeřová.
Nedávný zásah Státní veterinární správy v pražské Sapě, při němž bylo odhaleno více než 300 kilogramů masa a ryb neznámého původu, ukazuje jen malou část mnohem většího problému: masivní prodej nebezpečného zboží bez dohledatelného původu nebo přímo padělků. Celková škoda způsobená prodejem padělaného zboží dosahuje v ČR nejméně 28 miliard korun ročně. Stát tak na daních ročně přichází o 13,7 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na ochranu práv duševního vlastnictví a dlouhodobě monitoruje prodej padělků v České republice.
„Kontroly na tržnicích, zvláště na těch asijských, opakovaně odhalují pochybení, od prodeje neoznačených potravin bez českých etiket až po skladování masa a mořských plodů v naprosto nevhodných podmínkách. Tyto tržnice nesmí být zónou bez pravidel,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
„České potravinářské firmy dnes plní přísné hygienické, veterinární, kvalitativní i administrativní požadavky. Pokud ale vedle nich na trhu funguje dovoz a prodej zboží, u něhož není srovnatelně kontrolován původ, složení ani podmínky výroby, vzniká zásadně nerovné prostředí. To poctivé výrobce oslabuje, protože nedokážou konkurovat cenou, což spotřebitele vystavuje riziku,“ dodává Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
Hospodářská komora vás zve na "Česko-turecké podnikatelské fórum".
Termín: 23. června 2026 (od 9:30)
Místo: Hospodářská komora ČR, Florentinum - Recepce A, Na Florenci 2116/15, Praha 1
Tureckou podnikatelskou delegaci tvoří 17 významných tureckých podnikatelů, kteří zastupují klíčové firmy v oborech bateriové technologie, zdravotnictví a farmacie, obranné technologie, dále z oblasti výroby strojů a zařízení, z kovoprůmyslu a výrobce a velkoobchodníky s potravinami (přibližně 2-3 společnosti z každého odvětví). Delegaci vede prezident Obchodní komory Kayseri, kterého doprovází členové představenstva komory. Seznam podnikatelské delegace naleznete zde.
Jednacím jazykem akce je angličtina.
Účast na akci je zdarma, je však podmíněna registrací prostřednictvím tohoto odkazu.
Zde naleznete předběžný program akce.
Svaz průmyslu a dopravy ČR si vás dovoluje pozvat na "Česko-řecké podnikatelské fórum", které proběhne v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu.
Termín: 9. červen 2026 (10:30 - 14:00)
Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Politických Vězňů 20, Praha 1
Akce se zúčastní řecké firmy ze sektorů potravinářství, destilérství, energetiky a infrastruktury. Půjde tak o příležitost k navázání nových obchodních kontaktů a vzájemné spolupráce.
Předběžný seznam řecké delegace najdete v příloze.
Účast na akci je zdarma, je však podmíněna registrací na tomto odkazu.
Čeští výrobci potravin dlouhodobě rozvíjejí své produkty a pružně reagují na měnící se očekávání spotřebitelů v oblasti kvality, chuti i výživy. Inovace přitom zahrnují jak vývoj nových výrobků, tak zdokonalování těch stávajících, včetně úprav jejich složení. Tento trend potvrdil i 13. ročník Ceny Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Zatímco vloni odborná porota vybírala z 39 produktů, letos zájem výrazně vzrostl na rekordních 82 přihlášených výrobků.
Potravinářský sektor v Česku kontinuálně inovuje a přichází s širokou škálou nových řešení. Ta zahrnují jak vývoj zcela nových produktů, tak zdokonalování těch stávajících, například úpravou jejich nutričního profilu. Výsledkem je pestrá nabídka, která reflektuje aktuální očekávání spotřebitelů v oblasti chuti, kvality i výživy.
Ve zlepšování výživové hodnoty se dnes prosazují dva hlavní směry. Na jedné straně stojí snižování obsahu cukru a soli nebo nasycených mastných kyselin, na druhé pak cílené posilování podílu bílkovin, vlákniny a celozrnných složek. Výrobci tak úspěšně mění zažité receptury, aniž by tím utrpěla výsledná chuť produktů.
„Letošní vítězové dokazují, že čeští potravináři inovovat umí a výsledky jsou velmi zdařilé. Oceněna byla například kořenicí směs zcela bez soli, sterilovaná červená řepa bez přidaného cukru nebo minerální vody bez cukru a umělých sladidel. Výrobci tak ukazují, že úpravy složení mohou probíhat postupně a citlivě, s ohledem na měnící se preference spotřebitelů, a v některých případech mohou vést až k úplnému vynechání přidaného cukru či soli,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Cílem této dlouhodobé iniciativy Potravinářské komory ČR je systematická podpora inovací a ocenění firem, které investují finance i úsilí do vývoje kvalitních novinek. O tom, že se trh rozvíjí, svědčí i letošní rekordní zájem. Hodnotící komise posuzovala celkem 82 inovativních výrobků od 28 přihlášených společností. Úspěch oceněných produktů, mezi nimiž jsou velké i menší podniky, jen potvrzuje vysokou úroveň, pestrost a technologický pokrok napříč trhem. Hodnocení se uskutečnilo v moderním zázemí Potravinářského pavilonu České zemědělské univerzity v Praze - Suchdole.
Oceněné společnosti v každé kategorii převzaly prestižní certifikát „Cena Potravinářské komory za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ v rámci uplynulého veletrhu CZECH FOOD EXPO.
Kompletní výsledky naleznete v tiskové zprávě nebo na webových stránkách www.soutez.foodnet.cz.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Máslo za 39 korun, o týden později za 69. Pro mnoho Čechů je hra s ceníky dávno normální – na slevy si zvykli natolik, že regálová cena u části potravin přestala být skutečnou cenou. Výrobci tvrdí, že řetězce zboží uměle předražují, aby slevy vypadaly větší. Stát se chystá zasáhnout, obchodníci ale namítají, že zásah by nákupy jen zdražil.
Spor se soustředí hlavně na dvě věci: nadbytek slev, mnohdy uměle přifouknutých, a prodej zboží levněji, než za kolik ho obchodníci nakoupili. „Řetězce se v honbě za zákazníky chytly do pasti, kterou si samy nastavily, a teď se z ní nemohou dostat,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. „Výsledkem je, že některé slevy v obchodech ve skutečnosti vůbec žádnými slevami nejsou,“ dodal.
Ještě závažnější je podle komory prodej pod nákupní cenou. Pokud řetězec prodá maso za 80 korun za kilogram, ačkoliv ho nakoupil za sto, zákazník si zvykne, že 80 korun je běžná cena. Cenovka 120 korun v místním řeznictví pak vypadá jako přemrštěná, i když odpovídá reálným nákladům. „To je pro malé prodejce likvidační,“ upozornil Zemánek.
Zákaz prodeje pod nákupní cenou české právo dříve znalo. Byl součástí zákona o významné tržní síle do roku 2016, kdy jej vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) vypustila s příslibem, že ho přesune do zákona o cenách. K tomu ale nedošlo.
Milovníci jahod už můžou mít hody, na mnoha místech totiž začínají samosběry. Připravit se musíte ale na cenu okolo stovky za kilo. Podle ovocnářů se totiž na úrodě podepsaly jarní mrazy a sucho.
Někteří pěstitelé jahod hlásí, že jejich úroda bude nižší. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka odhady ukazují, že by mohlo být o 30 až 40 procent jahod méně. Situace se ale liší podle lokality.
Podle mluvčího Potravinářské komory ČR bude ve vyšších polohách nebo v místech, kde mrazy udeřily nejvíc, úroda slabší, což se může projevit vyšší cenou jahod.
Více zde: https://cnn.iprima.cz/samosbery-jahod-zacaly-ale-priplatime-si-na-vine-jsou-mrazy-a-sucho-513119
Řetězec KFC v úterý dočasně uzavřel všech svých 140 restaurací. Pobočky zůstaly mimo provoz do 11 hodin. Po problémech s kvalitou zavádí řetězec digitální systém kontroly bezpečnosti potravin a hygieny. „Kolem našich restaurací vznikla diskuse, do které jsme měli vstoupit dříve a hlavně otevřeněji,“ vysvětluje ředitelka KFC pro Česko.
Řetězec s rychlým občerstvením KFC je pod tlakem už několik měsíců. Série internetových reportáží dříve upozornila na problémy se zkaženým masem. Situaci následně přiživily i kontroly v pobočkách v Liberci a pražských Dejvicích, které pochybení potvrdily. Firma navíc několik měsíců na vznesená obvinění nereagovala, čímž spekulace ještě posílila.
Firma zavádí například digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin a hygieny. Vedoucí směny má nejméně dvakrát denně kontrolovat jednotlivé části kuchyně, od čistoty povrchů po teploty při přípravě jídel. Údaje se nově zapisují do systému a jsou dostupné na dálku.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kfc-novy-start.A260526_083823_ekonomika_vebe
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dál varuje před možnou globální potravinovou krizí. Zatímco minulý týden upozornila na riziko prudkého zdražení potravin kvůli problémům kolem Hormuzského průlivu, nově popsala i konkrétní krizové scénáře. Podle expertů se může šok během několika měsíců postupně přelít z energetiky až do běžných obchodů.
Podle organizace se současná krize bude šířit po etapách. Nejprve dopadne na energetiku a dopravu, následně zdraží hnojiva a osiva. Poté začnou klesat zemědělské výnosy, porostou ceny základních komodit a nakonec se problém projeví přímo v cenách potravin pro spotřebitele.
Oborový web Food Ingredients First upozornil, že největší obavy expertů míří právě na trh s hnojivy – moderní zemědělství na nich zůstává silně závislé a prudké zdražení může podle analytiků rychle zasáhnout produkci potravin po celém světě. Server zároveň připomněl, že ceny potravin už několik měsíců rostou kvůli drahým energiím a nestabilitě na Blízkém východě.
Bruselští regulovčíci se chystají odpálit novou nálož regulací, které zvýší náklady firem, zatíží je další administrativou a spotřebitelům vytáhnou z kapes tisíce korun.
„Legislativa v tomto stavu přináší do podnikání jen zmatek. Hrozí, že firmy budou muset kvůli měnícím se výkladům stále dokola investovat do nových obalových řešení. Nutit podniky utrácet miliony za technologie, aniž by znaly přesná pravidla pro příští měsíce, je absurdní,“ upozorňuje Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory.
Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
Zákon vymezuje oblasti kritické infrastruktury. Jde o energetiku, dopravu, zdravotnictví, vodárenství, bankovnictví, potravinářství, bezpečnost, digitální služby, veřejnou správu a vesmír, který zákon přiřazuje do gesce ministerstva dopravy.
Zda budou konkrétní firmy považované za takzvané subjekty kritické infrastruktury, se dozví v červenci. Týká se to i bank, obchodních řetězců nebo čerpacích stanic. Pokud stát rozhodne, že se bez nich v krizi neobejde, budou muset přijmout taková bezpečnostní opatření, aby mohly fungovat i při povodních, blackoutech, pandemiích a podobně. Také budou muset hlásit bezpečnostní incidenty.
Evropská komise představila první kroky na podporu zemědělců včetně zrušení cel na část hnojiv. Farmáři však požadují výraznější zásahy, zejména omezení uhlíkového cla CBAM a emisních povolenek. Vedle rostoucích nákladů řeší sektor i následky jarních mrazů, které poškodily úrodu po celé republice.
Zemědělcům v Evropské unii by měly dočasně klesnout náklady na hnojiva. Unie totiž na konci minulého týdne na jeden rok zrušila dovozní cla na některá dusíkatá hnojiva, především močovinu a amoniak. Opatření se nebude vztahovat na dovoz z Ruska a Běloruska. Evropská komise očekává, že krok ušetří zemědělcům a výrobcům hnojiv zhruba 60 milionů eur. Samotní farmáři ale upozorňují, že jde pouze o částečné řešení hlubších problémů evropského zemědělství.
Pozvánka na jeden z nejvýznamnějších potravinářských veletrhů v Asii. Zájemci mohou využít exkluzivní sponzorský program pro ubytování.
Termín: 13. až 15. srpna 2026
Místo konání: Hong Kong Convention & Exhibition Centre
Pro koho je akce ideální: Importéři, hotely, supermarkety, obchodní řetězce, dovozci a provozovatelé kaváren.
Počet míst v programu je omezený. Jako registrovaný návštěvník můžete získat proplacené ubytování v partnerském hotelu podle délky své návštěvy.
Pokud máte zájem, obrátit se můžete přímo na pražskou kancelář HKTDC: Sandra Bogarová (+420 733 640 663, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.).
Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací připravilo další sérii odborných kurzů zaměřené na označování potravin, aktuální požadavky potravinářské legislativy i individuální konzultace pro management.
Označování potravin (22. 6. 2026)
Určeno pro pracovníky potravinářských firem, manažery, technology, pracovníky kvality, pracovníky odpovědné za vývoj, kontrolu a uvádění potravin na trh i další odborníky, kteří se v praxi zabývají správným označováním balených i nebalených potravin a chtějí si ujasnit aktuální legislativní požadavky, povinné údaje na obalech a nejčastější praktické chyby.
Náplň: Přehled hlavních legislativních požadavků na označování potravin, včetně povinných údajů dle nařízení EU č. 1169/2011; požadavky na označování balených i nebalených potravin, práce s dobrovolnými údaji, logy, značkami kvality, výživovými a zdravotními tvrzeními; praktické modelové příklady, upozornění na časté chyby.
ONLINE PŘIHLÁŠKA
Individuální konzultace AI pro management
Řešení na míru pro strategické a bezpečné zavedení AI do Vašeho podniku.
Přínos: Příprava strategie, audit dat a vyčíslení ekonomických úspor.
Podpora: Mentoring při klíčových rozhodnutích a jednáních s dodavateli.
ONLINE DOTAZNÍK
Dotazy k obsahu kurzů nebo procesu přihlášení ráda zodpoví Nikola Kaderková (+420 602 109 072, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.).
Maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že Maďarsko zakáže dovoz významné části zemědělských produktů z Ukrajiny. Nařízení se týká většiny druhů masa, zeleniny, obilovin, vajec a také například medu nebo vína. Vláda krok zdůvodňuje ochranou domácích zemědělců a stabilitou trhu.
Maďarsko omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů zavedlo již v dubnu 2023. Současné kroky vlády tak podle úřadů představují především zpřesnění a znovuukotvení existujících pravidel v právním systému po změnách souvisejících s ukončením výjimečného stavu 14. května.
Na cenovkách v regálech obchodů to zatím vidět není, ale hrozí, že brzy bude. Krize kolem Íránu a Hormuzského průlivu, přes nějž proudí významná část světové ropy a surovin pro výrobu hnojiv, zdražuje zemědělcům paliva, dopravu i další vstupy. Farmáři, potravináři i obchodníci ve vzácné shodě varují, že roste tlak na ceny potravin.
Vysoké ceny nafty navíc mají dopad na všechny články dodavatelského řetězce. Postupné zdražování tak připouštějí i potravináři. „Pokud současné americko-íránské napětí na Blízkém východě potrvá, zvýšené výdaje na logistiku a energie se do konečných cen promítnou již letos,“ prohlásil Marek Zemánek z Potravinářské komory.
Patrné to je podle něj třeba v pekárenství. „Některé pekárny zavážejí i několikrát denně, a proto jsou nuceny zavádět palivové příplatky,“ dodal.
Dražší doprava se promítá také do cen dovozového zboží, například rýže, pistácií nebo exotického ovoce.
Plošné zdražení celého nákupního košíku se nicméně podle Zemánka zatím neočekává. Dražší mohou být spíše jednotlivé potraviny, u nichž se vyšší náklady promítají rychleji, například zmíněné pečivo z regionálních pekáren s častými závozy nebo hovězí maso. U něj cenu tlačí nahoru i dlouhodobý pokles stavu skotu v Evropské unii a silná světová poptávka.
