• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Novela zakazující prodej energetických nápojů dětem do 14 let dopadne podle kritiků i na nápoje, které poslanci regulovat nechtěli. Může jít o chybu v legislativě.

Kritici, stranou diskuzí o tom, zda energetické nápoje zakázat, či ne, varují před nezamýšleným vedlejším efektem novely. Problém je podle nich už v samotné definici energetických nápojů, obsažené v komplexním pozměňovacím návrhu. Ty definuje jako nápoje, které obsahují více než 150 miligramů kofeinu v jednom litru, případně má podíl guarany či taurinu. U těchto látek však limitní množství neuvádí.

Taurin je další obvyklou složkou energetických nápojů, jenomže je obsažen i v jiných nápojích, jako jsou některé kojenecké vody či kojenecká mléka. Obecně se považuje za látku, která je v nízkých dávkách vhodná pro vývoj mozku kojenců. Podle kritiků novely proto hrozí, že se prakticky veškerá kojenecká výživa posune do kategorie energetických nápojů.

„V navrhované definici energetického nápoje vidíme prostor pro nejasný výklad. Doufáme, že cílem předkladatelů není regulovat výrobky, které s energetickými nápoji nemají nic společného, jako je například kojenecká výživa. Takový výklad by šel proti samotnému smyslu zákona, který má chránit děti, a ne komplikovat prodej běžných potravin,“ poskytl stanovisko mluvčí komory Marek Zemánek.

Navrhovaná regulace taurinu je podle komory zásadní nepřesností a neznalostí existující legislativy. „Taurin je podle nařízení EU 609/2013 látka, která se smí přidávat do počáteční a pokračovací kojenecké výživy, do potravin pro zvláštní lékařské účely a také do náhrad celodenní stravy pro regulaci hmotnosti. Nařízení EU 2016/217 dokonce stanovuje maximální množství taurinu, které lze do kojenecké výživy přidávat, a to 2,9 mg na 100 kJ,“ uvedl Zemánek.

Dále zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-regulace-sunaru-radleru-i-vod-zakaz-energetaku-muze-mit-necekany-efekt-285076

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili rezoluci týkající se Ukrajiny a jejího členství v Evropské unii. V usnesení ocenili úsilí Kyjeva o posílení demokratických institucí a vyzvali Evropskou komisi, aby co nejrychleji zahájila jednání o otevření prvních vyjednávacích kapitol přístupových rozhovorů, a to za předpokladu, že Ukrajina dokončí započaté reformy.

K tématu zde: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-europoslanci-schvalili-rezoluci-o-ukrajine-chteji-ji-v-eu-40537970

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Evropská unie rozhodla, že z regálů zmizí některé potraviny obsahující uzenou příchuť vytvořenou pomocí kouřových aromat. Nejde tedy o tradičně uzené výrobky, ale o ty, u nichž byla tato látka vyvinuta jako alternativa k běžnému uzení a zároveň neprošly schválením EU. Výrobci nyní musí receptury upravit a dosáhnout kouřové chuti jiným způsobem, a to bez navýšení nákladů.

Kouřová aromata byla původně vyvinuta jako alternativa k tradičnímu uzení a měla dodat typickou chuť a barvu potravinám bez emisí kouře a s přesně standardizovaným složením. „Postupem času se ale jejich využití rozšířilo do mnoha dalších produktů, kde by je nikdo nečekal,“ vysvětlil Marek Zemánek, tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory.

Používají se nejen v masných výrobcích či sýrech, ale i v chipsech, BBQ omáčkách nebo v různých průmyslových přísadách.

„Nárůst jejich využívání vedl k tomu, že spotřebitelé byli vystaveni vyšším dávkám i širšímu spektru těchto látek. Z technologického pomocníka se tak stal univerzální ochucovací prostředek,“ dodal Zemánek.

Nové receptury a alternativy

Výrobci potravin se na změny připravují a již nyní hledají nové způsoby, jak nahradit kouřovou chuť. „Naše společnost již u většiny dotčených výrobků složení změnila v souladu s novou legislativou a na nové receptury kompletně přejde v nejbližší době. Portfolio výrobků nebude touto změnou omezeno,“ uvedl tiskový mluvčí Martin Frýdl z Orkla Food Česko a Slovensko, jež stojí například za značkami Vitana či Hamé.

Část z nich se vrací k tradičnímu uzení skutečným kouřem, i když je to náročnější a dražší. Jiní vyvíjejí nové přírodní alternativy, například extrakty z pražených obilovin, koření či dřeva.

„Na trhu se již objevují takzvané smoke-free flavours, tedy dochucovadla, která nejsou založena na kouřovém kondenzátu, ale mají typickou kouřovou chuť a vůni,“ dodal Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/kourova-chut-evropska-unie-aroma-potravina-uzene-zakaz.A250907_184446_eko-zahranicni_krd?zdroj=sph_hp

Ministerstvo školství vydalo několik dní před začátkem nového školního roku dlouho očekávanou vyhlášku, podle níž by se měli žáci a studenti stravovat. Zástupci Asociace společného stravování (ASPOS) ale reformu kritizují. Rodiče si podle nich za obědy připlatí, zatímco děti budou obměněné pokrmy vyhazovat.

Změny podmínek se týkají kolem osmi tisíc školních jídelen. Podle ASPOS, který zastupuje skoro tisícovku vedoucích těchto stravovacích zařízení, však povedou k tomu, že rodiče za obědy zaplatí více. Navíc prý hrozí, že dětští strávníci budou nové pokrmy častěji vyhazovat.

Aktualizace 30 let starého spotřebního koše přinese na talíře žáků a studentů v průměru méně masa, naopak přibýt by měly ryby a luštěniny. Větší důraz bude kladen na ovoce a zeleninu, výrazně se omezí konzumace cukrů, zvláště v nápojích.

Dále zde: https://cnn.iprima.cz/reforma-skolniho-stravovani-kritici-varuji-pred-zdrazovanim-resort-se-haji-kvalitou-potravin-484342

Kde končí běžné zpracování potravin a začíná „to nebezpečné“? Které ultrazpracované jsou nejhorší a jak to poznat? Proč je domácí zavařování často méně „čisté“ než průmyslová výroba? Jak se pozná kvalitní paštika? Je normální, že sýry nebo jogurty vydrží i tři měsíce v lednici? I to jsme probrali s Janem Pivoňkou z Ústavu konzervace potravin Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Dá se říct, že typickým příkladem ultrazpracované potraviny jsou instantní jídla z pytlíků?
Tak jednoduché to určitě není. Nelze říct, že každá instantní nebo dehydratovaná potravina (zbavená vody; díky tomu je možné uchovat chuť jídla prakticky beze změny a omezit používání konzervantů, pozn. red.) je automaticky ultrazpracovaná nebo nevhodná. Dnes si můžete koupit celou řadu kvalitních výrobků, co jsou založené jen na vysušených základních surovinách – například zelenině, mase nebo luštěninách – a po zalití vodou mají velmi dobrou výživovou hodnotu, srovnatelnou s jídlem připraveným z čerstvých surovin. Na druhé straně existují i instantní výrobky, jež jsou postavené téměř výhradně na aromatech, dochucovadlech, zahušťovadlech a levných tucích. Typicky třeba některé polévky nebo hotová jídla, kde chybějí původní potraviny a výživová hodnota je velmi nízká. Takže říkat, že „instantní = špatné“, by bylo příliš zjednodušující. Vždy záleží na konkrétním složení a způsobu zpracování.

Dnes se ve velkém vyrábějí veganské alternativy a rostlinné náhražky živočišných produktů, jako jsou párky, burgery a podobně. Co na to říkáte?
Za mě jsou nejproblematičtější kategorií jednoznačně rostlinné imitace sýrů. Ty, které se dnes prodávají nejčastěji, bývají složené převážně z kokosového tuku, zahušťovadel, škrobů a solí. Neobsahují téměř žádné bílkoviny, zato mají vysoký podíl sacharidů a nasycených mastných kyselin – právě kvůli použití kokosového tuku. Nutričně tedy nejde o příliš kvalitní potravinu. Navíc bývají označené logem Vegan a snaží se vyvolat dojem zdravé a udržitelné potraviny, přičemž neplní ani jedno. Označení potraviny jako veganské má především etický rozměr. Zkratka „veganské rovná se zdravé nebo ekologické“ je nesmyslná. Na druhou stranu, do vývoje a výroby těchto rostlinných náhrad byly investovány značné prostředky a to má vliv i na to, jak se o nich dnes mluví a proč je kolem nich tolik humbuku.

Celý rozhovor zde: https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/jan-pivonka-potravina-instantni-jidlo-kvalita-strava-vscht.A250829_868018_zdravi_krd

Potravinová soběstačnost Česka je na ústupu. Zatímco podle ekonoma Petra Bartoně přinášejí dovozy levnější potraviny a ochranu před výkyvy trhu, místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář varuje, že krize i pandemie ukázaly nezastupitelnou roli domácích producentů. Debata v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS přinesla ostrý střet názorů.

„My se konkurence nebojíme. Ale musí být stejné podmínky hry. My máme welfare, audity, přísná pravidla. A pak se sem pustí maso třeba z Mercosuru, které nic z toho nesplňuje. To není férový konkurenční boj,“ zdůraznil Bednář.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/sobestacnost-neni-zadarmo-proc-ceske-maso-a-zelenina-mizi-z-pultu-484675

Prezidentka Dana Večeřová v pořadu Máte slovo diskutovala o aktuálních tématech, jako jsou rostoucí ceny potravin a problematický dovoz výrobků z Ukrajiny.

Hlavním bodem debaty bylo, jak levný dovoz ovlivňuje situaci na českém trhu. Potravinářská komora ČR nesouhlasí s dovozy z Ukrajiny, protože nemusí splňovat stejné kvalitativní a hygienické normy jako potraviny produkované v České republice. Tato situace nejenže vytváří nerovné podmínky pro naše zemědělce, ale může ohrozit i bezpečnost potravin pro tuzemské spotřebitele.

Více informací si můžete pustit v celém záznamu pořadu: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10175540660-mate-slovo-s-m-jilkovou/225411030520022/

Česko si zákazem chovu nosnic v klecích naběhlo, varují chovatelé. Také obchodníci vysílají signály, že je obtížné zajistit dost vajec z preferovaných podestýlkových chovů.

Na domácím trhu je nedostatek vajec. Týká se to především vajec od nosnic z podestýlkových chovů v České republice, označených číslicí 2. Poptávka po nich roste, protože obchodní řetězce se před několika lety pod tlakem aktivistů zavázaly, že nejpozději do konce roku 2025 přestanou nabízet levnější „trojková“ vejce od nosnic v klecích. A také proto, že se blíží konec klecových chovů.

Jak loni popsaly Seznam Zprávy, někteří obchodníci už své závazky zmírnili, protože zmíněných vajec je málo. Důvodem je ptačí chřipka v Evropě, která o několik milionů kusů snížila kapacity v Polsku coby hlavní dovozní zemi, ale také zákaz chovů v klecích, kterým Česko předběhlo Evropskou unii.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-vejce-katastrofalne-chybi-rika-farmar-klecim-zbyva-priblizne-rok-285197

Když ministr zemědělství Marek Výborný loni na Valentýna otevíral obchod Naše Síťovka, mělo jít o ukázku českých lokálních potravin v centru Prahy. Po roce a půl provozovatel skončil a v prostorách Státního zemědělského intervenčního fondu bude nyní firma podnikatele Daniela Kuklovského provozovat asijské potraviny. Už od začátku byl projekt terčem kritiky.

Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka i tak zájem spotřebitelů o regionální produkty neustále roste. „Proto by se jejich podpora měla zaměřit na všechny regiony České republiky, nikoliv jen do jednoho pražského obchůdku. Je klíčové, aby se produkty od místních farmářů a výrobců dostaly na pulty obchodů po celé zemi,“ sdělil mluvčí. Podle něj mají i řetězce o regionální sortiment velký zájem, doufá, že současná jednání s obchodníky povedou k větší dostupnosti těchto produktů pro zákazníky.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-obchod-klasa-sitovka-vyborny.A250901_201702_ekonomika_drh

V Portugalsku se z vajec stalo novodobé zlato. Za půl tuctu si dnes domácnost připlatí víc než dvě eura. A to je jen špička ledovce. Cena běžného nákupu vyskočila za rok o 17 eur, a málokdo má chuť se smát.

Zatímco v lednu 2022 stál půltucet 1,14 eura, dnes je to 2,06. Jen za poslední rok se cena zvedla o 60 centů, od začátku roku o dalších 45. Vejce tak zdražila o 81 %. Podobně vystřelily i další položky: hlávkový salát o 38 %, brokolice o třetinu, hovězí na vaření o 28 %. Pokud srovnáme s lednem 2022, právě hovězí vede s nárůstem o 92 %, následované vejci a pomeranči (71 %).

Česko na rozcestí: etika versus realita trhu

V České republice se mezitím schyluje k významné změně – od příštího roku by měly obchodní řetězce přestat prodávat vejce z klecových chovů. Jak potvrdili zástupci organizace Obránci zvířat, závazek už přijalo sedm velkých řetězců a jejich krok dokonce prověřoval i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jenže Potravinářská komora zůstává skeptická.

„Ačkoliv spotřebitelé v průzkumech často s nadšením deklarují, že jim na etickém původu produktů záleží a jsou ochotni si za něj připlatit, skutečné nákupní chování je často odlišné. Jakmile dojde na placení, vyšší cenovka ‚etického‘ zboží některé zákazníky odradí,“ upozornil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek pro CNN Prima NEWS.

Příklady ze zahraničí podle něj varují – například britský řetězec Iceland svůj slib ukončit prodej klecových vajec pro rok 2025 kvůli tlaku na ceny stáhl. Český trh navíc trápí právní mezery. „Zákon sice zakazuje chov slepic od roku 2027, ovšem nijak nebrání dovozu a prodeji klecových vajec ze zemí, kde jsou tyto chovy stále povoleny,“ upozorňuje Zemánek. Tuzemští chovatelé tak podle něj investují do modernizací, ale zůstávají ve znevýhodněné pozici.

Dále zde: https://www.hrot24.cz/clanek/v-portugalsku-zdrazuji-vejce-cesi-vedi-co-to-obnasi-HVQQY

Nové nařízení o odlesňování by mělo začít v EU platit na konci letošního roku. Ačkoliv se očekává, že po tlaku evropských států dojde k jeho zjednodušení, Evropská komise v létě změny nepředstavila.

Potravináři se mezitím obávají zbytečného zdražování kvůli navýšení administrativy. Podle odhadů Komise se náklady pro podniky zvýší o 2,6 miliardy eur (tedy o zhruba 65 miliard korun), což je podle Potravinářské komory 4,3 procenta vstupních nákladů firem. Společnosti budou muset prostřednictvím GPS lokací dokladovat původ některých komodit a to, že nepocházejí z míst odlesněných po roce 2020.

Podle Čestmíra Motejzíka, majitele firem Maso uzeniny Písek a Polička, je nařízení absolutním paskvilem. „Tři měsíce před spuštěním systému nastává naprostý chaos. Nemáme připravené národní systémy a zemědělci ani netuší, co mají ve skutečnosti dělat. Je určitě správné zamezit kácení pralesů, ale nařízení je názornou ukázkou toho, jak se dobrá myšlenka v rukou úředníků změní v obrovskou nefunkční byrokracii, která navíc neplní svůj účel a jen zbytečně zdraží produkci napříč EU,“ tvrdí výrobce masných produktů.

Potravináři připomínají, že se nařízení vztahuje nikoli jen na první uvedení komodity na evropský trh, ale na veškeré zpracování v dodavatelském řetězci. A právě to chtějí změnit.

„Jakmile je původ komodity, například hovězího masa, jednou ověřen, následně z ní zpracované a vyrobené produkty by již neměly podléhat stejným administrativním požadavkům. Bizarní je, že náležitou péči o lesy budou muset prokazovat například i výrobci mléčných produktů, kteří do svého jogurtu použijí kakao, přestože ho může být ve složení výrobku pouhé jedno procento,“ dodal mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Dále k tématu zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/odlesnovani-eu-zdrazeni.A250901_165648_ekonomika_ven

Ministerstvo zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno si vás dovolují pozvat na seminář o aktuálních podnikatelských příležitostech na trzích v Maďarsku a Srbsku.

Seminář proběhne ve dvou termínech:
- ve středu 17. září od 10:00 do 13:00 hodin v Černínském paláci MZV ČR v Praze
- ve čtvrtek 18. září od 10:00 do 13:00 hodin na Regionální hospodářské komoře v Brně

Účastníkům konference se budou prezentovat aktuální obchodní a investiční příležitosti na jednotlivých trzích, ale také informace o kultuře obchodního jednání, specifikách trhů a stavu ekonomiky v každé z těchto zemí. Na obou seminářích vystoupí s krátkým příspěvkem i zástupce Komerční banky s možnostmi financování obchodu. Součástí obou seminářů budou pro zájemce z řad firem probíhat také krátké individuální konzultace s ekonomickými diplomaty.

Na oba semináře je nutná registrace předem:
- na pražský seminář se registrujte na e-mailu:  This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
- do Brna zasílejte registrace na e-mailovou adresu: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Burčáková sezona už je v plném proudu. Oblíbený částečně zkvašený mok letos většina vinařů nabízí o dva až tři týdny později než loni. Ročník 2024 však byl pro dozrávání hroznů extrémně brzký. Aktuálně si vinaři pochvalují hlavně vůni, ale i zdravé hrozny a dozrávání. Reportér Deníku vyrazil za burčákem do turistických destinací jižní Moravy zjistit, zda vinaři nepřepálili ceny. Podle oslovených prodejců lidé zaplatí za litr stejně jako v minulém roce, nebo jen o pár korun více.

K tématu zde: https://www.denik.cz/ekonomika/burcak-cena.html

S koncem letních prázdnin se každoročně naplno rozjíždí sklizeň chmele. Letos prý ale pěstitelé moc důvodů k radosti mít nebudou. Chmelu, který pivu dodává typickou hořkou chuť, totiž nepřálo počasí. Čeká se tak podprůměrná úroda.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/627832-chmelari-ocekavaji-podprumernou-urodu-muze-za-to-sucho-a-teplo-rikaji

Dánská vláda navrhla zrušit daň na čokoládu, dorty a další sladkosti, stejně jako na kávu, aby pomohla obyvatelům vyrovnat se s vysokými cenami potravin. Šlo by o největší snížení daní u potravin v zemi za více než deset let.

Daňová úleva by se měla vztahovat na všechny výrobky obsahující kakao, dále na lékořici, sladké cereálie, některé dorty, žvýkačky a další sladkosti. Pokud návrh vlády projde, půjde o největší snížení daní u potravin v zemi za více než deset let. Cena za 480 gramů kávových zrn by měla klesnout ze 79,5 dánských korun (asi 260 korun) na 74,5 dánských korun (asi 244 korun).

Ceny potravin v Dánsku patří k nejvyšším v Evropské unii, dražší jsou už jen v Lucembursku, uvádí dánská statistika. V březnu byly ceny potravin meziročně vyšší o 5,8 procenta, což v zemi podle údajů z minulého měsíce výrazně převýšilo inflaci zboží a služeb ve výši 2,3 procenta.

O tématu zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/dansko-dane-volby-snizeni-kava-dorty-sladkosti.A250829_105626_eko-zahranicni_vebe

Jen čtyři měsíce před spuštěním nové regulace se v Evropě zvedá vlna odporu proti nařízení EU o odlesňování (EUDR). Kritika se ozývá od potravinářů, zemědělců, chovatelů i vlastníků lesů. Obávají se, že opatření, které má od 30. prosince 2025 zamezit dovozu komodit z odlesněných oblastí, místo záchrany pralesů povede hlavně ke zdražování potravin a k nárůstu byrokracie.

„Nařízení EU proti odlesňování je byrokratický nesmysl, dopadne negativně na firmy i na spotřebitele, ale lesy neochrání,“ uvedla Potravinářská komora ČR.

Čestmír Motejzík, majitel firem Maso uzeniny Písek a Maso uzeniny Polička, situaci popisuje ještě ostřeji: „Toto nařízení je absolutní paskvil z bruselské továrny na nesmysly. Tři měsíce před spuštěním systému nastává naprostý chaos. Nemáme připravené národní systémy a zemědělci ani netuší, co mají ve skutečnosti dělat. Dobrá myšlenka se změnila v obrovskou nefunkční byrokracii, která jen zbytečně zdraží produkci napříč EU.“

Nařízení kritizují i další státy EU – kromě Česka žádalo jeho změnu dalších 17 ministrů zemědělství. Obchodní řetězce v Německu už oznámily, že počítají se zdražením potravin. Česká Potravinářská komora varuje, že stejné dopady čekají i spotřebitele v tuzemsku.

„Splnění požadavků vyžaduje značné investice do systémů pro sledování původu a sběr geolokačních dat. Tyto náklady se promítnou do cen pro spotřebitele,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HXf7Q/zpravy-domov-paskvil-brusel-tovarna-nesmysl-evropa-regulace-hrozi-drahe-jidlo

Potravinářská komora ČR se připojuje k obavám německých obchodníků ohledně chystaného nařízení EU, které má od 30. prosince 2025 zabránit odlesňování. Německé obchody již v souvislosti s nařízením oznámily očekávané zdražení potravin. I čeští výrobci potravin považují nařízení za nefunkční a kontraproduktivní krok. Nová regulace pouze zatíží tuzemské firmy a jejím důsledkem bude zvýšení cen potravin. Přitom ale skutečnou ochranu světových lesů nepřinese.

Vysoké náklady a žádný reálný dopad

Nové nařízení se týká komodit, jako je káva, kakao, palmový olej, sója, hovězí maso, dřevo a kaučuk. Ukládá firmám povinnost dokládat, že tyto suroviny nepocházejí z půdy odlesněné po 31. prosinci 2020. I přes odklad původního termínu platnosti nařízení, kterým byl konec roku 2024, není stále řada firem na zavedení nových pravidel připravena.

Evropská komise odhaduje dodatečné náklady pro podniky na 2,6 miliardy eur, což by mohlo představovat až 4,3 % vstupních nákladů firem. Tyto investice do složitých systémů sledování původu a sběru dat se v konečném důsledku promítnou do cen pro spotřebitele.

„Toto nařízení je absolutní paskvil z bruselské továrny na nesmysly. Je to učebnicový příklad toho, jak úředníci ukládají další a další regulace a omezení s absolutní neznalostí důsledků svých rozhodnutí. Tři měsíce před spuštěním systému nastává naprostý chaos. Nemáme připravené národní systémy a zemědělci ani netuší, co mají ve skutečnosti dělat. Je určitě správné zamezit kácení pralesů, ale nařízení je názornou ukázkou, jak se dobrá myšlenka v rukou úředníků změní v obrovskou nefunkční byrokracii, která navíc neplní svůj účel a jen zbytečně zdraží produkci napříč EU,“ řekl Čestmír Motejzík, majitel firem Maso uzeniny Písek a Maso uzeniny Polička.

Regulace vytvoří dva trhy

Potravináři jsou přesvědčeni, že nařízení nezabrání odlesňování, ale v důsledku jen vytvoří dva různé trhy. Komodity, které nebudou splňovat podmínky EU, se jednoduše přesměrují na jiné světové trhy. EU tak sice získá drahé „bezodlesňovací“ zboží, ale komodity z odlesněných pozemků s nižší cenou budou stejně jako dosud putovat do zbytku světa. Skutečný dopad na ochranu světových lesů tak bude nulový.

„Evropská unie přijala nařízení s cílem omezit odlesňování spojené s produkcí komodit, jako je kakao. Pobřeží slonoviny, odkud pochází přibližně 40 % světové produkce kakaa, však čelí problémům s naplňováním nových požadavků. Existují proto obavy, že přísná regulace ohrozí stabilitu trhu a povede spíše k byrokratické zátěži než k účinné ochraně lesů,“ uvedl Jakub Šrámek, ředitel čokoládovny Carla. 

Nelogické požadavky

Potravinářská komora varuje, že nařízení je nelogické. Požadavky by se podle komory měly vztahovat pouze na první uvedení komodity na trh EU, nikoli na všechny následné společnosti v dodavatelském řetězci. Jakmile je původ komodity, například hovězího masa, jednou ověřen, následně z ní zpracované a vyrobené produkty by již neměly podléhat stejným administrativním požadavkům. Bizarní je, že náležitou péči o lesy budou muset prokazovat například i výrobci mléčných produktů, kteří do svého jogurtu použijí kakao, přestože ho může být ve složení výrobku pouhé jedno procento.

S nařízením nesouhlasí ani zemědělci, ani výrobci, ani supermarkety. Německé obchodní řetězce už dokonce avizovaly zdražení potravin. Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová již na jaře Evropské komisi navrhla, aby účinnost nařízení byla znovu odložena. Její výzvu podporují europoslanci napříč různými politickými frakcemi.

„Nikdo z nás nechce ničit lesy, ale problém se vůbec netýká Evropy, natož České republiky, kde lesní porosty dlouhodobě přibývají. Tato další dávka byrokracie zásadně zasáhne hlavně malé a střední podniky, což je v přímém rozporu s našimi cíli, kterými je snižování administrativní zátěže a posilování konkurenceschopnosti evropských firem,“ dodala předsedkyně Vrecionová.

Navzdory kritice jsou nutné přípravy

Komora upozorňuje, že Evropská komise nejeví ochotu k dalšímu odkladu. Doporučuje proto firmám, aby neodkládaly registraci do IT systému EU a komunikovaly se svými dodavateli. Je klíčové, aby si byli všichni v dodavatelském řetězci vědomi nových povinností, zejména chovatelé skotu, kteří nejsou o problematice dostatečně informováni. Komora požaduje, aby ministerstvo zemědělství připravilo IT řešení, které podnikům zjednoduší administrativu spojenou s vydáváním prohlášení o náležité péči podle nového nařízení.

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Pár dní před začátkem nového školního roku se školní jídelny oficiálně dozvěděly, jak budou moci od září nově vařit obědy. Teprve ve středu vyšla vyhláška o školním stravování, podle níž by školy měly vařit zdravější jídla.

Většina novinek bude povinná až od příštího školního roku, letos se k nim můžou školy přihlásit dobrovolně. Podle kritiků vyhlášky se však kvůli změnám větší část obědů vyhodí, protože děti potraviny jako quinoa nebo větší množství cereálních těstovin odmítnou jíst. Naopak se sníží množství jídel s bramborami a masem.

Problémy s pozdním schválením vyhlášky vidí i Potravinářská komora ČR. To, že nebyl nový tzv. spotřební koš oficiálně známý ještě několik dní před začátkem školního roku, považuje její mluvčí Marek Zemánek za mimořádně zarážející. „Tato situace svědčí o chaotickém a nepřipraveném postupu. Pro efektivní přechod je klíčové mít jasná a včasná pravidla,“ sdělil iDNES.cz.

Výrobci se podle něj bez oficiálního dokumentu nemohli plně věnovat úpravám nabídek pro školní jídelny. „Tato změna přitom vyžaduje značné časové i finanční investice. Výrobci se proto ocitají pod velkým tlakem. I když přistoupí k rychlé úpravě své nabídky, nemohou reagovat tak pružně, jak by bylo potřeba. To může vést k tomu, že školy a školní jídelny budou nuceny nakupovat menší balení, což generuje vyšší náklady a větší objem obalového odpadu. Je to paradox, který jde proti moderním principům udržitelnosti,“ řekl Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-skoly-stravovani-zemedelstvi-zdravi.A250827_171540_ekonomika_drh

Na letošním, už 51. ročníku agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích jsme zavítali i na stánek společnosti, která je v Česku i Rakousku synonymem pro nakládané okurky. Představila své novinky a zároveň sklidila ocenění od odborníků. O inovacích a svém příběhu nám v reportáži vyprávěl produktový a marketingový manažer Jiří Salamánek.

„Obecně platí, že okurky jsou Efko a Efko jsou okurky,“ usmívá se Jiří Salamánek, když před sebou ukazuje sklenici nové receptury. Právě tento výrobek získal ocenění Inovativní výrobek roku od Potravinářské komory. „Jsou výjimečné tím, že neobsahují přidaný cukr. Mysleli jsme na diabetiky i na všechny, kteří cukr ve výrobcích nechtějí,“ vysvětluje.

Cukr v okurkách Efko nenahradila chemie, ale přírodní cesta. Vývojáři sáhli po výtažku z rostliny stévie, který při správném dávkování navozuje pocit sladkosti, aniž by měnila chuť.

Více zde: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/okurky-bez-cukru-a-cibule-do-burgeru-z-ceskeho-pole-primo-na-talir-20250827.html

Agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích, který dnes skončil, navštívilo letos 132 504 lidí. Je to nejvíce za posledních 22 let. Loni přišlo 129 396 návštěvníků. Údaje o návštěvnosti ČTK poskytlo Výstaviště České Budějovice. Letošní 51. ročník měl podtitul Nová éra, kdy firmy návštěvníkům představily roboty, automatická zařízení, digitalizaci či využívání umělé inteligence. Prezentovalo se více než 600 vystavovatelů.

Dále zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-zeme-zivitelka-letos-prilakala-nejvice-navstevniku-za-22-let-284762

Přebujelé slevové akce budí pozornost nejen v Česku. Problém s nimi má i sousední Rakousko. Podle tamních úřadů jsou akce netransparentní, často nadhodnocené a porušují zákon o označování cen. Rakouské ministerstvo sociálních věcí proto podalo žalobu na obchodní řetězce Spar, Billa, Hofer a Lidl, které ovládají tamní trh.

Ministerstvo si stěžuje na reklamu na slevy. Ta je podle něj klamavá. Podle šéfky Spolkového úřadu pro hospodářskou soutěž Natalie Harsdorfové by zvýšení transparentnosti mohlo vést ke snížení cen až o čtyři procenta.

S netransparentními cenami se potýkají i zákazníci v Česku. Supermarkety lákají zákazníky na takové množství slev, že se prodejny proměnily v záplavu akčních cedulí. Džus, který jeden den stojí 120 korun, může být druhý den nabízen ve slevě za 40 korun. Po skončení akce pak obchodník nasadí cenu 65 korun.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-rakousko-kvuli-klamavym-slevam-retezce-zazalovalo-40535657

Poslední krok chybí k tomu, aby do Evropské unie začalo znovu proudit více ukrajinských potravin bez cla. Dohoda je na stole, členské státy ji ještě musí v září schválit. Českým potravinářům se nelíbí, obávají se levnější konkurence a upozorňují na nerovné podmínky. Obchodníci naopak dohodu vítají. Ministerstvo zemědělství i oslovení odborníci odmítají obavy, že by ukrajinské potraviny byly méně kvalitní než ty české.

„Existují vážné obavy z dopadu na české zemědělce a výrobce,“ prohlásil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Uvedl, že kvůli přísným unijním normám mají domácí producenti vyšší náklady, které promítají do cen. Poukázal také na to, že ukrajinští zemědělci používají některé chemikálie zakázané v unijních zemích.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cukr-a-obili-z-ukrajiny-potravinari-se-prou-s-obchodniky-jestli-zkazi-ceske-ceny-40534301

Co do množství sice letošní paličská sezona rekordní nebude, ale bude stále mnohem lepší než katastrofa, která panovala v posledních dvou letech. Ovoce k pěstitelskému pálení je dost. Horší už je to letos s cukernatostí. A jelikož stát citelně zvyšuje spotřební daň z alkoholu, pálenice podražují. Ideální podmínky pro nelegální domácí pálení.

K tématu zde: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kvas-do-sudu-a-pak-smer-palenice-destilace-vlastniho-ovoce-l/r~4651ff807c4c11f0a065ac1f6b220ee8/

Vypadá to, že některé potraviny z dovozu od nového roku zdraží. Důvodem je nové nařízení Evropské unie proti odlesňování. Firmy budou muset prokazovat, že produkty, jako je třeba káva nebo palmový olej, nevyrostly na půdě vzniklé po roce 2020 odlesněním.

Podle odborníků to ale znamená vyšší náklady pro firmy, které se promítnou do maloobchodních cen. „Považujeme to za naprosto zbytečnou byrokratickou zátěž, která nás bude stát miliony korun. Nemáme do dneška představu, jak to bude fungovat,“ argumentoval Čestmír Motejzík z firmy Maso uzeniny Písek.

Potravinářská komora i někteří politici jsou proti tomuto nařízení a navrhují jeho odklad. „Potravinářská komora se připojuje k obavám německých řetězců, že mohou zdražit potraviny. Firmy budou muset investovat miliony korun do nových aplikací, do IT systémů,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Dále zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/627265-narizeni-eu-ma-ochranovat-lesy-vsem-to-zdrazi-potraviny-tvrdi-kritici

Tuzemští výrobci potravin vyjádřili na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích obavy nad narůstající byrokracií. Podle Potravinářské komory ČR zbytečná administrativa nejen brzdí inovace, ale především zvyšuje náklady firem. Komora proto apeluje na politiky, aby zahájili kroky vedoucí k systémovým změnám.  

„Za kvalitními českými potravinami stojí poctivá práce našich výrobců, kterým za to patří uznání a poděkování. Neměli bychom ale dopustit, aby jejich úsilí bylo mařeno zbytečnou byrokracií a nadměrnou administrativou, což jen navyšuje náklady a komplikuje podnikání," uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Složité předpisy, různé povinnosti a hlášení často pro výrobce znamenají značné náklady na čas, lidské zdroje i specializované služby. Tyto náklady se pak zákonitě promítají i do ceny finálních produktů.

Zmínit lze například směrnici EU o takzvaném ESG reportingu, kdy firmy budou muset vykazovat, jak jsou šetrné k přírodě a odpovědné vůči společnosti. Směrnice třeba zcela zbytečně řeší problém dětské práce, kterou už zakazují zákony všech členských zemí Unie. Také vykazování genderové vyváženosti je podle Komory kontraproduktivní a neodráží objektivní situaci, protože u některých odborných pozic v potravinářském sektoru je dlouhodobě nedostatek žen. Nebudou-li výsledky reportu dostatečně dobré, banky například nemusejí podniku poskytnout úvěr.

Jako další příklad kontraproduktivní regulace lze uvést i nařízení EU proti odlesňování, kdy podniky budou muset prokazovat, že jejich výrobky nepřispívají k úbytku a znehodnocování lesů. Původní kompromis, který spočíval v ročním odložení platnosti nařízení, Komoře připadá jako nedostatečné řešení. Po analýze přípravných fází jsou producenti přesvědčeni, že jediným efektivním řešením je toto nefunkční nařízení zcela zrušit. Jen splnění požadavků nařízení vyžaduje značné investice do systémů pro sledování původu a sběr geolokačních dat. Evropská komise odhaduje dodatečné náklady pro podniky až na 2,6 miliardy eur. To by mohlo představovat až 4,3 % vstupních nákladů firem.

„Je frustrující, když podniky musí shromažďovat a vykazovat data, o která trh vůbec nestojí a která nijak nepřispívají k lepšímu fungování ekonomiky. Tato byrokratická „cvičení“ jsou často jen ztrátou času a energie, kterou by mohli potravináři věnovat výrobě a jejich snaze být ještě více konkurenceschopní,“ dodala prezidentka Večeřová.

Zemědělský veletrh Země živitelka se stal vitrínou pro české potravináře. Návštěvníci zde mají jedinečnou šanci seznámit se s vynikajícími tuzemskými produkty. Veletrh nabízí bohatý sortiment od mléčných výrobků a uzenin až po biopotraviny. Na své si přijde zkrátka každý.

Potravinářská komora se na veletrhu prezentuje na svém stánku v pavilonu T1. Návštěvníci zde mají příležitost ochutnat kvalitní výrobky označené značkou „Vyrobeno podle české cechovní normy“ a zároveň některé vítězné produkty ze soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek roku“. Mezi vystavujícími firmami jsou například Budějovický Budvar, Mattoni 1873, Efko, Řeznictví Kloud, Veseko, Milcom, PT servis konzervárna, Mráz Agro, Maso uzeniny Písek, Ravy, Orkla Foods Česko a Slovensko, Tereos TTD, Carla nebo Bohemilk.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Do misky padá hromada chia semínek, trocha kokosu a čerstvé lesní plody. „Ten pocit, když jen tvoje snídaně má více vlákniny, než jiní sní za celý den,“ píše uživatelka TikToku , která se stejně jako další tisíce lidí rozhodla pro inspiraci druhých natočit svůj jídelníček. Ten si sestavuje tak, aby přijala co nejvíce této potravinové složky . Zapojila se tak do rostoucího trendu „fibermaxxing“, pod tímto hashtagem lze nyní na sociálních sítích najít spoustu videí s miliony zhlédnutí. Projevuje se to už i v ordinacích nutričních terapeutů a na pultech obchodů.

Mírně zvýšeného zájmu lidí o vlákninu si nicméně všimli i výrobci potravin. Ti začali v posledních letech zařazovat do nabídky i produkty s přidaným obsahem dalších látek obsahujících tuto složku potravy. „Stále častěji se na trhu objevuje jak celozrnné pečivo a luštěninové produkty, tak i potraviny cíleně obohacené o vlákninu, jako je psyllium nebo inulin,“ říká Marek Zemánek z Potravinářské komory ČR.

Více zde: https://archiv.hn.cz/c1-67776230-vlaknina-jako-novy-protein-lide-si-prekopavaji-jidelnicky-a-bdquo-fibermaxxuji-ldquo-kolik-je-ale-uz-prilis

Více než polovina Čechů v uplynulém roce omezila nákup potravin, a to kvůli jejich cenám. Ty se zvyšovaly rychleji, než byl průměrný nárůst v Evropské unii. Proč tomu tak je a jak to bude dál? Které potraviny zdraží nejvíce a které naopak půjdou s cenami dolů? Co ceny v obchodech ovlivňuje nejvíce? A zeptáme se i jak to skutečně se slevovou politikou a nákupy za hranicemi? Nejen na to v Epicentru mimořádně z terénu a to z 51. ročníku Země živitelky z Českých Budějovic, odpovídala prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová.

„My prakticky asi drahé potraviny nemáme, ale bohužel ta koupěschopnost není, není asi tak vysoká, jak by měla být. A samozřejmě se musíme podívat také na ty obchodní přirážky řetězců, protože ani zemědělci, ani potravináři nejsou ti, kteří určují ceny na pultech,“ uvedla Večeřová.

V rozhovoru prezidentka Potravinářské komory upozorňuje i na slevovou politiku, která se u nás poněkud podle ní zvrhla v něco, v čem není jednoduché se úplně orientovat.

„Slevová politika v České republice jedno z největších neštěstí, které nás potkalo, a to řešení, nevím, jestli existuje nějaké rozumné řešení, protože sleva v podstatě kdysi něco naznačila, že buď končí spotřeba, doba spotřeby nebo doba minimální trvanlivosti, nebo je to nový výrobek, který potřebují dostat do prodeje, ale v současné době, když se na to podíváte, tak ta sleva vlastně žádný význam nemá,“ vysvětlila Večeřová a s tím, dnes je sleva na je to na benevolenci řetězce nebo na rozhodnutí řetězce. Jestli jde o falešnou slevu se ale rozeznat téměř nedá.

Více zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-epicentrum/820242/prezidentka-potravinarske-komory-o-slevach-cesi-uz-neznaji-realne-ceny-pred-cim-varuje.html

Společně se zástupci dalších nevládních organizací včera jednala prezidentka Dana Večeřová s eurokomisařem pro zemědělství a potraviny Christophem Hansenem. Cílem schůzky bylo upozornit na klíčové problémy českých potravinářských podniků. Diskutovali především o nadměrné byrokracii, podpoře podniků a označování rostlinných imitací.

České potravinářské podniky dlouhodobě čelí mnoha výzvám, které brání jejich dalšímu rozvoji. Mezi nejzásadnější patří rostoucí byrokracie spojená s evropskými regulacemi a obavy z dopadů nereálných klimatických cílů Evropské komise.

Potravinářské podniky v Česku se sice snaží, aby jejich výroba byla co nejšetrnější k životnímu prostředí, ale zároveň se potýkají s nadměrnou byrokracií. Prezidentka Večeřová u kulatého stolu apelovala na nutnost razantně zjednodušit administrativní požadavky EU, jako je například ESG reporting či pravidla nařízení proti odlesňování, které na podniky klade nerealistické administrativní nároky.

Na začátku července předložila Evropská komise právně závazný klimatický cíl snížit emise do roku 2040 o 90 % ve srovnání s rokem 1990. Mnoho tuzemských odborníků se k tomuto závazku staví kriticky a považují jej za nerealistický. Navíc vyslovují obavy, že by mohl negativně ovlivnit konkurenceschopnost českého průmyslu. Potravináře současně trápí vysoké ceny energií, které jim transformaci na bezemisní produkci výrazně komplikují.

Dalším důležitým tématem, které otevřel sám pan komisař, byla podpora podniků. Zdůraznil, že je nezbytné podporovat ty, které produkují komodity a potraviny. Potravinářská komora s jeho názorem souhlasí, protože není možné, aby se většina dotací rozdělovala na podporu podniků, které se zaměřují pouze na produkci travnatých porostů. Prezidentka Večeřová požádala eurokomisaře Hansena o vyjasnění, z jakých unijních zdrojů budou v novém programovém období od roku 2028 podporovány potravinářské podniky. Chce tak zajistit, aby si i při plnění požadavků EU udržely svou konkurenceschopnost.

I přes časově omezené jednání se řešila také problematika označování rostlinných imitací masa a masných výrobků. Komisař potvrdil, že tento problém intenzivně vnímá a souhlasí s tím, že je nutné trh zpřehlednit, aby nebyl spotřebitel klamán.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Zástupci českých zemědělců a potravinářů se dnes setkají v Českých Budějovicích s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem. Od návštěvy eurokomisaře si zemědělci slibují možnost prodiskutovat návrh Evropské komise na snížení zemědělského rozpočtu a úpravu společné zemědělské politiky. Chtějí řešit také nadměrnou administrativní zátěž, která podle nich ohrožuje konkurenceschopnost českých farem a podniků. Na dotaz ČTK to uvedly nevládní organizace. Hansen Česko navštíví při příležitosti konání agrosalonu Země Živitelka.

„Podniky potřebují mít čas na podnikání, ne trávit ho neustálým vyplňováním papírů. Konkrétně budeme jednat o zjednodušení požadavků týkajících se odlesňování a ESG reportingu. Cílem je najít řešení, které bude podporovat udržitelnost, aniž by dusilo podnikatelské prostředí,“ řekl Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR.

Potravináři také chtějí znát detaily plánovaného zdanění velkých korporací a chtějí se ujistit, že nové daně nepřiměřeně nezatíží české podniky. Podle Zemánka by se komora chtěla zeptat i na pokrok v oblasti podnákupních cen.

Více zde: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/cesti-zemedelci-chteji-s-evropskou-komisi-resit-budoucnost-rozpoctu-a-byrokracii/

Dovoz ukrajinských potravin rozděluje Česko. Na jedné straně stojí supermarkety a zákazníci, kteří levné dovozy vítají. Na druhé straně jsou zase tuzemští producenti potravin a farmáři, podle nichž je Ukrajina zvýhodněna méně přísnými pravidly, bezcelním dovozním režimem a nemusí dodržovat standardy EU. Podle dat Potravinářské komory ČR se v roce 2022 dovezlo 87,8 tisíce tun obilovin za více než půl miliardy korun, což je trojnásobek oproti roku 2019.

Marek Zemánek z tiskového oddělení Potravinářské komory ČR uvedl, že v případě cukru stačil i menší dovoz k tomu, aby se na českém trhu objevil přebytek, který stlačil ceny dolů. "To vytvořilo obrovský tlak na tuzemské producenty, kteří mají kvůli přísným evropským normám vyšší náklady. Jedním z důsledků tohoto tlaku bylo i uzavření cukrovaru v Hrušovanech, což je jasný důkaz, že i relativně malé objemy dovozu mohou mít zásadní dopad na stabilitu českých výrobců," uvedl pro deník Echo24.

Tvrdá kritika se snáší hlavně na nedodržování přísných výrobních a enviromentálních pravidel. Ta jsou vyžadována v zemích EU, ale nikoli na Ukrajině. "To se děje i jinde než na Ukrajině. Všude na světě se používají nejrůznější látky, které jsou v EU zakázané. Kdybychom měli vyžadovat zboží bez zakázaných nebo omezených látek, tak sem nikdy nedovezeme žádné tropické ovoce nebo třeba rýži," sdělil Havel redakci. "Dovážet komodity z nečlenských zemí je v zájmu evropského i českého spotřebitele. Ta neevropská je totiž zkrátka a jednoduše levnější," řekl.

Marek Zemánek s tím nesouhlasí, jelikož ukrajinské potraviny jsou sice podrobovány kontrolám a zkouškám, ale pouze namátkově a nikoli plošně. "Zkontrolovat každou jednotlivou zásilku, která překračuje hranice, je jednoduše nereálné. To vytváří prostor pro to, aby se na trh dostaly i produkty, které nemusí splňovat unijní normy. Ochranná opatření EU jsou neefektivní," sdělil. Tento problém se dotýká celého evropského trhu. To potvrzují i protesty v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Francii, nebo na Slovensku.

Zemánek dále pro Echo24 řekl, že se na Ukrajině používají zakázané pesticidy, které mohou ohrozit lidské zdraví i životní prostředí. "Ukrajinské standardy pro pohodu zvířat jsou ve srovnání s EU také podstatně volnější. Například stále využívají zastaralé, neobohacené klecové chovy nosnic, které jsou v EU zakázány už od roku 2012," prohlásil.

O tématu zde: https://www.echo24.cz/a/HAj3L/zpravy-domov-neferovy-boj-nebo-levne-potraviny-pro-cechy-farmari-se-bouri-proti-dovozu-z-ukrajiny