• Evropské zpravodajství - vybrané aktuality

Česko i Slovensko budou mít své zástupce ve Výborech Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova a pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Vyplývá to z výsledků jednání prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu po evropských volbách. Výbor EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) bude mít 49 řádných členů, Výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI) bude mít 90 členů.

Členové COMAGRI: Daniel Buda (EPP, RO), Carmen Crespo (EPP, ES), Salvatore De Meo (EPP, IT), Paulo Cabral (EPP, PT), Herbert Dorfmann (EPP, IT), Krzysztof Hetman (EPP, PL), Céline Imart (EPP, FR), Stefan Köhler (EPP, DE), Norbert Lins (EPP, DE), Péter Magyar (EPP,HU), Pekka Toveri (EPP, FI), Jessika van Leeuwen (EPP, NL), Maria Walsh (EPP, IE), Stefano Bonaccini (S&D, IT), Gheorghe Carciu (S&D, RO), Maria Grapini (S&D, RO), Camilla Laureti (S&D, IT), Cristina Maestre (S&D, ES), Dario Nardella (S&D, IT), Maria Noichl (S&D, DE), André Rodrigues (S&D, PT), Eric Sarguacomo (S&D, FR), Mireia Borras Pabon (PfE, ES), Valérie Deloge (PfE, FR), Balázs Gyorffy (PfE, HU), Martin Hlaváček (po rezignaci Martina Hlaváčka zatím nebylo oznámeno jméno nástupce v COMAGRI, jedno místo pro zástupce Patriotů z Česka by ale mělo být zajištěno; nástupcem za Martina Hlaváčka ve frakci je Tomáš Kubín), Gilles Pennelle (PfE, FR), Raffaele Stancanelli (PfE, IT), Sergio Berlato (ECR, IT), Waldemar Buda (ECR, PL), Carlo Fidanza (ECR, IT), Jan-Bert Ruissen (ECR, NL), Veronika Vrecionová (ECR, CZ), Asger Christensen (Renew, DK), Barry Cowen (Renew, IE), Valérie Hayer (Renew, FR), Elsi Katainen (Renew, FI), Christine Singer (Renew, DE), Cristina Guarda (Zelení, IT), Martin Hausling (Zelení, DE), Anna Stroleberg (Zelení, NL), Thomas Waitz (Zelení, AT), Sebastian Everding (Levice, DE), Luke Ming Flanagan (Levice, IE), Arash Saeidi (Levice, FR), Arno Bausemer (ESN, DE), Ivan David (ESN, CZ), Alvise Pérez (Nezařazení, ES) a Katarina Roth Neveďalová (NI, SK).

ČEŠTÍ EUROPOSLANCI DÁLE OBSADILI VÝBORY:

Nikola Bartůšek – Patrioti (PfE), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, členka), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, členka), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice);

Jaroslav Bžoch – Patrioti (PfE), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník);

Ivan David – Evropa suverénních národů (ESN), Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, člen), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdravé a bezpečnost potravin (ENVI, náhradník), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradník);

Klára Dostálová – Patrioti (PfE), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, členka), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, členka);

Ondřej Dostál – Nezařazení, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, náhradník);

Jan Farský – EPP, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradník);

Markéta Gregorová – Zelení, Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, členka), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradnice), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice), Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO, náhradnice);

Martin Hlaváček (rezignoval, náhradníkem je Tomáš Kubín, zatím ale není potvrzeno, zda převezme i všechny Výbory po Martinu Hlaváčkovi) – Patrioti, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Hospodářský a měnový výbor (ECON, náhradník);

Ondřej Knotek – Patrioti, Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, člen), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, člen);

Ondřej Kolář – EPP, Výbor pro zahraniční věci (AFET, člen), Výbor pro rozvoj (DEVE, náhradník), Podvýbor pro lidská práva (DROI, náhradník);

Kateřina Konečná – Nezařazení, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, členka), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradnice);

Ondřej Kovařík – Patrioti, Rozpočtový výbor (BUDG, člen), Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, náhradník);

Ondřej Krutílek – ECR, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, náhradník);

Jana Nagyová – Patrioti, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, členka), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice);

Danuše Nerudová – EPP, Rozpočtový výbor (BUDG, členka), Hospodářská a měnový výbor (ECON, náhradnice), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, náhradnice);

Luděk Niedermayer – EPP, Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (náhradník), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradník);

Jaroslava Pokorná Jermanová – Patrioti, Hospodářský a měnový výbor (členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, náhradnice);

Filip Turek – Patrioti, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, člen);

Alexandr Vondra – ECR, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, náhradník);

Veronika Vrecionová – ECR, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, členka), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice);

Tomáš Zdechovský – EPP, Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, člen), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník).

SLOVENŠTÍ EUROPOSLANCI DÁLE OBSADILI VÝBORY

Monika Beňová – Nezařazení, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, členka), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, členka), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradnice);

Ľuboš Blaha – Nezařazení, Výbor pro zahraniční věci (AFET, člen), Podvýbor pro lidská práva (DROI, člen), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, náhradník);

Veronika Cifrová Ostrihoňová – Renew, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, členka), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, náhradnice);

Martin Hojsík – Renew, Člen předsednictva Evropského parlamentu – místopředseda Evropského parlamentu, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, náhradník), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradník),

Erik Kaliňák – Nezařazení, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Petiční výbor (PETI, náhradník);

Ľubica Karvašová – Renew, Výbor pro regionální rozvoj (REGI, členka), Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO, členka), Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, náhradnice);

Judita Laššáková – Nezařazení, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, členka), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradnice);

Miriam Lexmann – EPP, Předsednictvo Evropského parlamentu – Kvestorka, Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, členka – kvestorka), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, členka – kvestorka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice);

Milan Mazurek – Nezařazení, Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, člen), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradník);

Ľudovít Ódor – Renew, Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník);

Branislav Ondruš – Nezařazení, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, člen), Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, náhradník);

Katarina Roth Neveďalová – Nezařazení, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, členka), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradnice);

Milan Uhrík – Evropa suverénních národů (ESN), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen);

Michal Wiezik – Renew, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, náhradník), Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, náhradník), Výbor pro rybolov (PECH, náhradník);

Lucia Yar – Renew, Rozpočtový výbor (BUDG, členka), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice).

Česká republika a Slovensko tak budou mít dohromady 7 plných členů a 4 náhradníky ve Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI), 4 plné členy a 1 náhradníka ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) a 3 plné členy a 4 náhradníky ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Výbory poprvé zasednou dne 23/07/2024, během prvních zasedání budou voleni předsedové a místopředsedové Výborů. V COMAGRI proběhne volba dne 23/07 v 09:00, šanci na získání postu předsedkyně Výboru má podle evropských médií česká europoslankyně Veronika Vrecionová.

V souvislosti s výsledky evropských voleb už rezignoval komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius, který se dne 15/07/2024 stal europoslancem. Agendu životního prostředí a rybolovu dočasně převezme slovenský komisař Maroš Šefčovič.

Více informací zde.  

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

• Mohlo by Vás zajímat, aneb proběhlo v médiích…

Při rozhodování o zavedení recyklačního poplatku za slevové letáky nelze podle odpůrců plánu myslet jen na životní prostředí. Chyběly by seniorům a sociálně slabším lidem, navíc by jim zdražily potraviny. Ministerstvu průmyslu v návrhu chybí vyčíslení dopadů změny.

Plán ministerstva životního prostředí na zpoplatnění slevových letáků v připravované novele zákona o obalech nemá odpůrce jen mezi obchodníky, odpadovými firmami, tiskaři či zástupci organizací seniorů a zdravotně postižených.

Reprezentanti všech těchto skupin podepsali otevřený dopis zaslaný v červnu ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Výhradami proti návrhu novely se však nyní netají ani ministerstvo průmyslu či někteří poslanci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrční foto: pixabay

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropský parlament má nyní osm frakcí

V euroskeptických klubech bude nadpoloviční většina českých europoslanců, což se za 20 let členství Česka v EU ještě nestalo. Budou jak v těch tvrdých, které jsou skoro proti všemu (ANO, SPD, Přísaha a Motoristé), tak i v těch měkčích, kde chtějí bruselské nápady brzdit (ODS). To je dohromady 13 rebelů, přičíst k nim klidně můžeme ještě dvojici poslanců za komunistické Stačilo!, kteří se rozhodli zůstat nezařazení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) připravil a zveřejnil vizuály/infografiky k letošní celoevropské kampani „Safe2EatEU“. Infografiky jsou k dispozici ke stažení i v českém jazyce.

Bližší informace najdete zde:

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo sérii karet s různými druhy potravin, na kterých jsou podrobně, a přitom srozumitelně, vysvětleny údaje z potravinových etiket. Infografika je veřejně dostupná a určená především veřejnosti. Jejím cílem je usnadnit lidem nákup jídla, případně informovat i o jeho složení, kvalitě, skladování nebo původu.  

Karty v publikaci Označování potravin pro spotřebitele – Infografiky detailně popisují a vysvětlují, co vše je uvedeno na obalu konkrétního druhu potraviny a co to znamená. 

Publikace ke stažení na stránkách Ministerstava zemědělství ČR. 

Bližší informace najdete zde: 

Martin Hlaváček, znovuzvolený v červnových eurovolbách za hnutí ANO, se neujme druhého mandátu v Evropském parlamentu. Uvedl to na na síti X.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Foto: ČTK/Glück Dalibor

Ve středu 17.7.2024 proběhne v Potravinářském pavilonu ČZU v Praze v Suchdole hodnocení výrobků, které usilují o Cenu Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek pro rok 2024 ve vybrané kategorii, Bezpečnost a kvalita potravin, Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti, Potraviny pro osoby se specifickými požadavky na výživu, Evropská inovace, Reformulace roku a v nové kategorii Alternativní potraviny. 

Celkem je do letošního 11. ročníku soutěže přihlášeno 39 výrobků od 21 výrobců.

Europoslanci aktuálně finalizují vyjednávání o tom, které politické frakce povedou které Výbory v Evropském parlamentu. Největší evropská frakce EPP se vzdala místa předsedy Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI), které by nově měla vést čtvrtá největší ECR; Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI) by měl místo Renew Europe předsedat zástupce druhé největší S&D. V případě COMENVI se v uplynulých týdnech intenzivně vyjednávalo o jeho možném rozdělení na dva až tři samostatné výbory (Zdraví / Životní prostředí / Bezpečnost potravin). Výbor ale zůstane podle vyjádření německého europoslance Petera Lieseho jednotný (alespoň prozatím – podle Herberta Dorfmanna, italského europoslance a pravděpodobného koordinátora EPP pro otázky zemědělství se mohou europoslanci k rozdělení Výboru rozhodnout kdykoli, pokud pro takový krok seženou dostatečnou podporu). Vyjednává se už i o konkrétních jménech europoslanců, kteří by mohli dané výbory vést. V případě COMAGRI se nejvíce skloňuje jméno české europoslankyně Veroniky Vrecionové (ECR), v případě COMENVI by se mohlo jednat o Antonia Decara, italského europoslance za S&D. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) by měla vést Anna Cavazziniová (Zelení), Výbory pro průmysl (ITRE) a pro zahraniční věci (AFET) by měly připadnout největší EPP (jména ale zatím nebyla zveřejněna).

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Foto: https://vrecionova.cz/

Generální ředitel Evropské spotřebitelské organizace (BEUC) Agustín Reyna vyzval nově zvolené evropské zástupce k ambicióznímu přístupu při dokončování evropské legislativy v oblasti udržitelnosti potravin. Reyna kritizuje dosavadní neplnění slibů strategie Farm to Fork, zejména chybějící návrh na celoevropské značení výživových hodnot a rovněž chybějící pracovní rámec pro udržitelný potravinový systém. Dále zdůraznil nutnost spravedlivějšího rozdělení nákladů a zisků v potravinovém řetězci a potřebu zahrnutí původu masa a mléka v zpracovaných potravinách do povinného značení. Podle BEUC si přechod na udržitelnější potravinové systémy vyžádá značné finanční investice a politickou odvahu.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Generální ředitel FoodDrinkEurope, evropské organizace zastupující producenty potravin – Dirk Jacobs, podpořil v uplynulém týdnu celoevropský společný pracovní rámec pro udržitelný potravinový systém. Evropská komise by podle něj měla producentům poskytnout společný rámec pro potravinové systémy, který by všechny aktéry v odvětví sladil s požadavky v oblasti udržitelnosti. Evropská komise avizovala předložení pracovního rámce pro udržitelný potravinový systém již ve strategii Farm to Fork z roku 2020, jeho předložení bylo plánováno na rok 2023. Doposud ale Komise rámec nepředložila. Podle Jacobse je ale potřeba vytvořit rámec, který by všechny nasměroval stejným směrem v tom, jak je chápán pojem udržitelnosti. Nový systém by měl podle Jacobse odměňovat zemědělce i producenty a zpracovatele potravin za investice do udržitelnosti. FoodDrinkEurope zastupuje jak potravinářské komory, tak i nadnárodní korporáty včetně Nestlé, Coca-Cola, PepsiCo nebo Mondelez. Nadnárodní korporáty například v uplynulých měsících podpořily některé snahy Evropské komise o posílení udržitelnosti, včetně například kontroverzního zákona stanovujícího Cíle obnovy přírody. Tento právní předpis byl schválen dne 17/06/2024, na každodenní činnost potravinářských podniků ale bude mít jen malý dopad. Splnění cílů zákona je totiž především v kompetenci vnitrostátních správních orgánů a vlastníků půdy a zemědělců, kteří byli k návrhům velmi kritičtí.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Největší politická frakce v Evropském parlamentu EPP zařadila mezi své politické priority odklad provádění zákona Evropské Unie proti odlesňování. Zákon o boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku výroby a spotřeby v Unii vstoupil v platnost dne 29/06/2023, účinný by měl být od 30/12/2024. Evropská komise ve svém vyjádření uvádí, že pokud společnosti vyváží nebo uvádí na evropský trh palmový olej, skot, sóju, kávu, kakao, dřevo a kaučuk nebo výrobky z nich, jako je hovězí maso, nábytek nebo čokoláda, budou muset provádět přísnou náležitou péči, aby prokázaly, že tyto výrobky nepřispívají k odlesňování nebo degradaci lesů. Pro odklad implementace nových pravidel se vyjádřila řada členských států EU i třetích stran včetně Brazílie nebo USA. Nyní si odklad nařízení o odlesňování mezi své priority zařadila i největší politická frakce v Evropském parlamentu EPP. Jako o jedné z hlavních priorit už se o odkladu odlesňování vyjádřil vlivný německý europoslanec Peter Liese i rakouský Alexander Bernhuber (oba EPP).

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay 

Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Prima CNN News připravila již 16.května 2024 reportáž na téma spotřební daně z cukru. Ekonomové mimo jiné zmiňují i potřebu tlačit na výrobce, aby ve svých výrobcích snižovali obsah cukru, ale i tuku a soli. 

Nejen čeští výrobci potravin neustále reagují na požadavky a potřeby spotřebitelů a nabízejí širokou paletu nutričně vyvážených, bezpečných a chutných potravin. Mezi nimi také potraviny se sníženým obsahem energie nebo některých živin tak, aby měl spotřebitel dostatek možností sestavit si pestrý a vyvážený jídelníček. Výrobci dobrovolně reformulují svoje výrobky tak, že soustavně snižují obsah klíčových konzumovaných makroživin jako je cukr, sůl a nezdravé tuky

V rozhovoru reaguje na návrh ministra zdravotnictví i Petr Havlíček, odborník na výživu. Trend ve spotřebě cukru, tím že zdaníme sladké nápoje, otočit nejde. Cukr je pouze jedním z viníků zvyšujícící se nadváhy a obezity. Pokud snížíme cukry v limonádách, dojde ke zvýšení obashu ostatních sladidel, které nejsou k řešení rpoblému vhodné. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixaby 

Samotné zavedení daně je ale podle některých ekonomů diskutabilní. Pokřivilo by se tím tržní prostředí, protože by daň padla pouze na jeden určitý segment potravin. „Rozumím záměru, ale co bude příště? Pokud budou slazené nápoje zatížené daní, tak co další potraviny zatěžující zdraví? Na základě jakého klíče se to rozhodne? Proč zrovna slazené nápoje a ne uzeniny nebo živočišné tuky?“ nechápal hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka.

Ten pro CNN Prima NEWS dále řekl, že nejasná jsou i další opatření náležící ke spotřebním daním. V případě zdanění alkoholu a tabáku se totiž zřizují speciální daňové sklady. „Nechápu, jak by to fungovalo u sladkých nápojů. Nevidím zde moc rovné tržní podmínky. Stát by se neměl takovým způsobem vměšovat do života jedince,“ pronesl Peterka s tím, že prevence a edukace o škodlivých potravinách je daleko efektivnějším a levnějším nápadem.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Ilustrační foto: pixabay 

Prima CNN News připravila v rámci dnešního zpravodajského bloku Právě dnes téma daň z cukru. V pořadu vystoupila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a specialistka na výživu Kateřina Cajthamlová. Paní Cajthamlová v pořadu několikrát zdůraznila, že přímá souvislost mezi mírou obezity a spotřebou cukru prokázaná nebyla. Problém s obezitou je multifaktoriální a v současné době je problematika obezity velice dobře zdokumentovaná ve studiích pana doktora Knoba, který vlastně konstatuje, že v Americe po poklesu spotřeby sacharidů nedošlo k poklesu obezity, ale právě naopak. Totéž se ukázalo v aktuální studii o stavu obezity japonské populace. 

Paní Cajtahamlová se dále vyjádřila ke studiím, které jsou v této souvislosti zmiňovány oponenty, tak ty pak konstatují, že se zdaňují nápoje a potraviny obsahující cukr, sůl a tuky, omega 6. Tuků konzumujeme 11x více, než je třeba, u cukrů je to zhruba 2x více, než je třeba. To znamená, že obezita pravděpodobně spíš souvisí s nadužitím omega 6 nenasycených mastných kyselin a obecně soli a samozřejmě pochutin místo jídla, ale chybí nám i sport. 

Paní Cajthamlová dále uvádí, že jí připadá daleko užitečnější snižovat daně u těch potravin, které neobsahují tak velké množství cukru, soli a nenasycených omega 6 mastných kyselin. Jedná se o pozitivní motivaci, snižovat daně u potravin, které jsou zdraví prospěšné. 

Zdroj: Prima CNN News

Záznam rozhovoru najdete zde: mediaboard_clip_krHtPMJ4FidB.mp4 - Disk Google

Prezidentka Potravinářské komory ČR ve svém vystoupení uvedla, že zavedení speciálně daně na slazené nápoje je nesmyslná a k ničemu nebude. Státy, které tuto daň v minulosti zavedly, ji po čase zrušily, protože daň neplnila svůj účel. I v případě, že dočasně došlo ke snížení prodeje slazených nealkoholických nápojů, k poklesu obezity v populaci nedošlo. Naopak stále roste. Boj s obezitou je velmi komplexní problém a daň jej nemůže vyřešit. Důležitá je prevence, ve smyslu edukace a motivace spotřebitelů ke zdravému životnímu stylu. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Vystoupení Dany Večeřové začíná v čase 22:19 hodin. 

Výrobci brojí proti vyššímu zdanění slazených nápojů. Jejich řízené zdražení pomocí spotřební daně plánuje ještě do příštích voleb ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce tím snížit stále se zvyšující podíl lidí s nadváhou, kterých je nyní v Česku více než polovina celkové populace. A tím ušetřit miliardy na léčbě souvisejících nemocí. Nápojáři záměr kritizují s tím, že chybí dostatečné důkazy o tom, že by byli vlivem zdražení sladkých nápojů lidé zdravější.

„Vláda slíbila, že nebude zvyšovat daně, ale jen vymýšlí další a další. A neříká, co bude s penězi, které se vyberou. Pokud chtějí jen vybrat více peněz, ať to řeknou a neschovávají se za bohulibý cíl snižování obezity,“ řekla HN Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, která zastupuje výrobce jako například Kofola a Coca-Cola.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

V jedné lahvi běžné slazené limonády je často i přes 20 kostek cukru. V některých zemích už se platí z nápojů spotřební daň. Podle expertů to vede ke snížení konzumace sladkých nápojů až o 20 procent. Autor ▪ Shutterstock

 „Nesouhlasíme se zavedením daně na cukr. Tato daň je nesmyslná a k ničemu nebude! Obecně se má za to, že cukr je hlavním viníkem obezity Čechů. Vztah mezi mírou obezity a spotřebou cukru nebyl prokázán. Státy, které tuto daň zavedly ji po čase zrušily, protože neplnila svůj účel,“ uvedla Potravinářská komora ČR.

„V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ dodali představitelé komory ve svém prohlášení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Dne 24. června 2024 proběhlo již páté kolo studentské soutěže pořádané Potravinářskou komorou ČR a Českou technologickou platformou pro potraviny s názvem: Studenti pro kvalitu potravin. Celkem se zúčastnilo deset studentů, kteří byli nominováni na jednotlivých univerzitách (ČZU, JČU, MENDELU, VETUNI, VŠCHT). Úroveň jednotlivých příspěvků byla velmi vysoká a dobrou zprávou je, že se již do studentských prací stále častěji promítá problematika udržitelnosti. Komise proto rozhodla o vytvoření samostatné kategorie: „Udržitelnost a environmentální aspekty výroby potravin“.  Členové hodnotitelské komise sestavené ze zástupců jednotlivých univerzit a Potravinářské komory ČR se při hodnocení zaměřovali rovněž na praktickou aplikovatelnost výstupů. Práce komise byla stejně jako v předchozích letech poměrně náročná, protože všechny prezentované příspěvky byly na velmi vysoké úrovni.

Bylo oceněno pět studentů ve třech kategoriích:

1) Kvalita a technologie výroby
Alžběta Kosařová – ČZU - Vývoj zdravotně prospěšných výrobků na bázi čerstvých sýrů adaptovaných pro trh ve Vietnamu a v České republice
Tereza Janů – JČU - Vliv podílu smetany a tvarohu na složení, technologické a senzorické vlastnosti mléčných dezertů

2) Analýza potravin
Lucie Sytařová – VŠCHT - Charakterizace presumptivních izolátů druhu Bacillus cereus ze vzorků rýže
Kateřina Sonntag – VŠCHT - Autenticita jedlého hmyzu pomocí metabolomiky

3) Udržitelnost a environmentální aspekty výroby potravin
Lena Zelenka – VETUNI Brno - Možnost výroby biodegradabilních brček pomocí kávové sedliny

Díky patří všem zúčastněným univerzitám, ale především studentům za jejich práci a ochotu podělit se o její výsledky.

Společnost pro výživu publikovala stanovisko Ministerstva zdravotnictví k vyhlášce o školním stravování ve Zpravodaji pro školní a dietní stravování – 3/2024.

Stanovisko MZe najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

Ceny kakaa jsou nyní na svých dlouholetých maximech, očekáváte, že kvůli zvyšující se ceně Češi přejdou na jiné pochoutky? Nebo se znovu ceny sníží?

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrrační foto: pixabay

Dánsko plánuje zavést daň z emisí ze zemědělských podniků. Mělo by se jednat o jednu z prvních uhlíkových daní ze zemědělství na světě, jejím cílem je dosáhnout klimatického cíle pro rok 2030. Od roku 2030 by zemědělci měli platit daň ve výši 300 Dánských korun (26,50 EUR) za tunu ekvivalentu CO2, po pěti letech by se měla daň zvýšit na 750 Dánských korun za tunu. Zemědělci by ale současně měli mít výhodu vyšších daňových odpočtů. Dánský plán by mohl snížit emise v roce 2030 o 1,8 milionu tun CO2, čímž by byl splněn dánský cíl snížit v daném roce emise o 70 %. Na podporu přechodu k udržitelnějším postupům Dánsko uvolní 40 miliard Dánských korun.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Jak postupovat při výběru jogurtů resp. borůvkových jogurtů a slaných tyčinek. Rady spotřebitelům najdete v sobotním vydání Práva. 

Jogurty mají dlouhou historii a existuje jich mnoho druhů a příchutí po celém světě. Při výběru jogurtu je důležité sledovat obsah tuků, cukrů a bílkovin, a také zohlednit složení výrobku. Mezi oblíbené ovocné jogurty patří zejména jahodové a borůvkové, které nabízejí nejen osvěžující chuť, ale také zdravotní výhody díky obsahu antioxidantů a vitamínů.

Tyčinky jsou tradiční pečivo známé již tisíce let a jsou nedílnou součástí různých oslav. Jsou vyrobeny z pšeničné mouky a mohou obsahovat různé suroviny, jako sádlo nebo kypřící látky. Přídatné látky, označované písmenem E, mohou být použity k zlepšení trvanlivosti a vzhledu tyčinek, ale některé z nich se během pečení mění a jsou zdravotně nezávadné.

Pro trvanlivost tyčinek je z tuků nejvhodnější sáldo, ale použití jiných tuků je na výrobci. Jako kypřící lítka může být použito droždí, které s může přidat jako čerstvé i jako instantní. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Má-li vláda dělat jakákoliv opatření, musí porozumět tomu, co se v oboru odehrává. Chce-li najít účinná řešení, musí pochopit příčiny nedobrého stavu sektoru. Místo toho vláda brutálně podcenila situaci našich zemědělců v období, kdy jim extrémně vzrostly ceny vstupů kvůli energetické krizi a nezvládnuté inflaci. To vše v momentě, kdy se jim současně propadly ceny zemědělských komodit na desetiletá minima a trh ještě navíc zavalily levné dovozy komodit z Ruska a Ukrajiny.

V zemědělství nastává situace, kdy díky štědrým dotacím přežívají malí zemědělci. Nejvíce zasaženi ale paradoxně nejsou ti největší, na které vláda ideologicky původně mířila, ale středně velké farmy, čítající jednotky tisíc hektarů. Ty se dostávají do těžko udržitelné situace a nabízejí farmy těm opravdu velkým.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Za účelem podpory českých firem, které mají zájem o vstup na čínský trh, uspořádá Ministerstvo zemědělství ČR ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Pekingu a EU SME Center dne 28. června 2024 od 10 hodin v prostorách Ministerstva zemědělství seminář, jehož cílem je osvětlit čínský trh s potravinami a nápoji včetně jeho specifik.

Bližší informace najdete zde:

Pozvánku najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

Budapešť 25. června (ČTK) - Maďarsko od 1. července ukončí nařízení, podle kterého měly prodejny od loňského června povinnost zlevňovat vybrané potraviny. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo hospodářství. Vláda před rokem opatření zavedla, aby lidem pomohla vypořádat se s vysokou inflací, která mezitím citelně polevila a nyní se pohybuje kolem čtyř procent.

Povinnost snižovat ceny vybraných potravin, jako je chléb, drůbeží maso, mléko nebo sýr, vláda premiéra Viktora Orbána zavedla v době, kdy míra inflace v Maďarsku byla nad 20 procenty a patřila k nejvyšším v Evropě. Loni v lednu se dostala až na 25,7 procenta. Teď už je v cílovém pásmu centrální banky, které je od dvou do čtyř procent.

"Vzhledem k tomu, že inflace polevila, zvyšují se od září 2023 reálné mzdy. To znamená, že rodinám zůstává z příjmů více peněz, což přispívá k většímu sebevědomí a ke zvýšení spotřeby," uvedlo ministerstvo.

V rámci programu povinného snižování cen musely prodejny s ročním obratem nad jednu miliardu forintů (60 milionů Kč) nabízet týdenní slevy nejméně 15 procent ve srovnání s nejnižší cenou z posledních 30 dnů. Takto stanovené slevy se týkaly 20 vybraných položek potravin.

Vláda loni opatření zavedla na návrh ministerstva, a to s cílem "bojovat s inflačním šokem způsobeným válkou a neúspěšnými sankcemi, a s cílem chránit rodiny a důchodce," cituje agentura MTI z tehdejšího nařízení. K prudkému vzestupu inflace předloni výrazně přispěly dopady války na Ukrajině, když Evropská unie začala odmítat levný ruský plyn a nakupovat výrazně dražší energie od jiných dodavatelů.

Ministerstvo poznamenalo, že meziroční inflace u potravin v posledních měsících klesla zhruba na jedno procento. V květnu ceny potravin v meziměsíčním srovnání dokonce klesly. Loni v červnu míra inflace u potravin činila 29,3 procenta.

Ve snaze podpořit konkurenci v obchodech bude ale zachován on-line systém sledování cen, dodalo ministerstvo. Povinnost zlevňovat ceny vláda zavedla s platností do konce června. Měla možnost nařízení prodloužit, ale vzhledem k citelnému poklesu inflace se rozhodla je ukončit.

spr

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay