• Zprávy z Potravinářské komory ČR

Potravinářská komora ČR odmítá postoj některých nadnárodních společností, které u Evropské komise naléhají na neodkladné zavedení nařízení EU proti odlesňování. Nadnárodní společnosti však v této záležitosti rozhodně nemluví za potravináře, a to nejen ty české. Komora upozorňuje, že pro desítky tisíc malých a středních podniků v celé EU může být zavedení příslušné legislativy nerealistické a likvidační. Organizace podporuje ochranu lesů v EU i ve světě, ovšem i nadále požaduje odklad a podstatné zjednodušení sporného nařízení proti odlesňování.

Zatímco některé nadnárodní společnosti s týmy právníků a IT specialistů tvrdí, že jsou na nařízení připraveny, podle Potravinářské komory ČR jde spíše o marketingová prohlášení. Tyto firmy si zkrátka mohou dovolit investovat miliony do digitalizace dodavatelských řetězců, čímž si fakticky zajišťují konkurenční výhodu. Pro desítky tisíc malých a středních podniků v EU je však tato investice v současné chvíli nemožná.

Potravinářská komora varuje, že informační systém EU není připraven na nápor milionů povinných prohlášení o náležité péči. Kolaps IT systému Evropské komise by mohl vést k zastavení distribuce masa a masných výrobků a způsobit nedostatek některých potravin v obchodech.

Důležité je uvést, že ani mezi zástupci velkého byznysu nepanuje jednota. Například jeden velký výrobce čokolády se naopak jasně vyjádřil pro odložení nařízení, protože i on vidí značné problémy s implementací a hrozbu přerušení dodavatelských řetězců. To jen potvrzuje, že potíže vyplývající ze zavedení nařízení neočekávají jen malé a střední podniky.

Komora zdůrazňuje, že je krátkozraké, aby se Evropská komise řídila pouze názorem některých nadnárodních společností. Ačkoli jsou tyto firmy na nové nařízení momentálně zřejmě nejpřipravenější, jejich postoj jistě není reprezentativní pro celý sektor, a už vůbec ne pro malé a střední podniky. Tyto společnosti sice mohou být připraveny teoreticky, ale přímý kontakt Komory s podniky jasně ukazuje, že menší a střední podniky připraveny nejsou. Nemají ani reálnou šanci se stihnout připravit do původně stanoveného termínu platnosti, tedy do 30. prosince tohoto roku.

Česká technologická platforma pro potraviny s potěšením oznamuje, že se stává partnerem nadcházející konference "Digitalizace bezpečnosti potravin".

Konference se zaměří na aktuální výzvy a příležitosti spojené s digitalizací a automatizací v potravinářském průmyslu. Program představí využití digitálních měřidel, záznamů a reportingu dat v praxi, pohled kontrolních orgánů na digitalizaci, ale i aplikace umělé inteligence a automatizovaných systémů v potravinářských technologiích. Diskutovány budou také otázky digitalizace řízení rizik, role výzkumných infrastruktur a globální standardy pro správu a sdílení produktových dat.

Akce propojí akademickou sféru, zástupce kontrolních orgánů i odborníky z praxe s cílem ukázat, jak digitální nástroje a AI mohou přispět k vyšší bezpečnosti, transparentnosti a efektivitě potravinářského sektoru.

Kdy: 4. 11. 2025
Kde: Potravinářský pavilon ČZU (Sídlištní 1368/7, 165 00 Praha-Suchdol)

Více informací o programu a k registraci: https://www.testo.com/cz-CZ/sluzby/pozvanka-digitalizace-bezpecnosti-potravin

Jedno jablko denně sice nevyléčí všechny neduhy, ale věda potvrzuje, že prospívá trávení, hladině cukru v krvi, cholesterolu, váze i zubům.

Vláknina pro zdravé trávení

Jedno středně velké jablko obsahuje kolem 3–4 gramů vlákniny, z toho zhruba čtvrtina připadá na rozpustný pektin. Ten je pro střeva doslova „kartáčem“, protože napomáhá správné peristaltice a podporuje růst přátelských bakterií v tlustém střevě. Podle přehledové studie profesorky Slavinové publikované v Advances in Nutrition (2013) je právě vláknina z ovoce a zeleniny jedním z klíčových faktorů zdravého mikrobiomu a prevence zácpy.

O tématu zde: https://www.epochtimes.cz/2025/10/04/jablko-denne-maly-zvyk-s-velkymi-ucinky-na-zdravi/

Evropský trh s „bílým zlatem“, jak se cukru říká, je pod tlakem levných dovozů a vysokých nákladů.

Podniky v Evropě jsou pod tlakem levných dovozů ze třetích zemí, unijních požadavků na dekarbonizaci a snížené poptávky po nejoblíbenějším sladidle. Konec v posledních měsících oznámilo pět evropských cukrovarů včetně jednoho českého.

Čím dál více lidí si připlatí za čerstvé a kvalitní potraviny, často přímo od farmářů nebo s garancí původu. Naopak jiní se zaměřují hlavně na akční nabídky a nevadí jim kupovat zboží těsně před koncem trvanlivosti. Podle odborníků se tak rozdíly mezi těmito skupinami zákazníků čím dál více prohlubují.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/630568-cesi-vice-utraci-za-kvalitu-potravin-zaroven-ale-pribyva-i-tech-kteri-setri

Obchodníci začínají pomalu nabízet nejrůznější vánoční ozdoby, cukrovinky nebo jiné produkty. Loni mohli lidé už během podzimních měsíců vidět na pultech obchodů značně předražené vánoční kolekce. S příchodem prosince je ale začali nabízet se slevou desítek procent, přičemž v meziročním srovnání se stále jednalo o velké zdražení. Kdo tedy nakoupil do zásoby, velmi prodělal. Podobná situace by se mohla opakovat i u jiného zboží. Jak se proti těmto obchodním trikům bránit? 

Jednoduchou radou tedy je, aby lidé předražené zboží nekupovali. Cena je u podobných produktů velmi proměnlivá a s blížícími se svátky klesá. Pokud se vám zdají vánoční kolekce předražené, tak můžete sáhnout po jiné alternativě. Největší slevy a zlevnění jsou ale patrné až po Vánocích, kdy obchodníci vyprodávají poslední kusy. Některé kolekce byly v lednu nabízeny i za pouhých 40 korun.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/predrazene-vanocni-kolekce-se-mohou-vratit-do-obchodu-jak-vyzrat-na-obchodniky-a-usetrit-485873

Současný ministr zemědělství Marek Výborný z koalice Spolu - KDU-ČSL představil v rozhovoru pro Potravinářskou komoru svou vizi podpory českého potravinářství. Podpora potravinářů by se měla soustředit na investice do zpracovatelských kapacit a inovací, s jasným důrazem na mikro, malé a střední podniky. Naopak neplánuje obnovení národního dotačního titulu pro velké firmy. V rámci mezinárodní politiky usiluje o férovou konkurenci a trvá na tom, aby dovážené potraviny ze třetích zemí splňovaly stejné standardy jako domácí produkce. Tento požadavek podpořil zjištěním inspekce o nejvyšším podílu nevyhovujících šarží právě u těchto dovozů.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Naše země je, stejně jako většina států Evropy, z velké části závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Řešení drahých energií v potravinářském průmyslu tak spočívá v kombinaci opatření na úrovni Evropské unie a systémových kroků v Česku. Jde především o posílení energetické bezpečnosti - zejména snižování závislosti na dovozech energií, tedy mít vlastní dostatečné zdroje energie, abychom byli v tomto směru soběstační. Proto potřebujeme například rozvíjet obnovitelné zdroje energií a jádro a investovat do moderních, energeticky účinnějších technologií a procesů, tedy modernizovat průmysl.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
V potravinářství je nutná jeho podpora jako diverzifikovaného, konkurenceschopného a moderního sektoru, který bude schopen zpracovávat domácí zemědělskou produkci do výživově hodnotných, bezpečných a cenově dostupných potravin. Na místě jsou tedy investice do zpracovatelských kapacit, podpory krátkých dodavatelských řetězců a zlepšení postavení producentů na trhu. Zvláštní pozornost musíme věnovat mikro, malým a středním podnikům, které jsou základem českého potravinářství. Přidanou hodnotu je potřeba zvyšovat v celém produkčním řetězci. Podpory pro potravináře spadají hlavně do podpory Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027, kam patří investice do zpracování a uvádění produktů na trh, například nákup technologií, a podpora inovací, ale třeba i program Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Potravinář. Cílem podpory je vytvořit předpoklady pro rozvoj výrobců potravin, tedy i modernizace, která je s automatizací a digitalizací výroby spojena. Nákup a zavádění moderních technologií pro automatizaci a digitalizaci v zemědělské výrobě a zpracování například podporují opatření Investice do zpracování zemědělských produktů a Investice do technologií snižujících emise.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Dotační programu 13 byl historicky určen především pro velké potravinářské podniky. Většina z nich je schopna investovat do modernizace i bez státních podpor. Ty mají dle mého názoru směřovat především k těm, kteří se bez pomoci rozvíjet nemohou. Navíc i velké potravinářské firmy mohou čerpat z řady dalších dotačních programů, a to nejen v resortu zemědělství. Obnovení samostatného národního programu pro potravináře proto v tuto chvíli neplánujeme.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Ano, produkci potravin považuji za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti. Potraviny nejsou jen ekonomickou komoditou, ale základní součástí fungování státu, protože dostupnost a kvalita potravin přímo souvisí se zdravím obyvatel a stabilitou společnosti. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě přistupuje k potravinové produkci jako k bezpečnostní prioritě, což dokládá například Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, která stanovuje jasné cíle v oblasti monitoringu, prevence rizik a rychlého varování. Zároveň se zde klade důraz na posílení odolnosti potravinového systému, podporu domácí výroby a zkracování dodavatelských řetězců.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Důraz na zpracování lokální zemědělské produkce zvyšuje jistotu odbytu pro zemědělce a lepší uplatnění výrobků na trhu pro potravinářský průmysl u nás i v zahraničí. Kratší potravinové řetězce jsou také odolnější vůči vnějším vlivům a umožňují snazší kontrolu kvality dodávaných surovin. Původ potravin hraje také čím dál větší úlohu pro spotřebitele, který se jím při nákupu řídí.

Ministerstvo zemědělství tuzemský zpracovatelský průmysl podporuje dlouhodobě, například udělováním značky KLASA nebo Regionální potravina kvalitním zemědělským či potravinářským výrobkům. Tím pomáháme zviditelnit místní producenty a usnadňujeme spotřebiteli nacházet české výrobky.

Podpora potravinářského sektoru zůstává také jednou z priorit resortu. Z pohledu konkrétních podpor lze zmínit podpory ze společné zemědělské politiky v rámci 6. kola již zmíněné operace Investice do zpracování zemědělských produktů. To běží od 14. října do 4. listopadu letošního roku s alokací 2,26 miliardy korun a lze v něm požádat o podporu na investice do zařízení, která souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a uvedením výrobků na trh, které umožní zpracovatelům využití moderních technologií, přispějí k rozvoji místních trhů a zkrácení dodavatelských řetězců. Probíhá také výzva pro podání žádosti o podporu v již uvedeném programu Potravinář.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Toto je jedno z klíčových témat, protože férová konkurence na trhu s potravinami je nezbytná jak pro naše zemědělce a potravináře, tak pro spotřebitele. Rád bych zdůraznil, že dovážené potraviny ze třetích zemí musí splňovat stejné standardy kvality a hygieny, jaké platí pro naše producenty a které vyplývají z unijní legislativy. To kontrolují naše dozorové orgány. V této souvislosti je dobré připomenout, že loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrolách zjistila nejnižší podíl nevyhovujících šarží u potravin z České republiky, a to 15,4 procenta. Oproti tomu podstatně vyšší podíl nevyhovujících šarží byl zjištěn u produkce pocházející z EU, což bylo 24,4 procenta, a ze třetích zemí, kde to bylo 38,1 procenta nevyhovujících šarží.

Na evropských Radách ministrů zemědělství jsem opakovaně zdůraznil, že nelze zvyšovat požadavky na naše farmáře a zároveň otevírat trh levným importům, které tyto požadavky ignorují. Je třeba trvat na férových podmínkách a snižovat administrativní zátěž, aby naši producenti mohli obstát v konkurenci. Podporujeme proto princip, že EU má stále vyžadovat stejné podmínky pro dovoz, jaké platí v Unii. Naší ambicí je, aby měl český spotřebitel k dispozici širokou nabídku kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin, a aby naši producenti nebyli vystavováni neférové konkurenci výrobků ze třetích zemí, které nedodržují stejné ekologické a kvalitativní standardy.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Mojí dlouhodobou strategií je podpora místních producentů, lokálního zpracování potravin a krátkých dodavatelských řetězců, abychom snížili ekologickou stopu a posílili lokální ekonomiku.

Klíčovou roli hrají už zmíněné značky kvality, jako je KLASA a Regionální potravina, které garantují původ a kvalitu výrobků. Na jejich propagaci je letos vyčleněno 90 milionů korun, přičemž značka Regionální potravina je určena především menším a středním výrobcům, kterým pomáhá zviditelnit se na trhu. Pro oceněné výrobce je zásadní marketingová podpora realizovaná Státním zemědělským intervenčním fondem, která zahrnuje například product placement v televizních pořadech, jako jsou Kluci v akci, Herbář a Pečení na neděli, účast na domácích i zahraničních veletrzích a výstavách nebo výrobu a distribuci marketingových materiálů. Mezi spotřebiteli je KLASA nejznámější značkou kvality potravin v Česku. V rámci podpořené znalosti ji zná 84 procent lidí.

Významnou roli hrají i marketingové a edukační kampaně, jako například série poznávacích akcí pro veřejnost Poznej svého farmáře, tradiční Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, řada aktivit prezentována na našem portálu Informační centrum bezpečnosti potravin. Připomenu i logo Česká potravina a spolupráci s Potravinářskou komorou na projektu Česká cechovní norma. Apeloval jsem také na resortní organizace našeho ministerstva, aby v co největší možné míře preferovaly nákup potravin od lokálních farmářů, výrobců a zemědělců.

Obecně bych k této otázce rád dodal, že pro budoucí evropské zemědělství je důležité, aby se zbavilo nadměrné regulace a zbytečných zátěží, které brání investicím a rozvoji podniků. Myslím si, že je to základní krok k posílení konkurenceschopnosti. Musíme zohlednit místní a specifické potřeby jednotlivých členských států.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Mou vizí je udržitelné, konkurenceschopné zemědělství, potravinářství, ale také lesnictví a vodní hospodářství, a to v národním, evropském i celosvětovém měřítku. Ale zpět k našemu zemědělství a potravinářství – je obzvláště důležité, abychom byli soběstační u těch zemědělských komodit, kde to lze a kde je to smysluplné, tedy tam, kde jde o potraviny našeho mírného pásma, které jsou zároveň pro nás a naši ekonomiku strategické. Mezi priority v tomto směru řadím zejména ovoce, zeleninu, cukrovou řepu, brambory, chmel, mléčný a masný skot, ovce a kozy. Z hlediska zajištění konkurenceschopnosti do budoucna nesmíme opomenout ani význam vědy, výzkumu a inovací. Vedle naší vlastní produkce je samozřejmě nutné fungovat na principech volného a férového trhu v rámci EU a férového obchodu na celosvětové úrovni.

Hlavní přínos resortu zemědělství vidím v podpoře férového podnikání – v přípravě a tvorbě legislativního rámce, zajištění efektivního dozoru nad trhem s potravinami a zajištění finanční a jiné potřebné podpory tuzemským podnikům v oblasti zemědělství a potravinářství. Je také důležité, aby se na všech úrovních potravinového řetězce od zemědělce k spotřebiteli minimalizovalo vytváření zbytečného potravinového odpadu a plýtvání s potravinami. Ministerstvo zemědělství podniká konkrétní kroky k tomu, aby se potraviny zachraňovaly a dostaly k lidem v nouzi.

Osobně vidím do budoucna zemědělství a potravinářství nejen jako nezbytný, ale i jako atraktivní a perspektivní obor využívající nejmodernější technologie a produkující bezpečné a kvalitní potraviny, a to vše ohleduplně k životnímu prostředí a welfare zvířat.

Osobně jsem opakovaně vystoupil na jednáních v Bruselu, kde jsem zdůraznil nutnost, aby evropské regulace byly nejen ambiciózní, ale především proveditelné v praxi. Chceme chránit naše zemědělce a potravináře před přehnanou administrativní zátěží a současně zajistit, že spotřebitelé budou mít k dispozici kvalitní a cenově dostupné potraviny.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Souhlasím s tím, že byrokratická zátěž, která dopadá na naše zemědělce i potravináře, je příliš vysoká a v mnoha případech brzdí jejich rozvoj. Je pro nás prioritou administrativu zjednodušit a nastavit procesy tak, aby producenti mohli věnovat maximum energie své práci, a ne zbytečnému papírování. Proto jsme na ministerstvu spustili několik kroků, které mají vést k výraznému zefektivnění. V první řadě digitalizujeme administrativní agendu. Postupně zavádíme elektronické systémy pro podávání žádostí o dotace, pro vedení evidence a komunikaci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Do budoucna chceme, aby farmář většinu úkonů vyřídil online na jednom místě a nemusel opakovaně dokládat údaje, které už stát má. V rámci Strategie resortu 2030+ máme jasný cíl – snížit administrativní zátěž minimálně o třetinu a zkrátit proces vyřizování žádostí.

Současně se zaměřujeme i na kontroly. Klademe důraz na to, aby probíhaly cíleně, podle analýzy rizik, a aby se jednotlivé kontrolní orgány více navzájem koordinovaly. Je zbytečné, aby jeden podnik navštívilo během krátké doby několik různých inspekcí a každá chtěla totéž. Zároveň si ale musíme uvědomit, že kontroly jsou nezbytné a musíme je zachovat, protože přispívají k zajištění bezpečných potravin na českém trhu.

Jsem přesvědčen, že kombinací digitalizace, větší koordinace kontrol a aktivního prosazování našich zájmů v EU dokážeme dosáhnout podstatného zjednodušení pro zemědělce i potravináře. Naším cílem je, aby mohli hospodařit a vyrábět potraviny, a ne aby trávili čas v papírech a formulářích.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Moje vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci stojí na férovém partnerství. Chci, aby všichni od farmáře po obchod měli vyrovnané postavení. Proto podporuji zjednodušení administrace a jasnější pravidla. Zcela zásadní je dodržování a vymáhání platných právních předpisů, a to zejména zákona o významné tržní síle, zákona o ochraně spotřebitele, zákona o cenách nebo zákona o ochraně hospodářské soutěže. Jelikož vymáhání požadavků zmíněných předpisů je v gesci jiných resortů než našeho ministerstva, budu na důslednou aplikaci těchto předpisů apelovat i v budoucnu.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Za klíčové považuji zajištění kvalitního odborného vzdělání, které naše ministerstvo dlouhodobě podporuje. Příkladem může být nedávné podepsání memoranda s Jihočeskou univerzitou nebo program Centra odborné přípravy 2024 až 2028, který se zaměřuje na podporu středních a vyšších odborných škol. Tím umožňujeme studentům pracovat s nejnovějšími technologiemi a získat dovednosti odpovídající požadavkům praxe.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Na stabilitě středních potravinářských podniků stojí zaměstnanost v regionech i kvalita domácí produkce. Proto pro ně vytváříme cílené dotační programy v rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky, které zohledňují potřeby investic do modernizace výroby, digitalizace a energetických úspor. Dáváme důraz na inovace a exportní podporu, aby české potraviny uspěly nejen doma, ale i v zahraničí.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
V současné době jsou v jednotlivých členských státech přístupy k používání názvů potravin živočišného původu jiných než mléka a mléčných výrobků roztříštěné a nejednotné.  Bylo by tedy vhodné, aby k označování produktů přistupovala celá EU stejně, což by prospělo jednotnému volnému trhu Unie a jasnému informování spotřebitelů. Tuto debatu Česká republika otevřela letos v červnu na Radě ministrů. V současné době se již diskutuje nad předloženým návrhem Komise.

Podle mého názoru mají nové potraviny, včetně různých alternativ masa, svůj význam a roli na trhu. Jednak zvyšují pestrost nabízeného sortimentu v obchodech, ale také mají potenciál přispět k řešení nedostatku proteinů ve světě. Výzkumu a jejich rozvoji bychom se v EU proto měli i nadále intenzivně věnovat. Důležité ale je, aby byly správně označené a jejich vlastnosti a výživové hodnoty byly transparentně spotřebiteli prezentovány, a ten tak měl možnost srovnat tyto výrobky s výrobky tradičními.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Spotřebitelé mají k dispozici všechny informace přímo na obalech a etiketách potravin. Povinně uváděná nutriční tabulka obsahuje mimo jiné přehled o energetické hodnotě, obsahu cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin či soli. Každý spotřebitel má zároveň možnost z etikety zjistit složení potraviny a učinit informované rozhodnutí. Toto značení je jasné, jednotné a dostupné pro všechny spotřebitele. Kromě samotného značení vnímám jako zásadní také vzdělávání a osvětu spotřebitelů – lidé by měli rozumět tomu, co údaje na obalech znamenají a jak mohou ovlivnit jejich zdraví. Ministerstvo zemědělství se na vzdělávání a zajištění informovanosti spotřebitelů aktivně podílí, a to například prostřednictvím infografiky „Označování potravin pro spotřebitele“ z roku 2024. Jednoduchou formou vysvětluje, jak se v povinných údajích na obalech potravin zorientovat a co každý údaj znamená.

Je rovněž zásadní, aby potraviny, které se dostanou na český trh, byly ve všech ohledech bezpečné a označené tak, aby spotřebitel nebyl klamán a byl dobře informován o kvalitě, složení a vlastnostech kupovaných potravin.

Případné daňové zatížení potravin podle obsahu živin nebo jejich omezování při uvádění na trh je politické rozhodnutí.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Během prvních 100 dnů nelze reálně naplnit žádné legislativní přísliby. Jak se nyní ukázalo, vyplatila se několikaměsíční snaha Česka odložit účinnost Nařízení o odlesňování na evropské úrovni - Evropská komise 23. září oznámila, že navrhne jeho účinnost o rok posunout. Stejně jako v tomto případě budu hájit zájmy českých potravinářů při vyjednávání nové společné zemědělské politiky po roce 2027. Potravinová bezpečnost je strategickým zájmem jak EU, tak České republiky.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

V rámci série volebních debat pro Potravinářskou komoru předkládá hnutí ANO plán pro potravinářský sektor, který má mít stejnou prioritu jako energetika či obrana, protože je strategický pro národní bezpečnost. David Pražák z hnutí ANO označuje za klíčovou stabilizaci cen energií. Strana se chce zasadit o obnovu zrušeného národního investičního dotačního titulu pro potravináře a v oblasti trhu slibuje přísnější kontroly dovozů ze třetích zemí.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Musíme řešit hlavně stabilitu a cenu energií. Navrhujeme snížení regulované složky elektřiny o čtvrtinu, včetně poklesu plateb za obnovitelné zdroje minimálně o 50 %. Chceme spravedlivou revizi tarifů, využití prostředků z evropských fondů, speciální tarify pro malé firmy a domácnosti a zároveň restrukturalizaci ČEZ, aby výroba elektřiny byla pod kontrolou státu. K tomu plánujeme rozvoj dalších zdrojů energie – jádro, plynové kapacity i obnovitelné zdroje – a posílení energetické bezpečnosti, aby české podniky měly předvídatelné a férové podmínky pro svoji činnost.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Navrhujeme zatraktivnit daňové odpočty na výzkum a vývoj, prodloužit jejich uplatnění a zavést patent boxy, aby se nové technologie registrovaly v ČR. Podpoříme digitalizaci a automatizaci výroby prostřednictvím speciálních dotačních programů pro zavádění robotizace, umělé inteligence a chytrých linek. Zároveň chceme, aby se malé a střední potravinářské firmy snáze dostaly k evropským fondům, měly přístup k rychlým inovačním grantům a možnost spolupráce s výzkumnými institucemi. Cílem je, aby se české potraviny vyznačovaly vyšší přidanou hodnotou a obstály i v evropské konkurenci.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Podporujeme investice do zpracovatelských kapacit a modernizace potravinářských provozů. Konkrétní podobu národních dotačních titulů chceme připravit po konzultaci s potravináři tak, aby pomoc byla cílená, efektivní a přinesla vyšší přidanou hodnotu přímo v ČR. Podle nás bylo chybou rušit současnou vládou dotační titul 13 z národních dotací.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Ano, potravinová produkce je pro nás strategickým sektorem – bez bezpečného a stabilního zásobování potravinami není jistota pro občany ani pro stát. Bohužel dnes k ní stát takto nepřistupuje, podpora je roztříštěná a často jen formální. Chceme, aby potravinářství mělo v národní politice podobnou prioritu jako energetika nebo obrana.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Zpracování zemědělských produktů přímo v ČR znamená vyšší přidanou hodnotu, která zůstává doma – vytváří pracovní místa, posiluje soběstačnost a přináší vyšší daňové příjmy. Stát má proto podporovat investice do zpracovatelských a skladovacích kapacit, spravedlivé podmínky na trhu a cílené dotace těm, kdo skutečně produkují potraviny a zaměstnávají lidi. To je cesta, jak zajistit konkurenceschopnost českého zemědělství i potravinářství.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Chceme zajistit, aby se na českém trhu prodávaly jen potraviny, které splňují evropské a české standardy kvality. Proto prosazujeme přísnější kontroly dovozů ze třetích zemí, zákaz prodeje nekvalitních potravin a férové podmínky pro naše výrobce, kteří dodržují přísná pravidla. Spotřebitel má právo na jasnou informaci a jistotu, že nekupuje levnější zboží na úkor zdraví nebo životního prostředí.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Čím víc potravin se zpracuje a prodá přímo u nás, tím větší přidaná hodnota zůstane v regionech. Chceme prosadit jasné označování českých potravin, podporu farmářských prodejen a zkrácení dodavatelských řetězců, aby se více domácí produkce dostalo do obchodů.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Pro posílení konkurenceschopnosti českého zemědělství a potravinářství na evropském trhu chceme vyjednat spravedlivější podmínky v rámci společné zemědělské politiky EU, aby čeští zemědělci nebyli znevýhodněni proti kolegům v jiných státech. Podpoříme investice do modernizace, inovací a vyšší přidané hodnoty v potravinářství, stejně jako exportní podporu pro kvalitní české produkty.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Byrokracie dusí potravináře i zemědělce. Proto chceme maximálně digitalizovat dotační i kontrolní procesy, zavést jednotné elektronické podání a zkrátit dobu schvalování žádostí. Administrativa má být jednoduchá, srozumitelná a předvídatelná, aby se výrobci mohli soustředit na práci, ne na papíry. Kontroly musí být férové, jednotné a nesmí se zbytečně překrývat.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Naší vizí je férový vztah. Malí i střední výrobci nesmí být tlačeni do nevýhodných smluv a podnákladových cen. Chceme posílit transparentnost obchodních praktik, ochránit dodavatele před zneužíváním dominantního postavení řetězců a podpořit zkracování dodavatelských řetězců, aby se české potraviny dostaly k zákazníkům za přiměřenou cenu.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků v potravinářství chceme řešit podporou odborného školství a duálního vzdělávání, které propojí školy s praxí. Budeme motivovat mladé lidi ke studiu potravinářských oborů a současně usnadníme příchod kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí tam, kde domácí pracovní síla chybí. Cílem je, aby firmy měly stabilní a odborně připravené zaměstnance.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Střední potravinářské podniky potřebují cílenou podporu, protože právě ony drží regionální zaměstnanost a tradici. Chceme jim usnadnit přístup k investicím do moderních technologií, digitalizace a úspor energií. Současně prosadíme férové podmínky vůči řetězcům a zjednodušíme administrativu, aby mohly více času a prostředků věnovat výrobě, inovacím a rozvoji.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Tradiční potraviny živočišného původu chceme chránit jasným a srozumitelným označováním. Spotřebitel musí mít vždy možnost poznat, zda kupuje maso, mléčný výrobek, nebo jejich rostlinnou náhražku. Laboratorně připravené potraviny či alternativy mají své místo na trhu, ale nesmí se vydávat za tradiční české produkty. Důležité je správné označování a rovné podmínky, aby se spotřebitel rozhodoval svobodně a informovaně.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Nové potravinové daně ani zákazy by ve výsledku mohly zvýšit ceny všech potravin, a to nechceme. Spotřebitel má mít možnost svobodné volby a stát má spíše motivovat k lepšímu složení potravin a podporovat osvětu. A jak už jsem zmínil, zásadní je to, aby potraviny byly přesně označovány a lidé věděli, co si kupují.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Za klíčové považuji dvě věci – stabilní ceny energií a podporu českého zpracování. Energie dnes tvoří největší náklad potravinářů, proto v prvních 100 dnech nastartujeme kroky vedoucí k snížení regulované složky elektřiny a plateb za obnovitelné zdroje. Zároveň chceme spustit investiční podporu pro střední potravinářské podniky, aby se více českých surovin zpracovalo doma a přineslo vyšší přidanou hodnotu.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

Ačkoliv jsme pro vás původně připravovali samostatný rozhovor s Michalem Kučerou z TOP 09, přímé odpovědi na zaslané otázky jsme neobdrželi. Z jeho sekretariátu nám bylo sděleno, že „s ohledem na principy úzké koaliční spolupráce v rámci koalice Spolu jsou odpovědi pana Bendla (ODS) koncipovány jako společné stanovisko obou stran, tedy včetně TOP 09“. Přinášíme vám proto původní znění odpovědí od pana Bendla, které dle výše uvedeného sdělení představují konsenzuální pohled a společnou vizi obou klíčových představitelů volební koalice Spolu.

Najdete je zde: https://www.foodnet.cz/cs/aktuality/10147-petr-bendl-z-ods-podpora-pujde-malym-a-strednim-podnikum-nikoli-agroholdingum


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

České potravinářství potřebuje stabilní prostředí, které přestane nahrávat oligopolům a „papírové džungli“. Piráti prosazují balíček „moderní energetika bez šoků“ pro předvídatelné ceny vstupů a masivní podporu inovací a digitalizace výroby. Klíčové je zaměřit investiční nástroje primárně na malé a střední podniky, zvýšit potravinovou bezpečnost a zajistit férové obchodní praktiky – konec skrytých poplatků a posílení antimonopolního dohledu. Více v rozhovoru v předvolební sérii Potravinářské komory s Radkem Holomčíkem a resortním týmem zemědělství.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Chceme předvídatelné a dostupné energie pro spotřebitele, tedy i průmysl a potravináře. Prosazujeme balíček „moderní energetika bez šoků“. Konkrétně problematiku rozpracováváme v našem programu.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Zvýšení přidané hodnoty stojí na inovacích a digitalizaci výroby. Podpoříme automatizaci (robotizace balení, inspekce kvality, sledování šarží), datové řízení výroby a napojení firem na aplikovaný výzkum. S dobrou státní podporou by Česká republika mohla patřit k lídrům v oblasti moderních zdravých potravin, kde je dlouhodobý trend poptávky a vyšší přidaná hodnota a marže. Poptávku po těchto potravinách chceme podpořit přehodnocením sazeb DPH u potravin. Stávající programy musí být nově zaměřeny na modernizaci malých a středních podniků a projekty zaměřené na významné inovace před podporou produkce orientované jen na objem. Součástí podpory inovací v sektoru je i digitalizace státní správy: méně papíru, více API a „jednou a dost“.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Smysl dává cílený a předvídatelný investiční nástroj pro modernizaci – energetické úspory a energetický management, nové technologie, kvalitu a bezpečnost potravin, zpracování v regionech, a to v rámci stávajících programů. Nepodpoříme návrat k bezejmenným grantovým „bazénům“ bez jasných kritérií. Peníze musí jít primárně ke středním a menším firmám, kde vytvoří největší efekt, případně tam, kde přinesou významný technologický posun sektoru.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Ano, strategičnost vnímáme ve dvou rovinách. První je potravinová, respektive nutriční bezpečnost, tedy schopnost systému zajistit výživu obyvatelstva v krizových situacích. Tou druhou je dlouhodobá bezpečnost z pohledu trhu, tedy to, že žádný subjekt nedosáhne monopolního (případně více subjektů oligopolního) postavení.

Stát proto musí opustit „náhodnou“ podporu a soustředit se na férové podmínky, stabilní energie (zahrnutí klíčových struktur potravinářského sektoru mezi krizovou infrastrukturu), inovace a vymahatelná pravidla proti kartelům a zneužívání síly v řetězcích. V tom dnes zaostáváme a napravíme to.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Když české suroviny zpracujeme doma, zůstává tu vyšší přidaná hodnota, know-how i pracovní místa. V rámci stávajících mechanismů budeme podporovat regionální zpracování (mlékárny, sušárny, mrazírny), logistiku krátkých řetězců včetně krátkých vzdáleností na jatka a exportní reputaci. Stát může pomoci chytrým investičním financováním, snazším napojením na výzkum a odbouráním zbytečné byrokracie při uvádění inovovaných výrobků na trh. Zkracování distribučních řetězců má významnou logiku i z hlediska naplňování cílů Green Dealu. Budeme podporovat prodej potravin co nejblíže místu, kde byly vyprodukovány, zejména pak ve veřejném stravování.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Podmínky musí být férové: co se prodává u nás, musí splnit naše normy kvality a bezpečnosti. Budeme důsledně vymáhat kontroly, posílíme dohled nad dovozem a budeme v EU prosazovat, aby pravidla platila stejně pro všechny. Nechceme plošné zákazy, ale důsledné uplatňování standardů a sankcí při jejich porušení. Kontrolou dovážených potravin a dodržením stejných podmínek jako v ČR zvýšíme konkurenceschopnost českých farmářů, kteří dodržují přísné normy.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Zkrátíme cestu z pole a výroby k zákazníkovi: zjednodušíme přímý prodej, rozšíříme možnosti místních dodávek do škol, nemocnic a jídelen a odstraníme administrativní překážky, které dnes nahrávají dovozu před domácí nabídkou. Podporujeme zavedení podmínek, aby zařízení spadající pod veřejnou infrastrukturu (typicky školy a nemocnice) určitý podíl surovin nakupovaly podle těchto pravidel. Součástí bude i cenová transparentnost – veřejný on-line srovnávač cen potravin a digitální účtenky, které zvýší konkurenční tlak a zlepší pozici dodavatelů i spotřebitelů.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Klíč je kvalita, inovace, soulad s nejnovějšími trendy a nižší administrativní náklady. Zaměříme se na modernizaci provozů, podporu exportu kvalitního českého zboží a na to, aby české firmy nebrzdila zbytečná byrokracie. Podpoříme předávání znalostí o trendech ve vývoji chování spotřebitelů na českých a zahraničních trzích, například v oblasti zdravého stravování. Na evropské úrovni budeme hlídat rovné podmínky a odmítneme protekcionismus, který se nám v minulosti vracel jako bumerang.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Přejdeme od papírování k digitálnímu prostředí: sloučení duplicit, jednotné datové vstupy („jednou a dost“), srozumitelná pravidla a kontrola jako poradenství u poctivých firem, ne jako trestací kultura. Omezíme mikropovinnosti, které malé a střední podniky disproporčně zatěžují, a soustředíme se na rizikové případy.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Předně věříme, že základem je dobrá komunikace a hledání společných zájmů. Je lepší jednotlivým stakeholderům pozitivně vysvětlovat, jaké jsou zájmy státu a společnosti a případné represivní možnosti, a předcházet tak konfliktům než konflikty vytvářet a řešit. Při dobré komunikaci a přiměřené spolupráci pak nemusí docházet k silovým krokům. Je proto důležité, aby zájmy státu reprezentovali a hájili lidé bez střetů zájmů či přímo hájící zájmy určitých skupin podnikatelů. Chceme férové smluvní podmínky, konec skrytých poplatků a zneužívání nákupní síly. Posílíme dohled antimonopolního úřadu a tržní transparentnost (digitální účtenky, srovnávač cen), aby kartelové nebo nepoctivé praktiky rychle vypluly na povrch. Navrhli jsme významnou změnu fungování antimonopolního úřadu, který by zvýšil jeho akceschopnost. V tom budeme pokračovat. Férové prostředí je lepší než kvóty či zákazy – dává šanci kvalitě a inovaci.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Naše odpověď je modernizace i práce s lidmi: podpoříme automatizaci a robotizaci tam, kde chybí pracovní síla, a zároveň posílíme odborné školství, a to tím způsobem, že jej budou studovat zejména ti, kteří mají skutečný zájem v oboru zůstat. Dnes dvě třetiny absolventů odborného školství do vystudovaného oboru ani nenastoupí. Je proto nezbytné posílit kariérní vzdělávání na ZŠ, tak aby výběr střední školy byl skutečně volbou nikoli neznámou. V rychle se proměňujícím světě však pro většinu zůstává racionální volbou všeobecné vzdělání, na něž může navazovat specializované vzdělání skrze mikrocertifikáty, respektive konkrétní rekvalifikační programy.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Střední firmy jsou páteří oboru. U programů budeme trvat na férových, transparentních pravidlech, aby většina prostředků nesměřovala jen k několika velkým hráčům. Skrze existující nástroje naopak usnadníme přístup k investicím (záruky, zvýhodněné úvěry, daňová podpora výzkumu a vývoje), otevřeme jim dveře k výzkumu a zkrátíme cestu k povolením a certifikacím.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Zákazník nesmí být klamán. Jako klíčový problém v této otázce nepovažujeme rostlinné alternativy, ani nové produkty, ale produkty, které jsou za hranicí slušného chování vůči zákazníkovi, například drůbeží párky s nízkým podílem živočišné složky tvořené navíc zejména separátem. Toto jsou podle nás ty nejhorší praktiky, na které se chceme systematicky zaměřit.

U rostlinných alternativ musíme najít shodu. Produkt výrazně označený například jako rostlinná alternativa mléka, nebo veganský párek v kombinaci s vyšší cenou skutečně nenaplňuje princip klamání spotřebitele. Ostatně jsou případy i opačné. V tomto problému vidíme příležitost a motivaci se více věnovat kvalitě potravin a jejich složení s vyvolat zájem spotřebitelů o to, co jí a z čeho je to vyrobeno. Chceme tuto debatu vést ale slušně a věcně. U nových způsobů výroby potravin budeme dbát principů bezpečnosti potravin a jejich schvalování.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Upřednostňujeme informovanou volbu a motivaci před direktivními zákazy: přehledné značení na obalech, dobrovolné reformulace receptur, dostupnost zdravější volby a cenovou motivaci – například snížení DPH na ovoce a zeleninu. Je otázkou, zda snížena sazba na některé skupiny potravin, které jistě nepatří k základním (například cukrovinky apod.) reflektuje zamýšlené sociální aspekty v daňovém systému a neměla by být přehodnocena. K restriktivním nástrojům bychom přistoupili jen na základě jasných dat a koordinovaně v rámci EU.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Na prvních 100 vládnutí máme plán, který se netýká jen potravinářského sektoru! Největší změna: férové a transparentní prostředí, které pustí ke slovu kvalitu a inovace místo oligopolů a „papírové džungle“. To znamená cílená podpora pro malé a střední výrobce, zkrácení dodavatelských řetězců, srozumitelná pravidla, vymahatelnost férové soutěže a cenová a kvalitativní transparentnost pro spotřebitele (například digitální účtenky, srovnávač cen).


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

V rámci předvolebních rozhovorů, které Potravinářská komora připravila, hnutí SPD vnímá potravinářství jako strategický sektor. Požadují zvýšení kontrol dovážených potravin z třetích zemí, které často obsahují u nás zakázané látky. Kromě zjednodušení dotačního systému a investic do automatizace je jejich cílem jasně informovat spotřebitele a prosadit, aby české potraviny dominovaly na pultech obchodů. Více si přečtěte v rozhovoru s Radimem Fialou z hnutí SPD.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl navrhujeme několik klíčových opatření. Základem je dokončení jaderného bloku v Dukovanech pro zajištění stabilního energetického zdroje. Dále prosazujeme zrušení emisních povolenek ETS I i II, které neúměrně prodražují výrobu, a zastropování cen energií pro zajištění predikovatelnosti nákladů firem. Zásadní je také vyjednávání s přímým dodavatelem plynu a ropy (Ruskem). V neposlední řadě navrhujeme snížení daní u pohonných hmot, což sníží náklady na dopravu a logistiku v celém potravinářském řetězci.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Ano, je zapotřebí nastartovat naši ekonomiku a podpořit české výrobce. Proto chceme zavést specifické dotační tituly pro aktuální potřeby potravinářů. Zároveň provedeme revizi stávajících dotačních titulů a ponecháme pouze ty, které jsou nezbytné pro modernizaci a efektivitu. Naším cílem je, aby čeští výrobci v tomto směru nezaostávali oproti výrobcům z okolních zemí, čímž se zvýší i jejich konkurenceschopnost. Modernizací a automatizací výroby se zajistí úspory na vstupních nákladech, energiích a pracovní síle, zejména v obtížně obsaditelných pozicích.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Ano, aktuálně běží operační program EU pro období 2021–2027. V jeho rámci lze žádat o dotace na technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, které se týkají inovací, výzkumu a vývoje, digitalizace a hlavně energetických úspor. Chceme v tomto nadále pokračovat a přesně vymezit aktuální potřeby potravinářů. Tím zamezíme čerpání finančních prostředků na nesmyslné projekty a zajistíme smysluplné dotační tituly.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Považujeme zemědělství a produkci potravin za strategický sektor, ale bohužel se s ním takto v současnosti nenakládá. Pokud by u nás došlo k jakékoliv mimořádné situaci a nebylo by možné dovážet potraviny a suroviny, budeme odkázáni na to, co si vyrobíme a vyprodukujeme sami. Nemusíme chodit daleko, příkladem je rok 2020 a krize pandemie covidu.

Česká republika by proto měla více investovat a podporovat lokální produkci, zpracování surovin a výrobu potravin v místě, a cílit na kvalitu a bezpečnost potravin. Zároveň je nutné zvýšit bezpečnost potravin, zejména u dovozů, a to na základě politiky vedoucí ke snižování spotřeby antibiotik, pesticidů či průmyslových hnojiv, které jsou u nás zakázané. Pokud by řádně fungovaly kontrolní mechanismy na dovozy, nemohly by se sem ze třetích zemí dovážet potraviny horší jakosti či přímo závadné a škodlivé.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Přímé zpracování zemědělských produktů v České republice má zásadní význam, protože přidáváním vyšší hodnoty přímo v místě snížíme ekologickou zátěž, konkrétně uhlíkovou stopu. Výsledný produkt bude navíc levnější, protože se nebude zbytečně přepravovat sem a tam.

V současnosti je zde nedostatek navazujícího zpracovatelského průmyslu, jako jsou jatka či mlékárny. Ten je zapotřebí znovu obnovit a ideálně tyto firmy zřídit jako státní, čímž se zaručí slušná výkupní cena, zaměstnanost a hlavně bezpečnost a kvalita potravin.

V případě rozvoje soukromých zpracovatelských firem (českých a moravských) a hospodařících produkčních zemědělců pomůžeme snížením daně z nemovitostí pro tyto výrobní podniky, podporou rekonstrukce brownfieldů a dotacemi na technologické vybavení, modernizaci či automatizaci, a to včetně podpory na zaměstnance.

Je nutné stabilizovat investiční prostředí a dát časový rámec pro investice a čerpání dotací do technologií. Cílem je rozvoj výroby potravin ideálně přímo z „farmy na vidličku“ (farm to fork). Zároveň podpoříme bezobalové obchodování, například brambory či jablka nemusí být baleny do igelitových pytlíků, jak je bohužel časté v obchodních řetězcích.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Zajistíme řádné fungování kontrolních orgánů u dovozů (Celní správa, Státní veterinární správa, Státní zemědělská a potravinářská inspekce). V případě zjištění pochybení či neodpovídajících parametrů (legislativě) musí být zboží okamžitě vráceno zpět.

Dále se zaměříme na obchodní řetězce. Podpoříme vznik českého (klidně státního) řetězce a nastavíme zákon o daních tak, aby musely zahraniční korporace danit zisky v Česku a nevyvádět je do svých domovin. Také chceme v rámci tržní síly zavést povinnost prodávat české potraviny ve většinovém zastoupení a neprodávat je dráž než ty dovezené. Ty přeci nemohou být levnější, když putují mnohdy přes půl světa, případně přes celou Evropu.

Zároveň zvýšíme podpory na kvalifikované pracovní pozice, kterých je nedostatek (například řezníci). Učiníme tak například formou příspěvků na zaměstnance, či úlev na daních a sociálním pojištění.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Rozhodně chceme podpořit lokální produkci a prodej českých potravin. V této oblasti máme ve hře zákon o významné tržní síle a počítáme s aktivním zapojením antimonopolního úřadu při kontrole cenových kartelů v zahraničních obchodních řetězcích.

Zároveň je nutná cílená reklama a propagace českých potravin, a to včetně zdůraznění zdravotních benefitů plynoucích z naší výroby (např. nízká spotřeba antibiotik, přípravků na ochranu rostlin, pesticidů a hnojiv).

Klíčové je snížit byrokracii lokálním producentům, aby nemuseli vynakládat prostředky na další pracovní sílu, která „bude dělat pouze papíry“.

V neposlední řadě je dobré podporovat české značky potravin, jako jsou Vyrobeno v ČR, Klasa, Regionální potravina a Vyrobeno podle České cechovní normy.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Klíčová je cílená kampaň zaměřená na kvalitu a bezpečnost našich potravin. V rámci této kampaně budeme zveřejňovat naši spotřebu přípravků na ochranu rostlin, pesticidů a hnojiv ve srovnání s jinými státy. Zároveň budeme uplatňovat principy volného obchodu v rámci Schengenu.

Dále budeme podporovat export prostřednictvím podpory účasti podniků na mezinárodních veletrzích. Tyto akce umožní ukázku, ochutnávku a přímý prodej produktů. Export budeme aktivně podporovat i formou obchodních misí, které budou organizovány například ministerstvem.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Pro zjednodušení administrativních procesů a snížení byrokracie u dotací a kontrol požadujeme propojenost úřadů. Ta by znamenala méně papírování a méně auditů pro podnikatele.

V současnosti požadují některé kontrolní orgány či úřady stejné informace. Tyto informace by se proto měly sdílet mezi úřady. Příkladem je situace, kdy se ke každému dotačnímu titulu předkládá tatáž příloha – stačilo by ji poslat jen jednou, jelikož se některé údaje vyplňují neustále dokola.

Proto požadujeme propojenost úřadů a ideálně zavedení plně elektronického systému, kde by se některé položky automaticky propojovaly a přenášely.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Naším hlavním cílem je zajistit spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran. Současná situace není udržitelná, jelikož zemědělci mají téměř 20 let stejné výkupní ceny, ale náklady se jim několikanásobně navýšily.

Ideální situací samozřejmě je, aby zemědělec byl zároveň sám zpracovatel. Zároveň chceme vytvořit silnou vazbu mezi občany venkova a města prostřednictvím přímých dovozů čerstvých produktů do měst.

Klíčovým krokem je snaha zřídit český řetězec s odpovídajícími výkupními cenami a přiměřenou marží, což povede ke spravedlivému rozdělení zisku a ke spokojenosti na všech stranách, včetně zákazníka. Zahraniční obchodní řetězce je nutné zdanit u nás. Z těchto získaných financí by se následně investovalo do vlastních českých řetězců a vlastních výrobců potravin, do nových technologií a automatizace výroby. Tím dojde k zefektivnění výroby, což zvýší produkci potravin za kratší časový úsek a následně se promítne do snížení ceny pro spotřebitele.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Především je nutné vzdělávání a školství obecně zacílit na takové pracovní pozice, které vyžaduje trh práce, a tedy i sektor zemědělství a potravinářství.

Dále podpoříme zaměstnanost v tomto sektoru dotacemi na zaměstnance. Klíčové jsou také investice do modernizace a technologie těchto firem, zejména automatizace, která sníží nároky na lidskou práci na obtížně obsaditelných pozicích.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Pro posílení středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru, navrhujeme tři klíčové oblasti podpory:

1. Investice do modernizace a technologie těchto firem, zejména automatizace, za účelem zvýšení efektivnosti výroby.
2. Podpora vzdělávání a rekvalifikace, které bude v přímém souladu s aktuálními potřebami trhu práce v tomto sektoru.
3. Zastropování cen energií, čímž dojde ke snížení tohoto kritického vstupního nákladu.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Jakákoli regulace je zásahem do svobody člověka. Zastáváme názor, že každý má mít právo výběru, co chce konzumovat.

Každý člověk má individuální potřeby. Někdo preferuje více živočišných bílkovin, jiný dává přednost rostlinné stravě. Zohledňujeme, že každý má jiné zdravotní indispozice a potřeby.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Zastáváme postoj, že každý člověk má právo vědět, co konzumuje.

Snížení obsahu soli je v pořádku a podporujeme to. K dochucování potravin lze přitom s úspěchem použít bylinky a koření bez přítomnosti soli.

Nicméně stále platí, že každý má právo možnosti a výběru, co bude konzumovat. Zásahy do spotřeby prostřednictvím daní nebo omezování uvádění do trhu odmítáme. Je však nutné veřejnost informovat, jaká zdravotní rizika zvýšená konzumace těchto látek (soli, cukrů, nasycených mastných kyselin) může způsobit.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Bylo by to omezení dovozů ze třetích zemí a podpora našich lokálních výrobců potravin. Proto v rámci rozpočtu pro rok 2026 navýšíme finance určené pro „produkci lokálních potravin“.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

Tomáš Dubský se za hnutí Starostové v rámci série předvolebních rozhovorů s Potravinářskou komorou vyjádřil ke klíčovým prioritám pro potravinářský sektor. Ty se točí hlavně kolem zvýšení konkurenceschopnosti, podpory inovací a snížení administrativní zátěže. Mezi hlavní návrhy patří sjednocení kapacit ve vědě a výzkumu pod jedno ministerstvo a zřízení certifikační autority pro snadnější daňové úlevy soukromého výzkumu. Za klíčovou prioritu považují podporu lokální a regionální produkce skrze zjednodušení prodeje ze dvora a snížení byrokracie. Dále prosazují reformu antimonopolního úřadu s cílem zajistit spravedlivější obchodní vztahy a plánují zavedení daně na sladké nápoje.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Cena silové elektřiny se po velkých cenových výkyvech už ustálila a je na podobné úrovni, jako byla před energetickou krizí. Roste regulovaná složka, která je tažena nahoru nutnými investicemi do modernizace přenosových a distribučních sítí. Zároveň je nutné říci, že ceny elektřiny pro podniky a průmysl jsou v porovnání s dalšími státy EU v Česku na průměru, resp. lehce nad ním (EU průměr 0,1899 €/kWh, Česko 0,1939 €/kWh).

Za Starosty bychom rádi začali na evropské úrovni vést debatu o tom, jakým způsobem je určována cena silové elektřiny, kdy je zpravidla určována takzvaným závěrným, a tím pádem i nejdražším zdrojem. Zároveň otevřeně říkáme, že systém povolenek ETS by nám přišlo logičtější nahradit uhlíkovou daní, jejíž cena je pevná, není předmětem spekulací a náklady na pořizování emisních povolenek tak lze lépe plánovat. Chceme zároveň podpořit maximální zjednodušení a uzavírání dlouhodobých přímých smluv mezi dodavatelem elektřiny a odběratelem – Power Purchase Agreement, což je pro průmysl obecně cesta ke stabilní a dlouhodobě předvídatelné ceně elektřiny.

Velmi varujeme před dotováním cen elektrické energie z prostředků Modernizačního fondu. Tyto peníze nesmíme „projíst“, ale musí být investovány do modernizace průmyslu.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Navrhujeme koncepční řešení, kterým je podle nás sjednocení kompetencí a kapacit v oblasti vědy, výzkumu, inovací a vysokého školství pod jedno politické vedení – ideálně ministerstvo  pro inovace, vědu a vysoké školy. Při správném propojení lze inovace v potravinářském průmyslu hradit z komercializace výsledků výzkumu. Pod novým ministerstvem bychom zřídili certifikační autoritu pro privátní výzkum. Každý soukromý subjekt, který tuto certifikaci obdrží, získá nezpochybnitelný nárok na daňové osvobození své výzkumné činnosti – včetně podnikové části zdanění mzdových nákladů pro vědecký a technický personál.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Dlouhodobě podporujeme lokální a regionální producenty. Tímto směrem bychom rádi směřovali i případnou podporu.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Z pohledu národní bezpečnosti vnímáme jako prioritnější jiné oblasti - například ochrana před kyberhrozbami nebo energetická a léková soběstačnost. Žijeme v evropském prostoru a ohrožení potravinové soběstačnosti v kontextu současných událostí nevnímáme jako nadřazené. Tím ovšem neříkáme, že je zvyšování potravinové soběstačnosti zcela mimo náš zájem. Za efektivní považujeme řešení této otázky na celoevropské úrovni.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Pro české zemědělce a potravináře je zásadní, aby se jejich produkty zpracovávaly přímo v ČR a získávaly tak vyšší přidanou hodnotu. Posiluje to ekonomiku regionů, vytváří nová pracovní místa, zvyšuje soběstačnost a odolnost vůči výkyvům globálních trhů. Zároveň to naplňuje principy strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, která je součástí evropského Green Dealu – ten je často terčem kritiky, ale jeho cílem je i zkracování dodavatelských řetězců, podpora místní produkce a nabídka kvalitnějších potravin.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
V naší zemi je zaveden sytém kontrol, který již dnes tuto otázku řeší.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Chceme zjednodušit a podpořit systém zpracování zemědělské produkce a prodeje ze dvora prostřednictvím investiční podpory malých výroben z vlastní produkce a modernizace potravinářského sektoru jako celku. Zjednodušíme administrativu rodinným farmám a přizpůsobíme pravidla jejich fungování realitě rodinného uspořádání prostřednictvím novely zákona o zemědělství, která zavede samostatné paragrafy věnované rodinným firmám.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Je nutné se v tomto sektoru zaměřit na finalizaci a pestrost zemědělské výroby. Neprodukovat pouze základní komodity, ale nabídnout produkci s vyšší přidanou hodnotou. Nevyvážet pouze základní surovinu, ale zpracovaný produkt.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Máme v plánu zastropovat počet nahodilých kontrol, zamezit jejich opakování a zrušit povinné vedení evidencí, které nejsou nezbytné. Prosto vidíme v rozšíření využívání bezkontaktních kontrol a nastavení systému kontrol s ohledem na ochranu soukromí. U menších prohřešků budeme systémově podporovat možnost lhůty na nápravu nedostatků, doplněnou poradenstvím, místo automatického ukládání pokut, přičemž kontroly budeme zaměřovat na výsledek, ne na formality.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Starostové dlouhodobě prosazují reformu antimonopolního úřadu. Podporujeme další posílení jeho pravomocí směrem ke kontrolám obchodních praktik včetně zvýšení sankcí, aby byly skutečně účinné. Zároveň ale zdůrazňujeme, že hlavním regulátorem trhu musí být zákazník. Ten ve výsledku rozhoduje o tom, co si koupí a jakou cenu za to bude ochoten zaplatit.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Mělo by se jednat o mix nejrůznějších kroků. Řešením u méně kvalifikované síly může být řízená migrace, kdy chceme zefektivnit schvalování pobytových oprávnění kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Existují ale i finanční nástroje, například zavést možnost zrychlených odpisů, aby se podnikům vyplatilo inovovat a modernizovat výrobu, snižovat personální nároky a zároveň a zvyšovat efektivitu výbory. U vysoce kvalifikovaných pozic by určitě mohl pomoci start-upový zákon a ještě větší podpora ESOPů. S náborem kvalifikovaných pracovníků mohou pomoci i daňové nástroje, například snížení odvodů u profesí, které přináší vyšší přidanou hodnotu (věda a výzkum).

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
V Česku se musí zastavit prohlubování oligopolní struktury na českém trhu. Obecně říkáme, že chceme malým a středním podnikům pomáhat růst.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
V tomto ohledu jsme zastánci čistě tržních mechanismů. Zákazník by měl určovat, co chce kupovat a jíst.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Starostové mají v programu zdanění sladkých nápojů. Tento krok nevnímáme jako prostředek ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu, ale naopak jako jeden z kroků, kterým můžeme snížit výdaje na zdravotnictví. Léčba cukrovky stojí Česko přes 10 miliard korun, náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Potravinářství může ovlivnit přístup lidí ke svému zdraví a ze zdravé populace stát jednoznačně ekonomicky profituje.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Podpora lokální a regionální produkce. Zkrácení dodavatelských řetězců. Zjednodušení legislativy. Snížení byrokracie. Neexistuje jedna konkrétní věc a obávám se, že nejde naplnit během 100 dní. Jedná se o dlouhodobý proces.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

V rozhovoru pro Potravinářskou komoru Petr Bendl z koalice Spolu - ODS představil svou vizi pro stabilizaci českého potravinářství. Kromě zásadního kroku zastavení podpory agroholdingům ve prospěch lokálních a regionálních firem navrhuje řešení energetické náročnosti pomocí podpory obnovitelných zdrojů energie. Dále slibuje boj proti přehnané byrokracii posílením „Antibyrokratické komise“ a volá po pružnějším zákoníku práce, který reflektuje sezonní potřebu kvalifikovaných pracovníků.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Vláda prosadila v EU možnou výstavbu nových jaderných bloků a odstranila absolutní závislost na dodávkách plynu a ropy z východu. To je základem pro udržení dostatku i cenové stability energií do budoucna. V zemědělství i potravinářském sektoru je třeba dál státem podporovat rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů energie, které mají primárně sloužit ke snížení nákladů na produkci.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
Česká republika přichází o takzvanou přidanou hodnotu především tím, že vyváží komodity (obilniny, mléko, živá zvířata) a dováží hotové výrobky. Potřebujeme zaměřit podporu především na domácí zpracování. Zjednodušíme podmínky lokálního zpracování a prodeje, a to i pomocí automatů. Program, který prosazovala minulá vláda, tedy rozdělení 750 milionů ze státního rozpočtu pouze firmám s více než 250 zaměstnanci, rozhodně nepodpoříme. Preferujeme podporu lokálním a regionálním producentům potravin.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Nikoli.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Určitě. Proto chceme zabránit vytváření prostředí, kde je postupně zkupována jedna farma za druhou velkými investičními společnostmi. Významná podpora největších nejenže zhoršuje konkurenci na trhu a vede k cenovému diktátu, zhoršenému výběru a nižší kvalitě, ale navíc hrozí nebezpečí, že pár vlastníků s bydlištěm na druhém konci planety bude v ČR vlastnit či ovládat většinu půdy a potravinové produkce. Proto prosazujeme zastropování podpor s propojeností vlastnictví a podporujeme lokální a regionální výrobce potravin, aby došlo k větší konkurenci na trhu.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Ekonomický. Zemědělec, který produkuje namísto konečného výrobku pouze komoditu, u níž spoléhá, že ji od něj vždy někdo vykoupí, vždy tahá za cenově kratší část provazu. Je vždy ve větší nejistotě, zda mu to ekonomicky vyjde, než kdyby prodával konečný výrobek. Uvedu příklad: Přidáme-li zemědělcům na výši podpory na plochu, pak ji vlastník skladových prostor zcela bezohledně využije ve svůj prospěch, a to tím, že bude tlačit výkupní cenu směrem dolů. Proto by měl stát postupně přestat financovat ze svých zdrojů vývozy pouhých komodit, a orientovat podporu na tři základní oblasti: domácí, lokální a regionální produkci hotových výrobků; ochranu přírodních zdrojů (zejména půdy a vody); a opatření směřující k pohodě života zvířat.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Potraviny, které nesplňují naše normy, nemají být na trhu vůbec. Máte-li takové informace, je třeba se obrátit na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která kvalitu potravin na našem trhu dozoruje a nekvalitu trestá.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
I nadále chceme podporovat zejména lepší technologickou vybavenost lokálních a regionálních producentů a prodejců potravin, a to prostřednictvím vyhlašovaných či podporovaných výzev z Programu rozvoje venkova nebo ze Státního zemědělského a intervenčního fondu.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Budeme aktivně bránit politické cenotvorbě komodit či potravinářských výrobků. Dále budeme bránit vzniku a existenci monopolních a oligopolních struktur.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Jsme připraveni veřejně projednávat užitečné antibyrokratické podněty od nevládních organizací či jednotlivců. Chceme posílit pravomoci “Antibyrokratické komise“, ve které jsou zastoupeny všechny významné nevládní organizace. Zde se podněty scházejí k debatě, aby se pak následně s doporučeními dostávaly na jednání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Konkurenty a obchodními partnery budou vždy, a to je třeba respektovat. Podstatné ovšem je, aby stát v zájmu zákazníků nedovoloval či dokonce nepomáhal zneužívání pozic velkých hráčů na trhu, což v ČR reálně hrozí.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Potřebujeme pružnější zákoník práce, který bude reflektovat zejména sezonní potřebu pracovních sil. Dále je nutné zajistit méně regulací a jednodušší administraci brigádních činností. Pro lepší dosažitelnost kvalifikovaných pracovních sil je nezbytné spolupracovat se středními a vysokými školami, které mají vliv na otevírání potřebných vzdělávacích oborů. 

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Třeba zrovna tím, že neotevřeme program podpory pro potravinářské firmy nad 250 zaměstnanců, neboť to byl především nástroj, jak zvýhodnit největší potravinářské holdingy a za státní peníze tak likvidovat střední firmy na trhu.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
Označení nesmí vést k obelhávání zákazníka. Je nezbytné, aby o případných laboratorně připravovaných potravinách či rostlinných náhražkách byl zákazník informován již při prodeji.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Nesouhlasím s jejich zakazováním či regulací. Namísto toho podporuji informování zaměřené na prevenci a případné zdravotní dopady.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Je nutné odstraňovat monopoly a oligopoly. Podporu chceme směřovat malým a středním, nikoli agroholdingům.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.

Zásadní proměna čeká národní pivovar Budějovický Budvar. Ambiciózní plán, na němž spolupracuje s Ministerstvem zemědělství, Jihočeským krajem a Českými Budějovicemi, počítá s přestavbou areálu na moderní turistickou destinaci, která má do roku 2030 přilákat až 200 tisíc návštěvníků ročně. Investice se mají pohybovat ve vyšších stovkách milionů korun.

Dále zde: https://cc.cz/budejovicky-budvar-chce-lakat-turisty-za-stamiliony-se-promeni-v-zeleny-pivovar-s-vyhlidkovou-lavkou/

Klimatická změna sóje nevadí. Proto by se mohla pěstovat v oblastech s menším počtem srážek a ve vyšší nadmořské výšce. Prokázal to výzkum jihočeských vědců. Podle nich má sója v Česku velký potenciál hlavně v zemědělství, potravinářství nebo jako surovina pro výrobu bionafty.

Více zde: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/veda/pestovani-soji-v-cesku-ma-potencial-jihocesti-vedci-zjistili-ze-ji-nevadi-sucho_2509270958_mkv

Francouzští zemědělci pořádají celonárodní protesty proti obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, americkým clům a dovozu ze zahraničí. Blokády a demonstrace pořádá největší zemědělský odborový svaz v zemi ve spolupráci s mladými farmáři. Odboráři naplánovali zhruba stovku protestních akcí, s traktory chtějí blokovat dopravu. Další farmáři budou kontrolovat výrobky v supermarketech a zjišťovat, odkud pochází a jestli splňují kritéria.

Mimo obchodní dohodě Mercosur farmáři, a to tady taky zaznívá, hodně hlasitě protestují proti dovozům z jiných zemí, hlavně z Ukrajiny. Nelíbí se například dovoz cukru, cereálií nebo masa z Ukrajiny. Poukazují také na americká cla, která zavedla nová administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Více zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pred-versailles-dovezli-francouzsti-farmari-baliky-slamy-symbolicky-protestuji_2509261001_dci

U příležitosti blížících se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (3. a 4. října 2025) připravila Potravinářská komora sérii rozhovorů s kandidáty politických stran a hnutí. Chce tak poskytnout ucelený přehled o tom, jaké konkrétní kroky a vize mají vybrané subjekty pro potravinářský sektor v Česku po volbách.

Komora oslovila vybrané kandidáty z politických stran a hnutí, které mají podle předvolebních průzkumů reálnou šanci dostat se do Poslanecké sněmovny. Každému z nich jsme položili stejné otázky, aby bylo možné jejich odpovědi snadno porovnat.

Rozhovory budou zveřejňovány postupně. Od pondělí 29. září budou každý den zveřejněny tři rozhovory. Pořadí rozhovorů je dáno abecedním řazením kandidátů. Žádný z kandidátů tak nebude upřednostněn na základě politické příslušnosti.

Harmonogram zveřejňování rozhovorů:

Pondělí 29. září

Petr Bendl (Koalice Spolu – ODS)

Tomáš Dubský (STAN)

Radim Fiala (SPD)

Úterý 30. září

Radek Holomčík a resortní tým (Piráti)

Michal Kučera (Koalice Spolu – TOP 09)

Petr Macinka (Motoristé)

Středa 1. října

David Pražák (ANO)

Daniel Sterzik (Stačilo)

Marek Výborný (Koalice Spolu – KDU-ČSL)

Česku hrozí nedostatek vlašských ořechů. Úrodu decimuje vrtule ořechová, a to zejména na Moravě. Ve vánočním cukroví tak zřejmě bude vlašských ořechů méně. Je možné, že se jejich nedostatek odrazí ve vyšší ceně.

V poslední době se u nás ořešákům nedaří. Po vrtuli ořechové zůstávají jen černé plody, plíseň a hniloba. Nedostatek vlašských ořechů tak letos zřejmě zvýší jejich cenu. „Lze očekávat, že vrtule ořechová bude mít vliv na cenu vlašských ořechů, zvláště v této době, kdy vstupujeme do hlavní sezony. Vzhledem k nízké úrodě budeme muset dovážet vlašské ořechy ze zahraničí, otázkou je, jestli jejich cena nepůjde nahoru,“ řekl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/cesku-hrozi-nedostatek-vlasskych-orechu-na-vine-je-zakerny-skudce-jak-se-proti-nemu-branit-486695

Evropská unie znovu o další rok odloží silně kritizované nařízení proti odlesňování (EUDR), odklad podle agentury Reuters oznámila eurokomisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová. Reaguje tak na kritiku řady zemí včetně České republiky. Odklad je podle eurokomisařky nezbytný v souvislosti s řešením obav ohledně funkčnosti systému, který normu doprovází. Potravinářská komora odklad ocenila, podle ní by nejlepší bylo, kdyby bylo celé nařízení zrušeno.

Odklad nařízení ocenila i česká Potravinářská komora. „Další odklad nařízení proti odlesňování jen potvrdil naše obavy. Ukázalo se, že systém by způsobil obrovský chaos, protože mnoho malých a středních firem ještě pár měsíců před jeho začátkem netušilo, jak správně vyplnit prohlášení o náležité péči a prokázat, že jejich produkty nevznikly na vykácených lesích," řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle potravinářů a zástupců obchodníků nařízení proti odlesňování nesplní svůj účel. Místo ochrany lesů totiž pouze vytvoří dva oddělené trhy. Zboží, které nebude splňovat přísné unijní normy, se jednoduše přesune na jiné světové trhy. Evropa tak sice získá dražší komodity s označením „bez odlesňování“, zatímco levnější produkty z odlesněných pozemků se stejně jako dosud prodají jinde a poskytnou konkurenční výhodu podnikům ze zemí mimo EU. Skutečný dopad na ochranu světových lesů tak bude minimální, uvádí potravináři.

Dále zde: https://www.echo24.cz/a/H35Hu/denik-zpravy-ekonomika-eu-opet-odklada-narizeni-o-odlesnovacni

Mimo jiné i díky tlaku Potravinářské komory ČR a Asociace českého tradičního obchodu navrhne Evropská komise odložení platnosti nařízení proti odlesňování o další rok. Podle organizací je navržený systém nefunkční a chaotický, což vede k mnoha nepochopitelným situacím.

Evropská komise se rozhodla odložit platnost nařízení proti odlesňování o další rok. Nařízení má zajistit, aby se na trh EU nedostávaly produkty jako káva, kakao, maso, palmový olej, sója, kaučuk či dřevo, které by pocházely z míst, kde došlo k nelegálnímu kácení lesů. V Evropské unii přitom nové plantáže na úkor lesů nevznikají, ale naopak dlouhodobě lesních ploch přibývá.

Původně mělo nařízení platit už od konce roku 2024. Evropská komise ovšem už jednou navrhla odložení platnosti o rok. Potravinářská komora tehdy vyzvala otevřeným dopisem europoslance, aby tento odklad podpořili. Od počátku však Komora požadovala odložení alespoň o dva roky, aby se na opatření stihly připravit i malé a střední podniky, neboť regulace dopadá mimo jiné i na výrobce potravin a způsobuje jim další nárůst administrativy a nákladů.

„Další odklad nařízení proti odlesňování jen potvrdil naše obavy. Ukázalo se, že systém by způsobil obrovský chaos, protože mnoho malých a středních firem ještě pár měsíců před jeho začátkem netušilo, jak správně vyplnit prohlášení o náležité péči a prokázat, že jejich produkty nevznikly na vykácených lesích," řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Podle potravinářů a zástupců obchodníků nařízení proti odlesňování nesplní svůj účel. Místo ochrany lesů totiž pouze vytvoří dva oddělené trhy. Zboží, které nebude splňovat přísné unijní normy, se jednoduše přesune na jiné světové trhy. Evropa tak sice získá dražší komodity s označením „bez odlesňování“, zatímco levnější produkty z odlesněných pozemků se stejně jako dosud prodají jinde a poskytnou konkurenční výhodu podnikům ze zemí mimo EU. Skutečný dopad na ochranu světových lesů tak bude minimální.

Nejlepší řešení by proto bylo nařízení zrušit. Pokud k jeho zrušení nedojde, je nezbytné, aby Komise neprodleně předložila návrhy na jeho zjednodušení. Konkrétně by se povinnost prokázat neodlesnění měla vztahovat pouze na první uvedení dané komodity nebo produktu na trh EU. Dále je nutné, aby se byrokratické postupy nemusely opakovat na dalších stupních hodnotového řetězce. Ověřovat nedotčenost lesů u produktů, které pocházejí ze surovin s již prokázaným původem, je zcela zbytečné.

Nelogické požadavky a hrozba vězení

Nařízení obsahuje kontroverzní požadavky. Zarážející je například požadavek, aby i výrobci mléčných produktů museli prokazovat náležitou péči o lesy kvůli nepatrnému množství kakaa, které tvoří pouhé procento vyráběného jogurtu. Obavy zavedení nařízení zvyšuje i fakt, že od 21. května příštího roku má být jeho nedodržení považováno za trestný čin. Za porušení by hrozil až pětiletý trest odnětí svobody nebo zákaz činnosti.

Problém s byrokracií a možným zdražováním

Nová regulace proti odlesňování by vedla jen k dalšímu zdražení potravin. Nařízení zvyšuje byrokratickou zátěž pro všechny subjekty v dodavatelském řetězci. Sama Evropská komise odhaduje vzniklé dodatečné náklady pro podniky na 2,6 miliardy eur. To by mohlo představovat podíl ve výši až 4,3 % na celkových vstupních nákladech firem. Tyto investice do složitých systémů sledování původu a sběru dat se v konečném důsledku promítnou do cen pro spotřebitele.

„Je důležité, že v této věci táhneme všichni za jeden provaz. Nařízení by místo reálné ochrany lesů jen zatížilo zemědělce, potravináře a obchodníky. Jeho přijetí ve stávající podobě by nutně vedlo k zvyšování cen potravin, jak to již v této souvislosti avizovaly obchodní řetězce v Německu. Celkově považuji za nešťastné, že se takto nepromyšlená legislativa musí zastavovat až skutečně na poslední chvíli,“ uvedl Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Za odkladem nařízení proti odlesňování stál aktivní přístup českých politiků. Skupina europoslanců již na jaře odeslala Evropské komisi dopis s žádostí o posunutí jeho platnosti. Tento krok plně podpořilo i ministerstvo zemědělství, které pod vedením ministra Marka Výborného usilovalo o stejný cíl.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

S novým školním rokem vstoupila v platnost nová vyhláška o školním stravování, která přináší zásadní změny. Její zavedení ovšem provází silná vlna mýtů a nepravd, které se šíří napříč médii i sociálními sítěmi. Potravinářská komora se proto rozhodla uvést podstatná fakta na pravou míru a objasnit skutečné dopady změn.   

Mýtus 1: Novela žádná jídla nezakazuje a zároveň žádná nová nenutí. Oblíbené a tradiční recepty mohou zůstat, dochází jen k úpravám poměrů surovin.

Fakta: Nová vyhláška o školním stravování v tomto směru není jen drobnou úpravou. Její koncept je postaven na přísných limitech a restrikcích pro konkrétní potraviny a celé skupiny potravin, ne pouze na úpravě jejich poměrů. V důsledku to znamená, že mnoho tradičních a oblíbených jídel bude muset z jídelníčků zmizet.

Tvrzení, že spotřební koš tvoří základní potraviny, je naprosto zavádějící. Chybí v něm klíčové suroviny, jako jsou vejce, loupaná rýže, veškeré těstoviny a necelozrnné pečivo. Tato absurdní omezení platí dokonce i pro předškolní děti, u nichž se přitom příjem vlákniny musí sledovat a limitovat.

Paradoxně jsou v koši zavedeny moderní potraviny jako tempeh a tofu, u kterých ale není stanoven dostatečný limit pro sůl. Autoři to obhajují „benefity luštěnin“, ale přitom ignorují, že stejné hodnoty u tradičních potravin by je z jídelníčků de facto vyřadily. Ačkoli autoři vyhlášky při vypořádání připomínek tvrdili, že vejce a mléčné výrobky obsahují „kvalitnější bílkoviny než maso“, vejce paradoxně v koši chybí. Ochucené mléčné výrobky jsou pak omezeny na naprosto nedostatečné minimum. Děti je tak mohou dostat jen jednou měsíčně k obědu a dvakrát měsíčně k přesnídávce nebo svačině. Takové prohibitivní a zbytečné restrikce jdou zcela proti proklamovaným cílům vyhlášky.

Mýtus 2: Snížení množství masa ve školních jídelnách nevadí, děti ho nepotřebují.

Fakta: Dříve uvedená tvrzení autorů vyhlášky, že „maso není nutnou součástí plnohodnotné stravy, a to ani u dětí,“ jsou v přímém rozporu s doporučeními mezinárodních organizací. Světová zdravotnická organizace i Americká pediatrická akademie maso považují za klíčové pro správný vývoj dětí. Důvodem je jeho vysoký obsah kvalitních bílkovin, železa, zinku a vitaminu B12, což jsou živiny nezbytné pro růst, krvetvorbu a správnou funkci imunitního systému.

Další tvrzení, že se děti k masu dostanou mimo školu, je také naprosto nepochopitelné. Zcela ignoruje, že pro mnoho dětí ze sociálně slabších rodin je školní oběd jedinou teplou a plnohodnotnou porcí za celý den. Snížení obsahu masa tak může ohrozit jejich zdraví a vývoj.

Mýtus 3: Pilotní průzkum ukázal, že změny jsou proveditelné. Až na drobné chyby proběhlo pilotní testování bez výraznějších problémů.

Fakta: Nová vyhláška o školním stravování vznikla na základě nereprezentativního vzorku škol. Pilotní testování proběhlo pouze v 0,29 % všech jídelen, což v součtu není ani 30 zařízení z celkového počtu 8 700 v zemi. Navíc byly tyto školy vybírány naprosto cíleně. Jsou mezi nimi například ty, které se už dříve zapojovaly do jiných programů, nebo velké jídelny doporučené hygienickými stanicemi. Takový výběr nemůže objektivně zhodnotit celkové dopady na běžné menší školy.

Autoři vyhlášky navíc neumožnili včasnou a otevřenou diskusi s relevantními subjekty. Potravinářský průmysl, zřizovatelé ani zástupci jídelen nedostali příležitost se k návrhu řádně vyjádřit. Přestože proběhlo několik školení, diskuse byla účastníkům systematicky znemožňována. Blok otázek a odpovědí byl často zrušen, na online workshopech byly účastníkům vypínány mikrofony. Tyto kroky budí dojem, že autoři nechtěli řešit jakékoli kritické připomínky a obohacovat návrh o zkušenosti z praxe.

Mýtus 4: Ceny obědů se nebudou pravděpodobně měnit vůbec a v nejhorších scénářích by se měnily maximálně jen v řádu haléřů na porci.

Fakta: Zavádění nové vyhlášky má už nyní přímý dopad na peněženky rodičů. Řada školních jídelen již ohlásila zdražení obědů, jak dokazují zprávy v médiích. Důvodem je i to, že jídelny musí nakupovat dražší, menší balení, protože výrobci nedokázali svou nabídku včas přizpůsobit novým pravidlům. Tento problém tak generuje nejen vyšší náklady, ale i více obalového odpadu. Vyhláška tím pádem nepřináší jen komplikace v kuchyních, ale také zbytečně zatěžuje rodinné rozpočty a životní prostředí.

Mýtus 5: Nové jídelníčky sníží plýtvání jídlem.

Fakta: Paradoxně i samotný Státní zdravotní ústav připouští možný nárůst odpadu, i když právě jím prosazovaná vyhláška má plýtvání řešit. Ústav tento problém svádí na „překotnost jakýchkoli změn“ a navrhuje, aby první rok nového spotřebního koše byl pouze adaptační. Je zarážející, že ústav označuje za odpad nevydané pokrmy, tedy jídla, která si děti objednaly, ale nevyzvedly. Tyto pokrmy ale ve skutečnosti odpadem nejsou, protože s nimi jídelny nakládají prakticky. Jídla rozdělí, čímž snižují reálné plýtvání. Státní zdravotní ústav se tak snaží přenést odpovědnost na kuchařky, místo aby přiznal, že jeho vlastní vyhláška zvyšuje plýtvání, protože děti nebudou nová jídla jíst.

Mýtus 6: Potravináři nechtějí změnu, protože jde o byznys.

Fakta: Komora dlouhodobě podporuje iniciativy, které vedou ke zlepšení stravovacích návyků a zdravého životního stylu. Spotřební koš je jedním z nástrojů státní správy a jeho pravidelná revize je žádoucí. Potravináři se chtějí podílet na aktualizaci, ovšem pouze na základě odborné diskuse, nikoli formou zákazů. Důkazem snahy je i Deklarace ke zdravému životnímu stylu, kterou Komora v srpnu 2022 podepsala s ministerstvem zdravotnictví. Ta zavazuje výrobce k reformulacím receptur a omezování obsahu nežádoucích živin.

Jakékoli spekulace o navýšení zisku jsou zcela neopodstatněné. Je totiž zřejmé, že i nové, vyhláškou preferované výrobky, budou dodávat potravinářské firmy. Výrobci potravin jsou klíčovým článkem mezi prvovýrobou a spotřebiteli, který zajišťuje bezpečnost, kvalitu a spolehlivé dodávky potravin. Změnám v poptávce ze strany školních jídelen se výrobci přizpůsobí stejně jako jakékoliv jiné poptávce. Posun ke kvalitnějším potravinám by naopak byl pro výrobce prospěšnější a v souladu s jeho cíli v oblasti výživy. Bohužel nabídka spolupráce s odborníky při specifikování kvalitních surovin využitelných ve školním stravování nebyla ze strany ústavu využita. Reakcí byla spíše „kampaň“ na sociálních sítích a v některých médiích o nekalých záměrech výrobců potravin.  

Mýtus 7: „Zdravá jídla“ z nové vyhlášky jsou lepší.

Nová vyhláška je postavena na zkresleném a ideologickém pojetí toho, co je „zdravé“. Neexistuje „nezdravá potravina“, ale pouze nevyvážený jídelníček. Všechny potraviny na trhu splňují přísné bezpečnostní standardy. Výrobci potravin mají legislativně stanovenou povinnost uvádět kompletní výživové údaje na obalu. S těmito daty mohou jídelny sestavovat jídelníček přesně podle potřebných výživových hodnot. Je proto zarážející, že právě Státní zdravotní ústav, který by měl pracovat s fakty, šíří narativ o nezdravých potravinách a nutí jídelny k ideologicky „zdravým“ pokrmům.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Zemědělské organizace sedmi zemí včetně České republiky vyzvaly Radu Evropské unie (EU), aby odmítla návrh příští evropské zemědělské politiky. Podle nich mimo jiné skokově zdraží produkci potravin. ČTK o tom dnes informovala Agrární komora ČR, která se k výzvě připojila stejně jako organizace z Chorvatska, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Radě EU nyní předsedá Dánsko.

Více zde: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/agrarni-organizace-sedmi-zemi-chteji-aby-eu-odmitla-novou-zemedelskou-politiku/

Podle odborníků se máme v Evropě – nejrychleji se oteplujícím kontinentu – připravit na extrémní situace. Zmiňují zejména čtyři případy.

Zaprvé: víc záplav a lijáků. Při každém zvýšení průměrné teploty o 1 °C může atmosféra pojmout až o 7 % víc vlhkosti. Větší teplota logicky zapříčiní víc vypařování, víc vlhkosti v mracích znamená, že víc vody najednou spadne zpátky na zem. A tak pořád dokola.

Zadruhé: delší vlny veder. Pod oblastmi vysokého tlaku, které zůstávají delší dobu nad stejnou oblastí, vznikají „tepelné kupole“ a po několik dnů až týdnů drží pod „pokličkou“ horký vzduch. Navíc vzroste počet tropických dnů, kdy maximální denní teplota stoupá přes 30 °C.

Zatřetí: víc požárů. Vzorovým příkladem jsou rozsáhlé požáry v Kalifornii v minulém roce či rekordní požáry v Kanadě v roce 2023. Nepátrejme teď po přesné příčině samotného vznícení, jisté je, že počasí pomohlo vytvořit ideální podmínky pro jejich šíření. Roky 2022 a 2023 byly ve státě na západě USA ve znamení výrazných dešťů, vegetace vesele bujela, vše bylo zelené. Následovalo suché období, které zeleň proměnilo v troud. Následně stačilo, obrazně řečeno, škrtnout zápalkou.

Začtvrté: delší sucha. Globální srážkové mapy se mění. Některé části světa jsou vlhčí, jiné se stávají suššími, a právě tam roste tlak a boj o vodu. V oblastech východní Afriky došlo v letech 2020 až 2022 k pěti neúspěšným obdobím dešťů v řadě a region postihlo nejhorší sucho za posledních 40 let. Jen v Somálsku nedostatek vody vedl k vysídlení 1,2 milionu lidí.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/globalni-oteplovani-plodiny-zemedelstvi-povodne-budoucnost-hrozby-priroda-podnebi.A250917_870142_ekonomika_varg

Viry jsou tady miliardy let, v nedávné době k sobě strhly pozornost kvůli nákaze slintavky a kulhavky v sousedním Slovensku a Maďarsku. Jejich šíření pomáhá nejen globalizace a cestování, ale také oteplování. „Všechny krávy na světě nevymřou, i kdybychom je nechali viru slintavky a kulhavky napospas,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.

Nakolik může být hrozbou oteplování a tání ledovců s uvolňováním prastarých virů?
Klimatická změna a zvyšování teplot jsou rizikové, co se týká šíření chorob. Do Evropy, stejně jako do jiných vyšších zeměpisných šířek se mohou posouvat nejrůznější patogeny, které tady dříve nebyly. Stejně se posouvají i přenašeči. V posledních pětadvaceti letech pozorujeme v Evropě nové druhy klíšťat i komárů, které mohou přinášet tropická onemocnění. Před pár měsíci jsem byl v Belgii na konferenci o onemocněních šířených komáry. Jedna paní z francouzské hygieny říkala, že u nich ročně registrují vyšší desítky případů horečky dengue. Lidé si toto typicky tropické onemocnění uženou v kontinentální Francii, kde ho přenášejí komáři. Podobná je situace i v Itálii a ve Španělsku. To souvisí s oteplováním. Druhou věcí jsou vyizolované viry uvolněné z vody tajících ledovců a permafrostu.

Co o nich víme?
Zatím mezi nimi, alespoň co vím, nebyly žádné významné patogeny. Nicméně velmi dobře v tomto prostředí umějí přežít i některé bakterie a v minulosti byly zaznamenány případy z arktické části Ruska, kdy se místní lidé nakazili antraxem, protože snědli maso ze sobů zamrzlých v permafrostu. Ten funguje jako mrazák, takže pravěké maso se z něj dá vytěžit a mělo by být jedlé. Jen v tomto případě bylo nakažené. Ano, riziko při tání permafrostu je, ale šíření současných patogenů z tropických oblastí vnímám daleko výrazněji.

Přesto, může kvůli tání přijít něco horšího, než co známe?
To je velmi těžká otázka. Dovedu si to představit. Můžeme jen doufat, že se to nestane. Podle velké části virologů nám nejpravděpodobněji hrozí celosvětová pandemie ptačí chřipky. Známý kmen H5N1 se rozšířil všude a nově se dobře adaptoval i na savce. Zažili jsme už jeho epidemii u mléčného skotu v USA, kdy se nakazily i desítky lidí. Ale pořád se nepřenáší efektivně mezi lidmi. Naštěstí se u něj nepotvrdila vysoká úmrtnost, kdy se původně předpokládalo, že umírají dva lidé ze tří nakažených.

Celý rozhovor zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jiri-cerny-virolog-vir-slintavka-kulhavka-oteplovani.A250914_170525_ona-vztahy_vals

V liberecké restauraci řetězce KFC odhalila kontrola Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), že se k výrobě jídla používalo marinované maso s prošlým datem použitelnosti. Společnost AmRest, která řetězec v Česku provozuje, tím porušila zákon o potravinách a SZPI s ní zahájí správní řízení o uložení pokuty. Jde o první zjištění z velkého množství kontrol, z nichž většina není dosud dokončená, uvedl mluvčí Pavel Kopřiva. Podle KFC šlo o ojedinělý incident.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/v-libereckem-kfc-pracovali-s-proslym-masem-odhalila-inspekce-365221

Přelepit bednu s masem a trvanlivost je prodloužena. Na údajné nekalé praktiky v řetězci rychlého občerstvení KFC nedávno upozornil novinář Jan Tuna. Kvůli možnému pochybení amerického fastfoodu obdržela Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) podnět ke kontrole, potvrdil pro iDNES.cz její mluvčí Pavel Kopřiva. Podle něj však inspekce provedla desítky kontrol ještě před zveřejněním reportáže.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/retezec-rychle-obcerstveni-kfc-inspekce-pochybeni-trvanlivost-maso.A250918_073942_domaci_vank

Letní útraty v restauracích byly i kvůli počasí slabé. Zdražování nyní sice zpomaluje, ale nárůst cen byl v posledních letech tak vysoký, že už nyní si lidé některé položky z menu raději odepřou, říká restauratér Luboš Kastner.

Restaurace na horách a hospody v kempech odnesly letošní chladné léto zdaleka nejvíc. Tržby v turisticky atraktivních lokalitách v létě propadly proti loňsku o 20 až 30 procent, vyplývá z čerstvých dat z pokladního systému Dotykačka, přes který jde čtvrtina všech transakcí na tuzemském trhu.

Pivo podražilo za poslední tři roky o sedm korun, půllitr dvanáctky vyjde v průměru na 56 korun, na čemž se podepsaly zejména změny v DPH. Řízek za tři roky zdražil o 14 korun, nyní průměrně vyjde na 179 korun, a například guláš, který typicky pořídíme za 175 korun, zdražil za stejnou dobu o 18 korun, plyne z údajů z Dotykačky.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-drazsi-rizek-uz-cesi-nevydychali-radsi-si-ho-daji-doma-286273

Evropská unie chce radikálně snížit množství potravin a textilu, které končí v koši. Nová pravidla, která minulý týden schválil Evropský parlament, míří do peněženek domácností i firem. Obchodníci varují před nesmyslnými cíli, restaurace mluví o čunících za hospodou a textilky se bojí administrativního pekla.

Do roku 2030 musí Česko zásadně omezit množství potravinového a textilního odpadu. Evropský parlament schválil nová pravidla, podle nichž bude muset každý stát snížit potravinový odpad o 30 procent v domácnostech, restauracích i maloobchodu. Sektoru výroby a zpracování potravin směrnice předepisuje snížení o 10 procent oproti průměru let 2021 až 2023. Výrobci textilu zase budou muset nést náklady na sběr, třídění a recyklaci oblečení v rámci takzvané rozšířené odpovědnosti za výrobky s ukončenou životností.

Více zde: https://ekonomickydenik.cz/cesi-za-plytvani-brzy-zaplati/

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze si vás dovoluje pozvat na další seminář ze série "BEZPEČNÁ VÝŽIVA", tentokrát s názvem Bezpečné potraviny: Současné trendy a výzvy pro výrobce, prodejce i konzumenty.

Kdy: pátek 31. 10. 2025
Kde: VŠCHT Praha, Technická 5, Praha 6, posluchárna AI (budova A)

Podrobný program: Program semináře
Registrace: Registrační formulář
Jak se na seminář dostat: Mapa

Potravinářský sektor je neustále pod drobnohledem a legislativní změny se dějí rychlým tempem. Chcete mít jistotu, že vaše podnikání splňuje všechny aktuální požadavky a legislativu? Připojte se k odbornému kurzu, který připravilo Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací.

Potravinářská legislativa
Kdy: 15. října 2025 
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Lucie Janotová
On-line přihláška zde.