Aktuality

10. září 2024

Unie: Prodeje lihovin za první pololetí klesly oproti loňsku o víc než 50 pct

Praha 10. září (ČTK) - Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.

Letos za první pololetí vybral český stát na spotřební dani na lihoviny podle unie stejnou částku jako v roce 2023. "Za leden a únor 2024 obdržel státní rozpočet inkaso spotřební daně z takzvaného předzásobení, ale za měsíce březen až červen byl už výběr o 54 procent nižší než v roce 2023," uvedli zástupci unie v dopise.

Zvýšení spotřební daně mělo zvýšit příjem do státního rozpočtu o půl až jednu miliardu korun v letošním roce, zástupci unie ale tvrdí, že vývoj je opačný a příjem bude naopak nižší. Reakci ministerstva financí ČTK shání.

"Zvýšená spotřební daň na lihoviny evidentně překročila únosnou míru zdanění ve vnímání spotřebitelů, ve srovnání s jinými druhy alkoholu i spotřební daní v sousedních zemích," píše v dopise výkonný ředitel UVDL Vladimír Darebník. Další navyšování spotřební daně v letech 2025 a 2026 by podle něj bylo pro celý sektor likvidační.

Čeští výrobci a dovozci lihovin podle údajů unie odvádí do státního rozpočtu více než 12 miliard korun ročně, z toho devět miliard tvoří spotřební daň. To odpovídá 63 procentům celkové výše spotřební daně z alkoholu, přičemž lihoviny tvoří 28 procent na celkové spotřebě alkoholu. Výrobci piva odvádí zhruba čtyři procenta z celkové spotřební daně, přičemž spotřeba piva činí 31 procenta na celkové spotřeby alkoholu v ČR, upozorňuje unie.

Z údajů unie mimo jiné vyplývá, že spotřeba lihovin v posledních 30 letech klesla o 15 procent, zatímco u vína stoupla o 41 procent. Spotřeba piva se výrazně nezměnila. "Důvodem významného poklesu jsou neuskutečněné nákupy českých spotřebitelů z důvodu velkého růstu maloobchodních cen nebo jejich nákupy v zahraničí, kde jsou díky nižší spotřební dani i příznivější prodejní ceny," uvedl Darebník.

Snížený prodej lihovin ale podle unie neznamená, že by se v ČR snížila spotřeba alkoholu. Velká část konzumentů se přesouvá ke konzumaci ostatních kategorií alkoholu, tvrdí Darebník. "S prudkým nárůstem maloobchodních cen a výše spotřební daně se prudce zvyšuje i atraktivita nezdaněného alkoholu a nebezpečí nárůstu černého trhu," dodali zástupci unie.

Růst spotřební daně na lihoviny je naplánovaný do roku 2026, letos se navýšila o deset procent. Zdaněné je v ČR víno šumivé, kde se odvádí spotřební daň 23,40 koruny za litr. Více zdaněné jsou ostatní alkoholické nápoje - od piva přes ovocné destiláty až po běžný líh, kde se spotřební daň pohybuje ve stovkách korun za litr čistého alkoholu v nápoji. O možnosti zavést v ČR spotřební daň na tiché víno se hovoří opakovaně, plány na zdanění ale vždy vyvolaly silný odpor domácích vinařů a daň dosud nikdy zavedená nebyla.

trp rdo

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

10. září 2024

Inflace v srpnu stagnovala těsně nad dvěma procenty

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Potraviny a nealkoholické nápoje naopak většinou zmírnily meziroční cenový pokles.

Ceny mouky byly v srpnu nižší o přibližně desetinu (v červenci o 15,4 procenta), uzenin o 2,8 procenta (v červenci pokles o necelých pět procent). Ceny mléka, sýrů a vajec v srpnu meziročně klesly o 3,7 procenta (v červenci pokles o více než sedm procent), ovoce o 2,4 procenta (v červenci pokles o 4,2 procenta), zeleniny o rovná dvě procenta (v červenci pokles o bezmála pět procent).

V srpnu naopak dál meziročně zdražovalo máslo – o více než 22 procent oproti červencovým 15,2 procenta. Podobné to bylo i u čokoládových výrobků, které minulý měsíc stály podle statistiků o 18,6 procenta víc než před rokem, nealkoholické nápoje byly meziročně dražší o 4,2 procenta.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

10. září 2024

Válek neuspěl s daní na slazené nápoje

Už v dubnu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) avizoval, že by chtěl do příštích sněmovních voleb zavést spotřební daň na slazené nápoje. Ministerstvo financí nyní uvedlo, že v současné době návrh na úpravu zdanění nechystá. Odborníci se přitom neshodnou, zda by taková daň byla užitečná, nebo nebyla.

Zavedení daně dříve podpořila většina vládních stran i zdravotnické organizace. Výrazně proti je ale ODS a s daní nesouhlasí ani ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Rozporuje ji i nová analýza ekonomů z Institutu liberálních studií, podle které v zemích, kde byla zavedena, ke snížení obezity nevedla. Navíc by podle ní nejvíc postihla nejchudší, ale ne nejobéznější.
 
„Jedinou zemí, kde dle údajů Světové zdravotnické organizace klesá obezita, je Francie. Zde ale klesala už minimálně dvanáct let před zavedením této daně. Například Eurostat má ale jiná data – podle něj klesá obezita v Chorvatsku, Maďarsku a Portugalsku, ale ve Francii nikoliv. I na to naše studie ukazuje. Data nejsou dostatečně robustní, aby se z nich dala činit politická opatření,“ sdělil ředitel institutu Martin Pánek.
Nejvíce ekonomicky zasaženi by navíc podle analýzy byli nejchudší obyvatelé. „Českou zvláštností přitom je, že tato skupina lidí není nejobéznější,“ dodal Pánek. Tomu oponuje nutriční specialistka Státního zdravotního ústavu Eliška Selinger. „Zdravotní rizika přináší násobně větší finanční náklady než daň. Jsou o to větším problémem pro lidi, kteří mají problém s penězi vyjít,“ uvedla.
Za nesmyslnou považuje daň i Potravinářská komora České republiky. „Obezitu ovlivňuje mnohem více faktorů než jen příjem cukru. Daň na slazené nápoje nic neřeší. Jejich spotřeba v Česku dlouhodobě klesá a výrobci se snaží průměrný objem přidaného cukru snižovat,“ sdělila Právu mluvčí komory Helena Kavanová.
 
Zdroj: Právo, 10.9.2024
Ilustrační foto: pixabay
 
9. září 2024

Komentář PK ČR ke lživým informacím v Hospodářských novinách

Reagujeme na informace zveřejněné v pondělí 9.9.2024 v článku Hospodářských novin s názvem Revoluční kuchařku pro školní jídelny blokuje dohoda o soli. Proč se potravináři a experti neshodnou?

Článek obsahuje lživé a zavádějící informace týkající se jednání která neproběhla a témat, která nejsou v tuto chvíli relevantní. V článku je odkazováno na členy expertní skupiny a další zdroje, jejichž vyjádření nejsou pravdivá.

Potravinářská komora ČR nejednala a ani nemohla jednat se Státním zdravotním ústavem, ani jím zřízenou pracovní skupinou o novém návrhu spotřebního koše, ani dalších úpravách vyhlášky o institucionálním stravování (vyhláška č. 107/2005 Sb.), protože jí účast na jednání byla odepřena.

Potravinářská komora ČR adresovala Ministerstvu zdravotnictví ČR žádost o účast v Meziresortní pracovní skupině pro problematiku institucionálního stravování a to zejména z důvodu odbornosti v oblasti technologie a výroby potravin. Naše žádost byla ministrem zdravotnictví Válkem zamítnuta. Ze zamítavého dopisu vybíráme:

…novelou vyhlášky o školním stravování musí být jednoznačně pověřeni výlučně nestranní odborníci státní organizace, v tomto případě Státního zdravotního ústavu. Zahrnout do pracovní skupiny jakékoli subjekty, jejichž činnost úzce souvisí s daným segmentem institucionálního stravování, by nebylo obhajitelné. Naši odborníci jsou ve vybraných případech v kontaktu i s externími partnery, např. ve spolupráci s Vámi zmiňovanou Asociací školních jídelen ČR byl uskutečněn odborný webinář pro zaměstnance školních jídelen…

Potravinářská komora ČR se účastní vypořádání připomínek k tomuto návrhu pouze prostřednictvím Ministerstva zemědělství, které jí postoupilo návrh vyhlášky na konci minulého týdne (6.9.2024).

Proto Potravinářská komora ČR sestavila vlastní tým, který se této problematice intenzivně věnuje. Potravináři vítají, že jsou oficiálně alespoň ze strany Ministerstva zemědělství ČR přizváni ke spolupráci a mohou alespoň zprostředkovaně nabídnout svoje znalosti a zkušenosti v oblasti technologie a výroby potravin. Na připomínkách nyní pracujeme a zašleme je Ministerstvu zemědělství ČR do poloviny září.

Zdroj: PK ČR

Ilustrační foto: pixabay 

9. září 2024

Výrobci modrého sýru a zmrzliny z Opočna klesl zisk

Mlékárenský provoz je obecně velmi energeticky náročný kvůli zpracování včetně tepelného ošetřování, chlazení i skladování. Ceny energií loni oproti roku 2022 klesly, ale stále jsou nad úrovní před začátkem ruské agrese na Ukrajině.

Vedení připouští, že rok byl velmi složitý v mnoha oblastech ekonomiky. „Nepříznivý dopad na hospodaření roku 2023 měla především drahá základní surovina a ceny energií, které se nepodařilo promítnout do prodejních cen mléčných výrobků, především trvanlivého a sušeného mléka,“ stojí ve výroční zprávě.

Cena surového mléka se na začátku roku 2023 dostala na historicky nejvyšší úroveň až k 13,41 koruny. Nyní mlékárny za litr mléka platí v průměru 11,20 Kč.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

9. září 2024

Ceny potravin by mohl snížit nový řetězec. Třeba polská Biedronka, říká šéf soutěžního úřadu Mlsna

Problémem v Česku je, že existuje obrovské množství dat, ale tato data nejsou mezi regulačními orgány a ministerstvy sdílena. Brání tomu dokonce zákonná pravidla, tudíž novela se vydává směrem, aby se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k těmto datům dostal.

První taková vlaštovka v podobě novely zákona o cenách byla schválena před začátkem tohoto léta. Úřad bude mít možnost se k těmto datům dostat, aby získal prvotní indicie, jestli se na tom trhu neděje něco, co by mohlo napovídat protisoutěžnímu jednání. Nicméně úřad není regulačním orgánem. Jsme v tržním hospodářství, to znamená, že je to střet nabídky a poptávky, který tvoří ceny na trhu. Úřad není od toho, aby stanovoval, za kolik má prodejce prodávat, ale disponuje nepřímými nástroji, kterými může samozřejmě trh kultivovat. 

Namátkou bych uvedl naši dlouhodobou strategii postihovat dohody o konečném určování cen pro prodej. To je, zjednodušeně řečeno, situace, kdy velkoobchodní prodejci stanovují maloobchodníkům, za kolik mají prodávat zboží. Většinou to spočívá v tom, že mají nařízeno prodávat za určitou cenu, která je samozřejmě vyšší, než za kolik by maloobchodní prodejce prodávat chtěl. To potom vede ke zvyšování cenové hladiny, kterou vlastně zaplatí konečný spotřebitel. V tomto jsme v posledních letech poměrně úspěšní. Trestali jsme velké vertikální dohody, zejména v oblasti bílé techniky, elektrospotřebičů nebo kuchyňského vybavení. Je to tedy nepřímý nástroj, který může tlačit na trh. Popisují to i statistická data – když se podíváme zpětně na trh bílé techniky nebo elektrotechniky, vidíme, že ceny se i v době vysoké inflace v letech 2022 a 2023 příliš nezvýšily. Trh tedy dostává signál, že se na něj úřad dívá a dobře o těchto praktikách ví.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

9. září 2024

Lotyšsko plánuje zvýšení kontroly spotřeby alkoholu v zemi a snížení jeho dostupnosti, v závislosti na obsahu alkoholu by mělo dojít k omezení objemu obalu alkoholických nápojů

Lotyšsko plánuje zvýšení kontroly spotřeby alkoholu v zemi a snížení jeho dostupnosti. Vyplývá to z notifikace v systému TRIS, kterou Lotyšsko podalo v červenci 2024. Návrh národní lotyšské vyhlášky zahrnuje řadu opatření pro území Lotyšska, opatření zahrnují povinné značení složek, výživových údajů, kalorií; uvádění varovných piktogramů na obalech; pomocí QR kódy by mohly být uváděny pouze složky a nutriční složení, nikoli ale energetická hodnota výrobku a varovný piktogram. Od června 2025 by měly být v obchodech umisťovány informační tabulky o velikosti nejméně A4, na kterých by mělo být uvedeno, že alkohol nesmí kupovat nezletilí a že má konzumace alkoholu negativní dopady na zdraví. Návrh zákona se dotýká rovněž online nákupů, které by v případě alkoholu mohly být doručovány nejdříve po šesti hodinách od objednání, ve všech případech by mělo dojít k omezení objemu balení – pokud je obsah alkoholu vyšší než 22 %, nelze nápoj prodávat v lahvích o objemu větším než 0,2 l. V případě obsahu alkoholu vyššího než 5,8 % by měla být velikost obalu omezena na 0,5 l a pouze nápoje s obsahem alkoholu nižším, než 5,8 %, by mohly být prodávány v obalech do 1 l. Větší obaly by neměly být umožněny. Zakázány by měly být reklamy na výhodné ceny alkoholu a slevy v tisku, kinech, na internetu i při online nákupech. Tyto druhy reklamy by mohly být uváděny pouze v maloobchodních prodejnách nebo na místě výroby. Zakázány by měly být reklamy na slevy na alkoholické nápoje, pokud jsou nápoje zakupovány společně s jiným výrobkem nebo službou. U zvýhodněných cen alkoholu by mělo platit omezení více jednotek alkoholu na osobu / nákup. Komentáře je možné zaslat do systému TRIS do října 2024.

Více informací zde.

Zdroj: Stíálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

9. září 2024

Složení Evropské komise pro období 2024 – 2029 začíná nabírat předběžné obrysy, o post komisaře pro zemědělství usiluje kromě kandidáta z Lucemburska i kandidát z Kypru

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen obdržela nominace na pozice komisařů pro období 2024 – 2029 ze strany všech členských států Evropské Unie. Podle předběžných informací by ve funkcích mohli setrvat výkonní místopředsedové Evropské komise Maroš Šefčovič (SK) a Valdis Dombrovskis (LT). Maroš Šefčovič by se mohl ujmout inter-institucionálních vztahů, Valdis Dombrovskis by mohl obsadit post komisaře pro rozšíření Evropské Unie, obnovu Ukrajiny a podle nepotvrzených informací možná o obrany. Další mandát by měl čekat rovněž francouzského komisaře Thierryho Bretona, který by se měl věnovat otázkám průmyslu a strategické autonomie. Českým komisařem by se měl stát Jozef Síkela, který by měl řešit problematiku energetiky, polský kandidát Piotr Serafin by se mohl stát komisařem pro rozpočet. Estonská kandidátka Kaja Kallasová by měla zastávat post vysoce postavené vyslankyně Komise pro zahraniční záležitosti, pozici komisaře pro ekonomiku a obnovu po koronavirové krizi by mohl zastávat krajně pravicový Raffaele Fitto (IT). Portfolio digitálních inovací a transportu by mělo připadnout kandidátce Henně Virkkunen (FI). Ze zemědělsko-potravinářského hlediska patří mezi nejvýznamnější portfolia zemědělství a rozvoj venkova (aktuálně Janusz Wojciechowski), zdraví a bezpečnost potravin (aktuálně Stella Kyriakides) a životní prostředí (aktuálně Virginijus Sinkevičius). Pozici komisařky pro ekologii a ekologický přechod by měla zastávat španělská kandidátka Teresa Ribera, podle které by Evropská Unie měla své ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu ještě posílit. Kandidát nebo kandidátka na post komisaře / komisařky pro zdraví a bezpečnost potravin zatím není znám/a, o post komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova usiluje lucemburský kandidát Christophe Hansen (viz Evropské zpravodajství z 21/07/2024) a nově i kyperský kandidát Costas Kadis, bývalý kyperský ministr zemědělství (2018 – 2023). Šanci by ale mohla mít rovněž portugalská kandidátka Maria Luis Albuquerque, ekonomka a bývalá profesorka na Lisabonské Univerzitě, která v letech 2013 – 2015 zastávala post ministryně financí. Podle odhadů některých médií by mohla být zvýhodněna snahou předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen zajistit genderově vyváženou Evropskou komisi i spravedlivé rozdělení silných portfolií, mezi které zemědělství patří, mezi muže a ženy. Členské státy ale v drtivé většině případů ignorovaly žádost Von der Leyen o nominaci dvou kandidátů – jednoho muže a jedné ženy – a s výjimkou Bulharska představily pouze jednoho kandidáta nebo kandidátku, přičemž většinově se jedná o muže. Ženská kandidátka by tak teoreticky mohla mít šanci v boji o zemědělský mandát uspět.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay 

9. září 2024

FAO: Světové ceny potravin v srpnu mírně klesly

 

Řím 6. září (ČTK) - Světové ceny potravin se v srpnu mírně snížily. Pokles cen cukru, masa a obilovin totiž převážil nad zdražením mléčných výrobků a rostlinných olejů. Ve své zprávě to dnes uvedla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Cena cukru se podle zprávy dostala na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Souhrnný index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v srpnu snížil na 120,7 bodu z červencových 121 bodů. V meziročním srovnání pak vykazoval pokles o 1,1 procenta. Nacházel se téměř 25 procent pod rekordním maximem, na které se vyšplhal předloni v březnu v důsledku zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Index cen obilovin se meziměsíčně snížil o 0,5 procenta, a to zejména kvůli poklesu cen pšenice. Index cen masa klesl o 0,7 procenta a index cen cukru se propadl o 4,7 procenta. Dostal se tak na nejnižší úroveň od října 2022.

Index cen rostlinných olejů se však zvýšil o 0,8 procenta a dostal se na 20měsíční maximum. Index cen mléčných výrobků vzrostl dokonce o 2,2 procenta, plyne z údajů FAO.

pmh

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

6. září 2024

Komora odmítá daň ze slazených nápojů, obezitu nevyřeší. MF nyní daň nechystá

 

Praha 5. září (ČTK) - Zavedení daně ze slazených nápojů podle Potravinářské komory (PK ČR) problémy s obezitou nevyřeší, spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů v Česku klesá dlouhodobě. Ke stejnému závěru dospěla analýza Institutu liberálních studií, podle které se na celkovém energetickém denním příjmu přidané cukry z limonád podílejí z 3,59 procenta u dospívajících a 1,48 procenta u dospělých. Zavedení daně naopak navrhuje studie společnosti PAQ Research, podle které by to do státního rozpočtu přineslo 2,7 miliardy korun ročně. Ministerstvo financí na dotaz ČTK uvedlo, že v současné době návrh na úpravu zdanění ze slazených nápojů či potravin nechystá.

Z údajů komory vyplývá, že zatímco v roce 2008 jeden obyvatel vypil za rok 297 litrů minerálních vod a nealkoholických nápojů, v roce 2017 to bylo necelých 242 litrů a předloni 230,5 litru. "Výrobci se postupně snaží průměrný objem přidaného cukru snižovat. Od roku 2000 členové UNESDA (Evropské asociace svazů a výrobců nealkoholických nápojů) snížili jeho objem v nealkoholických nápojích o 28,6 procenta," uvedla za PK ČR Helena Kavanová.

Komora zároveň upozorňuje, že obezitu ovlivňuje mnohem více faktorů než jen příjem cukru. "Například nadměrný příjem stravy, přejídání, nízká pohybová aktivita a v neposlední řadě také stres. Daleko prospěšnější než zdanění cukru by byla podpora pohybové aktivity ve školách, výstavba sportovišť, která by byly volně přístupná. Důležitá je také edukace," dodala Kavanová. Návrh zdanění slazených nápojů označila za nesmyslný.

Studie PAQ Research z loňského října nicméně uvádí, že zdanění slazených nápojů by pomohlo snížit obezitu. Česko má podle studie třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v EU. Nová analýza ale upozorňuje, že ve většině zemí, které zdanily sladké nápoje, neklesl podíl obézních osob v populaci. "Vliv zdanění na redukci obezity tedy nemůžeme považovat za jednoznačně průkazný," píšou autoři studie.

Stát nyní ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH ve výši 21 procent. Ministerstvo financí uvedlo, že návrh na zdanění v současnosti nepřipravuje. Do případného předložení a projednání návrhu se k němu úřad nebude blíže vyjadřovat ani odhadovat možný daňový výnos.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dříve řekl, že pokud ministerstvo přijde s jakýmkoliv návrhem na zvyšování příjmů státní pokladny, který navíc povede k tomu, že se zdraží nezdravé produkty, kam podle něj slazené nápoje s vyšší hladinou cukru bezesporu patří, tak návrh podpoří.

Loňská studie navrhla spotřební daň v podobě, ve které by nápoje s hustotou cukru 50 gramů na litr byly zdaněny 3,4 Kč na litr. K tomu navrhuje za každých deset gramů nad tuto základní hustotu daň 0,35 Kč na litr navíc. Studie uvedla, že spotřeba slazených nápojů by se snížila o 15 procent.

Institut naopak v závěru své analýzy doporučuje daň nezavádět. "Opatření dopadne nejvíce na nejchudší část společnosti, která v ČR paradoxně ani nemusí být nejobéznější," uvedli autoři.

trp jzf

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

5. září 2024

Přestřelené ceny? Obědy v řadě restaurací mohutně zdražují. A má být ještě hůř

Tempo růstu cen se liší v závislosti na regionu. Nejvýrazněji obědy zdražily v Jihlavě, kde za ně strávníci oproti loňskému červenci zaplatili o 7,6 procent více. V Karlových Varech, Ostravě a Liberci byl nárůst přes 5 procent. Nejméně pocítili rozdíl lidé v Olomouci, ceny obědového menu se zde zvedly jen o 0,8 procenta. Tam také lidé za polední menu průměrně utratí nejméně – 167,2 koruny, což je o více než pětinu méně, než co platí lidé v Praze. Více než 200 korun za obědové menu aktuálně strávníci zaplatí kromě hlavního města v Brně, Českých Budějovicích a nově v Plzni a Liberci.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu došlo v červenci k překvapivému zrychlení růstu spotřebitelských cen. Rychlejší zdražování podle statistiků ovlivnilo zejména zpomalení poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů. Na vzestupu spotřebitelských cen se ale podílel právě také nárůst cen stravovacích služeb, které meziročně zdražily o 7,1 procenta.

Jedním z faktorů je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy velký nedostatek pracovní síly v české gastronomii. „Lidí je nedostatek, navíc výrazně roste byrokratická zátěž, ať už jde o zaměstnávání cizinců nebo brigádníků na dohody, kteří vždy pomáhali pokrýt špičky v provozu. Stát zde úplně zbytečně hází podnikatelům klacky pod nohy,“ tvrdí Prouza.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024

HK ČR: České firmy úspěšně expandují na nové zahraniční trhy

I přes složité geopolitické a ekonomické podmínky neztratilo přes 62 % českých firem za posledních 12 měsíců žádné exportní teritorium. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR, který byl realizován v květnu tohoto roku.

Podle šetření Hospodářské komory se čeští podnikatelé nejčastěji stáhli z Ruska. Tento trh zmiňovali respondenti v téměř polovině případů. To lze přičíst především politické situaci a ekonomickým sankcím Evropské unie. Podobné důvody vedly k odchodu z trhů v Bělorusku a na Ukrajině. Firmy zaznamenaly určité ztráty také v dalších zemích, jako jsou Čína, Kazachstán, Turecko, Írán či Vietnam, ale i v některých evropských státech, například v Itálii, Německu či Rakousku.

I přes tyto ztráty exportních teritorií však 47 % respondentů uvedlo, že během uplynulých 12 měsíců úspěšně vstoupili na nové zahraniční trhy. Z firem, které musely odejít z výše uvedených trhů, navíc téměř 60 % expandovalo na jiné trhy, což jim pomohlo kompenzovat předchozí ztráty. V některých případech mohlo jít o cílený strategický záměr přeorientovat se na perspektivnější místa s lepšími podmínkami pro podnikání. „Tento výsledek je pro českou ekonomiku povzbudivý, ukazuje odolnost a přizpůsobivost českých podniků v mezinárodním prostředí,“ říká prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Nové exportní možnosti

Mezi novými exportními destinacemi se objevují jak evropské země, včetně Německa, Švédska, Rakouska či Maďarska, tak i mimoevropské trhy, jako jsou Spojené arabské emiráty, Malajsie, Jižní Korea, Mexiko či Katar. V příštích 12 měsících plánuje vstup na nové trhy dalších bezmála 55 % respondentů, přičemž mezi preferovanými destinacemi jsou nejen evropské země, ale i státy jako Brazílie, Indie, USA či Zambie.

Šetření také odhalilo, že jen 9,8 % firem nepociťuje žádné překážky při vstupu na nové trhy. Firmy se mimo jiné potýkají s nedostatkem relevantních informací, protekcionistickými opatřeními v zahraničí a nízkou konkurenceschopností výroby kvůli vyšším nákladům, které brání jejich zahraničnímu rozvoji.

Minulý rok na toto reagovala např. Česká exportní banka, která své portfolio rozšířila o produkt zaměřující se na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Nyní poskytuje kromě tradičních vývozních úvěrů a úvěrů na investice v zahraničí i úvěry na nákup zásob, modernizaci, digitalizaci, ekologizaci a další. Také Hospodářská komora ČR aktivně pracuje na zlepšení podmínek pro české exportéry a podporuje jejich snahy o expanzi na mezinárodní trhy.

Průzkum HK ČR, květen 2024

Cílem průzkumu bylo získat od firem informace o jejich zkušenostech s exportním financováním a pojištěním, identifikovat překážky, které v oblasti těchto produktů firmy pociťují, a shromáždit obecné informace o vývoji exportu firem.

Zdroj: Hospodářská komora ČR

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024

Zpráva: Zemědělská politika EU se má více zaměřit na podporu malých farmářů

 

Brusel 4. září (ČTK) - Zemědělská politika Evropské unie by se měla více zaměřit na podporu malých farmářů. Spíše než trestat zemědělce za to, co dělají, by pak měl podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové fungovat princip nejrůznějších pobídek a finančních odměn. Uvedla to dnes v Bruselu při představení závěrečné zprávy týkající se strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU.

Strategického dialogu se účastnilo celkem 29 členů - různých organizací či uskupení, zástupců malých farmářů, velkých firem, odborů i ekologických organizací od mocné farmářské lobby Copa-Conega až po Greenpeace. Zprávu s názvem Společná perspektiva pro zemědělství a potraviny v Evropě předložil předseda skupiny Peter Strohschneider. Dokument posuzuje jednotlivé výzvy, kterým zemědělský sektor čelí, a následně dává soubor doporučení. Právě tyto návrhy budou přitom podle šéfky unijní exekutivy vodítkem pro práci Evropské komise při utváření její vize pro zemědělství a výživu, která má být předložena během prvních 100 dnů druhého funkčního období předsedkyně von der Leyenové.

Strategický dialog probíhal devět měsíců a všechny strany se následně shodly na textu právě dnes představené zprávy. "Výsledek tohoto strategického dialogu ukazuje, že je možné překonat polarizovanou debatu a vytvořit důvěru mezi velmi různorodými zúčastněnými stranami," uvedla Ursula von der Leyenová. "Komise nyní jejich nápady pečlivě prozkoumá. Všichni chceme na našem kontinentu prosperující potravinářský a zemědělský sektor," dodala.

Zmínila, že Evropská komise v uplynulých měsících již určitá ulehčení pro zemědělce představila, například zrušila některé ekologické požadavky, a bude v tom i nadále pokračovat. Komise tak reagovala na protesty zemědělců, kteří si stěžovali na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření na půdě.

tes zdp

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024

Poslanci chtějí omezit prodej energetických nápojů dětem, svaz výrobců je proti

 

Praha 4. září (ČTK) - Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) je zásadně proti návrhu skupiny poslanců, kteří chtějí omezit prodej energetických nápojů. Svaz v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, kritizuje, že návrh přirovnává energetické nápoje k návykovým látkám a že jeho autoři novelu neprojednali se zástupci průmyslu ani maloobchodu. Poslanci z vládních stran i opozice dnes na konferenci ve Sněmovně řekli novinářům, že pracují na vyhlášce, která by omezila prodej energetických nápojů pro děti a mladistvé. Chtějí ji mít hotovou do konce volebního období. Zákaz podle svazu ale nic nevyřeší, za lepší řešení považuje osvětu.

"Problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin," uvedla výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.

Poslanci však upozorňují, že v energetických nápojích je kombinace několika látek, které mohou být pro dětský organismus škodlivé. "Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, tak máme obdobně shodu, že nepatří do pusy dětem do 15 let nebo dospělosti ani energetické nápoje," řekla dnes Olga Richterová (Piráti).

Svaz namítá, že větší regulace u energetických nápojů než u cigaret nebo alkoholu je absurdní. Podle svazu je vhodnější osvěta a edukace dětí. Pokud se energetické nápoje pijí v přiměřeném množství a jsou respektována upozornění na obalu, jejich konzumace je bezpečná, uvedl svaz. Výrobci energetických nápojů sdružení ve svazu také necílí reklamu na děti, zavedli dobrovolné označování energetické hodnoty na čelní straně obalu a zároveň nedodávají slazené a energetické nápoje do středních škol, podotkli.

Členy svazu je sedm výrobců energetických nápojů, a to Big Shock, Coca-Cola, Kofola, Maspex, Pfanner, Red Bull a Zon. Energetické nápoje nicméně prodávají pod privátními značkami také obchodní řetězce.

Jan Tuna, který se účastnil přípravy petice proti energetickým nápojům, varoval, že návrh vyhlášky budou brzdit výrobci v obavě ztráty zisků. Petici podle něj podepsalo zhruba 4000 lidí, kteří požadují zákaz prodeje lidem do 18 let. Podle české části mezinárodní studie pije energetické nápoje nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70.000, v roce 2018 jich přitom bylo 40.000 až 50.000.

Odborníci častější konzumaci nápojů, jejichž hlavní složkou je cukr či jiné sladidlo a kofein, spojují s různými zdravotními potížemi, jako jsou bolesti hlavy, depresivní stavy nebo nižší životní spokojenost. V jedné plechovce energetického nápoje je zhruba stejně kofeinu jako ve čtyřech šálcích kávy, což může způsobovat i zdravotní potíže nebo problémy se spánkem. Svaz oponuje, že plechovka energetického nápoje obsahuje zpravidla 80 miligramů kofeinu, v šálku filtrované kávy je 90 miligramů. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu dnes ve Sněmovně doplnila, že energetické nápoje podporují mimo jiné další rizikové chování a návyky, například častější konzumaci alkoholu.

Na trhu je asi 200 typů těchto nápojů obsahujících kofein, podle zákona jsou i označené jako nevhodné pro děti a kojící ženy, prodej ale zatím omezený není. Poslanci z několika klubů napříč politickým spektrem dnes uvedli, že mají několik variant vyhlášky včetně různé věkové hranice a způsobů vymáhání zákazu, detaily budou řešit v poslaneckých klubech, než předloží legislativní návrh. K návrhu se připojili například poslanci z ODS, TOP 09, STAN, SPD, KDU-ČSL, nebo České pirátské strany.

Prodej energetických nápojů dětem zakázaly před deseti lety pobaltské země. Zákaz platí také v některých německých spolkových zemích, Velké Británii nebo nově v Polsku.

trp dvd

 

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

5. září 2024

Mlékárenský svaz: Zájem o mléčné výrobky v Česku se po předchozím poklesu zvýšil

 

Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 4. září (ČTK) - Zájem o mléčné výrobky se v Česku po předchozím poklesu od druhé poloviny minulého roku zvyšuje. Na úroveň rekordního roku 2021 se podle předpokladu předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka domácí spotřeba ale letos nedostane. Mléka mají mlékárny dost, snižuje se však jeho tučnost, což je dané změnou chovaných plemen krav i letošním horkým létem, které pro dojnice představuje stres a má dopad na kvalitu jejich krmiva. Máslo je, ale jeho cena nyní roste.

"To odpovídá ceně smetany, té suroviny pro výrobu másla, která se výrazně zvýšila," řekl Kopáček na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci před sobotním 33. mlékárenským dnem v Přibyslavi. Podotkl, že mléčný tuk odčerpává také výroba přírodních sýrů, která letos v Česku meziročně stoupla o 8,2 procenta. Produkce másla se také zvýšila, a to o 6,5 procenta. Mimo slevové akce se kostka másla v obchodech prodává za víc než 50 korun, některá značková másla i za 64 korun, uvedl.

"Máslo se sem z velké části dováží, 42 procent naší spotřeby je bohužel máslo z dovozu." řekl předseda svazu. Nemusí to být čerstvé máslo, ale i podstatně starší máslo ze skladových zásob.

Nepříznivé ekonomické podmínky, které na mlékárny dopadaly, včetně vysoké inflace a nižší koupěschopnosti, už z velké části pominuly. "Lze konstatovat, že se český mlékárenský průmysl zase rozvíjí pozitivnějším směrem," řekl Kopáček. Na zlepšování odbytu mléčných výrobků usuzuje na základě údajů o jejich tuzemské výrobě a dovozu, oficiální čísla zatím nejsou.

V roce 2021 připadala na jednoho obyvatele v Česku průměrně spotřeba 262,9 kilogramu mléka a mléčných výrobků (bez másla). O rok později klesla o pět kilogramů a za celý minulý rok se snížila o další tři na 254,9 kilogramu.

Dodávky mléka do českých mlékáren v letošních sedmi měsících meziročně stouply o 3,3 procenta. Cena syrového mléka má od začátku roku mírně rostoucí trend, uvedl Kopáček. Litr teď mlékárny vykupují v průměru za 11 až 11,20 koruny.

Předseda svazu si ale stěžoval na přibývající administrativní opatření. "Těch požadavků z titulu různých enviromentálních opatření se na nás hrne příliš mnoho," řekl. Omezená podle něj také byla řada podpor, což snižuje schopnost českých výrobců konkurovat zahraničí. Zmínil i připravovanou novelu vyhlášky o školním stravování omezující mléčné porce ve školách. "Mléko je tak zcela nesmyslně démonizováno," řekl.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová si stěžovala také na byrokracii, která se podle ní řítí z Bruselu. Jde třeba o to, že by měli chovatelé na jatkách prokazovat, že zvířata nepásli na odlesněných plochách nebo že by mohl být nařízený pokles potravinářského odpadu u zpracovatelů, který je podle ní už teď minimální, či o vykazování emisí.

Mlékárenského dne se zúčastní 19 velkých i farmářských zpracovatelů mléka z Vysočiny a okolí. Součástí je odborné hodnocení mléčných novinek a divácká soutěž o nejlepší expozici mléčných výrobků.

vst dr

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

 

5. září 2024

Mléčné výrobky budou zdražovat dál, zaznělo na dnech mléka v Přibyslavi

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová se ve středu 4.9.2024 zúčastnila 33. ročníku Mlékárenského dne v Přibyslavi. Ve svém vystoupení poděkovala výrobcům, že ač se potýkají s mnoha problémy, přes koronavirovou pandemii, energetickou krizi, vysokou inflaci, tak výrobu nezastavili a dále nás zásobovali svými skvělými výrobky. Dále reagovala na současnou přemíru byrokracie a velké množství kontrol, které jsou neúnosné. Evropská unie, ale i náš stát by měly řešit reálné a vážné problémy českého potravinářství. Namísto toho ale jen vymýšlí další a další nesmyslné byrokratické „šílenosti“.Nově najatí státní úředníci budou například kontrolovat, jestli v Česku nedochází k odlesňování kvůli chovu dobytka. Lesy přitom v Česku naopak dlouhodobě přibývají. Od roku 1950 se jejich plocha u nás zvýšila o 165 tisíc hektarů. Od příštího roku budou muset také dodavatelé některých řetězců povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě. Takové opatření rozhodně nepomůže lepšímu ovzduší ani ochraně klimatu. Naopak zhorší konkurenceschopnost domácích, potažmo i evropských producentů vůči dovozům ze třetích zemí, odkud se pak doveze zboží vyrobené s výrazně horší environmentální stopu, ovšem vybavené příslušnými v uvozovkách „zelenými“ doklady. A do třetice. Bruselští úředníci chtějí nařídit snížení potravinového odpadu v potravinářských podnicích. Jde bohužel jen o jejich zbožné a absurdní přání, protože nejvíc potravin se vyhodí v domácnostech. Potravinářský průmysl je totiž ekonomicky sám motivovaný k tomu, aby množství potravinového odpadu snižoval. Vzhledem k nákladům na suroviny a jejich zpracování, ale i na likvidaci případných odpadů je pro nás potravináře hospodárné využití suroviny klíčové.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Foto: Deník

5. září 2024

Daň na slazené nápoje obezitu lidí nesníží, tvrdí nová studie

Pokud by se stát rozhodl zavést novou daň na slazené nápoje, udělal by podle nové studie z dílny Institutu liberálních studií chybu. U většiny států, které daň v posledních letech v EU zavedly, se totiž neprokázalo plošné snížení obezity, v ČR by navíc dopadla nejvíc na nejchudší skupinu obyvatel, která ale nemusí být nejobéznější, říkají autoři.

S návrhem zdanit slazené nápoje přišla zdravotnická část Národní ekonomické rady vlády. Nápad na jaře podpořila i většina stran vládní koalice, proti se vždy stavěla ODS. Například odbornice Státního zdravotnického ústavu Eliška Sellinger v létě uvedla, že vztah mezi přemírou cukru a obezity je prokázaný a vyšší zdanění slazených nápojů pomáhá. Měnit daně ale například už nechce KDU-ČSL, novinku by nezaváděl například ministr zemědělství Marek Výborný.

Podle potravinářů je daň na slazené nápoje nesmyslná a nic neřeší. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová akcentuje, že v ČR spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá, navíc se snaží výrobci cukry v nápojích snižovat. „Od roku 2000 členové Evropské asociace svazů a výrobců nealkoholických nápojů snížili jeho objem v nealko nápojích o 28,6 procenta,“ říká. Zdanění také podle ní nevyřeší obezitu. „Daleko prospěšnější než zdanění cukru by byla podpora pohybové aktivity ve školách, výstavba sportovišť, které by byly volně přístupné. Důležitá je také edukace o správné a zdravé výživě začínající již ideálně v mateřských školách,“ dodala.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. září 2024

EU chce zachránit deštný prales. Firmy varují před byrokratickou džunglí

Nové nařízení EU proti odlesňování, takzvané EUDR, budí víc otázek než odpovědí. Ministerstvo zemědělství dokonce požádalo Evropskou komisi o odklad, protože na velké a střední firmy dopadne už od 30. prosince a na malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.

Přestože je start nové administrativně náročné agendy na spadnutí, podle průzkumu společnosti Deloitte o nařízení vůbec neví 29 procent firem, jichž se dotkne. A ty, které povědomí mají, jsou k němu často dost kritické.

V rámci due dilligence prohlášení se musí uvádět informace o produktu jako množství, země a doba produkce, ale také zeměpisné souřadnice pozemků, kde se komodity vyprodukovaly, geolokalizace všech zařízení, kde byl chován skot, a podobně.

„V praxi to znamená, že každý chovatel, který bude prodávat skot, bude muset při dodání na jatka dodat elektronický certifikát prokazující, že odchování daného zvířete nevedlo k úbytku lesů,“ popsala mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
 
Celková náročnost přípravy na novou agendu a její plnění řadu firem znepokojuje, nehledě na to, že většinu z nich nařízení zasáhne už od ledna a ve vzduchu je mnoho nejasností. Není jasné, jak se budou provádět kontroly, jaké úřady se zapojí, Komise nevydala potřebnou klasifikaci zemí podle rizika apod.
„V tuto chvíli chybí jednoznačné informace o IT systému EU, systém edukace producentů i nástroje, jak tyto mimořádné náklady financovat,“ dodala mluvčí Potravinářské komory Kavanová.
 
Velké potravinářské společnosti, jako jsou Mondelez International a Nestlé, se na nařízení EUDR začaly připravovat už před několika lety, ale i pro ně je to výzva.
„Jsme přesvědčeni, že budeme schopni nařízení splnit,“ říká vedoucí firemních záležitostí Nestlé ČR a Slovensko Vratislav Janda. Výrobce Lentilek, Deli, KitKat a dalších desítek sladkostí začal s přípravami už před více než dekádou, přesto v některých věcech tápe.
„Stále postrádáme některé podstatné informace, jako je například podoba databáze EU pro reporting a za velkou výzvu považujeme i vývoj interního end-to-end IT systému, aniž bychom znali jednak finální technické specifikace informačního systému EUDR a jednak věděli, jaké informace budou ze zákona muset být transferovány v rámci dodavatelského řetězce,“ popsal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

4. září 2024

Madetě spadl zisk na třetinu, byl nejhorší za desetiletí, uvedla firma ve zprávě

Největšímu českému zpracovateli mléka, společnosti Madeta, se loni propadl zisk o 64 procent na 77,3 milionů korun z předchozích necelých 213 milionů. Firma to uvedla ve své výroční zprávě, kterou umístila do Sbírky listin.

Generální ředitel firmy miliardář Milan Teplý již dříve avizoval propad zisku, hovořil o rostoucích nákladech na energie a pohonné hmoty. Firma loni zvýšila o 27,5 milionu korun náklady na platy zaměstnanců, naopak snížila odměny pro řídící členy o 12,7 milionu korun, na platech tak celkem vyplatila 823,4 milionu Kč.

Generální ředitel, stejně jako celá Potravinářská komora ČR, kritizovali chování státu vůči výrobcům potravin, respektive zrušení jejich dotačního programu na investice. V něm se mělo loni rozdělit 230 milionů korun. Storno programu přišlo náhle loni v létě, původně se hovořilo až o konci v letošním roce. Teplý tehdy hovořil o tom, že měl přislíbenou 100milionovou dotaci, to však dementoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dotace z něj získávaly hlavně velké potravinářské firmy.

Podle prezidentky komory Dany Večeřové činil zisk potravinářských firem v posledních deseti let činí v průměru 0,2 procenta jejich ročního obratu, v předloňském roce pak byl zisk firem v různých oborech na úrovni od dvou do pěti procent jejich obratu, uvedla loni v listopadu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

4. září 2024

V restauracích zdražuje. V práci jíme oběd z domova, donášku nebo také nic

Češi šetří a jít do restaurace na oběd během pauzy v práci je pro mnohé drahé. V šesti krajích už obědy stojí v průměru přes dvě stovky. Polovina lidí proto obědvá v kanceláři, nebo neobědvají vůbec. Nejsilnějším motivátorem zajít přece jen do restaurace jsou akční ceny a slevy. V dávání spropitného se mnozí strávníci nepředají, cenu jen zaokrouhlí. Potvrzují to průzkumy i tvrdá realita na trhu.

"Pro provozovatele restaurací a jídelen z průzkumu vyplývá, že by se měli zaměřit především na udržení přiměřených cen, což je v současné době velkou výzvou vzhledem k rostoucím nákladům na suroviny, energie a personál,“ vysvětluje Luděk Vocílka. „Zároveň je důležité nabízet pestrou škálu pokrmů a zajistit rychlý servis, aby si udrželi konkurenceschopnost na trhu, kde zákazníci očekávají stále vyšší standard.“

Průzkum se také zaměřil na preference týkající se typu stravovacího zařízení. Nejoblíbenější volbou jsou samoobslužné jídelny a bufety (41,6 %), těsně následované restauracemi s obsluhou (38,2 %). „Fastfoodové řetězce preferuje pouze 4,8 % respondentů, což může naznačovat rostoucí zájem o zdravější stravování,“ dodává Vocílka.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. září 2024

Daní proti tloušťce. Jenže studie vyvrací, že by to fungovalo

„Pokud bychom očekávali, že daň přinese snížení podílu obézních osob v populaci, měla by v grafu převažovat zelená barva. Nicméně zelených a červených polí je stejné množství (tři) a oranžových o jedno více (čtyři). Vliv zdanění na redukci obezity tedy nemůžeme považovat za jednoznačně průkazný,“ konstatuje studie.

V zemích, které daň zavedenou nemají, bychom logicky čekali záplavu červených polí.  Situace je tam ale překvapivě dost podobná jako ve státech s „cukrovou daní“. Ve většině zemí, které sladké pití nezdaňují, dle WHO obézních přibývá, v sedmi státech je jich zhruba stejně jako v roce 2008 a ve Španělsku se situace dokonce zlepšila.

„V případě, že chceme přijmout opatření proti obezitě na základě zahraničních zkušeností, mělo by toto opatření mít jednoznačně prokazatelné výsledky. Z toho, co nám ukázaly tabulky výše, to nicméně vypadá, že zdanění sladkých nápojů na prevalenci obezity v populaci vliv prakticky nemá. Cynicky by se pak dalo i poznamenat, že z dostupných dat to vypadá, že daň má na prevalenci obezity sporný nebo dokonce opačný než zamýšlený účinek,“ píše se ve studii ekonoma a analytika Jana Šincla a ředitele Liberálního institutu Martina Pánka.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

3. září 2024

Země živitelka 2024 - Konference Nefinanční reporting a další požadavky v oblasti udržitelnosti

V rámci odborného programu jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka uspořádala Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR odbornou konferenci na téma nefinanční reporting a další požadavky v oblasti udržitelnosti. Akci moderoval Jan Pivoňka, ředitel pro společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy. 

Konferenci zahájil ministr zemědělství Marek Výborný, na úvod vystoupili  Jan Doležal, prezident AK ČR, Dana Večeřová, prezidentka PK ČR a Martin Pýcha, předseda ZS ČR. 

Konferenci můžete shlédnout zde:

2. září 2024

Doprovodná podnikatelská mise do Singapuru a na Filipíny s předsedkyní Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markétou Pekarovou Adamovou

Zveme Vás na doprovodnou podnikatelskou misi do Singapuru a na Filipíny, která bude realizována při příležitosti návštěvy předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v těchto zemích.

Podnikatelská mise v termínu 5. 10. (den odletu z Prahy) – 12. 10. (den odletu z Filipín) postupně navštíví Singapur, Manilu a Cebu City.

Oborovým zaměřením této mise je smart řešení v dopravě a infrastruktuře, kybernetická bezpečnost, ICT, umělá inteligence a zdravotnictví/ telemedicína.

V rámci předběžného programu počítáme s organizací business fór/ setkání a B2B jednáními v každém z uvedených měst, a to ve spolupráci s našimi zastupitelským úřady a místními institucemi.

Předpokládáme rovněž společenské setkání podnikatelské delegace s paní předsedkyní, velvyslanci a dalšími zástupci ZÚ ČR.

Bližší informace najdete zde: 

Ilustrační foto: pixabay 

2. září 2024

Zalesňování a konec stád. Cílem EU je zničit evropské zemědělství, říká prezidentka Potravinářské komory

Prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová považuje za nutné odchytávat nesmyslné návrhy už v Bruselu a nedoufat ve “zmírnění” na půdě českého parlamentu. S ekonomkou Markétou Šichtařovou v pořadu Prostor pro dva probírala také Green Deal, situaci potravinářů, zemědělců, obchodních řetězců, ale i to, co čeká spotřebitele.

Jedna z hlavních věcí, které jsme chtěli rozporovat a apelovat na vládu, aby se na té evropské úrovni daleko více snažila, bylo odlesňování. Spousta lidí si pod tím nic nedokáže představit, ale znamená to, že každý producent skotu, sóji, kakaových bobů, dřeva nebo třeba palmového oleje musí do 30.12. tohoto roku certifikátem doložit, že od roku 2020 na plochách, kde jsou buď ta zvířata chována, nebo ty plodiny pěstovány, nedošlo k odlesňování. K podání těchto certifikátů je potřeba geolokace a spousty složitých úkonů, jinak za to hrozí pokuty až do čtyř procent z obratu, což u velkých firem může znamenat samozřejmě hodně. Bohužel do této doby není vůbec žádný software, ani jiný prostředek, který by to umožnil těm producentům – a následně i zpracovatelům, kteří mají povinnost požadovat od nich tento certifikát. Neexistuje nic, co by mohli vyplnit, podle čeho by se mohli řídit a ty pokuty jsou, jak říkám, velice vysoké.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:

Foto: Vojtěch Pavelčík

2. září 2024

„Je tu trošku problém s Bruselem, chce asi zničit hospodářství.“ Potravináři ostře o byrokracii EU

České potravinářství a zemědělství čelí stále většímu tlaku kvůli předpisům Evropské unie, které mnozí představitelé těchto odvětví považují za nesmyslné a nadměrně zatěžující. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová v posledních týdnech ostře kritizovala evropské regulace a vyzvala vládu České republiky, aby se více angažovala v ochraně českých výrobců potravin, a především živočišné výroby. Využila k tomu mezinárodní agrosalon Země živitelka nebo také nedávný rozhovor pro Radio Prostor.

Večeřová zdůraznila, že současné prostředí, které je formováno především nařízením Evropské unie, ohrožuje rozvoj potravinářství v Česku. „Aby se mohli potravináři rozvíjet a zásobovat spotřebitele kvalitními výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a naopak vyšším obsahem vlákniny, potřebují stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Bohužel je tu trošku problém s Bruselem, proto jsem chtěla apelovat na vládu České republiky, aby se proti těm bruselským nesmyslným předpisům ohradila,“ uvedla.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

2. září 2024

Strategie firem pro udržení zaměstnanců

POZVÁNKA na tiskovou konferenci ManpowerGroup index trhu práce Q4/2024 - průzkum + Strategie firem pro udržení zaměstnanců - průzkum + Jak se vyvíjí poptávka po specialistech?

Tisková konference se koná: v úterý 10. 9. 2024 v 10:00 hodin v budově Florentinum (vchod C, 3. patro), Na Florenci 2116/15, Praha 1.

Program:

9:30 – 10:00     Registrace a ranní probuzení s koláčky
10:00 – 11:00   Prezentace průzkumů
11:00 – 12:00   Neformální diskuze s občerstvením

Témata:

  1. ManpowerGroup index trhu práce Q4 2024
    Barometr nálad na trhu práce, který monitoruje náborové plány zaměstnavatelů tentokrát pro 4. čtvrtletí 2024. Jak se bude vyvíjet poptávka po zaměstnancích v jednotlivých oborech a regionech
  2. Strategie firem pro udržení zaměstnanců
    Jak se mění přístup zaměstnavatelů ve snaze udržet si zaměstnance? Mají zaměstnanci ve vyjednávání pracovních podmínek navrch před zaměstnavateli? Jsou čeští manažeři přesvědčeni o dovednost a zkušenostech mladší generace vykonávat svoji práci?
  3. Jak se vyvíjí poptávka po specialistech?
    Počet specializovaných pozic, kam řadíme těžce obsaditelné odborné nebo manažerské role v oblastech jako inženýring, IT, finance, obchod a další, se v průběhu času mění. Jak se vyvíjí poptávka po specialistech v jednotlivých oborech?


Prezentací provedou a na dotazy budou připraveni odpovídat:

Jaroslava Rezlerová – generální ředitelka, ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních  služeb

Jiří Halbrštát – manažer náboru a marketingu, ManpowerGroup

Prosíme o potvrzení účasti na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dana Samková, tel.:+420 777 648 997, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,www.facebook.com/SetevaPR,https://www.linkedin.com/company/agentura-seteva/


S přáním pěkného dne

Kateřina Marková
Junior Manager Public Relations

30. srpen 2024

Likérka Rudolf Jelínek bude mít letos nízkou úrodu kvůli poškození stromů mrazem

 

Vizovice (Zlínsko) 30. srpna (ČTK) - Nízkou úrodu kvůli poškození ovocných stromů mrazem bude mít letos vizovická likérka Rudolf Jelínek. V tuto chvíli je přibližně v polovině celkové sklizně a odhaduje, že sklidí asi 40 procent plánu, přibližně 300 tun švestek. ČTK to dnes řekl obchodní a marketingový ředitel Miroslav Motyčka. Loni likérka ve vlastních sadech sklidila 148 tun švestek. Rekordní sklizeň zaznamenala firma v roce 2018, a to zhruba 840 tun švestek.

"Úroda na Moravě je lepší než v Čechách, kde skoro všechny ovocné stromy pomrzly kompletně. Na Moravě se poškození mrazem pohybují od deseti do 50 procent. Hodně záleží na lokalitě, nejsou vzácné případy, kdy jeden sad má na polovině dobrou úrodu a druhá polovina nemá skoro nic. Typicky ve svahovitých sadech se v nižších polohách drží mráz, který úrodu poškodí, a ve vyšších polohách k tomuto poškození nedochází," uvedl Motyčka.

Úroda likérky bude asi o 60 procent nižší, než plánovala. "Díky tomu, že máme sady v kopcovitém terénu, týká se nás právě poškození mrazem v nižších polohách. Vzhledem k tomu, že máme sady na Moravě v šesti katastrech, máme bohužel místa, kde jsme nesklidili ani švestku, například z 22,5 hektaru v Ludkovicích nemáme nic. V průměru se dá říct, že budeme sklízet přibližně na polovině výměry našich sadů," uvedl Motyčka.

Sklizeň letos začala o čtyři týdny dříve než obvykle, už na začátku července. Běžně začíná na konci července. "Sklizeň bude stejně tak dříve i končit, nejspíše v polovině září, přitom běžně sklízíme ještě v polovině října," uvedl Motyčka. Dařilo se odrůdám jako Čačanská lepotica, Gabrovská a Stanley. "Ale obecně se dá říci, že ve vyšších polohách sadů se dařilo všem odrůdám, i těm s menší výměrou výsadby," uvedl Motyčka.

Švestky z vlastních sadů pokryjí likérce mezi pěti až deseti procenty celkové potřeby. Ostatní švestky kupuje společnost v zahraničí, tradičně zejména z balkánských zemí. "Sehnat zbytek toho, co potřebujeme, je tradiční problém, ale máme s tím zkušenosti, a především nám nezbývá než se postarat o dostatek ovoce pro destilaci," uvedl Motyčka.

Společnost má produktivních 137 hektarů ovocných sadů, loni na podzim vysadila 16 hektarů a ve výsadbě bude pokračovat i v dalších letech. "Dlouhodobý plán počítá s rozlohou sadů na úrovni řádově 200 hektarů. Co se týká ovocných druhů, budeme vysazovat hlavně další švestky a meruňky," uvedl Motyčka.

jmk gcm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixaby 

29. srpen 2024

Cukrovarnická společnost Tereos TTD zvýšila zisk o 30 pct na 1,2 miliardy korun

Dobrovice (Mladoboleslavsko) 29. srpna (ČTK) - Cukrovarnická společnost Tereos TTD loni zvýšila čistý zisk zhruba o 30 procent, za období od loňského dubna do konce letošního března dosáhl 1,2 miliardy korun, v předchozím období to bylo 925 milionů Kč. Tržby největšího zpracovatele cukrové řepy v Česku vzrostly z 9,2 miliardy korun na 10,25 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy, která je součástí pozvánky na dnešní valnou hromadu společnosti.

Společnost uvedla, že se nadále potýkala s vysokou inflací a růstem cen služeb a některých surovin. "Společnost reagovala na zvyšující se náklady pěstitelů zvýšením výkupní ceny cukrové řepy. Oproti předchozímu energeticky krizovému roku došlo k výraznému snížení cen plynu, což se pozitivně projevilo ve snížení nákladů na tyto vstupy," uvedla společnost ve výroční zprávě.

Do modernizace letos společnost investuje zhruba 700 milionů korun. Část peněz jde do technologií na úsporu energií, některé novinky zvýší efektivitu provozu. Loni na podzim v Dobrovici na Mladoboleslavsku začali budovat nové silo na ukládání cukru s kapacitou 50.000 tun, hotové by mělo být v listopadu. Cukrovar díky němu bude moci uložit až dvakrát větší objem cukru než doposud. Stavba bude stát 270 milionů korun. V areálu cukrovaru staví například také kapacitnější difuzní věž na oddělování cukru za 350 milionů korun, hotová by měla být do začátku kampaně.

Společnost Tereos TTD zaměstnává zhruba 500 zaměstnanců v šesti továrnách. Kromě cukrovaru a lihovaru v Dobrovici jí patří také cukrovar České Meziříčí na Rychnovsku. V poslední kampani oba vyrobily zhruba 346.000 tun cukru. Společnost má rovněž výrobu v lihovaru Chrudim a Kojetín a balicím centru Mělník, které je v prostorách bývalého mělnického cukrovaru a kde se balí cukr do spotřebitelských balení. Letos ke konci února společnost ukončila výrobu lihu v lihovaru v Kolíně. Spotřeba lihu se podle vedení firmy nevrátila na předcovidovou úroveň a výroba se nevyplácí kvůli dovozu, především z Ukrajiny.

dkl kš

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

29. srpen 2024

CVVM: Nejvíc lidí nakupuje potraviny v supermarketech, každý pátý i on-line

Praha 28. srpna (ČTK) - Češi nejčastěji nakupují potraviny v supermarketech či hypermarketech, pravidelně či občas do velkých obchodů zavítá 99 procent lidí. Následují menší prodejny či specializované provozovny typu řeznictví či pekařství, kam chodí nakupovat přes 90 procent respondentů, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přibližně každý pátý dotázaný uvedl, že pravidelně či občas využívá on-line nákupů potravin, což je o deset procentních bodů víc než v roce 2018.

Alespoň někdy potraviny nakupuje 92 procent oslovených, osm procent lidí uvedlo, že potraviny nekupuje nikdy. Téměř dvě třetiny Čechů chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, necelá čtvrtina jednou týdně a desetina nakupuje potraviny každý den.

Každý den chodí nakupovat více ženy, muži podle CVVM nakupují méně často. Na každodenní nákupy chodí také častěji než ostatní lidé z věkové skupiny 30 až 54 let a respondenti, kteří mají početnější domácnosti se čtyřmi a více členy.

Dvě pětiny žen zajišťují veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli hraje jen asi sedmina mužů. Zajišťování veškerých nákupů potravin je dále častější u lidí starších 60 let, což souvisí především s tím, že častěji žijí v domácnosti sami.

Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety, menší obchody a obchody typu pekařství či řeznictví. Téměř polovina respondentů chodí pravidelně či občas nakupovat do farmářského obchodu nebo prodejny zdravé výživy, farmářské či běžné trhy navštěvují zhruba dvě pětiny lidí. Víc než třetina účastníků průzkumu alespoň občas nakupuje přímo u pěstitelů a chovatelů. Dovážku potravin domů někdy využívá 22 procent dotázaných, 11 procent Čechů alespoň občas nakoupí v bezobalové prodejně.

"Z delší časové perspektivy je patrný trend postupného nárůstu podílu lidí, kteří nakupují on-line (mezi lety 2018 a 2024 celkový nárůst o deset procentních bodů). Od roku 2020 vidíme nárůst a opětovný pokles nákupů v bezobalových prodejnách, kde se v tomto roce situace vrátila zpět na úroveň roku 2020," konstatovali analytici CVVM.

Nejčastěji domácnosti měsíčně utratí za nákup potravin od 4000 do 12.000 korun. Další přibližně čtvrtina lidí uvedla, že jejich domácnost měsíčně za nákup potravin utratí více než 10.000 korun. Pouze jedno procento dotázaných se domnívá, že jejich domácnost měsíčně za potraviny utratí do 2000 korun. Patnáct procent dotázaných na tuto otázku nechtěla či nedokázala odpovědět.

Za poslední čtyři roky vzrostl podle CVVM podíl lidí, pro které je podstatné, jaký dopad má výroba nakupovaných potravin na životní prostředí, a to o sedm procentních bodů na 56 procent. Od roku 2020 vzrostl také zájem o problematiku potravinových obalů, a to o 15 procentních bodů na aktuálních 39 procent. Pokud se lidé vyhýbají konkrétnímu materiálu, ze kterého je vyroben potravinový obal, jde nejčastěji o plast, konstatoval CVVM.

abz snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

28. srpen 2024

Česko chce po EK odložit nařízení o odlesňování, které ovlivní tisíce firem v ČR

Praha 28. srpna (ČTK) - Česko podle ministerstva zemědělství (MZe) požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování. Některé firmy podle ministerstva nemají od komise dostatek informací o podmínkách, které budou muset plnit. Nařízení se přitom dotkne tisíce českých firem, nejvíce v dřevozpracujícím průmyslu, ale dopadne také na nakladatelství či obchodní řetězce. Na nepřipravenost českých firem upozornila v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, také společnost Deloitte.

Velké a střední firmy budou muset plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. MZe na dotaz ČTK uvedlo, že se snaží české firmy o povinnostech informovat například pořádáním seminářů, firmy i státní správa ale podle úřadu doplácí na špatnou informovanost Evropskou komisí.

"Dopad na jednotlivé firmy a dodavatelské řetězce je nyní těžké odhadnout. Pro minimalizaci možných negativních efektů je nutné, aby EK zveřejnila a poskytla všem subjektům dostatečný čas na seznámení s klíčovými nástroji nutnými pro provádění nařízení. Jelikož se tak prozatím nestalo, požadujeme, stejně jako řada dalších členských států EU, aby proveditelnost nařízení byla odložena," uvedlo tiskové oddělení MZe.

Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Bude se týkat firem, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Firmy budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.

Společnost Deloitte oslovila 50 firem působících v ČR, 6,45 procenta z nich má zmapovaný dodavatelský řetězec a zavádí opatření. Dostupné informace si zatím zjišťuje více než třetina společností, čtvrtina čeká na pokyny od mateřské společnosti a s přípravami nezačalo 29 procent firem. MZe uvedlo, že EK zatím jednání o odložení účinnosti nařízení nezahájila.

Směrnice zavádí mimo jiné kontroly, podle úrovně rizika odlesňování při produkci bude nutné kontrolovat jedno až devět procent zasažených firem. MZe ale ještě nemá přesné informace, kolika firem se nařízení dotkne, počítá proto se dvěma výšemi nákladů.

V prvním scénáři počítá MZe s 2120 kontrolami ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok, ve druhé variantě by počet kontrol mohl dosáhnout 2827 ročně a náklady by se zvýšily na 129,7 milionu korun. MZe předpokládá, že počet kontrol bude ještě vyšší.

Do nákladů nicméně nejsou započítány další výdaje, například na technické zázemí odborných pracovišť nebo registraci firem do elektronického systému. Nyní přitom neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné náklady uhradit, nařízení tedy bude financováno ze státního rozpočtu. Zároveň bude potřeba najmout 76 až 96 nových zaměstnanců a transformovat Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů na Národní lesnický institut.

Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. Odlesňování způsobuje úbytek biologické rozmanitosti a emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu. V ČR ale k odlesňování nedochází, plocha lesů naopak dlouhodobě roste, tvrdí ministerstvo. Zatímco v roce 1990 dosahovala v Česku plocha lesů přes 2,630 milionu hektarů, loni vzrostla na 2,682 milionu hektarů, což je zhruba třetina celkového území státu.

trp snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay