Komentář prezidenta Agrární komory České republiky  Jana Doležala po dnešním jednání zástupců nevládních organizací s ministrem zemědělství Markem Výborným. 

Ministr zemědělství Marek Výborný předložil dnes zástupcům nevládních organizací včetně Agrární komory ČR, která zastupuje většinu zemědělců v Česku bez ohledu na jejich velikost nebo výrobní zaměření, několik návrhů. Tématem schůzky byly rovněž priority, které považujeme za zásadní a jejichž naplnění rozhodne o dalších protestech zemědělců 7. března. Ministrovi Výbornému nelze upřít snahu vyjednat podporu pro tuzemský agrární sektor v rámci koalice a po včerejším jednání došlo v tomto ohledu k posunu, což jednoznačně vítáme. České zemědělství se nyní nachází v tíživé situaci, přičemž řada oborů především živočišné výroby či pěstování citlivých komodit směřuje pomalu, ale jistě k zániku a pomoc skutečně potřebují. Agrární komora ČR funguje demokraticky, proto jsme svolali na pondělí 4. března další mimořádné jednání představenstva a dozorčí rady, kterého se zúčastní též představenstvo Zemědělského svazu ČR. 

Zdroj: Agrární komora ČR

Ilustrační foto: pixabay

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2024 již jedenáctý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců, a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci. Inovace jsou rozděleny pro rok 2024 do následujících kategorií:

  1. Bezpečnost a kvalita potravin
  2. Reformulace roku
  3. Potraviny pro osoby se specifickými požadavky na výživu
  4. Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti (časná dětská výživa) 
  5. Evropské inovace

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 1. 3. do 15. 6. 2024. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách soutěže

Pravidla soutěže byla pro rok 2024 upravena, a to v článku 2 „Podmínky účasti v soutěži“ v bodech 2 a 6. 

  • Bod 2: Soutěže se může rovněž zúčastnit subjekt se sídlem na území České republiky, který je výhradním distributorem nebo je součástí korporace vyrábějící přihlášený výrobek na území jiného státu v rámci EU. Výrobky musí být v době podání přihlášky a po celou dobu soutěže uváděny na trh v České republice. Přihlášené výrobky podle tohoto bodu soutěží v samostatné kategorii s názvem "Evropské inovace".
  • Bod 6: Do soutěže nelze přihlásit výrobky ve stádiu prototypu, potraviny pro zvláštní lékařské účely, doplňky stravy a počáteční kojeneckou výživu.

Dále byla v článku 3 „Hodnocení výrobků" v bodě 5 doplněna nová kategorie výrobků s názvem "Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti (časná dětská výživa)". Na základě této změny byla také upravena přihláška pro rok 2024.

 

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Loni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Pracovní skupina, která se dnes tímto tématem znovu zabývala, předloží předsedům koaličních stran a ministerstvu financí několik návrhů k posouzení, řekl ministr na tiskové konferenci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Na Potravinářskou komoru České republiky jsme pozvali přední české mlékárenské odborníky jak z průmyslu, tak z akademické sféry, a požádali je, aby pro vás otestovali ve speciálním testu širokou paletu bílých jogurtů a zakysaných smetan prodávaných na českém trhu.

V testu jsme chtěli pokrýt co nejširší paletu výrobků a našim prvním pozitivním zjištěním bylo, že je skutečně nepřeberná a pestrá. Všechny výrobky jsme zakoupili v běžné tržní síti tak, jak si je kupuje běžný spotřebitel, a jediným naši požadovaným výběrovým kritériem bylo, aby všechny výrobky byly maximálně srovnatelné z pohledu doby spotřeby. Celkem jsme v den nákupu shromáždili na 31 jogurtů (bílých) od 16 českých výrobců a 15 zakysaných smetan od 7 producentů.

CELÝ TEST NAJDETE ZDE:

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně ověřuje pravdivost údajů uváděných v provozovnách společného stravování – zejména restauracích a rychlém občerstvení – při nabídce pokrmů. Inspektoři při kontrole konfrontují údaje uvedené v jídelních a nápojových lístcích, nabídkových tabulích nebo ústním sdělením personálu se skutečným složením předmětného pokrmu. Cílem kontroly je prověřit, zda při nabídce nejsou spotřebiteli sděleny nepravdivé nebo zavádějící informace ohledně složení pokrmu, použité suroviny, případně zda nebyla na úkor spotřebitele nahrazena dražší složka pokrmu složkou levnější.

V roce 2023 inspektoři SZPI provedli tento typ kontroly v celkem 194 různých provozovnách společného stravování. Poskytování nepravdivých a zavádějících informací kontrola prokázala ve 49 provozovnách, inspektoři tak konstatovali nelegální praktiky u čtvrtiny z kontrolovaných podniků. V některých provozovnách kontrola zjistila více prohřešků, celkem se jednalo o 60 zjištění.

Nejčastější typ klamání spotřebitele inspektoři zjistili při nabídce pokrmů se sýrem. Typickým příkladem je sýr „parmazán“, kdy chráněné označení původu „Parmigiano – Reggiano“ provozovatelé zneužili v 18 případech, a to nahrazením deklarované složky jinou levnější složkou se zdánlivě podobnými chuťovými vlastnostmi. Ve 2 případech inspektoři prokázali zneužití výrazu „Grana Padano“. Celkem v 19 případech kontrola zjistila neoprávněné uvedení značky sýra „Hermelín“, přičemž složka byla v pokrmu nahrazena jinými značkami sýra (např. typu camembert).

Ve 4 případech kontrola potvrdila neoprávněné použití výrazu „šunka“, když provozovatel ve skutečnosti v pokrmu použil jiný masný výrobek neodpovídající uvedenému označení.

Z výše uvedených zjištěná vyplývá, že dle výsledků kontrol nejčastěji ke klamání spotřebitelů dochází při nabízení pokrmů z italské gastronomie, např pizza, těstoviny, rizoto apod.

Krom uvedených případů kontrola prověřovala i segment rozlévaných nápojů. Nejvíce pochybení inspektoři zaznamenali při nabídce lihovin pod označením „rum“. V celkem 9 případech kontrola prokázala, že ve skutečnosti byl spotřebiteli podán „tuzemák“ nebo jiná lihovina neodpovídající kategorii „rum“.

Kontrolovaným osobám, u kterých bylo prokázáno použití nepravdivých a zavádějících tvrzení, inspektoři uložili, aby odstranily zjištěná pochybení a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.

Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva – tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633 

Zdroj: SZPI

Ilustrační foto: pixabay

Česko má 14. nejsilnější ekonomiku v EU. Podle srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví jsme si ale v eurounijním srovnání již podruhé pohoršili. Oproti roku 2022 se Česko propadlo dokonce o 5 příček. Ačkoliv se jako země můžeme pyšnit relativně pestrým průmyslem s vysokou komplexitou, brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Ta se promítla i do cen potravin, které minulý rok stály o téměř polovinu více než v roce 2015. Meziročně nejvíce podražil cukr, jehož cena vzrostla podle Českého statistického úřadu přibližně o 40 %. V průběhu roku však začaly ceny opět klesat. Analytici tak očekávají, že se letos inflace ustálí na 2,4 %.

„Očekáváme, že ceny potravin budou v tomto roce stabilní, nebudou v žádném případě raketově růst, nicméně pro nějaké větší zlevňování prostor není,“ upozorňuje Helena Kavanová z Potravinářské komory a dále vysvětluje: „ceny energií, které jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů v rámci cenotvorby, neklesly na předválečnou úroveň, a vše ostatní mimo cen zemědělských surovin roste.“

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Rozhovor s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory ČR o aktuálních cenách zemědělských komodit, energiích a dalších nákladech si můžete poslechnout na ČT24 v pořadu Události v regionech. 

V rozhovoru například zaznělo, ceny potravin jsou stabilizované, nicméně protože se pouze snížila cena zemědělských komodit, ostatní náklady zdaleka neklesly na ceny před zahájením válečného konfliktu na Ukrajině a například mzdové náklady dále stoupají, není proto prostor pro další zelvňování. Co se týče výše DPH, tak stále patříme mezi nejdražší země v regionu. Rakousko a Slovensko má 10 % DPH, Německo 7%, Polsko stále produlužuje = DPH na potraviny. 

Cenotvorbu ovlivňuje i režim na světových trzích a soběstačnost dané země. Například v segmentu zeleniny jsme soběstační pouze z jedné třetiny. Jsme nuseni dovážet a jsme závislí cenami, které nabídne dodavatel ze zahraničí. 

Pravděpodobně došlo ke zdražení nákupního koše, protože veškeré nealkoholické nápoje se dostyldo základní 21% sazby DPH a to ikdyž DPH na potraviny o 3% kleslo. 

Celý pořad můžete shlédnout zde: V čase 04:10. 

Foto: scan z pořadu ČT24

 

Praha 27. února (ČTK) - Ve srovnání s rokem 2019 loni dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny trojnásobně vzrostl. Zatímco před pěti lety dosáhl hodnoty 2,15 miliardy korun, v minulém roce činil přibližně 6,45 miliardy korun. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství (MZe). Právě na růst importu levnější produkce z Ukrajiny, zejména obilí, si stěžují zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. Z Ukrajiny se v minulém roce do Česka dovezlo 87,8 tisíce tun obilovin za 525,2 milionu korun, v roce 2019 to bylo 4,7 tisíce tun za 24,6 milionu korun, uvádějí data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Bezcelní dohoda s Ukrajinou vyprší letos v červnu, předseda polské vlády Donald Tusk na dnešní schůzce premiérů zemí visegradské čtyřky v Praze řekl, že je potřeba dohodu upravit.

Ukrajina byla loni 13. zemí, odkud zemědělské zboží do Česka nejčastěji plynulo, vedlo Německo, Polsko a Nizozemsko. Z dovezených ukrajinských obilovin v minulém roce připadlo 19,6 tisíce tun za 97,1 milionu korun na pšenici a sourež, tedy směs pšenice a žita. Ze zemí mimo Evropskou unii (EU) se ale loni nejvíce zemědělského zboží dovezlo z Číny, kdy hodnota importu činila přibližně sedm miliard korun, což byl ve srovnání s rokem 2019 dvojnásobný nárůst.

Po Číně a Ukrajině z třetích zemí následovaly Norsko, Velká Británie, USA a Brazílie, uvádí MZe. Šestnácté v pořadí bylo Rusko, odkud loni hodnota dovozu dosáhla přibližně miliardy korun, ve srovnání s roky 2021 a 2022 ale klesla. Po Rusku se zemědělské produkty ze zemí mimo EU do Česka nejvíce dovážely z Argentiny, Jižní Afriky a Mexika. Celkově dovoz ze zemí mimo EU loni meziročně narostl o 7,3 procenta na 60,4 miliardy korun.

"Budeme pracovat také nad úpravou dohody o volném obchodu s Ukrajinou," uvedl Tusk. Polsko podle Tuska vede s Ukrajinou hovory o tom, že kromě dovozu obilí bude možná muset rozšířit embargo i na jiné komodity, pokud EU nenajde způsob ochrany evropského a polského trhu.

Bezcelní dohoda s Ukrajinou, která vyprší letos v červnu, by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla být prodloužena. Napadenou zemi je totiž potřeba nadále podporovat nejen vojensky, ale také ekonomicky, uvedl už dříve. Pro všechny zemědělce by však podle něj měly platit stejné podmínky, aby tak čeští farmáři neztráceli svou konkurenceschopnost.

Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. Vývoz loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun.

Vývoz ze zemí mimo EU mezi lety 2019 a 2023 (v miliardách korun):

 

2023

2022

2021

2020

2019

Čína

7

5,7

3,8

3,5

3,5

Ukrajina

6,45

5,05

4,02

3,04

2,15

Norsko

4,4

3,9

3

2,4

1,7

Velká Británie

3,8

3,7

3,3

4,2

4,4

USA

3,5

2,9

2,4

2,4

2,5

Brazílie

2,7

2,6

1,6

1,4

1,7

… Rusko

1

1,6

1,3

0,79

0,65

Argentina

1

1,7

0,78

0,83

0,73

Jižní Afrika

0,98

1

0,66

0,6

0,51

Mexiko

0,92

0,88

0,73

0,75

0,77

zdroj: MZe

Ilustrační foto: pixabay

26. únor 2024

Potravinářská komora ČR ale v této souvislosti připomíná, že malé a střední podniky, které chtějí dodávat své zboží velkým řetězcům, se do budoucna bez těchto výkazů neobejdou. Partneři z řad řetězců tím už nyní v řadě evropských zemí podmiňují pokračování obchodních vztahů.

Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR upozorňuje, že spousta evropských států pro své zemědělce a potravináře připravila nejrůznější kalkulačky, které pomáhají se spočítáním potřebných informací. Sami výrobci to totiž podle něj nezvládnou. „V současné době není dostatečný počet specialistů, kteří by se problematice mohli věnovat na skutečně detailní a odborné úrovni,“ uvádí Pivoňka. „Řada konzultačních společností sice služby nabízí, nicméně hodnocení životního cyklu a kalkulace emisí v zemědělství a potravinářství vyžaduje specifické znalosti v oblasti technologií a jejich vazeb, které nelze nahradit obecným ekonomickým nebo manažerským vzděláním,“ doplňuje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

23. únor 2024

Zemědělské obchodní družstvo (ZOD) Mrákov na Domažlicku, jedna z největších farem v Plzeňském kraji, je loni i letos ve ztrátě. V celé novodobé historii bylo vždy v zisku. Ceny všech rostlinných komodit jsou hluboko pod náklady, mléko je na hraně rentability. Řekl to předseda družstva Jiří Schamberger. Na vině jsou podle něj hlavně dovozy komodit z Ukrajiny a Latinské Ameriky, které zdeformovaly evropský zemědělský trh, a vysoké ceny vstupů. ZOD Mrákov hospodaří na 3500 hektarech a má 1400 dojnic a 350 prasat.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

22. únor 2024

Pokojné protesty zemědělců, kteří chtějí upozornit na nesmyslné požadavky evropského Green Dealu, vysokou byrokracii, časté a zbytečné kontroly i na rizikové dovozy ze třetích zemí, které likvidují pěstitele a chovatele v celé Evropě mají naši plnou podporu. Úplné odstoupení od Green Dealu v praxi reálné není, ale musí dojít k přehodnocení ambiciózních cílů EU a zejména je třeba zastavit zběsilé tempo zavádění nepromyšlených změn a opatření. Pravidla související s ochranou životního prostředí jsou velmi nákladná a významně snižují konkurenceschopnost našich zemědělců i potravinářů oproti zbytku světa. Vyzýváme proto k úpravě podmínek Green Dealu tak, aby byly narovnány nerovné podmínky zemědělců a potravinářů a navrhovaná opatření skutečně přispěla k ochraně klimatu a biodiverzity a nikoliv naopak.

Nastavené cíle EU, které nezohledňují současnou situaci, mohou být v konečném důsledku nejen pro naše, ale i pro evropské zemědělství a potravinářství likvidační. Výsledkem pak bude, že většinu potravin budeme dovážet ze zemí mimo Evropu. Bude to dražší, budeme na těchto dovozech závislí a nebudeme moci uhlídat kvalitu a především bezpečnost takových potravin. Evropa si už v současné době nastavuje tak přísná pravidla, že není schopna konkurovat při výrobě potravin třetím zemím. A při aplikaci stávajících podmínek Green Dealu se tato situace ještě zhorší.

Ilustrační foto: pixabay

21. únor 2024

Pověstná věta „jdeme na jedno“ teprve začíná nabývat reálných rozměrů, a to vzhledem k ceně půllitru, která se přehoupla přes hranici sedmdesáti korun. Vyšší sazba DPH sice nenahrává do karet majitelům restaurací, zvlášť těch malých, pro které může být likvidační, i přes silné hlasy odpůrců však může mít zdražení piva ve finále pozitivní přínos.

Co se spotřeby piva týče, Češi v rukou jasně třímají zlatý metál. Průměrně totiž každý z nás vypije přes 140 litrů piva za rok. A ačkoli jsme s faktem, že se pivo značně podílí i na bilanci nadváhy či obezity a obsahuje alkohol, který není vhodný ke každodenní konzumaci, všichni obeznámeni, na svůj zlatý mok si nenecháme sáhnout. Není tedy divu, že k jakémukoli zdražování národního pokladu přistupuje majoritní část populace s notnou dávkou nevole.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

21. únor 2024

Rozhovor Zuzany Hodkové Seznam Zprávy s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou o zemědělských protestech, problémech Green dealu, dotacích a ziscích zemědělců a potravinářů a dalších tématech. 

Potravinářská komora ČR protesty, tak jak probíhají v celoevropském kontextu podporuje. Každá země sice má i své specifické problémy, ale jako červená nit se vine všemi protesty odpor ke Green dealu, snaha o omezení ohromné byrokracie a související administrativy, spousty papírování a zbytečných násobných kontrol a dovozů levnějších, ale v mnoha případech rizikových surovin ze zahraničí. Do protestů ale rozhodně v tuto chvíli nepatří žádná další politická témata a spíše negativní forma protestů, které v pondělí proběhly. Nicméně, je třeba zdůraznit, že protesty v Česku byly víceméně spořádané a pokud zemědělci protestují proti nevýhodným podmínkám pro zemědělce v celé Evropě, je to v pořádku.

Potravinářská komora ČR proto vyzývá k úpravě podmínek Green Dealu. „Aby tak ostře nedopadaly do zemědělství a aby ho prakticky nezlikvidovaly. První plán Green Dealu, který vyběhl před třemi roky, v podstatě znamenal konec zemědělství a potravinářství v Evropské unii,“ vysvětlila Dana Večeřová s tím, že věří, že se úprava dohody díky tlaku většiny zemí podaří. „Ty protesty už nejsou ojedinělé, jsou v podstatě koordinované,“ dodává Večeřová s tím, že Potravinářská komora na svých sítích podpoří čtvrteční protest Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a Asociace soukromých zemědělců.

Celý pořad si můžete poslechnout zde:

20. únor 2024

Praha 20. února (ČTK) - Čeští zemědělci budou ve čtvrtek protestovat na hranicích s Polskem, Slovenskem a Německem i v ulicích velkých měst. Vyjede několik set kusů zemědělské techniky, provoz ale blokovat nechtějí. Pojedou převážně po státních silnicích. Na hranicích se sedláci setkají s kolegy ze sousedních zemí. Protest pořádaný Agrární komorou a Zemědělským svazem bude součástí evropských protestů zemědělců proti politice Evropské unie. Vadí jim především podmínky Green Dealu, mají problém s bezcelními dovozy zemědělských produktů ze zahraničí, zejména z Ukrajiny či Latinské Ameriky. Od pondělní akce v Praze se hlavní zemědělské organizace distancovaly.

Moravskoslezští zemědělci budou protestovat na třech hraničních přechodech s Polskem a také v Opavě. "Pojedou nejenom traktory, ale většinou to budou traktory s návěsy. V Opavě bude průjezd městem, bude to taková demonstrativní jízda s tím, že se nebude nic brzdit nebo zpomalovat," řekl ředitel Regionální agrární komory Ostravsko Robert Kučera.

Zemědělci z Ústeckého kraje vyrazí z letiště Březno u Chomutova. Do kolony se zapojí zhruba 80 zemědělských strojů. Budou pokračovat přes obchvat kolem Chomutova k hraničnímu přechodu Hora. Sv. Šebestiána, kde se sejdou s kolegy z Německa.

Z jihu Moravy vyjedou až dvě stovky traktorů a další zemědělské techniky na hraniční přechod se Slovenskem u Hodonína. Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK) ohlásila na čtvrtek největší protesty svého druhu v historii Slovenska. S českými farmáři by se Slováci měli potkat právě na hraničním přechodu Holíč/Hodonín. Protestující zemědělci z Brněnska, Vyškovska a Blanenska se sjedou na okraji Brna a ze čtyř směrů pojedou ulicemi krajského města, o blokádu jít nemá.

Zemědělci v Královéhradeckém kraji do protestu nasadí přibližně 200 traktorů a další zemědělské techniky. Hlavní protest asi s 60 stroji bude dopoledne na hraničním přechodu do Polska v Náchodě. V Pardubickém kraji vyjede více než 120 souprav zemědělské techniky. Demonstrační jízdy budou ve všech čtyřech okresech regionu. Na hraničním přechodu v Dolní Lipce na Orlickoústecku se také uskuteční setkání s polskými zemědělci. Sedláci z Vysočiny na hranice nepojedou, budou projíždět vybranými trasami po kraji a otáčet se na kruhových objezdech.

V Olomouckém kraji se zapojí zemědělci ze všech pěti okresů. Zemědělská technika projede ulicemi Olomouce, Prostějova, Přerova a Šumperka. Jeseničtí farmáři budou protestovat spolu s polskými kolegy na hraničním přechodu.

Ve Středočeském kraji bude na silnicích přibližně 300 zemědělských strojů, v každém okrese mezi 35 až 50, nejvíce zřejmě na Kolínsku. Dopoledne se vydají na protestní jízdy zejména kolem měst. Na hranici s Polskem a Německem by měli vyrazit někteří zemědělci z Mladoboleslavska. V Jihočeském kraji se na několika místech sjede na tři stovky traktorů a jiných zemědělských strojů. Krátce zablokují například i příjezd k hraničnímu přechodu do Německa ve Strážném na Prachaticku.

Protesty zemědělců se ve čtvrtek uskuteční i v dalších zemích střední a východní Evropy. V Česku je pořádají Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství. V pondělí část zemědělců demonstrovala před ministerstvem zemědělství v Praze, protestní jízdou se stovkami traktorů částečně zablokovali magistrálu. Požadovali, aby česká vláda odstoupila od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Od tohoto protestu se ale hlavní zemědělské organizace distancovaly.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

20. únor 2024

Jedlý hmyz je prezentován jako skvělý zdroj bílkovin

Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity uvedla: 

„Hmyz má oproti ostatním zvířatům nižší spotřebu zemědělské půdy, potřebuje poměrně málo vody. Krávám vyčítáme skleníkové plyny, tady nic takového není. Hlavní věc je konverzní faktor: kolik toho musí živočich sníst, aby přibral jeden kilogram hmotnosti. Hmyz je chladnokrevný živočich, to znamená, že energii, kterou přijímá, nespotřebovává na vytopení vlastního těla. A i díky tomu je ten konverzní faktor velmi nízký.”

Toto srovnání je znázorněno na grafu jedné z největších vědeckých organizací, Americké chemické společnosti.

V tomto kontextu vypadá chov skotu a prasat jako nejhorší alternativa výroby bílkovin. Nicméně konzumace jedlého hmyzu má svá rizika.

Jedlý hmyz obsahuje chitin a různé bakterie

Kromě bílkovin je u hmyzu konzumován také obsah trávící soustavy a skelet, který je tvořen chitinem. Ten tvoří 5-15 % hmyzího těla. Podle některých studií může chitin vyvolat u lidí alergickou reakci.

Určité riziko konzumace hmyzu představují také mikrobiální kontaminace na povrchu těla nebo ve střevní mikroflóře. Navíc jedlý hmyz obsahuje různé bakterie. Průmyslově chovaný hmyz by se tedy měl nechat před konzumací vyhladovět a tepelně upravit.

Když chtěla sníst prvního cvrčka, běhala s ním vědkyně Škvorová po katedře asi hodinu. „Všichni se mě ptali: ‚Ty jsi se zbláznila, co tady běháš se cvrčkem?‘ Hrozně dlouho jsem se odhodlávala,“ přiznala Škvorová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

20. únor 2024

Česká potravinářská společnost z. s. a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Vás zvou na odbornou akci pořádanou v rámci potravinářských úterků, která se koná dne 27. 2. 2024 od 14:30 hod. v Klubu techniků na Novotného lávce č. 5, v Praze 1, v místnosti č. 318 ve 3. p. na téma:

„Environmentální udržitelnost v potravinářském businessu″

Přednášející: Prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
VŠCHT, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie

ABSTRAKT
Environmentální aspekty podnikání začínají být stále častěji předmětem průmyslové výroby v řadě sektorů. Výjimkou není ani potravinářství. S implementací směrnice EU o nefinančním reportingu zaměřeném na udržitelnost vyvstává potřeba sbírat a prezentovat data související s emisemi skleníkových plynů a dalšími znečišťujícími látkami.
Přednáška bude zaměřena na principy určování uhlíkové stopy organizace, ze kterých vyplývají nové souvislosti pro dosahování korporátní udržitelnosti. Ve druhé části se přednášející zaměří na identifikaci globálních marketingových trendů, které vyplynuly z obšírného průzkumu realizovaného ve 22 zemích světa.

Účast na přednášce je bezplatná a bez předchozí registrace.

Ilustrační foto: pixabay

20. únor 2024

Brno 19. února (ČTK) - Novým majitelem potravinářské společnosti Fruta Podivín z Břeclavska má být holding CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada, který ji koupí od společnosti Orkla Foods. Smlouvy podepsaly obě strany 15. února, nyní musí transakci ještě přezkoumat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce CE Industries Jaroslav Martínek. Cenu strany nezveřejnily.

Fruta je podnikem, který funguje od roku 1910 a od roku 1998 patřil koncernu Hamé, který je dodnes součástí nadnárodního norského koncern Orkla. Vyrábí se v něm marmelády, džemy a dětská ovocná výživa. Podle výroční zprávy za rok 2022 v Podivíně pracovalo 161 lidí, vyrábí zhruba 200 druhů výrobků, tradiční značkou dětské výživy je Hamánek. Za rok 2022 činily tržby téměř 580 milionů korun a hospodaření skončilo ve ztrátě 668.000 korun. O rok dříve činil zisk 17,6 milionu korun.

"Prodej umožňuje společnosti Orkla soustředit se na rozvoj svých klíčových značek jako Vitana, Májka, Hamé nebo Simply Fresh a dále tak posílit svou pozici na českém trhu," uvedl tiskový mluvčí Orkla Foods Česko a Slovensko Martin Frýdl. Loni Orkla zavřela v Česku dva svoje závody, které byly ztrátové, a to v nedalekém Bzenci na Hodonínsku a v Panenských Břežanech v okrese Praha-východ. Z bzeneckého provozu, v němž pracovalo 200 lidí, mířily na trh sterilované okurky. V Břežanech pracovalo 50 lidí a vyrábělo se tam mražené ovoce a zelenina. Nyní zákazníci sice najdou v obchodech stejně vypadající výrobky se stejnou značkou, avšak vyráběné jinde.

Nový majitel Fruty je holdingem, který podniká ve více oborech, například v železničním strojírenství, v energetice, v recyklaci odpadu a také v potravinářství a drogerii. Loni například Strnad získal do portfolia pardubickou společnost Kávoviny, vlastní také fulneckého výrobce zdravé výživy firmu Kauma. "Ve Frutě chceme zachovat výrobu současného portfolia a s ní spojená pracovní místa. Naším záměrem je její dlouhodobý rozvoj," uvedl mluvčí CE Industries Andrej Čírtek. Holding předloni dosáhl tržeb deset miliard korun a zaměstnává v podnicích v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a Srbsku přes 2500 lidí. Strnad také v minulosti založil průmyslový holding Czechoslovak Group, který nyní vede jeho syn Michal Strnad.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Autoři Stephan Peters a Hans Verhagen zpracovali článek zaměřený na problematiku značení výživových hodnot potravin na přední straně obalu pomocí systému Nutri-Score. Článek s názvem „Publikační předpojatost a Nutri-Score: Úplný přehled literatury týkající se zdůvodnění účinnosti loga Nutri-Score na přední straně obalu“ byl zveřejněn v recenzovaném časopisu ScienceDirect dne 13/02/2024. Autoři článku uvádí, že jejich hlavním zjištěním je, že velká většina studií, které podporují Nutri-Score, je provedena vývojáři Nutri-Score. Naopak většina (61 %) studií, které jsou prováděny nezávisle na vývojářích Nutri-Score, vykazuje nepříznivé výsledky implementace Nutri-Score. Druhým zjištěním je, že i když je teoretický účinek Nutri-Score ověřen na algoritmu s více živinami (Systém nutričního profilování Food Standards Agency FSA-NPS), v reálném životě neexistuje žádný důkaz o příznivých účincích Nutri-Score na tento algoritmus v kompletním sortimentu supermarketů. Závěrem lze tedy podle autorů říci, že neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by podpořily používání Nutri-Score jako účinného nástroje veřejného zdraví.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Protesty zemědělců napříč Evropskou unií proti současné ekonomické situace, národním i evropským opatřením a dohodám o volném obchodu nadále pokračují. Zástupci zemědělských organizací z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Litvy se sešli ve dnech 12-13/02/2024 na jednání ke koordinaci evropských zemědělských protestů, které mají upozornit na současnou špatnou situaci zemědělství EU. Zemědělské organizace identifikovaly tři hlavní problémy, které by se měly v Unii řešit: odstranění přebytku zemědělských produktů z bezcelního ukrajinského dovozu, upravení environmentálních předpisů a zajištění spravedlivé kompenzace pro zemědělce, a zjednodušení Společné zemědělské politiky pro snížení byrokracie. Koordinované protesty zemědělců z východní Evropy jsou plánované na 22/02/2024. Ukrajina v rámci zachování dobrých vztahů vyzvala dne 12/02/2024 Polsko, aby dohlédlo, že se budou tamní zemědělci zodpovídat za zastavení tří ukrajinských kamionů na hranicích a vysypání převáženého obilí. Polsko ve věci zahájilo vyšetřování. Protesty zemědělců v Itálii začínají slábnout. Italský ministr zemědělství v návaznosti na zbylé protesty uvedl, že další ústupky pro sektor nebudou. Vlámští zemědělci postavili v rámci protestů dne 15/02/2024 v belgickém přístavu Gent filtrační zátarasy, které umožňovaly průjezd pouze omezenému počtu vozidel za hodinu. Belgická zemědělská sdružení současně vyjednávala s vládou o ukončení protestů, vyžadovala mírnější model snižování emisí dusíku, konec vykupování zemědělské půdy a snížení administrativní zátěže. Belgické environmentální organizace návrhy zemědělců kritizují. Španělští zemědělci v protestu blokovali dne 14/02/2024 několik hlavních silnic s hlavním cílem zastavení dovozu marockých rajčat. Britští zemědělci dne 16/02/2024 blokovali pozemní komunikace k přístavu Denver jako protest proti nízkým cenám potravin v supermarketech a levnému dovozu produktů po Brexitu v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi.

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Evropská komise připravuje balíček zjednodušujících opatření pro Společnou zemědělskou politiku s cílem snížit administrativní zátěž zemědělců. Balíček by měl být představen dne 26/02/2024, během Rady ministrů zemědělství. Belgické předsednictví v tomto kontextu požádalo členské státy, aby do 14/02/2024 předložily své návrhy a nápady, jak přímo či nepřímo SZP. Připravovaný balíček by měl zahrnovat různé aspekty SZP (žádosti o podporu, monitoring, kontroly), reflektovat by měl rovněž povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů EU. Během únorové Rady ministrů zemědělství by v tomto kontextu měla proběhnout výměna názorů na současnou krizovou situaci v zemědělském odvětví a na potřebu rychlých a strukturálních řešení. Budoucnost zemědělského sektoru EU by rovněž mohla být diskutována i na Evropské radě složené z lídrů členských států, která proběhne 21-22/03/2024, případě pak na té další 17-18/04/2024.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

V pátečním vydání pořadu Co na to vaše peněženka na Prima CNN News diskutovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a ekonom Lukáš Kovanda. V diskusi zaznělo například proč zemědělci protestují v celé Evropě, jaké akuální problémy způsobuje našim zemědělcům a potravinářům Green deal, stále se zvyšující byrokracie, problematika dovozů ze třetích zemí a další. 

Evropa se snaží být zelená za každou cenu, i za cenu vlastních ztrát. Sami sobě nastavujeme velmi přísné podmínky pěstování, chovu, výroby a produkce potravin, které v konečném důsledku mohou vést až k likvidaci evropského zemědělství. Chceme ochránit planetu, ale jen přesouváme problém jinam. V současné době je Evropa jedním z největších vývozců potravin na světě, a to se co nevidět může změnit. Chceme pro naše spotřebitele co nejbezpečnější a nejkvalitnější potraviny, ale jejich výroba je a bude díky zbytečným administrativním zásahům a požadavkům tak drahá, že si je nebude moci nikdo koupit. Již nyní se k nám tlačí výrobky ze třetích zemí, kde neplatí tak přísná pravidla pro jejich produkci, ať už jde o používání antibiotik, pesticidů, ale i o welfare zvířat  a proto jsou významně levnější. Nikdo ale není schopen zkontrolovat v jakých podmínky jsou zvířata chována, čím jsou krmena, jak jsou léčena apod. Protesty zemědělců v celé Evropě ukazují, že Green Deal nejde správným směrem a bude nutné náš postoj ke Green dealu minimálně přehodnotit.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

19. únor 2024

Potravinářská komora ČR, jejíž součástí jsou i zpracovatelské podniky, pak uvádí, že dovoz drůbeže do ČR v posledních letech roste. „V meziročním srovnání jde o nárůst o 13 271 tun, tedy více než 10procentní. Když uvažujeme, že jeden plně naložený kamion převeze 20 tun drůbežího masa, jde o více než 660 kamionů navíc,“ popisuje mluvčí komory Helena Kavanová.

 Ta ovšem zemědělcům připomíná, že jim klesly náklady na krmné směsi, protože klesá cena obilí, které je pro drůbež hlavní složkou potravy. „Na druhé straně však rostou náklady na obaly, odpady, vodné, stočné, mzdové náklady. Náklady na energie sice poklesly, ale zdaleka nedosahují úrovní před energetickou krizí,“ doplnila Kavanová.

Podle ní jsou podmínky s podniky mimo EU nesrovnatelné. „Je problematické splňovat ambiciózní požadavky Green Dealu a na druhé straně dovážet do země výrobky ze zemí, kde tato pravidla dodržována nejsou. Kvalita drůbežího masa pak není srovnatelná. Dovozy nejen ze třetích zemí tlačí ceny drůbežího masa dolů v celé Evropě,“ vysvětluje. Část chovatelů však kvůli tomu v ČR skončí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

15. únor 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes na online tiskové konferenci zveřejnil výsledky sektorového šetření na trhu výroby a prodeje cukru a průběžné výsledky sektorových šetření k dodržování povinností stanovených zákonem o významné tržní síle. Vedení ÚOHS rovněž oznámilo, jaká sektorová šetření budou uskutečněna v letošním roce.

Trh výroby cukru je více koncentrovaný, působí zde pět výrobců, kteří provozují sedm cukrovarů. Jeden z výrobců přitom produkuje významné množství českého cukru, avšak do obchodních řetězců směřuje pouze cca 10 % z tohoto objemu. Převážná většina je prodána dalším zpracovatelům, zejména výrobcům potravin, alkoholu či dezinfekce. Trh je však nutno považovat za nadnárodní, protože velké množství cukru české výroby se exportuje a současně přibližně 1/3 spotřeby se naopak dováží ze zahraničí. Na nárůst cen cukrovarů ve druhé polovině roku 2022 mělo vliv zvýšení cen cukrové řepy, energií, platů zaměstnanců i nejistota na trzích. Ani v této oblasti nebyly zjištěny stopy možného protisoutěžního jednání a vzhledem k nadnárodní povaze trhu nelze hovořit ani o existenci dominantního postavení.

Celý text TZ najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nově otevírá doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0, který je prvním doktorským studiem v této oblasti v České republice. Studijní program reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací. Tento program klade důraz na získání hlubokých a systematických znalostí a dovedností v oblasti využití moderních výpočetních metod, jako jsou metody umělé inteligence, elektroniky a automatizace, počítačové simulace a využití experimentálních dat pro inovativní technická řešení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Mezi zlevněným zbožím v obchodech se mnohem častěji než dříve objevují výrobky privátních značek. Dříve to nebývalo, protože tyto značky už byly samy o sobě levnější než ty slavnější a známé názvy.

Ceny v České republice v posledních dvou letech vzrostly stejně jako za předchozích třináct let – o téměř 26 procent. Loňský rok tak ukázal vzestup nejen slevových akcí, ale také posilování role privátních značek v obchodní strategii velkých řetězců.

Značky jako Tesco Value, Boni od Penny Marketu, Pilos či Milbona z Lidlu, Albert Basic a mnoho jiných, si obchodníci nechávají vyrábět u potravinářských firem, ale prodávají je pod svou značkou i marketingem. Mají tím pod kontrolou cenu i kvalitu, tedy složení.

A nejedná se jen o potraviny, systém platí i pro kosmetiku a drogistické zboží, které se v řetězcích prodává.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Zemědělcům v Evropě došla trpělivost s politikou. V různých zemích mají na své vlády různé vlastní požadavky, společně jim však vadí evropská regulace, která má přispět ke snižování emisí, vyšší ochraně přírody a větší pohodě zvířat.

Kvůli ní mají vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí přebytky zemědělských komodit z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, proto ceny zemědělské produkce klesají. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Vyžadovat po evropských zemědělcích, aby nechávali pole ladem, zakazovat jim přípravky na ochranu rostlin, které se jinde ve světě používají, je nonsens. Zemědělce musí v první řadě živit práce, nikoliv dotační podpory, které jsou navíc spojené s obří byrokracií. Nemluvě o tom, že od roku 2014 vydává Unie na zemědělství stejné množství peněz. Na Green Deal nejsou prostředky a už vůbec není Green Deal kompatibilní s otevřením hranic pro zemědělskou produkci z Jižní Ameriky či z Ukrajiny. Těžko vysvětlovat českému sedlákovi, že má nechávat pole ladem a připravit se tak o část příjmů, když se sem vozí zemědělská produkce z míst, kde o ničem takovém nikdy neslyšeli.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Podle prezidentky Potravinářské komory ČR je podpora kvalitních českých potravin dnes možná důležitější než kdykoliv v minulosti. O regionální výrobky od českých výrobců, nositelů značek kvality jako je například KLASA, Regionální potravina nebo Česká cechovní norma je mezi spotřebiteli zájem. Je ale nutné, aby byly co nejvíce dostupné na pultech našich obchodů, a to nejen v Praze, ale i v ostatních městech. Je třeba jednat i s obchodníky, obchodními řetězci, aby věnovali pozornost regionálním produktům z konkrétních regionů a výrobky od místních producentů tak mohly být lépe dostupné. Je třeba snížit nároky řetězců na celoroční dodávky v obrovských objemech do celé republiky. Jedině tak bude mít spotřebitel větší výběr a na pultech obchodu bude tak žádoucí konkurence.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024
 

Praha 14. února (ČTK) - O případných úpravách společné zemědělské politiky nebo byrokratické zátěži ze strany Evropské komise chce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hovořit na čtvrtečním jednání se zástupci farmářů, kterého se zúčastní i premiér Petr Fiala (ODS). Bude také informovat o krocích, které ministerstvo zemědělství (MZe) v posledních dnech pro chovatele a pěstitele učinilo, řekl dnes novinářům. Zda výsledky jednání přesvědčí velké oborové organizace k tomu, aby protesty na národní úrovni nepořádaly, nedokáže říci, doplnil.

"Mým cílem zítřejšího (čtvrtečního) jednání je seznámit s kroky, které jsme už učinili v posledních dnech a hodinách. Reagujeme třeba na to, co včera (v úterý) zveřejnila Evropská komise v rámci takzvaných neprodukčních ploch. Chceme to pro letošní sezonu pro české farmáře upravit," řekl Výborný.

Zástupce Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství bude Výborný na čtvrteční schůzce dále informovat o tlaku, který MZe vynakládá na EK, aby zemědělcům snížila byrokratickou zátěž. "Musí dojít k výraznému snížení byrokracie a kontrolní zátěže. Není možné, abychom se utrhli někam, kde to ani já neumím farmářům vysvětlit," uvedl.

Jedním z probíraných témat podle Výborného budou i případné úpravy společné zemědělské politiky na národní úrovni. "Pomohli jsme malým rodinným farmám, ale ten problém se nám trochu přesunul do středních podniků a tam musíme zacílit pozornost," doplnil ministr.

Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství přistupují k jednáním podle Výborného konstruktivně. Uvedl také, že rozumí jejich požadavkům. "Ale například ohlášené protesty v pondělí jsou protesty někoho, kdo reálně nezastupuje české zemědělce. Jsou to věci, v jejichž pozadí jsou nějaké osobní a politické zájmy a tam já velmi těžko hledám partnery, se kterými bych hovořil," dodal.

Blokádou pražské magistrály chce část farmářů v pondělí 19. února upozornit na podle nich špatnou situaci českého zemědělství. Ministrovi Výbornému také předají dopis s požadavkem, aby česká vláda odstoupila od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Protest organizuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Do Prahy by podle nich mohlo v pondělí přijet 600 až 1000 traktorů či další zemědělské techniky. Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se od tohoto protestu distancovaly, chtějí počkat na výsledky jednání s Výborným.

Na vysokou byrokratickou zátěž, stoupající náklady nebo nastavení dotační politiky si zemědělci stěžují dlouhodobě. Například Zemědělský svaz uvedl, že podle jeho interního průzkumu klesl v minulém roce zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

 
Zpravodaj Papadopulos a prezident Agrární komory ČR Doležal o protestech zemědělců (zdroj: ČT24)

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay