Absolutním vítězem soutěže Mlékárenský výrobek roku 2026 se stala novinka Pribináček natur výrobce Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, jíž porotci přidělili 92,4 bodu z celkových sto možných. Produkt vyhrál také v kategorii Tvarohové a mléčné dezerty. Cenu médií a cenu za novinku roku získal Choceňský jogurt matcha latte výrobce Choceňská mlékárna. Vítězi byli vyhlášeni na akci Oslava mléka v Národním zemědělském muzeu v Praze.

Již 23. ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se letos zúčastnilo 20 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 55 výrobků. Ty byly hodnoceny celkem v devíti soutěžních kategoriích: mléko a mléčné nápoje, zakysané mléčné výrobky, tvarohové a mléčné dezerty, tvarohy včetně ochucených, čerstvé a pařené sýry, sýrové speciality, polotvrdé a tvrdé sýry, tavené sýry a tradiční pomazánkové. V rámci soutěže byly dále vyhlášeny Novinky roku 2026.

Více zde: https://www.zboziaprodej.cz/2026/06/05/v-soutezi-mlekarensky-vyrobek-roku-2026-zvitezila-novinka-pribinacek-natur/

Meteorologové sledují znepokojivý vývoj v oceánech po celém světě. Nové satelitní snímky ukázaly rozsáhlé oblasti Atlantiku a Středozemního moře, kde teplota vody překračuje dlouhodobý průměr až o pět stupňů Celsia. Odborníci zároveň varují, že už během léta může nastoupit mimořádně silný jev známý jako super El Niño. Ten v minulosti přinesl rekordní vedra, sucho i ničivé záplavy.

Nejnovější data evropského programu Copernicus zachytila rozsáhlou mořskou vlnu veder u pobřeží Francie, Španělska i v části Středozemního moře. Nadprůměrně teplá voda se objevila také v Lamanšském průlivu. Podle odborníků jde o další signál, že se klimatický systém dostává do mimořádně aktivní fáze.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/649405-blizi-se-neco-mimoradneho-satelitni-snimek-evropy-odhalil-signaly-ze-uderi-super-el-nino

Nealkoholické pivo už dávno není jen nouzová varianta pro řidiče. Češi po pivech bez alkoholu sahají při setkáních s přáteli, během horkých dnů i doma po práci. Z někdejší okrajové kategorie se nealko piva stala segmentem, který si postupně získává stále širší okruh spotřebitelů a proměňuje českou pivní kulturu. Na to, kolik nealkoholického piva se v Česku uvařilo nebo při jakých příležitostech lidé nealkoholická piva pijí, se zaměřila datová redakce Deník.cz.

Češi mění své pivní návyky a stále častěji sahají po nealkoholických variantách. Zatímco ještě před několika lety bylo nealkoholické pivo vnímáno hlavně jako nápoj pro ty, kteří si z nějakého důvodu nemohou dát klasické pivo, dnes piva s obsahem maximálně 0,5 procenta objemu alkoholu představují jednu z nejdynamičtějších částí českého pivního trhu.

Ačkoli celková produkce piva v posledních letech kolísá, výroba nealkoholického piva a pivních mixů dlouhodobě roste. České pivovary vloni uvařily 1,7 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je více než dvojnásobek objemu oproti situaci před deseti lety. Celkově české pivovary vyprodukovaly téměř 20 milionů hektolitrů piva, a s výjimkou covidového roku 2021 jde o nejmenší výstav za posledních deset let.

Více zde: https://www.denik.cz/cesi-v-cislech/nealko-pivo-zaziva-boom-saha-po-nem-85-procent-cechu-a-tvori-pres-desetinu-trhu.html

Pokud se nepodaří uklidnit konflikt na Blízkém východě a obnovit stabilní dodávky energií z regionu Perského zálivu, čeká světovou ekonomiku výrazné zpomalení růstu, vyšší inflace i další zdražování úvěrů. Ve své nové prognóze před tím varovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Informují například Financial Times.

Organizace zároveň upozorňuje, že by výpadky dodávek z oblasti Perského zálivu nezasáhly pouze energetiku. Nedostatek by se mohl týkat také zemědělských komodit a průmyslových vstupů, které jsou na region navázané. Dražší energie by zároveň zvýšily náklady na výrobu hnojiv, dopravu i samotnou zemědělskou produkci. OECD ve svých modelech operuje s podobným, tedy 50% nárůstem cen hnojiv a látek k jejich výrobě, oproti dnešku. To by mohlo vést k dalšímu růstu cen potravin a zvýšit tlak na inflaci po celém světě.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HQXdb/zpravy-ekonomika-oecd-varuje-prd-temnym-scenarem-v-pripade-krize-na-blizkem-vychode

Internetový prodejce Rohlík.cz zaznamenává rostoucí poptávku po ovoci a zelenině z českých farem. V sezoně se prodá zhruba polovina zboží v této kategorii právě z ČR. Nyní hledá další dodavatele drobného ovoce, ale i cuket nebo hrachových lusků.

Aktuálně spolupracuje Rohlík s více než stovkou dodavatelů v kategorii ovoce a zeleniny, obratově jí loni prodal za 2,6 miliardy korun. Dodavatelé ale stále podle generální ředitelky Miroslavy Vopatové chybějí. „Největší příležitost aktuálně vidí například u jahod, malin, rybízu, angreštu, peckovin, hrušek, cuket, lilků, květáku nebo hrachových lusků,“ uvádí firma.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-ovoce-zelenina-pestovani-rohlik-cz-obchod.A260603_134159_ekonomika_drh

Co dusí české výrobce potravin? V nové epizodě Polcastu o tom diskutují ekonom Dominik Stroukal a Jan Šimek z JTZE s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory České republiky.

České potravinářství podle Večeřové čelí rostoucím nákladům, přísné a někdy bizarní obalové legislativě, tlaku obchodníků nebo levné zahraniční konkurenci ze třetích zemí, kde neplatí evropské normy.

👉 Jak hypermarkety deformují vnímání skutečné ceny potravin?
👉 Proč Evropská unie řeší barvy obalů místo konkurenceschopnosti?
👉 Proč jsou české potraviny jedny z nejlevnějších v Evropě?
👉 Jak mohou dohody s Mercosurem, Austrálií nebo Ukrajinou poškodit evropské výrobce?

Celý Polcast najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=KA8RBp2ECQU

Pracovní skupina k transparentnosti potravinového řetězce zvažuje rozšířit monitoring cen potravin, zákaz jakýchkoliv slevových akcí ale zavést nehodlá. V tiskové zprávě to po dnešním jednání skupiny uvedlo ministerstvo zemědělství. Před zákazem slev varoval například Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR), podle kterého by vedl ke zdražení základních potravin o 15 až 20 procent.

„Dnešní jednání jasně potvrdilo, že slevy nikdo zakázat nechce. Pouze pan Prouza se snaží veřejnosti namluvit opak, přičemž se mu věcné argumenty očividně nehodí do krámu. Na sociálních sítích proto systematicky maže naše komentáře, ve kterých mu toto stanovisko dlouhodobě a opakovaně potvrzujeme,“ uvedla v reakci pro Blesk Dana Večeřvá, prezidentka Potravinářské komory ČR.

„Spíše bychom se měli ptát, zda jím propočítané skokové zdražení o 15 až 20 procent není ve skutečnosti tajným přáním samotných obchodních řetězců, jak ceny potravin opět vyhnat nahoru. Pan Prouza tímto způsobem řetězce ke zdražování v podstatě sám vybízí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže by se měl mít v následujících týdnech velmi na pozoru,“ dodala Večeřová.

Více zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/840738/prijdou-cesi-o-cast-slev-v-supermarketech-na-ministerstvu-probirali-i-zmeny-u-akci.html

Nedávný zásah Státní veterinární správy v pražské Sapě, při němž bylo odhaleno více než 300 kilogramů masa a ryb neznámého původu, ukazuje jen malou část mnohem většího problému: masivní prodej nebezpečného zboží bez dohledatelného původu nebo přímo padělků. Celková škoda způsobená prodejem padělaného zboží dosahuje v ČR nejméně 28 miliard korun ročně. Stát tak na daních ročně přichází o 13,7 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na ochranu práv duševního vlastnictví a dlouhodobě monitoruje prodej padělků v České republice.

„Kontroly na tržnicích, zvláště na těch asijských, opakovaně odhalují pochybení, od prodeje neoznačených potravin bez českých etiket až po skladování masa a mořských plodů v naprosto nevhodných podmínkách. Tyto tržnice nesmí být zónou bez pravidel,“ říká Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

„České potravinářské firmy dnes plní přísné hygienické, veterinární, kvalitativní i administrativní požadavky. Pokud ale vedle nich na trhu funguje dovoz a prodej zboží, u něhož není srovnatelně kontrolován původ, složení ani podmínky výroby, vzniká zásadně nerovné prostředí. To poctivé výrobce oslabuje, protože nedokážou konkurovat cenou, což spotřebitele vystavuje riziku,“ dodává Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

Zdroj: https://www.ekonews.cz/protext/zkazene-maso-padelky-nezdaneny-tabak-poctive-firmy-trati-cerny-trh-vydelava/

31. květen 2026

Hospodářská komora vás zve na "Česko-turecké podnikatelské fórum".

Termín: 23. června 2026 (od 9:30)

Místo: Hospodářská komora ČR, Florentinum - Recepce A, Na Florenci 2116/15, Praha 1

Tureckou podnikatelskou delegaci tvoří 17 významných tureckých podnikatelů, kteří zastupují klíčové firmy v oborech bateriové technologie, zdravotnictví a farmacie, obranné technologie, dále z oblasti výroby strojů a zařízení, z kovoprůmyslu a výrobce a velkoobchodníky s potravinami (přibližně 2-3 společnosti z každého odvětví). Delegaci vede prezident Obchodní komory Kayseri, kterého doprovází členové představenstva komory. Seznam podnikatelské delegace naleznete zde.

Jednacím jazykem akce je angličtina.

Účast na akci je zdarma, je však podmíněna registrací prostřednictvím tohoto odkazu.

Zde naleznete předběžný program akce.

31. květen 2026

Svaz průmyslu a dopravy ČR si vás dovoluje pozvat na "Česko-řecké podnikatelské fórum", které proběhne v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Termín: 9. červen 2026 (10:30 - 14:00)

Místo: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Politických Vězňů 20, Praha 1

Akce se zúčastní řecké firmy ze sektorů potravinářství, destilérství, energetiky a infrastruktury. Půjde tak o příležitost k navázání nových obchodních kontaktů a vzájemné spolupráce.

Předběžný seznam řecké delegace najdete v příloze.

Účast na akci je zdarma, je však podmíněna registrací na tomto odkazu.

29. květen 2026

Čeští výrobci potravin dlouhodobě rozvíjejí své produkty a pružně reagují na měnící se očekávání spotřebitelů v oblasti kvality, chuti i výživy. Inovace přitom zahrnují jak vývoj nových výrobků, tak zdokonalování těch stávajících, včetně úprav jejich složení. Tento trend potvrdil i 13. ročník Ceny Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek. Zatímco vloni odborná porota vybírala z 39 produktů, letos zájem výrazně vzrostl na rekordních 82 přihlášených výrobků.

Potravinářský sektor v Česku kontinuálně inovuje a přichází s širokou škálou nových řešení. Ta zahrnují jak vývoj zcela nových produktů, tak zdokonalování těch stávajících, například úpravou jejich nutričního profilu. Výsledkem je pestrá nabídka, která reflektuje aktuální očekávání spotřebitelů v oblasti chuti, kvality i výživy.

Ve zlepšování výživové hodnoty se dnes prosazují dva hlavní směry. Na jedné straně stojí snižování obsahu cukru a soli nebo nasycených mastných kyselin, na druhé pak cílené posilování podílu bílkovin, vlákniny a celozrnných složek. Výrobci tak úspěšně mění zažité receptury, aniž by tím utrpěla výsledná chuť produktů.

„Letošní vítězové dokazují, že čeští potravináři inovovat umí a výsledky jsou velmi zdařilé. Oceněna byla například kořenicí směs zcela bez soli, sterilovaná červená řepa bez přidaného cukru nebo minerální vody bez cukru a umělých sladidel. Výrobci tak ukazují, že úpravy složení mohou probíhat postupně a citlivě, s ohledem na měnící se preference spotřebitelů, a v některých případech mohou vést až k úplnému vynechání přidaného cukru či soli,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Cílem této dlouhodobé iniciativy Potravinářské komory ČR je systematická podpora inovací a ocenění firem, které investují finance i úsilí do vývoje kvalitních novinek. O tom, že se trh rozvíjí, svědčí i letošní rekordní zájem. Hodnotící komise posuzovala celkem 82 inovativních výrobků od 28 přihlášených společností. Úspěch oceněných produktů, mezi nimiž jsou velké i menší podniky, jen potvrzuje vysokou úroveň, pestrost a technologický pokrok napříč trhem. Hodnocení se uskutečnilo v moderním zázemí Potravinářského pavilonu České zemědělské univerzity v Praze - Suchdole.

Oceněné společnosti v každé kategorii převzaly prestižní certifikát „Cena Potravinářské komory za nejlepší inovativní potravinářský výrobek“ v rámci uplynulého veletrhu CZECH FOOD EXPO.

Kompletní výsledky naleznete v tiskové zprávě nebo na webových stránkách www.soutez.foodnet.cz.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

28. květen 2026

Máslo za 39 korun, o týden později za 69. Pro mnoho Čechů je hra s ceníky dávno normální – na slevy si zvykli natolik, že regálová cena u části potravin přestala být skutečnou cenou. Výrobci tvrdí, že řetězce zboží uměle předražují, aby slevy vypadaly větší. Stát se chystá zasáhnout, obchodníci ale namítají, že zásah by nákupy jen zdražil.

Spor se soustředí hlavně na dvě věci: nadbytek slev, mnohdy uměle přifouknutých, a prodej zboží levněji, než za kolik ho obchodníci nakoupili. „Řetězce se v honbě za zákazníky chytly do pasti, kterou si samy nastavily, a teď se z ní nemohou dostat,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. „Výsledkem je, že některé slevy v obchodech ve skutečnosti vůbec žádnými slevami nejsou,“ dodal.

Ještě závažnější je podle komory prodej pod nákupní cenou. Pokud řetězec prodá maso za 80 korun za kilogram, ačkoliv ho nakoupil za sto, zákazník si zvykne, že 80 korun je běžná cena. Cenovka 120 korun v místním řeznictví pak vypadá jako přemrštěná, i když odpovídá reálným nákladům. „To je pro malé prodejce likvidační,“ upozornil Zemánek.

Zákaz prodeje pod nákupní cenou české právo dříve znalo. Byl součástí zákona o významné tržní síle do roku 2016, kdy jej vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) vypustila s příslibem, že ho přesune do zákona o cenách. K tomu ale nedošlo.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-jak-zkrotit-slevy-v-supermarketech-potravinari-chteji-pravidla-obchodnici-varuji-pred-zdrazenim-40579816

27. květen 2026

Milovníci jahod už můžou mít hody, na mnoha místech totiž začínají samosběry. Připravit se musíte ale na cenu okolo stovky za kilo. Podle ovocnářů se totiž na úrodě podepsaly jarní mrazy a sucho.

Někteří pěstitelé jahod hlásí, že jejich úroda bude nižší. Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka odhady ukazují, že by mohlo být o 30 až 40 procent jahod méně. Situace se ale liší podle lokality.

Podle mluvčího Potravinářské komory ČR bude ve vyšších polohách nebo v místech, kde mrazy udeřily nejvíc, úroda slabší, což se může projevit vyšší cenou jahod.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/samosbery-jahod-zacaly-ale-priplatime-si-na-vine-jsou-mrazy-a-sucho-513119

26. květen 2026

Řetězec KFC v úterý dočasně uzavřel všech svých 140 restaurací. Pobočky zůstaly mimo provoz do 11 hodin. Po problémech s kvalitou zavádí řetězec digitální systém kontroly bezpečnosti potravin a hygieny. „Kolem našich restaurací vznikla diskuse, do které jsme měli vstoupit dříve a hlavně otevřeněji,“ vysvětluje ředitelka KFC pro Česko.

Řetězec s rychlým občerstvením KFC je pod tlakem už několik měsíců. Série internetových reportáží dříve upozornila na problémy se zkaženým masem. Situaci následně přiživily i kontroly v pobočkách v Liberci a pražských Dejvicích, které pochybení potvrdily. Firma navíc několik měsíců na vznesená obvinění nereagovala, čímž spekulace ještě posílila.

Firma zavádí například digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin a hygieny. Vedoucí směny má nejméně dvakrát denně kontrolovat jednotlivé části kuchyně, od čistoty povrchů po teploty při přípravě jídel. Údaje se nově zapisují do systému a jsou dostupné na dálku.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kfc-novy-start.A260526_083823_ekonomika_vebe

26. květen 2026

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) dál varuje před možnou globální potravinovou krizí. Zatímco minulý týden upozornila na riziko prudkého zdražení potravin kvůli problémům kolem Hormuzského průlivu, nově popsala i konkrétní krizové scénáře. Podle expertů se může šok během několika měsíců postupně přelít z energetiky až do běžných obchodů.

Podle organizace se současná krize bude šířit po etapách. Nejprve dopadne na energetiku a dopravu, následně zdraží hnojiva a osiva. Poté začnou klesat zemědělské výnosy, porostou ceny základních komodit a nakonec se problém projeví přímo v cenách potravin pro spotřebitele.

Oborový web Food Ingredients First upozornil, že největší obavy expertů míří právě na trh s hnojivy – moderní zemědělství na nich zůstává silně závislé a prudké zdražení může podle analytiků rychle zasáhnout produkci potravin po celém světě. Server zároveň připomněl, že ceny potravin už několik měsíců rostou kvůli drahým energiím a nestabilitě na Blízkém východě.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/648607-svet-se-pripravuje-na-potravinovy-sok-osn-uz-resi-krizove-scenare

26. květen 2026

Bruselští regulovčíci se chystají odpálit novou nálož regulací, které zvýší náklady firem, zatíží je další administrativou a spotřebitelům vytáhnou z kapes tisíce korun.

„Legislativa v tomto stavu přináší do podnikání jen zmatek. Hrozí, že firmy budou muset kvůli měnícím se výkladům stále dokola investovat do nových obalových řešení. Nutit podniky utrácet miliony za technologie, aniž by znaly přesná pravidla pro příští měsíce, je absurdní,“ upozorňuje Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory. 

Dále zde: https://www.finmag.cz/byrokracie/490232-brusel-spousti-obalovy-diktat-firmy-nad-nim-zaplacou-spotrebitel-ho-zaplati

25. květen 2026

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.

Zákon vymezuje oblasti kritické infrastruktury. Jde o energetiku, dopravu, zdravotnictví, vodárenství, bankovnictví, potravinářství, bezpečnost, digitální služby, veřejnou správu a vesmír, který zákon přiřazuje do gesce ministerstva dopravy.

Zda budou konkrétní firmy považované za takzvané subjekty kritické infrastruktury, se dozví v červenci. Týká se to i bank, obchodních řetězců nebo čerpacích stanic. Pokud stát rozhodne, že se bez nich v krizi neobejde, budou muset přijmout taková bezpečnostní opatření, aby mohly fungovat i při povodních, blackoutech, pandemiích a podobně. Také budou muset hlásit bezpečnostní incidenty.

Dále zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/stat-resi-co-je-podle-nej-kriticka-infrastruktura-tu-cekaji-nove-povinnosti-373812

25. květen 2026

Evropská komise představila první kroky na podporu zemědělců včetně zrušení cel na část hnojiv. Farmáři však požadují výraznější zásahy, zejména omezení uhlíkového cla CBAM a emisních povolenek. Vedle rostoucích nákladů řeší sektor i následky jarních mrazů, které poškodily úrodu po celé republice.

Zemědělcům v Evropské unii by měly dočasně klesnout náklady na hnojiva. Unie totiž na konci minulého týdne na jeden rok zrušila dovozní cla na některá dusíkatá hnojiva, především močovinu a amoniak. Opatření se nebude vztahovat na dovoz z Ruska a Běloruska. Evropská komise očekává, že krok ušetří zemědělcům a výrobcům hnojiv zhruba 60 milionů eur. Samotní farmáři ale upozorňují, že jde pouze o částečné řešení hlubších problémů evropského zemědělství.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HnikV/zpravy-ekonomika-eu-zrusila-cla-na-hnijiva-zemdelci-chteji-hlubsi-zmeny

24. květen 2026

Pozvánka na jeden z nejvýznamnějších potravinářských veletrhů v Asii. Zájemci mohou využít exkluzivní sponzorský program pro ubytování.

Termín: 13. až 15. srpna 2026

Místo konání: Hong Kong Convention & Exhibition Centre

Pro koho je akce ideální: Importéři, hotely, supermarkety, obchodní řetězce, dovozci a provozovatelé kaváren.

Počet míst v programu je omezený. Jako registrovaný návštěvník můžete získat proplacené ubytování v partnerském hotelu podle délky své návštěvy. 

Pokud máte zájem, obrátit se můžete přímo na pražskou kancelář HKTDC: Sandra Bogarová (+420 733 640 663, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Více zde: https://www.hktdc.com/event/foodexpopro/en

24. květen 2026

Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací připravilo další sérii odborných kurzů zaměřené na označování potravin, aktuální požadavky potravinářské legislativy i individuální konzultace pro management.

Označování potravin (22. 6. 2026)
Určeno pro pracovníky potravinářských firem, manažery, technology, pracovníky kvality, pracovníky odpovědné za vývoj, kontrolu a uvádění potravin na trh i další odborníky, kteří se v praxi zabývají správným označováním balených i nebalených potravin a chtějí si ujasnit aktuální legislativní požadavky, povinné údaje na obalech a nejčastější praktické chyby.
Náplň: Přehled hlavních legislativních požadavků na označování potravin, včetně povinných údajů dle nařízení EU č. 1169/2011; požadavky na označování balených i nebalených potravin, práce s dobrovolnými údaji, logy, značkami kvality, výživovými a zdravotními tvrzeními; praktické modelové příklady, upozornění na časté chyby.
ONLINE PŘIHLÁŠKA

Individuální konzultace AI pro management
Řešení na míru pro strategické a bezpečné zavedení AI do Vašeho podniku.
Přínos: Příprava strategie, audit dat a vyčíslení ekonomických úspor.
Podpora: Mentoring při klíčových rozhodnutích a jednáních s dodavateli.
ONLINE DOTAZNÍK

Dotazy k obsahu kurzů nebo procesu přihlášení ráda zodpoví Nikola Kaderková (+420 602 109 072, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

23. květen 2026

Maďarský premiér Péter Magyar oznámil, že Maďarsko zakáže dovoz významné části zemědělských produktů z Ukrajiny. Nařízení se týká většiny druhů masa, zeleniny, obilovin, vajec a také například medu nebo vína. Vláda krok zdůvodňuje ochranou domácích zemědělců a stabilitou trhu.

Maďarsko omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů zavedlo již v dubnu 2023. Současné kroky vlády tak podle úřadů představují především zpřesnění a znovuukotvení existujících pravidel v právním systému po změnách souvisejících s ukončením výjimečného stavu 14. května.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-madarsko-zakaze-dovoz-zemedelskych-produktu-z-ukrajiny-40579548

22. květen 2026

Na cenovkách v regálech obchodů to zatím vidět není, ale hrozí, že brzy bude. Krize kolem Íránu a Hormuzského průlivu, přes nějž proudí významná část světové ropy a surovin pro výrobu hnojiv, zdražuje zemědělcům paliva, dopravu i další vstupy. Farmáři, potravináři i obchodníci ve vzácné shodě varují, že roste tlak na ceny potravin.

Vysoké ceny nafty navíc mají dopad na všechny články dodavatelského řetězce. Postupné zdražování tak připouštějí i potravináři. „Pokud současné americko-íránské napětí na Blízkém východě potrvá, zvýšené výdaje na logistiku a energie se do konečných cen promítnou již letos,“ prohlásil Marek Zemánek z Potravinářské komory.

Patrné to je podle něj třeba v pekárenství. „Některé pekárny zavážejí i několikrát denně, a proto jsou nuceny zavádět palivové příplatky,“ dodal.

Dražší doprava se promítá také do cen dovozového zboží, například rýže, pistácií nebo exotického ovoce.

Plošné zdražení celého nákupního košíku se nicméně podle Zemánka zatím neočekává. Dražší mohou být spíše jednotlivé potraviny, u nichž se vyšší náklady promítají rychleji, například zmíněné pečivo z regionálních pekáren s častými závozy nebo hovězí maso. U něj cenu tlačí nahoru i dlouhodobý pokles stavu skotu v Evropské unii a silná světová poptávka.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-draha-nafta-a-hnojiva-tlaci-na-ceny-mohou-zdrazit-potraviny-40579092

21. květen 2026

Zástupci českého obchodu a průmyslu důrazně varují před vážnými komplikacemi spojenými s blížícím se začátkem účinnosti nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Pravidla mají vstoupit v platnost již 12. srpna, stále však chybí řada prováděcích předpisů, a proto není možné požadavky nařízení naplnit. Řada návrhů Evropské komise je navíc velmi nákladná a zákazníci zaplatí tisíce korun navíc kvůli zbytečně komplikovaným pravidlům. Tuzemský byznys požaduje odklad požadavků, které není technicky možné k datu účinnosti nařízení realizovat. V Česku proto vznikla celoevropská výzva na dvouletý odklad těchto nereálných požadavků, reálnější přístup k celé komplikované regulaci požaduje i český ministr životního prostředí.

Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR – Packaging and Packaging Waste Regulation) přináší dlouhou řadu nových povinností, které budou znamenat nutnost měnit obaly potravin i spotřebního zboží, stejně jako obaly pro přepravu. Vytvoření a testování nových obalů zejména pro potraviny přitom trvá jeden až dva roky.

„Firmy několik týdnů před začátkem účinnosti stále nevědí, podle jakých konkrétních pravidel mají připravovat nové obaly, měnit technologie a plánovat miliardové investice. Dlouhodobě upozorňujeme, že požadavky nového nařízení nejsou realistické časově ani technologicky. Způsob, jakým je PPWR zaváděno, je dalším dílkem do mozaiky nepředvídatelného prostředí, kterým Brusel firmám vytváří právní i ekonomickou nejistotu,“ říká Jan Mraček, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Klíčovým problémem je skutečnost, že nařízení odkazuje na desítky budoucích prováděcích a delegovaných aktů, jejichž finální parametry dnes nikdo nezná a nelze tak odpovědně zahájit přípravu nových obalových řešení. Kvůli absenci jasných metodik jsou jednotlivé státy nuceny schvalovat vlastní řešení, což vede k nebezpečné fragmentaci jednotného evropského trhu. Zásadní právní nejistoty už navíc vyústily v žaloby u Soudního dvora EU, které podaly subjekty z Německa, Itálie, Francie, Rumunska i České republiky. Nařízení má také zavést složité předávání dokumentace týkající se obalů mezi jednotlivými články hodnotového řetězce, což povede k dalšímu obrovskému nárůstu administrativy v celém dodavatelském řetězci.

„Legislativa v tomto stavu přináší do podnikání zmatek. Hrozí, že firmy budou muset kvůli měnícím se výkladům stále dokola investovat do nových obalových řešení. Chovat se odpovědně znamená plánovat dopředu. Nutit podniky utrácet miliony za technologie, aniž by znaly pravidla pro příští měsíce, je absurdní. S podporou udržitelného byznysu to nemá vůbec nic společného, a proto podobně jako firmy v jiných zemích i české firmy požadují, aby byly nerealistické požadavky odloženy do doby, kdy budou jasné všechny technologické požadavky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Obalový chaos za miliardy

Zásadní obavy vzbuzují také nepřiměřeně vysoké ekonomické dopady. Podle oficiální dopadové studie Evropské komise bude opakované přeznačování obalů, způsobené nesladěnými termíny jednotlivých povinností, stát evropský průmysl minimálně dvakrát 18 miliard EUR. V konečném důsledku to znamená zbytečné finanční zatížení přibližně 80 EUR (v přepočtu zhruba 2 000 Kč) na každého jednoho obyvatele Evropské unie.

„Musíme si na rovinu říct, že tyto miliardové vícenáklady dopadnou na peněženky zákazníků, protože se tyto uměle vyvolané výdaje promítnout do finálních cen produktů. Spotřebitelům v Česku se tak kvůli administrativnímu chaosu každodenní nákupy zbytečně prodraží zhruba o 2 000 korun, aniž by to přineslo reálný užitek pro životní prostředí,“ varuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ekologický paradox v praxi

Zástupce českých podnikatelských organizací mrzí, že Evropská komise dlouhodobě nekomunikuje praktické dopady PPWR s těmi, kteří budou muset nová pravidla v praxi splnit a financovat. Prostor k debatě přitom nevznikne ani při zítřejší návštěvě komisařky Jessiky Roswall v Praze, přestože právě do její gesce tato legislativa spadá.

Některé cíle v evropské legislativě jdou navíc přímo proti sobě a vzájemně se vylučují. Není například možné požadovat snižování potravinového odpadu a současně plošně zakazovat šetrné balení ovoce a zeleniny, které prokazatelně prodlužuje jejich trvanlivost. Stejně tak je nutné upozornit, že snižování objemu obalů v době, kdy roste ekonomika a s ní i celkový objem nákupů, bude v praxi extrémně problematické.

„Průmysl ani obchod v žádném případě nejsou proti ekologii nebo snižování ekologické stopy. Naopak, udržitelnost je dnes pevnou součástí našich strategií. Cíle nové legislativy však musí být realistické a proveditelné v praxi. Nemůžeme schvalovat pravidla, která jsou odtržená od reality, protože nefunkční byrokracie životnímu prostředí nijak nepomůže,“ dodal předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Na všechny tyto problémy upozorňují firmy po celé Evropě a s tím, jak se blíží datum účinnosti, je nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu. „Oceňujeme proto, že se ministr životního prostředí Igor Červený v souladu s našimi požadavky rozhodl toto téma zvednout i na červnové Radě ministrů životního prostředí. Pan ministr buduje koalici členských států, aby se zabránilo zbytečnému zdražování a tlaku na zavádění nereálných požadavků a podniká kvůli tomu i osobní cesty po členských státech, aby přesvědčil ministry ostatních členských států,“ uzavírá Jan Mraček.

Požadavek na odklad nereálných požadavků nařízení o 24 měsíců podporují klíčové tuzemské podnikatelské organizace Asociace českého tradičního obchodu, Česká asociace odpadového hospodářství, Hospodářská komora ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Potravinářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Jejich iniciativu podporují také zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR a Spolku veřejně prospěšných služeb.


Jan Sotona
Tiskový mluvčí Hospodářské komory ČR

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Šárka Mrázová
Manažerka komunikace a vztahů s médii Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Ivo Čižmár
Tiskový mluvčí Asociace českého tradičního obchodu

20. květen 2026

Zemědělci varují před další krizí v souvislosti s prudkým zdražením hnojiv a pohonných hmot. Obávají se omezení výroby a propadu budoucích výnosů i dalšího růstu cen potravin. Zemědělské organizace proto tlačí na Brusel, aby dočasně pozastavil část regulací včetně uhlíkového mechanismu CBAM a emisních povolenek, které podle nich hnojiva výrazně prodražují. Evropská komise představila Akční plán pro hnojiva, podle evropského sdružení Copa-Cogeca však nenabízí dostatečnou krátkodobou pomoc.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/HZ8MD/zpravy-ekonomika-zemedelci-varuji-pred-dopadem

20. květen 2026

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru asociace očekávala růst o 2,6 procenta.

Pro rok 2027 pak vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos podle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala 1,7 procenta.

Na konci letošního roku by se inflace měla pohybovat okolo tří procent. V roce 2027 prognóza očekává další mírné zrychlení průměrné inflace na 2,7 procenta. Vyšší inflační výhled odráží nejen ceny pohonných hmot a energií, ale i sekundární dopady přes výrobní řetězce, zejména do cen potravin a dalších komoditních složek spotřebního koše.

Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-bankovni-asociace-zhorsila-odhad-rustu-ekonomiky-40578999

19. květen 2026

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.

Drahá nafta by se v cenách potravin mohla podle komory projevit už letos. „Tento trend sledujeme v pekařském oboru, protože některé pekárny zaváží i několikrát denně, tudíž zavádí palivové příplatky. Další zvýšené náklady na dopravu se promítají u dovozového zboží. Zejména u rýže, pistácií nebo exotického ovoce,“ přibližuje mluvčí Potravinářské komory České republiky Marek Zemánek.

Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zemedelce-trapi-rostouci-naklady-ovlivnit-mohou-i-ceny-potravin-373624

19. květen 2026

Litr mléka za půl roku zlevnil o tři koruny. Zemědělci z východní Evropy tlačí na Evropskou komisi, aby uvolnila krizové finanční rezervy a pomohla sektoru.

Ceny mléka v minulých letech držely zemědělské podniky nad vodou. Ceny dosahovaly historického maxima a řadě zemědělských podniků mléko zlepšovalo celkovou ekonomiku.

Teď je podle zemědělců všechno jinak. V Evropě se nahromadily zásoby, které už šestý měsíc v řadě tlačí cenu mléka dolů.

Zemědělci tvrdí, že jedním z důvodů propadu cen mléka jsou jeho výrazné přebytky v Evropské unii. Agrárníci ukazují na čínská cla na výrobky z EU. Čína od 23. prosince 2025 uvalila prozatímní cla na vybrané mléčné výrobky, hlavně sýry, vysokotučné mléko a smetanu, ve výši od 22 procent do 42,7 procenta. Sama Čína má domácí přebytky mléka a řeší ztrátovost mlékárenského sektoru, uvedla agentura Reuters.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-mleko-je-levne-zemedelci-chteji-ulevy-muze-za-to-i-cina-306429

18. květen 2026

Národní potravinářský veletrh Czech Food Expo a výstavy pro kutily a zahrádkáře Hobby v Českých Budějovicích letos přivítaly 34 000 návštěvníků. Oproti dlouhodobém průměru to bylo o 6 000 méně, návštěvnost ovlivnilo deštivé počasí. Diváky na českobudějovické výstaviště lákaly od čtvrtka do neděle kuchařské exhibice i téma Cestování za jídlem. Druhá největší jihočeská výstava Hobby se konala potřiatřicáté.

Více zde: https://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/czech-food-expo-lakalo-na-kucharske-show-navstevnost-ovlivnilo-pocasi-20260518.html

18. květen 2026

Uzavření Hormuzského průlivu vyhnalo vzhůru ceny na čerpacích stanicích po celém světě. Jenže nejde jen o ropu nebo plyn. Země Perského zálivu jsou také významnými výrobci hnojiv a první státy už začínají pociťovat jejich nedostatek. Farmářům rostou náklady, v obchodech postupně stoupají ceny potravin.

Hormuzským průlivem prochází přibližně třetina celosvětového námořního obchodu s hnojivy. Z hlediska absolutních objemů nejvíce hnojiv vyváží Saúdská Arábie. Její export za posledních pět let dosahoval v průměru zhruba pěti miliard dolarů ročně. Významnými exportéry jsou ale také Spojené arabské emiráty a Katar.

Státy Perského zálivu mají významný podíl hlavně na světovém exportu močoviny, což je jeden z hlavních typů dusíkatých hnojiv. Tedy těch, na kterých je závislé pěstování základních plodin, jako je rýže, pšenice nebo kukuřice. Bez chemických hnojiv by světové zemědělství v současné podobě mělo výrazně nižší výnosy. A to znamená zásadní riziko pro celý svět.

Klíčovou vstupní surovinou pro výrobu hnojiv je především zemní plyn. Přes Hormuzský průliv se tedy nevozí jen hotová hnojiva vyrobená v závodech v Perském zálivu, ale zároveň tudy proudí i vstupní suroviny do továren na umělá hnojiva jinde ve světě.

Dále zde: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/co-vsechno-ovlivnuje-uzavreny-hormuzsky-pruliv-cenu-ropy-zemedelstvi-i_2605180010_ako

16. květen 2026

O Číně se často hovoří v souvislostech s výrobou aut, spotřebou energie, ale zapomíná se na problematiku dovozu potravin. Tento jihoasijský stát má totiž pětinu světové spotřeby potravin. K dispozici ale mají pouze kolem osmi procent světové zemědělské půdy. Je tak jedním z největších dovozců potravin. Čína se však stává stále soběstačnější.

Loni byla podle amerických údajů druhým největším dovozcem potravin a zemědělských produktů za zhruba 207 miliard dolarů (tedy v přepočtu za 4,3 bilionu korun), její vlastní potravinářský sektor ale obratově vzrostl o 3,2 procenta na 812 miliard dolarů (tedy skoro 17 bilionů korun).

Změny na čínském trhu se potom odrážejí ve světovém obchodu, kde i malý pokles poptávky může znamenat velké snížení cen. Prezident Si Ťin-pching prohlásil, že jídlo musí být vyráběno a zůstat v rukách Číňanů. Do budoucna to tak znamená snižování závislosti na dovozech zejména sóji a obilovin.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-cina-eu.A260515_152141_ekonomika_drh