Vážená paní, vážený pane,

dovolte, abychom s Vámi sdíleli pozvání na odborný seminář PK ČR ke dni 23. března 2023.

Cílem je souhrnně seznámit provozovatele potravinářských podniků s vybranou problematikou připravované legislativy v oblasti environmentálních aspektů, které jsou v současné době stále více uplatňovány i v oboru potravinářství. V EU se zvyšuje množství produktů označovaných jako zelené nebo udržitelné. Obdobně se výrobci snaží poukázat na vynikající environmentální profil výrobku nebo společnosti. Stále častěji jsou využívána environmentální tvrzení o budoucím vlivu na životní prostředí bez jasných, objektivních a ověřitelných závazků a cílů. Účastníci semináře získají přehled mj. i o současných právních předpisech a legislativních požadavcích a v neposlední řadě o aktuálních novinkách ve vztahu k provozu potravinářského podniku. Prezentován bude také ekologický marketing s cílem naznačit směry a možnosti, kterými se může marketing produktů ubírat v souladu s životním prostředním a vizí podniku. 

Prostřednictvím semináře získáte také aktuální informace k očekávaným událostem roku 2023:

• Aktuální stav legislativního návrhu pro zelená tvrzení
• Revize právních předpisů EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
• Tvorba legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy a označování udržitelných potravin
• Další (revize právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat atd.)

Přednášek se zhostí odborníci z řad státní správy, univerzit a dalších institucí.

Datum konání: 23. března 2023                               

Forma konání: Národní zemědělské muzeum, velký sál,

3. patro, Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Vložné: 2.000,- Kč (včetně DPH)

Vložné zahrnuje organizační náklady a občerstvení během semináře.                                                      

Začátek semináře: 9:00 hodin

NA SEMINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Přihlašování účastníků začíná v 8:30 hod., předpokládaný konec 15:15hod.

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře.

Přihlášku a program naleznete zde: https://www.foodnet.cz/cs/akce/seminare/4863-2023.

Těšíme se na Vás!!!

VIETNAM

Luboš Marek, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Hanoji,

tel.: +84 904 099 562, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Vietnam se zařadil mezi celosvětově největší dovozce jablek

Mnohé asi překvapí, že tropická a úrodná země, jakou je Vietnam, se již v roce 2020 stala jedním z největších světových importérů jablek. Po jablkách jsou nejvíce dováženým ovocem hrozny (během r. 2022 za téměř 200 mil. USD se 78% meziročním růstem). Kromě jablek a hroznů jsou supermarkety plné i dalšího „exotického“ ovoce jako jsou třešně, jahody, hrušky aj. Významnou roli ve spotřebě luxusního ovoce hraje i vietnamská kultura a tradice.

Objemem dovozu jablek v řádu statisíců tun ročně Vietnam předčil např. mnohem lidnatější Indii a je mezi pěti největšími světovými importéry (spolu s Egyptem, Velkou Británií, Německem a Ruskem). Vzhledem k vyšší cenové hladině jablek je Vietnam z ekonomického pohledu dokonce třetím největším trhem s jablky na světě po Německu a Rusku. A vzhledem k současné geopolitické situaci se Vietnam může lehce stát největším světovým importérem jablek.

Během pěti let vzrostl objem dovozu jablek do Vietnamu dle dostupných statistik více než sedmkrát a v roce 2021 představoval import jablek do Vietnamu téměř půl miliardy USD při objemu asi 265 000 tun. V covidovém roce 2021 se dovezlo nejvíce jablek z Číny (65 %), dále z Nového Zélandu (20 %) a z USA (11 %). V roce 2022 byl robustní nárůst importu jablek o dalších 46 % a zdá se, že rostoucí trend bude pokračovat i nadále.

Kromě ovoce se do Vietnamu ve velkém dováží také zelenina. Nejvíce česnek, mrkev a brambory. Významnou importní položkou jsou také houby.

LIBANON

Petr Sochor, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bejrútu,

Mob.: 00961 70 258 310, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Libanon má zatím dostatek pšenice i mouky, ale bude dostatek chleba?

Pekárny v celém Libanonu vyhlásily v tomto týdnu stávkovou pohotovost. Důvodem je finanční situace. Tento týden byl z finančního pohledu velmi hektický, kdy kurs místní měny LBP vyrostl během několika dnů o více než 10 % a aktuálně se kurs pohybuje na úrovni LBP 62.000 za 1 USD, přitom oficiální kurs je stále pevně ukotven na částce LBP 1.500 za 1 USD. Celý problém tkví v tom, že stát kontroluje konečnou cenu chleba, která je stanovena v místní měně LBP, a nesmí být navýšena. V současné době se chléb prodává v tržním kurzovém přepočtu za cenu 0,25 USD za balení 900 gramů. Stát však nemá možnost ovlivnit cenu energií, tolik potřebnou pro provoz pekáren. Státní elektřina je dodávána do sítě po celém Libanonu pouze 2 hodiny denně, ostatní kapacita je ze soukromých zdrojů, které jsou plně závislé na světových cenách pohonných hmot. Syndikát pekařů prohlašuje, že za stávajících cen provoz pekáren naprosto ztrátový a nelze v něm pokračovat.

Ministerstvo zemědělství se v posledních měsících roku 2022 dostatečně předzásobilo pšenicí, která je stále státem dotovaná. Zatím si každý Libanonec může dovolit koupit chléb, který jako jediný produkt zůstává za jakýchkoliv okolností cenově dostupný všem vrstvám obyvatel. Libanonské bezpečnostní složky ve spolupráci s armádou kontrolují hranice a stejně tak se snaží o kontrolu a sledování přepravy pšenice s vědomím, že za stávající hyperinflace je velmi obtížné zabránit snahám o přeshraniční obchodování mezi Libanonem a Sýrií. Cenová úroveň základních komodit se v obou zemích liší, což nahrává tzv. šedé ekonomice.  V tomto týdnu se ukázalo, že Libanon má nadbytek pšenice i mouky, což právě podporuje pašování do sousedních zemí, kde je této komodity nedostatek. Byl nastartován proces zadávání objednávek nákupu pšenice prostřednictvím světových obchodních společností, kdy kupujícím je výhradně Ministerstvo hospodářství Libanonu, které za tímto účelem může čerpat finanční prostředky prostřednictvím půjčky od Světové banky. Prostřednictvím transparentního zadávání objednávek exportérům pšenice by mělo začátkem února 2023 dorazit do přístavu v Bejrútu 30.000 tun pšenice. Celý proces distribuce pšenice od přístavu, následně do mlýnů a konečně do pekáren by měl nově probíhat pod kontrolou pracovníků ministerstva zemědělství ve spolupráci s armádou.

Lze konstatovat, že chléb je jedinou položkou, u které je cena stabilní a kupující ví, kolik zaplatí za chléb, ať ráno nebo večer.  V tomto týdnu byly každodenně maloobchodní ceny vždy ráno nižší než večer. Přeceňování potravin probíhá 2x denně a zatím nejsou žádné vyhlídky na zlepšení. Maloobchod ze zákona nesmí prodávat zboží za USD, což nově neplatí pro restaurace, které za místní měnu přestaly prodávat, což může být první signál k tzv. dolarizaci země.

Zdroj: místní ekonomické zpravodajství dne 26/1/23

SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Srbsko hledá cestu, jak udržet a zvýšit produkci mléka

Srbsko se v posledním roce potýká s výrazným nárůstem cen zemědělské produkce. Podle Republikového statistického úřadu vzrostly ceny zemědělských výrobků v listopadu 2022 meziročně průměrně o 33,6 %. Největší nárůst je patrný u mléka, jehož cena vzrostla ve sledovaném období o 91 %. Cena rostla především v posledním kvartálu loňského roku, kdy srbská vláda musela, kvůli vzniklému nedostatku mléka, zrušit zastropování jeho maloobchodní ceny. Situace v zásobování mlékem v maloobchodech byla natolik kritická, že největší mlékárny musely ve velkém dovážet mléko ze zahraničí. Na srbském trhu se tak objevilo především polské, ale i české UHT mléko. Za prvních 11 měsíců loňského roku dovezlo Srbsko podle informací Republikového statistického úřadu mléko a mléčné výrobky za 166, 5 mil. EUR. Největší dovozy byly realizovány z Německa (43,2 mil. EUR), Polska (38,3 mil. EUR) a ze sousedních zemí jako je Bosna a Hercegovina (12,9 mil. EUR), Chorvatsko (11,1mil. EUR) a Maďarsko (10,7 mil. EUR). Z České republiky se ve sledovaném období dovezlo do Srbska mléko a mléčné výrobky v hodnotě 5,8 mil. EUR.  Důvodem nedostatku mléka a výrazného růstu jeho ceny byl značný nárůst cen krmiv a energií a dlouho přetrvávající nízké výkupní ceny mléka. Za této situace řada chovatelů snižovala stavy svých stád. Jednalo se především o menší chovatele s malými počty dobytka, kteří v Srbsku převládají. Problém je ale dlouhodobějšího rázu, podle údajů Hospodářské komory Srbska, ubylo v posledních 10 letech 55 000 kusů dojnic, což představuje snížení roční produkce o 255 mil. litrů mléka. Řada chovatelů v minulosti ukončila svoji činnost jak kvůli nízkým výkupním cenám mléka ze strany mlékáren, které zároveň zvyšovaly své požadavky na kvalitu vykupovaného mléka, tak i kvůli mnohdy opožděným výplatám subvencí. I nyní má řada menších lokálních producentů problémy s kvalitou a odbytem. Některé mlékárny nechtějí dále vykupovat mléko, ve kterém bude koncentrace aflatoxinů větší než 0,25 μg/kg (limit v EU je 0,05 μg/kg, v Srbsku bylo zatím povoleno maximálně 0,5 μg/kg). Aktuální navýšení výkupních cen mléka ale znovu oživuje v Srbsku zájem o chov mléčného skotu. Chovatelé se však chtějí namísto kvantity a počet dojnic více zaměřit na produktivitu svých stád, které mohou dosáhnout i pomocí selekce zvířat. Potřebu zvýšení genetické kvality chovů mléčného skotu si uvědomuje i srbské ministerstvo zemědělství, které dotačně podporuje nákup kvalitních chovných zvířat a genetického materiálu ze zahraničí. S pomocí dotací z prostředků fondu IPARD 3, chce ministerstvo podpořit také budování nových moderních stájí, které mají nezanedbatelný vliv na celkové zvýšení produktivity chovu. Uvedené okolnosti mohou být příležitostí pro české chovatele, exportéry genetického materiálu a dodavatele technologií pro farmy. Český skot a jeho genetika mají v Srbsku, ale i v dalších zemích západního Balkánu, velmi dobré jméno a jsou zde stále více žádané.

Seminář
Strategický plán Společné zemědělské politiky
na období 2023–2027
se zaměřením na čerpání a přínos evropských dotačních prostředků.

Datum konání: 17. února 2023 od 9:00 do 16:00 hod.
Místo konání: Komunitní centrum sv. Ludmily, Hradní 308, 266 01 Tetín

Akce je určena pro zemědělce a podnikatele v zemědělství a navazujících oborech
a zájemce o Společnou zemědělskou politiku.

Účast na semináři je bezplatná. Z prostředků Celostátní sítě pro venkov bude hrazen oběd
a občerstvení, lektoři, pronájem sálu včetně techniky a organizační zajištění akce.

K parkování přednostně využívejte parkoviště u Velkostatku Tetín, na Náměstí 9. května.

Kontaktní osobou pro případné dotazy je Miroslav Prokop,
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., telefon: 735 764 266

Podrobnosti zde: https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Feafrd%2Fcsv%2F1674813025480.pdf

Hrubá přidaná hodnota nefinančních podniků ve 3. čtvrtletí 2022 nominálně meziročně rostla o 106,1 mld. korun, ale reálný nárůst zpomalil na 2,1 %. Mezičtvrtletně došlo k reálnému poklesu HPH o 1,7 %. Mzdové náklady podniků nerostly takovým tempem jako přidaná hodnota a míra zisku se tak zvýšila na 46,6 %. Ve srovnání se 2. čtvrtletím se snížila míra investic nefinančních podniků a dosáhla 29,1 %.

Příjmy domácností se meziročně nominálně zvýšily o 129,0 mld. korun. Reálně se ale snížily o 3,0 %. Oslabení kupní síly se výrazně podepsalo na spotřebě, která reálně meziročně klesla o 5,6 %. „Oproti předchozímu kvartálu byla spotřeba domácností reálně nižší o více než 3 %. Šlo o čtvrtý pokles v řadě. Opatrnost domácností se projevila novým nárůstem hrubých úspor a naopak ochlazením jejich investiční aktivity,“ upřesňuje Karolína Zábojníková, analytička Českého statistického úřadu. Míra investic domácností klesla na 9,3 %.

Hospodaření sektoru vládních institucí ve 3. čtvrtletí skončilo v deficitu 60,3 mld. korun. Zhoršení salda bylo výsledkem výrazného nárůstu výdajů – sociálních dávek i dalších transferů domácnostem. Poměrně silně se zvýšily také investice vládního sektoru. Na druhé straně solidně rostly daňové příjmy, ale ani stimul, který představovala vyšší cenová hladina, na dorovnání výdajů nestačil. Dluh vládních institucí dosáhl 2 982,5 mld. korun a byl meziročně vyšší o 548,6 mld.

Další detaily přináší aktuální Analýza sektorových účtů.

Více informací na Domácnosti omezují výdaje | ČSÚ (czso.cz)

Autor: ČSÚ

Vydáno: 27. ledna 2023

Zdroj: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/csu-domacnosti-omezuji-vydaje

Ohlédnutí za veletrhem EmbaxPrint 2018

Mezinárodní školení pro bezpečnější potraviny (ITS Food) je pokročilá mezinárodní vzdělávací akce na téma řízení rizik v oblasti bezpečnosti potravin. ITS Food vám poskytne hluboké znalosti o bezpečnosti potravin a o řízení rizik a krizovém řízení v Německu a Evropské unii. Školení se bude zabývat relevantními aspekty, které jsou klíčové pro komplexní řízení rizik pro bezpečné potraviny, krmiva a spotřební výrobky.

Cílem tohoto vzdělávacího programu je zvýšit znalosti a podpořit vzájemné porozumění v oblasti řízení rizik spojených s bezpečností potravin mezi účastníky z veřejných orgánů zabývajících se bezpečností potravin.

Odborníci z praxe z příslušných orgánů, úředních laboratoří a výzkumných institucí se podělí o své poznatky a zkušenosti, aby si účastníci zvýšili úroveň svých odborných znalostí, sdíleli a identifikovali osvědčené postupy v oblasti své práce, vyzkoušeli si různé nástroje pro různé úkoly a odnesli si domů znalosti, o které se mohou podělit se svými kolegy.

Abychom přizpůsobili čas školení účastníkům z celého světa, nabídneme stejné školení dvakrát po čtyřech půldnech:

9. – 12. října 2023 (pro účastníky ze západní polokoule),
16. až 19. října 2023 (pro účastníky z východní polokoule).

Další informace naleznete v přiloženém letáku a na webových stránkách Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL).

Registrace bude otevřena ve 2. čtvrtletí 2023 na webu BVL.

Autor: BVL

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/save-the-date-its-food-mezinarodni-skoleni-pro-bezpecnejsi-potraviny.aspx

Jaké informace lze považovat za informace o slevě z ceny výrobku (ve smyslu ust. § 12a zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele)?

Informací o slevě ve smyslu uvedeného ustanovení se rozumí každá informace, která vyvolává dojem snížení ceny. Jde tedy nejen o uvedení konkrétního údaje o slevě, např. „-50 %“, „sleva 20,- Kč“, „sleva 10 % na vše“, ale i o obecná tvrzení typu „akce“, „Black Friday“.

Povinnost podle ust. § 12a ZOS se naopak nevztahuje na prohlášení, jako jsou „nejnižší cena“, „naše cena“, „dlouhodobě výhodná cena“, „2+1 zdarma“.

Dále je třeba upozornit na to, že ust. § 12a ZOS dopadá na kamenné provozovny i na internetové obchody a vztahuje se na informování o slevě jakýmkoli způsobem, tj. jak přímo na cenovce, tak v letáku nebo např. ve výloze.

Jaké údaje musí obsahovat informace o slevě?

Informace o slevě musí obsahovat informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.

Výrobek pak samozřejmě musí být také označen cenou platnou v okamžiku nabídky (ust. § 12 ZOS, ust. § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách). Nadto nová právní úprava zpřísňuje požadavky na informování spotřebitele o celkové ceně výrobku [ust. § 1811 odst. 2 písm. c) a ust. § 1820 odst. 1 písm. e) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník], spotřebitel tedy musí být vždy (i v případě krátkodobých plošných slev) informován o konečné ceně prodávaných výrobků.

Žádné další cenové údaje, jako je např. cena, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván bezprostředně před poskytnutím slevy, uváděny být nemusí. Jejich uvedení může být naopak pro spotřebitele matoucí a může být posuzováno z hlediska dodržování zákazu užívání nekalých obchodních praktik. Tyto jiné cenové údaje musí být dostatečně jasně vysvětleny a nesmí vzbuzovat dojem, že jsou nejnižší cenou výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím slevy.

Příklad:

V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 9. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek za 150,- Kč. V období ode dne 10. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 nabízel a prodával výrobek za 100,- Kč. Následně byl výrobek ode dne 15. 1. 2023 do dne 31. 1. 2023 opět nabízen a prodáván za 150,- Kč. V období ode dne 1. 2. 2023 bude výrobek nabízen a prodáván s 50% slevou. Na cenovce, na které prodávající informuje o slevě, je proto povinen uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím této slevy, tj. v tomto případě cenu 100,- Kč. Z této ceny musí být také vypočítána deklarovaná výše slevy. Uvedení dalších cenových informací je nadbytečné a může být pro spotřebitele matoucí.

Jaká pravidla platí pro slevy, kdy prodávající výši slevy postupně zvyšuje?

K poskytnutí slevy v různé výši musí dojít bezprostředně po sobě, tedy nepřerušeně, a výše slevy se musí zvyšovat (nesmí se snížit). Při splnění těchto podmínek je prodávající povinen informovat spotřebitele o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy [ust. § 12a odst. 1 písm. c) zák. č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele].

Příklad 1:

Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající zvýšil slevu na 50 %, tj. výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Cenou, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést jako nejnižší cenu za posledních 30 dnů, je 100,- Kč. Cena 100,- Kč byla platná před prvním poskytnutím slevy, tj. do dne 31. 12. 2022.

Příklad 2:

Do dne 31. 12. 2022 byl výrobek nabízen a prodáván za 100,- Kč. V období ode dne 1. 1. 2023 do dne 10. 1. 2023 prodávající nabízel a prodával výrobek s 20% slevou, tj. za 80,- Kč. Ode dne 11. 1. 2023 do dne 15. 1. 2023 byl výrobek opět nabízen a prodáván za 100,- Kč. Ode dne 16. 1. 2023 prodávající výrobek nabízí a prodává za 50,- Kč. Nejnižší cenou za posledních 30 dnů, kterou je prodávající povinen na cenovce uvést, je cena 80,- Kč (slevu je třeba vypočítat z částky 80,- Kč, tj. výše slevy nebude 50 % jako v příkladu 1, ale 37,5 %). Nejedná se totiž o postupně se zvyšující slevu, je třeba postupovat podle ust. § 12a odst. 1 písm. a) ZOS a uvést nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím té konkrétní slevy.

Které výrobky je možné označit jako výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo výrobky s krátkou dobou spotřeby, pro které se povinnost (daná ust. § 12a odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele) nepoužije?

Podle našeho názoru lze u potravin výjimku vykládat tak, že informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou byl nabízen a prodáván v době 30 dnů před poskytnutím slevy, nebude muset být uvedena u výrobků označených datem použitelnosti („spotřebujte do“) či u výrobků, které nemusí být označeny ani datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti z důvodu, že jde o výrobky určené k okamžité spotřebě. V případě nepotravinářských výrobků by pak mělo jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako potraviny označené datem použitelnosti či určené k okamžité spotřebě. Může se jednat např. o řezané květiny.

Jak je to s věrnostními programy? Dopadá ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele i na slevy poskytované v jejich rámci?

V případě věrnostních programů je rozlišováno mezi:

a) skutečně přizpůsobenými slevami z cen, jako jsou např. slevy poskytované spotřebiteli při zvláštních příležitostech (např. narozeniny), slevy vyplývající z předchozích nákupů u prodávajícího (slevový poukaz na další nákup), sbírání bodů, které spotřebitel využije jako slevu při dalších nákupech u prodávajícího, a 

b) slevami oznamovanými obecně (např. slevové kódy pro všechny spotřebitele, slevy pro všechny členy věrnostního programu přístupné většině spotřebitelů, tj. „tento víkend sleva 20 % pro všechny členy klubu“, „při zadání tohoto kódu sleva 10 % na vše“).

Pokud jde o skutečně přizpůsobené slevy z ceny, povinnost daná ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele na ně nedopadá. Naopak na slevy oznamované obecně se tato povinnost uplatní.

Autor: ČOI

Zdroj: https://www.coi.cz/slevy/

Bratislava, 26. januára 2023 – Rok 2023 bude pre potravinárske obdobie skúškou odolnosti voči nastupujúcej ekonomickej recesii. Začiatok tretej dekády 21. storočia je poznačený udalosťami, ktoré otriasli spoločnosťou, jej hodnotami a v rámci hospodárstva vyústili do ekonomického boja o prežitie. Samotná Európska únia ako najväčší svetový výrobca a exportér potravín uznala, že je potrebné venovať väčšiu pozornosť potravinovej bezpečnosti EÚ a jej zabezpečeniu voči svetovým výkyvom v dodávke surovín. Po ťažkom roku 2022, kedy sa aj slovenskí potravinári museli vysporiadať s enormným nárastom cien surovín, pohonných hmôt, obalových materiálov a energií, nás čaká ďalší náročný rok. To, ako sa ho podarí zvládnuť potravinárskym podnikom, závisí najmä od systémových opatrení vlády na celkovú podporu a ochranu podnikateľského prostredia.

Systémová podpora potravinárskeho odvetvia

Rok 2022 sa niesol v znamení enormného rastu vstupných nákladov na výrobu potravín, na druhej strane Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR vyhlásilo výzvy na najvyšší ročný objem finančných prostriedkov v poslednej dekáde – výzva na investície do potravinárskych podnikov bola navýšená na celkovú čiastku 240 miliónov eur, potravinári sa dočkali mimoriadnej pomoci aj výziev na krytie zvýšených nákladov na energie v súvislosti s vojenským konfliktom na Ukrajine. Pre rok 2023 bude kľúčové vyhodnotenie a sprocesovanie výzvy na investície do potravinárskych podnikov tak, aby sa prihlásené projekty mohli realizovať aj s ohľadom na nárast nákladov oproti obdobiu predkladania žiadostí. Zároveň potravinári očakávajú predstavenie schém štátnej pomoci pre potravinársky priemysel ako systémovú podporu odvetvia z prostriedkov štátneho rozpočtu.

Odolnosť priemyslu voči nastupujúcej recesii

Rok 2023 bude pre potravinárske odvetvie skúškou odolnosti voči nastupujúcej recesii. Náklady výrobcov v roku 2023 bude ovplyvňovať schopnosť štátu flexibilne a účinne reagovať na vysoké ceny elektrickej energie, a zabezpečenie fyzickej aj cenovej dostupnosti energií na celý rok. Dostupnosť surovín bude naďalej ovplyvňovať vojenský konflikt na Ukrajine a prijímané opatrenia najväčších dodávateľov surovín. Zvyšujúce sa náklady a inflácia spôsobená najmä rastom cien potravín spôsobuje znižovanie kúpyschopnosti obyvateľstva, čo sa odráža aj na znižovaní spotreby. Kríza spôsobuje aj zmenu spotrebiteľského správania, pričom hlavným kritériom kúpy výrobku sa stáva cena a spotrebitelia čoraz menej vyhľadávajú prémiové výrobky.

Legislatíva a legislatívne prostredie

Predvídateľné právne prostredie a transparentná tvorba zákonov sú nevyhnutné na riadne fungovanie celej spoločnosti, nielen podnikateľského prostredia. V minulom roku bol však práve legislatívny proces prijímania predpisov majúcich podstatný vplyv na podnikateľské prostredie ostro kritizovaný zástupcami zamestnávateľských zväzov, vrátane Potravinárskej komory Slovenska. Očakávame, že dôležité zákony budú prijímané na základe dôkladného zváženia dopadov a diskusie so zástupcami odvetvia v riadnom legislatívnom procese. Zároveň považujeme za neprijateľné obchádzanie zákona o tvorbe právnych predpisov tým, aby sa poslaneckými pozmeňujúcimi návrhmi menili zákony, ktoré s danou problematikou nesúvisia. Vláda aj zákonodarný zbor by mali dôsledne zvažovať dopady prijímanej legislatívy na podnikateľov a nezaťažovať ich v prebiehajúcej recesii dodatočnými nákladmi.

V roku 2023 rovnako očakávame diskusiu k sektorovým podzákonným právnym predpisom tak, aby sa odstránila zbytočná administratívna záťaž a podmienky, ktoré dávajú slovenských potravinárov do konkurenčnej nevýhody oproti zahraničným výrobcom.

Zelené ciele EÚ a udržateľná produkcia potravín

Narušenie svetových dodávok základných poľnohospodárskych surovín pre potravinársku výrobu otriaslo nielen cenami, ale aj odolnosťou európskeho potravinového systému. V rámci zásadných dokumentov Európskej únie sa dostáva do popredia dôraz na udržanie potravinovej bezpečnosti, čo predstavuje nielen dostatočnú fyzickú, ale najmä finančnú dostupnosť potravín. Doposiaľ sa však EÚ v tejto problematike zamerala len na proces monitorovania situácie v jednotlivých členských štátoch. Pre stabilitu dodávky potravín je však dôležité zamerať spoločnú poľnohospodársku politiku nielen na zelené ciele, ale tieto prehodnotiť vzhľadom na reálnu situáciu a vývoj v jednotlivých členských krajinách. Na lokálnej úrovni by sa mala podpora podnikateľského prostredia zamerať na znižovanie energetickej náročnosti podnikov a budovanie obnoviteľných zdrojov energie.

Autor: Emília Farkašová

Vydáno: 26. ledna 2023

Zdroj: https://www.pks.sk/tlacove_spravy2/rok-2023-bude-pre-potravinarske-odvetvie-skuskou-odolnosti/

Vzhledem k tomu, že ČSÚ udává cenu průmyslových výrobců cukru za prosinec 19,90 Kč a cenu spotřebitelskou na úrovni 32,23 Kč, navíc nůžky se mezi cenou průmyslových výrobců a spotřebitelskou cenou v posledních půlroce výrazně rozevírají, je dotaz ministra zemědělství Nekuly na konstrukci ceny cukru v obchodních řetězcích zcela logický a reakce Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) poněkud nepřiměřená. Navíc, jestliže Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR uvádí, že více jak 70 % cukru se prodává ve slevových akcích, pak je rovněž logická otázka, proč se tedy nemůže cukr prodávat za tuto sníženou cenu běžně? A využívat při argumentaci oblíbené heslo „agrobaroni“ je rovněž dosti zavádějící, protože pěstitelů cukrovky je v Česku přibližně 950 a mezi agrobarony rozhodně nepatří.

 ARGUMENTY – sektor cukrová řepa-cukr

Kontakty pro média:
Potravinářská komora ČR
tisková mluvčí Helena Kavanová
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024
________________________________________________________________________________
Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

Dobrý den,

dovolte mi, pozvat Vás na CSR konferenci 2023 – Společně k udržitelné budoucnosti nejen vysokých škol.

CSR Konferenci 2023 - Společně k udržitelné budoucnosti nejen vysokých škol,

kterou pořádá Česká zemědělská univerzita v Praze

dne 20. až 21. dubna 2023

místo konání: Aula ČZU, Kamýcká 129, Praha - Suchdol

Pozvánka na konferenci přílohou – více podrobností ke konferenci, tématům, programu a registrace účastníků na stránkách CSR.CZU.CZ.

Registrace na konferenci jsou otevřené do 28.2.2023

Velmi uvítáme i případné šíření pozvánky mezi zainteresované kolegy a přátele

S pozdravem

Simona Dvořáková

Koordinátor společenské odpovědnosti

Oddělení rozvoje a udržitelnosti

Česká zemědělská univerzita v Praze – Rektorát

Kamýcká 129, 165 00 Praha - Suchdol

E: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

T: +420 224 382 271     

Tisková zpráva – Cena cukru v obchodech stále roste. Od loňského září do prosince vzrostla o 44 %. Vliv na to mají nejen drahé energie, ale také vysoké obchodní přirážky supermarketů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) proto obchodní řetězce vyzval dopisem, aby vysvětlily vysoké ceny cukru na pultech obchodů.

Je úrodná a zdravá půda na prvním místě ve vašem hospodaření? Chcete se dozvědět, kam se posouvá regenerativní způsob hospodaření v Česku a zda je ekonomicky výhodný? Nebo řešíte stále prudce rostoucí náklady ve vašem zemědělském podniku? Regenerativní zemědělství nabízí celostní přístup a návrat k přírodním mechanismům podložený současnými vědeckými poznatky o půdě s využitím moderních technologií. 

 

Navazuje na úspěšný první ročník konference a v roce 2023 chce přinést nejnovější poznatky o významu podpory půdní mikrobiologie i praxi, aby zemědělci a zemědělské podniky mohly přijmout nebo rozšířit regenerativní zemědělské postupy, které jsou dobré pro životní prostředí a reagují na zvyšování odolnosti půdy proti dopadům klimatické změny.

Na druhém ročníku Konference Živá krajina budou představeny příklady z praxe v rostlinné i živočišné produkci, strategii veřejné podpory i nové vědecké poznatky. Načerpáte inspiraci od špičkových odborníků v zemědělství.

Udělejte krok k ziskovému, a přitom šetrnému hospodaření.

Připojte se na konferenci Živá krajina –⁠ 31. ledna 2023 v aule ČZU v Praze.

Na co se můžete těšit?

• Možnost výběru mezi osobní a on-line účastí (živý přenos)
• Vyladěný program pro zemědělce specializující se jak na rostlinnou, tak na živočišnou produkci
• Své si najdou ekologičtí i konvenční farmáři
• Široký výběr témat. Konference kromě postupů regenerativního zemědělství nabídne také debatu o krajině jako celku, (nejen evropských) legislativních novinkách či trendech v hospodaření.
• Občerstvení v průběhu celého dne
• Možnost osobního setkání a bohatý networking o přestávkách.
• Inspirativní řečníci a zahraniční hosté
• Dotazy z publika
• Nově zrekonstruované prostory auly České zemědělské univerzity v Praze, kde konference proběhne

1. Označení ,,alternativa mléčného výrobku“, apod.

Označení mléko a označení užívaná pro mléčné výrobky, jako jsou smetana, máslo, jogurt, kefír, syrovátka a další, jsou vyhrazena podle nařízení (EU) č. 1308/2013 pouze pro mléčné výrobky. Z tohoto důvodu se označení jako např. „nemléko“, „nejogurt“, „veganská smetana“, „vegetariánské máslo“, „alternativa mléka“, „imitace podmáslí“, „napodobenina jogurtu“, „analog sýra“, „rostlinný analog kumysu“, apod. u rostlinných výrobků neobsahujících mléko považuje za porušení nařízení (EU) č. 1308/2013.

2. Označení  „alternativa sýru Cheddar plátky“, „Ajdam“, „Čedar – 100% rostlinná alternativa k sýrům“, apod.

Označení užívaná u některých mléčných výrobků, jako jsou např. Cheddar, Mozzarella, Gouda, apod. požívají z větší části ochranu formou duševního vlastnictví a také jsou definovány v mezinárodně uznávaných normách Codexu Alimentarius. Jedná se o názvy skutečně používané pro mléčné výrobky ve smyslu článku 17 nařízení (EU) č. 1169/2011. V případě užití zmíněných pojmů u rostlinných výrobků neobsahujících mléko se takové počínání považuje za porušení nařízení (EU)  č. 1308/2013.

3. Označení „nemed“, „bezmedovník“, „rostlinná alternativa medu“, apod.

Označení „med“ je vymezeno vyhláškou č. 76/2003 Sb. pro potravinu přírodního sacharidového charakteru získanou činností včel (Apis mellifera). Z tohoto důvodu se označení  jako např. „nemed“, „bezmedovník“, „rostlinná alternativa medu“, „nemedový sirup“, „pampeliškový med“(pokud se nejedná o jednodruhový nektarový pampeliškový med), apod. u rostlinných výrobků neobsahujících med považuje za porušení čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 ohledně povahy, vlastností a složení potraviny.

4. Označení „netuňák“, apod.

Označení „tuňák“ je vymezeno podle nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 pro ryby rodu Thunnus. Z tohoto důvodu se označení rostlinných výrobků neobsahujících části těla tuňáka jako např. „netuňák“, „netuňáková pomazánka“, „rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce“, „hrachový tuňák“, apod. považuje za porušení čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 ohledně povahy, vlastností a složení potraviny.

5. Označení „nevejce“, „vegetariánská vejce“, apod.

Označení „vejce“ je vymezeno pouze pro vejce slepice kura domácího nařízením Komise (ES) č. 589/2008, nařízením (EU) č. 1308/2013 a vyhláškou č. 69/2016 Sb. Z tohoto důvodu se označení jako např. „nevejce“, „vegetariánská vejce“, „rostlinná vejce“, „nevaječná pomazánka“, apod., u rostlinných výrobků neobsahujících vejce považuje za porušení čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 ohledně povahy, vlastností a složení potraviny.

V praxi, při kontrolách dozorovými orgány bude vždy brána v úvahu kromě samotné textace i celková prezentace potraviny spotřebiteli včetně grafik, obrázků a dalšího zobrazení.

Toto stanovisko MZe (SZPI a SVS) je pouze informativního charakteru. Závazný výklad právních předpisů při jejich aplikaci na konkrétní případ mohou provádět pouze nezávislé soudy. Jakýkoli jiný výklad právního předpisu má pouze informativní význam a není právně relevantní.

Tisková zpráva – V cukrovarech finišuje cukrovarnická kampaň. Ročník 2022/23 poznamenal deštivý podzim, silné mrazy a velké teplo v prosinci. Meziročně se očekává menší výroba, přesto se podaří vyrobit dostatečné množství cukru pro tuzemskou spotřebu. Osevní plochy cukrové řepy v České republice za posledních deset let dosahují v průměru 62 tisíc hektarů. Podle odhadu MZe bude celková sklizeň cukrové řepy oproti loňskému hospodářskému roku nepatrně nižší, celkově by sklizeň mohla být přibližně 4,4 milionu tun. Dnes si také připomínáme 180 let od výroby první kostky cukru na světě.

Seminář organizovaný předsedkyní podvýboru pro environmentální legislativu EU Berenikou Peštovou, který se uskuteční v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v pondělí 23. ledna 2023 od 10:00 hodin, viz pozvánka. Online přenos.

Seminář lze také sledovat na STREAM 3.

Pozvánka

Dokumenty a prezentace

MP3

Zdroj: https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=9

Tisková zpráva – Jednáním s některými evropskými kolegy o narušení trhu s obilovinami kvůli velkému nárůstu dovozů z Ukrajiny zahájil dnes ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) návštěvu potravinářského, zemědělského a zahradnického veletrhu Internationale Grüne Woche v Berlíně. Čekají ho zde také bilaterální jednání se saským protějškem a slovinskou ministryní zemědělství. Na veletrhu se stejně jako v předchozích letech prezentuje také Česká republika, a to pod patronací Ministerstva zemědělství (MZe) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Veletrh potrvá do 29. ledna.

Krajská veterinární správa pro Liberecký kraj nově vydala mimořádné veterinární opatření (MVO). Stanovuje povinnosti uživatelům honiteb (myslivcům) a dalším osobám dotčeným výskytem afrického moru prasat (AMP) v oblasti kolem Jindřichovic pod Smrkem na Frýdlantsku, kde byli v prosinci 2022 a letos v lednu nalezeni uhynulí divočáci nakažení AMP.

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob. +420 702 176 276, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Čínské HDP v roce 2022 vzrostlo o 3 %

V úterý 17. ledna zveřejnil Čínský statistický úřad hlavní ekonomické ukazatele za rok 2022. HDP meziročně vzrostlo o 3 %, čímž sice překonalo očekávání mnohých zahraničních pozorovatelů, ale přesto se stále jedná o druhé nejnižší tempo růstu za posledních téměř padesát let. Nižší růst byl zaznamenán pouze za první pandemický rok 2020. Růst HDP v minulém roce také nedosáhl vládou cílené úrovně 5,5 %. Nejnižší meziroční růst byl vykázán za druhé a čtvrté čtvrtletí roku. Zatímco druhé čtvrtletí poznamenal několikaměsíční lockdown Šanghaje, ve čtvrtém čtvrtletí to bylo prosincové rozvolnění politiky nulové tolerance covid-19 a s tím související vlna nákazy.

V letošním roce by již neměly proticovidové restrikce stát v cestě osobním setkáním, návštěvám restaurací a jiných podniků. Analytická firma Fitch Solutions tedy očekává, že dojde ke zvýšení čínské poptávky po prémiových potravinách. Zároveň však poukazují na to, že covid-19 může i díky vyššímu průměrnému věku ve venkovských oblastech více dopadnout na tamější obyvatelstvo, což může negativně ovlivnit čínskou zemědělskou produkci a vést k vyššímu dovozu komodit. S tím jak Čína 22. ledna oslaví nový lunární rok a miliony lidí se dávají do pohybu, aby navštívili své rodiny, hrozí, že počty nakažených ve venkovských oblastech prudce vzrostou.

Dalším zveřejněným statistickým údajem, který stojí za pozornost, je první zaznamenaný pokles čínské populace za posledních šedesát let. Celkový počet obyvatel Číny v roce 2022 klesl o 850 tisíc na 1,411 mld. Počet obyvatel starších 60 let dosáhl 280 milionů, 19,8 % celkové populace, občané starší 65 let potom představují 14,9 % populace. Rychlé stárnutí populace se může jednak projevit úbytkem pracovních sil v zemědělství, na druhou stranu povede i ke změnám ve struktuře spotřeby. Starší obyvatelstvo bude mít zájem o potraviny se zdravotními benefity, což i mladší generace vnímá jako vhodný dárek rodičům

VIETNAM

Luboš Marek, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Hanoji,

tel: +84 904 099 562, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. / This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Vietnam se stává významným světovým centrem řemeslného piva

První řemeslné pivo se ve Vietnamu objevilo v roce 2000 v českém stylu. Dnes se toto pivo vaří ve třech restauracích Hoa Vien v Ho Či Minově Městě a v Hanoji.

Na úspěšný projekt navázala řada dalších minipivovarů s restaurací, většinou v českém nebo německém stylu (Gammer, Tulip v Danangu aj.). Úspěch už však nebyl tak výrazný a některé projekty zkrachovaly. Vliv na to měla i vlna moderních hlučných beer clubů s velkým výběrem plechovkových piv a ze stylových minipivovarů se tak staly „old men pubs“.

V posledních pěti letech dochází ve Vietnamu v pivní kultuře k velkému a zajímavému obratu. Jsme svědky pivní evoluce, která se soustředí na americká, evropská a australská řemeslná piva. Média poukazují doslova na posedlost řemeslným pivem (zpravodajství CNN), či řemeslným pivním šílenstvím. V centru Ho Či Minova Města dnes najdete minipivovar, bar či restauraci s tzv. řemeslným pivem (craft beer) téměř na každém rohu.

Vietnam má k pivu již zakořeněný vztah a v posledních letech přilákal řadu zahraničních investorů a řemeslných sládků. Jedním z důvodů boomu řemeslných pivovarů ve Vietnamu je údajně i přesun výroby z Thajska, které vyžaduje, aby pivovarníci produkovali alespoň 10 000 litrů piva ročně, kdežto ve Vietnamu lze vyrábět pivo i v malých výstavech (1 000 litrů).

Dalším klíčovým faktorem je rostoucí vzdělaná a movitá zákaznická klientela Vietnamu. Tzv. generace Z ve Vietnamu udržuje krok s celosvětovými trendy. Právě pivo je nyní mezi mladou generací spíše kulturním zážitkem, ke kterému patří zkušenost z ochutnávky řemeslných piv v místě výroby. Tradiční a necivilizované „nhậu“ (intenzivní pití piva obvykle s ledem, na ex, za hlasitého pokřikování a za účelem intoxikace) se vyskytuje u vzdělané a mladé generace stále méně často.

Spotřeba piva je ve Vietnamu téměř 4 mld. litrů ročně a za posledních 10 let byl nárůst spotřeby neuvěřitelných 40 %. Mezi klíčové hráče dominující na trhu patří významné domácí i mezinárodní značky jako Heineken, Saigon Alcohol Beer and Beverage Corp. (Sabeco), Hanoi Beer Alcohol and Beverage Corp. (Habeco), Carlsberg a Sapporo. Přesto si svůj prostor stále více razí i řemeslná piva.

Vietnamský trh s řemeslným pivem nejen vzkvétá, ale také dodává pivnímu průmyslu svou vlastní charakteristickou chuť. Na Asia Beer Championship 2021 s řemeslným pivem získal Vietnam čtyři zlaté medaile. Cyclo Stout (s kakaovým luskem Marou) pivovaru Pasteur Street Brewing Co. zařadil Life and Travel Asia na seznam piv, které musíte vyzkoušet. Standardem většiny řemeslných minipivovarů je IPA, ležák plzeňského typu (s českým chmelem), Pale ALE, pšeničná piva, nebo piva s ovocnými a jinými příchutěmi.

Existují však určité ekonomické obavy. V minulém roce vyšlo rozhodnutí č. 508/QD-TTg, které plánuje zvýšení daně na pivo a alkoholické výrobky do roku 2030. To by mohlo vést ke zvýšení spotřební daně, která je na pivo v současné době 65 %. Vyšší daň na řemeslné pivo by vytvářela další tlak na cenu, která je již dnes poměrně vysoká. Za malé pivo (0,3 l) zaplatíte obvykle 100-150 Kč.

V Asii vyšší cena vypovídá o prémiovém či luxusním produktu a zvyšuje se tím jeho vnímaná hodnota. Mnozí považují boom řemeslného piva ve Vietnamu za výstřelek, ale je pravděpodobnější, že je to jen začátek velkého trendu.

USA

Tereza Černá, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 727 938 522, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Americký zákazník si za vejce připlatí, pokud je vůbec sežene. Regály supermarketů jsou prázdné nejen kvůli ptačí chřipce

Poslední aktualizované údaje amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS), zveřejněné 12. ledna, ukazují, že inflace byla v případě potravin v uplynulém roce vyšší (10,4 %) než celková míra inflace (6,5). Na prvním místě se umístila vejce, jejichž cena se od prosince 2021 do prosince 2022 zvýšila nejvíce ze všech potravin. V týdnu před Vánocemi byla průměrná cena vajec o 267 % vyšší než na začátku roku 2022, uvádí USDA.

Údaje BLS ukazují, že celostátní průměrná cena tuctu velkých vajec třídy A dosáhla v prosinci 2022 na 4,25 USD, zatímco o rok dříve činila 1,79 USD. K růstu cen a nižší dostupnosti mimo inflace přispívají starší problémy v dodavatelském řetězci, navýšená poptávka o svátcích, ale především delší doba potřebná k obnově chovu nosnic v kontextu epidemie ptačí chřipky, se kterou se USA potýkají od února 2022. Od začátku epidemie do konce prosince 2022 přišli američtí chovatelé o více než 43 milionů nosnic, ať už kvůli nemoci samotné, nebo kvůli vybíjení chovů v kritických oblastech.

Cenu vajec zvedly také zvýšené náklady výrobců na krmivo a energie. Podle Natea Rose, mluvčího Kalifornské asociace prodejců potravin, se cena vajec, kterou by měli obchodníci umístit na pulty obchodů, vyšplhala nad limit toho, co jsou obchody ochotny přenést na své zákazníky. Rose potvrdil, že „některé supermarkety odmítají prodávat vejce za aktuální cenu. Raději volí cestu prázdných regálů, než aby cenami šokovaly své zákazníky.“

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se pravidelně věnují kontrolám jakosti potravin v tržní síti a aktuálně zakázali šarži Maďarského guláše v konzervě s obsahem masa o 12,2 % nižším, než bylo uvedeno na etiketě.

Potravinářská inspekce nařídila společnosti Lidl Česká republika v.o.s., aby neprodleně stáhla ze své tržní sítě nevyhovující potravinu Maďarský guláš (Sterilovaný masný výrobek – konzerva) s označením data minimální trvanlivosti do 29.08.2025, výrobce: Whalley s.r.o., Mikulášovická 552, 407 78 Velký Šenov, Česká republika. Země původu: Česká republika.

Výrobce na obalu potraviny mj. uvedl, že výrobek obsahuje 31,25 % hovězího masa a 31,25 % vepřového masa, celkově tedy 62,5 %. Laboratorní rozbor však potvrdil, že celkový obsah masa ve výrobku činil pouze 50,3 %, tedy o 12,2 % méně ve srovnání s informací na obalu.

SZPI s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Zpracoval: Bc. Marek Bartík – referent mediální komunikace

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/potravinarska-inspekce-zjistila-klamani-o-obsahu-masa-u-gulase-v-konzerve.aspx

Základní informace