„Dovoz na evropský trh je možný pouze ze schválených provozů na Ukrajině. Můžeme se ale jen domnívat, jak probíhá schvalování a kontroly v těchto provozech v době válečného konfliktu a zda tamní standardy odpovídají těm evropským, co se týká kvality krmiv či spotřeby léčiv a dalších aspektů,“ spekuluje předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Podle ní jsou tamní náklady na produkci o třetinu až o polovinu nižší než v ČR. „Ukrajinští chovatelé si mohou dovolit nižší výkupní ceny, kterým evropští, potažmo čeští chovatelé nemohou konkurovat,“ dodala.

Podobně argumentuje i prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „Neříkám, že standardy nesplňují, ale zkrátka nemusí. I proto jsou náklady nižší než u nás, levné dovozy pak tlačí na snižování cen kvalitních domácích výrobků,“ řekl.

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové je ukrajinské zboží pro české producenty velkým problémem. „Jeho cena je taková, za kterou naši producenti maso vyrobit nedokážou. A podnikat se ztrátou není dlouhodobě možné. Mají tedy problém s odbytem, kdy obchodníci tlačí ceny tak nízko, že se tento druh podnikání stává nerentabilní,“ uzavřela. Soběstačnost ČR v drůbežím mase byla loni podle ministerských dat 67,7 procenta.

Dlouhá uvedla, že maso, ale i vejce putují z Ukrajiny do Polska nebo na Slovensko. „Maso je přebalováno, přestože chov i porážka probíhá na Ukrajině, a z vajec jsou vyráběny suché i tekuté vaječné hmoty. Na obalu je pak uváděna země, kde proběhla poslední operace – tedy v Evropě, což může být pro zákazníka zavádějící,“ dodala. Zákazníci se pak podle ní často nemusí dozvědět, že jedí potraviny s původem mimo EU, protože suroviny končí v gastronomických provozech.