Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad nebo ÚOHS) provedl v posledních třech měsících šetření v oblasti základních zemědělských produktů a potravin, a to v celé délce dodavatelského řetězce, tedy od zemědělské výroby přes zpracovatele až po maloobchodní prodej. Podrobné výsledky šetření jsou obsaženy ve více než stostránkové zprávě, kterou Úřad rovněž zveřejňuje.
Vzhledem k rychle se měnícím podmínkám v oblasti zemědělských produktů a potravin Úřad omezil šetření na celý dodavatelský řetězec pěti vybraných základních zemědělských výrobků a potravin, a to konkrétně kravského mléka, másla, kuřecího masa, slepičích vajec a pšeničné mouky. Oproti běžným sektorovým šetřením bylo toto šetření provedeno ve zkrácené lhůtě a bylo vyhodnoceno značné množství dat.
Úřad se v rámci zkráceného sektorového šetření zaměřil na možná porušení zákona, tedy na možné zneužití dominantního postavení či uzavření zakázaných dohod a současně jeho cílem bylo analyzovat strukturu jednotlivých trhů, popř. segmentů trhu, tržní sílu jednotlivých subjektů působících na těchto trzích a rovněž zohlednit např. roli importu a exportu, a to v rámci celého dodavatelského řetězce. S ohledem na strmý růst spotřebitelských cen potravin Úřad zjišťoval také ceny a obchodní marže v jednotlivých článcích dodavatelského řetězce a rovněž jejich dynamiku.
Úřad v rámci šetření oslovil s žádostmi o podklady a informace téměř 200 soutěžitelů působících na jednotlivých úrovních dodavatelského řetězce, také 14 profesních a oborových sdružení, svazů a asociací a vedl online či ústní jednání s vybranými sdruženími.
Na žádné úrovni trhů, resp. segmentů trhů Úřad neshledal ani neobdržel zásadní indicie nasvědčující existenci zakázané kartelové dohody. Samozřejmě, že nelze s jistotou říci, že takováto dohoda neexistuje, a Úřad proto bude i nadále monitorovat situaci na trzích potravin a v případě důvodného podezření na existenci zakázané kartelové dohody zahájí správní řízení.
Na žádném z trhů nebylo shledáno, že by existoval soutěžitel v dominantním postavení. V mnoha případech dospěl Úřad k nadnárodnímu charakteru zkoumaných trhů. Případná vertikální integrace mezi producenty a zpracovateli na zkoumaných komoditách rovněž neukázala existenci systémového problému.
Rozdílné výsledky přineslo zkoumání vývoje průměrných cen komodit. Některé komodity vykazují postupný zisk podílu prodeje private labels (mléko), u některých je naopak zřejmé, že jejich poměr prodejů stagnuje (máslo). Rovněž u některých komodit byly zjištěny značné rozdíly v ceně mezi private labels a branded produkty (mouka), a naopak u dalších byla cena téměř totožná (máslo).
Zkoumání vývoje cen potvrzuje, že maloobchodní prodej pracuje s průměrnou marží a neexistují samostatné trhy jednotlivých komodit. Šetření ukázalo, že některé komodity byly v určitých obdobích prodávány v maloobchodě s velmi malou, či dokonce zápornou obchodní přirážkou (máslo), jiné naopak vykazují stabilně vysokou obchodní přirážku (kravské čerstvé mléko).
Z hlediska vývoje průměrné obchodní přirážky šetření ukázalo, že tato přirážka zejména na maloobchodě vykazuje u jednotlivých komodit relativně konstantní výši, tedy není pravděpodobné, že by růst cen těchto komodit zaznamenaný minulých měsících byl způsoben dohodou v tomto smyslu.
Šetření však rovněž ukázalo, že zvýšené náklady jsou schopny všechny články vertikály úspěšně přenášet až na konečné spotřebitele a udržovat si tak svoji obchodní přirážku. Toto jednání, pokud se děje nekoordinovaně, však není porušením hospodářské soutěže.
Analýza obchodních marží jednotlivých článků zemědělského a potravinového řetězce přinesla řadu důležitých poznatků, které by do budoucna mohly usměrňovat veřejnou diskusi ohledně cen potravin. Především analýza ukázala, že u zvolených pěti základních komodit běžně připadá nejvyšší část spotřebitelské ceny prvovýrobci. Ten ale samozřejmě většinou s produkcí mívá také nejvyšší náklady, ať už jde o lidskou práci, krmiva či hnojiva, zemědělskou techniku nebo paliva a energie. Obchodní marže zpracovatelů a obchodníků se pohybují v podobných úrovních, zpravidla však mírně ve prospěch marží obchodníků.
Co se týká problému rostoucích spotřebitelských cen, nelze na základě shromážděných dat uvést zcela přesvědčivý závěr, že by za razantní zdražování v posledních letech mohl jeden konkrétní článek dodavatelského řetězce. S tím, jak inflace v České republice postupovala, docházelo ve všech třech hlavních článcích dodavatelského řetězce k postupnému navyšování obchodní marže, a to pravděpodobně jako důsledek růstu nákladů spojených s produkcí či obchodem. Co se pak týká vývoje cen, je z prezentovaných dat rovněž patrné, že situace v roce 2023 by již mohla přinést určitou stabilizaci na trzích a v některých případech i mírný pokles cen. Tento pokles už dokonce u některých výrobků nastal.
Celkově lze shrnout, že šetření na trzích daných komodit neukázalo selhávání hospodářské soutěže, resp. existenci struktury trhu, kde by některý hráč měl dominantní postavení. S ohledem na to, že se ve sledovaném období tato struktura příliš neměnila, a přesto došlo v nedávné době k razantnímu navýšení cen, spíše ukazuje na důsledek vlivu externích faktorů vedoucí k strmému zvýšení nákladů než na náhlé selhání trhů jako takových. To, že ceny na pultech nekopírují přesně vývoj cen komodit, je způsobeno dlouhodobými kontrakty a tím, že do těchto cen jsou promítány i právě zvýšené náklady minulého období ovlivněného ekonomickými dozvuky pandemie covid-19 a především pak ruskou agresí na Ukrajině a jejími dopady zejména na ceny pohonných hmot a energií.
S ohledem na to nelze v aktuální situaci doporučovat v této oblasti regulaci v podobě např. zavádění cenových stropů, která by mohla vést k nedostatku regulovaných komodit.
Zjištění Úřadu týkající se uvedených druhů potravin potvrdila dřívější závěry z uskutečněných šetření podnětů týkajících se maloobchodního prodeje potravin v posledním desetiletí, která neodhalila protisoutěžní jednání. Naopak v řadě případů prokázala, že v maloobchodě s potravinami panuje silná konkurence mezi jednotlivými řetězci. V otázce růstu cen potravin v posledních dvou letech ukázalo šetření Úřadu obdobné závěry, k nimž v poslední době dospěla řada soutěžních úřadů v dalších evropských zemích. V žádném evropském státě se nepotvrdilo, že by ke zvýšení cen potravin o desítky procent došlo v důsledku protisoutěžního jednání. Žádnému z evropských soutěžních úřadů se nepodařilo v souvislosti se zvyšováním cen potravin prokázat kartelovou dohodu nebo zneužití dominantního postavení. Konkurence mezi podniky sama o sobě nedokáže vymazat inflační tlaky v řádu desítek či stovek procent. Zcela jistě však přispívá k pomalejšímu růstu inflace a jejímu dřívějšímu zpomalení, které již v potravinářské oblasti zaznamenáváme.
Všechny informace najdete zde:
