Krize skončila a zákazníci se vrací ke kvalitě, i když si stále dávají pozor na ceny, zejména u komodit. Co tedy můžeme od letošního roku očekávat?

Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR
Poslední roky se nesou v duchu „zeleného inženýrství“. Potravináři rozhodně nechtějí zpochybňovat udržitelnost či ochranu životního prostředí. Určitě je potřeba činit kroky proti klimatické změně a podniky v našem sektoru již dnes podnikají udržitelně. Využívají moderní technologie, omezují svůj obalový a potravinový odpad, šetří vodou nebo využívají obnovitelné zdroje energie. Všechny cíle ale musí být reálné, tak aby Evropa neztrácela konkurenceschopnost. Pouze pokud se nastaví cíle dobře, může to být příležitost pro změnu. Jak k dosažení klimatické neutrality, tak třeba k dalšímu restartu našeho sektoru. Zatím však úředníci, a nejen ti v Bruselu, vymýšlejí čím dál větší byrokratické překážky, které v posilování konkurenceschopnosti Evropy na světovém trhu spíše překáží. S tím je spojeno i přílišné papírování. Z potravinářských podniků se tak stávají nikoli továrny na potraviny, ale fabriky na papíry. Ministerstva, ale i evropské instituce by proto měly provést revizi všech opatření a regulace, které nic nepřináší, jednoduše zrušit.

Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu a předseda COOP
Celkově čekám, že český maloobchod se bude dále digitalizovat. Tomu by měla napomoci i užší spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu, SOCR a AČTO, kterou vyjadřuje nedávno společně podepsané memorandum. Spolupráce by se měla zaměřit mimo jiné na vytváření lepších podmínek pro rozvoj automatizovaných prodejen a celkově e-commerce, podporu bezhotovostních plateb či přípravu digitalizace účtenek. Z delšího pohledu čelí český trh s potravinami výzvě v podobě rostoucí míry nových regulací. Evropská unie i čeští politici sice navenek proklamují podporu krátkých dodavatelských řetězců, které reprezentují zejména menší výrobci a nezávislé sítě a obchody, zároveň však jejich podnikání kladou stále nové překážky. Přizpůsobení se všem novým byrokratickým požadavkům je totiž daleko jednodušší a v konečném důsledku poměrově levnější pro velké, především nadnárodní firmy, které mají odpovídající oddělení a znalosti. Malé firmy se ve všech nových pravidlech mají problém zorientovat a byrokracie je stojí neúměrně času a peněz. V tomto ohledu tak politici připívají k likvidaci zejména té části obchodu s potravinami, o které mluví jako o nejvíce potřebné. Typickým příkladem je postupné rozšiřování povinnosti ESG reportingu, který je z velké míry jen formalitou. To ale neznamená, že obchodníky i jejich dodavatele nestojí další čas i peníze.

Komentáře vyšly v časopisu Retail News (1-2/2025)