Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.:+ 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Investiční fond Abú Dhabí se zaměřuje na start-upy vyvíjející náhražky masa

Celosvětový zájem o alternativní náhražky masa a podpora omezování spotřeby masa je cítit na každém kroku. Samotná nabídka firem s tímto zaměřením v emirátských obchodních řetězcích roste každým měsícem. Vysoký potenciál a důležitost pro naší budoucnost samozřejmě vnímají i investiční firmy.

Hlavním problémem většiny produktů s kultivovaným masem je jejich velmi vysoká cena, která přesahuje ceny klasických masných výrobků. S vysokými cenami bojují i další vegetariánské alternativy masa, ať už pochází z luštěnin či sóji. I to se ale díky rostoucímu zájmu spotřebitelů, a tím i vysokému zájmu investičních společností, zlepšuje. Pokud má firma zajímavý produkt, míří k ní investice z celého světa. Spolu s rostlinnými alternativami masa tvoří to kultivované dva hlavní trendy posledních let.

Nejnovějším případem navázaným na Spojené arabské emiráty je kalifornská firma Upside Foods. Poměrně mladá firma, která teprve žádá o povolení prodávat své maso nejprve na půdě USA, laboratorně kultivuje své produkty z živočišných buněk. Firmě se podařilo tímto způsobem vyprodukovat kultivované hovězí, kuřecí, vepřové i kachní maso. V posledních týdnech se soukromé firmě podařilo vybrat investice v hodnotě 400 milionů dolarů na další vývoj. Jedním z hlavních investorů byl Růstový fond Abú Dhabí.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že se nabídka produktu s touto tématikou mění před očima. Stačí navštívit téměř jakýkoliv obchodní řetězec v Emirátech a naleznete v něm speciální prostor pro zdravé, dietní, vegetariánské a veganské produkty.

Z těchto důvodů velmi silně věřím, že české firmy zaměřené na tento moderní životní styl mají velkou šanci uspět v arabských zemích. I když nabídek začíná přibývat, stejně se bavíme jen o malé konkurenci. To je na arabských trzích velký luxus. Když k tomu ještě přidáme informaci, že většina masných produktů z Čech nezavítá na Blízký východ kvůli chybějící certifikaci HALAL, mají výrobci plant-based náhražek masa o další problém méně.

Jestli jste česká firma, která se touto cestou vydala, budu velmi rád o kontakt a možnou spolupráci.

USA

Petr Ježek, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 601 558 079, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Americkým zemědělcům se daří snižovat emise

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) klesly emise skleníkových plynů v zemědělství v letech 2019 až 2020 o více než 4 %. Nejnovější výzkumy emisí a ukládání skleníkových plynů v USA ukazují, že zemědělství nadále představuje pouze 10 % z celkových emisí v USA, tedy výrazně méně než jiná hospodářská odvětví.

Celkové emise ze zemědělství v roce 2020 klesly oproti roku 2019 nejméně o 4,3 % (což je pokles o 28,8 milionu tun). Emise ze zemědělského hospodaření s půdou, jako je používání hnojiv a další postupy obdělávání půdy, se snížily o 8,4 %.

Nejnovější čísla ukazují, že američtí farmáři jsou schopni nasytit americké rodiny a zároveň se nadále snažit o zlepšení udržitelnosti. V porovnání se situací před 70 lety získávají zemědělci a farmáři ze své produkce téměř třikrát více, než do ní vkládají. Emise na jednotku produkce se nadále snižují i v chovu hospodářských zvířat, a to o 21 % u vepřového masa, 26 % u mléka a 11 % u produkce hovězího masa.

Přestože jsou tyto výsledky z období před nástupem prezidenta Bidena do úřadu, velmi konvenují se snahou jeho administrativy o aktivity k ochraně klimatu. Poté, co se USA opět připojily k Pařížské dohodě, vytvořil prezident Biden vůbec první Národní pracovní skupinu pro klima, v níž více než 25 vedoucích představitelů nejvyšších vládních úřadů spolupracuje na dosažení cílů, mezi které patří:

• V roce 2030 dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů v USA o 50-52 % pod úroveň čísel z roku 2005.
• Do roku 2035 dosáhnout 100% produkce bezuhlíkové elektřiny.
• Dosažení ekonomiky s nulovými emisemi do roku 2050.
• Poskytnout 40 % přínosů z federálních investic do klimatu a čisté energie znevýhodněným komunitám.

V porovnání s celkovým množstvím vypité kávy to ale pořád jsou drobné počty. Odpovídá to přibližně podílu 3,4 procenta. Nicméně tento podíl stále roste. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v roce 2020. Obchodníci předpokládají, že férová káva i další potraviny s tímto označením mají ještě velký prostor k růstu.

Podle Gabriely Kozlové, vedoucí obchodu a marketingu Fairtrade Česko a Slovensko, jsou na domácích pultech už stovky fairtradových produktů. Že by se poptávka po nich měla nyní s rostoucí inflací zmenšovat, protože na nich začnou lidé víc šetřit, nepředpokládá. „U fairtradových produktů už neplatí, že jsou dražší než jiné produkty. Je to zboží za standardní ceny,“ řekla Kozlová na úterní tiskové konferenci, kde organizace prezentovala výsledky za loňský rok. Více než poklesu zájmu u spotřebitelů se fairtradová komunita obává dopadů klimatické změny, která již řadu pěstitelů v rozvojových zemích trápí suchem, či naopak neobvykle intenzivními dešti.

Od samotných obchodních řetězců zaznívá, že nabídku těchto produktů chtějí dál rozšiřovat. „Také v letošním roce budeme počet certifikovaných výrobků navyšovat,“ sdělil HN například mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.

Z fairtradových komodit šlo tradičně nejvíce na odbyt fairtradové kakao. Jeho spotřeba loni meziročně vzrostla o 60 procent. V Česku si ho lidé nakoupili celkem 4245 tun, převážně ve formě čokolády, cukrovinek, zmrzlin a snídaňových cereálií. Lídrem v jeho prodeji je společnost Lidl, která během loňského roku prodeje z fairtradových kakaových bobů zvýšila o více než 66 procent oproti roku 2020. Další je společnost Penny Market a třetím největším prodejcem fairtradového kakaa byla loni společnost Kaufland.

Fairtradového třtinového cukru se loni v Česku spotřebovalo 151 tun, což byl nárůst o 104 procent. V této oblasti vynikala společnost Unilever, jež v tuzemsku nabízí zmrzlinu Ben & Jerry’s s obsahem fairtradových surovin. Třetinový nárůst byl u férových banánů.

Vůbec nejvíc se ale zvýšil prodej fairtradových růží, a to o 377 procent. Řezaných květin s tímto certifikátem si lidé koupili 3,2 milionu kusů. Největší podíl na tomto objemu měl řetězec Lidl a následoval Kaufland. „Pěstování květin je pro země globálního jihu velmi významné, protože jim přináší potřebnou cizí měnu a tisícům lidí poskytuje práci. Fairtrade usiluje o to, aby tyto přínosy nebyly vyvažované ústupky na straně etiky a ekologie,“ vysvětlil Lubomír Kadaně, ředitel Fairtrade Česko a Slovensko.

Kromě odpovídající výkupní ceny dostávají pěstitelé zapojení do systému Fairtrade ještě fairtradový příplatek. Na něm bylo loni v Česku vybráno 37 milionů korun, což bylo o více než 38 procent než v roce 2020. Největším plátcem těchto příspěvků byla v Česku společnost Lidl.

Tyto peníze mohou farmáři použít na investice do rozvoje svých farem a komunit, a to na základě demokratického rozhodování členů komunity. Využívají je například na sociální projekty, budování infrastruktury nebo investice do přizpůsobování farem změně klimatu.

Fairtradová káva v Česku

Mezi největší prodejce fairtradové kávy v Česku patří společnost Tchibo Praha, Unipetrol Benzina ve svých provozovnách Stop Café na čerpacích stanicích Benzina, dále Lidl ČR, který nabízí fairtradovou kávu Lidl2go z nápojových automatů ve svých provozovnách, OMV ČR v rámci konceptu Viva Café. Fairtradovou kávu však nabízí i řada kaváren a lokálních pražíren, například Fair & Bio pražírna, síť kaváren mamacoffee a řada dalších.

Zdroj: Hospodářské noviny

Autor: SOCR ČR

Zdroj: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/zajem-o-fairtradove-produkty-z-rozvojovych-zemi-v-cesku-roste-dominuje-jim-kava-kakao-a-nove-take-ruze

Rozhovor s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou ve Zprávách CNN Prima News (čtvrtek 12.5.2022 v čase 10:09 hodin) na téma cen potravin. Situace není jednoduchá, rostou ceny vstupů, ceny energií a ceny pohonných hmot stále neklesají. Je třeba schválit zákon o významné tržní síle, protože zákon o cenách není na pořadu dne a jeho novela bude trvat nejméně rok.

Zdroj: https://cnn.iprima.cz/porady/zpravy/12052022-1?fbclid=IwAR2CjWEBzQiX2rKolihP4f0SCFvYmGlNNdjTrwFv8eMItJOIbZYsNrYDbTA

Praha 12. května (ČTK) - Sněmovna dnes neumožnila širší debatu o možných opatřeních proti růstu cen potravin. Zamítla návrh programu mimořádné schůze svolané z podnětu opozice, která chtěla slyšet, jak bude vláda situaci řešit. Před hlasováním mluvila jen pětice řečníků z hnutí ANO a z SPD s přednostním právem. Volali například po snížení daně z přidané hodnoty na potraviny a po omezení marží obchodních řetězců. Vystoupení trvala celkem přes dvě hodiny.

Nynější růst cen způsobilo podle prvního místopředsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka i snížení soběstačnosti Česka ve výrobě základních potravin. Vlády s účastí ANO tento proces podle něho aspoň zastavily. "Máme strach, že kroky současné vlády mohou pokles (soběstačnosti) opět nastartovat," uvedl Faltýnek.

Vedle snížení daně z přidané hodnoty na potraviny podle něho ANO navrhuje regulaci marží obchodních řetězců a omezení jejich nekalých praktik, odklad změn v zemědělských dotacích nebo zvýšení potravinové rezervy ve státních hmotných rezervách. "Současná vláda vyhodnocuje, analyzuje, dává signály, ale okolní země začaly věci konkrétně řešit," uvedl Faltýnek.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš označil české zemědělství za "úplnou katastrofu", za níž mohou podle něho ODS a ČSSD při jejich vládních angažmá. Babiš, jenž své firmy podnikající i v zemědělství vložil do svěřenských fondů, poukazoval třeba na podle něho nespravedlivě dojednané podmínky pro české zemědělce při vstupu do Evropské unie nebo na umožnění prodeje půdy cizincům.

Hnutí SPD podle lídra Tomia Okamury prosazuje nulovou sazbu daně z přidané hodnoty na základní potraviny a zakotvení povinnosti dodávání elektřiny jednotlivcům i firmám za cenu odpovídající výrobním nákladům. Okamura opět obvinil vládu z toho, že "drakonicky" rostoucí ceny neřeší a žádné základní kroky obyvatelům nenabízí. "Inflační spirála není u konce, díky neschopnosti vlády roste," prohlásil předseda SPD.

Šéf poslanců hnutí SPD Radim Fiala se pak opřel do zemědělské politiky Evropské unie a do zahraničních obchodních řetězců. "Obávám se, že bude ještě hůř. Že ceny potravin porostou exponenciálně, a co víc, že nebudou," uvedl. Podle Fialy je nutná okamžitá podpora těch zemědělců, kteří jsou schopni navýšit výrobu potravin a naopak zrušit podpory do extenzivních výrob, které nic nepřinášejí.

"Jsme svědky nejvyššího růstu cen potravin od 90. let," uvedla místopředsedkyně Sněmovny za ANO Jana Mračková Vildumetzová. Některé skupiny obyvatel, například samoživitelky a samoživitelé a senioři, jsou podle ní nuceny omezit nákup některých potravin, třeba masa.

Pro návrh programu mimořádné schůze pak hlasovalo 64 opozičních poslanců ze 149 přítomných zákonodárců. Koaliční členové dolní komory jej nepodpořili.

mbc mhm nlm mha

Praha 12. května (ČTK) - V boji proti růstu cen potravin by mohly pomoci kompenzace vysokých cen energií zemědělcům a potravinářům v rámci tzv. krizového rámce EU, který to umožňuje. Novinářům to dnes řekla předsedkyně Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Komora také vítá snahu o odložení některých částí legislativy Green Dealu například v používání hnojiv a pesticidů.

Kompenzace mohou podle Večeřové stabilizovat ceny vstupů v zemědělství i výrobě potravin. Zemědělský výbor Sněmovny přijal minulý týden usnesení, ve kterém žádá ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby na jednání vlády návrh na využití krizového rámce předložil. "Umožňuje kompenzace vysokých cen energií pro podniky, které prokážou, že si jim zvedly náklady oproti stejnému období loňského roku," řekla.

Kompenzace by podle Večeřové mohly být až do 30 procent nákladů a pro energeticky náročné obory, což jsou například pekaři, až 50 procent. Podle komory by stát měl podpořit potravinářství a zemědělství stejně jako podporuje například skláře nebo strojírenství.

Podle Večeřové by se v souvislosti se současnou situací způsobenou růstem cen mělo místo potravinové soběstačnosti více diskutovat o větší nezávislosti na dovozu. "Podíl domácích potravin by se měl pohybovat kolem 70 procent, to je naprosto optimální," řekla.

Jsou podle ní sektory, ve kterých nelze soběstačnosti dosáhnout, například ve výrobě vepřového masa. Úkolem ministerstva zemědělství je podpořit pomocí dotačních programů například pěstování ovoce a zeleniny, uvedla.

V klimatických cílech EU Večeřová spatřuje ohrožení ve tlaku na snížení živočišné výroby, což podle ní povede k nedostatku organických hnojiv. Upzornila i na tlak na využití alternativních potravin vyrobených například v laboratořích. To může směřovat k tomu, že potravinářství ovládnou nadnárodní firmy, protože menší podniky nebudou mít peníze na takový typ výroby peníze, řekla. Podporovat by se podle ní měly malé a střední firmy a živočišná výroba.

Podle komory jsou některá témata Green Dealu nedořešená a chybí reálný plán, jak některé cíle plnit. Má se například snížit spotřeba pesticidů o polovinu. Například Belgie má spotřebu pesticidů osm kilogramů na hektar, zatímco ČR 1,8 kilogramu. Pokud dojde ke snížení na polovinu, bude mít Belgie stále více než dvojnásobnou spotřebu než ČR, upozornila Večeřová.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) k tomu uvedla, že Evropa musí být schopná vyprodukovat co nejvíce potravin. "Minimálně v oblasti zemědělství se daří některé dílčí záležitosti posunovat, například legislativa v oblasti používání hnojiv a pesticidů se bude posunovat v čase," řekla. Nebude se podle ní také tolik tlačit na zvyšování ekologických cílů, podle Vrecionové se by se mohly odložit minimálně o rok.

zaz jw

Pojem uhlíkové zemědělství označuje způsoby zemědělské produkce, zaměřené na zvyšování obsahu dlouhodobě vázaného uhlíku v půdě. Součástí uhlíkového zemědělství je řízení zásob a toků uhlíku a emisí skleníkových plynů na úrovni zemědělského podniku nebo pozemku za účelem zmírňování změny klimatu. Týká se jak obdělávání půdy, tak i chovu hospodářských zvířat, veškerých zásob uhlíku v půdě, materiálech a vegetaci, a dále zahrnuje emise oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O).

Tisková zpráva 12. 5. 2022: „Zajištění dostatečného množství cenově dostupných potravin je jeden z hlavních cílů, které Evropská unie nyní sleduje. Kromě pomoci Ukrajině s vývozem dochází k odkladu některé legislativy vyplývající z Green Dealu, která může mít negativní dopad na produkci potravin“, řekla dnes na tiskové konferenci Potravinářské komory poslankyně Evropského parlamentu Veronika Vrecionová za ODS. Situace ve světě je v tuto chvíli velmi nejistá. Očekáváme, že dojde i k jistému přehodnocení všech nastavených cílů. Předpokládané dopady mohou být pro některé regiony velmi vyčerpávající, doplňuje Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

Některé otázky nejsou vůbec dotažené, například spotřeba pesticidů se má snížit o polovinu, není však jisté, jak tato povinnost bude rozložená mezi jednotlivé státy, mezi kterými jsou v této oblasti velké rozdíly. Česká republika má spotřebu 1,8 kg pesticidů na hektar, Belgie 8 kg. Pokud se Belgie dostane na polovinu svého množství stále to bude 2x více než je současná spotřeba v Česku.

Je potřeba nastavené cíle lépe promyslet, více diskutovat a pravidla měnit chytře. Potravinářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje na to, že stále chybí reálný plán, jak jednotlivé cíle splnit, stále zaznívají pouze jednoduché proklamace. Velmi důležité je také vědět, kolik bude celý proces stát?

Ukázalo se, že například nastavená energetická politika, kdy jsme závislí pouze na ruském plynu je velmi problematická. Budeme muset šetřit, šetřit energiemi, vodou, pohonnými hmotami, spotřebovávat méně. Jedná se ale o dobrou výchozí pozici v otázce zamezení plýtvání potravinami. V EU ročně ztratíme či vyhodíme potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur. To je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok.

Evropa jako taková je potravinově soběstačná. Evropský jednotný trh umožňuje jednotlivým státům produkovat takové suroviny a výrobky, které nejlépe vyhovují klimatickým a dalším podmínkám v konkrétním regionu. Ostatní si mohou jednotlivé státy dovézt. „Problém nastává v situaci, kdy se v konkrétním státě komodita stane nedostatkovou. V tomto případě státy přestanou vyvážet a výrobky pak na trhu chybí“, vysvětluje Miroslav Koberna. Zastavení mezinárodního obchodu není pravděpodobné, ale vyloučit ho nelze. Máme tedy nějaký plán B?

Proto je dobré podporovat takové zemědělství a potravinářství, které v případě krize, zajistí pro své obyvatele základní skupinu výrobků tak, aby byly základní potraviny kvalitní a dostupné. Pokud pak na čas vypadnou některé komodity, bude plynulé zásobování zajištěno.

"Místo diskuzí o nereálné soběstačnosti České republiky v produkci potravin mluvme o její potravinové bezpečnosti, tzn. produkci základních potravin pro uživení obyvatelstva v případě vážné krize. Snahy o plnou soběstačnost nedávají ekonomický smysl a znamenaly by neefektivní využití půdy, a tedy celkově nižší produkci potravin na úrovni EU,“ dodala Vrecionová

Česko je soběstačné v obilí, cukru, hovězím mase a mléce. Nejméně produkujeme ovoce a zeleninu. Stoprocentní soběstačnost není žádoucí, znamenalo by to jistě vyšší ceny a omezený výběr. Česká republika by jistě byla schopna vyprodukovat většinu běžných potravin, ale za jakou cenu? V České republice, resp. v Evropě žádný hladomor nehrozí, může docházet k částečným výpadkům dodávek jednotlivých výrobků, ale je pravděpodobné, že současné krize energetická nebo v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině bude mít dopad na dostupnost potravin jinde ve světě.

Když se ale podíváme na soběstačnost v mléce, v roce 2020 se pohybovala na hranici 117 %. Produkce mléka je dotována, zemědělcům jsou vypláceny příplatky z národních zdrojů. Bohužel, téměř 30 % takto podporovaného mléka se jako surovina vyváží do zahraniční a zpět se na náš trh vrací ve formě zpracovaných výrobků, takže přidaná hodnota zpracování zůstává za hranicemi. „Otázkou tedy je, zda podporu produkce z národních zdrojů nezacílit pouze na surovinu, která je zpracována v České republice a nikoliv vyvážena. Domácí zpracování surovin v tuzemsku by nepochybně výrazně pomohlo zvýšení žádané soběstačnosti a snížení závislosti na dovozech“, dodala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Ať již hovoříme o potravinové soběstačnosti, potravinové bezpečnosti či snížení závislosti na dovozech, cílem musí být kvalitní a cenově dostupné potraviny. Podporujme lokálnost, vyhýbejme se vysoce zpracovaným produktům a velmi levným nekvalitním dovozům ze zahraničí.

Posilujme soběstačnost u všech možných komodit, ne ve smyslu soběstačnosti v jednotlivých položkách, ale ve smyslu zajištění potravin pro obyvatele v době krize. Podporujme nejvíce ohrožené komodity a obory formou dotací. Nesnižujme produkci tak, aby docházelo k dalšímu zdražování potravin. Potraviny musí být strategickou surovinou, chraňme svůj trh s potravinami. Nezapomínejme na nové technologie a inovace, které zlevňují zemědělskou i potravinářskou výrobu.

Tisková zpráva k dispozici zde.

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

tisková mluvčí Helena Kavanová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

Jednotný trh zahrnuje 27 členských států EU a několik dalších zemí má k němu přístup do určité míry. Čtyři další země, které jsou zároveň také členové Evropského sdružení volného obchodu, mají téměř kompletní přístup: Island, Lichtenštejnsko a Norsko skrze Evropský hospodářský prostor a Švýcarsko skrze svoje bilaterální smlouvy s EU. Gruzie, Moldavsko a Ukrajina mají přístup k vnitřnímu trhu EU skrze Hlubokou a komplexní zónu volného obchodu, avšak bez možnosti volného pohybu pracovníků.

Evropský jednotný trh, vnitřní trh nebo společný trh v rámci Evropské unie je prostorem bez vnitřních hranic, v němž platí téměř volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, který je definován Maastrichtskou smlouvou. Tato koncepce je východiskem dalších jednotlivých politik Evropské unie, které na společný trh navazují a mají za cíl dále naplňovat cíle čtyř svobod. Společný trh je obecně vymezen v části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie a posléze v příslušných aktech sekundárního unijního práva a dalších pramenech.

Praha 12. května (ČTK) - Sněmovna ani dnes nestihla ve vyhrazeném čase dokončit úvodní kolo debaty o vládní novele, která rozšiřuje působnost zákona o významné tržní síle i na menší podniky než dosud. Poslanci o ní poprvé začali jednat na začátku dubna, dnes se k ní vrátili, ale ve 13:00 jednání přerušili. Stejně jako předtím dnes poslanci opozičního hnutí ANO vyjadřovali své výhrady k návrhu a pochybovali o tom, zda novela zákon zlepší. Zákon má především chránit dodavatele potravinářského zboží do velkých obchodních řetězců.

Poslanec ANO Karel Tureček již minule navrhl vrátit zákon vládě k dopracování. Je to jen jiná forma zamítnutí. Již dříve řekl, že pokud novela zákona projde v navrhovaném znění, zhorší postavení firem působících v zemědělském a potravinářském řetězci. Poslanec ANO David Pražák dnes řekl, že zákon neřeší mezinárodní obchodní řetězce, kde se nekalé praktiky vyskytují.

Poslankyně a poslanci ANO dnes také vyzývali ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), aby v rozpravě vystoupil a odpověděl na jejich dotazy. Vyzvala ho k tomu třeba předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. "Mě by to hrozně zajímalo jaký máte hlas," řekla a podotkla, že to řekla na odlehčenou. "Hlas má příjemný. Proč nemluví, nevím," uvedla její stranická kolegyně Margita Balaštíková. "Pokud děláte funkci, na kterou nemáte, tak se té funkci vzdejte," doporučila mu poslankyně ANO Berenika Peštová. Předseda zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že k tomuto tématu svolal pracovní jednání, kam pozval i poslance ANO. Podle něj ale této příležitosti nevyužili

Podle vládního návrhu, který vychází z evropské směrnice, mají mít nově významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi 50 milionů korun za poslední účetní rok. Dosud zákon předpokládal, že významnou tržní sílu má podnik s obratem nad pět miliard korun. Ze zákona v případě jeho schválení zmizí dosavadní ustanovení, které definovalo významnou tržní sílu.

Podle nynějšího znění zákona je to takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významná tržní síla se nově bude posuzovat podle obratu odběratele vůči obratu dodavatele.

Vláda navrhovala, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně v prvním čtení. Tento postup vetovaly opoziční kluby ANO a SPD. Schillerová to zdůvodnila potřebou podrobné debaty ve výborech. Zatímco ANO navrhlo prodloužit lhůtu pro projednání zákona ve výborech o 20 dnů, zpravodaj a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ji chce naopak o 30 dní zkrátit.

Sněmovna dnes začala jednat až v 11:00 kvůli avizovaným přestávkám na porady opozičních klubů. Sněmovna poté kromě jiného v úvodním kole podpořila například smlouvu o vydávání mezi Českem a Austrálií nebo smlouvu o sociálním zabezpečení mezi Českem a Brazílií. Odpoledne jsou na programu pravidelné ústní interpelace na členy vlády. Po interpelacích je svolána mimořádná schůze k informacím vlády o růstu cen potravin.

nlm jw

České Budějovice 12. května (ČTK) - Květový med, hovězí maso nebo nakuřovaný pivní speciál získají letos ocenění Regionální potravina Jihočeského kraje. Z 60 nominovaných výrobků od 25 producentů vybrala komise osm. Ocenění se v letech před pandemií předávala na slavnostech v Holašovicích nebo českobudějovickém agrosalonu Země živitelka, letos zatím není místo ani termín ocenění daný, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Miroslav Bína.

Ceny dostanou hovězí maso ze Zemědělského družstva Bělčice, vepřové z Řeznictví Dědouch, selský tvaroh z farmy Struhy na Písecku, bio kefír firmy Bemagro, pagáč ze Soběslavské pekárny, rakytníkový dezert Jany Vlachové, pivní speciál soběslavského pivovaru a květový med, který vyrábí František Vostoupal na Táborsku.

"Logo Regionální potravina na našem výrobku je pro nás skvělý marketingový nástroj při propagaci naší značky. Díky ocenění se dostáváme více do povědomí lidí, protože značku Regionální potravina naši zákazníci často znají a preferují," řekla Michaela Dubová ze Statku Horní Dvorce. Cenu získal třeba v roce 2019, loni uspěl i v soutěži Farma roku. Statek Horní Dvorce denně vyrobí 70 kilogramů ovčích sýrů, jde také o jediný šlechtitelský chov ovcí lacaune v zemi.

Do letošního ročníku se v kraji přihlásilo šest nových producentů, pět z nich získalo cenu. "Oproti loňsku se přihlásilo i více výrobců. Z 60 výrobků se nám nepodařilo vyhlásit kategorii Ovoce a zelenina. Produkce v této kategorii je ovlivněna sezónností a ještě vlastně nenarostlo ani neuzrálo, vzhledem k tomu nebyl přihlášený žádný výrobek," uvedl v tiskové zprávě krajský koordinátor soutěže Adolf Boháček.

Značku mohou získat producenti zemědělských a potravinářských výrobků, kteří mají nejvýš 250 zaměstnanců. Regionální potravina je projektem ministerstva zemědělství, podporuje malé a střední potravináře. Dosud dostalo cenu 415 výrobků od 318 firem. Značku lze zdarma využívat čtyři roky. Soutěží se ve všech krajích s výjimkou Prahy.

vkc dr

Online seminář zaměřený na praktické informace, jak oslovit a získat zákazníky z různých evropských trhů, nejčastější chyby při prezentaci firmy, ale i tipy pro správnou volbu exportních trhů – ŽIVĚ.

Anotace:

• Oslovení zahraničního klienta/obchodního partnera – úvodní komunikace (emailová, telefonická)
• Příprava marketingových materiálů firmy
• Důležité úpravy webových stránek (jazyková mutace apod.)
• Prezentace firmy při obchodním jednání
• Tipy pro popis vaší konkurenční výhody
• Volba správného trhu / trhů pro váš výrobek či službu
• Náklady při vstupu na zahraniční trhy
• Účast na veletrzích 
• A další tipy i nejčastější chyby při exportu
• Otázky a odpovědi

Praktické příklady se budou týkat různých zahraničních trhů, např. Německa, Španělska, Rumunska, Rakouska, balkánských zemí.

Přednášejícími jsou bývalí ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade, kteří mají bohaté zkušenosti s exportem na evropské trhy.

Možnost registrace a více informací k dispozici zde.

Autor: Svaz prumyslu a dopravy ČR

Zdroj: https://www.spcr.cz/kalendar-akci/detailudalosti/3700/seminare/online-seminar-jak-uspet-na-evropskych-trzich-prakticke-tipy-pro-export

Po osmi a půl letech Ministerstvo životního prostředí aktualizuje „Plán odpadového hospodářství České republiky (POH ČR) pro období 2015-2024 s výhledem do roku 2035“. Naplňuje tím povinnost ze zákona o odpadech, zahrnovat do POH ČR zásadní změny odpadové legislativy na české a evropské úrovni. Díky aktualizaci je nyní tento strategický materiál odpadového hospodářství v souladu s loňským balíčkem odpadové legislativy i Operačním programem Životní prostředí 2021+.

“Do POH ČR jsme potřebovali nově zakomponovat veškeré cíle novelizovaných evropských směrnic a nového zákona o odpadech, zákona o výrobcích s ukončenou životností a novely zákona o obalech. Bylo nezbytně nutné do něj zahrnout i současné cíle pro komunální odpady, obaly a další toky. Bez aktualizace Plánu odpadového hospodářství by také nebylo možné čerpat prostředky na proměnu odpadového hospodářství nového Operačního programu Životní prostředí 2021+. Tímto ale naše práce na Plánu odpadového hospodářství nekončí, již v letošním roce zahájíme přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025–2035, který bude platit od ledna 2025,” vysvětluje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Praha 11. května (ČTK) - Do příštího jednání za týden vláda Petra Fialy (ODS) přerušila diskusi o žádosti ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o půl miliardy korun na potraviny, které má dostat na nákupy Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že příští týden vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.

Nekula před zasedáním řekl, že chce nákupy státu zvýšit "železnou rezervu" potravin. "Tak jak navyšujeme zásoby zemního plynu a ropy, tak je potřeba podpořit oblast potravin," uvedl s tím, že výčet jednotlivých položek je tajemstvím. Nejde přitom podle něj jen o obilniny, o jejichž dostupnosti ve světě se spekuluje kvůli konfliktu na Ukrajině.

Potraviny v Česku zdražují. Dubnový meziroční růst byl vyšší než v březnu. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je v nejbližších měsících pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií i potravin. "V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná," uvedl v úterý.

Nekula už dříve uvedl, že velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Rovněž řekl, že si přeje rovnoměrné rozložení zisku mezi obchodníky, výrobce potravin a zemědělce.

jzf rem jw rdo

Poslední šance se přihlásit. Legislativa v Česku, v Německu, na Slovensku a její aktuální stav. Co nás čeká a co nás nemine? Co se děje? Jaké problémy nás mohou potkat? Spousta otázek a správný čas spoustu odpovědí. 
 
Vzdělávací akce zaměřená na požadavky kladené obalovou environmentální legislativou. Seminář je zacílen ze­jména na aktuální situaci v Česku, v Německu a na Slovensku. Co se děje a kam směřujeme? 

Vzdělávací akce zaměřená na požadavky kladené obalovou environmentální legislativou. Seminář je zacílen ze­jména na aktuální situaci v Česku, v Německu a na Slovensku. Co se děje a kam směřujeme? 

Těšíme se na vás!

Dovolujeme si Vás dne 14. června 2022 pozvat na seminář/webinář věnovaný marketingu, sociálním sítím a strategiím v potravinářství. Místo a forma konání bude upřesněna před konáním akce.

NA SEMINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Pozvánka včetně programu zde. Součástí přílohy jsou pokyny pro účastníky.

• Čeští spotřebitelé mají stále větší zájem o udržitelnou produkci potravin, často jim však chybí informace

   

• Nová evropská legislativa si klade za cíl ochránit obyvatele před „zelenými dezinformacemi“

• Na potřebě nové české legislativy a rozšiřování nabídky udržitelných potravin v obchodech se shodli účastníci odborné konference

Praha 11. května 2022 – Na potřebě spolupráce státu a hospodářských subjektů při zelené transformaci se shodli účastníci odborné konferenci nazvané „Obchod s potravinami a trvalá udržitelnost“, která se uskutečnila pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva životního prostředí ČR, Zastoupení Evropské komise v ČR a za podpory Rady kvality ČR.

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2022 již devátý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci. Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií: a) Bezpečnost a kvalita potravin; b) Reformulace roku; c) Potraviny pro zvláštní výživu. Hodnocení probíhá ve dvou skupinách podle velikosti podniku přihlašovatele: a. mikro nebo malý podnik; b. střední a velký podnik. Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2022. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2021, k upřesnění došlo v článku "Podmínky soutěže", odstavci 3, kam byla doplněna věta "V rámci jedné přihlášky lze přihlásit výrobkové řady se stejnou charakteristikou".

Zdroj: http://soutez.foodnet.cz/index.php/aktuality/86-vyhlaseni-9-rocniku-souteze-cena-potravinarske-komory-cr-o-nejlepsi-inovativni-potravinarsky-vyrobek-brezen-2022

Praha 10. května (ČTK) - Ekologické organizace v otevřeném dopise vyzývají ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a ministryni životního prostředí Alenu Hubáčkovou (oba KDU-ČSL), aby Česko výrazně posílilo ekologické ambice zemědělských politik. Shodují se tak s připomínkami Evropské komise (EK) k plánu dotací na období mezi lety 2023 až 2027, uvedly organizace v dnešní tiskové zprávě. Ekologové chtějí hlavně posílit ochranu půdy nebo biodiverzity.

Společnou výzvu ministrům odeslalo Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická, organizace Čmelák, spolek Živá voda a zástupce Světového fond na ochranu přírody (WWF). Ministry a vládu vyzývají k tomu, aby i přes současnou složitou bezpečnostní, ekonomickou a polickou situaci nedošlo k potlačování environmentálních opatření. Odvolávají se také na stanovisko, které podepsalo téměř 700 vědců z mezinárodní komunity, kteří vládu také vyzývají k posílení environmentálně šetrného hospodaření a produkce potravin.

"Využijte připomínek Evropské komise, které jdou správným směrem, a proveďte změny, které pomohou připravit naši krajinu na dopady klimatických změn a zastavit úbytek biodiverzity a degradaci půdy," stojí ve společném dopise. Ekologické organizace požadují hlavně změny v nastavení takzvaných ekoschémat, která mají motivovat zemědělce k šetrnějšímu zacházení s půdou a na které má směřovat přes 30 miliard korun.

Požadují například lepší ochranu povrchových vod pomocí vegetačních pásů na orné půdě. Současný návrh pravidel nevyžaduje vyšší než třímetrové. Podle ekologů by měla ekoschémata požadovat minimálně šestimetrový zatravněný či speciálně osetý pás. Požadují také větší podíl neprodukčních ploch na orné půdě kvůli ochraně přírodních druhů a druhové rozmanitosti

"Zemědělské dotace mohou pomoci, ale mohou také škodit. To se bohužel dnes ukazuje na zoufalém stavu biodiverzity v zemědělské krajině či množství pesticidů v podzemních i povrchových vodách,” uvedl Martin Rexa z Hnutí Duha. Václav Zámečník z České společnosti ornitologické upozornil na to, že od vstupu ČR do EU v roce 2004 se o třetinu snížila početnost běžných ptačích druhů i přesto, že podpora biodiverzity je stále větší prioritou Společné zemědělské politiky EU.

Změny v nastavení zemědělských dotací požadují také Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Na rozdíl od ekologů ale kritizují to, že řada environmentálních požadavků EK jde přímo proti produkci potravin. Ekologické organizace, stejně jako komora i svaz, ministrovi vzkázaly, že jsou připraveni o připomínkách EK jednat. Ekologové také podporují meziresortní spolupráci mezi ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí. Česko od EK obdrželo 33 klíčových připomínek zhruba 300 technických komentářů, se kterými se musí vypořádat.

zaz rdo

Rozhovor s prezidentkou Potravinářské komory České republiky Danou Večeřovou o rostoucích cenách potravin, energeticky náročných výrobách, dočasném krizovém rámci EU a dalších souvisejících tématech.

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10101491767-studio-ct24/222411058250510/?fbclid=IwAR35dr9mLGX_RYwIrwzOPlMhmAo9DkZbNKLxjlvoIVh8mleQJ4YTJS-hAAI

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled v oblasti využívání e-commerce (elektronického obchodování) ve vybraných teritoriích.

Zajímá Vás, jak se vyvíjí elektronické obchodování na trzích jednotlivých teritorií? Jaký sortiment zboží se touto formou prodává a jaký způsob dopravy k zákazníkovi se nejvíce používá?

Odpovědi na tyto a další otázky Vám poskytne tento webinář organizovaný Ministerstvem zemědělství České republiky.

Webinář proběhne prostřednictvím MS Teams v českém a částečně anglickém jazyce.

Účast je zdarma.

Zájemci o účast se mohou přihlásit přes formulář do 17. května 2022. Odkaz na akci Vám bude následně zaslán na Vaši emailovou adresu. V případě, že se nelze přihlásit přímo odkazem ve formuláři, zkopírujte hypertextový odkaz rovnou do Vašeho internetového prohlížeče.

Plánovaný program:

« zobrazit celé »

Poznámka: Účastí na webináři souhlasíte s tím, že bude nahrávaný - záznam webináře je určen pouze pro interní potřebu MZe.

Zdroj: MZe ČR

Vážená paní kolegyně, vážený pane kolego,

dovolujeme si Vás upozornit, že na webových stránkách letošního 50. ročníku Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin CzechFoodChem 2022, který se bude konat ve dnech 23.-25. 5. 2022, byl zveřejněn Kompletní seznam a aktuální program všech typů přednášek. Již dříve anoncovaný soubor plenárních přednášek byl rozšířen o Stanovení kovových nanočástic v potravinách od prof. R. Koplíka, které bude na programu ve středu 25. 5. 2022.

Připomínáme rovněž, že last-minute postery je možné stále přihlašovat přes Přihlášku příspěvku, a to do 12. května 2022.

Dosud nepřihlášené zájemce si dovolujeme upozornit, že termín pro registraci účastníků je prodloužen až do 12. května 2022.

Informace o symposiu v kostce naleznete zde a podrobněji na jiných místech webové stránky www.czechfoodchem.cz.

Těšíme se na Vaši účast.

Karel Cejpek

za organizační výbor symposia

Evropská komise dne 03/05/2022 publikovala data o zemědělsko-potravinářského obchodu v EU. Obchod v lednu 2022 dosáhl hodnoty 28,3 miliardy EUR, což je o 25 % více než za stejné období v roce 2021. Hodnota exportů se navýšila o 16 %, zatímco importy o 38 %. Největší navýšení vývozu bylo zaznamenáno do Velké Británie, USA a Číny, které dohromady tvoří 40 % všeho exportovaného zemědělsko-potravinářského zboží. Naopak nejvíce importů je z USA, Brazílie, Velké Británie a Ukrajiny.

Více informací zde.

Autor: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Praha 6. května (ČTK) - Podle odhadů některých zpracovatelů masa v Česku chybí v současné době až pět tisíc řezníků, důvodem je podle nich především klesající zájem mladých lidí o učňovský obor řezník-uzenář. Počty absolventů přitom nedokážou pokrýt poptávku po těchto zaměstnancích. Podle dat Národního ústavu pro vzdělávání tento obor loni absolvovalo 83 lidí, v roce 2020 bylo absolventů 59. Odhad počtu řezníků, kteří chybí v českých firmách, vychází podle výrobců z údajů Českého svazu zpracovatelů masa. Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK.

V Česku je 24 škol, které nabízí obor řezník-uzenář. Výrobci masa však upozorňují na to, že oboru zpracování masa se v současnosti nejvíce věnuje generace dnešních čtyřicátníků a nejčastěji se řemeslo drží v rodině, kde se předává mezi generacemi. "V posledních letech zájem o učňovské obory spíše klesal a ani řezníci a uzenáři nejsou výjimkou,“ řekl dnes ČTK František Kopal z firmy Maso-Profit.

Nedostatek zaměstnanců v oboru sleduje dlouhodobě i Potravinářská komora ČR. Podle mluvčí komory Heleny Kavanové firmy často nedostatek zaměstnanců řeší pomocí pracovníků ze zahraničí, ve firmách pracují například lidé z Mongolska.

Školy se snaží přilákat uchazeče zapojením do praxe ve firmách. "Každý druhý týden mají žáci prvního ročníku praxi šest hodin, druhého a třetího pak sedm hodin denně," uvedl vedoucí odborného výcviku na Střední odborné škole a středním odborném učilišti Polička Lubor Havlík.

Podle mistra ze Střední odborné školy obchodu, řemesel a služeb Ústí nad Labem Jana Málka je úbytek řezníků spojený také se změnou stylu života na vesnicích. "Lidé už nemají doma na dvorku prasata a další zvířata. Dřív je měl doma prakticky každý," uvedl. Zaměstnavatelé se snaží přilákat novou generaci lidí k oboru zlepšováním podmínek zaměstnanců. "Naše firma jim nabízí dotované obědy, motivační příplatky, třináctý plat, penzijní připojištění a další benefity. Pro některé máme i podnikové ubytování," uvedla personální ředitelka společnosti MU Polička Markéta Uttendorfská.

Podle informačního systému infoabsolvent.cz bylo loni v dubnu pouze osm nezaměstnaných absolventů oboru řezník-uzenář, v roce 2020 to byli jen tři absolventi. Ze skupiny oborů potravinářství a potravinářská chemie je nejvíce absolventů v oboru cukrář, který loni absolvovalo 1078 lidí z celkem 1356 absolventů této skupiny oborů, kde je také obor pekař nebo výrobce potravin.

Subjekty, které se v tuzemsku věnují zpracování masa, eviduje Státní veterinární správa (SVS). Podle jejích posledních údajů je v Česku aktivních 1860 subjektů zpracovatelů tzv. červeného masa a 666 zpracovatelů drůbeže.

zaz mha

Pozvánka

Podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) postupují členské státy poměrně pomalu v plnění sedmnácti tzv. Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) OSN. Aktuálně tak nejvyspělejší státy světa prozatím splnily nebo se blíží splnění pouze u čtvrtiny z nich. Česká republika podle této studie dosáhla 17 ze 128 hodnocených podcílů, v dalších 9 je na dobré cestě, aby je splnila do roku 2030. 

Mezi silné stránky ČR patří dle závěrů studie OECD představené minulý týden relativně nízká příjmová nerovnost a chudoba v důsledku hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Výdělky v ČR přesto zůstávají pod průměrem OECD a přibližování se k průměru OECD se zastavuje v důsledku slabého růstu produktivity práce způsobených současným krizemi. Z hlediska životního prostředí je v nejnovější studii Česká republika kladně hodnocena v oblasti vody a biologické rozmanitosti.

Česká republika by naopak dle OECD měla více usilovat o řešení nerovných příležitostí pro menšiny a problematiky rovnosti žen a mužů. Ženy jsou v ČR nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích ve veřejné i soukromé sféře i v parlamentu. Česká ekonomika patří k energeticky a uhlíkově nejnáročnějším v OECD. Dalšími výzvami jsou např. znečištění ovzduší v důsledku energeticky náročných průmyslových aktivit a rostoucí silniční dopravy, materiálová náročnost ekonomiky a spotřeba dusíkatých hnojiv, která vysoce překračuje průměr OECD. V zemích OECD je všeobecně zajištěn přístup k základním veřejným službám, včetně vzdělání a zdravotní péče. Podařilo se také vymýtit extrémní chudobu a dosáhnout nízké mateřské a kojenecké úmrtnosti. Mezi slabé stránky členských zemí v rámci plnění Agendy 2030 byly ve zprávě uvedeny nerovnosti, ztráta důvěry v instituce a vysoký tlak na životní prostředí. Zejména v oblasti změny klimatu a ztráty biologické rozmanitosti čelí země OECD urgentním výzvám, které se prozatím nedaří dostatečně efektivně řešit.

OECD ve svých zprávách nehodnotí dosavadní úspěchy, ale zaměřuje se především na vzdálenost, které jednotlivé státy dělí od globálních cílů stanovených pro rok 2030. Průměrně země dosáhly nebo mají blízko k dosažení alespoň čtvrtiny z hodnocených podcílů u 12 z celkových 17 cílů udržitelného rozvoje. U 21 podcílů, týkajících se především rovnosti mužů a žen (SDG 5), ochrany klimatu (SDG 13) a nerovností (SDG 10), se dosavadní pokrok ukazuje jako zcela nedostatečný.

Celou letošní studii naleznete na tomto odkazu
Profil ČR naleznete na tomto odkazu

Kontakt pro média:
Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Autor: MŽP ČR

Zdroj: https://www.mzp.cz/cz/news_20220506_zeme_oecd_naplnuji_pouze_ctvrtinu_globalnich_cilu_udrzitelneho_rozvoje