Systém Nutri-Score je v současné době asi nejznámějším představitelem výše zmiňovaného označování. Systém převádí nutriční hodnotu potravinového produktu do jednoduchého kódu v podobě semaforu skládajícího se z pěti písmen A-B-C-D-E a současně pěti barev od zelené po červenou. Právě jednoduchost systému je jeho největší slabinou. V přiloženém dokumentu se odborná skupina pod vedením doc. Ing. Jiřího Bráta, CSc. Pokusila shrnout silné a slabé stránky celého systému a navrhla možná zlepšení.

Dokument vznikl v rámci odborné skupiny při České technologické platformě pro potraviny.

Dokument k dispozici zde. K dispozici také anglická verze.

Zásoby v potravinových bankách, tedy skladech potravin pro potřebné, se ztenčují. Doplnit je má chystaná potravinová sbírka, která je plánovaná na 20. listopadu. Lidí ochotných pomoci přibývá. Ale roste i počet těch, kteří si pro jídlo do skladů chodí.

Důchodci, samoživitelé nebo nezaměstnaní lidé jsou nejčastějšími klienty potravinových bank. Kvůli situaci spojené s covidem-19 je o tyto služby velký zájem. Například ve středočeských Modleticích je sklad plný zhruba z jedné pětiny.

„Určitě chybí základní trvanlivé potraviny jako rýže, těstoviny, polévky v pytlíku, dětská výživa, ale i základní drogerie,“ prozradila ředitelka Potravinové banky Central Dana Růžičková.

„Můžete přispět hned několik způsoby. Ten úplně nejjednodušší je přijít 20. listopadu nakoupit. V tuhle chvíli je zapojeno více než 1300 obchodů,“ radí ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

V obchodech budou připraveni potraviny převzít dobrovolníci v zelených zástěrách. Potravinová banka pak zajistí distribuci k potřebným. „Pokud by se někteří dobrovolníci chtěli přihlásit, tak ideálně maximálně do konce tohoto týdne,“ vyzývá Láchová.

„My se účastníme těchto sbírek s našimi zákazníky už od samého počátku. Naše prodejny darují v průběhu roku každý den potravinovým bankám neprodané potraviny,“ uvedl mluvčí obchodního řetězce Albert Jiří Mareček.

Na internetu startuje sbírka už za týden. „Začínáme 16. listopadu, končíme 30. listopadu. Budeme přidávat potravinovou pomoc nad rámec toho, co u nás nakoupí zákazníci,“ prozradila mluvčí online supermarketu Rohlik.cz Denisa Morgensteinová.

Na výběr je z několika typů balíčků pomoci. „Základní potravinová pomoc, rozšířená, máme balíčky i pro miminka nebo i potřeby do domácnosti. Zákazníci mohou tyto poukázky využít i bez nutnosti dalšího nákupu,“ vysvětluje Morgensteinová.

Listopadovou sbírkou ale pomoc nekončí. Před Vánocemi dostanou potřební od jednoho z obchodních řetězců speciální dárek. „Letos na Vánoce darujeme milion porcí potravin pro potřebné. Od čerstvých potravin, jsou tam jak mléčné, tak masné výrobky, až po ovoce a zeleninu. Darovali jsme deset dodávek na převoz čerstvého, mraženého a chlazeného zboží,“ uvedl Mareček.

Trvanlivé potraviny může potravinovým bankám darovat kdokoliv. Nepřijímají ale domácí výrobky.

Zdroj: SOCR ČR

Link: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/potravinovym-bankam-dochazeji-zasoby-lide-mohou-pomoci-ve-sbirce

Brno 9. listopadu (ČTK) - Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stáhnout z prodeje mladá vína. Důvodem je špatné označení lahví. ČTK to řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Ředitel vinařského fondu Jaroslav Machovec uvedl, že je to velká škoda, protože vína jsou v pořádku a kvalitní a stala se administrativní chyba. Kopřiva potvrdil, že vína jsou z bezpečnostního hlediska v pořádku.

Na situaci upozornil server lidovky.cz. Vína nesla označení mladé moravské zemské víno. "Mladá vína mají chráněné označení původu, tudíž se na ně vztahuje podmínka zatřídění. Znamená to, že vína musí projít hodnoticí komisí, která stanoví, zda splňuje parametry. U zemských vín tato podmínka není," uvedl Kopřiva. Mladá vína přitom hodnoticí komisí neprošla. "Jsou dva možné postupy. Buď se vína označí jinak než mladá, tím pádem nebude potřeba splnit kategorii zatřídění. Nebo se vína ponechají mladá, ale bude se muset provést zatřídění," řekl Kopřiva.

Podle Machovce by se stejně v případě zatřídění musela měnit etiketa, protože už by to byla vína jakostní. "Je to administrativní chyba, ne něco, co se týká kvality nebo bezpečnosti. Jsem přesvědčený, že vína jsou kvalitní a v pořádku," řekl Machovec. Dodal, že celá situace s přeznačením bude pro vinaře finančně náročná.

Kopřiva uvedl, že inspekce nezjistila jakostní a bezpečnostní vady. "Pokud subjekty budou postupovat korektně na základě upozornění, tak nepočítáme se zahájením správního řízení," dodal Kopřiva.

Podle Lidovek tisíce lahví mladých vín, tedy prvních vín z letošní sklizně, museli vinaři rychle stáhnout z regálů řetězce Kaufland a některých dalších obchodníků. Mladá vína, která jsou už několik týdnů hotová, lze prodávat dříve než víno s označením Svatomartinské, které přijde na trh 11. listopadu.

hor gcm

Praha 9. listopadu (ČTK) - Výroba masa v Česku ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,3 procenta na 115.574 tun. Na nárůstu se podílelo hlavně drůbeží maso. Přímý nákup mléka naopak klesl o 1,5 procenta na 764,4 milionu litrů. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle zemědělských organizací je u mléka a prasat problém s nízkou výkupní cenou.

"Ve 3. čtvrtletí pokračoval mírně rostoucí trend celkové výroby masa. Mezi jednotlivými druhy však byly zaznamenány rozdíly," sdělila Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Výrazněji stoupla jen výroba drůbežího masa, a to o 3,7 procenta na 45.413 tun. Vepřového masa bylo také vyrobeno více než loni za stejné čtvrtletí, ale produkce stoupla jen o 0,3 procenta na 52.915 tun. Oslabila naopak výroba hovězího, která se meziročně snížila o 1,8 procenta na 17.217 tun.

Podobný byl také vývoj porážek zvířat. Ve 3. čtvrtletí bylo na jatkách poraženo zhruba 55.900 kusů skotu, což bylo meziročně o 1,9 procenta méně. Výrazně - o více než osm procent na asi 5400 kusů - poklesly porážky jalovic. Ubylo i porážek krav o 2,7 procenta na 24.700 kusů. Porážky prasat naopak oproti loňsku stouply o 1,3 procenta na přibližně 575.400 kusů. Rozdíl v míře nárůstu počtu poražených prasat a počtu tun vyrobeného vepřového masa je podle ČSÚ důsledkem mírného poklesu průměrné porážkové hmotnosti prasat.

Ceny jatečného skotu se meziročně zvýšily o 6,1 procenta. Nejvíce se zvedly ceny jatečných krav, a to o 9,1 procenta. Cena jalovic stoupla o 8,8 procenta a cena býků o 4,1 procenta. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 46,93 koruny za kilogram živé váhy nebo 85,41 koruny za kilogram v jatečné hmotnosti. Ceny jatečných prasat naopak oproti loňsku klesly o 6,5 procenta. V průměru činily 27,53 koruny za kilogram živé hmotnosti a 35,79 koruny za kilogram masa. "Bohužel pokračuje pokles cen vepřového a prodej tohoto masa ukazuje, že chovatelé po loňských zkušenostech s nezájmem o tuto komoditu raději prodávají zvířata dříve, než dorostou do optimální porážkové hmotnosti," uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

U cen jatečných kuřat byl zaznamenán růst, ale činil pouze 0,2 procenta. Výrobci prodávali jatečná kuřata první třídy jakosti v průměru za 22,88 koruny za kilo v živé váze.

Mléka bylo ve 3. čtvrtletí tohoto roku nakoupeno od tuzemských výrobců téměř 764,4 milionu litrů, z toho nákup mlékáren činil 664,4 milionu litrů. Zatímco celkový nákup mléka klesl oproti loňsku o 1,5 procenta, nákup ze strany mlékáren naopak stoupl o 1,6 procenta. Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně zvýšily o 7,8 procenta. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q činila ve 3. čtvrtletí 8,89 koruny a od začátku roku se podle ČSÚ drží na stabilní úrovni.

To je ale podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala stále problematická cena, protože výkupní ceny mléka se za posledních deset let v ČR skoro nezměnily. "Přitom vstupní náklady chovatelů dojnic rostou, stoupají ceny krmných směsí, energií nebo mzdové náklady. Problémem je také nedostatek syntetické močoviny AdBlue, která je nepostradatelná pro provoz moderních dieselových motorů splňujících emisní normu Euro 5 a vyšší. Jen na svoz mléka je podle odhadu Českomoravského svazu mlékárenského třeba měsíčně 97.000 litrů AdBlue," vysvětlil Doležal. Podle Píchy cena stále nedosahuje nákladů.

Dovoz hovězího masa do Česka z ciziny stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta na 10.778 tun a vývoz klesl o 15,7 procenta na 2992 tun. Dováženo bylo hovězí maso nejčastěji z Polska, Nizozemska a Německa a vývoz směřoval především na Slovensko, do Nizozemska, Rakouska a Polska. Dovoz vepřového masa vzrostl o 3,7 procenta na 69.308 tun a vývoz mírně klesl o 1,8 procenta na 8814 tun. Vepřové se dováželo jako tradičně hlavně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie a vyváželo se většinou na Slovensko. Dovoz drůbežího masa klesl o 11,4 procenta na 25.122 tun a vývoz vzrostl na o 24,6 procenta na 5169 tun. Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska.

Dovoz mléka a mléčných výrobků klesl meziročně o 1,8 procenta na 74.800 tun a vývoz se snížil o 1,3 procenta na 287.100 tun. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, a to převážně sýry, a také z Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.

Živého skotu se vyvezlo 53.500 kusů, což bylo ve srovnání s loňskem o 9,4 procenta méně. Vývoz prasat určených k porážce stoupl o rovná tři procenta na 65.700 kusů. Vývoz živých kuřat a slepic pro produkci masa dosáhl 6743 tun, což bylo meziročně asi o čtvrtinu více a odpovídá to jedné desetině čtvrtletní produkce tohoto masa v Česku. Objem vývozu jednodenních kuřat stoupl o 8,7 procenta na 22,6 milionu, což bylo téměř 40 procent všech vylíhnutých kuřat ve 3. čtvrtletí.

ver drh mal mha

Ve velkém sále Národní zemědělské muzeum Praha se dnes konala Výroční konference Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny s názvem Cesta potravinářského průmyslu směrem k udržitelnosti. Konferenci moderoval Vratislav Janda, předseda Výboru. Program byl nabitý, v prvním bloku vystoupil Vratislav Janda z Nestlé , Miroslav Koberna z Potravinářská komora České republiky, Martin Štěpánek z Ministerstvo zemědělství České republiky, Vladislav Smrž z Ministerstvo životního prostředí, Zbyněk Kozel ze společnosti EKO-KOM, a.s. a Tomáš Prouza ze Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

 Děkujeme, že jste se této akce zúčastnili. A pokud ne...budeme se těšit příští rok!

Dobrý den z Impact Hubu,

Kdybyste měli možnost ovlivnit pozitivní změnu v nadnárodní firmě, šli byste do toho?

Na českém trhu už najdete vegetariánský řízek, burger, brzy i vegetariánského tuňáka.

Teď z nich mohou být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin u nás. Rozhodli jsme se společně s Nestlé, které už řadu Garden Gourmet vyrábí, spojit síly a podívat se, jak můžeme kompenzovat zátěž na životní prostředí.

A tak vzniká 3-týdenní online program pro jednotlivce, organizace, startupy, veřejnost i výzkumníky. Vytvoříme řešitelské týmy, které přijdou s inovativním nápadem jak zmírnit uhlíkovou stopu v oblasti potravin. Oslovujeme Vás, protože si myslíme, že jste ti praví se této výzvě s námi postavit! Přidáte se?

Celá akce vzniká ve spolupráci Impact Hub, EIT Food a Nestlé. Říkáme tomu Challenge Lab.

Pro koho je výzva určena?

• Týmy i jednotlivce
• Studenty, čerstvé absolventy
• Experty v oblasti potravinářského průmyslu, obalů, zpracování odpadů
• Marketingové a PR nadšence
• Výživové poradce
• Zapálené programátory, výzkumníky a vývojáře
• SMEs, startupy
• Každého, kdo rád vyvíjí a zkouší nové věci, baví ho oblast jídla a potravin

Co můžete získat?

• Setkání s lidmi z oboru
• Individuální konzultace s odborníky, nové kontakty, inspiraci a know how
• Propojení s Nestlé - navázání dlouhodobé spolupráce
• Finanční výhra (2000 EUR)

A jaké témata budeme řešit?

• Obaly: Jak snížit uhlíkovou stopu obalových materiálů?
• Zpracování odpadu: Jak dosáhnout snížení uhlíkové stopy výrobku pomocí efektivnější práce s odpadem? (Předcházení/opětovné využití)
• Spotřebitelé: Jak komunikovat se spotřebiteli a vzdělávat je tak, aby se orientovali v údajích o uhlíkové stopě produktů a toto kritérium se pro ně stalo zásadním při výběru potravin?

Jaká je časová náročnost?

Předpokládaná časová kapacita je cca 5-10 hod. týdně, záleží však na vás - kolik do toho dáte, tolik z toho můžete vytěžit.:)

Více o průběhu akce naleznete ZDE.

Článek o této události ZDE.

Jdete do toho s námi? Pokud ano, vyplňte prosím nezávaznou přihlášku. Po vyplnění vás budeme kontaktovat s dalšími informacemi.

Deadline pro přihlášení je do 14.11.

Pokud víte o někom, koho by naše výzva mohla zaujmout, přepošlete mu tento email.:)

V případě vašich dotazů neváhejte napsat nebo zavolat.

Z Impact Hubu zdraví,

Barbora

Barbora Puchlová

tel: +420 774 630 261

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdravý životní styl je základem primární prevence. Pomůže vám předcházet mnoha zdravotním problémům (často vznikajících na podkladě chronického zánětu), případně zlepšit ty, které se již projevily. Nikdy není pozdě udělat ve svém životě alespoň malé změny, které se odrazí na celkové kvalitě života.

Často tušíme, které potraviny jsou pro naše tělo dobré a které si dopřáváme „nad rámec“. Jedním z častých prohřešků je nadměrná konzumace potravin a nápojů s přidaným cukrem. Neznamená to, že si nemůžeme dopřát to, co nám chutná, ale vždy záleží na množství. Je dobré přemýšlet nad tím, co (a kolik) jíme a jak se cítíme.

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo data dokládající, že ceny potravin v Číně stoupaly každý říjnový týden. Nejvýrazněji rostou ceny zeleniny, jejichž produkce byla poznamenána nepřízní počasí ve významných produkčních oblastech.

Vláda dnes opětovně schválila návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků. Ten již jednou schválila, následně ale čekal ve Sněmovně na projednání více téměř 10 měsíců. Nyní tak zamíří, tentokrát do nově ustavené Sněmovny k projednání znovu. Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření - od úplného zákazu konkrétních jednorázových plastových výrobků, přes postupné omezování spotřeby jiných až po povinné příspěvky výrobců plastových výrobků na úklid obcí a měst. V případě zákazů umožňuje v souladu s evropskou legislativou doprodej zásob do nabytí účinnosti zákona, tedy do 1.7.2022.

„Obracíme se teď zejména na zákonodárce, aby zákon byl projednán co nejrychleji a ČR se vyhnula případným sankcím ze strany Evropské komise. Především ale tato nová legislativa přináší pozitivní změnu, tedy snížení nesmyslného nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, po které veřejnost volá a průmysl i obchod jsou na ni dlouhodobě připraveni. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, již dnes existuje řada opakovaně použitelných alternativ, a tak ročně můžeme uspořit milióny kusů jednorázových plastů. Kromě toho díky nové legislativě obce dostanou příspěvek na úklid veřejných prostor," doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákaz uvádění na trh se týká pouze části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Jen díky němu by se měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. kusů.  Zákaz, včetně doprodeje, by měl platit od 1. července 2022, kdy by měl zákon nabýt účinnosti. Vedle zmíněného zákazu přináší návrh výrobcům další povinnosti. Z pohledu zákazníků jde především o tu, která výrobcům ukládá informovat o správném zacházení s odpady, zejména bude platit pro odpady z hygienických pomůcek a tabákových výrobků.

Novinkou plynoucí z návrhu zákona bude také povinnost pro výrobce označovat výrobky z plastů. Evropská komise již na konci roku 2020 vydala nařízení týkající se jednotné podoby značení. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků. Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na úklidu cigaretových odpadků v obcích. Ke spolupráci výrobců s obcemi by mělo docházet prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. Plnění nového zákona budou kontrolovat, vzhledem k jeho široké působnosti, různé kontrolní instituce - Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

MŽP považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Naposledy takové projekty podpořilo dotacemi ve výši cca 60 milionů korun ( zde). Z nového programového období OPŽP 2021 – 2027 poputuje na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Přehled opatření, které zákon zavádí (PDF, 168 kB)

Otázky a odpovědi k zákonu

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: Vláda opětovně schválila zákon o jednorázových plastech, míří znovu do Sněmovny - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

Ve Španělsku dne 11. října 2021 schválila Rada ministrů návrh zákona o prevenci a plýtvání potravinami. Jedná se o normu, jejíž cílem je snížit množství nespotřebovaných potravin, které končí v odpadu, a podpořit jejich lepší využití.

Ministr zemědělství, rybolovu a výživy Luis Planas představil tento zákon jako cestu k napravení hned několika problémů v oblasti potravinářství ve Španělsku. Celkově má zákon za cíl vytvořit model osvědčených postupů, jak se vyhnout plýtvání potravinami. Ty mají být určeny prostřednictvím opatření v celém potravinovém řetězci, počínaje samotným procesem sklizně až po spotřebitelské návyky v domácnostech a restauracích. Hlavními dílčími cíli zákona jsou sociální spravedlnost, vývoj udržitelných potravinářských systémů a zefektivnění výroby se zaměřením na vývoj cirkulární ekonomiky a udržitelnost. Zákon vychází z myšlenky, že „není dražšího potravinářského výrobku než toho, který skončí v odpadu“.

Zejména by měl zákon pomoci k úsporám v hospodářství a ochraně životního prostředí. Vyhazování potravin je formou plýtvání jak prací zemědělců a farmářů, tak i přírodními zdroji používaných k výrobě. Zároveň díky němu dochází ke neúčelné spotřebě zdrojů jako je půda a vzniku zbytečných emisí do atmosféry.

Zákon rovněž cílí na nastavení etického a morálního pořádku. V roce 2020 se ve španělských domácnostech vyhodilo okolo 1 364 milionů kilo/litrů jídla, což činilo přibližně 31 kilo/litrů na osobu ročně. Aktuální snahou vlády je vyvolání sociální diskuze ohledně potřeby zdravého, udržitelného stravování, které bude zároveň chutné a finančně výhodné. Hierarchie využití potravin v plánech prevence staví na první místo možnost darování pro lidskou spotřebu. 

Španělská vláda prosazením tohoto zákona, který již existuje v zemích jako jsou Francie a Itálie, potvrzuje svůj závazek dodržovat cíle udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030. Konkrétně se jedná zejména o cíl pod číslem 12.3, jehož snahou je snížení plýtvání s potravinami na obyvatele ve světě na polovinu.  

V sektoru potravinářství se bude od 4.4. do 7.4. roku 2022 konat veletrh Alimentaria na výstavišti Gran Via v Barceloně, kde ZK Madrid připravuje český stánek. Případní zájemci se již mohou hlásit ZK Madrid. Více informací je k dispozici na odkazu: https://www.alimentaria.com/

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Španělsko.
Zdroj: InfoEspacial, elIndependiente, laSexta Online.

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/spanelska-vlada-prosadila-prvni-zakon-proti-plytvani-potravinami

Letos italští exportéři vyvezli o 13 % více potravin než v roce 2020.

Potraviny „Made in Italy“ zaznamenaly rekord v exportu, který v prvních sedmi měsících roku 2021 skokově narostl o 13 %. Na konci roku by měl vývoz dosáhnout historické hodnoty 50 miliard EUR.

Navzdory ztíženým podmínkám obchodní výměny dosahuje vývoz opravdu skvělých výsledků. Zvýšená poptávka po italském jídle byla tažena především návratem lidí k domácí přípravě pokrmů a vzhledem k oblíbenosti italské kuchyně spotřebitelé sahali právě po italských produktech.

Největším importérem italských potravin je Německo, dále následují USA, Francie a Velká Británie. Zajímavý nárůst poptávky byl zaznamenán na ruském trhu (19 %) a na čínském trhu (18 %).

„Italský zemědělsko-potravinářský průmysl prokázal odolnost vůči krizi a může hrát klíčovou roli pro celé hospodářství,“ řekl prezident Coldiretti Ettore Prandini a zdůraznil, že je možné dosáhnout ještě většího růstu vývozu potravin a vína „Made in Italy" a to například díky zlepšení infrastruktury, která by tak urychlila dopravu mezi jihem a severem země, ale také se světem. Národní plán obnovy, který zahrnuje mnoho projektů právě v oblasti infrastruktury, tak představuje jedinečnou příležitost, která pomůže Itálii ještě zvýšit konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu.

Zdroj: Coldiretti
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/export-italskych-potravin-lame-rekordy

Vietnam produkuje celosvětově 1/3 pepře a je bezkonkurenčně největším exportérem této komodity. Za jediný rok vyveze okolo 150 tisíc tun tohoto koření v hodnotě 27 miliard Kč.

Systém umožňuje vybrat potravinu a automaticky načíst povinné údaje pro označování ve 23 jazycích EU. Poskytuje odkazy na příslušná právní ustanovení a stávající vodítka. V případě údajů pocházejících ze směrnic EU informuje o vnitrostátních předpisech, které je transponují.

Food Labelling Information System (FLIS) (europa.eu)

Zdroj: MZe ČR

Vloni opět mírně vzrostlo celkové množství odpadů, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití. Stále se však skládkuje na plný plyn. 48 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (37,4 na 38,5 mil. t), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tis. t). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 % o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.

„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok(166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 % využito, z toho 86 % materiálově a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo až 10 % všech odpadů.

Komunální odpady

Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů.

Produkce a nakládání s odpady v roce 2020

Data o odpadovém hospodářství na webu MŽP

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: Odpadová data 2020: K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

ZVEME VÁS TÍMTO NA ONLINE SETKÁNÍ (á 30 min) ve středu 24. 11. 2021 od 9 hod do 16 hod.

Zemědělský diplomat, Ing. Vladimír Váňa, je připraven s Vámi prodiskutovat konkrétní témata, která Vás z daného teritoria zajímají.

INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE mají časovou dotaci á 30 min, proběhnou na platformě MS Teams. Účast je zdarma.

Pozvánku naleznete v přiloženém souboru.

Jídlo, nekonečně rozebírané téma, kterému přesto často nevěnujeme dostatek pozornosti. Někteří vtipkují, že pečlivěji vybíráme granule pro psa a make-up než vlastní večeři. Přitom právě stravování může mít v důsledku vliv i na mnohé další oblasti, než jsou naše chuťové buňky, ať už se jedná o ekonomiku, zdraví nebo životní prostředí. Posunou nás v tomto směru nové inovace a startupy? Stačíme světovým konkurentům? A jaké jsou aktuální možnosti zapojení pro širokou i odbornou veřejnost? Odpověď nabídne blížící se akce Challenge Lab pod patronátem EIT Food a Impact Hubu.

Ročně vyhodíme až 90 tun jídla

V roce 2050, kdy se může světová populace vyšplhat až k 9,7 miliardám obyvatel, předpokládají různé zdroje 50-70procentní nárůst produkce agropotravinářského průmyslu. Jenže nadměrný rybolov, neudržitelná práce s hospodářskou půdou a nezodpovědný konzumerismus už nyní vytěžuje přírodu neúměrně jejímu stavu. Vzniká mnoho nových inovací - laboratorní maso, funkční potraviny, indoorové farmy a hmyzí produkty. Ale bude to stačit? A umíme zvrátit negativní vývoj?

Podle průzkumu FoodDrinkEurope zaměstnává agropotravinářský průmysl jen v EU skoro pět milionů lidí. Podle stejného zdroje se také ročně vyhodí až 173 kilogramů potravin na osobu, to je úhrnem 88 milionů tun v hodnotě 143 miliard eur. Pak ale existuje 33 milionů lidí, kteří naopak nedosáhnou na kvalitní stravu ani co druhý den. 

A pak je tu lokální rozměr na území státu. Zpráva Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016–2022 mimo jiné uvádí, že „nadále dochází k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity. Degradace půdy způsobuje škody, které se odhadují v rozmezí 4 až 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.). Vodní erozí je pak v ČR potenciálně ohroženo přes 50 % zemědělského půdního fondu, z toho je již 500 tis. ha poškozeno.” Prudce také klesá stav populace bezobratlých a některých ptáků, například koroptve polní až o 82 procent od roku 1982. 

Žádná česká popelka

Naštěstí víme, že se i v Česku objevuje mnoho nových, nosných nápadů pro zlepšení situace a mnohé už jsou součástí našeho života. V programu Climate Challenge například akceleroval projekt Česká krajina, která díky rezervaci praturů a bizonů obnovuje faunu, flóru i lokální půdu. Také společnosti jako Growlight Bohemia nebo Herba Fabrica, zaměřené na outdoorové, vertikální nebo aquaponické pěstování, zažívají boom. Revoluční SENS Food z udržitelného cvrčkového proteinu pořídíte hned v několika řetězcích, díky Nesnězeno umenšujeme plýtvání, pekařství Zemanka vyrábí kávové sušenky pro IKEA z jejich vlastního, v restauraci vyprodukovaného lógru podle pravidel cirkulární ekonomiky. Nechybí ale českým projektům napojení na větší peníze, politiky, nadnárodní firmy a mezinárodní struktury?

Jak vysoko lze mířit, ukazuje také favorit v tekuté a funkční stravě, produkt MANA. Pro Forbes zakladatel Jakub Krejčík uvedl, že MANA  „za loňský rok ve Spojených státech vygenerovala obrat ve výši 550 tisíc dolarů. Letos je v plánu v Americe vyrůst minimálně jednou tolik.” S novým produktem, MANAburgerem, navíc vyhrál první místo v hlasování o rostlinný produkt roku 2020 a rychle se dostal do fast food řetězců. 

Hrubá záplata, jídlo budoucnosti

„Evropské fondy mají ohromný rezervoár financí pro agropotravinářské inovace. A co víc, existuje mnoho institucí, které je efektivně využívají. Loni jsme se napojili na vícero z nich. EIT Climate-KIC je největší platformou pro technologické inovace a my se za jejich podpory stali lídrem mezinárodního koncorsia ClimAccelerator Beyond. Znamená to otevření dveří pro mezinárodní výměnu zkušeností, kontaktů i vlivů. Zároveň jsme se po boku VŠCHT stali českými partnery iniciativy EIT Food, takže můžeme napřímo zprostředkovávat mnoho příležitostí, které můžou našim českým projektům znít jako sci-fi. Nicméně už vidíme, že odvaha tuzemským startupům naštěstí nechybí,” uvádí zakladatel sítě Impact Hub ČR Petr Vítek k úspěšným partnerstvím a novým programům. 

„Letos jsme slavili krásný úspěch neziskovky Forsage.eco, která se soustředí na včelí osvětu. Projekt Forsage jako takový, který přišel s unikátním monitorovacím včelařským zařízením, je jedním z absolventů akcelerace Climate Challenge. Právě tam zaujal našeho partnera Nestlé. Po sérii jednání Forsage s Nestlé vzniklo neuvěřitelných 278 000 krabic snídaňových cereálií se speciálním polepem o důležitosti včel,” prozrazuje Lenka Krákorová, jedna z programových manažerek Impact Hubu. 

Pozitivní změna na dohled

Právě Nestlé, konkrétně jejich veggie výrobků Garden Gourmet, se týká i blížící se hybridní akce pod názvem Challenge Lab. Rostlinný řízek, filet, burger a brzy i vegetariánský tuňák by mohly být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin na českém trhu. V Challenge Labu, který organizuje právě pod hlavičkou EIT Food tým Impact Hubu a Nestlé, vzniknou řešitelské týmy napříč obory a odborností. Ty se pak budou tři intenzivní týdny věnovat vybrané oblasti: obalům, zákazníkům a nakládání s odpady řady Garden Gourmet. 

„Propojujeme výzkum, vědu, provoz i uživatele a vidíme, že to funguje. EIT Food má celkem na kontě 16 tisíc účastníků vzdělávacích programů a podpořil 127 zemědělských a potravinářských startupů. Hledáme další v našem českém ekosystému, kteří teď mohou rychle nastartovat pozitivní změnu v konkrétním segmentu trhu. Akce je otevřená studentům, doktorandům, odborníkům, zástupcům korporátní sféry a stejně tak malým či středním firmám. Přihlášky přijímáme do 7. listopadu a 15. listopadu začínáme,” líčí Krákorová, která zve ke spolupráci jednotlivce i celé týmy. 

Více podrobností najdete zde. 

Komerční článek. 

Foto: Unsplash

Zdroj: www.startupjobs.cz

Link: Podílejte se na uhlíkově neutrální potravině. Evropský trh s inovacemi roste, české nápady mají novou šanci prorazit | StartupJobs.cz

Pátek 26. 11. 2021

13.00–16.00 hodin

Přírodovědecká fakulta UK

Ústav pro životní prostředí

Krajinova posluchárna, 2. patro, Benátská 2, Praha 2

Workshop je určen zejménapotravinářským firmám, zástupcům státních institucí, studentům nutriční terapie a dalším zájemcůmo uvedenou problematiku.

Celý program naleznete zde.

Od dob Féničanů jsou olivovníky nedílnou součástí života Libanonu. Olivovníky původně rostly ve volné přírodě do doby, než je Féničani začali vyvážet do celého Středomoří a tím začala doba jejich pěstování.

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s cukrovinkami a zdravé výživy ve vybraných teritoriích.

Zajímá Vás, jaký je trend na trhu v tomto odvětví v jednotlivých teritoriích? Jak je tento trh rozvinutý? Kteří největší dovozci a obchodníci působí v prezentované oblasti? O který konkrétní typ výrobků je zájem? Za jakých podmínek lze v dané zemi obchodovat?

Odpovědi na tyto a další otázky Vám poskytne tento webinář organizovaný Ministerstvem zemědělství České republiky.

Webinář proběhne prostřednictvím MS Teams v českém jazyce.

Zájemci o účast se mohou přihlásit přes formulář do 22.11.2021. Odkaz na akci Vám bude následně zaslán na Vaši emailovou adresu. Účast je zdarma.

Poznámka: V případě, že se nelze přihlásit přímo odkazem ve formuláři èzkopírujte hypertextový odkaz rovnou do Vašeho internetového prohlížeče.

Plánovaný program:

Poznámka: Účastí na webináři souhlasíte s tím, že bude nahrávaný – záznam webináře je určen pouze pro interní potřebu MZe.

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/pozvanka-na-webinar-prilezitosti-exportu-2.html

Čínské noviny China Daily zveřejnily zprávu, že v hlavním městě Číny Pekingu došlo v období od 1. do 25. října k výraznému nárůstu průměrné velkoprodejní ceny zeleniny, a to o téměř 40 %.

Dlouhodobě stabilní a klidné vody maloobchodu se s příchodem pandemieDlouhodobě stabilní a klidné vody maloobchodu se s příchodem pandemieběhem několika dní dramaticky rozbouřily a již nyní je jasné, že řada změn přetrvádelší dobu. Změnili jsme naše nákupní rutiny, radikálně se proměnila role našehodomova a nebývale se změnilo i to kde nakupujeme .Pro pohled do budoucnosti je však důležité pochopit proměny v myslích, emocích ipeněženkách českých spotřebitelů. Nevyhnutelná polarizace společnosti z mnohaúhlů pohledu bude určující pro to, jaké nákupní a spotřební rutiny přetrvají.Správné uchopení těchto znalostí bude klíčové jak pro úspěch značek, tak iobchodníků.

Kdy: 5.11.2021, 10:00

Registrace: https://go.nielseniq.com/l/271912/2021-10-21/2kvml2

Další informace v pozvánce

Pozvánka

Praha 2. listopadu (ČTK) - Celkem 53 českých potravinářských firem získalo letos plakety a diplomy v rámci soutěže Česká chuťovka. V jejím 13. ročníku dnes uspěli se svými produkty nejen velcí výrobci potravin, ale rovněž menší společnosti. Mezi ně patřila znojemská společnost Bouda 1883, která navazuje na tradiční výrobu marmelád, Tradiční pivovar v Rakovníku nebo pražské Řeznictví Hudera a syn. Titul Rytíř české chuti získal Jiří Souček, který je obchodním ředitelem firmy Uzeniny Beta z Kojetic u Prahy.

Hodnotící porota rozdělila stejně jako loni a předloni 185 ocenění, uvedl při vyhlašování výsledků v sídle Senátu ředitel soutěže Josef Sléha ze společnosti Sympex Group. V souběžné soutěži Dětská chuťovka, v níž přihlášené výrobky hodnotila dětská porota, se prosadilo 16 výrobků. Novinářské ceny obdržely společnosti Beas za vícezrnný chléb, Globus za svůj luncheon meat a havlíčkobrodský Měšťanský pivovar s pivem Rebel Hořká 11.

Cílem soutěže je pomoci spotřebitelům objevit chutné české potraviny. Umožňuje dát o sobě vědět i malým a středním výrobcům, kteří jinak nemohou konkurovat velkovýrobcům v nákladech na reklamu. "Česká chuťovka si na nic nechce hrát," uvedl Sléha. Podle něj by lidé neměli podléhat tlaku foodblogerů a výživových poradců jakýchsi novodobých sociálních inženýrů.

Hlavním kritériem soutěže je především chuť, ale i vzhled, vůně a konzistence výrobku. Soutěž je pořádána ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, Senátem a jeho komisí pro rozvoj venkova a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka se rozhodla založit skupina nezávislých potravinářských odborníků v 90. letech, kdy vrcholilo období honby spotřebitelů za co nejlevnějšími potravinami, čemuž se přizpůsobovali nejen prodejci, ale i výrobci potravin, aby obstáli v konkurenci levných výrobků mnohdy ze zahraničí. Podle pravidel se soutěží například v kategorii pekařských, cukrářských, mléčných i masných výrobků. Svoji kategorii mají třeba nealkoholické nápoje, ale i piva, vína a lihoviny.

V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i další označení, například logo Vím, co jím, které označuje potraviny obsahující vyvážené výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv.

mhm mal

Tisková zpráva 1. 11. 2021 – Potravinářská komora České republiky reaguje na informace z jednotlivých potravinářských podniků o plánovaném zvyšování cen potravin. Většina českých firem již není schopna zvládnout enormně se zvyšující náklady a musí je nejpozději od nového roku promítnout do cen svých výrobků. Potraviny, které do této chvíle zdražovaly jen mírně, mohou začít v průběhu následujících měsíců zdražovat razantněji.

Čelíme vysoké inflaci, která bude dle odborníků ještě dále stoupat. Dále se zvyšují ceny energií, pohonných hmot, obalů, pracovní síly a dalších vstupních nákladů... Navíc v potravinářství a zemědělství stále chybí pracovní síla. Zaměstnavatelé si pomalu uvědomují, že na řadu pracovních míst a profesí budou zaměstnance shánět jen s velkými obtížemi. Je třeba pořídit si nové technologie a investovat do vyšší automatizace provozů. Dočasně je třeba získat pracovníky ze zahraničí, kteří chtějí v Česku pracovat, ale i těch je nedostatek, což je problémem celé Evropy.

Dle vyjádření oslovených výrobců je předpokládané navyšování cen vstupních nákladů nebývalé. Navíc není jasné, kam až mohou ceny vystřelit.

Z porovnání cen surovin a komodit za roky 2020 a 2021 vychází, že průměrné navýšení ceny v kategorii hnojiv je 89 % s tím, že například cena močoviny 46 % stoupla o 139 % a draselná sůl 60 % o 38 % oproti roku 2020. Krmná pšenice, ječmen, kukuřice, řepka a další krmné suroviny stouply průměrně o 44 %, nejvíce řepka o 72 %. V roce 2021 došlo i ke zdražení obalového materiálu, plastové kbelíky, fólie, lepenka zdražily o 50 %, kartony a palety skoro o 35 %, ostatní obalový materiál jako plechovky, hliníkové fólie, sáčky, kovová víka na jogurty, víka PET na mléko a další zdražila v průměru o 5-10 %. Další, již avizované zdražení výše uvedených obalů od 1. 1. 2022 se nejčastěji pohybuje mezi 30–50 %.

Podobná situace je u energií a pohonných hmot, kde se předpokládané navýšení pohybuje u cen energie a vody o 200 %, nebo pohonných hmot o 40 %.

Výrobci potravin se shodují, že již není možné vyrábět se ztrátou. „Pokud Evropa přestane vyrábět, nebo bude vyrábět výrazně dráž než třetí země, budeme levné potraviny dovážet a hrozí ztráta kvality a ohrožena je i bezpečnost potravin. A to přeci nechceme,“ dodává prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Jak vyplývá z indexu týdeníku the Economist Česká republika letos obsadila skvělé 5. místo hned za Finskem, Irskem, Nizozemskem a Rakouskem. Česko tak patří v bezpečnosti potravin mezi nejlepší.

Vzhledem k evropským závazkům, které známe pod názvem Green deal, bude ale situace stále napjatější. Výrobci se bojí o své podnikání. Všichni, kdo mají volné finanční prostředky investují do moderních technologií, aby v budoucnu co nejvíce zlevnily náklady, zejména energetickou náročnost celého provozu. To je věc, která má smysl a byla dlouhá léta zanedbávána. „Nová vláda by měla co nejvíce motivovat a podporovat výrobce, aby co nejrychleji své provozy modernizovali. V této souvislosti je třeba, aby zaměstnanci byli schopni rekvalifikace a mohli tak plynule přejít do nových modernizovaných provozů,“ vysvětluje Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

„Věřím, že situace není beznadějná, ale je třeba jednat. Vymezit se proti nereálným očekáváním EU v otázkách zelené dohody, investovat do modernizace a automatizace průmyslu a vzdělávat budoucí pracovníky v zemědělství a potravinářství,“ shrnuje hlavní cíle do budoucna Dana Večeřová.

Celá tisková zpráva zde.

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

tisková mluvčí Helena Kavanová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

POZVÁNKA na výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne

9. listopadu 2021 od 9:30 hodin

v Národním zemědělském muzeu, velký sál 3. patro

Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Záštitu nad konáním konference převzal ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc.

Akce se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

Program konference a doprovodné informace naleznete v příloze.

PROGRAM

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 397/2021 Sb., o požadavcích na konzervované ovoce a konzervovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány.

Vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a nahradí stávající vyhlášku č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

Cílem vyhlášky je zejména rozšíření seznamu v části týkající se zpracované zeleniny o „pasterovanou zeleninu“. Dále se například doplňuje definice ovocných a zeleninových protlaků (pyré), do kterých bude možné přidávat vodu nebo ovocné, resp. zeleninové šťávy pouze v technologicky nezbytných případech a množství.

Vyhláška stanoví pro zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány:

• způsob poskytování informací o těchto výrobcích,
• rozdělení těchto výrobků na druhy, skupiny a podskupiny,
• požadavky na jakost,
• přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení,
• teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání,
• způsoby uchovávání a manipulace během uvádění na trh,
• minimální technologické požadavky.

Vyhláška dále obsahuje vymezení pojmů, které je nezbytné pro členění zpracovaného ovoce a zpracované zeleniny, skořápkových plodů, hub, brambor a výrobků z nich a banánů na druhy, skupiny a podskupiny a dále pro jejich označování.

Zdroj: MZe ČR

Link: Nový právní předpis účinný od 1. 1. 2022 (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

Japonská vláda hledá potravinářské firmy a technologické společnosti, s cílem zahájit výzkum a vývoj pro zajištění udržitelného zdroje potravin na Měsíci. Vláda se tak snaží povzbudit soukromý sektor, aby vstoupil do vesmírného byznysu.

Přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/aktualni-diskutovana-temata-v-oblasti-kontaminantu-v-potravinach-rijen-2021.aspx

Treviso 1. listopadu (ČTK) - Ve věku 93 let zemřel restauratér Ado Campeol, kterému italská média přezdívají otec tiramisu. Campeol byl majitelem restaurace Le Beccherie v severoitalském Trevisu, kde slavný dezert vymyslela jeho manželka a šéfkuchař, upozornil zpravodajský server BBC.

Pokrm, jehož součástí jsou piškoty namočené v kávě a mascarpone, zařadila restaurace na svůj jídelní lístek v roce 1972. Od té doby se stal stálicí italské kuchyně a oblíbili si ho kuchaři po celém světě. Rodina si ho však nikdy nedala patentovat.

O původu tiramisu se vedou dlouholeté spory, včetně tvrzení, že se podával jako afrodiziakum v nevěstinci ve městě Treviso. Všeobecně je však uznáváno, že recept vznikl v Campeolově restauraci.

Podle spoluvynálezce dezertu, šéfkuchaře Roberta Linguanotta, vznikl tento pokrm náhodou při výrobě vanilkové zmrzliny. Linguanotto upustil do misky s vejci a cukrem sýr mascarpone a když si všiml, že směs má příjemnou chuť, řekl to Campeolově manželce Albě. Dvojice pak dezert zdokonalila přidáním podlouhlých piškotů namočených v kávě a posypala ho kakaem. Nazvalo ho tiramisu, což v překladu znamená vytáhni mě nebo zvedni mě.

V roce 1981 se pokrm objevil v místním časopise Veneto, který se věnuje jídlu a vínu, jako jeden z nejznámějších italských dezertů.

Varianty tiramisu obsahují alkohol, ale původní recept, certifikovaný italskou gastronomickou akademií v roce 2010, je bez alkoholu, protože je určen dětem.

irl jd