• Naplno se projevila solidarita zákazníků, kteří pomohli naplnit sklady potravinových bank
• Do Sbírky potravin se zapojilo rekordních 1 318 prodejen, jako dobrovolníci pomáhaly i stovky zaměstnanců obchodů
• Potravinové banky potřebují nutně dofinancování od Ministerstva zemědělství ČR k zajištění provozu; potřeba potravinové pomoci totiž trvale stoupá

Praha 21. listopadu 2021 – V podzimním kole celorepublikové Sbírky potravin se v rekordním počtu 1 318 prodejen podařilo vybrat 357 tun potravin, z nichž lze připravit až 714 000 porcí jídla. Zákazníci rovněž přispěli 53 tunami základní drogerie a hygienických potřeb, které potravinové banky lidem v nouzi také poskytují. Jde o druhý nejlepší výsledek v historii sbírky. Navíc až do 30. listopadu mohou Češi darovat potraviny a drogerii i prostřednictvím on-line nákupů.

„Česko se stále potýká s koronavirovou krizí a bohužel to není krize jediná. Počet lidí v nouzi, kteří jsou závislí na pomoci potravinových bank, v posledních dvou letech výrazně roste. Mnoho obyvatel přišlo o zaměstnání i o úspory, což vyvolává nedostatek finančních prostředků, které by pokryly alespoň nejnutnější životní potřeby. Moc proto děkujeme všem dárcům, jimž není lhostejný osud lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením. Kdo nestihl darovat v sobotu, má stále ještě více než týden možnost v on-line obchodech Košík.cz, Rohlík.cz a iTesco.cz,“ uvedla Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank. Podle ní čím dál rychleji narůstá počet lidí v tíživé životní situaci. Důsledkem toho prudce stoupají i provozní náklady jednotlivých potravinových bank. Ty proto stále obtížněji řeší problém, jak zajistit potravinovou pomoc potřebným. „Pro naše další fungování je nezbytná pomoc ze strany státu, která je i přes zhoršující se situaci a rostoucí počty potřebných nižší než v roce 2020. Na zajištění provozu nám letos akutně chybí 10 milionů korun,“ dodala V. Láchová.

Sbírka potravin je jednou z největších nefinančních charitativních akcí v České republice a jsou do ní po celé zemi zapojeny tisíce lidí z řad dobrovolníků, zaměstnanců prodejen a neziskových organizací. Darované zboží se nyní převeze do skladů potravinových bank, odkud se následně bude distribuovat přes jednotlivé charitativní organizace všem potřebným. Jejich cesta je tak krátká a na místo určení se dostanou ve chvíli, kdy jsou potřeba.

„Další omezování ekonomiky i vyčerpané veřejné finance bohužel znamenají, že i nadále bude růst počet lidí odkázaných na pomoc charitativních organizací. Chci proto velmi poděkovat všem zúčastněným obchodním řetězcům, že letos na podzim v podstatě zdvojnásobily počet zapojených prodejen a nedostatek dobrovolníků vyřešilo přes 300 zaměstnanců obchodů, kteří se Sbírkou potravin v sobotu pomáhali. Spolupráce mezi obchody a potravinovými bankami se navíc rozvíjí i během roku, kdy řetězce poskytují logistické a skladovací kapacity, věnují jednorázové dary a i jinak pomáhají s fungováním potravinových bank,“ připomněl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Potravinová pomoc je zaměřena zejména na seniory, rodiče samoživitele, pěstounské rodiny, děti z dětských domovů, hendikepované občany či lidi bez domova a pokrývá celou Českou republiku.

Do Sbírky potravin se zapojily i on-line obchody Košík.cz, Rohlík.cz a iTesco, kde mohou zákazníci darovat potraviny a drogerii z pohodlí svého domova až do 30. listopadu. Preferované jsou především konzervy, dětské výživy, instantní polévky, trvanlivé mléko, olej, rýže a luštěniny, těstoviny a základní i dětská drogerie. K myšlence pomoci lidem v nouzi se letos přihlásily obchodní řetězce Albert, Billa, Globus, Kaufland, Lidl, MAKRO Cash & Carry ČR, Penny Market, Tesco a dvě významné sítě drogerií – dm drogerie markt a ROSSMANN.

Sbírka potravin se od roku 2019 koná vždy dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim. Loňské jarní kolo muselo být kvůli koronavirové epidemii zrušeno. Je organizována Českou federací potravinových bank a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR spolu s klíčovými obchodními řetězci působícími na českém trhu, Asociací společenské odpovědnosti, Raben Logistics Czech, Ipsos a partnery z neziskového sektoru. Záštitu nad její realizací převzal ministr zemědělství Miroslav Toman.

Další informace:

Fotogalerii Sbírky potravin naleznete na tomto odkazu.

Kontakt pro média:

Sbírka potravin

Miroslav Dinga

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

tel.: 736 683 642

www.sbirkapotravin.cz

Děkujeme všem, kteří se na realizaci Sbírky potravin podílejí:

• Organizátoři: Česká federace potravinových bank a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR
• Státní správa: Ministerstvo zemědělství ČR
• Obchodní řetězce: Albert, Billa, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Košík.cz, Lidl, MAKRO Cash & Carry ČR, Penny Market, Rohlík.cz, ROSSMANN a Tesco
• Logistický partner: Raben Logistics Czech
• Třetí sektor: Asociace společenské odpovědnosti, Armáda spásy, Charita Česká republika, NADĚJE a Slezská diakonie

Zdroj: SOCR ČR

Link: TZ SOCR ČR: I v těžkých dobách drží Češi při sobě. Podzimní Sbírka potravin vynesla 410 tun zboží pro potřebné | SOCR.cz

Praha 21. listopadu (ČTK) - Spotřeba antimikrobik u hospodářských zvířat v ČR loni po dvou letech poklesu meziročně stoupla o 4,6 procenta na 56,3 mg/PCU. Za posledních deset let však klesla o 40 procent, vyplývá z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo zemědělství. PCU je evropské měřítko hodnot na populaci, do kterých se například započítávají hmotnosti zvířat v době léčení. I tak je Česká republika pod průměrem evropských zemí, který činí 88,94 mg/PCU, dodal úřad.

Podle mluvčího úřadu Vojtěcha Bílého je pro ministerstvo snižování používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence jednou z hlavních priorit. "Jedním z cílů ČR v rámci nové Společné zemědělské politiky bude další snížení používání antimikrobik o 12 procent do roku 2030 a dosažení cílové hodnoty celkových spotřeb antimikrobik 50 mg/PCU. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje dobrou pohodu zvířat tak, aby docházelo ke snížení spotřeby antimikrobik v chovech hospodářských zvířat," dodal mluvčí. Například v příštím roce stát poskytne do živočišné výroby 3,49 miliardy korun, což je podle něj zatím nejvyšší míra podpory, která kdy do tohoto sektoru směřovala.

Loni se v Česku v souvislosti s opatřeními kvůli epidemii covidu-19 snížila také spotřeba lidských antibiotik. Snížila se také antibiotická rezistence, tedy odolnost některých bakterií vůči těmto lékům, uvedli v tomto týdnu zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Tomáše Boráně ze SÚKL poklesla spotřeba v prvních třech čtvrtletích minulého roku asi o 31 procent ve srovnání s rokem 2019. Vliv na to měl mimo jiné nižší výskyt respiračních chorob v důsledku přijatých protiepidemických opatření.

drh mha

Od pondělí 22. listopadu přestanou v ČR jako doklad bezinfekčnosti platit antigenní a PCR testy na covid-19, schválila vláda. Do restaurací, divadel nebo na hromadné akce budou od 22. listopadu moci pouze lidé s kompletním očkováním nebo osoby, které v posledních 180 dnech covid-19 prodělaly.

Vláda od pondělí 22. listopadu zavádí plošné testování zaměstnanců na covid-19 ve firmách. Zaměstnavatelé musejí podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha od pondělí 22. listopadu jednou týdně testovat neočkované pracovníky, ti se testům musejí podrobit. Týká se to i živnostníků. Neočkovaní lidé na služební cestě nebo jedoucí za lékařem se budou v ubytovacích službách moci i po zpřísnění opatření prokázat testem.

Celé znění mimořádných opatření naleznete v souborech PDF níže.

Podzimní kolo Sbírky se uskuteční 20. listopadu. Trvanlivé potraviny a drogistické zboží budou lidé moci darovat od 8 do 18 hodin v rekordních 1318 prodejnách po celé České republice. Vlivem koronavirové pandemie počet příjemců potravinové pomoci skokově narostl. Zvýšil se o více než 60 %. Hlavním organizátorem Sbírky potravin je Česká federace potravinových bank. Na organizaci se dále podílejí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, obchodní řetězce významné na českém trhu, Asociace společenské odpovědnosti a partneři neziskového sektoru.

Od roku 2019 se Sbírka potravin koná dvakrát ročně, loňské jarní kolo však bylo kvůli pandemické situaci zrušeno. V letošním podzimním kole bude darování potravin a drogistického zboží možné celkem ve 1318 obchodech všech obchodních řetězců, a to v sobotu 20. listopadu od 8 do 18 hodin.

Dále mohou lidé od úterý potraviny darovat na největších potravinových e-shopech Rohlik.cz, iTesco a Kosik.cz. On-line sbírka potrvá dva týdny a tradičně skončí 30. listopadu, tedy na Giving Tuesday („Štědré úterý“) – světový den štědrosti a dobrých skutků.

„Covidové období zapříčinilo nárůst příjemců potravinové pomoci o více než 60 % a i přes krátkodobé zlepšení situace je potřeba stále více potravin. Očekáváme, že zimní období bude opět kritické. I když víme, že doba je těžká pro mnohé už hodně dlouho, doufáme, že lidé v sobotu přijdou a pomohou těm, kteří jsou na tom ještě hůře tím nejtransparentnějším způsobem – darem jídla,“ uvedla Veronika Láchová, ředitelka České federace potravinových bank.

V posledním jarním kole Potravinové sbírky Češi darovali asi 405 tun potravin, což je v porovnání s obdobím před krizí téměř dvojnásobek. Darované drogistické zboží dosáhlo množství asi 45 tun.

Ideálním zbožím k darování jsou trvanlivé potraviny a drogerie. Z potravin nejvíce pomohou konzervy, polévky, trvanlivé mléko, olej, těstoviny, luštěniny, rýže a dětská výživa.

Vybrané potraviny a drogistické zboží po skončení sbírky poputují ke konečným klientům, kterými jsou nejčastěji matky samoživitelky, osamělí senioři, rodiny v krizi, lidé bez domova či lidé s postižením.

Vedle toho, že se každoročně zapojují do Sbírky potravin, vyvíjejí obchodní řetězce v oblasti potravinové pomoci i vlastní iniciativu. Řetězec Albert například připravil mimořádný dar milionu porcí potravin pro ty, kteří si nemohou dovolit zajistit dostatek potravin ani ve vánočním čase. V průběhu celého roku Albert také prostřednictvím potravinových bank daruje neprodané potraviny. Letos se zavázal dary zdvojnásobit na 3 200 000 porcí.

Přebytky potravin ze svých prodejen pravidelně daruje také Tesco. V loňském kalendářním roce potravinovým bankám věnovalo 1364 tun potravin, což odpovídá asi 3,2 milionu porcí jídla pro lidi v nouzi.

Zdroj: SOCR ČR

Link: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/do-podzimni-sbirky-potravin-se-zapoji-rekordnich-1318-obchodu-po-celem-cesku

Praha 18. listopadu (ČTK) - Kandidát na ministra zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) si jako prioritu v úřadu bere využívání moderních technologií v zemědělství, tedy tzv. precizní zemědělství. Dnes to řekl v rozhovoru s ČTK. Jde například o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů. Konkrétní podpory zatím nechtěl upřesnit. Stejně tak nespecifikoval, jaké změny chce udělat na ministerstvu zemědělství. Uvedl pouze, že je plánuje.

"Budu preferovat precizní zemědělství. Pomůže nám to v šetření používání průmyslových hnojiv, pesticidů, a podobně. Tedy aby se hnojilo a stříkalo tam, kde je skutečně potřeba," řekl Nekula. Neupřesnil, zda půjde o podpory z národních dotačních programů nebo v evropském rozvojovém programu. "Toto je teď detail, do kterého bych se nerad pouštěl. Nechci teď od pasu střílet nějaká čísla a hodnoty," řekl.

Do budoucna chce snížit tzv. uhlíkovou stopu potravin, což si za cíl dávali ale také jeho předchůdci v ministerském křesle. "Chceme zkrátit cestu od zemědělců a producentů až na talíř ke spotřebiteli. Tak uděláme obrovský kus práce jak pro zemědělce, tak pro spotřebitele. S tím ale také souvisí potravinová soběstačnost a bezpečnost," doplnil.

Deklarovanou prioritou vlády je podpora malých a středních zemědělců, podle Nekuly se však nelze tvářit, že neexistuje česká specifická situace. ČR má v EU nejvyšší průměrnou velikost farem, činí kolem 130 hektarů. Je to dáno částečně i slučováním zemědělců do družstev za minulého režimu. "Rád bych předešel nějakým obavám - nebudeme nikoho házet přes palubu," řekl směrem k velkým hráčům. Jeho cílem je nikoliv "destrukce českého zemědělství", ale to, aby se dostalo na vyšší úroveň. Jedním z největších producentů potravin v ČR je Agrofert, který byl před vložením do svěřenských fondů v roce majetkem premiéra Andreje Babiše (ANO).

K lesnictví poznamenal, že na státní podnik Lesy ČR, které vlastní zhruba polovinu lesů v zemi, nechce nahlížet jako "na továrnu na dřevo". Nastupující vláda předpokládá,že budoucí zisky ze státních lesnických podniků nepůjdou jako příjem do státního rozpočtu. "Namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. Podpoříme vlastní výrobní kapacity pro realizaci běžných těžebních a pěstebních prací i včasnou asanaci vznikajících kůrovcových ohnisek," stojí v programové prohlášení. Nyní Lesy ČR kvůli kůrovcové kalamitě peníze do rozpočtu neodvádějí, naopak stejně jako další vlastníci lesů můžou žádat o kompenzace za pokles cen dříví.

Zdeněk Nekula absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, poté působil mimo jiné v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti, v letech 2016 až 2018 byl předsedou představenstva státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V letech 2015 až 2017 byl i členem představenstva Výstaviště České Budějovice. Dnes oznámil, že v případě vládní funkce rezignuje na post starosty Těšetic u Znojma.

drh jw

Dne 16. listopadu 2021 uspořádala společnost Competere webinář, kde odborníci diskutovali nad NutriScore a dalšími nutričními štítky. V rámci panelu odborníků vystoupil Prof. Ramon Estruch z Barcelonské univerzity a Prof. Francesco Visioli z Padovské univerzity. 

Hlavní závěry z webináře naleznete zde. Zároveň systém hodnotí jako nedokonalý.

Science_vs_ideology_beyond_nutriscore_-_Leaflet.pdf

Zdroj:Competere.eu

Link: Science versus Ideology: Beyond Nutriscore (webinar) (competere.eu)

Dovolujeme si Vás pozvat na jeden z celkem šesti webinářů věnovaném aktuálně existujícím značkám kvality v potravinářském průmyslu, značkám v gesci Potravinářské komory ČR, Klasa, Regionální potravina, a to z pohledů plynoucích ze zkušeností z krajů, kontrolních a dozorových orgánů, nebo jejich oceněných držitelů. Účastníci budou seznámeni s novinkami a fakty potravinové legislativy ČR a EU, i s aspekty označování EU. To vše zazní se zřetelem na dikce evropské strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“, jenž poukazují na novou a lepší rovnováhu mezi přírodou, potravinovými systémy a biologickou rozmanitostí.

Přednášek se zhostí v šesti různých termínech (září 2021 – duben 2022) specialisté z řad odlišných univerzit, předsedové komoditních svazů a dalších institucí.Registrace je omezena na 20 účastníků pro webinář.

Přihlášky zasílejte nejpozději do 26. listopadu 2021 na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..V případě volné kapacity obdržíte odkaz k připojení v aplikaci MS TEAMS.

Po ukončení akce budete vyzváni ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu k vyplnění stručného dotazníku ve formě on-line v aplikaci Vzdělávací akce PRV http://eagri.cz/public/app/eagriapp/vzdelavaciakce/Prehled/.Osobní údaje budou v souladu s nařízením EP a Rady (EU) č. 679/2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES zpřístupněny také Státnímu zemědělskému intervenčnímu.

Více zde: https://www.foodnet.cz/index.php/cs/akce/seminare/1722-2021

Návrh dokumentu poskytuje vědecké doporučení týkající se 1) živin a nevýživných složek potravin, které jsou významné z hlediska veřejného zdraví evropské populace, 2) skupin potravin, které hrají důležitou roli ve stravě evropských populací a jejich podskupin, a 3) výběru živin a nevýživných složek potravin pro nutriční profilování.

Více zde: Public consultation on the draft scientific opinion on advising on the development of harmonised mandatory front-of-pack nutrition labelling and the setting of nutrient profiles for restricting nutrition and health claims on foods.

Veřejná konzultace je otevřená do 9. ledna 2022 (link na formulář pro zasílání připomínek: https://connect.efsa.europa.eu/RM/a0l1v00000E877g).

Paříž 17. listopadu (ČTK) - Třetí čtvrtek v listopadu, který letos připadá na osmnáctého, patří ve Francii oslavě mladého vína beaujolais nouveau. Tato tradice se zrodila před 70 lety a inspirovala i české oslavy svatomartinského vína. Francouzi každoročně ve vinotékách a restauracích čekají na půlnoc ze středy na čtvrtek, aby mohli slavnostně otevřít lahve a ochutnat první sklizeň vína daného roku. Stejné plány mají mnozí milovníci tohoto nápoje i letos.

Příběh beaujolais nouveau se začal psát v roce 1951, když ministerský dekret zakázal prodej vín s kontrolovaným označením původu (AOC) před 15. prosincem. Vinařská oblast Beaujolais, která leží severně od Lyonu, se ale vzbouřila, protože místní vinaři nechtěli každý rok čekat tak dlouho, aby mohli ochutnat svá vína. Vinaři se stížností uspěli a mladá vína se směla prodávat i před tímto datem, ovšem s podmínkou, že na nich bude jasně uvedeno, že jsou mladá. Právě odtud pochází sousloví beaujolais nouveau, tedy mladé víno z oblasti Beaujolais.

V roce 1967 úřady zavedly pro zahájení prodeje mladých vín pevné datum 15. listopadu, později ho z praktických důvodů změnili na třetí čtvrtek v listopadu. Prodejci a distributoři vín tak mají jistotu, že slavnostní událost nepřipadne na den, kdy mívají zavřeno.

Beaujolais nouveau je mladé červené víno, které ještě nestačilo dozrát do plné chuti. Už první doušek znalcům napoví, jak kvalitní ročník mohou očekávat. Tato vína nejsou tak zajímavá z pohledu kvality či chuti, jde především o zážitek spojený se zahájením sezony. V posledních letech začala vedle tradičních červených vznikat i růžová mladá beaujolais.

Svátek vína beaujolais nouveau je také skvělým tahem z pohledu marketingu a prodeje. Každoročně se mladých vín v oblasti Beaujolais stočí asi 450.000 hektolitrů, asi třetina veškeré místní produkce. Naprostá většina mladých vín, 85 procent, se prodá za prvních deset dní od stanoveného data. Celých 40 procent se prodá do zahraničí, velkou oblibu má víno například v Japonsku, Spojených státech nebo Británii, uvedl ekonomický web Usine Nouvelle.

lsa jrm

Praha 17. listopadu (ČTK) - Podpora zpracovatelského potravinářského průmyslu je nedostatečná, peníze z dotací šly hlavně zemědělcům, potravinářům jen jednotky procent. ČTK to sdělil ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.

Například z pěti miliard Kč v národních dotacích na letošní rok mohli podle Koberny zpracovatelé získat 14 procent celkového objemu. V evropském rozvojovém programu podle něj šlo o 6,8 procenta z celkem 122 miliard korun za poslední programové období.

"Podpora zpracovatelského průmyslu stále není dostatečná a neumožňuje dosažení srovnatelné konkurenceschopnosti s konkurenty z ostatních členských zemí," dodal Koberna.

Stát dlouhodobě deklaruje podporu produktům s vyšší přidanou hodnotou. Podle Koberny by ale měla být podpora větší. "Například v produkci mléka vyvážíme skoro 25 procent suroviny a dovážíme zpět hotové výrobky, možná právě z české suroviny. Takže z národních zdrojů podporujeme chov krav a výrobu mléka a vytvořená přidaná hodnota při zpracování zůstává mimo Českou republiku, a to není dobře," uvedla komora.

Komora se obává, že pokud se nebude dostatečně investovat do nových trendů, bude se množství zahraničních potravin na českých pultech zvyšovat. "Nedává smysl vyvážet živá zvířata a dovážet maso, vyvážet mléko a dovážet sýry a jogurty, vyvážet obiloviny a dovážet pekařské a další výrobky z obilovin. Vyvážíme komodity, a dovážíme výrobky, které dokážeme, a mnohdy kvalitněji, vyrobit sami. Místo českých potravin tak čeští spotřebitelé nakupují výrobky ze zahraničí, ale z české suroviny," doplnila prezidentka komory Dana Večeřová.

Schodek agrárního zahraničního obchodu se letos za tři čtvrtletí meziročně zhoršil o 6,8 procenta na 31,2 miliardy korun, uvedli na základě údajů Českého statistického úřadu zástupci Zemědělského svazu ČR. Podle svazu letos schodek pravděpodobně jako v letech 2018 a 2019 přesáhne 40 miliard korun. Loni dosáhl 36,7 miliardy Kč kvůli útlumu obchodu v pandemii.

drh jw

Tisková zpráva – Situace na komoditních trzích, a především v sektoru vepřového masa, byla tématem včerejší Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Česká republika a další země vyzvaly Evropskou komisi k pomoci producentům masa, kteří se kvůli kriticky nízkým výkupním cenám dostávají do velkých ekonomických problémů. Zástupci států se věnovali také Strategii EU pro lesy do roku 2030 nebo strategii Od zemědělce ke spotřebiteli. Za českou stranu se jednání zúčastnil náměstek pro EU a zahraniční vztahy Jiří Šír.

Evropská komise schválila dne 12/11/2021 uvedení dalšího druhu hmyzu – sarančete stěhovavého – jako nové potraviny na trh v Evropské Unii. Saranče bude k dispozici ve formě mraženého, sušeného a práškového produktu, na trh bude uváděno jako svačina nebo složka potravin v řadě potravinářských výrobků.

Více informací zde.

Pandemie Covid-19 bezpochyby změnila způsob, jakým Američané nakupují potraviny. Od důrazu na „zdravé“ potraviny, až po oživení prodejů mražených polotovarů a hotových jídel.

Dovolujeme si Vás jménem České a Slovenské asociace pro speciální potraviny pozvat na workshop určený pro výrobce a distributory potravin a doplňků stravy, který proběhne dne 1. 12. 2021 v hotelu Olšanka.

Kdy: 1. 12. 2021, 10,00 až 16,30 hod.

Kde: v přednáškovém sále hotelu Olšanka, Táboritská 23/1000, 130 00 Praha 3

Informace k účastnickému poplatku a program naleznete zde.

Rejstřík je přístupný na webových stránkách Evropské komise.

Na základě článku 20 nařízení (ES) č. 1924/2006 Komise vytváří a pravidelně aktualizuje Rejstřík EU pro výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin (dále jen rejstřík). Tento rejstřík slouží pouze k informativním účelům. 

Rejstřík EU zobrazuje: 

• Povolená výživová tvrzení a podmínky jejich použití (Permitted nutrition claims and their conditions of use)
• Povolená zdravotní tvrzení, podmínky jejich použití a případná platná omezení;
• Nepovolená zdravotní tvrzení a důvody jejich neschválení;
• Právní akty EU pro konkrétní zdravotní tvrzení;
• Vnitrostátní opatření uvedená v Čl. 23 odst. 3 nařízení ES 1924/2006 

Komise v případě potřeby aktualizuje Rejstřík EU, konkrétně po přijetí Rozhodnutí EU o žádostech o schválení tvrzení nebo o změnách podmínek použití a omezení.

Rejstřík EU pro zdravotní tvrzení - odkaz ZDE

Tvrzení, která nejsou v Rejstříku EU 

V Rejstříku EU se neobjevuje řada předložených zdravotních tvrzení:

• Zdravotní tvrzení předložená jako „funkční tvrzení“ podle čl. 13 odst. 1 (8 kb), která však jako taková nesplňují podmínky.
• Zdravotní tvrzení nesouvisející s lidským zdravím (6 kB), která nelze následně používat na potravinách.
• Zdravotní tvrzení pro kombinace látek (7 Kb), kde jsou zdravotní tvrzení již schválena pro některé jednotlivé látky.
• Některá „funkční tvrzení“, u kterých není dokončeno posouzení EFSA nebo posouzení Komisí (177 Kb). Patří mezi ně zdravotní tvrzení:
                  -  s odkazem na botanické látky;
                  -  tvrzení, která jsou dále zvažována Komisí a zeměmi EU.
• Některá zdravotní tvrzení podléhají individuálnímu schvalovacímu řízení, dokud nebude přijato Rozhodnutí.

Zdroj: EU Register of nutrition and health claims made on foods (v.3.6) (europa.eu); 
          Evropská Komise

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Rejstřík EU pro výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin (bezpecnostpotravin.cz)

Dobrý den,

EIT Food Hub si vás dovoluje jménem organizátorů pozvat na konferenci Bezpečná výživa, která se uskuteční v sobotu 27. listopadu 2021 na VŠCHT v Praze (budově B).

Doufejme, že se epidemiologická situace nezhorší natolik, že by bylo nutné přistoupit ke zrušení semináře nebo jeho realizaci formou on-line.

Program konference najdete zde.

Registrace je možná do 25.11.2021 nebo do naplnění kapacity.

Pro účast na akci je absolutně nutné dodržovat veškerá aktuálně platná epidemiologická opatření.

Těšíme se 27. listopadu na setkání.

S pozdravem,

Organizátoři konference Bezpečná výživa

Ústav analýzy potravin a výživy a Ústav sacharidů a cereálií, VŠCHT Praha

 V poslední době značně stoupá zájem konzumentů o tzv. rostlinné alternativy mléka, mléčných výrobků, ale i masa a masných výrobků. Jen za poslední dva roky prodeje rostlinných náhražek masa, mléka, sýrů nebo jogurtů vzrostly v EU o 49 procenta výhled do budoucna ukazuje na další zvyšování spotřeby těchto výrobků. Důvody pro vyřazení živočišných produktů z jídelníčku mohou být u konzumentů rozdílné. Někdy se jednáo důvody zdravotní (např. při alergii na mléčnou bílkovinu nebopotvrzení laktózové intolerance), ale většinou jsou samotnými spotřebiteli udávány důvody ekologické či domněnka, že sejedná o potraviny zdravější, podporující zdravější životní styl.V současné době se v rámci států Evropské unie velmi silně prosazuje princip ekologicky udržitelné výživy a výroba klimaticky příznivých potravin. Tento princip je založen právěna odklonu od živočišné výroby. Je nutné si ale uvědomit,že většina rostlinných náhražek svojí výživovou hodnotou neodpovídá výživové hodnotě živočišných produktů. Jsou tozpravidla vysoce průmyslově zpracované potraviny, při jejichž výrobě se používá řada přídatných látek, a v řadě případů nemusí poskytovat v dostatečném množství některé důležité makro- i mikronutrienty.Cílem autorů této publikace je shrnout význam mlékaa mléčných výrobků v naší výživě a upozornit na rozdíly ve výživě vyplývající z úplné záměny těchto výrobků za výrobky rostlinné včetně názorů z řad předních lékařů na rizikaspojená s vegetariánstvím zvláště ve výživě dětí či rizikaspojená s některými poruchami příjmu potravy. Dále publikace pojednává o označování rostlinných výrobků a věnuje se rovněždopadu produkce na životní prostředí. Za kolektiv autorů Šárka Horáčková

Publikace Potravinářské komory České republiky,Publikace Potravinářské komory České republiky,České technologické platformy pro potraviny a Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací

Publikace zde.

Čína se v současnosti potýká s vlnou covid-19, která sice není do počtu případů nijak závažná, za čtvrtek bylo v celé zemi nahlášeno 79 nových případů, ale v kontextu nadále držené politiky nulové tolerance covid-19 se jedná o nepřípustný stav.

Ve dnech od 7. do 9.11. se v dubajském Světovém obchodním centru konalo spojení veletrhů Gulfood Manufacturing, Private Label and Licensing, Yummex a Specialty Food. Již sedmý ročník největšího veletrhu v regionu zaměřeného na výrobní technologie pro potravináře a základní ingredience pro výrobu potravin přidal do svého programu také menší specializované výstavy.

Za podpory Ministerstva zemědělství se v rámci marketingových aktivit na podporu ekonomické diplomacie v prvním listopadovém týdnu zúčastnilo 9 vybraných moravských vinařství nejvýznamnější vinařské soutěže na jihoamerickém kontinentě Catad´Or World Wine Awards.

Cílem studie je posoudit mitigační potenciál případného zavedení uhlíkových daní na zemědělské emise skleníkových plynů ve vybraných zemích. Studie zohledňuje i „úniky uhlíku“, které by rostly, když uhlíkovou daň uplatňují jen některé země, jejichž emisní redukce by byly kompenzovány nárůstem emisí v zemích bez uhlíkové daně. Posouzeno bylo celkem dvacet scénářů uhlíkové daně, které se lišily ve třech dimenzích (výše daně, počet zemí aplikujících uhlíkovou daň, dostupnost technologií snižujících emise). Výsledky ukazují, že k čistému snížení světových zemědělských emisí pomocí uhlíkové daně dojde vždy, pokud budou mít zemědělští výrobci přístup k technologiím a postupům snižujícím emise a osvojí si je. Únik uhlíku by v tomto případě neměl být tak vysoký, aby překonal snížení emisí v zemích uplatňujících uhlíkovou daň. Dostupnost uvedených technologií a osvojení si emise snižujících pracovních postupů se navíc jeví při snižování emisí jako účinnější než zvyšování ceny uhlíku v jakékoli skupině zemí. Mitigační politiky by tedy měly být zvažovány ve spojení s investicemi do uvedených postupů a technologií. V úsilí o snižování emisí hraje zásadní roli též vyhodnocení dopadu zrušení pokřivujících zemědělských podpor, a to především s ohledem na jejich celkovou vysokou úroveň.

https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/global-assessment-of-the-carbon-leakage-implications-of-carbon-taxes-on-agricultural-emissions_fc304fad-en

Po vypuknutí pandemie CoV-19 se čínské orgány pro dozor nad potravinami pokoušejí o cílenější regulaci bezpečnosti potravin zaměřenou na rizikové živočišné druhy a na interakce s nimi (přestože se zcela nepodařilo zjistit souvislost CoV s konkrétním zvířetem nebo potravinou, ani zda trh s potravinami byl zdrojem či katalyzátorem šíření CoV). Také další státy řeší, jak řídit rizika v bezpečnosti potravin při budoucích pandemiích (prevence zoonóz, omezení obchodu, zapojení úřadů na lokální úrovni apod.), a jejich odpovědí je „One Health Approach“ - interdisciplinární přístup usilující o dosažení optimálních zdravotních výsledků při vědomí významu interakcí lidí, zvířat, rostlin a jejich společného životního prostředí. Regulace v takto komplexně pojatém prostoru vyžaduje nové přístupy. Tuto potřebu naznačuje i historicky výjimečný rozsah regulačních opatření a infrastrukturních a technologických omezení pro zajištění bezpečnosti potravin, ke kterému během pandemie došlo. V některých zemích byly přijaty mimořádné zákony pro usnadnění regulačních procesů, ale též pro zabránění nepřiměřeným či neoprávněným překážkám v byznysových aktivitách. Zpráva OECD doporučuje vyhodnotit předpisy urychleně přijaté během pandemie, posoudit výslednou regulatorní zátěž a především nalézt rovnováhu mezi snížením administrativní zátěže a zajištěním vysoké úrovně bezpečnosti potravin ze strany regulačních orgánů. Regulace bezpečnosti potravin je stále více od sankčně upravených vztahů s firmami (top-down supervision, enact & enforce) směrována k pozitivně orientovaným formám (engagement, empower & enable) např. v podobě posilování realizačních subjektů/agentur v přímém kontaktu s firmami nebo užívání infografiky a mediálních návodů (oproti textovým vodítkům k právním předpisům) jak má vypadat žádoucí cílový stav (s referencí na příslušné standardy/normy). Jako příklad je uváděn indický regulátor operující v rozsahu a podmínkách (1,3 mld. spotřebitelů), kde by k zajištění bezpečnosti potravin konvenčními inspekčními metodami nebylo možné přistoupit.

https://www.oecd-ilibrary.org/fr/social-issues-migration-health/improving-regulatory-delivery-in-food-safety_bf34907e-en

Mgr. Radek Stránský

Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe

+420 221 812 310

Na neděli 14. listopadu připadá Světový den diabetu . Diabetes mellitus, neboli lidově cukrovka, už nabral charakter celosvětové epidemie. Napříč zeměmi rostou jak p očty nových případů onemocnění (tzv. incidence – údaj za určité časové období vztažený na populační jednotku) , tak celkový p odíl počtu lidí trpících cukrovkou ve sledované populaci (tzv. prevalence) . Zvyšuje se také výskyt komplikací, které následně znamenají další snižování kvality života nemocných a častější úmrtí s diabetem.  V České republice je nyní přibližně milion osob trpících cukrovkou a na celém světě jde o 537 miliónů diabetiků. Ve většině případů se přitom jedná o diabetes 2. typu, kterému lze předcházet zdravým životním stylem.

Zdroj: SZÚ

Link: 

Na neděli 14. listopadu připadá Světový den diabetu . Diabetes mellitus, neboli lidově cukrovka, už nabral charakter celosvětové epidemie. Napříč zeměmi rostou jak p očty nových případů onemocnění (tzv. incidence – údaj za určité časové období vztažený na populační jednotku) , tak celkový p odíl počtu lidí trpících cukrovkou ve sledované populaci (tzv. prevalence) . Zvyšuje se také výskyt komplikací, které následně znamenají další snižování kvality života nemocných a častější úmrtí s diabetem.  V České republice je nyní přibližně milion osob trpících cukrovkou a na celém světě jde o 537 miliónů diabetiků. Ve většině případů se přitom jedná o diabetes 2. typu, kterému lze předcházet zdravým životním stylem.

Link: http://www.szu.cz/zhruba-milion-cechu-trpi-cukrovkou-a-nemocnych-neustale

Jak přesvědčit stále tápající a nedůvěřivé evropské spotřebitele o tom, že produkty geneticky modifikovaných organismů (dále ve zkratce „GM produkty“) nejsou škodlivé, ale naopak mohou být pro ně osobně i pro celou společnost přínosem?

Jednu z možných cest objevili holandští výzkumníci z Radboud University Nijmegen.

Ti provedli s pomocí on-line platformy spotřebitelský průzkum, v němž hlavní úlohu sehrála vědecká shoda, resp. obecně přijatý vědecký konsensus o bezpečném využití GM produktů. 

Průzkum byl proveden v několika krocích. 

V prvním kroku bylo vyselektováno 1500 amerických spotřebitelů, kteří se domnívali, že GM produkty jsou z pohledu zdravotní rizikovosti horší než klasické produkty. Těmto vybraným spotřebitelům byla následně představena a vysvětlena podstata vědecké shody, a jak ji lze dobře identifikovat.  V dalším kroku pak byli respondenti vyzváni k přečtení vědeckého článku, který v oblasti GM produktů odporoval jejich dosavadním mylným představám. 

Při opakovaném dotazování došlo ke statisticky významné korekci původního negativního stanoviska zkoumaných osob ve prospěch GM produktů.

Tento dvoustupňový přístup, založený na přednostním objasnění vědecké podstaty informací, tak bylo možné v oblasti GMO označit za úspěšný. 

Jistě by bylo zajímavé vyzkoušet tuto metodu také na evropské spotřebitele, u kterých existuje obecně nižší důvěra, resp. větší obezřetnost, co se nových vědeckých poznatků (nejen v oblasti GMO) týká.

Zdroje:

• Boosting Understanding and Identification of Scientific Consensus Can Help to Correct False Beliefs - Aart van Stekelenburg, Gabi Schaap, Harm Veling, Moniek Buijzen, 2021 (sagepub.com)
• "Scientific Consensus" Counters False Beliefs on GM Foods, Study- Crop Biotech Update (October 6, 2021) | ISAAA.org

Zdroj: Biotrin

Link: https://www.biotrin.cz/presvedci-spotrebitele-vedecky-konsensus-o-gmo/

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo výsledky 5. veřejné soutěže v rámci Programu aplikovaného výzkumu MZe na období 2017–2025, ZEMĚ s počátkem řešení projektů v roce 2022. Z 261 hodnocených projektů doporučilo k financování 43 návrhů s celkovými závazky ve výši 502 milionů korun.