17. říjen 2022

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Emirát Abú Dhabí zavádí nová pravidla pro prodej alkoholu

Regulační pravidla pro prodej a distribuci alkoholu v Abú Dhabí se mění. Každý podnik v tomto oboru má 6 měsíců na jejich splnění. Většina pravidel se zaměřuje na složení, přidávané látky a informace na etiketách jednotlivých druhů alkoholu. Dokument s nařízením byl zaslán všem podnikatelům a firmám 6. října 2022.

Mezi nové podmínky pro destiláty patří, že etylalkohol a destiláty musí být čistě přírodního původu a nesmí obsahovat stopy zbytkových pesticidů. Samozřejmostí je splnění zdravotní nezávadnosti dle místních pravidel, produkty nesmí vykazovat žádné známky metanolu nebo např. musí splňovat podmínku minimálního množství alkoholu 0,5 %.

Co se vína týče, jsou tu například nové limity pro obsah těžkých kovů, omezení hranic kyselosti anebo nutnost nepřítomnosti umělých barviv. Umělá barviva jsou nyní zakázána i v pivech, kde je jedinou výjimkou karamel.

Další úpravy se týkají především distributorů a zaměřují se na skladování a přepravu alkoholických nápojů. Ty se nesmí uchovávat v neadekvátních obalech a na teplých slunných místech, byla revidována teplota těchto skladů a také transport ke koncovým zákazníkům.

Drobné změny se zaměřují i na etikety. Ty musí obsahovat jméno produktu, zemi původu, expiraci (pokud se nejedná o produkty bez ní), jména a informace o výrobci a distributorech, procenta alkoholu, objem nápoje a další. Všechny údaje musí být v arabském nebo anglickém jazyce.

Pro více informací nebo zaslání originálního dokumentu mě neváhejte kontaktovat.

17. říjen 2022

USA

Petr Ježek, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 601 558 079, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Welfare hospodářských zvířat předmětem sporů mezi Kalifornií a zbytkem USA

Před Nejvyšším soudem USA se aktuálně projednává dopad kalifornského zákona o dobrých životních podmínkách zvířat na producenty, zpracovatele, spotřebitele a maloobchodní ceny. V úterý 11. října proběhlo slyšení, ve kterém si soud vyslechl argumenty žalující strany – tedy zástupců producentů, jaké škody jim tento zákon způsobí a jaké dopady bude mít na mezistátní obchod s masem.

Kauza se datuje již do roku 2018, kdy kalifornští voliči ve volbách schválili legislativní iniciativu o welfare zvířat, která stanovuje minimální prostor pro chovaná hospodářská zvířata. Konkrétně pro prasata je minimální plocha 24 čtverečních stop (cca 2,2 m2), telata 43 čtverečních stop (4 m2) a nosnice 144 čtverečních palců (929 cm2). V Kalifornii prošel zákon díky 62 % hlasů a vstoupil v platnost již na počátku letošního roku.

Představitelé masného průmyslu se shodně postavili proti tomuto zákonu s tím, že ohrozí živobytí farmářů v celých Spojených státech. Národní rada producentů vepřového masa (NPPC) a Americká federace zemědělských podniků (AFBF) společně podaly k Nejvyššímu soudu žalobu, v níž zpochybnily ústavnost zákona a varovaly, že zákon zavede regulaci obchodu mimo stát jeho původu.

Kalifornie jako nejlidnatější stát (40 mil. obyvatel) dováží více než 99 % vepřového masa, které se tam spotřebuje. Zákon přitom zakazuje prodej masa ze zvířat a vajec od nosnic, kterým v chovu nebyly zajištěny výše uvedené minimální podmínky. Prezident AFBF Zippy Duvall se nechal slyšet, že zákon má potenciál zdevastovat malé rodinné farmy po celé zemi prostřednictvím zbytečných a drahých rekonstrukcí a každá americká rodina za něj nakonec zaplatí vyššími cenami potravin.

Dopad zákona do mezistátního obchodu je významným sporným bodem jeho implementace. Obhajoba naopak argumentuje dobrými životními podmínkami pro chovaná zvířata, které se pak odráží v kvalitě produkce, výrazně pozitivním vlivem na zdraví stád a hejn a následně zdravými potravinami. Důležitým argumentem obhajoby je silná podpora voličů pro podmínky stanovené v zákoně ve volbách. Dle obhajoby mají producenti na výběr, jestli budou profitovat z prodejů masa ze zvířat chovaných v zákonem stanovených podmínkách nebo budou pokračovat v produkci pro zbylých 49 států.

Zákon názorově rozděluje i politickou reprezentaci napříč USA. Silnější podporu zákon získává u členů demokratické strany, nicméně Bidenova administrativa podpořila napadení tohoto zákona u soudu, neboť údajně nepřiměřeně zasahuje do mezistátního obchodu.

Kalifornie není jediným státem, který v minulosti zavedl zákony o dobrých životních podmínkách pro chovaná prasata. Dalších devět států (Arizona, Colorada, Florida, Maine, Massachusetts, Michigan, Ohio, Oregon a Rhode Island) zakázaly uzavřené ustájení pro březí prasnice. Dopad tohoto opatření je ale výrazně nižší než výše uvedený kalifornský zákon.

Podle zprávy Rabobank z loňského roku pouze 4 % amerických chovů prasat ve skutečnosti splňovaly podmínky dané v zákoně, což podle obžaloby povede k deficitu vepřového masa a vysokým cenám v Kalifornii a přebytku masa ve zbytku USA.

Pokud Nejvyšší soud ponechá kalifornský zákon v platnosti, stoupnou podle obžaloby náklady na chov zvířat a dopad do cen se odhaduje minimálně na úrovni 10 %, ale spíše více. Rozhodnuto by mělo být v nejbližších týdnech.

17. říjen 2022
  1. Pozvánka na webinář pro žadatele „Programu rozvojového partnerství pro soukromý sektor“ (Program B2B) pro rok 2023, 19. října 2022 od 10:00 s přihláškou zde
  2. Pozvánka na Den českého piva v Lombardii dne 24. října 2022 od 13.hodin
  • Nabídka účasti na Czech National Beer Day v Torontu a veletrhu Ontario Craft Brewers Conference & Suppliers Marketplace – Toronto a Niagara Falls, 23. – 26. října 2022
  1. Pozvánka k účasti na KOSHERFEST USA 2022, NewYork, 8.-9. listopadu 2022
  • Pozvánka k účasti na stánku MZe na veletrhu GULFOOD, Dubaj – 20.-24. února 2023
  • Pozvánka k účasti na stánku MZe na veletrhu FOODEX, Japan – 7.-10. března 2023
17. říjen 2022

Praha 16. října (ČTK) - Typický zákazník on-line supermarketů, které nabízí dovoz do 30 minut, za jeden nákup utratí kolem 500 Kč. Lidé objednávají často pečivo, ovoce a zeleninu nebo alkohol. Rozvoz v řádu hodin nabízí on-line obchod Rohlík.cz, kde jsou nejprodávanějším produktem banány. Konkurenční firma Košík.cz pozoruje velký zájem o slevové akce. Pro ČTK to uvedli zástupci firem, které nabízí rozvoz potravin a dalšího zboží.

Služba Wolt Market pokrývá celou Prahu a část Brna. Typický zákazník je podle ní ve věku 16 až 35 let, objednávka je podle společnosti zboží v hodnotě 500 korun. Nejvíce objednávek přichází mezi 16:00 až 20:00 a typický nákup má 11 položek, uvedla firma. Mezi nejprodávanější kategorie patří víno, zmrzliny, ovoce a tvrdý alkohol, řekla ředitelka Wolt Market pro Česko a Slovensko Jana Trnovská. V Praze jsou mezi oblíbenými produkty cola, rajčata nebo také vodka.

Dovoz nákupu do 30 minut nabízí také společnost Dáme jídlo jako službu Dáme market, která kromě Prahy a Brna funguje v Českých Budějovicích, Plzni. Olomouci, Ostravě a Liberci. Lidé nejčastěji nakupují pečivo, ovoce a zeleninu, velmi populární jsou podle společnosti rovněž lokální piva. "Průměrný košík se zpravidla pohybuje v ceně mezi 400 až 500 korunami. Pro regiony je pak typické, že je průměrná hodnota nákupního košíku zhruba o pětinu nižší než v Praze a v Brně," uvedl šéf Dáme market Mikolaj Komorowski.

Klasický rozvoz nákupu nabízí on-line supermarket Rohlík.cz. "Z našeho interního výzkumu vyplývá, že suverénně nejvíce se na kusy prodalo banánů. Hned za ním následují rohlíky, poté brambory, cibule, okurky a mandarinky," řekla mluvčí společnosti Lutfia Wolfová. Typickým zákazníkem je podle firmy žena žijící ve větším městě, nejčastěji lidé nakupují dopoledne před prací a odpoledne. Společnost rozváží v Praze, středních Čechách a v okolích velkých měst po celém Česku.

On-line supermarket Košík.cz zaznamenal, že lidé využívají hojně slevové nástroje jako jsou akce, výhodné ceny za nákup více kusů nebo zlevněné zboží s blížícím se datem spotřeby. "Lidé začínají hledat levnější značky a nemají problém opustit prémiovou kvalitu. U řady potravin jsou ochotni si připlatit i při rostoucích cenách a uchovat si vysokou kvalitu i nadále - to platí například o pečivu, zelenině a ovoci, uzeninách, sýrech nebo obecně řemeslných a farmářských produktech," řekl mluvčí společnosti František Brož.

Košík.cz nabízí rozvoz po celé ČR a spatřuje trend v tom, že řada lidí v regionech si raději nechá přivézt nákup, než utrácet peníze za benzin při cestě autem do supermarketu. Společnost nabízí v regionech od nákupu za 500 Kč dovoz zdarma v případě, že se se zákazníky dohodne na termínu, jinak rozváží zdarma od nákupu za 1200 Kč.

zaz rdo

17. říjen 2022

Hlavním trendem posledních let byl v britském pivařství razantní nárůst popularity speciálních (craftových) typů piv, jako například IPA, stout, APA a mnoho dalších.

Tradiční euro ležáky produkované globálními hráči, jako jsou AB InBev, Asahi, Carlsberg, nebo Heineken, si své zákazníky sice uchovaly, nicméně i zde byl znatelný odliv k zajímavějším verzím nejoblíbenějšího britského nápoje. Nyní zažívají ležáky renesanci, avšak v jiné podobě, než tomu bylo doposud. 

Lidé se mi doslova omlouvali, že si ho tady objednali," říká Jake Doherty, manažer cheltenhamského podniku Bath Road Beers, o pijácích ležáků v jeho pivním obchodě a baru. Zdá se, že stigma pijáka ležáku je bohužel stále živé. Je pravda, že s příchodem hnutí řemeslného piva se ležák dostal do pozadí ve srovnání se svými více chmelenými a méně komerčními příbuznými.

Podle společnosti Mintel, která se zabývá průzkumem trhu, v roce 2015 pilo ležák pouze 49 % Britů, zatímco o rok dříve to bylo 54 %. V minulosti se o drtivou většinu prodaných ležáků postaraly globální komerční značky, jako třeba Carling, Heineken a Stella Artois, které si Britové během let velmi oblíbili, a byly k nalezení téměř v každém podniku.

V posledních letech se však preference konzumentů začaly otáčet směrem k menším a méně komerčním značkám. Tento proces započal právě s nástupem dříve atypických druhů piv, převážně typu Ale, které velmi často kladou menší nároky na produkci a technologii použitou při výrobě a poskytují takřka nekonečné množství variací a chutí.

V současné vlně takzvané craftové revoluce se dostal ke slovu také ležák a s upevňující pozicí domácích značek Camden Hells, Fourpure nebo Thornbridge Lukas se zvyšuje také popularita alternativních ležáků z menších pivovarů. S rostoucí oblibou řemeslného piva hledá stále více výrobců inspiraci pro ležáky v Evropě, která je tradičním domovem tohoto pivního stylu.

Právě z nástupu nového trendu craftových ležáků mohou do velké míry benefitovat řemeslné pivovary z Česka, kde má produkce prémiových ležáků tradici sahající hluboko do historie. Zatímco o českém pivu není ve Velké Británii rozšířené podvědomí do takové míry, jako je tomu u belgických, či německých piv, česká piva mohou rozhodně zaujmout svou nadstandardní kvalitou a poctivým procesem výroby. Řada malých českých pivovarů do Velké Británie již delší dobu úspěšně exportuje, a to i za přispění kanceláře CzechTrade Spojené království. 

Zdroj: The Morning Advertiser

Zpracoval tým zahraniční kanceláře CzechTrade Spojené království.

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/remeslne-lezaky-dobyvaji-britsky-pivni-trh-z-noveho-trendu-mohou-tezit-i-mensi-ceske-pivovary

17. říjen 2022

Izraelská vláda oznámila zrušení 97 izraelských potravinových norem.

Ve snaze bojovat s vysokými životními náklady oznámila izraelská vláda zrušení 97 izraelských potravinových norem. Rozsáhlá reforma se plánuje v blízké budoucnosti - už 1. ledna 2023 přijdou některé zásadní úpravy na trhu s dovozem potravin.

Po přezkoumání izraelským výborem pro kontrolu norem má být zrušeno 97 izraelských potravinářských norem během příštích čtyř let zcela a dalších 19 bude téměř zrušena.

Reforma otevře izraelský trh s potravinami zahraničním dovozcům a představí rozmanitější výběr potravin spotřebitelům. Zároveň budou dovozci pracovat na snížení cen v souvislosti s volnější konkurencí na trhu.

Zdroj: Delegation of the EU to the State of Israel 

 

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/v-lednu-2023-prichazi-obrovska-reforma-dovozu-potravin-do-izraele

14. říjen 2022

Praha 14. října (ČTK) - Úroda základních obilovin bude letos v Česku o 4,7 procenta vyšší než loni. Zemědělci jich sklidí 7,563 milionu tun. Více bude také řepky, její úroda vzrostla téměř o 13 procent na 1,156 milionu tun. Nižší bude naopak úroda brambor, cukrovky, máku nebo kukuřice. Vyplývá to ze třetího odhadu sklizně k 15. září, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Celková sklizeň obilovin, tedy včetně kukuřice, bude podobná jako v loňském roce. Dosáhne 8,167 milionu tun, což převyšuje pětiletý průměr o pět procent. "Díky rozšíření osevních ploch se sklidilo více základních obilovin, naopak kukuřice bude méně," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Radek Matějka. Kukuřice na zrno zemědělci sklidili 604.000 tun, meziročně bezmála o 39 procent méně.

"Podobně jako v předchozích letech je produkce obilí řádově o třetinu vyšší než jeho dlouhodobá domácí spotřeba," podotkl Matějka. Pšenice zemědělci sklidili podle odhadu téměř pět milionů tun, o 4,5 procenta více než loni. Úroda ječmene vzrostla bezmála o sedm procent na 1,870 milionu tun. Více bude i tritikále, tohoto křížence pšenice a žita se sklidí téměř 215.000 tun. Naopak klesne produkce ovsa a mírně i žita.

Meziročně nižší je očekávaná úroda okopanin. "Letošní sklizeň brambor komplikuje deštivé počasí. Úroda bude ve srovnání s loňským rokem asi o devět procent nižší. Důvodem je úbytek ploch i nižší hektarový výnos způsobený suchým počasím v průběhu vegetace," uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Brambor tak zemědělci letos sklidili podle odhadů asi 614.000 tun. Produkce cukrovky pak klesla o 11,2 procenta na 3,682 milionu tun.

V důsledku výrazného rozšíření osevních ploch vzroste úroda sóji a slunečnice. U sóji to bude nárůst téměř o 28 procent na 66.000 tun, v případě slunečnice zhruba o devět procent na 57.000 tun. Naproti tomu máku se kvůli propadu osevních ploch sklidí asi o třetinu méně než loni, produkce dosáhne 21.000 tun.

mtj rot

14. říjen 2022
  • Výroční konference VÝBORU PRO UDRŽITELNOU A ETICKOU PRODUKCI s názvem CESTA POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU SMĚREM K UDRŽITELNOSTI

    Datum konání: 10. listopadu 2022

    Místo konání: Národní zemědělské muzeum Praha, Kostelní 1300/44, Praha 7 - Letná

    Vložné: ZDARMA                                                                                           

    Začátek: 9:30 hodin

    Plánované ukončení akce: 15:30 hodin

  • Registrace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  • Pozvánka v českém a anglickém jazyce, program v českém a anglickém jazyce

    Doprovodná akce v rámci předsednictví ČR v Radě EU.

           Děkujeme všem firmám, které sponzorsky vypomohly finanční částkou, věcným darem nebo jinou formou podpory:

           Philip Morris ČR a.s.

           Mattoni 1873

           Nestlé Česko

           Coca-Cola Czech Republic

           Danone

14. říjen 2022

Vážená paní / Vážený pane,

s radostí bychom Vás chtěli pozvat na blížící se akci NÁRODNÍ INFORMAČNÍ DEN - HORIZONT EVROPA - LIFE SCIENCES

Akce se uskuteční dne 22. listopadu 2022 (úterý) na ČZU v Praze.
Informační den se bude konat v anglickém jazyce. Program akce naleznete v příloze.

Akce se koná v rámci série informačních seminářů. Více se můžete dozvědět z našeho webu: ZDE a přiloženého letáku.

 

National Information Day on Horizon Europe

Kampaň k výzvám 2023

Těšíme se na setkání s Vámi!

***

Hana Luzumová

 

The National Information Centre for European Research (NICER)  

Technology Centre CAS

Ve Struhach 27, 160 00 Prague 6, Czech Republic

Tel. +420 722 961 788

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.tc.cz | www.h2020.cz | www.horizontevropa.cz/en

14. říjen 2022

Tisková zpráva – Výzvám a příležitostem pro zemědělství se věnují účastníci Kongresu zemědělců Evropské unie v Šibeniku v Chorvatsku. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na jednání zdůraznil kromě jiného nutnost dalšího rozvoje ekologického zemědělství a zachování udržitelnosti zemědělské produkce a zajištění dostatku kvalitních a bezpečných potravin. Ministr Nekula se také sešel k bilaterálnímu rozhovoru se svojí chorvatskou kolegyní Marijou Vučkovićovou.

„Na neformálním zasedání ministrů zemědělství, které jsme jako předsednická země Evropské unie hostili v Praze, jsme se zabývali i tím, jak v Unii udržitelným způsobem co nejlépe koordinovat postup při zajištění potravinového zabezpečení. V souvislosti s produkcí potravin považuji za důležité zmínit tolik diskutované uhlíkové zemědělství a zdůraznit, že primární úlohou zemědělství a lesnictví je výroba dostatečného množství potravin a surovin za přijatelné ceny pro koncové spotřebitele. Je třeba systém uhlíkového zemědělství nastavit tak, aby nevzniklo riziko konfliktu mezi produkcí potravin a surovin a opatřeními týkajícími se snižování emisí skleníkových plynů,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Velký důraz je podle ministra také třeba dát na další rozvoj ekologického zemědělství. „Poslední vývoj ukázal že ekologické zemědělství je odolnější vůči vnějším vlivům. Jde hlavně o nižší závislost na vstupech, obzvláště na průmyslových hnojivech, u nichž v souvislosti s ruskou agresí dochází k výraznému navýšení cen, a tím i nákladů konvenčních zemědělců. Přestože má ekologické zemědělství výhodu v tom, že nepoužívá minerální hnojiva a syntetické pesticidy, růst cen vstupů se u něj také projevuje,“ uvedl ministr Nekula.

Svoji kolegyni Mariju Vučkovićovou informoval, že ministerstvo dnes odesílá finální podobu Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP) poté, co ji včera schválila česká vláda. Řešili spolu dopad SZP na zemědělce v obou zemích, stejně jako označování potravin, například systém Nutriscore. Ten by v Chorvatsku ve velkém produkovaný olivový olej zařadil do červené kategorie, tedy kategorie, které by se měl spotřebitel vyhýbat.

Ministr Nekula s kolegyní Vučkovićovou se věnovali i situaci na komoditních trzích v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, která má dopad na hospodaření zemědělců v celé EU. Hovořili především o zdražování hnojiv a energií a o tom, jak mohou Unie i její jednotlivé členské státy zemědělcům pomoct. Ministr Zdeněk Nekula zmínil letos vyplacenou mimořádnou pomoc českým zemědělcům ve výši 831 milionů korun.

Kongres zemědělců EU se v Šibeniku koná od 12. do 14. 10. 2022. Kromě ministra Zdeňka Nekuly a ministryně Mariji Vučkovićové se ho účastní například předseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Norbert Lins a bývalý italský ministr zemědělství Maurizio Martina.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

13. říjen 2022

Dne 12. 10. 2022 vláda schválila Strategický plán SZP na období 2023–2027.

Jde o znění dokumentu, které obsahuje zapracované připomínky Evropské komise. V tomto znění byl dokument také odeslán k finálnímu schválení Evropské komisi.

Přílohy

Související odkazy

13. říjen 2022

Tisková zpráva – Nový Strategický plán společné zemědělské politiky na období 2023-2027 (Strategický plán SZP), který připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe), se zaměří na udržitelné zemědělství a ekologické hospodaření s ohledem na životní prostředí. Celkem zemědělci, potravináři a lesníci prostřednictvím Strategického plánu SZP získají přibližně 200 miliard korun (asi 8 miliard eur) z evropského a národního rozpočtu. Materiál dnes schválila vláda.

„Strategický plán SZP jsme připravili podle aktuálních i dlouhodobých potřeb zemědělství, potravinářství a lesnictví, přičemž jsme se hodně zaměřili na ekologii. O podobě Plánu jsme už od začátku jednali se zainteresovanými institucemi a zástupci zemědělství, potravinářství a lesnictví. Nejvíce peněz nasměřujeme do podpory ekonomicky životaschopného zemědělství. Podpora funguje jako základní záchranná síť pro udržení konkurenceschopnosti našich zemědělců a pro zajištění dostatku potravin. Pomáhá vybalancovat nestálost zemědělských trhů a příjmů zemědělců v současné době,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Hlavní změnou v novém Strategickém plánu je zavedení podpory na první hektary ve výši 23 procent. Tato platba bude určena na prvních 150 hektarů všech zemědělských podniků, a to bez ohledu na jejich velikost. Chystané změny výrazně podpoří menší a střední zemědělce, tak, jak požadovala Evropská komise. Současně ale zajistí dostatečnou podporu i pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly. 

„Naplňujeme tak programové prohlášení vlády, kdy jsme se zavázali, že budeme podporovat menší i střední zemědělské podniky a jejich prostřednictvím dobrou péči o půdu, krajinu a vodu. Prioritou je proto i ekologické zemědělství. Do roku 2030 chceme v ekologickém režimu spravovat čtvrtinu veškeré zemědělské půdy. Samozřejmě s přihlédnutím k aktuální situaci a potřebě zajistit obyvatelům dostatek kvalitních potravin,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Právě kvůli aktuální situaci, drahým vstupům (energie, krmiva), zdražování a invazi Ruska na Ukrajinu už EU některé plány upravila. Například umožnila v příštím roce výjimky, které ministr Nekula potvrdil. Na jejich základě bude možné osít i pole, která by jinak povinně kvůli ekologii musela ležet ladem. Zemědělci také nebudou muset v roce 2023 pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Česká republika tak umožní zemědělcům zaměřit se především na pěstování plodin k dalšímu potravinářskému zpracování. Tyto výjimky se však nevztahují na tzv. ekoplatbu, Zemědělec, který o ni bude v roce 2023 žádat, musí naplnit všechny podmínky ekoplatby, včetně požadovaného procenta neprodukčních, tedy neosetých ploch.

Nový Strategický plán SZP počítá i se specifickou situací znevýhodněných (např. horských) oblastí a v citlivých odvětvích, nezbytných pro sociální a územní rovnováhu (např. chov skotu, pěstování ovoce, zeleniny a chmele). Dotace se použijí na zachování druhové pestrosti, boj proti erozi, na zadržování vody v krajině a přípravu na změnu klimatu.

„Chceme zlepšovat i životní podmínky zvířat, především ustájení skotu a prasat. Cestu vidíme v zavádění důslednějších preventivních hygienických opatření a také postupů, které budou zmírňovat stres ustájených zvířat. Podobně se zaměříme na prostředky na ochranu rostlin. A i když Česká republika nemá v rámci EU příliš vysokou spotřebu, budeme pracovat na jejím dalším snížení. Souvisejícím efektem bude zajištění nezávadné pitné vody bez pozůstatků pesticidů,“ řekl Zdeněk Nekula.

Nové zemědělské postupy budou v krajině patrné již od příštího roku. Zemědělci, kteří hospodaří na silně erozně ohrožených polích, nebudou moci pěstovat monokulturu (tedy jednu plodinu) na ploše větší než 10 hektarů. Budou muset pole rozčlenit ochrannými pásy, krajinnými prvky nebo prostřídáním více plodin. Podmínka se týká přibližně 4 % výměry orné půdy. Od roku 2024, kdy je plánováno výrazné rozšíření erozně ohrožených ploch, bude omezení platit na téměř 17 % výměry orné půdy.

Další ochranné pásy nově vzniknou podél vodních toků. Budou alespoň 6 metrů široké (s ještě vyšší podporou, pokud budou široké 12 metrů), oseté trávou a je na nich zakázané používat hnojiva a pesticidy. Kvalitě půdy napomůže nová podmínka doplňování organické složky do půdy, ať už to bude zapravením statkových hnojiv, kompostů, nebo například meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení.

Nově budou zemědělci moci získat dotaci, pokud použijí postupy precizního zemědělství, a i nadále budou moci čerpat investiční dotace na technologie. Podpora rozšiřování těchto postupů do praxe bude jedním z klíčových faktorů rozvoje zemědělství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, lépe ochrání přírodní zdroje, biodiverzitu a přispěje ke kvalitě a bezpečnosti potravin. Precizní zemědělství představuje také jeden z nástrojů, který přispěje k naplnění Zelené dohody.  

Strategický plán SZP zahrnuje také podporu podnikatelských aktivit s důrazem na zemědělskou prvovýrobu i následné zpracování zemědělské produkce, stejně jako motivaci vstupu mladých lidí do zemědělství. Podpora půjde rovněž do lesního hospodářství, kde je třeba reagovat na špatný zdravotní stav lesních porostů a zlepšit jejich odolnost.

Strategický plán SZP bude čerpat finance ze dvou zemědělských fondů EU. Z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je pro ČR vyčleněno 4,275 miliardy eur na přímé platby, (asi 107 miliard korun) 5 milionů eur (asi 125 milionů korun) na sektor vína a 2 miliony (asi 50 milionů korun) na včelařství. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) podpoří rozvoj venkova částkou 1,296 miliardy eur (asi 32 miliard korun). Podle rozhodnutí české vlády bude podíl z národního rozpočtu přibližně 2,3 miliardy eur (asi 57 miliard korun). Celkem tak rozpočet Strategického plánu SZP dosáhne přibližně 8 miliard eur (asi 200 miliard korun).

Po projednání vládou bude Strategický plán odeslán k oficiálnímu schválení Evropskou komisí.

Strategický plán SZP je klíčovým nástrojem podpory zemědělského sektoru a venkova pro období 2023-2027. Stanovuje zemědělské, potravinářské a lesnické cíle, na které půjdou zemědělské dotace z evropských a národních zdrojů. Vychází přitom z potřeb rozvoje venkova a zvyšování kvality životního prostředí.

Precizní zemědělství je moderní způsob produkce potravin. Jde o ucelený systém agrotechnických opatření zavádějících takové metody a techniku, které umožní ekologicky, energeticky a ekonomicky nejlepší výsledky při zachování dlouhodobé udržitelnosti krajiny. Snahou je na co nejmenší ploše zajistit maximum produkce, a to při využití moderních technologií, jako jsou například navigační systémy (GPS, Glonass), dálkové průzkumy země, výnosové mapy, využívání bezpilotních dronů, zapojení autonomních robotů atd.

Zelená dohoda je iniciativa EU, jejímž hlavním cílem je dosáhnout, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Plán je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do špičkového výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

12. říjen 2022

Start-up Ocean Arks Tech přišel s řešením, které umožňuje udržitelný chov ryb jako jsou lososi, mořské štiky či tuňáci na otevřeném moři. Pomáhá umělá inteligence i sítě s příměsí mědi.

Společnost, která byla založena roku 2017, nyní bude reprezentovat chilskou start-upovou scénu v mezinárodním akcelerátoru MassChallenge v americkém Bostonu na události, která se uskuteční v říjnu. Pro reprezentaci byla vybrána v celostátní soutěži zástupci vládních organizací ProChile a Corfo. 

Inovace, která získala patent už v roce 2018, nabízí oproti standardními způsobu chovu ryb u pobřeží především výhodu v podobě zamezení degradace mořského dna a také snížení nemocnosti a úmrtnosti ryb i potřeby užívání antibiotik. Plánovaná kapacita produkce sádek je 4000-5000 metrických tun; navíc s nižšími náklady než u sádek pevninských, pobřežních i těch již existujících na otevřeném moři. Došlo by také k odlehčení náporu na pobřežní zóny, které jsou v mnoha oblastech průmyslem již přetížené. 

Řešení od Ocean Arks Tech tak umožňuje přesunout veškerou chovnou činnost na otevřené moře, daleko od pevniny, a tím se vyhnout dopadům globálního oteplování, které snižují kvalitu vod a tím i výsledného produktu. Mezi nejvýznamnější doprovodné jevy degradace pobřežních vod mající vliv na sádky ryb patří červené přílivy a další formy bujení řas, růst teploty vody či snižování obsahu kyslíku v ní. 

Firma zamýšlejí poskytnout technologii, know-how a práva na užití licencí partnerům, kteří by nápad převedli do praxe a plovoucí sádky by postavili a provozovali. V alianci vystupuje s Coppernet Chile, která do projektu dodává sítě s příměsí mědi. Prvním jejich klientem je londýnská Ocean Sovereign, pilotní projekt by měl být uveden do provozu už v příštím roce. 

Kancelář CzechTrade Chile je připravena aktivně pomoci českým podnikatelům, kteří mají zájem o rozvíjení svých aktivit na chilském trhu.

Zdroj: Diario Financiero
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chile.

Zdroj: CzechTrade

12. říjen 2022
Informace organizace BIOTRIN

Do NBT databáze, kterou Biotrin vytvořil a zveřejnil v roce 2021, byla přidána nová položka – Prasata odolná vůči virové chorobě.

V rámci výzkumu se podařilo vyvinout geneticky editovaná (GE) prasata, která jsou odolná vůči virovému onemocnění respiračního traktu prasat, tj. viru způsobujícímu reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRSV). Tato virová choroba působí v chovech prasat značné ekonomické ztráty, a tak je odolnost vůči ní žádanou vlastností.

GE prasata označovaná GE-CD163 nesou deleci ΔSRCR5 povrchového receptoru CD163 (strukturně glykoprotein). Touto delecí je dosaženo odstranění virové interakční domény. Linie modifikovaných prasat dosáhly úplné rezistenci vůči infekci PRRSV in vivo, což bylo ověřeno při chovném pokusu.

Zvířata rezistentní na PRRSV by kromě ekonomických přínosů mohla snížit v chovech množství používaných antimikrobiálních přípravků. 

Více na: Prasata odolná vůči virové chorobě | BIOTRIN

 

Autor: Biotrin

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nova-polozka-v-databazi-nbt-organismu-prasata-odolna-vuci-virove-chorobe.aspx

12. říjen 2022

Praha 11. října (ČTK) - Zástupci 20 asociací a svazů působících v potravinářském průmyslu vyzvali vládu, aby řešila energetickou krizi. Stát by podle nich měl zajistit zastropování ceny proudu i pro velké firmy a celkově snížit ceny plynu a elektřiny. O dopisu adresovaném premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ekonomickým ministrům dnes informovala Potravinářská komora ČR.

Energetická krize zasáhla veškerý zpracovatelský průmysl nebývalou měrou, uvedli signatáři dopisu, mezi kterými je Svaz pekařů a cukrářů, Český svaz zpracovatelů masa, Českomoravský svaz mlékárenský, Svaz výrobců nealkoholických nápojů či Českomoravský cukrovarnický spolek. Situace v potravinářském oboru je podle nich kritická.

Vláda sice omezila maximální ceny elektřiny a plynu pro malé a střední podniky, ale otázkou podle potravinářů zůstává, zda to není pro některé výrobce příliš pozdě a zda nemohla být zastropovaná cena ještě nižší. Kompenzace zvýšených nákladů na energie pro velké firmy jsou pak podle potravinářů naprosto nedostatečné. Dočasný krizový rámec na podporu velkých podniků je totiž pro většinu potravinářských firem nepoužitelný, protože je zaměřený převážně na energeticky náročné obory, mezi něž většina potravinářských firem nepatří.

"Žádáme proto vládu České republiky, aby věnovala maximální pozornost nejenom celoevropskému řešení, kterým je především zastropování cen i pro velké podniky, ale i celkové snížení výše zastropované ceny plynu a elektřiny, a aby přijala opatření i na národní úrovni pro všechny potravinářské a zpracovatelské podniky bez rozdílu velikosti," uvádí potravináři. Podpora by podle nich měla být v celé Evropě srovnatelná, aby nevznikly diskriminace a znevýhodnění zemí, které nemají tak silné národní rozpočty. V opačném případě by podle nich hrozilo snížení konkurenceschopnosti výrobců z menších zemí, jako je Česko.

Kvůli dopadům vysokých cen plynu a elektřiny se česká vláda rozhodla stanovit pro část odběratelů cenové limity. Maximální ceny elektřiny a plynu se budou vztahovat na domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4200 MWh. Malé a střední firmy jsou firmy do 250 zaměstnanců s ročním obratem do 50 milionů eur (asi 1,23 miliardy Kč).

dto snm

12. říjen 2022

Tisková zpráva. 11. 10. 2022 Potravinářská komora České republiky dnes oslovila předsedu vlády Petra Fialu a další dotčená ministerstva dopisem, který podepsalo na dvacet asociací a svazů zastřešujících většinu výrobních podniků v rámci všech odvětví potravinářského průmyslu. Mezi jinými Svaz pekařů a cukrářů, Český svaz zpracovatelů masa, Českomoravský svaz mlékárenský, Svaz výrobců nealkoholických nápojů, Českomoravský cukrovarnický spolek a další.

Energetická krize zasáhla v současné době veškerý zpracovatelský průmysl nebývalou měrou. Situace v potravinářském oboru je kritická, což vidíme každý den na stále se zvyšujících cenách potravin. Vláda sice zastropovala ceny elektřiny a plynu pro malé a střední podniky, ale otázkou zůstává, zda to není pro některé výrobce příliš pozdě a zda nemohla být zastropovaná cena ještě nižší. Kompenzace zvýšených nákladů na energie pro velké firmy jsou pak naprosto nedostatečné.

Žádáme tedy Vládu České republiky, aby věnovala maximální pozornost zastropování cen energií pro všechny podniky tak, aby podpora byla v celé Evropě srovnatelná a nedocházelo k diskriminaci a znevýhodnění zemí, které nemají tak silné národní rozpočty.  

Výrobci potravin si uvědomují, v jak složité době se nyní nacházíme, a nabízejí odbornou součinnost pro hledání dostupných řešení. Současně sami individuálně vyhledávají možnosti jak ušetřit energie a výrobu zefektivnit. I s pomocí státu je zapotřebí investovat do nových technologií, umožňujících snížení energetické náročnosti výroby a tím snížení výrobních nákladů i investovat do vyšší automatizace provozů a obnovitelných zdrojů. Pomocí pro malé a střední firmy je určitě také podpora určená pro snížení jistiny úvěru, která jim pomáhá zvládat současnou mimořádně obtížnou situaci. Jako Potravinářská komora ČR doufáme, že tato podpora bude pokračovat i v příštím roce, protože zájem mezi firmami je enormní.

Tisková zpráva ke stažení

Výzva představenstva PK ČR

 

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

tisková mluvčí Helena Kavanová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

12. říjen 2022

V souladu s článkem 30 nařízení (ES) č. 396/2005 se v následujícím dokumentu předkládá program kontroly pro rezidua pesticidů v České republice pro roky 2023–2025.

Zpracovatel:

Ministerstvo zdravotnictví
Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví
Odbor ochrany veřejného zdraví

 

Přílohy

12. říjen 2022

Tisková zpráva – Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) schválil výši sazeb pro přímé platby pro rok 2022. Jde o hlavní zemědělské dotace. Také v letošním roce se budou vyplácet zálohy na jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy ve výši 70 %.

Sazby přímých plateb pro rok 2022 zahrnují jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy (SAPS), platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (Greening), platbu pro mladé zemědělce a dobrovolnou podporu vázanou na produkci (VCS).

Rovněž v tomto roce se Česká republika rozhodla využít možnosti poskytnout zálohy na SAPS ve výši 70 %. První zálohy přímých plateb budou žadatelům vypláceny již začátkem listopadu 2022. Sazba na SAPS bude v roce 2022 činit 3 213,91 korun na hektar, sazba platby na Greening byla stanovena ve výši 1 767,75 korun na hektar.

„Chceme podporovat především mladé zemědělce, aby byla v oboru zajištěna generační obměna. Proto byla zachována vyšší sazba pro platbu pro mladé zemědělce, která představuje částku ve výši 50 % sazby na SAPS. Tato sazba je letos 1 606,95 korun na hektar, kterou zemědělci mladší 40 let získají navíc k ostatním podporám z přímých plateb,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Schváleny jsou také sazby pro platby VCS, jejichž prostřednictvím bude letos vyplaceno na tzv. citlivé komodity přes 3,1 miliardy korun. Citlivé komodity jsou podporované proti jiným pěstovaným rostlinám nebo chovaným zvířatům, protože jejich výroba je pracná a zároveň důležitá pro udržení potravinové soběstačnosti, zaměstnanosti na venkově nebo péči o krajinu.  

Sektor

Sazba

(Kč/jednotka)

Chmel

14 789,21

Škrobové brambory

14 360,56

Ovoce velmi vysoká pracnost

11 063,93

Ovoce vysoká pracnost

7 658,06

Zelenina velmi vysoká pracnost

9 783,68

Zelenina vysoká pracnost

3 580,07

Konzumní brambory

4 441,69

Cukrová řepa

6 924,18

Bílkovinné plodiny

1 778,18

Masná telata

7 809,80

Dojnice

3 541,83

Ovce a kozy

4 082,98

Výše přímých plateb jsou přepočteny dle kurzu Evropské centrální banky ke dni 30. září 2022, tedy 24,549 Kč/euro. Všechny dotace bude vyplácet platební agentura Státní zemědělský intervenční fond.

Evropské platby pak z národních zdrojů ještě doplní přechodné vnitrostátní podpory (PVP) poskytované na zemědělskou půdu, chmel, škrobové brambory, přežvýkavce, krávy bez tržní produkce mléka a ovce a kozy. PVP jsou vypláceny pouze těm zemědělcům, kterým je v daném roce přiznána platba SAPS. Sazby pro tyto platby budou zveřejněny v listopadu 2022.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

12. říjen 2022
Informace k dvacátému výročí systému bezpečnosti potravin v EU.

 

Evropské a národní orgány chrání od roku 2002 zdraví spotřebitelů v rámci systému bezpečnosti potravin EU

Včera, dnes, zítra
Na úrovni EU je bezpečnost potravin významnou prioritou. V letošním roce slavíme již dvacáté výročí přijetí prvního klíčového dokumentu – nařízení (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, o obecném potravinovém právu (nařízení vstoupilo v platnost dne 21. února 2002). Začátkem roku 2002 byl také založen Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority, EFSA), který tak v letošním roce rovněž slaví 20 let své existence.

Od roku 2002 poskytuje úřad EFSA vědecké poradenství. Jeho vznik byl jedním z kroků k vytvoření komplexního systému zajištění bezpečnosti potravin v EU.

V České republice je bezpečnost potravin vnímána jako jedna z vládních priorit, což opakovaně konstatují usnesení vlády ke strategii bezpečnosti potravin. V loňském roce byla usnesením vlády ČR č. 323 ze dne 29. března 2021 schválena Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030. Strategii dále podrobně rozpracovává Akční plán, schválený vládou ČR dne 16. března 2022. Pro Ministerstvo zemědělství je téma bezpečnosti potravin velmi důležité a neustále se jím zabývá ve spolupráci se svými partnery, především Ministerstvem zdravotnictví. V rámci úřadu je tato důležitá problematika řešena Sekcí potravinářství. Odbor bezpečnosti potravin odpovídá za řadu aktivit v oblastech posuzování a komunikace o riziku; a mimo jiné je kontaktním místem pro komunikaci s úřadem EFSA.

Za posledních 20 let svět zažil mnoho změn a objevila se nová rizika, kromě již známých. Také věda se neustále vyvíjí. Na tomto neustále se měnícím pozadí zůstává poslání úřadu EFSA stejné: přispívat k ochraně spotřebitelů, rostlin, zvířat a životního prostředí před riziky v potravinovém řetězci.

Autor: KM EFSA

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/evropske-a-narodni-organy-chrani-zdravi-spotrebitelu-v-oblasti-bezpecnosti-potravin-jiz-od-roku-2002.aspx

11. říjen 2022

Jako Potravinářská komora České republiky zásadně nesouhlasíme s tvrzením Asociace soukromého zemědělství ČR, že Česká republika není potravinově bezpečnou zemí. Potravinovou bezpečností se myslí především zdravotní nezávadnost konkrétních produktů a v této oblasti patříme mezi nejlepší na světě. Rozhodně tak odmítáme jakékoliv zpochybňování bezpečnosti českých potravin a vzbuzování nedůvěry spotřebitelů k české produkci.

Výzkumná jednotka britského týdeníku the Economist každý rok na základě faktorů dostupnosti, kvality a bezpečnosti potravin vytváří tzv. Index globální bezpečnosti. Česká republika se v tomto žebříčku potravinové bezpečnosti umístila v roce 2020 na výborném pátém místě. I když o rok později klesla na 14. místo, bylo to především z důvodů vyšších cen a tedy potenciálního snižování koupěschopnosti českého obyvatelstva, nikoliv kvůli snížení úrovně potravinové bezpečnosti.
Nesouhlasíme rovněž s tím, že v ČR není dostatečně rozvinutá lokální produkce včetně lokální výroby potravin. O kvalitě a rozmanitosti produktů regionálních firem svědčí mimo jiné soutěž Regionální potravina, která letos proběhla již 13. rokem a za dobu jejího fungování do ní byly přihlášeny tisíce výrobků od stovek výrobců a oceněny byly stovky produktů různých kategorií. Je ale nepochybné, že do obchodní sítě dodávají největší množství výrobků střední a velké společnosti a naplňují tak požadavek spotřebitelů na kvalitní potraviny za přiměřenou cenu, které právě velké podniky mohou dosáhnout díky úspoře z rozsahu a rozložení fixních nákladů. Menší podniky mají, bohužel, omezenější přístup do řetězců z hlediska cenové konkurenceschopnosti a nemožnosti pokrýt celorepublikovou síť prodejen. To je určitě výzva k diskusi s řetězci, aby i menší podniky mohly do řetězců dodávat za pro ně adekvátních podmínek a rozšířily tak nabídku na pultech obchodů.
Zásadní je ale pro celý potravinářský a zemědělský sektor zpracování domácí české suroviny domácími zpracovateli na české výrobky. Rozhodně nepodporujeme vývoz suroviny a dovoz zpracovaných výrobků, jako je tomu, bohužel, u českého mléka, které ve stále větších množstvích míří do Německa, odkud ho dovážíme zpět v podobě jogurtů, sýrů, másla…
Přestaňme tedy dělit podniky na malé, střední a velké a zaměřme se na podporu domácího zpracování zemědělské suroviny bez ohledu na velikost podniků.
11. říjen 2022

V Praze se ve dnech 28. – 30. září v rámci českého předsednictví v Radě EU uskutečnilo neformální zasedání členů Pracovní skupiny vedoucích veterinárních služeb zemí Evropské Unie (PS CVO). Hlavním tématem prvního dne zasedání nejvyšších veterinárních autorit zemí EU byla v pražském hotelu Vienna House Diplomat aktuální problematika afrického moru prasat (AMP).

Výskyt AMP na svém území u domácích nebo divokých prasat aktuálně hlásí 14 evropských států. Přítomnost nákazy na území státu vždy způsobuje značné problémy chovatelům prasat i navazujícím oborům, což vede k výrazným finančním nákladům a ekonomickým ztrátám.

Zástupci evropských zemí, na jejichž území se AMP v současné době vyskytuje, nebo v nedávné době objevil, se během svých následných vystoupení se svými kolegy z ostatních států podělili o své zkušenosti s kontrolou a eradikací AMP a dalšími klíčovými aspekty své strategie ve spojitosti s touto nebezpečnou nákazou. Pražské zasedání navázalo na úterní ministerské jednání na vysoké úrovni věnované stejné nákaze.

Svoji práci v oblasti hodnocení rizik souvisejících s AMP představil zástupce Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). Představitel Evropské komise Bernard Van Goethem poskytl účastníkům zasedání aktuální informace o epidemiologické situaci AMP a podělil se o úvahy o strategickém přístupu EU k této nákaze.

Následující den navštívili delegáti Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Účastníci setkání v kladrubském hřebčíně strávili celý den a podrobně se zde seznámili s chovem starokladrubského koně a hřebčínem. Cíl návštěvy nebyl vybrán náhodou. Chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech, jako jednom z nejstarších hřenčínů na světě, je totiž od července 2019 zapsán na Seznam památek světového dědictví UNESCO.

Delegáti si v Kladrubech prohlédli stáje starokladrubských koní, tedy „koní císařů a králů“ a dostali informace, co vše musí hříbata a mladí koně absolvovat, než se z nich stanou chovné klisny nebo plemenní hřebci. Vedle stájí návštěva směřovala také do kočárovny s expozicí starokladrubského koně a do zámku. Nechyběla ani projížďka kočárem taženým dvěma bělouši, resp. vraníky starokladrubského koně po malebném okolí hřebčína.

Celé třídenní setkání v pátek 30. září završil druhý jednací den v hotelu Vienna House Diplomat. Na programu jednaní byla tentokrát koordinace přípravy vystoupení členských států na nadcházejícím zasedání evropské regionální konference Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH, dříve OIE). Na tomto zasedání má být řešena například problematika přepravy zvířat nebo boj s vysoce patogenní ptačí chřipkou.

Jednání se věnovalo také dalšímu globálnímu tématu – boji s mikrobiální rezistencí. Účastníci si vyslechli informace k aktuálním otázkám zaváděného systému pro sběr údajů o prodejích a spotřebě antimikrobiálních léčiv u zvířat a o připraveném průzkumu postojů členských států k této problematice.

Dále proběhla intenzivní diskuze k problematice kofinancovaných programů EU, která se týkala záměru Evropské komise snížit výši příspěvku na realizaci proti nákazových preventivních programů a mimořádných (tzv. emergency) opatření. Diskutovány byly případné dopady nejen na rozpočty jednotlivých členských států, ale zejména na vývoj nákazové situace v EU. Evropské státy se potýkají nejen s nákazou afrického moru prasat, ale v uplynulé sezoně rovněž čelily i nejhorší nákazové situaci u vysoce patogenní ptačí chřipky za poslední roky.

Téma ptačí chřipky rezonovalo i v dalším bodě jednání, který se týkal konzultací možného využití vakcinace drůbeže proti vysoce patogenní ptačí chřipce.  Zařazen byl rovněž bod týkající se pohody zvířat při jejich přepravě.

11. říjen 2022

Vážená paní, vážený pane,

dle Vašeho zájmu o inovace a rozvoj firem Vám zasíláme pozvánku na seminář „Financování inovací a zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních firem na zahraničních trzích,“ který se uskuteční dne 3.11.2022 od 9:30 do 14:30 hod v prostorách Technologického centra AV ČR, Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6.

Seznámíme Vás s řadou novinek: novým programem SIGMA pro financování studie proveditelnosti pro vstup na zahraniční trhy (dříve GAMA), novou podobou kaskádových grantů pro digitalizaci firem nebo testování (Horizont Evropa, ADMA), Programem Technologická inkubace na rozvoj start-upů a zkušenostmi klientů z realizace projektů (GAMA, Horizont) apod.

Podmínkou účasti je registrace zde

Pozvánka je také v příloze.

S přáním pěkného dne

Ing. Jiří Vavřínek

Business Innovation Manager / Key Account Manager

Technologické centrum AV ČR

Ve Struhách 27, 160 00 Praha 6        

Tel.: 234 006 217

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.                      

www.tc.cz | www.een.cz        

11. říjen 2022

Chelčice (Strakonicko) 10. října (ČTK) - Chelčická firma Zemcheba, největší pěstitel jablek na jihu Čech, má letos velmi dobrou sklizeň jablek. Předpokládá, že z 88 hektarů sklidí téměř 3000 tun. Necelou polovinu sadů poškodilo ale před 14 dny krupobití, tato jablka musí firma zpracovat na slisování nebo dřeň. Cena pro supermarkety, kam firma dodává asi pětinu produkce, je stejná jako loni 12 až 13 korun za kilogram. Podle firmy je nízká a čeští ovocnáři prodělávají, protože řetězce berou levná jablka z Polska. V ČR se letos sklidí kolem 140.000 tun jablek, řekl ČTK ředitel firmy Zemcheba Jaroslav Muška.

"Sklizeň jablek je velice dobrá, co se týká množství, protože jsme na jaře neměli mrazy. Je lepší než průměr, ale bohužel u nás v letošním roce přišly na část sadů kroupy, znehodnotily ovoce. Ale víc než polovina našich sadů tím neutrpěla, tak přeci jenom budeme mít co prodávat," řekl Muška. Kroupy poškodily asi polovinu úrody, nemůže jít na trh. Jablka se musí zpracovat na lisování, na dřeň nebo jablkovici, jinak by začala hnít. Sklizeň je za polovinou.

Hrušek se letos urodilo hodně, stejně tak švestek, jichž firma sklidila 150 tun. Třešní bylo také dost, bohužel ale podle Mušky při jejich sklizni dost pršelo, a tím minimálně o třetinu přišli, protože plody popraskaly a shnily.

Jako jiní se i Zemcheba potýká se zdražováním. Náklady na naftu, energie či sklo vzrostly meziročně až trojnásobně. "Bohužel cena ovoce už loni nestoupla. Letos sice mají supermarkety ceny pro spotřebitele dost vysoké, ale pro nás cena nestoupla, protože se sem vozí jablka z Polska. Dovozy jsou skoro padesát procent české spotřeby, a to za velmi levné peníze, tím pádem čeští ovocnáři pořád prodělávají nebo je to na hraně," řekl Muška.

Firma pěstuje ovoce na téměř 235 hektarech, zásobuje jihozápadní Čechy. Do supermarketů prodává asi 20 procent produkce. Zbytek dodává do menších kamenných prodejen, škol, nemocnic či domovů pro seniory. Z jablek vyrábí sirupy, džusy, mošty, šťávy, pyré, dřeně či kapsičky. Ovocné šťávy v lahvích prodává od roku 1993. Ovocné dřeně odebírá třeba Zeelandia, která dodává suroviny a přípravky pro pekaře a cukráře. Kapsiček firma ročně vyrobí přes milion kusů. Zajímavostí jsou zeleninové šťávy pro diabetiky, jezdí pro ně lidé až z Brna nebo Zlína.

Loni měla firma čistý obrat 177,3 milionu korun, meziročně o dvě procenta vyšší. Provozní zisk klesl o 30 procent na sedm milionů, čistý zisk z předloňských 2,5 milionu na 216.000 korun. Vyplývá to z výroční zprávy. Zemcheba má teď 88 hektarů jabloňových sadů poté, co je předloni rozšířila o deset hektarů, na nichž pěstuje odrůdy gala, červený idared a novou českou odrůdu sirius.

Ve zkušebním provozu má novou třídičku jablek, do níž i díky dotaci investovala 12 milionů Kč. Cílem je jablka hned po sklizni vytřídit, aby do skladu dávali jen ta nejlepší. Skladování je podle Mušky při dnešních cenách energií drahé.

Zemcheba má 80 zaměstnanců, na sklizeň si již od roku 1993 najímá ukrajinské brigádníky, ze Zakarpatské Ukrajiny, vždy na tři měsíce. Letos firma také ubytovala ukrajinské uprchlíky, většina se již vrátila domů.

V jižních Čechách jsou tři oblasti, kde se jablka pěstují nejvíc: Chelčice, Krtely a Lhenice. Ovoce se v těchto sadech pěstuje od poloviny 19. století, vozilo se odsud i na císařský dvůr do Vídně.

vkc gcm

  •  Vložit do schránky
 
 
11. říjen 2022

Mnichov 10. října (ČTK) - Současný způsob produkce potravin a zejména vysoká spotřeba masa ohrožují budoucnost globálního zásobování potravinami. Vyplývá to podle agentury DPA ze studie poradenské společnosti PwC.

Studie upozorňuje, že potravinářský průmysl je zodpovědný za dvě třetiny globální spotřeby sladké vody a za čtvrtinu emisí skleníkových plynů. Dodává, že vzhledem k pokračujícímu růstu světové populace je naléhavě nutné změnit způsob produkce potravin.

Podle PwC je klíčovým problémem prudký nárůst spotřeby masa v uplynulých desetiletích. Zhruba 80 procent zemědělsky využívané půdy nyní přímo či nepřímo slouží k produkci masa. To přitom pokrývá pouze 11 procent globální kalorické spotřeby potravin, píše DPA.

Za rozhodující krok k zabezpečení budoucí výživy pro světovou populaci tak studie pokládá změnu stravovacích návyků. Například pouhé nahrazení hovězího masa kuřecím by podle studie mohlo snížit emise oxidu uhličitého při výrobě masa na polovinu a spotřebu vody o zhruba 30 procent. Ještě větší vliv by pak měl přechod na vegetariánskou či veganskou stravu.

Zároveň je podle studie zapotřebí zvýšit efektivitu sklizní a dodavatelských řetězců, a zajistit tak snížení množství potravin, jež cestou ke spotřebiteli podlehnou zkáze. V současnosti je likvidována zhruba třetina všech vyprodukovaných potravin v důsledku zpoždění a neefektivity při sklizních a v logistice a obchodu. V tomto ohledu by mohly podle studie přinést zlepšení digitální technologie, které mohou například pomoci optimalizovat zavlažování a hnojení a zajišťovat kontrolu dodávek potravin.

Všechna tato navrhovaná opatření by mohla výrazně přispět k pokrytí rostoucí poptávky po potravinách udržitelným způsobem a bez výrazného zvyšování cen, píše se podle agentury DPA ve studii.

pmh mka

10. říjen 2022

Jihoafričané letos utrácejí více peněz za jídlo a pití v barech a restauracích než loni.

Jihoafričané se pomalu vrací do barů a restaurací. Celkový příjem generovaný potravinářským a nápojovým průmyslem se ve srovnání s červencem 2021 zvýšil o 55,8 %.

Nejvíce rostly tržby v barech, a to o více než 80 %, celkový příjem byl více než 380 milionů randů. Za jídlo lidé utratili o více než 54 %, celková tržba tedy činí přes 5 miliard randů. Tržby rostly o desítky procent i u prodejen nabízejících jídlo s sebou, nebo ve stáncích s rychlým občerstvením.

Přestože je růst v odvětví působivý, stále o téměř 10 % zaostává za daty z roku 2019, tedy před pandemií koronaviru a lockdownem, který významně ovlivnil restaurace a podobné podniky. V Jihoafrické republice byly všechny restaurace několik měsíců uzavřené, poté dočasně fungovaly pouze k dovážce a jídlu s sebou, bary musely zůstat uzavřené kvůli několika dlouhodobým prohibicím. Mnoho podniků se v tomto období trvale uzavřelo.

Zdroj: businessinsider.co.za
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Jihoafrická republika.

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/jihoafricane-se-vraci-do-baru-a-restauraci

10. říjen 2022

Dotaz:

Kdy a jakým způsobem je možné uvádět na etiketě vína údaj o stáčírně, výrobci, prodejci a dovozci?

Odpověď:

Danou problematiku upravují článek 119 odst. 1 písm. e) a f) nařízení EP a Rady (EU) č.1308/2013, v platném znění a článek 46 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 [dále jen „nařízení (EU) 2019/33].

Tyto předpisy vykládá SZPI následujícím způsobem:

  1. NÁZEV STÁČÍRNY – u jiných vín než šumivých, jakostních šumivých, jakostních aromatických šumivých a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým.

Stáčírnou se [dle čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět

  • U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“ plus název a adresa stáčírny (název obce a členského státu / třetí země).

PŘÍKLAD:

Stáčírna: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika

Plněno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika

  • Slova „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“ lze [dle čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] doplnit výrazy odkazujícími na zemědělský podnik výrobce.

PŘÍKLAD:

Stáčírna: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika; výrobce: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

Plněno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika; vyrobeno v CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

  • U vín s CHOP/CHZO lze [dle čl. 46 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2019/33] uvést výrazy odkazující na místo, kde došlo k plnění:
     
  • v zemědělském podniku výrobce;
  • v provozovnách seskupení výrobců;
  • v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Pozn.: Podmínky pro použití výše uvedených výrazů (i – iii) mají stanovit členské státy. ČR však žádné podmínky pro použití těchto výrazů nestanovila. Z toho dovozujeme, že neexistují žádná omezení, nelze však uvádět takové údaje, které by vedly k možnému klamání spotřebitele.

  • Při plnění za úhradu se [dle čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „plněno pro (…)“ nebo „plněno pro (…) v (…)“.

PŘÍKLAD:

Plněno pro VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika v CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

Pozn.: Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou shora uvedené údaje dále doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

  • Při používání jiných nádob než lahví se [dle čl. 46 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „balírna“ a „baleno v (…)“.
  • Údaj o stáčírně je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa stáčírny tvořeny chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
     
  1. NÁZEV VÝROBCE (PRODUCENTA) NEBO PRODEJCE – u vín šumivých, šumivých dosycených oxidem uhličitým, jakostních šumivých a jakostních aromatických šumivých.

„Výrobcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů nebo hroznového moštu na vína nebo zpracování hroznů nebo vína na šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět“

„Prodejcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína“

  • U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v (…)“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“ nebo rovnocenné výrazy plus název a adresa výrobce / prodejce (název obce a členského státu / třetí země).

PŘÍKLAD:

Výrobce: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika

Vyrobeno ve / prodáváno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika

Prodejce: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika

  • Slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v (…)“ lze [dle čl. 46 odst. 3 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2019/33] nahradit výrazy uvedenými v příloze II nařízení (EU) 2019/33, pokud to dotyčný členský stát povolí.

Pozn.: Pro ČR jsou to výrazy „zpracovatel“ nebo „vinař“ a „zpracováno v (…)“ nebo „vyrobeno v (…)“. ČR dosud použití těchto výrazů výslovně nepovolila, SZPI však použití těchto výrazů akceptuje.

PŘÍKLAD:

Zpracovatel: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

Zpracováno ve CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

Vinař: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika

  • Údaj o výrobci / prodejci je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa výrobce / prodejce tvořeny CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
     
  1. NÁZEV DOVOZCE – u dovážených vín.

„Dovozcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Unii, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Unie, do volného oběhu ve smyslu čl. 5 odst. 24 nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013“

  • U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“ plus název a adresa dovozce (název obce a členského státu / třetí země).

Pozn.: U výrobků dovážených ve velkokapacitních nádobách a stáčených na území Unie se může název dovozce nahradit nebo doplnit údajem o stáčírně (viz výše).

  • Údaj o dovozci je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa dovozce tvořeny CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
     
  1. SESKUPENÍ ÚDAJŮ, POUŽITÍ KÓDU
  • Čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) 2019/33 stanoví, že údaje o stáčírně, výrobci / prodejci a dovozci (podle povinností u konkrétního výrobku) lze seskupit, pokud se týkají stejného subjektu. Jeden z těchto údajů pak lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce/prodejce, nebo dovozce své ústředí.

Pozn.: Na etiketě dotyčného výrobku se uvede rovněž název a adresa subjektu podílejícího se na obchodní distribuci, je-li jiný než stáčírna, výrobce / prodejce nebo dovozce uvedený pomocí kódu.

Pozn.: Ministerstvo zemědělství ČR rozhoduje o přidělení kódu za splnění podmínek dle § 16 odst. 12 písm. a) až c) zákona č. 321/2004 Sb.
 

  1. CHOP, CHZO – zahrnuje registrované názvy: Morava, moravské, Čechy, české, Velkopavlovická, Slovácká, Mikulovská, Znojemská, Litoměřická, Mělnická, Šobes, Šobeské víno, Znojmo (VOC), Novosedelské slámové víno.
  • Podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) 2019/33 platí, že pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce / prodejce nebo dovozce skládají z CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, mohou být na etiketě uvedeny buď:
    1. písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro CHOP/CHZO nebo pro označení druhu výrobku, nebo
    2. pomocí kódu.

Pozn.: Formu uvádění názvu a adresy si mají stanovit členské státy. ČR si v § 16 odst. 14 zákona č. 321/2004 Sb. stanovila, že tyto údaje jsou uváděny pomocí kódu [za splnění podmínek dle § 16 odst. 12 písm. a) až c) zákona č. 321/2004 Sb.].

SZPI bude VYŽADOVAT UVEDENÍ KÓDU (pokud název nebo adresa stáčírny nebo výrobce / prodejce bude obsahovat odkaz na CHOP nebo CHZO) pouze v případě PRODUKTU VYROBENÉHOZ HROZNŮ ZAHRANIČNÍ PROVENIENCE. V ostatních případech (tuzemský původ suroviny) bude SZPI odkazy na CHOP nebo CHZO tolerovat.

PŘÍKLADY (PRODUKT ZAHRANIČNÍ PROVENIENCE):

STÁČÍRNA:

Stáčírna: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Stáčírna: CZ 0123456789A“, nebo

Plněno v CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Plněno v CZ 9876543210A“.

VÝROBCE / PRODEJCE:

Výrobce: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Výrobce: CZ 0123456789A“, nebo

Vyrobeno v CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Vyrobeno v CZ 9876543210A“.

DOVOZCE (VŽDY NÁSLEDOVNĚ):

Dovozce: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Dovozce: CZ 0123456789A“, nebo

Dovezeno CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Dovezeno CZ 9876543210A“.
 

  1. OBECNÁ PRAVIDLA PRO UVÁDĚNÍ POVINNÝCH ÚDAJŮ
  • Údaj o stáčírně a výrobci / prodejci se musí nacházet na nádobě ve stejném zorném poli jako ostatní povinné údaje dle čl. 119 nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013.
     
  • Tyto údaje musejí být čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují [čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33]. Údaj o dovozci (podobně jako údaj o číslu šarže a údaj o alergenu) lze uvést mimo shora uvedené zorné pole [čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2019/33].
     
  • Velikost písma povinných údajů musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků [čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33].
     
  • Jestliže bude v zorném poli uveden min. velikostí písma (1,2 mm) údaj o provenienci „víno ze Slovenska“ a výrazně větším písmem slova „CUCWINE s.r.o. (adresa)“ dochází k porušení čl. 13 odst. 1 nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011, neboť zvýrazněný údaj (např. písmo tučné, podtržené, velké znaky) odvádí pozornost od povinného údaje o provenienci a tak od údaje o skutečném původu výrobku.
 
10. říjen 2022

JAPONSKO

Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,

Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Japonský McDonald’s opět zvyšuje ceny kvůli vyšším nákladům na suroviny

Společnost McDonald’s Holdings Japan letos již po druhé zvýšila ceny svých pokrmů, řetězec se tak snaží kompenzovat vyšší náklady na suroviny způsobené slabým jenem. Ke zvýšení cen došlo na konci září. Běžný hamburger nyní stojí 150 jenů, a jedná se tak o 40% nárůst v porovnání s cenou z března letošního roku.

McDonald’s není jediným restauračním řetězcem, který přenáší vyšší náklady na spotřebitele. Například společnost Duskin, provozovatel řetězce Mister Donut, zvýšil letos podruhé ceny u téměř všech svých produktů v nabídce.

Japonský trh s alternativními potravinami zasažený vysokými cenami sóji

Japonské restaurace a prodejci rozšiřují svou nabídku o rostlinné náhražky masa v naději, že využijí rostoucího zájmu spotřebitelů o zdravé a udržitelné potraviny, přestože ceny klíčové komodity - sójových bobů rostou.

Cena futures kontraktů na mezinárodním trhu je nyní 1,5krát vyšší než v roce 2020 kvůli rostoucí poptávce v Číně a narušení dodávek po ruské invazi na Ukrajinu. Japonsko je závislé na dovozu z 93 % své spotřeby sóji. Přesto je zde průmysl alternativních potravin na vzestupu. Oblíbené jsou polévky bez vajec s vývarem ze sójového mléka doplněné rostlinným masem, klobásy z hrachu, fazolí a rýže nebo rostlinné placičky. A další výrobci se chystají vstoupit na trh.

Obchodníkům, které nyní trápí inflace, ale svítá na lepší časy v podobě nárůstu zahraničních návštěvníků. Japonsko, které od 11. října výrazně zmírní příletové restrikce vyvolané pandemií, se nyní otevírá, přičemž slabý jen z něj činí atraktivnější destinací. Japonská agentura pro cestovní ruch odhaduje počet vegetariánských a veganských návštěvníků, kteří přijeli do země v roce 2018 na 1,67 milionu, což představuje více než 5 % z celkového počtu návštěvníků.

Zdroj: Nikkei Asia

10. říjen 2022

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Future Food Forum se opět konalo v Dubaji

Po loňském velmi úspěšném obchodním fóru Future Food se akce opět vrátila do emirátské Dubaje. Jde tak již o třetí ročník, který pořádá spolek UAE Food & Beverage Manufacturers Business Group, tedy místní asociace výrobců potravin a nápojů. V letošním roce získala akce také podporu Dubajské obchodní komory a projektu Food Tech Valley.

Letošní ročník se opět zaměřil na žhavá témata potravinové bezpečnosti, zásobovací řetězce, nové digitální technologie a budoucnost farmaření. Mezi sponzory fóra nechyběla jména jako Nestlé, GE, IFFCo nebo Agthia.

Během rozhovorů byla zveřejněna aktuální data, která staví Spojené arabské emiráty na druhou příčku světových re-exportérů zemědělských výrobků a potravin hned za USA. Tento fakt řadí SAE mezi velmi vlivné a důležité hráče mezinárodního obchodu v celém regionu.

Letošní dvoudenní akce přilákala přes 600 delegátů, mezi kterými nechyběli ministři, vládní představitelé, majitelé největších místních podniků, akademici i světoví leadeři z oboru potravinářství. Diskutovat o této problematice a jejích budoucích řešeních přiletěli zástupci Ománu, Bahrajnu, Kuvajtu, Egyptu, Jordánska, Anglie, USA, Francie, Švýcarska, Dánska a další.

Během úvodního proslovu viceministr pro ekonomii SAE uvedl, že potřeby zlepšení domácí produkce potravin a adopce nových postupů a technologií jsou v současné době nevyhnutelné a nutné. K dosažení těchto změn již SAE podnikají kroky a uzavírají takzvané CEPA, ekonomické dohody o spolupráci. V letošním roce byly uzavřeny tři a to s Indií, Indonésií a Izraelem.

10. říjen 2022

SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.:+381  63 388931, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

SRBSKO – stoupající dovoz kaprů

V Srbsku se blíží sezóna pravoslavných svátků, ve které stoupá poptávka po sladkovodních rybách, zejména kaprech. Kaprů je však na trhu nedostatek, a to následkem celé řady okolností z předchozích let. Problémy umocnila v posledních dvou letech také pandemie virové nákazy Covid 19, kdy z důvodu uzavření restaurací a omezení rodinných sešlostí klesla spotřeba ryb. Rybáři tak nemohli založit nový chov. Problém podle Nenada Budimoviće z Hospodářské komory Srbska působí také nedostatečná státní podpora v oblasti chovu ryb - stát např. vybírá vysoké poplatky za užívání vod a nekompenzuje ztráty způsobené jinými živočichy (kormoráni apod.). Proto celá řada rybářství utlumila činnost a některé velké rybníky se vysoušejí a předělávají na zemědělskou půdu. Před přibližně 10 lety mělo Srbsko ještě 12 000 ha rybníků, nyní je v Srbsku v provozu jen 3 500 ha rybníků.  Srbsko v roce 2021 vyprodukovalo v rybnících 5 470 tun ryb a kolem 2 350 tun ryb vylovili rybáři v otevřených vodách. Srbsko tak jenom za první tři měsíce tohoto roku dovezlo 6 400 tun ryb v hodnotě 18,5 miliónu EUR, a z toho jenom dovoz kapra z Chorvatska byl v hodnotě 600 000 EUR. Kapr se aktuálně prodává v maloprodeji za cenu 6 EUR/kg. Dá se však očekávat, že z důvodu nedostatku této ryby na srbském trhu bude letos vyšší poptávka i po českých kaprech. Česká republika tradičně vyváží kapry i do Srbska, kde jsou velmi ceněni pro svou kvalitu a v Srbsku jsou populární i větší kusy, které české zákazníky tolik nezajímají. V roce 2021 se do Srbska z České republiky vyvezlo necelých 53 tun živých kaprů v hodnotě cca 3 miliónů Kč a přibližně 7 tun mražených kaprů za necelý milión Kč.

7. říjen 2022

Tisková zpráva – O uhlíkovém zemědělství, společném přístupu členských států k připravované unijní legislativě pro udržitelné používání pesticidů a o podpoře rozvoje výzkumu a vývoje dnes v Pezinku na Slovensku jednali ministři zemědělství zemí V4+4. Věnovali se také situaci na trhu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Na závěr jednání, kterého se zúčastnil i komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, přijali ministři Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska společné prohlášení.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) na jednání uvedl, že Česká republika podporuje rozvoj udržitelného zemědělství, lesnictví a potravinářství, ochranu klimatu a biodiverzity a obecně přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. Z opatření, která zmiňuje sdělení Evropské komise (EK) k uhlíkovému zemědělství ČR do Strategického plánu společné zemědělské politiky zahrnula zejména zatravňování orné půdy a údržbu trvalých travních porostů, opatření ke zvyšování obsahu půdní organické hmoty v orné půdě, některá lesnická opatření a nově také agrolesnictví.

„Systém uhlíkového zemědělství je třeba nastavit tak, aby nevznikal konflikt mezi produkcí potravin a surovin a snižováním emisí skleníkových plynů. Považujeme také za nutné, aby Komise před přijetím návrhu právního rámce pro certifikaci zpracovala kvalitní a věrohodné dopadové analýzy. A zásadní pro úspěšný rozvoj uhlíkového zemědělství je i to, aby tato metodika nezpůsobila nerovnosti na vnitřním trhu EU. Zavádění systému podle nás nesmí vést k diskriminaci zemědělců, kteří se rozvoji udržitelných cyklů uhlíku věnují dlouhodobě. Důležité také je, aby je neúměrně nezatěžovala administrativa,“ řekl ministr Zdeněk Nekula.

Ministři V4+4 diskutovali rovněž o udržitelném používání pesticidů, kterému Česko jako předsednická země EU věnuje velkou pozornost. Pokud jde o společné aktivity států V4, je podle ministra Nekuly vhodné prosazovat v EU společná řešení používání pesticidů, protože tyto země vycházejí z podobných podmínek.

„Návrh nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin v obecné rovině vítáme, zásadní pro nás ale je zachovat udržitelnost zemědělské produkce a zajistit dostatek kvalitních a bezpečných potravin. Mělo by se vzít v úvahu, že některé členské státy spotřebu chemických pesticidů trvale snižují. Naše země je dlouhodobě pod průměrem této spotřeby v Unii. V letech 2011 až 2020 jsme vykázali nejvýraznější pokles prodeje pesticidů, a to 40 procent. Například v Rakousku za stejné období prodej pesticidů o 60 procent vzrostl,“ uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

V souvislosti se složitou situací na trhu v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu ministři V4+4 hovořili i o vývoji cen energií. Razantně například rostou ceny vstupů u živočišné výroby, takže podle nich může dojít k destrukci poptávky. S tím je spojený pokles počtu jatečných zvířat a následné rušení chovů. Rostou ceny hnojiv, což vyvolává nejistotu ohledně dopadů na kvalitu a kvantitu zemědělské produkce v příštím roce a možná i v dalších letech. Česká delegace zdůraznila, že je proto nutné zajistit maximální koordinaci v mezinárodním měřítku, směřovat kromě jiného k inovativním technologiím a investovat do výzkumu a vědy.

Společné prohlášení ministrů, které nemůže ČR jako předsedající země EU aktivně spolupředkládat, zdůrazňuje mj. potřebu posílit odolnost evropského zemědělství a lesnictví s tím, že zajištění udržitelné a dostatečné produkce potravin a udržitelného obhospodařování lesů zůstává prvořadým cílem využívání půdy. V souvislosti s uhlíkovým zemědělstvím uvádí, že přestože dobrovolná pobídka poskytuje velkou příležitost pro správce půdy, lesníky i životní prostředí, je třeba vyřešit otázky jako například finanční zátěž, přístup k informacím a znalostem a náklady na důkladné monitorování. Podle ministrů nesmí hospodáře nepřiměřeně zatěžovat administrativou, ani je penalizovat za uvolňování uhlíku třeba v důsledku přírodních škodlivých činitelů, stejně jako neoprávněně snižovat jejich konkurenceschopnost. Prohlášení vyzývá EK, aby předložila pravidla pro vydávání osvědčení, které zohlední specifičnost zemědělského odvětví s posouzením dopadů.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství