Kilogramový živý kapr letos vyjde na 125,15 koruny, téměř o tři koruny dráž než minulý rok. Zhruba o třetinu víc proti loňsku stojí máslo a vejce, mírně stoupla také cena mléka. Cukr, mouka a brambory jsou naopak oproti loňským Vánocům levnější. Vyplývá to z prosincových údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Kdysi luxusní ovoce a podpultové zboží se stalo běžnou součástí nákupních vozíků. Ale nejen to: Banán ovládl titulní strany světových médií jako příklad mnohamilionového umění. Je nejvyšší čas podívat se mu pořádně pod slupku.
Věděli jste, že je dnes Česká republika jedním z největších vývozců banánů na světě? Zní to absurdně, ale je to opravdu tak. Podle české Potravinářské komory reexportujeme banány za téměř jednu miliardu korun (kolem 45 tisíc tun ročně). Jak je možné, že se země v srdci Evropy stala banánovou velmocí, přestože banánovníky ve velkém nepěstuje?
Funguje to takto: Do Evropy, většinou do velkých přístavů na západě, jako jsou Antverpy v Belgii nebo Hamburk v Německu, připlují úplně nezralé, zelené plody. To aby vydržely lodní transport. Do Česka většinou toto na zkázu náchylné ovoce putuje z Kolumbie, Kostariky a Ekvádoru. Cesta trvá přibližně tři týdny.
Zakřivený euromýtus
Bruselský mýtus o správné zakřivenosti banánu podle parametrů Evropské unie koluje mezi lidmi dodnes. Jde o fámu, že EU zakázala prodej zakřivených banánů. Přitom euroúředníci jen definovali kritéria pro jednotlivé jakostní kategorie s tím, že délka banánu musí být nejméně 14 cm. „Pokud zákazník chce křivé banány, dostane je, ale musí je hledat v jiné jakostní třídě. Pravidla pro standardy kvality ovoce a zeleniny si určují pouze obchodní řetězce,“ vysvětluje Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory.
Více čtěte zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-jidlo-ukrizovany-banan-budi-emoce-jak-se-z-podpultoveho-zbozi-stal-objekt-za-150-milionu-korun-266656
Polská vláda se chce pokusit zastavit prudký růst ceny másla. Uvolní na trh tisíc tun ze státních strategických rezerv. Český resort zemědělství pro CNN Prima NEWS uvedl, že podobný krok nepřichází v úvahu, jelikož hmotné rezervy podle něj mají „sloužit jen pro krizové stavy“. Ekonom Petr Bartoň podotkl, že takový krok tuzemského kabinetu by stejně přišel pozdě a mohl by působit, že stát chce jen v atmosféře snižování cen másla „slíznout smetanu“.
Více tady: https://cnn.iprima.cz/polsko-uvolni-maslo-z-hmotnych-rezerv-aby-snizilo-ceny-cesky-resort-tento-krok-ostre-odmita-456949
Mise se uskuteční ve dnech 8. až 14. února 2025.
Program je zaměřen na energetiku, kreativní průmysl (zejm. gamingu), ICT (cyber) a vědu a výzkum. Počítá se s podnikatelskými setkáními a následnými B2B jednáními, a to ve spolupráci s našimi zastupitelskými úřady a místními institucemi.
Záloha na účastnický poplatek bez DPH činí 3 596 EUR, 89 900 Kč (členové Hospodářské komory ČR mají slevu 10 %) a zahrnuje ubytování, transfery, pronájmy prostor, catering, organizace firemních jednání, organizační náklady spojené s přípravou mise a služby pracovníků HK ČR po dobu mise.
V případě zájmu, nejpozději do 6. ledna 2025, najdete další informace tady: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-do-japonska-s-predsedou-senatu-milosem-vystrcilem/
53. ročník Symposia o nových směrech výroby a hodnocení potravin CzechFoodChem 2025 se bude konat ve dnech 18. až 20. 5. 2025 v Praze.
Symposium začne 18. 5. v nedělní podvečer senzoricky zaměřeným odborným programem. Hlavní odborný program proběhne v pondělí a úterý 19. až 20. května v budově ČSVTS na Novotného lávce v Praze na Starém Městě.
V současné době se připravuje program hlavního bloku plenárních přednášek.
Další informace budou postupně zveřejňovány zde: http://czechfoodchem.cz/
Konec některých potravin balených po porcích – například smetan do kávy, koření nebo omáček. Od roku 2030 se tento typ obalů zřejmě nebude vyrábět. Zmizí i malá balení drogistických přípravků v hotelích. Nová pravidla, která tento týden přijala Rada Evropské unie, mají snížit množství odpadu z obalů.
Výrobci a obchodníci nová pravidla Evropské unie většinou vítají, ale zároveň upozorňují na komplikace – třeba na možné zkrácení trvanlivosti potravin nebo poškození zboží při přepravě.
Například současné balení plátkového sýru, které se skládá hned z pěti různých plastových částí, chrání sýr až šedesát dní. Výrobek zůstane zdravotně nezávadný. „Nikdo se určitě nechce vrátit k novinám a nikdo se nechce vrátit do nějakých papírů a k trvanlivostem na dva tři dny. Umím si představit, že všichni budeme hledat tenčí a ještě tenčí folie na hraně jejich technologických vlastností, aby výrobek udržely,“ nastínil pro ČT jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.
Omezit bude nutné i množství vzduchu ve výrobcích. Firmy budou muset najít řešení. „Lze předpokládat, že jde o náklady navíc, takže je možné, že se pak položky promítnou do cen výrobků,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/mene-obalu-a-trideni-textilu-ma-pomoci-s-odpadem-356495
Ve vzorovém nákupu surovin pro štědrovečerní tabuli, který pravidelně sestavuje redakce iDNES.cz, letos proti loňsku podražilo šest položek z celkových devatenácti. Nejvíc si domácnosti připlatí za máslo, vejce a celer, v součtu 43 korun.
Vážené členky, vážení členové, milí kolegové, vážení spotřebitelé,
s blížícím se koncem roku bychom Vám všem chtěli poděkovat za krásnou spolupráci, potravinářům za skvělé výrobky na pultech našich obchodů, vám spotřebitelům, že nám stále zachováváte svou přízeň a nám všem přejeme krásné Vánoce a do nového roku jen to nejlepší!
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory České republiky
Kdo chce třídit odpad, nemá to vždy lehké. Zatímco klasické barevné kontejnery na papír, sklo či plast jsou dnes ve velkých městech relativně rozšířené a často se nacházejí přímo u domů, nádoby na plechovky pětina obyvatel Česka vůbec ve svém okolí nemá. A ti další za nimi musí ujít kus cesty.
Na problém upozornil průzkum agentury Ipsos pro Plzeňský prazdroj. Z něj vyplynulo, že sběrnou nádobu na plechovky nemá v místě bydliště téměř 18 procent dotázaných. Dalších osm procent o jejím výskytu v okolí vůbec neví. Ti, kteří možnost třídit mají, pak musí za nádobou ujít v průměru skoro půl kilometru.
Více k tématu tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-najit-kos-na-plechovku-muze-byt-problem-petina-cechu-jej-v-dosahu-vubec-nema-40501018
Mléko je to první, co po narození ochutná každý z nás. Hraje důležitou roli při vývoji našich kostí i při tvorbě střevní mikroflóry. Dříve bylo určeno jenom pro mláďata, dnes ho mohou pít i dospělí. Čím je to způsobeno? Proč někteří lidé trpí intolerancí vůči laktóze? Může jogurt sloužit jako přirozené probiotikum? A mají rostlinné alternativy nějakou výživovou hodnotu? O tom všem jsme si povídali se specialistkou na mikrobiologii mlékárenských produktů doc. Ing. ŠÁRKOU HORÁČKOVOU, CSc., z Ústavu mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
V Rusku ho supermarkety prodávají v bezpečnostních krabičkách se zámky, v Česku na něj lidé stojí fronty. Zatímco někteří máslem plní své mrazáky, jiní plní internet recepty na cukroví bez něj. Podobný scénář už tu párkrát byl. Na drahém másle přitom podle mlékařů tentokrát nevydělává vůbec nikdo. Tvrdí, že na trhu je nedostatek mléčného tuku.
„Největší problém současného zvýšení ceny másla napříč Evropou vyplývá z nevyrovnané bilance mléčného tuku. To je dáno vyšší poptávkou po mléčných výrobcích obsahujících mléčný tuk, který nyní chybí,“ uvedl předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-kdo-vydelava-na-drahem-masle-nikdo-tvrdi-mlekari-40500038
Dana Večeřová: „Od ledna zdražila smetana o 40 Kč/kg, dojnice chybí, proto je máslo drahé. Polské zásoby jsou zmražené. Jednotný evropský trh existuje jen na papíře.“
Celý rozhovor najdete zde: https://xtv.cz/x-talk/od-ledna-zdrazila-smetana-o-40-kc-kg-dojnice-chybi-proto-je-maslo-drahe-polske-zasoby-jsou-zmrazene-jednotny-evropsky-trh-existuje-jen-na-papire-dana-vecerova
Za zbytečné považují potravináři názvy jako veganská kachna, řízek nebo klobása, podporují proto zpřísnění označení vegetariánských potravin, které by měla zavést připravovaná novela vyhlášky o masných výrobcích. Potravinářská komora ČR o tom informovala v tiskové zprávě. Cílem vyhlášky je pro určité výrobky stanovit jednotná pravidla, tedy například vzhled a složení. Podle organizace ProVeg Česko jsou ale pravidla příliš přísná a znemožní používání zavedených názvů jako třeba sójový párek, což podle nich poškodí české výrobce, povede ke zmatení nakupujících a naruší férovou soutěž na trhu.
Více zde: https://www.tyden.cz/potravinari-podporuji-zprisneni-oznaceni-vegetarianskych-potravin
Potravinářská komora podporuje připravenou novelu vyhlášky, která upravuje používání názvosloví u masných výrobků. Producenti jsou přesvědčeni, že například jako řízek by se měl označovat výhradně výrobek z masa. Komora naopak vnímá snahy zastánců rostlinné stravy využívat výrazy z masného průmyslu jako zavádějící a klamavé.
Návrh nové vyhlášky přitom žádné názvy přímo nezakazuje, pouze definuje kvalitativní požadavky na masné výrobky. Potravinářská komora dlouhodobě zastává postoj, že názvy jako burger, párek, klobása či steak by měli výrobci používat u výrobků odpovídajících jasnému složení.
Stát definuje minimální požadavky na tradiční masné výrobky už od roku 1997. Tehdy došlo k právní úpravě v reakci na rychlý propad kvality masných výrobků na trhu po zrušení závaznosti norem. Navrátit kvalitu masných výrobků do přijatelného stavu pak trvalo téměř 20 let. Jde například o šunku, vysočinu, špekáček nebo kabanos. Například šunka nejvyšší jakosti musí obsahovat nejméně 16 % svalových bílkovin, což odpovídá kategorii 80 až 100 % masa.
Jak ukazuje zkušenost z devadesátých let, bez jasných definic a požadavků stanovených právním předpisem, bychom se jistě na trhu setkávali spíše s výrobky horší kvality. Komora tedy vnímá jako důležitý krok ve směru k uchování a zlepšování kvality tradičních výrobků legislativně zakotvit i jejich definice a požadavky na jejich kvalitu. Nevidíme žádný důvod k tomu, aby tradiční názvy masných výrobků byly využívány i pro potraviny zcela jiného charakteru. Pojmy jako veganská kachna, řízek nebo klobása považujeme za zbytečné.
„Reakce zastánců imitací potravin živočišného původu jsou úsměvné. Často argumentují „tradičními pokrmy“, ale vůbec si neuvědomují, že jde o výrazy, které se začaly používat právě pro masné výrobky. Musím se ptát, když nechtějí jíst masné výrobky, proč tak zatvrzele trvají na luštěninách v podobě párků, klobás či steaků?“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Rostlinné alternativy navíc mají nejen jiné složení, ale i výživovou hodnotu. To je další důvod, proč by se měly jmenovat jinak. Spotřebitel si tak může myslet, že příslušný výrobek plní stejnou roli ve výživě jako jeho vzor živočišného původu, přestože takové vlastnosti daná potravina vůbec nemá. Podle potravinářů by lidé měli vědět, co přesně mají na talíři.
Potravinářská komora upozorňuje, že obdobná pravidla již platí od roku 1987 u mléčných výrobků. Za mléčný výrobek se podle pravidel Evropské unie smí označovat jen takový výrobek, který je skutečně vyrobený z mléka. V opačném případě jde o klamání zákazníka.
"Pokud si zákazník koupí takový výrobek, předpokládá, že chutná jako originál a jeho výživová hodnota se blíží verzi živočišného původu. Což se ale neděje. Kvalita mnohých výrobků je navíc různá,“ dodává prezidentka Večeřová.
V této souvislosti je nutné dodat, že cílem je sjednocovat názvy správně. V minulosti se řešilo například označení tuzemský rum, který je z brambor. Skutečný rum však musí být vyroben ze třtiny. Evropský soudní dvůr také rozhodoval o pomazánkovém másle. Pojmem „máslo“ lze totiž na společném evropském trhu označit jen takový výrobek, který obsahuje alespoň 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má jen mezi 31 a 36 %. Ani v tomto případě nebylo možné považovat za dostačující specifikovat výrobky pomocí dovětků „tuzemský“ nebo „pomazánkové“.
Potravináři jsou přesvědčeni, že zástupcům výrobců alternativních potravin ani tak nevadí současná připravovaná novela vyhlášky, ale spíše nedávný rozsudek Evropského soudního dvora. Ten totiž upřesňuje pohled na zákonné názvy a způsob jejich používání. Například „veganské maso“ nebudou smět dodavatelé používat. Toto rozhodnutí již nebudou moci obcházet.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
V Česku by mělo za dva roky platit nové nařízení EU o odpadech. Skončit by měly smetánky, hotelové minišampony, ale také převážení vzduchu v přepravních krabicích.,
Rada EU přijala nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR (The Packaging and Packaging Waste Regulation). Je to zásadní plán, jak snížit stále rostoucí odpad z obalů. V roce 2022 dosáhl 186,5 kilogramu na osobu.
Tentokrát dojde k zákazu plastových vaniček na čerstvé ovoce a zeleninu, smetánek nabízených v kavárnách, restauracích či hotelích, podobně jako plastových kořenek či nádob na omáčky a cukr. A také miniaturní toaletní nádoby, jako jsou šampony v hotelích nebo lehké plastové nákupní tašky o tloušťce stěny pod 15 mikronů. To vše by mělo z trhu zmizet do roku 2030.
Další informace tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-konec-smetanek-i-vzduchu-v-krabicich-eu-schvalila-nova-pravidla-pro-obaly-266582
Český statistický úřad (ČSÚ) informoval, že v listopadu došlo k výraznějšímu meziročnímu růstu cen výrobců. V průmyslu se zvýšily o 1,7 %, zatímco v zemědělství růst dosáhl až 5,5 %. Konkrétně cena vajec vzrostla až o 22 %.
"Vejce mají hrozně vysokou volatilitu, takzvané kolísání cen nahoru a dolů. To je pro vejce normální, můžeme to přičíst i Vánocům, protože se zvýšila poptávka, tak ceny této komodity stoupnou," uvedl.
Maier upozornil, že se chybně spolu s rostoucími cenami zemědělských výrobců očekává růst i cen potravin v obchodech. "Nesmíme to vidět tak, že by měly potraviny zdražit o 5 %. U chleba ten podíl zemědělce, tedy toho obilí, které je použito na přípravu chleba, se pohybuje pouze kolem nějakých 12 až 13 %," popsal.
Zavádějící mohou být výrobky v akci, u kterých je obtížné zjistit původní, tedy reálnou cenu. "Dneska totiž se ta tzv. akční cena spíše blíží reálné ceně než potom běžné ceny, řekněme tzv. neakčního zboží," dodal.
Více čtěte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/588500-ceny-vajec-leti-nahoru-bez-dotaci-by-vykyvy-byly-jeste-horsi-rika-ekonom
Nová legislativa na ochranu spotřebitele přinesla kvůli nutnosti značení nejnižších cen za poslední měsíc do obchodů nové bizarní příběhy. Jedním z nich je například brutální předražení vánočních kolekcí v listopadu, aby se před Vánoci mohly „zlevnit“ a prodávat v normálním cenovém horizontu. Potravináři nyní volají po zpřesnění zákona, aby se lépe postihly i označení „speciální cena“ a podobné názvy, které znějí jako slevy. V Německu nebo ve Francii jsou pak normy mnohem přísnější, upozorňují odborníci.
Jednou z cest, jak podobným extrémům zabránit, by mohl být zákaz prodejů za podnákladové ceny, který prosazuje Potravinářská komora ČR. „Podle našeho názoru by měl být zákonem upraven jednak zákaz prodávat zboží za cenu nižší, než je cena, za kterou obchodník zboží nakoupil, což se běžně děje, a stát navíc pak obchodníkovi vrací i DPH. A zadruhé omezit podíl položek, které smějí být v jeden okamžik nabízeny se slevou,“ říká mluvčí komory Marek Zemánek.
Podle něj by pak za slevu měla být považovaná nikoliv promoce označená jako „sleva“, ale veškeré značení typu akce, naše cena, výhodná cena, apod. „Takové opatření by na jedné straně stabilizovalo standardní prodejní ceny na nižší úrovni a dále by zpřehlednilo situaci pro spotřebitele, který by byl schopen dobře najít a rozpoznat zboží, které je skutečně prodáváno ve slevě,“ dodal mluvčí.
Supermarkety prodávají buď moc draho, nebo naopak pod cenou. Taková jsou obvinění Potravinářské komory. Volá proto po zákazu prodeje pod nákupní cenou, kdy prý spotřebitel přichází o povědomí, jaká je reálná cena zboží. Zástupci obchodníků ovšem namítají, že by takové opatření zdražilo základní potraviny.
Máslo prodá výrobce do supermarketu za 65 korun bez DPH, obchod ho ve slevě pak nabízí za 55, ovšem včetně DPH. Reálná tržba je tedy pro řetězec pouze 49 korun. Praktika, která je trnem v oku potravinářům. „Prodej pod nákupní cenou je v některých zemích, jako Francie nebo Slovensko, dokonce trestným činem. Takže nechceme nic jiného, než co je jinde v Evropě,“ řekla pro CNN Prima NEWS prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Přenastavení dotačních plateb, které vláda provedla ve snaze pomoci malým zemědělcům, se příliš nepovedlo. Poškodilo tisíce zemědělců sdružených do družstev, kteří teď dosáhnou na nižší podporu než dřív. Poté, co narazili u zákonodárců, se proto obrátili se stížností na Ústavní soud ČR.
Zároveň petici proti vládnímu nastavení dotací podepsalo bezmála 15 tisíc zemědělců. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům.
Další informace najdete tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nove-nastaveni-dotaci-ohrozuje-male-zemedelce-v-druzstvech-40500944
Mise se uskuteční ve dnech 16. až 20. února 2025.
Prioritními sektory pro tuto podnikatelskou misi budou železniční infrastruktura, smart mobility, bezpečnost silničního provozu a civilní letectví, včetně dronů. Cílem bude navázat, resp. prohloubit spolupráci s místní podnikatelskou komunitou.
Hospodářská komora aktuálně jedná o konkrétních podmínkách a jednotlivých programových položkách. Kompletní informace pro přihlášení zveřejní na začátku ledna 2025.
Češi si letos chtějí Vánoce užít a jsou připraveni utrácet. Podle průzkumu plánují za jídlo vydat zhruba o tisíc korun víc než minulý rok. Dle ekonomů za to nemůžou vyšší ceny potravin, ale to, že si lidé chtějí prostě dopřát víc než loni. Šetřit se chystá jen 13 procent domácností, přitom loni to byla čtvrtina.
Vysoké ceny vánočních kolekcí děsily v posledních týdnech zákazníky velkých obchodních řetězců. Teď ale postupně zase klesají. Podle Potravinářské komory jde o předvídatelný trik, kdy se prodejci snaží vytvořit dojem, že zákazník dostává výhodnou cenu.
Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka byl tento vývoj předvídatelný už ve chvíli, kdy se ceny kolekcí vyšplhaly na svá maxima. "Obchodníci záměrně zvyšují ceny výrobků, aby je vzápětí mohli zase snížit. V zákazníkovi vytvářejí pocit, že nakoupil výhodně. Novela zákona o ochraně spotřebitele totiž nařizuje, že obchod na slevové cenovce musí uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím této slevy," vysvětlil Zemánek.
Za vysoké ceny podle Zemánka mohou výhradně obchodní řetězce. Nevýhodné jsou totiž nejen pro zákazníky, ale i pro samotné výrobce. "Vysoké regálové ceny mohou poškozovat dobré jméno výrobce, protože zákazník si myslí, že to on dodává svůj produkt draze. Koncovou cenu ale určuje vždy obchodní řetězec," dodal Zemánek.
O aktuálních otázkách potravinářství diskutovala v pořadu 360° na CNN Prima News prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Celý záznam (v čase od 19:12) najdete zde: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-13-12-v-22-26
Kdo se před měsícem nenechal vystrašit absurdními cenovkami u čokoládových kolekcí Orion v nabídkách některých supermarketů a rozhodl se počkat na očekávatelné zlevnění předraženého zboží, dočkal se. Supermarkety totiž udělaly přesně to, co analytici předpovídali, a kolekce, které před pár týdny prodávaly za cenu až 900 korun za kilogram, před Vánocemi zlevnily až na polovinu.
Tento týden už některé supermarkety kolekci prodávají i o polovinu levněji. V Albertu ji nyní zákazník koupí oproti původním 630 korunám za polovičních 315 korun, zatímco Billa zlevnila z původních 550 korun na „pouhých“ 400 korun.
Po půl roce je hotová nová verze Národního klimatického plánu, od kterého se má odvíjet zdejší zelená politika a útlum emisí. Zmínky o zdražení benzinu vypadly, jinak se nic moc nemění. Další dva klíčové dokumenty jdou k ledu.
Pětisetstránkový materiál s názvem „Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu“ se chystal více než dva roky. Fialova vláda ho už projednávala v červenci a jednání přerušila kvůli tomu, že z textu vyplývaly až moc radikální zásahy do běžného života. Teď se vrací v upravené verzi.
Další dva související materiály, Státní energetická koncepce (SEK) a Politika ochrany klimatu (POK), spadnou nakonec kvůli volbám úplně pod stůl. „Pro tuto fázi se ruší úkoly na jejich zpracování,“ potvrdil pro SZ Byznys vládní zdroj obeznámený s podobou posledních politických dohod.
Dále zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-zeleny-dokument-ktery-v-lete-vydesil-vladu-je-zpet-266359
Alkohol se po kapkách vytrácí z českých hospod i domácností. Spotřeba čistého lihu v alkoholických nápojích klesla mezi lety 2014 a 2023 o sedm procent. Pivovarníci, vinaři i výrobci lihovin, které Ekonom oslovil, tvrdí, že trend pokračuje i letos. Promlouvá do toho nejen změna v preferencích spotřebitelů. Všímají si toho sociologové i hospodští. Objem vypitého alkoholu klesá i kvůli zdražování a zvýšení spotřební daně u lihovin a DPH od začátku roku. Právě spotřeba lihovin klesla nejvíc.
Stále více firem hlídá, jak „špinavé“ má dodavatele.
Postupné zpřísňování povinností takzvaného nefinančního reportingu, jehož součástí je i počítání uhlíkové stopy. Okruh firem, které zprávy budou muset pravidelně sestavovat, se od roku 2025 významně rozšíří.
Z maloobchodu zprávu o nefinančním reportingu již delší dobu podávají pouze Tesco a Ahold, mají to delší dobu povinné jako firmy kótované na burze. Od ledna 2025 se však zapojí mnohem víc společností, od roku 2028 potom i malé a střední firmy z oblasti výroby potravin a zemědělství. Už dříve po nich však podle Jana Pivoňky z Potravinářské komory budou jejich odběratelé stejně nejspíš požadovat měření uhlíkové stopy.
„Větší firmy to už po svých dodavatelích z řady menších potravinářských společností začínají chtít. Ptají se, jak měří emise, dostávají vstupní dotazníky. Kontrole údajů se zatím nikdo nevěnuje, ale to přijde,“ říká Pivoňka.
Další informace najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-mene-hoveziho-mene-syra-zelena-politika-uz-zacala-dohanet-i-male-firmy-266322
Ve dnech 3. a 4. prosince 2024 se partneři projektu D4PACK, financovaného z programu Interreg CENTRAL EUROPE, setkali v Budapešti, aby společně oslavili důležitý milník ve vývoji projektu.
Setkání, jehož hostiteli byly Innoskart Digital Cluster a Campden BRI, představovalo klíčový okamžik k vyhodnocení dosavadního pokroku a naplánování dalších kroků.
Program jednání zahrnoval důkladný přehled čtyř právě probíhajících aktivit, přičemž byl zdůrazněn význam nedávno dokončené Aktivity 1.1 a shrnuty úkoly, které jsou aktuálně v plném proudu. Diskuse se zaměřily na výstupy projektu, nesplněné dílčí cíle i nadcházející termíny, aby bylo zajištěno, že všichni partneři postupují ve vzájemné shodě.
Důležitým výsledkem setkání bylo vytvoření jasné cestovní mapy pro další fáze projektu. Partneři společně vytyčili aktivity plánované na příštích šest měsíců, přidělili odpovědnosti a stanovili termíny jejich splnění.
Posláním D4PACK je vytvořit mezinárodní službu pro transfer technologií (TTS), zaměřenou na podporu zemědělsko-potravinářských firem při zavádění inovativních postupů. Setkání opětovně potvrdilo odhodlání týmu dosáhnout tohoto cíle prostřednictvím mezinárodní spolupráce a využití nejmodernějších digitálních řešení.
Sledujte nás i nadále a dozvíte se, jak D4PACK podporuje inovace a pomáhá rozvíjet zemědělsko-potravinářský sektor ve střední Evropě!
Německý kancléř Olaf Scholz navrhl snížení daně z přidané hodnoty na základní potraviny. Chce tak pomoci domácnostem s nízkými příjmy vyrovnat se s dozvuky vysoké inflace. Odborníci očekávají její další růst, který by se podle mnohých mohl podobat roku 2022, kdy prudce vzrostly ceny energií a potravin.
Scholz, který se uchází o druhé funkční období v křesle kancléře, v úterý večer v rozhovoru uvedl, že je pro snížení DPH na potraviny každodenní spotřeby ze 7 na 5 procent. „Pomohlo by to mnoha lidem, kteří vydělávají velmi málo peněz, a nepředstavovalo by to nadměrnou zátěž pro spolkový rozpočet,“ uvedl Scholz veřejnoprávní televizi ARD.
