20. březen 2024

Tuzemské producenty kromě bobtnající byrokracie nejvíc pálí nejednotné dotace, jejichž výsledkem je trh zaplavený nekvalitním vínem s cenou, které nejsou schopni konkurovat.

„Na výrobu litru vína potřebujeme zhruba dva kilogramy hroznů. Výkupní cena za kilo je asi dvacet korun, takže jsme na čtyřiceti korunách jen za surovinu, a to jsme teprve vylisovali. Takže pokud je v supermarketu lahev dovozového dotovaného vína za šedesát korun, je to pro nás problém,“ poukazuje Martin Pitra ze stejnojmenného vinařství z Dolních Dunajovic na Břeclavsku.

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na tiché víno se mluví od loňského jara v souvislosti s úsporným vládním balíčkem. V květnu vláda oznámila, že daň nezavede, ovšem debata neustala, protože vinaři mají mezi výrobci alkoholu výsadní postavení. O zavedení minimální ceny nyní uvažuje také Francie.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

 

18. březen 2024

Tesco v ČR se zapojuje do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami, který v termínu 18. – 24. března organizuje britská nevládní organizace WRAP. V minulém roce se zúčastnilo 162 organizací z 12 zemí. 

„Péče o planetu je součástí DNA našeho podnikání, proto se zapojujeme do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami a podporujeme snahy o omezení potravinového odpadu. Obracíme se na naše zákazníky i zaměstnance, aby se společně s námi podíleli na vytváření udržitelnější budoucnosti a nakupovali pouze to, co opravdu spotřebují,“ vysvětluje důvody zapojení Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku. Tesco jako jediný obchodní řetězec v České republice již sedm let zveřejňuje údaje o potravinových přebytcích ve vlastním provozu. Již v roce 2019 dosáhlo cíle snížit plýtvání potravinami v prodejnách o polovinu. Firma sice dostáhla svého cíle o 6 let dříve, než si původně stanovila, v této snaze však pokračuje nadále a snižuje objem potravinového odpadu.

Celou zprávu si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

18. březen 2024

Potraviny hrají v česko-řecké obchodní výměně významnou roli. V loňském roce reprezentovaly pětinu našeho dovozu z Řecka s meziročním nárůstem o zhruba 16 % a hlavním podílem ovoce a zeleniny. Zanedbatelný nebyl ani český vývoz této komodity do Řecka, který představoval zhruba desetinu vývozu s meziročním nárůstem o 5 %. Je bezpochyby, že kvalitní řecké potraviny by mohly obohatit český trh a že mezi českými potravinami jsou konkurenceschopné výrobky, které by mohly zkusit štěstí na řeckém trhu. Athénský veletrh FOOD EXPO může být příležitostí, jak se o to pokusit. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Autorky: Martina Kapounová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Athénách  

18. březen 2024

Prodloužení přihlášek do 24. března 2024 na placené stáže pro studenty a absolventy, které pořádá EIT Food.

Přihlášky do programu EIT Food RIS Fellowships a Talents prodlouženy do 24. března 2024!

 

YOU + INTERNSHIP = IT’S A MATCH!

Rozvíjejte svůj talent během placené stáže ve velkých evropských firmách, start-upech, výzkumných a dalších organizacích!

Špičkové technologie, marketing, komunikace, inovace, moderní laboratoře - to vše a ještě více na vás čeká během placené stáže v programu EIT Food RIS Fellowships a Talents 2024!

Pro koho je program určen?

EIT Food nabízí placené stáže v délce 3-6 měsíců, a to v následujících dvou programech:

RIS FELLOWSHIPS
• pro studenty (min. Bc.) nebo absolventy magisterského studia (do dvou let po ukončení)
• stipendium ve výši 800-1500 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže).

RIS TALENTS
• pro doktorandy a mladé post-doktorandy (do dvou let po ukončení)
• stipendium ve výši 950-2000 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže).

Program RIS Fellowships a Talents nabízí stáže studentům a absolventům S RŮZNÝM VZDĚLÁNÍM, jako např.
• marketing, projektové řízení, analýza dat, průzkum trhu, prodej, IT, programování, apod.
• biologie, chemické inženýrství, potravinářství, potravinářské technologie, procesní inženýrství, farmaceutické technologie, apod.

Je možné zvolit jednu z těchto variant:
• Online, on-site nebo hybridní variantu

Co mohu získat, když se přihlásím do programu RIS Fellowships nebo RIS Talents?

• Praktické zkušenosti při řešení skutečných případů z průmyslové a výzkumné praxe
• Možnost rozvíjet své kompetence: kreativní řešení problémů a kritické myšlení
• Mentoring od uznávaných odborníků ve svém oboru
• Vylepšení životopisu a možnost navázat nové kontakty
• Obohatit se o poznání jiné země a poznat jinou kulturu

Jak se přihlásit?

Přihlášku je nutné podat nejpozději do 24. března 2024
Vyplňte krátkou online přihlášku a nahrajte minutové video:
• Pro program RIS Fellowships • Pro program RIS Talents
Link pro registraci: ZDE
Link pro registraci: ZDE

Budeme vás podporovat ve všech fázích výběrového procesu a při vlastní stáži.

Více informací o programu najdete ZDE

Přečtěte si také sekci FAQ, odpovědí na často kladené otázky a podívejte se na krátké video z předchozího ročníku. Můžete si poslechnout i podcasty s úspěšnými absolventy předešlých ročníků ZDE.

V případě jakýchkoliv dotazů se obracejte na místní koordinátory projektu (na Moniku Tomaniovou, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; tel.: 731 625 010), na Editu Ryšlavou (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), nebo organizátory stáží (Iga Bałauszko, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

EIT Food Hub Czech Republic
http://www.eitfoodrisfellowships.eu

 

Děkujeme předem za rozšíření zprávy o této příležitosti mezi Vaše studenty a mladé kolegy.

 

Bližší informace: 

Edita Ryšlavá

VŠCHT Praha

Ústav analýzy potravin a výživy

EIT Food Hub Czech Republic

18. březen 2024

Jiří Kopáček je předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského. Svaz je stavovskou organizací subjektů působících v mlékárenském průmyslu či s tímto sektorem bezprostředně souvisejících. Vznikl v roce 1990 a členskou základnu tvoří mlékárny, obchodní organizace, dodavatelé technologií, obalů a pomocných látek, odborné střední a vysoké školy, poradenské a servisní společnosti a individuální členové. 

„Mléčné výrobky hrají v naší výživě nezastupitelnou roli zejména pro svůj vysoký obsah živočišných bílkovin, které jsou tak důležité pro stavbu svalové hmoty, dále že jsou jedinečným zdrojem minerálních látek, zejména pak vápníku, který je potřebný pro tvorbu kostí a zubů a který v této kvalitě a množství nezískáme z žádné jiné potraviny,“ říká Jiří Kopáček.

Jak je na tom Česká republika ve spotřebě mléka a mléčných výrobků? 

Konzumace mléka a mléčných výrobků má v České republice dlouholetou tradici a naše země se také v Evropě řadí k zemím s jejich nejvyšší spotřebou. Spotřeba mléka a mléčných výrobků celkem se vyjadřuje v hodnotě tzv. mléčného ekvivalentu, ve kterém jsou jednotlivé mléčné výrobky propočítány podle množství mléka potřebného na jejich výrobu. V zemích EU je tato hodnota ve výši okolo 275 kg (mléka na osobu), my jsme v ČR dosáhli v roce 2021 výše 263 kg. Ten rozdíl oproti evropskému průměru je dán nižší spotřebou sýrů, než je obvyklé v zemích západní Evropy. Přesto je možné tuto spotřebu označit za velmi vysokou, naši slovenští sousedé ji mají například pouze na úrovni necelých 180 kg. Nicméně v roce 2022 u nás došlo k propadu na 247 kg, a to z důvodů snížené koupěschopnosti obyvatelstva v době ekonomické krize a růstu vysoké inflace, což bylo vyvoláno dopady rusko-ukrajinského konfliktu. K podobnému vývoji ale došlo i v dalších zemích. Situace za rok 2023 není zatím známá, ale předpokládáme již mírné oživení poptávky a tím i spotřeby a stejný vývoj je možné očekávat i v následujících letech. Náš český potenciál je v této chvíli na hladině okolo 265–270 kg.

Ptáte-li se na konkrétní spotřebu mléčných výrobků, tak průměrný Čech zkonzumoval v roce 2022 například 58 litrů mléka, 6,1 kg smetan, 15 kg zakysaných mléčných výrobků, 18,7 kg sýrů a tvarohů a 5,2 kg másla.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

18. březen 2024

Českomoravský svaz mlékárenský ale upozorňuje, že pokud český výrobce zmrazí a rozmrazí máslo, musí ho pak prodávat jako takzvané stolní máslo. „Zpracovává se nejčastěji v gastronomii,“ upřesnil předseda představenstva svazu Jiří Kopáček. Másla ze zahraničí se to však podle něj netýká.

„Podle evropské legislativy se máslo do dvou let stáří označuje jako mlékárenské máslo. Z toho dovozového másla je rozhodně velké množství právě ze skladů, tedy zamrazeného másla,“ podotkl. Nejčastěji se prý jedná o produkty z Belgie nebo Polska.

Zmrazené máslo nemá zákazník šanci rozpoznat, podle odborníků ale nemusí být tak kvalitní. „Z nutričního hlediska tolik neztratí, ze senzorického hlediska ale ano a možná přichází i o nějaké vitaminy,“ vysvětlila Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické. „Proces oxidace tomu ze začátku brání, ale pak se máslo může chuťově trochu zhoršit,“ dodala pro CNN Prima NEWS.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

18. březen 2024

Praha 17. března (ČTK) - Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal. Výborný to řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Úřad v polovině února informoval, že při mapování výroby a trhu s cukrem zjistil podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích a že získané materiály vyhodnocuje. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.

"Mohu pouze zopakovat závěry, které jsme oznámili v polovině února, když jsme představovali výsledky tržního šetření v oblasti cukru. Provedli jsme místní šetření u čtyř soutěžitelů v souvislosti s prudkým zvýšením cen v závěru roku 2022 a jeho výsledky se vyhodnocují," řekl ČTK v reakci na ministrova slova mluvčí ÚOHS Martin Šanda.

Výborný ČTK řekl, že zprávu úřadu považuje za nicneříkající a že takto si jeho činnost nepředstavuje. Podnět úřadu podal již loni v únoru jeho předchůdce v ministerské funkci Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

"Po roce u jedné komodity jsme se dozvěděli výsledek: je možné, že skutečně došlo k narušení pravidel hospodářské soutěže, budeme to dále šetřit," řekl Výborný v televizi. "Skutečně toto vyjádření antimonopolního úřadu: 'Rok jsme šetřili a vlastně no možná tam opravdu problém je, uvidíme do budoucna', tak takhle opravdu nemůže fungovat úřad, který má dohlížet na pravidla hospodářské soutěže," prohlásil. "Já bych chtěl, aby se celý antimonopolní úřad včetně vedení začal výrazně více a intenzivně věnovat i dodržování pravidel hospodářské soutěže na českém trhu," dodal ministr.

Nad informací úřadu vyjádřila rozpaky i oponentka v debatě stínová ministryně zemědělství ANO Margita Balaštíková. "Jestliže toto antimonopolní úřad odpověděl, tak musím souhlasit s panem ministrem, že to snad ani pan (předseda úřadu Petr) Mlsna nemohl myslet vážně," řekla. Poznamenala však, že je velice těžké prokázat řetězcům, že jsou domluvené.

Sektorové šetření ÚOHS se zabývalo všemi částmi trhu s cukrem, od pěstování cukrové řepy až po maloobchodní prodej. U pěstitelů cukrové řepy ani u výrobců cukru úřad neodhalil žádné náznaky zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení. U maloobchodních prodejců ale úřad zjistil, že obchodní přirážka řetězců byla až do podzimu 2022 u cukru velmi nízká, v některých případech až záporná, cukr byl tedy prodáván pod nákupní cenou. To se ale zásadně změnilo v posledních měsících roku 2022, kdy obchodní přirážky řetězců vystoupaly až přibližně na pět korun na kilogram cukru.

"Přestože existovaly prokazatelné vyšší náklady v podobě nárůstu cen cukrovarů, zvýšených cen energií, platů zaměstnanců i obavy z vývoje inflace, nárůst obchodní přirážky mohl mít příčiny také v koordinaci jednání obchodních řetězců. Úřad proto k prověření tohoto podezření uskutečnil neohlášená místní šetření u čtyř obchodních řetězců, v jejichž průběhu zajišťoval možný důkazní materiál," uvedl v únoru místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Upozornil tehdy také, že uskutečnění místního šetření neznamená, že úřad zahájí správní řízení nebo dokonce vyměří pokutu.

nlm hj

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

18. březen 2024

Někteří výrobci uzenin mají problémy s cenami elektřiny, které pro ně meziročně vyskočily i o desítky procent. Přestože mají firmy, které odebírají vysoké a velmi vysoké napětí od nového roku slevu z poplatků na obnovitelné zdroje, někteří výrobci spadají do nízkého napětí, a stěžují si, že vláda tak fakticky podpořila hlavně velké podniky.

Podle rozhodnutí kabinetu Petra Fialy podporu získalo zhruba 25 tisíc odběrných míst celkem 3,5 miliardy korun.

Například majitel Uzenin Beta ze středních Čech Petr Landa uvádí, že loni platil jeho podnik 3,4 milionu korun za elektřinu. „Dle výpočtu s výhledem budeme mít letos roční náklad 7,4 milionu,“ zlobí se. Jeho firma má 170 zaměstnanců a zaměřuje se na výrobu klobás. Podnik odebírá v rozmezí nízkého napětí, na kompenzaci tak nemá nárok.

Na problém stoupajících nákladů poukazuje i Potravinářská komora ČR. „Celý zpracovatelský průmysl, nejen výrobci potravin, zmiňují hlavní problém s rostoucími náklad, zejména vysoké ceny energií, jak elektřiny, tak i plynu, a to již od podzimu 2021. Od loňského roku podstatně stouply ceny za distribuci, které výrobce významně zatěžují,“ vysvětluje její mluvčí Helena Kavanová. Podle ní je státní pomoc s částí poplatku za obnovitelné zdroje nedostatečná a nesystémová.

„S tím souvisejí i ceny, které za plyn a elektřinu výrobci platí. Zpracování masa a uzenin je energeticky poměrně náročné, a pokud trh nebude stabilní a předvídatelný, ceny potravin rozhodně klesat nebudou,“ sdělila MF DNES.

O patnáctiprocentním zvýšení cen jenom za distribuci hovoří také Jaromír Kloud, který vyrábí uzenky v Lubech u Klatov. „To mi dělá zhruba 100 tisíc korun jenom na této části,“ popisuje. Ještě neví, jak přesně dopadne vyúčtování, ale ke zvýšení záloh u elektřiny podle něj došlo. Vládní kompenzace se ho ale nedotknou kvůli tomu, že odebírá na nízkém napětí.

Zpracovatele masa budou živit spíš výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou salámy, které se do ČR v tak velkém měřítku nevozí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

13. březen 2024

Tempo zdražování v Česku polevilo na nejnižší úroveň od prosince 2018. Únorový růst spotřebitelských cen meziročně dosáhl dvou procent, jak je cílem České národní banky. Stalo se tak hlavně díky téměř pětiprocentnímu zlevnění potravin. Dražší než před rokem jsou ale zejména položky týkající se bydlení a služby.

Pokud ovšem nedojde k nečekanému růstu nákladů a zemědělských cen, je podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové v Česku šance na dlouhodobější stabilizaci cen potravin a v některých případech i zlevnění.

Upozornila, že začátkem roku ale stále hrají roli také slabší prodeje, protože lidé hodně utráceli v období Vánoc a trochu šetří.

„Prodeje a ceny se obvykle postupně zvedají až do Velikonoc, kde například dochází ke změnám v cenách vajec,“ řekla Novinkám.

„Výši cen ovlivňují i slevové akce, které Češi milují a stále vyhledávají. V okolním Polsku se prodá v akcích 36 procent potravin, v Německu 25 procent a v Česku je to více než 65 procent,“ upozornila Večeřová. Proto jsou znát velké rozdíly mezi takzvanou regálovou cenou a cenou v akcích.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

Už za zhruba půl roku voliči zvolí nové europoslance. Zároveň rozdají karty pro nové složení frakcí v europarlamentu a nepřímo ovlivní i podobu Evropské komise. Kdo se o křesla ve Štrasburku uchází? Kdo si myslí i na Brusel? A o které portfolio v Komisi Česko nejvíc stojí? Na to odpovídají redaktorky Barbora Pištorová a Kateřina Zichová a redaktor Dávid Pásztor v nové epizodě podcastu Evropa zblízka.

Celý pořad si můžete poslechnout zde:

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

Český svaz zpracovatelů masa pořádá již 17. ročník soutěže Řeznicko-uzenářská prodejna roku 2024. Záměrem soutěže je propagace prodeje kvalitních českých masných výrobků, výsekového masa a s tím spojený vysoký standard služeb konečnému spotřebiteli.

Soutěž se uskuteční ve dvou kolech, krajské kolo v termínu od 3.6. do 22.7.2024 a následně proběhne celostátní kolo od 23.7. do 15.9.2024.

Bližší informace najdete zde: 

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

V Hlavních zprávách televize CNN PRIMA NEWS byla v pondělí 11.3.2024 odvysílána reportáž o množství informací na obalech potravin. Obaly potravin obsahují jak povinné, tak i nepovinné informace. 

Potravináři obchodníci se shodují, že text na obalech potravin je příliš mnoho kvůli evropské legislativě stále přibývá. Legislativa může zahrnovat značení dopadů na životní prostředí původu složek potravin. 

Podle vyjádření ředitele pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR Jan Pivoňky se připravuje se legislativa, jejímž dopadem může ve finále být například různé značení dopadů na životní prostředí. Může tam být ale i problematika, která se týká třeba rozšířeného značení původu různých složek těch potravin.

Svaz obchodu a cestovního ruchu navrhuje použití QR kódu na obalech pro získání informací potravině, ale výživová poradkyně varuje, že výrobci chtějí ubrat text, aby zakryli zhoršující se kvalitu potravin. 

V některých evropských zemích začali producenti na výrobky tisknout tzv. potravinový semafor, který má spotřebitelům tzv. na první dobrou říct, jestli je potravina výživově kvalitní anebo ne. Česko zatím systém NUTRI-SCORE nepodporuje.

Reportáž najdete zde:v čase 5:25

V pořadu můžete najít i rozhovor s Petrem Havlem, agrárním analyitikem o nedostatku brambor a tím zvyšujících se cenách této komodity nebo jaké je nejoblíbenější jídlo Čechů. 

Foto: Prima CNN News

12. březen 2024

Jak to vidí...: komentátor Kubičko.

Aktuální dění, reakce na protesty zemědělců v Česku i v celé Evropě. V rozhovoru se Radko Kubičko věnuje i dalším krokům vlády, Green dealu, evropským volbám a dalším souvisejícícm tématům. 

Česko má za sebou už v pořadí třetí protest zemědělců. Cílem akce, kterou tentokrát organizovala Agrární komora a Zemědělský svaz, bylo upozornit na to, že konání vlády ve prospěch farmářů je nedostatečné. Jsou tuzemští zemědělci opravdu v tak zoufalé situaci? Jaká je ochota vlády slyšet jejich názory? Komentátor Radko Kubičko v audiozáznamu ještě vysvětlí, zda je Green Deal udržitelná dohoda, a přiblíží i poslední část reformy důchodového systému.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

Ukrajina a Polsko se blíží k dosažení dohody o opatřeních na ochranu polských zemědělců před dovozy ukrajinských zemědělských produktů, uvedl to v uplynulém týdnu ukrajinský obchodní zástupce Taras Kachka. Kachka dále uvítal návrh Evropské komise na liberalizaci obchodu se zavedením ochrany citlivých odvětví. Ukrajina je dle zástupce připravena na aplikaci potřebných pravidel a nástrojů pro vyvážení regionálního a unijního dopadu exportu na trh.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

Americký stát Florida schválil v uplynulých týdnech zákon zakazující prodej a produkci laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso. Jakýkoli masný nebo potravinářský výrobek vyrobený z kultivovaných živočišných buněk bude nyní klasifikován jako přestupek druhého stupně pro ty, kdo jej vyrobí za účelem prodeje, kteří jej prodají, drží nebo nabízejí k prodeji nebo distribuují na území státu. Porušovatelům hrozí pokuta až 1000 amerických dolarů a podnikům, u nichž bude zjištěno porušení, může být pozastavena licence. V podobném duchu přijala Sněmovna delegátů Západní Virginie kroky k zajištění transparentnosti při označování potravin, zejména alternativních proteinů. Tamní legislativa nyní vyžaduje, aby potraviny rostlinného původu, houbového původu, hmyzího původu a laboratorně pěstované imitace byly jasně označeny výrazy jako "imitace", "analog" nebo "bezmasé". O regulaci alternativních bílkovin projevil zájem také Texas, který v loňském roce schválil zákon o označování kultivovaného masa. Rovněž senát státu Alabama nedávno schválil návrh zákona, jehož cílem je zakázat výrobu a prodej laboratorně pěstovaných bílkovin.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

12. březen 2024

Protesty zemědělců napříč Evropskou unií a Velkou Británií proti současné ekonomické situaci, národním i evropským opatřením a dohodám o volném obchodu nadále pokračovaly i v uplynulém týdnu. Čeští zemědělci protestovali dne 07/03/2024 v Praze za zrušení omezujících opatření zavedených v rámci Zelené dohody a za obnovení cel na ukrajinské zemědělské produkty. Dne 06/03/2024 se stejnými požadavky proběhl také rozsáhlý protest polských zemědělců ve Varšavě. Demonstrace zemědělců proti Evropské zelené dohodě pokračují již pátý týden také ve Španělsku. Největší francouzská zemědělská organizace FNSEA plánuje v nadcházejících týdnech další řadu protestů a blokád, aby přiměla tamní vládu splnit své sliby ve prospěch zemědělského odvětví. Britští zemědělci protestovali dne 03/03/2024 v Canterbury proti dovozu levných potravin a proti omezujícím národním opatřením.

Více informací zdezdezdezde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay 

12. březen 2024

Evropská komise spustila dne 07/03/2024 online dotazníkové šetření pro zemědělce zaměřené na aktuálně projednávané zjednodušení SZP. Šetření bude probíhat v termínu od 07/03/2024 do 08/04/2024, dotazník je dostupný jak v češtině, tak ve slovenštině. Průzkum by měl Evropské komisi pomoci lépe pochopit obavy evropských zemědělců, určit zdroje administrativní zátěže a složitosti vyplývající z pravidel SZP i dalších pravidel pro oblast zemědělství a potravinářství, a to jak v souvislosti s jejich uplatňováním na vnitrostátní úrovni, tak i s evidenčními a ohlašovacími povinnostmi, které jsou s nimi spojeny. Předběžné výsledky šetření by měly být k dispozici v polovině dubna 2024. Dostupné zde.

Více informací zde.

Zdroj: Stále zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

 

11. březen 2024

Během ledna Češi fyzicky dovezli přes 10 tisíc tun pšenice, trojnásobek proti prvnímu měsíci roku 2023.  Import z Ukrajiny, na který si předseda Zemědělského svazu Pýcha stěžoval, dosáhl čtyř tisíc tun. Dalších pět tisíc tun přišlo ze Slovenska. Pravděpodobně přitom jde o zboží, které přišlo na Slovensko z Ukrajiny, případně o slovenskou pšenici, která nedokázala na domácím trhu čelit levnějšímu ukrajinskému dovozu.

Na první pohled nejde o zásadní událost. Pšenice patří vedle mléka ke komoditám, na které se zdejší zemědělci nejvíc zaměřili, přitom je většina sklizně určena pro vývoz do Německa, Rakouska a Polska. Pouze v lednu vyvezli čeští obchodníci 248 tisíc tun pšenice, tedy pětadvacetkrát víc, než dovezli, a o polovinu víc než před rokem. Údajný příliv ukrajinské pšenice do Evropy nezměnil trend z posledních let, podle kterého čistý vývoz tuzemské pšenice průběžně roste.
 
„Agrární komora opakovaně upozorňuje, že se ceny zemědělských komodit v Česku v řadě případů pohybují pod evropským průměrem,“ upozorňuje mluvčí komory Barbora Pánková. K důvodům patří i to, že v Česku tvoří větší část vývozní ceny náklady na skladování a na přepravu. Tuzemští rolníci se totiž nesdružují do odbytových družstev a velcí provozovatelé skladů i obchodníci mohou sami určovat přirážky. Proto dnes zemědělec nedostane za tunu pšenice pět a půl tisíce korun, které zaplatí zahraniční zákazník, ale musí se spokojit s částkou o dva tisíce korun nižší. „Některé zemědělce dohnaly nízké ceny k obavám o vlastní existenci,“ uvedla mluvčí Pánková.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

7. březen 2024

Přesně před rokem investiční banky na Wall Street řešily obavy z recese, které se ale nakonec nenaplnily. Naopak – americká ekonomika prokázala obdivuhodnou odolnost. V čem se od ní může Evropa přiučit jako celek a v čem jednotlivé státy při nastavování měnové politiky a fiskálních stimulů? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity a zakladatel CERGE-EI. (repríza)

Američtí ekonomové oceňují fiskální stimuly, které pomohly v zemi odvrátit recesi. Prezident Joe Biden přijal zákon o snížení inflace, takzvaný Inflation Reduction Act, který vyčlenil 369 miliard amerických dolarů na investice do energetické bezpečnosti v příštích deseti letech. Je proto mimo jiné považován za přelomový právní předpis USA v oblasti klimatu.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

7. březen 2024

Potravinářská komora ČR vyzývá vládu k posílení a podpoře českého zemědělského sektoru, ale i k podpoře investic v oblasti zpracování a produkce potravin. PK ČR jednoznačně podporuje požadavky na úpravu podmínek Green Dealu. „Green Deal nesmí tak ostře omezovat zemědělství a potravinářství. První plán Green Dealu, který vyběhl před třemi roky, v podstatě znamenal konec zemědělství a potravinářství v Evropské unii,“ vysvětlila prezidentka komory Dana Večeřová s tím, že se úprava dohody díky tlaku většiny zemí podaří. „Protesty již nejsou ojedinělé, jsou v podstatě koordinované a neustávají v celé Evropě,“ připomněla Dana Večeřová.

Potravinářská komora proto čtvrteční protesty Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a dalších zemědělských organizací i soukromých farmářů plně podporuje a je připravena se zapojit i do dalších národních i evropských protestů.

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde:

Ilutrační foto: pixabay

7. březen 2024

„Situace v tuzemském agrárním sektoru není dobrá a neustále se zhoršuje. Přes osobní snahu ministra zemědělství Marka Výborného se nepodařilo vyjednat v rámci pětikoalice zásadní posun v našich prioritách, které by našim chovatelům a pěstitelům skutečně pomohly,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Kromě agrární komory a zemědělského svazu k účasti na protestní akci vyzvaly své členy také Společnost mladých agrárníků České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků či Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Protest podporuje i Potravinářská komora ČR.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

6. březen 2024

Protesty zemědělců hýbou řadou států Evropy již několik týdnů.Většina protestujících upozorňuje na neutěšenou finanční situaci v evropském zemědělství, přílišnou byrokratickou zátěž či konkurenci od ukrajinských farmářů. V pondělí po několikadenním jednání oznámili čeští zemědělci pokračování protestů. Například v Německu už si vymohli ponechání daňové výjimky na paliva pro zemědělce, v Lotyšsku zákaz importu levnějšího ruského a běloruského zboží. V Polsku vláda neformálně jedná o výjimkách z Green Dealu.

Zemědělci ve velké části Evropy protestují už několik týdnů proti velké byrokratické zátěži, nerovnoměrným dotacím či podmínkám Green Dealu. V únoru na velké demonstrace, které se konaly i v Bruselu reagovala Evropská komise, úpravou například podmínek příjímání dotací pro malé zemědělce do deseti hektarů, či snížení počtu kontrol na farmách díky využívání satelitního systému Copernicus. Komise chce také jednat o o změnách v nařízení o dusičnanech a ochraně vody. Požádala také farmáře o to, aby o svých problémech informovali komisi skrz dotazník. Jeho závěry chce komise zveřejnit na podzim.

Celý článek si můžete přečíst zde:

5. březen 2024

Část zemědělských organizací žádá po vládě splnění pěti podmínek, jinak hrozí protesty. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přislíbil splnění části z nich. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je to ale jen další slib, přičemž ty předchozí nebyly splněny. „Mám pocit, že ministr Výborný se nám snaží vyjít vstříc, ale čtyři další koaliční strany vůbec nechápou, jaká situace v zemědělství je.“

Pýcha zdůrazňuje, že zemědělci s počínajícím jarem spíše potřebují jezdit po polích než demonstrovat, ale situace je už velmi vážná – ostatně protestují zemědělci v celé Evropě. I ti čeští se musejí vyrovnávat s propadem cen komodit a ztrátou tradičních trhů.

„My dnes prodáváme obilí za cenu jako v roce 1994, kdy mimochodem byla průměrná mzda asi 9600 korun. Představte si, že byste teď pracovali za takovou mzdu a měli uhradit všechny náklady,“ upozorňuje s tím, že Evropa je dnes plná ukrajinského obilí.

Zemědělci proto požadují, aby Unie zabránila dalšímu dovozu obilí a naopak pomohla ukrajinským zemědělcům dostat svou produkci do afrických zemí, kam tradičně vyváželi.

„Cena obilí je dnes okolo 3500 korun, ale náklady na dopravu z Ukrajiny do evropského přístavu jsou třeba 2500 korun. Proto to ukrajinský zemědělec raději prodá hned za hranicemi s co nejmenšími náklady. A proto se země jako Polsko, Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko tak brání a zavírají hranice, protože jim to zdemolovalo trh,“ vysvětluje.

Celý rozhovor najdete ZDE

5. březen 2024

Novela zákona o ochraně hospodářskésoutěže, účinná od 29. 7. 2023, zejména transponuje do českého právního rámce směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (směrnice ECN+).Novela přináší řadu změn týkajících se např.možnosti přijetí závazků, pravidel poskytování informací ze spisu ostatním orgánům veřejné moci, ukládání pokut (např. sankce za nesplnění povinnosti strpět místní šetření, pořádkové i donucovací pokuty), ručení za zaplacení pokuty u sdružení soutěžitelů, pravidel leniency programu či narovnání.Novela dále zavádí institut důvěrných informací jiných než obchodní tajemství a související právo na utajení identity a možnost využití záznamů odposlechů pořízených Policií ČR při vyšetřování trestných činů proti hospodářské soutěži.

Dne 20. 3. 2024 proběhne třetí metodický den. Jeho téma bude " Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže". Pozvánku najdete zde:

Přednášející: 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda ÚOHS

Kamil Nejezchleb působí jako místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže od 1. 4. 2021. Od listopadu 2008 působí celou svou profesní kariéru na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, kde vystřídal různé pozice. V posledních pěti letech před jmenováním do pozice místopředsedy působil ve funkci vedoucího Oddělení kartelů. Zkušenosti s aplikací soutěžního práva má rovněž ze zahraničí, z půlroční stáže u Evropské komise na DG COMP a především z dlouhodobého působení v rámci sítí soutěžních orgánů ECN a ICN. Spolupracoval na metodikách k programům leniency a narovnání i přípravě posledních novel zákona o ochraně hospodářské soutěže. Rovněž se dlouhodobě podílel na školení veřejných zadavatelů k problematice bid riggingu. Z oblasti hospodářské soutěže publikoval řadu odborných článků. Je spoluautorem publikace Ekonomické metody v soutěžním právu.

    Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Igor Pospíšil

ředitel Odboru kartelů ÚOHS

Igor Pospíšil pracuje pro ÚOHS jako právník od roku 2001. Působil jako vedoucí Pracovní skupiny pro svobodná povolání, následně jako ředitel Odboru výroby a maloobchodu. Od roku 2007 je ředitelem Odboru kartelů. Několik let byl rovněž činný jako lektor akreditovaný Ministerstvem vnitra pro oblast správního práva. Podílel se na zpracování řady soutěžních dokumentů a zúčastnil se desítek konferencí a seminářů v oblasti hospodářské soutěže. Věnuje se i legislativní, publikační a přednáškové činnosti, je spoluautorem soft-law ÚOHS.

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ing. Lenka Svobodová,

ředitelka Odboru dominance, fúzí a vertikálních dohod ÚOHS

Lenka Svobodová absolvovala v roce 1995 Vysoké učení technické v Brně a od téhož roku pracuje pro ÚOHS. Od počátku svého působení na Úřadu se věnovala oblasti spojené s ochranou hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému narušení zejména dohodami soutěžitelů či zneužitím dominantního postavení. Řešené případy zahrnovaly celou řadu oblastí, především energetiku, zdravotnictví a farmaceutiku, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, maloobchodní prodeje zboží atd. V roce 2018 byla jmenována vedoucí Oddělení dominance a vertikálních dohod – výroba a v roce 2021 byla jmenována ředitelkou Odboru dominance, fúzí a vertikálních dohod.

Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

5. březen 2024

Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že výrazně nad zdravou mírou se pohybuje více než 60 % Čechů. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob, nejčastěji takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka  druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.

„Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku 96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze.“

Celou zprávu si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. březen 2024

Ministr zemědělství Marek Výborný nabídl v pátek zemědělcům nové finanční možnosti, to ale zemědělským organizacím nakonec nestačilo. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR tak budou ve čtvrtek demonstrovat v Praze. „Došli jsme jednoznačně k tomu, že (předložené věci) nejsou adekvátní k té krizi, ve které se zemědělství nachází,“ řekl prezident komory Jan Doležal.

Zemědělci tak chystají na čtvrtek další protest v ulicích Prahy. Plánují jízdu zemědělské techniky hlavně po vltavském nábřeží a ulicí Milady Horákové.Nebudou se ale snažit o blokádu hlavního města. Zemědělci nebudou chtít zastavit severojižní magistrálu, cesta strojů by měla být hlavně v okolí vládních budov a případně na Letenskou pláň. Před Úřadem vlády by se potom měla uskutečnit demonstrace.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. březen 2024

Představujeme program "Školení dovedností vývoje nových produktů (NPD Skills Training)", který je určen odborníkům pracujícím v podnicích, akademické sféře nebo výzkumných institucích v zemích RIS. Organizovaný předními evropskými akademickými institucemi a průmyslovými partnery, tento program má za cíl sdílet odborné znalosti a podporovat spolupráci mezi experty v potravinářství, s důrazem na uvedení inovativních produktů na trh. Online jarní edice obsahuje dva kurzy s povinnými částmi zaměřenými na spotřebitelsky orientovaný přístup a design thinking v NPD (12.-13. března) a na řízení projektů při vývoji nových produktů (19.-20. března). Termín pro podání přihlášek je 7. března 2024. Pro další informace kontaktujte prosím tým NPD Skills na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Využijte této příležitosti k rozvoji vašich profesionálních dovedností v oblasti potravinářství.

Pozvánku najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. březen 2024

Evropská komise nadále vyzývá zemědělce a menší dodavatele v celém potravinářském dodavatelském řetězci k účasti v průzkumu o jejich zkušenostech s nekalými obchodními praktikami (zde). Komise v současné době pracuje na opatřeních, která by zlepšila postavení zemědělců v potravinářském řetězci a dále zlepšila prosazování práva proti nekalým obchodním praktikám. Dotazník (dostupný také v českém jazyce) je otevřen do 15/03/2024, k dispozici zde.

4. březen 2024

Polská vláda jedná o možnosti dočasného uzavření společné hranice pro obchod s Ukrajinou; Polsko zvažuje zákaz dovozu ruského a běloruského obilí; protestující polští zemědělci zničili okolo 160 milionů tun ukrajinského obilí

Zemědělský sektor EU přišel v letech 2022 a 2023 o 19 miliard EUR v důsledku liberalizace obchodu s Ukrajinou, oznámil to v uplynulém týdnu komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski na jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Vývoz zemědělských produktů z EU na Ukrajinu v letech 2022-2023 dosáhl výše okolo 6 miliard EUR, zatímco dovoz z Ukrajiny do EU dosáhl 25 miliard EUR. Polská vláda jedná o možnosti dočasného uzavření společné hranice pro obchod s Ukrajinou, aby zabránila další destabilizaci polského trhu. Polsko navíc zvažuje po vzoru Lotyšska zakázat dovoz ruského a běloruského obilí do země s cílem ochránit polský trh. Ukrajinské vicepremiér Oleksandr Kubrakov uvedl, že v rámci čtvrtého útoku protestujících polských zemědělců na ukrajinské zboží bylo zničeno okolo 160 tun ukrajinského obilí. Polsko situaci vyšetřuje. Ukrajina dále vyjádřila nespokojenost s tím, že Evropská unie doposud nezakázala dovoz ruských potravin.

Více informací zdezdezdezde a zde.