Evropská komise přehodnotila zářijový příslib eurokomisařky pro životní prostředí Jessiky Roswallové o ročním odložení nových povinností pro firmy spojených s vykazováním toho, že jejich činností nedošlo k odlesňování. Velké firmy budou muset začít reportovat od poloviny příštího roku, malé podniky pak mají slíbený roční odklad.

Z postupu Komise je pak zklamaná i Potravinářská komora ČR, nový návrh podle ní naprosto ignoruje reálné fungování dodavatelských řetězců. Komora také chce odložení nových pravidel o rok a hodlá apelovat i na europoslance.

„Bruselští úředníci jsou zcela odtrženi od reality a vůbec netuší, jak systém funguje v praxi. Pokud má vygenerování jednoho jediného kódu trvat přibližně deset minut a do systému přitom musí být nahrány miliony takových čísel, pak Komise zjevně staví vzdušné zámky a nebere ohled na reálné kapacity firem,“ popisuje mluvčí komory Marek Zemánek.

Komora dále trvá na tom, že by se měla vytvořit nová kategorie pro státy se zanedbatelným rizikem odlesňování, do které by měla spadnout ČR, kde by byly administrativní povinnosti prakticky nulové.

Navíc podle kritiků dojde k vytvoření dvou oddělených trhů – zboží nesplňující podmínky se přesměruje mimo Evropu jako levnější produkce. „Skutečný dopad na ochranu životního prostředí by tak byl nulový, zatímco naši spotřebitelé pocítí jen další zdražování,“ uvedl už dříve Zemánek. Prokazovat se bude muset původ dobytka, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, dřeva a kaučuku a výrobků z nich.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-lesy-ek.A251024_103825_ekonomika_drh

Potravinářská komora ČR a Asociace českého tradičního obchodu ostře kritizují Evropskou komisi za to, že navzdory dřívějším příslibům neodloží platnost sporného nařízení proti odlesňování. Podle organizací může kvůli nepřipravenosti systému a byrokratické zátěži hrozit kolaps dodavatelských řetězců a nedostatek zboží v obchodech.

Podle nového návrhu Evropské komise musí střední a velké podniky dodržovat nařízení proti odlesňování od 30. prosince 2025, zatímco mikropodniky a malé podniky pak od 30. prosince 2026. Na konci září přitom komisařka pro životní prostředí Jessika Roswallová avizovala možný odklad pro všechny firmy.

„Tohle není byrokracie, to je amatérismus. Ještě před pár týdny Komise avizovala odložení, a nyní nám předložila návrh, který je výsměchem všem podnikatelům. Bruselští úředníci jsou fatálně odtržení od reality trhu a svým přístupem dostanou do potíží tisíce unijních malých a středních firem, které tvoří páteř dodavatelských řetězců,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Naprostou odtrženost od praxe lze doložit na konkrétních číslech. Zatímco vygenerování jednoho jediného geolokačního kódu trvá přibližně deset minut a systém pro vkládání dat je navíc nestabilní, do informačního systému přitom musí být nahrány miliony položkových čísel. Takový požadavek je v reálném čase zcela neproveditelný.

Potravinářská komora a Asociace českého tradičního obchodu upozorňují na pokrytectví Evropské komise. Na jedné straně vyžaduje dodržování nařízení už od letošního 30. prosince, na straně druhé ale otevřeně přiznává, že její informační systém, který měl být podle nařízení připravený již 30. prosince 2024, je nefunkční, a proto slibuje půlroční odklad kontrol. Největším výsměchem však zůstává skutečnost, že i v tomto chaosu platí zákonné ustanovení, podle kterého od 21. května příštího roku hrozí podnikatelům za úmyslné porušení nařízení až pět let odnětí svobody nebo zákaz činnosti.

„S ochranou lesů tohle nemá vůbec nic společného. Unie vytvořila byrokratické monstrum, které ohrožuje základní zásobování a ohrožuje volný obchod. V obchodech tak může u vybraných komodit dojít k prázdným regálům. Trestat podnikatele až pěti lety vězení za administrativní pochybení je naprosto nepřijatelné. Tohle už není regulace, ale doslova šikana,“ uvedl předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Potravinářská komora proto připravuje otevřený dopis europoslancům, v němž je vyzve k odmítnutí současného návrhu Komise. Nutný je nyní roční odklad platnosti nařízení a řádná debata o jeho zásadním zjednodušení.

Komora a Asociace shodně apelují na vládu České republiky. Vyzývají současné ministry zemědělství a životního prostředí, aby vyvolali na evropské úrovni silný tlak a zasadili se o zásadní revizi a zjednodušení pravidel. Současně požadují, aby se i budoucí vláda jednoznačně postavila proti nařízení. Budoucí premiér by měl na Evropské radě bezpodmínečně navrhnout roční odklad nařízení, nebo nejlépe jeho zrušení, pro které existuje silná podpora i v jiných členských státech.

Doplňující informace:

O nařízení EU proti odlesňování

Nařízení EU proti odlesňování má zajistit, aby klíčové komodity, jako je sója, hovězí maso, palmový olej, kakao, káva, dřevo a kaučuk, uváděné na trh EU, nepřispívaly ke globálnímu odlesňování. V samotné Evropské unii však k masivnímu kácení lesů za účelem zemědělské produkce nedochází. Například v České republice je situace paradoxně opačná, rozlohy lesů u nás každoročně přibývá.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací pořádá v listopadu a prosinci sérii odborných kurzů zaměřených na klíčová a aktuální témata v oboru. Získejte praktické znalosti, které posunou vaši práci. Neváhejte a přihlaste se on-line!

Problematika odpadů
Kdy: 11. listopadu 2025 
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Lucie Janotová
On-line přihláška zde.

Bezplatný odborný workshop Nové trvale udržitelné způsoby zpracování a využití tuzemských olejnin
Kdy: 19. listopadu 2025
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
On-line přihláška zde.

Označování potravin
Kdy: 20. listopadu 2025 
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Lucie Janotová
On-line přihláška zde.

AI v potravinářství: Jak ji využít naplno ve své práci
Kdy: 9. prosince 2025 
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice
Přednášející: Magdaléna Hrubá
On-line přihláška zde.

Polská inspekce kontrolující kvalitu potravin (IJHARS) se v posledních týdnech zaměřila na kontrolu výrobků z Ukrajiny. Přitom zjistila, že skoro čtyři pětiny obchodů při prodeji ukrajinských potravin porušilo předpisy. Informuje například server wPolsce24.

Podle zprávy Inspekce jakosti obchodních výrobků zemědělského původu (IJHARS) však mnohé z těchto produktů nesplňují požadované standardy. Ve většině případů šlo o chyby v označení a v informacích pro spotřebitele.

Dále zde: https://www.echo24.cz/a/H8ULk/zpravy-ekonomika-polska-inpekce-ukajinske-potraviny

Lidé kvůli zdražování méně navštěvují restaurace a častěji volí levnější, ale méně zdravá jídla. Vyplývá to z letošního průzkumu Barometr Food společnosti Edenred mezi 3 450 strávníky v Česku. Například polední menu v českých restauracích letos vyjde průměrně na 197 korun, oproti roku 2020 vzrostla jeho cena o 58 korun. Lidé by ale většinou za oběd chtěli utratit o 30 korun méně. Často ho proto vynechávají nebo omezují.

O tématu zde: https://cnn.iprima.cz/zdrazovani-nuti-lidi-jist-mene-zdrave-ukazal-pruzkum-cena-poledniho-menu-prudce-vzrostla-489362

Pekařské řemeslo patří k nejstarším, ale i k nejnáročnějším. Moderní technologie už zvládnou část práce, přesto se bez lidské ruky neobejdou. Zatímco se provozy modernizují, pekaři upozorňují, že nejvíc rostou náklady na zaměstnance a noví lidé do oboru nepřicházejí.

Dále zde: https://www.metro.cz/spolecnost/pekarske-remeslo-se-meni-zustava-ale-narocne-oboru-pomahaji-moderni-technologie.A251020_152236_metro-spolecnost_hyr

Termín: 17. až 22. 11. 2025

Vietnam je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, jedná se o 4. největší ekonomiku v rámci ASEAN, zemi s významným tržním potenciálem (101,6 mil. obyvatel) a nejrychleji rostoucí střední třídou v rámci zemí JV Asie. V srpnu 2020 pak vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EVFTA).

Během mise je plánováno Česko-vietnamské podnikatelské fórum a B2B jednání českých a vietnamských firem v Hanoji a Ho Chi Minhu, setkání firem s předsedou Senátu Parlamentu ČR a zástupci Velvyslanectví ČR v Hanoji. 

Perspektivní obory pro české firmy ve Vietnamu jsou zejména tyto: energetika, ICT, elektronika, obranný a bezpečnostní sektor, zdravotnictví a farmacie, voda a životní prostředí, zemědělství a potravinářství, výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.

V případě zájmu se přihlaste do středy 29. října 2025.

Další informace zde: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-predsedy-senatu-parlamentu-cr-do-vietnamu/

Zemědělci si mohou oddechnout. V Česku hojně kritizovaná povinnost, která měla půdu v EU více chránit proti erozi, narazila v Evropském parlamentu. Europoslanci rozhodli, že zruší několik pravidel v rámci tzv. Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES), který musí všichni hospodáři žádající o dotace dodržovat.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/eroze-pudy-zemedelci-europarlament-dzes.A251017_161033_ekonomika_alis

Cena hovězího masa za poslední čtyři roky vyrostla téměř na dvojnásobek a stále šplhá výš. Je o něj totiž enormní zájem a čeští chovatelé ho ve velkém vyvážejí, říká šéf MP Krásno Karel Pilčík.

„Takovou cenu nikdo nepamatuje a ani takový cenový skok tu nikdy s žádným masem nebyl. Za to, za co dnes nakupujeme živé, za to se v minulosti prodávalo. Je to ale logické, když od nás Poláci, ale i další státy jako třeba Kazachstán nakupují dráž, zemědělci se chytili příležitosti, “ dodává Pilčík podle kterého se z hovězího může stát luxusní záležitost, kterou si už nebude moci dovolit každý.

Celý rozhovor si lze pustit v pořadu Inside Talks zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-hovezi-jako-kaviar-chce-ho-cely-svet-a-farmari-mohou-zdrazovat-rika-pilcik-289408

Zákaz označování vegetariánských a veganských produktů stejným názvem jako masové výrobky prošel Evropským parlamentem. Podle Světového fondu na ochranu přírody jde o „úlitbu masnému průmyslu“. Úprava také prý může přinést bariéry pro firmy, které povedou ke zdražení výrobků. Potravinářská komora ovšem namítá, že dojde k potřebnému sjednocení trhu napříč zeměmi EU a posílení transparentnosti ohledně složení výrobku. Schválený zákaz se nyní bude řešit s Evropskou komisí a Radou EU. 

Potravinářská komora ovšem namítá, že spotřebitelé musí mít jasno o složení produktu. Vegetariánské a veganské produkty podle mluvčího komory Marka Zemánka neslouží vždy jako zcela vhodné nutriční alternativy, a tudíž vytvářejí „falešný dojem nutriční rovnocennosti“.

Ohledně rostlinných alternativ se vyjádřil na síti X i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj tuzemští velkopotravináři výrazně bojují za to, aby se tyto varianty zakázaly. „Většina z nich podcenila nutnost investic do vývoje a výroby těchto potravin. A tak se snaží, aby sousedovi chcípla vegekoza,“ pustil se do výrobců.

Mluvčí Potravinářské komory však reagoval, že jde ze strany Prouzy o zkreslování reality. Zdůraznil, že firmám o zákaz nijak nejde. „Jejich požadavek se od počátku týká výhradně jasných pravidel pro označování potravin. Požadují jen to, co již léta funguje u mléčných výrobků – kdy jsou za mléčný výrobek označovány pouze výrobky z mléka,“ namítá.

Zopakoval požadavek transparentnosti pro toto zboží na trhu. „Nic víc, nic míň. Tedy žádná ‚chcíplá sousedova vegekoza‘, pane Prouzo. To jen my o voze a vy o koze,“ dodal Zemánek.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/uz-zadny-vegetariansky-burger-europarlament-schvalil-zakaz-nazvu-experti-zminuji-zdrazeni-488663

Pekaři v posledních letech po velkém nárůstu cen v roce 2022 pečivo ani chléb nezdražovali, přesto jim náklady stále rostou, postěžovali si ve čtvrtek na tiskové konferenci zástupci Svazu pekařů a cukrářů v ČR. Stále větší část nákladů jde do mezd, u řemeslných pekáren může jít až o polovinu nákladů firmy.

Čeští pekaři jsou stále na chvostu vyplácených peněz, mají nejnižší mzdy v rámci potravinářského sektoru, jsou dokonce hůře placení než zemědělci. I přes zvyšování peněz na mzdy bude nutné buď masivně investovat do nových technologií, nebo právě do mezd, bez toho nebudou moci pekárny fungovat.

Podle svazu je nyní české pečivo stále čtvrté nejlevnější v EU, mimo ČR si ho koupí zákazníci levněji pouze v Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Je zde ale jedno specifikum, v Česku se prodávají extrémně levné rohlíky, které nemají v ostatních státech takovou tradici, čímž se tlačí průměrné ceny dolů. Při odpočtu této kategorie se ceny dalšího například řemeslného pečiva už blíží rakouským nebo německým.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-prumysl-pekarny-pecivo.A251016_144120_ekonomika_drh

Průzkum společnosti Košík.cz ukázal, kolik stojí školní svačina pro jednoho školáka, co je nejčastěji její součástí. Ukázal taky, co všichni beztak tuší, rodiče svačiny chystají neradi a většina z nich by ocenila, kdyby se kromě obědu škola postarala i o svačiny pro jejich děti. 

Podle nového průzkumu společnosti Košík.cz – online prodejce potravin, by totiž 78 % rodičů uvítalo, kdyby škola nabízela zdravé svačiny a domácí příprava by jim tak odpadla.

O tématu zde: https://www.vitalia.cz/clanky/skolni-svaciny-priprava-skola/#google_vignette

Obory zemědělství i potravinářství jsou stále víc závislé na technologiích – od přesného setí a hnojení po automatizované krmné systémy. S rostoucí digitalizací se ale zvyšuje i riziko kyberútoků. Firmy proto investují do zabezpečení a školení zaměstnanců.

„Firmy investují desítky tisíc právě do bezpečnostních technologií, aby měly oddělené výrobní procesy a informační systémy,“ míní mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

​Útočníci podle potravinářů nejčastěji míří na data o výrobních procesech, cenotvorbě nebo na informace o dodavatelích.

„Velké riziko hrozí, pokud by hackeři napadli dodavatelský informační systém, kde ty podniky mají různé smlouvy a objednávkové formuláře. Firmy by tak mohly mít výpadek i na týden,“ doplňuje Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/631516-firmy-investuji-do-ochrany-pred-kyberutoky-mohou-ochromit-provoz-i-na-dny

Europoslanci podpořili v minulém týdnu zákaz používání názvů řízek nebo burger pro výrobky, které nejsou z masa. Navržená změna bude nyní na programu jednání mezi Evropskou komisí a členskými státy.

„Spotřebitelé musejí mít jasno, že rostlinné imitace neslouží vždy jako nutriční alternativa masa. Skutečná veganská strava je založena primárně na základních potravinách, nikoli na imitacích, které situaci spíše komplikují a vytvářejí falešný dojem nutriční rovnocennosti,“ vysvětluje mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj sice zákazníci chápou, že rostlinné párky neobsahují maso, ale skoro nikdo nehodnotí kriticky složení alternativ. „Tyto produkty často postrádají klíčové živiny, jako jsou plnohodnotné bílkoviny, železo a vitamin B, a proto nemohou být brány jako skutečná výživová náhrada masa,“ dodal.

Podle potravinářů by se ale mělo jít dále a podobně by se mělo řešit i označování medu nebo některých produktů rybolovu. Podle Zemánka nebude pro firmy evropské nařízení prakticky žádnou finanční zátěží, naopak přinese sjednocení trhu po celé EU. „V konkurenčním prostředí se navíc výrobci rostlinných imitací často předháněli, jak daleko mohou v marketingu zajít, než zasáhnou dozorové orgány. Nové nařízení jim pomůže se zorientovat a komunikovat své produkty transparentněji a v souladu se zákonem,“ poznamenal.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-vegetarian-maso-znaceni.A251013_180756_ekonomika_drh?zdroj=sph_hp

Od příštího roku bude možné uchovávat vejce při teplotě od pěti do 24 stupňů Celsia oproti dosavadní horní hranici 18 stupňů Celsia. Umožní to nová vyhláška Ministerstva zemědělství.

Více zde: https://zemedelec.cz/nova-vyhlaska-umozni-zvysit-teplotu-pro-uchovavani-vajec-az-na-24-stupnu/

Italské výrobce těstovin zasáhla nová hrozba ze strany amerického prezidenta Trumpa. Ten na jejich výrobky plánuje uvalit 92procentní cla. Krok pro některé výrobce představuje osudový úder. Itálie se však snaží proti této hrozbě bojovat a vyvíjí tlak na Washington, aby změnil svůj postoj.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/italie-testoviny-clo-donald-trump.A251009_104943_eko-zahranicni_rie

Státy Evropské unie musejí do necelých dvou let zavést opatření, díky nimž domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody mají snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 procent oproti průměru let 2021 až 2023. Zpracovatelé a výrobci potravin pak o deset procent.

O tématu zde: https://www.ekonews.cz/nove-evropske-cile-v-plytvani-jidlem-setrnejsi-maji-byt-skolni-jidelny-i-firmy/

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 2,3 procenta ze srpnových 2,5 procenta, potvrdil Český statistický úřad. Byl nejnižší od letošního dubna.

Ke zpomalení cenového růstu došlo především u potravin a nealkoholických nápojů. Například ceny masa v září zpomalily svůj růst na 4,4 procenta, když přitom v srpnu rostly o sedm procent, ceny ovoce stouply v září meziročně o 0,8 procenta, přičemž v srpnu to bylo o 3,8 procenta, a máslo zvolnilo tempo zdražování na 5,2 procenta ze srpnových 11,3 procenta.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-inflace-v-cesku-zpomaluje-hlavne-diky-potravinam-288820

Snížit množství potravinářského odpadu vyprodukovaného u výrobců, ale i v maloobchodě nebo v domácnostech se rozhodli uzákonit europoslanci. Odhlasovali směrnici, podle které se do roku 2030 musí snížit množství odpadů u výrobců o desetinu, v maloobchodu, gastru a v domácnostech dohromady o 30 procent

„Naše výrobní linky nejsou skládka. U většiny zpracovatelů vzniká pouze zanedbatelné množství potravinového odpadu, protože je pro ně ekonomicky nevýhodný. Podniky mají procesy optimalizované tak, aby ze surovin vytěžily maximum. Zbylé materiály se často používají jako krmivo nebo energie, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky,“ popisuje mluvčí komory Marek Zemánek.

Že se zbytky třeba v mlékárenství dále používají, potvrzuje i jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička. „Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářskými zvířaty,“ vysvětluje. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě podle něj minimální, do kafilerií putují jenom odstředivkové kaly, které tvoří zanedbatelnou část, maximálně desetiny procent celkového objemu.

Zvolenou metodu tak odmítá i komora . „EU stanovila plošné povinné cíle, ke kterým chybí jakékoli relevantní dopadové studie. Tento přístup je odtržený od praxe a zcela ignoruje zásadní rozdíly v realitě mezi jednotlivými členskými státy,“ dodal Zemánek.

Podle něj bude extrémně záležet na metodice. „Je naprosto zásadní, aby se striktně oddělil jedlý odpad od nejedlých zbytků, jako jsou skořápky nebo slupky. Jejich vykazování je absurdní, protože jde o části, které nikdo nekonzumuje,“ říká.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potravinovy-odpad-europarlament.A251008_162934_ekonomika_ven

Stát po třiceti letech změnil pravidla pro stravování dětí ve školních jídelnách a nový systém vyvolal ostré spory. Na jedné straně padají výrazy jako „hrozba pro tisíce dětí, chaotická vyhláška, zbytečné restrikce“ a z druhé zní, že jde o vlnu dezinformací a vliv silné lobby potravinářského průmyslu.

Velcí dodavatelé z řad potravinářských firem zaštítění Potravinářskou komorou nekritizují ani tak snahu o zdravější jídelníček, jako spíš způsob, jakým ho stát prosazuje. „Vyhláška vznikala za zavřenými dveřmi bez konzultací se širokou odbornou veřejností a je postavena na zákazech a restrikcích pro konkrétní potraviny a celé skupiny potravin. V důsledku to znamená, že mnoho tradičních a oblíbených jídel zmizí z jídelníčků,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Odpůrcům vyhlášky se už podařilo získat na svou stranu i některé lékaře, včetně kardiologa a emeritního přednostu kardiocentra IKEM profesora Jana Pirka, odborníky na stravování, kuchaře, profesní organizace, včetně Asociace společného stravování (ASPOS).

Společně kritizují i to, že tvůrci vyhlášky zapojili do pilotního projektu při přípravě nových podmínek pro vaření málo školních jídelen (necelých 30 z celkového počtu 8700). A to ještě spíš ve větších městech, přitom školní jídelny v regionech mívají pro zdravější stravování dětí horší podmínky. Třeba co se týče cen a omezenějšího počtu dodavatelů.

Více zde: https://ekonom.cz/c1-67798580-svickova-vs-amarant-potravinari-vedou-boj-proti-stravovaci-vyhlasce

Evropský parlament schválil nové nařízení, podle něhož se za maso mohou označovat pouze produkty pocházející z původně živých zvířat. Výrazy jako „steak“, „řízek“ nebo „burger“ tak nově nesmějí nést rostlinné alternativy. Pravidla začnou platit od příštího roku, pokud je potvrdí Rada EU. 

Potravinářská komora ČR krok vítá. Podle jejího mluvčího Marka Zemánka nové znění „konečně přináší dlouho očekávané vyjasnění pojmu ‚maso‘ a stanovuje jednoznačný rámec pro jeho používání“. Komora upozorňuje, že vymezení bylo v minulosti opakovaně zpochybňováno i před Soudním dvorem EU, který některá označení jako „veganské maso“ nebo loga typu „zelená kráva“ označil za zavádějící.

„Nejednoznačné výklady ohrožovaly důvěru spotřebitelů a komplikovaly dohled nad potravinovým trhem. Návrh proto vítáme jako klíčový krok k větší srozumitelnosti a ochraně základních principů označování potravin,“ doplnil Zemánek.

Zemánek zároveň upozorňuje, že podobná nejasnost se netýká jen masa, ale i dalších potravin živočišného původu, například medu či ryb. Kritizuje i vliv aktivistických skupin prosazujících rostlinnou stravu, které podle něj „záměrně zpochybňují tradiční označení živočišných produktů“.

Cílem nařízení podle něj není měnit chování spotřebitelů, ale zajistit transparentnost a férovou soutěž. „Každý samozřejmě ví, že takzvaný rostlinný či veganský párek není z masa. Už si ale ne každý uvědomuje, že podstatná část těchto produktů se z výživového hlediska nehodí jako skutečná náhrada masa,“ uzavírá Zemánek.

Více zde: https://www.e15.cz/byznys/vegansky-steak-miri-na-blacklist-europoslanci-rozhodli-co-je-a-neni-maso-1427953

Sklizeň hroznů na českých vinicích je v plném proudu. Část vinařů nyní sklízí zbylé hrozny ve zrychleném režimu, zářijové deště totiž zvýšily riziko hniloby. Do konce října by podle Svazu vinařů mělo být hotovo. Sklizeň bude na rozdíl od té loňské nadprůměrná. Zdražovat většina vinařů nebude, a když, tak jen mírně.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-letosni-sklizen-hroznu-bude-nadprumerna-40542653

Potravinářská komora ČR odmítá postoj některých nadnárodních společností, které u Evropské komise naléhají na neodkladné zavedení nařízení EU proti odlesňování. Nadnárodní společnosti však v této záležitosti rozhodně nemluví za potravináře, a to nejen ty české. Komora upozorňuje, že pro desítky tisíc malých a středních podniků v celé EU může být zavedení příslušné legislativy nerealistické a likvidační. Organizace podporuje ochranu lesů v EU i ve světě, ovšem i nadále požaduje odklad a podstatné zjednodušení sporného nařízení proti odlesňování.

Zatímco některé nadnárodní společnosti s týmy právníků a IT specialistů tvrdí, že jsou na nařízení připraveny, podle Potravinářské komory ČR jde spíše o marketingová prohlášení. Tyto firmy si zkrátka mohou dovolit investovat miliony do digitalizace dodavatelských řetězců, čímž si fakticky zajišťují konkurenční výhodu. Pro desítky tisíc malých a středních podniků v EU je však tato investice v současné chvíli nemožná.

Potravinářská komora varuje, že informační systém EU není připraven na nápor milionů povinných prohlášení o náležité péči. Kolaps IT systému Evropské komise by mohl vést k zastavení distribuce masa a masných výrobků a způsobit nedostatek některých potravin v obchodech.

Důležité je uvést, že ani mezi zástupci velkého byznysu nepanuje jednota. Například jeden velký výrobce čokolády se naopak jasně vyjádřil pro odložení nařízení, protože i on vidí značné problémy s implementací a hrozbu přerušení dodavatelských řetězců. To jen potvrzuje, že potíže vyplývající ze zavedení nařízení neočekávají jen malé a střední podniky.

Komora zdůrazňuje, že je krátkozraké, aby se Evropská komise řídila pouze názorem některých nadnárodních společností. Ačkoli jsou tyto firmy na nové nařízení momentálně zřejmě nejpřipravenější, jejich postoj jistě není reprezentativní pro celý sektor, a už vůbec ne pro malé a střední podniky. Tyto společnosti sice mohou být připraveny teoreticky, ale přímý kontakt Komory s podniky jasně ukazuje, že menší a střední podniky připraveny nejsou. Nemají ani reálnou šanci se stihnout připravit do původně stanoveného termínu platnosti, tedy do 30. prosince tohoto roku.

Česká technologická platforma pro potraviny s potěšením oznamuje, že se stává partnerem nadcházející konference "Digitalizace bezpečnosti potravin".

Konference se zaměří na aktuální výzvy a příležitosti spojené s digitalizací a automatizací v potravinářském průmyslu. Program představí využití digitálních měřidel, záznamů a reportingu dat v praxi, pohled kontrolních orgánů na digitalizaci, ale i aplikace umělé inteligence a automatizovaných systémů v potravinářských technologiích. Diskutovány budou také otázky digitalizace řízení rizik, role výzkumných infrastruktur a globální standardy pro správu a sdílení produktových dat.

Akce propojí akademickou sféru, zástupce kontrolních orgánů i odborníky z praxe s cílem ukázat, jak digitální nástroje a AI mohou přispět k vyšší bezpečnosti, transparentnosti a efektivitě potravinářského sektoru.

Kdy: 4. 11. 2025
Kde: Potravinářský pavilon ČZU (Sídlištní 1368/7, 165 00 Praha-Suchdol)

Více informací o programu a k registraci: https://www.testo.com/cz-CZ/sluzby/pozvanka-digitalizace-bezpecnosti-potravin

Jedno jablko denně sice nevyléčí všechny neduhy, ale věda potvrzuje, že prospívá trávení, hladině cukru v krvi, cholesterolu, váze i zubům.

Vláknina pro zdravé trávení

Jedno středně velké jablko obsahuje kolem 3–4 gramů vlákniny, z toho zhruba čtvrtina připadá na rozpustný pektin. Ten je pro střeva doslova „kartáčem“, protože napomáhá správné peristaltice a podporuje růst přátelských bakterií v tlustém střevě. Podle přehledové studie profesorky Slavinové publikované v Advances in Nutrition (2013) je právě vláknina z ovoce a zeleniny jedním z klíčových faktorů zdravého mikrobiomu a prevence zácpy.

O tématu zde: https://www.epochtimes.cz/2025/10/04/jablko-denne-maly-zvyk-s-velkymi-ucinky-na-zdravi/

Evropský trh s „bílým zlatem“, jak se cukru říká, je pod tlakem levných dovozů a vysokých nákladů.

Podniky v Evropě jsou pod tlakem levných dovozů ze třetích zemí, unijních požadavků na dekarbonizaci a snížené poptávky po nejoblíbenějším sladidle. Konec v posledních měsících oznámilo pět evropských cukrovarů včetně jednoho českého.

Čím dál více lidí si připlatí za čerstvé a kvalitní potraviny, často přímo od farmářů nebo s garancí původu. Naopak jiní se zaměřují hlavně na akční nabídky a nevadí jim kupovat zboží těsně před koncem trvanlivosti. Podle odborníků se tak rozdíly mezi těmito skupinami zákazníků čím dál více prohlubují.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/630568-cesi-vice-utraci-za-kvalitu-potravin-zaroven-ale-pribyva-i-tech-kteri-setri

Obchodníci začínají pomalu nabízet nejrůznější vánoční ozdoby, cukrovinky nebo jiné produkty. Loni mohli lidé už během podzimních měsíců vidět na pultech obchodů značně předražené vánoční kolekce. S příchodem prosince je ale začali nabízet se slevou desítek procent, přičemž v meziročním srovnání se stále jednalo o velké zdražení. Kdo tedy nakoupil do zásoby, velmi prodělal. Podobná situace by se mohla opakovat i u jiného zboží. Jak se proti těmto obchodním trikům bránit? 

Jednoduchou radou tedy je, aby lidé předražené zboží nekupovali. Cena je u podobných produktů velmi proměnlivá a s blížícími se svátky klesá. Pokud se vám zdají vánoční kolekce předražené, tak můžete sáhnout po jiné alternativě. Největší slevy a zlevnění jsou ale patrné až po Vánocích, kdy obchodníci vyprodávají poslední kusy. Některé kolekce byly v lednu nabízeny i za pouhých 40 korun.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/predrazene-vanocni-kolekce-se-mohou-vratit-do-obchodu-jak-vyzrat-na-obchodniky-a-usetrit-485873

Současný ministr zemědělství Marek Výborný z koalice Spolu - KDU-ČSL představil v rozhovoru pro Potravinářskou komoru svou vizi podpory českého potravinářství. Podpora potravinářů by se měla soustředit na investice do zpracovatelských kapacit a inovací, s jasným důrazem na mikro, malé a střední podniky. Naopak neplánuje obnovení národního dotačního titulu pro velké firmy. V rámci mezinárodní politiky usiluje o férovou konkurenci a trvá na tom, aby dovážené potraviny ze třetích zemí splňovaly stejné standardy jako domácí produkce. Tento požadavek podpořil zjištěním inspekce o nejvyšším podílu nevyhovujících šarží právě u těchto dovozů.

OKRUH: Ekonomika a podpora potravinářů

1. Jaká konkrétní opatření navrhujete pro stabilizaci cen energií a dalších vstupů pro potravinářský průmysl, který je často energeticky náročný?
Naše země je, stejně jako většina států Evropy, z velké části závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Řešení drahých energií v potravinářském průmyslu tak spočívá v kombinaci opatření na úrovni Evropské unie a systémových kroků v Česku. Jde především o posílení energetické bezpečnosti - zejména snižování závislosti na dovozech energií, tedy mít vlastní dostatečné zdroje energie, abychom byli v tomto směru soběstační. Proto potřebujeme například rozvíjet obnovitelné zdroje energií a jádro a investovat do moderních, energeticky účinnějších technologií a procesů, tedy modernizovat průmysl.

2. Jak podpoříte inovace, výzkum a vývoj v českém potravinářství, aby se zvýšila jeho přidaná hodnota a konkurenceschopnost? Plánujete zavést specifické dotační programy pro automatizaci nebo digitalizaci výroby?
V potravinářství je nutná jeho podpora jako diverzifikovaného, konkurenceschopného a moderního sektoru, který bude schopen zpracovávat domácí zemědělskou produkci do výživově hodnotných, bezpečných a cenově dostupných potravin. Na místě jsou tedy investice do zpracovatelských kapacit, podpory krátkých dodavatelských řetězců a zlepšení postavení producentů na trhu. Zvláštní pozornost musíme věnovat mikro, malým a středním podnikům, které jsou základem českého potravinářství. Přidanou hodnotu je potřeba zvyšovat v celém produkčním řetězci. Podpory pro potravináře spadají hlavně do podpory Strategického plánu společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027, kam patří investice do zpracování a uvádění produktů na trh, například nákup technologií, a podpora inovací, ale třeba i program Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Potravinář. Cílem podpory je vytvořit předpoklady pro rozvoj výrobců potravin, tedy i modernizace, která je s automatizací a digitalizací výroby spojena. Nákup a zavádění moderních technologií pro automatizaci a digitalizaci v zemědělské výrobě a zpracování například podporují opatření Investice do zpracování zemědělských produktů a Investice do technologií snižujících emise.

3. Plánujete obnovit národní dotační investiční titul pro potravináře?
Dotační programu 13 byl historicky určen především pro velké potravinářské podniky. Většina z nich je schopna investovat do modernizace i bez státních podpor. Ty mají dle mého názoru směřovat především k těm, kteří se bez pomoci rozvíjet nemohou. Navíc i velké potravinářské firmy mohou čerpat z řady dalších dotačních programů, a to nejen v resortu zemědělství. Obnovení samostatného národního programu pro potravináře proto v tuto chvíli neplánujeme.

4. Považujete produkci potravin za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti? Pokud ano, máte pocit, že je s ním takto v oblasti národní politiky nakládáno?
Ano, produkci potravin považuji za strategický sektor z pohledu národní bezpečnosti. Potraviny nejsou jen ekonomickou komoditou, ale základní součástí fungování státu, protože dostupnost a kvalita potravin přímo souvisí se zdravím obyvatel a stabilitou společnosti. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě přistupuje k potravinové produkci jako k bezpečnostní prioritě, což dokládá například Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030, která stanovuje jasné cíle v oblasti monitoringu, prevence rizik a rychlého varování. Zároveň se zde klade důraz na posílení odolnosti potravinového systému, podporu domácí výroby a zkracování dodavatelských řetězců.

5. Jaký význam podle vás má pro české zemědělce a potravináře to, aby se zemědělské produkty zpracovávaly přímo v ČR a aby jim byla přidávána vyšší hodnota? Jakým způsobem by měl stát tento proces podporovat?
Důraz na zpracování lokální zemědělské produkce zvyšuje jistotu odbytu pro zemědělce a lepší uplatnění výrobků na trhu pro potravinářský průmysl u nás i v zahraničí. Kratší potravinové řetězce jsou také odolnější vůči vnějším vlivům a umožňují snazší kontrolu kvality dodávaných surovin. Původ potravin hraje také čím dál větší úlohu pro spotřebitele, který se jím při nákupu řídí.

Ministerstvo zemědělství tuzemský zpracovatelský průmysl podporuje dlouhodobě, například udělováním značky KLASA nebo Regionální potravina kvalitním zemědělským či potravinářským výrobkům. Tím pomáháme zviditelnit místní producenty a usnadňujeme spotřebiteli nacházet české výrobky.

Podpora potravinářského sektoru zůstává také jednou z priorit resortu. Z pohledu konkrétních podpor lze zmínit podpory ze společné zemědělské politiky v rámci 6. kola již zmíněné operace Investice do zpracování zemědělských produktů. To běží od 14. října do 4. listopadu letošního roku s alokací 2,26 miliardy korun a lze v něm požádat o podporu na investice do zařízení, která souvisejí se zpracováním zemědělských produktů a uvedením výrobků na trh, které umožní zpracovatelům využití moderních technologií, přispějí k rozvoji místních trhů a zkrácení dodavatelských řetězců. Probíhá také výzva pro podání žádosti o podporu v již uvedeném programu Potravinář.

OKRUH: Dovozy a konkurenceschopnost

6. Jaké kroky podniknete, aby se na pultech obchodů neobjevovaly potraviny z třetích zemí, které nesplňují evropské normy a jsou vyrobeny za nižších ekologických standardů, než jaké platí pro české výrobce?
Toto je jedno z klíčových témat, protože férová konkurence na trhu s potravinami je nezbytná jak pro naše zemědělce a potravináře, tak pro spotřebitele. Rád bych zdůraznil, že dovážené potraviny ze třetích zemí musí splňovat stejné standardy kvality a hygieny, jaké platí pro naše producenty a které vyplývají z unijní legislativy. To kontrolují naše dozorové orgány. V této souvislosti je dobré připomenout, že loni Státní zemědělská a potravinářská inspekce při kontrolách zjistila nejnižší podíl nevyhovujících šarží u potravin z České republiky, a to 15,4 procenta. Oproti tomu podstatně vyšší podíl nevyhovujících šarží byl zjištěn u produkce pocházející z EU, což bylo 24,4 procenta, a ze třetích zemí, kde to bylo 38,1 procenta nevyhovujících šarží.

Na evropských Radách ministrů zemědělství jsem opakovaně zdůraznil, že nelze zvyšovat požadavky na naše farmáře a zároveň otevírat trh levným importům, které tyto požadavky ignorují. Je třeba trvat na férových podmínkách a snižovat administrativní zátěž, aby naši producenti mohli obstát v konkurenci. Podporujeme proto princip, že EU má stále vyžadovat stejné podmínky pro dovoz, jaké platí v Unii. Naší ambicí je, aby měl český spotřebitel k dispozici širokou nabídku kvalitních, bezpečných a cenově dostupných potravin, a aby naši producenti nebyli vystavováni neférové konkurenci výrobků ze třetích zemí, které nedodržují stejné ekologické a kvalitativní standardy.

7. Jak podpoříte lokální produkci a prodej, aby se na pultech obchodů objevovalo více českých potravin?
Mojí dlouhodobou strategií je podpora místních producentů, lokálního zpracování potravin a krátkých dodavatelských řetězců, abychom snížili ekologickou stopu a posílili lokální ekonomiku.

Klíčovou roli hrají už zmíněné značky kvality, jako je KLASA a Regionální potravina, které garantují původ a kvalitu výrobků. Na jejich propagaci je letos vyčleněno 90 milionů korun, přičemž značka Regionální potravina je určena především menším a středním výrobcům, kterým pomáhá zviditelnit se na trhu. Pro oceněné výrobce je zásadní marketingová podpora realizovaná Státním zemědělským intervenčním fondem, která zahrnuje například product placement v televizních pořadech, jako jsou Kluci v akci, Herbář a Pečení na neděli, účast na domácích i zahraničních veletrzích a výstavách nebo výrobu a distribuci marketingových materiálů. Mezi spotřebiteli je KLASA nejznámější značkou kvality potravin v Česku. V rámci podpořené znalosti ji zná 84 procent lidí.

Významnou roli hrají i marketingové a edukační kampaně, jako například série poznávacích akcí pro veřejnost Poznej svého farmáře, tradiční Září – měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, řada aktivit prezentována na našem portálu Informační centrum bezpečnosti potravin. Připomenu i logo Česká potravina a spolupráci s Potravinářskou komorou na projektu Česká cechovní norma. Apeloval jsem také na resortní organizace našeho ministerstva, aby v co největší možné míře preferovaly nákup potravin od lokálních farmářů, výrobců a zemědělců.

Obecně bych k této otázce rád dodal, že pro budoucí evropské zemědělství je důležité, aby se zbavilo nadměrné regulace a zbytečných zátěží, které brání investicím a rozvoji podniků. Myslím si, že je to základní krok k posílení konkurenceschopnosti. Musíme zohlednit místní a specifické potřeby jednotlivých členských států.

8. Jaké další konkrétní kroky podniknete pro posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství na evropském trhu?
Mou vizí je udržitelné, konkurenceschopné zemědělství, potravinářství, ale také lesnictví a vodní hospodářství, a to v národním, evropském i celosvětovém měřítku. Ale zpět k našemu zemědělství a potravinářství – je obzvláště důležité, abychom byli soběstační u těch zemědělských komodit, kde to lze a kde je to smysluplné, tedy tam, kde jde o potraviny našeho mírného pásma, které jsou zároveň pro nás a naši ekonomiku strategické. Mezi priority v tomto směru řadím zejména ovoce, zeleninu, cukrovou řepu, brambory, chmel, mléčný a masný skot, ovce a kozy. Z hlediska zajištění konkurenceschopnosti do budoucna nesmíme opomenout ani význam vědy, výzkumu a inovací. Vedle naší vlastní produkce je samozřejmě nutné fungovat na principech volného a férového trhu v rámci EU a férového obchodu na celosvětové úrovni.

Hlavní přínos resortu zemědělství vidím v podpoře férového podnikání – v přípravě a tvorbě legislativního rámce, zajištění efektivního dozoru nad trhem s potravinami a zajištění finanční a jiné potřebné podpory tuzemským podnikům v oblasti zemědělství a potravinářství. Je také důležité, aby se na všech úrovních potravinového řetězce od zemědělce k spotřebiteli minimalizovalo vytváření zbytečného potravinového odpadu a plýtvání s potravinami. Ministerstvo zemědělství podniká konkrétní kroky k tomu, aby se potraviny zachraňovaly a dostaly k lidem v nouzi.

Osobně vidím do budoucna zemědělství a potravinářství nejen jako nezbytný, ale i jako atraktivní a perspektivní obor využívající nejmodernější technologie a produkující bezpečné a kvalitní potraviny, a to vše ohleduplně k životnímu prostředí a welfare zvířat.

Osobně jsem opakovaně vystoupil na jednáních v Bruselu, kde jsem zdůraznil nutnost, aby evropské regulace byly nejen ambiciózní, ale především proveditelné v praxi. Chceme chránit naše zemědělce a potravináře před přehnanou administrativní zátěží a současně zajistit, že spotřebitelé budou mít k dispozici kvalitní a cenově dostupné potraviny.

OKRUH: Byrokracie a legislativa

9. Potravináři často zmiňují přehnanou byrokracii a složitost administrativních procesů spojených s dotacemi a kontrolami. Jak plánujete tyto procesy zjednodušit a zefektivnit?
Souhlasím s tím, že byrokratická zátěž, která dopadá na naše zemědělce i potravináře, je příliš vysoká a v mnoha případech brzdí jejich rozvoj. Je pro nás prioritou administrativu zjednodušit a nastavit procesy tak, aby producenti mohli věnovat maximum energie své práci, a ne zbytečnému papírování. Proto jsme na ministerstvu spustili několik kroků, které mají vést k výraznému zefektivnění. V první řadě digitalizujeme administrativní agendu. Postupně zavádíme elektronické systémy pro podávání žádostí o dotace, pro vedení evidence a komunikaci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Do budoucna chceme, aby farmář většinu úkonů vyřídil online na jednom místě a nemusel opakovaně dokládat údaje, které už stát má. V rámci Strategie resortu 2030+ máme jasný cíl – snížit administrativní zátěž minimálně o třetinu a zkrátit proces vyřizování žádostí.

Současně se zaměřujeme i na kontroly. Klademe důraz na to, aby probíhaly cíleně, podle analýzy rizik, a aby se jednotlivé kontrolní orgány více navzájem koordinovaly. Je zbytečné, aby jeden podnik navštívilo během krátké doby několik různých inspekcí a každá chtěla totéž. Zároveň si ale musíme uvědomit, že kontroly jsou nezbytné a musíme je zachovat, protože přispívají k zajištění bezpečných potravin na českém trhu.

Jsem přesvědčen, že kombinací digitalizace, větší koordinace kontrol a aktivního prosazování našich zájmů v EU dokážeme dosáhnout podstatného zjednodušení pro zemědělce i potravináře. Naším cílem je, aby mohli hospodařit a vyrábět potraviny, a ne aby trávili čas v papírech a formulářích.

10. Jaká je vaše vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci? Jak zajistíte spravedlivé obchodní praktiky a vyrovnané postavení všech stran?
Moje vize pro vztahy mezi potravináři, zemědělci a obchodními řetězci stojí na férovém partnerství. Chci, aby všichni od farmáře po obchod měli vyrovnané postavení. Proto podporuji zjednodušení administrace a jasnější pravidla. Zcela zásadní je dodržování a vymáhání platných právních předpisů, a to zejména zákona o významné tržní síle, zákona o ochraně spotřebitele, zákona o cenách nebo zákona o ochraně hospodářské soutěže. Jelikož vymáhání požadavků zmíněných předpisů je v gesci jiných resortů než našeho ministerstva, budu na důslednou aplikaci těchto předpisů apelovat i v budoucnu.

OKRUH: Zaměstnanost a rozvoj

11. Potravinářský průmysl čelí nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Jaké kroky navrhujete pro zlepšení situace?
Za klíčové považuji zajištění kvalitního odborného vzdělání, které naše ministerstvo dlouhodobě podporuje. Příkladem může být nedávné podepsání memoranda s Jihočeskou univerzitou nebo program Centra odborné přípravy 2024 až 2028, který se zaměřuje na podporu středních a vyšších odborných škol. Tím umožňujeme studentům pracovat s nejnovějšími technologiemi a získat dovednosti odpovídající požadavkům praxe.

12. Jak podpoříte rozvoj středních potravinářských podniků, které tvoří páteř oboru?
Na stabilitě středních potravinářských podniků stojí zaměstnanost v regionech i kvalita domácí produkce. Proto pro ně vytváříme cílené dotační programy v rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky, které zohledňují potřeby investic do modernizace výroby, digitalizace a energetických úspor. Dáváme důraz na inovace a exportní podporu, aby české potraviny uspěly nejen doma, ale i v zahraničí.

OKRUH: Regulace

13. Jak se stavíte k problematice značení tradičních potravin živočišného původu a tlaku na jejich náhradu laboratorně připravenými potravinami nebo rostlinnými náhražkami?
V současné době jsou v jednotlivých členských státech přístupy k používání názvů potravin živočišného původu jiných než mléka a mléčných výrobků roztříštěné a nejednotné.  Bylo by tedy vhodné, aby k označování produktů přistupovala celá EU stejně, což by prospělo jednotnému volnému trhu Unie a jasnému informování spotřebitelů. Tuto debatu Česká republika otevřela letos v červnu na Radě ministrů. V současné době se již diskutuje nad předloženým návrhem Komise.

Podle mého názoru mají nové potraviny, včetně různých alternativ masa, svůj význam a roli na trhu. Jednak zvyšují pestrost nabízeného sortimentu v obchodech, ale také mají potenciál přispět k řešení nedostatku proteinů ve světě. Výzkumu a jejich rozvoji bychom se v EU proto měli i nadále intenzivně věnovat. Důležité ale je, aby byly správně označené a jejich vlastnosti a výživové hodnoty byly transparentně spotřebiteli prezentovány, a ten tak měl možnost srovnat tyto výrobky s výrobky tradičními.

14. Jaký je váš postoj k regulacím v oblasti omezování spotřeby určitých potravin (s vysokým obsahem soli, nasycených mastných kyselin, cukrů) prostřednictvím označování, daňovým zatížením anebo omezením uvádění do trhu?
Spotřebitelé mají k dispozici všechny informace přímo na obalech a etiketách potravin. Povinně uváděná nutriční tabulka obsahuje mimo jiné přehled o energetické hodnotě, obsahu cukrů, tuků, nasycených mastných kyselin či soli. Každý spotřebitel má zároveň možnost z etikety zjistit složení potraviny a učinit informované rozhodnutí. Toto značení je jasné, jednotné a dostupné pro všechny spotřebitele. Kromě samotného značení vnímám jako zásadní také vzdělávání a osvětu spotřebitelů – lidé by měli rozumět tomu, co údaje na obalech znamenají a jak mohou ovlivnit jejich zdraví. Ministerstvo zemědělství se na vzdělávání a zajištění informovanosti spotřebitelů aktivně podílí, a to například prostřednictvím infografiky „Označování potravin pro spotřebitele“ z roku 2024. Jednoduchou formou vysvětluje, jak se v povinných údajích na obalech potravin zorientovat a co každý údaj znamená.

Je rovněž zásadní, aby potraviny, které se dostanou na český trh, byly ve všech ohledech bezpečné a označené tak, aby spotřebitel nebyl klamán a byl dobře informován o kvalitě, složení a vlastnostech kupovaných potravin.

Případné daňové zatížení potravin podle obsahu živin nebo jejich omezování při uvádění na trh je politické rozhodnutí.

Závěrečná otázka

15. Kdybyste měl jmenovat jen jednu nejdůležitější věc, kterou v potravinářství po volbách změníte, která by to byla a proč? A jaké konkrétní kroky podniknete pro její naplnění během prvních 100 dnů ve funkci?
Během prvních 100 dnů nelze reálně naplnit žádné legislativní přísliby. Jak se nyní ukázalo, vyplatila se několikaměsíční snaha Česka odložit účinnost Nařízení o odlesňování na evropské úrovni - Evropská komise 23. září oznámila, že navrhne jeho účinnost o rok posunout. Stejně jako v tomto případě budu hájit zájmy českých potravinářů při vyjednávání nové společné zemědělské politiky po roce 2027. Potravinová bezpečnost je strategickým zájmem jak EU, tak České republiky.


Uveřejněné názory a plány jsou výhradně postojem dotazovaného kandidáta a Potravinářská komora se s nimi nemusí ztotožňovat. Text není hodnocením, ale poskytnutým prostorem pro různé politické subjekty. Anketa má za cíl umožnit vytvoření názoru pro naše členy a odbornou veřejnost.