Největší zpracovatel rýže v Africe má zájem dodávat své zboží do EU.

V rámci strategie organického růstu uzavřela Lagos Commodities and Futures Exchange (LCFE) obchodní dohodu se společností Imota Rice Mill se záměrem posílit zpracování rýže a v budoucnu se zaměřit i na export rýže do EU a ostatních afrických zemí.

Společnost Imota Rice Mill, podporovaná vládou státu Lagos, je největší společností na zpracování rýže v Africe a třetí největší na světě, s instalační kapacitou 32 megatuny za hodinu.

Jelikož tato společnost chce dodávat loupanou rýži a další rýžové produkty do Evropské unie, objevuje se zde příležitost i pro české importéry, kteří prozatím nakupují rýži od asijských či jihoamerických zemědělců.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Nigérie.

Zdroj: www.vanguard.com

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/nigerie-chce-posilit-zpracovani-ryze

Společné expozice se účastnilo 14 českých výrobců se širokou paletou potravin a nápojů. S prezentací pomáhala i agentura CzechTrade.

Veletrh Foodex Japan je předním světovým potravinářským veletrhem, jenž se mezi producenty potravin a nápojů těší nejen pověsti vstupní brány na japonský trh, ale i místa, kde lze získat nové obchodní kontakty i pro další asijské trhy. Kvůli protipandemickým opatřením a přísnému režimu na japonských hranicích byly sice poslední tři ročníky akce buďto přímo zrušeny (Foodex 2020) či proběhly v omezeném, hybridním režimu prakticky bez účasti zahraničních vystavovatelů (Foodex 2021, Foodex 2022). Letošní iterace proběhla bez jakýchkoliv omezení a pořadatelům se podařilo vrátit akci úroveň a kvalitu předpandemických ročníků.

Foodexu Japan 2023 se účastnilo přes 2200 firem, jež se prezentovaly v 2800 stáncích. Více než polovinu výstavní plochy tvořila mezinárodní sekce, na které vystavovali účastníci ze sedmi desítek zemí, a to individuálně či v jednom ze 39 národních stánků.

Na akci se po tříleté pauze prezentovala i Česká republika. Na jejím stánku bylo přítomno 14 firem. Přijely prezentovat svou produkci - energetické tyčinky, čokolády, víno, whisky či jiné alkoholické nápoje. Český stánek byl sice svou polohou v zadní částí prostřední výstavní haly méně exponovaný než velké národní prezentace Itálie a Španělska, i tak se po celou dobu konání veletrhu těšil čilému ruchu. Navštívily ho nižší tisíce z 73 789 unikátních návštěvníků veletrhu.

Českou expozici tradičně organizovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Tokiu. Na akci byli přítomni i zástupci tokijské kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest. Ti na stánku zastupovali klienta, jenž nebyl schopen v daný termín vyslat na akci svého vlastního zástupce.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroj: Japan Management Association

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/ceske-firmy-se-prezentovaly-na-nejvetsim-asijskem-potravinarskem-veletrhu

Dne 28.3.2023 vyšlo ve Sbírce zákonů, Částka 43, nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Pravidla kontrol podmíněnosti jsou součástí Společné zemědělské politiky České republiky na období 2023–2027 a Strategického plánu České republiky. Podporují zemědělské hospodaření ke shodě s ochranou životního prostředí tím, že poskytování přímých plateb a ročních plateb agroenvironmentálně-klimatických závazků, plateb na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti (ANC) a plateb na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti (Natura 2000) podmiňují plněním stanovených požadavků a podmínek standardů DZES.

Velikonoce dávají jasný důvod, proč by se měla rodina sejít u společného stolu, říká v rozhovoru vedoucí Oddělení dějin a středověku Historického ústavu Akademie věd Eva Doležalová. Hovoří v něm o dodržování velikonočních tradic a symbolech těchto svátků.

Autor: Zprávy z Ministerstva zemědělství, číslo 3/2023 str. 5

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/file/720934/Zpravy_z_MZe_03_2023.pdf

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice? 

Český statistický úřad sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů – produkce a nakládání. Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území
České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí využití
a odstraňování odpadů. 

Autor: Tomáš Horák

Zdroj: 3/2023, časopis Statistika a My, str. 12 - 14

Manila/Rabat - Lalaine Basaová používá cibuli k přípravě jarních závitků ve svém cateringovém podniku severně od Manily. Teď ale kvůli růstu cen na Filipínách změnila recept a používá poloviční množství. Fatima z marockého hlavního města Rabatu pak cibuli a rajčata kvůli vysoké ceně už nekupuje. Jako matka tří dětí místo toho k přípravě pokrmu tažín používá artyčoky. Zkušenosti těchto dvou žen, které od sebe dělí více než 12.000 kilometrů, ukazují, jak globální krize v zásobování potravinami nabírá znepokojivý obrat a ohrožuje dostatek surovin důležitých pro výživu po celém světě, píše agentura Bloomberg.

Ceny pšenice a obilí v posledních měsících klesly, což zmírnilo obavy o přístup k některým základním potravinám. Kombinace několika faktorů ale nyní otřásá trhem se zeleninou, která je základem zdravé stravy. A v první linii je skromná cibule. Ceny se prudce zvyšují, což zvyšuje inflaci a země přimělo podniknout kroky k zajištění dodávek. Maroko a Turecko zastavily část vývozu, stejně jako Kazachstán. Filipíny nařídily vyšetřování možných kartelů.

Omezení se však netýkají pouze cibule. Organizace spojených národů (OSN) a Světová banka (SB) tento měsíc varovaly, že se týkají i mrkve, rajčat, brambor a jablek. Prázdné regály po slabé úrodě v jižním Španělsku a severní Africe donutily britské supermarkety omezit nákupy některých druhů ovoce a zeleniny.

Cibule je základní přísadou vaření po celém světě a po rajčatech, která jsou technicky vzato ovoce, je nejvíce konzumovanou zeleninou na světě. Ročně se jí vyprodukuje zhruba 106 milionů tun - zhruba stejně jako mrkve, tuřínu, chilli papriček, paprik a česneku dohromady. Používá se do všeho možného a ve Spojených státech je od roku 1958 dokonce zakázáno s cibulí obchodovat, po pokusu trh monopolizovat.

K prudkému růstu cen přispělo několik skutečností. Jsou to katastrofické záplavy v Pákistánu, mrazy, které poškodily úrodu ve Střední Asii, a válka na Ukrajině. V severní Africe pak zemědělci bojují s velkým suchem a s růstem nákladů na osivo a hnojiva.

Špatné počasí zasáhlo zejména marocké pěstitele. Fatima v Rabatu uvádí, že ceny zeleniny jsou "nehorázně vysoké" i po zákazu posílat cibuli a rajčata do západní Afriky, který vláda zavedla v únoru. "Jíme více čočky, bílých fazolí a bobů a brzy se spokojíme s rýží," dodává Fatima.

Na trhu v centru Rabatu pracuje už více než 30 let prodavač zeleniny Brahim. Obchody jdou podle něj teď pomalu. "Myslel jsem si, že zeleninu na kusy kupují jen svobodní muži, hlavně ztroskotanci," říká 56letý Brahim. "Teď jsem vděčný, když vidím, jak mě lidé, kteří u mého stánku nakupují deset, 15, 23 let, žádají přerývaným hlasem o jedno rajče, jednu cibuli, jednu bramboru. Lidé jsou na pokraji svých sil."

Na Filipínách v posledních měsících nedostatek cibule doplnil nedostatek všechno - od soli až po cukr. Ceny se dostaly tak absurdně vysoko, že krátce stála více než maso, takže letušky byly přistiženy, jak ji pašují z Blízkého východu. Vláda podpořila dovoz, aby zpomalila inflaci, která je nejvyšší za 14 let.

"Používám ty nejmenší kousky cibule," říká 58letá Basa. Už skoro 30 let vlastní podnik v provincii Bulacan, který se zabývá přípravou pokrmů pro narozeniny a svatby. "Musíme se přizpůsobit, protože nechci příliš zvýšit ceny a přijít o zákazníky," říká.

V Kazachstánu prudký růst cen přiměl úřady k čerpání strategických zásob. Ministr obchodu také lidi vyzval, aby nekupovali uprostřed paniky cibuli po pytlech, aby byl dostatek cibule v supermarketech. Navíc země přistoupila k zákazu vývozu. Ten zavedly v posledních měsících také Kyrgyzstán, Uzbekistán a Tádžikistán, který je díky svému národnímu pokrmu kurutob největším světovým konzumentem cibule na hlavu. Z dalších zemí Ázerbájdžán zavádí omezení prodeje a Bělorusko bude vydávat licence na vývoz.

Protože náklady na nákup zeleniny a ovoce bohatých na živiny se prudce zvyšují, zatímco příjmy s tímto růstem nedrží krok, stává se zdravá strava nedostupnou. Podle nejnovějších údajů OSN si zdravou stravu nemohou dovolit více než tři miliardy lidí. Tento počet bude celosvětově stoupat a výživa se stane mnohem důležitější pro vládní úvahy, říká výzkumník zaměřený na nová rizika společnosti Chatham House Tim Benton. Nazývá to "nutriční časovanou bombou," která pomalu vybuchuje.

Zatímco mnohé vlády ochotně dotují dovoz pšenice nebo mouky, aby obyvatelé zůstávali spokojení, podpora pěstitelů je omezená. Výsledkem toho je, že svět produkuje příliš mnoho škrobových obilovin, cukru a rostlinných olejů, ale jen asi třetinu potřebného množství ovoce a zeleniny, upozorňuje Benton.

Stejně jako chléb, i cibule prokázala potenciál vyvolat občanské nepokoje. V Indii, kde se její vývoz léta s přestávkami zakazoval, byly vysoké ceny uváděny jako příčina prohry Indické lidové strany v roce 1998 v Dillí. O dvě desetiletí později současný premiér Naréndra Módí v kampani za znovuzvolení prohlásil, že zemědělci jsou jeho nejvyšší prioritou. Zdůraznil přitom rajčata, cibuli a brambory.

"Pro mnoho zemí jsou to právě tyto a další věci, na kterých záleží, pokud jde o udržení spokojenosti obyvatelstva. Je to v jistém smyslu špička ledovce," dodává Benton.

BIOTRIN – Jahody jsou v současné době jedním z celosvětově nejoblíbenějších druhů ovoce. Jejich obliba a produkce za posledních 30 let značně vzrostla především ve východních regionech. Pro ilustraci, v současnosti zhruba polovina světové produkce jahod pochází z Číny. Produkce běžných odrůd jahod je však do značné míry závislá na klimatu, jahodníkům se nejlépe daří v mírném klimatickém pásu. V důsledku poptávky jsou pak jahody nákladně exportovány do teplejších regionů, což samozřejmě přináší další finanční náklady a emise. Z těchto důvodů se zdají být poměrně lukrativní nové odrůdy jahod odolné vůči vyšším teplotám vyvinuté singapurskou firmou Singrow.

Firma Singrow se nejprve zaměřovala na pěstování jahod v hydroponiích, později však hydroponické jahodářství doplnila různými technikami genové manipulace (především technikami markerem-usnadněného křížení a CRISPR-Cas9) pro přípravu nových odrůd. Specifickými úpravami bylo u těchto nových odrůd dosaženo vyšší odolnosti k vysokým teplotám a suchu a násobně zvýšených výtěžků. Kromě toho plody geneticky upravených jahodníků dozrávají rychleji. Při pěstování ve vhodných podmínkách mohou být sklízeny po cca sto dnech namísto běžných šesti měsíců.

Primárním cílem bylo snížení nákladů na produkci a nepříznivých environemntálních dopadů. Vzhledem k tomu, že jsou jahody navíc plody nutričně velmi bohaté, by takto upravené odrůdy dle Singrow dále mohly přispět k boji s potravinovou krizí v Africe a tropických regionech Asie. Stejné či obdobné modifikace navíc mohou být použity pro zvýšení odolnosti a výtěžků dalších plodin, na což je se Singrow zaměří v rámci dalšího výzkumu. 

Zdroje:

• https://isaaa.us5.list-manage.com/track/click?u=90d9912fca3d624d294e24b28&id=818f7a9cfc&e=08bbc5b2b9 
• https://asiafoodjournal.com/singrow-launches-climate-resilient-strawberry-variety/
• https://www.singrow.net/

Zdroj článku: BIOTRIN

Britská Asociace obchodů se smíšeným zbožím (ACS) varovala, že by v UK mohlo ukončit provoz až zhruba 7 000 prodejen se smíšeným zbožím, pokud vláda nepodnikne kroky ke snížení jejich nákladů na energie.

V červenci 2022 vydalo OECD dokument věnující se důsledkům válečného konfliktu na Ukrajině na země OECD, v lednu 2023 pak byl OECD zveřejněn dokument zabývající se nedostatkem pracovníků v zemědělsko-potravinářském sektoru.

• Tisk s

Nedávný průzkum Eurobarometru ukázal, že 77 % Evropanů cítí osobní odpovědnost za opatření k omezení změny klimatu. Vyřazené výrobky jsou často životaschopným zbožím, které lze opravit, ale často jsou předčasně vyřazovány. Spotřebitelé však často považují opravu za obtížnou.

Evropská komise vydala dne 22. března 2023 nový návrh společných pravidel na podporu oprav výrobků. Tento návrh směrnice má přinést úspory spotřebitelům a podpořit cíle Zelené dohody pro Evropu mimo jiné snížením objemu odpadu. Návrh směrnice má zjednodušit a usnadnit opravu namísto výměny zboží. Návrh směrnice by měl navíc přinést oživení v opravárenském odvětví a současně motivaci výrobců a prodávajících k využívání udržitelnějších obchodních modelů.

Návrh zavádí pro spotřebitele nové „právo na opravu" jednak v rámci zákonné záruční doby, ale také po uplynutí zákonné záruční doby.

Více informací k návrhu směrnice, souvisejícím politikám a relevantní dokumenty lze dohledat na tomto odkazu: https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_23_1794.

Návrh směrnice EU o společných pravidlech na podporu oprav zboží (v angličtině) můžete stáhnout na tomto odkazu: https://commission.europa.eu/document/afb20917-5a6c-4d87-9d89-666b2b775aa1_en.

Zdroj: MPO

VIETNAM

Luboš Marek, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Hanoji,

tel.: +84 904 099 562, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Laos pozastavuje dovoz vepřového masa z Vietnamu

Laoské ministerstvo zemědělství a lesnictví oznámilo pozastavení dovozu vepřového masa z Vietnamu a dalších zemí zasažených novými ohnisky afrického moru prasat.

Podle oznámení z 22. 3. 2023 pozastavuje Laos dovoz vepřového masa, včetně živých prasat a produktů z vepřového z celého Vietnamu.

Příslušní úředníci budou sledovat nelegální dovoz na mezinárodních a místních hraničních přechodech i na mezinárodních letištích. Vepřové maso, které bude do Laosu pašováno nebo nezákonně dovezeno, musí být zničeno.

Jedná se o překvapující informaci, jelikož Vietnam výskyt afrického moru prasat zatím nepřiznal.

Aktuálně je ve Vietnamu věnována pozornost rozšíření ptačí chřipky v sousední Kambodži, kde bylo v poslední době hlášeno více než 10 případů přenosu nákazy na člověka, včetně dvou úmrtí.

Zdroj: MZe ČR

SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V Srbsku meziročně vzrostly ceny ryb a rybích výrobků o 60 %

Podle posledních údajů srbského Statistického úřadu (Republički zavod za statistiku) narostly meziročně ceny zemědělské produkce v Srbsku o téměř 33 %. Velký růst cen byl zaznamenám u mléka (75 %), krmiv (71 %), vajec (54 %), zvířat a drůbeže (26 %) a žita (22 %). Výrazný růst nastal také u ryb a rybích výrobků, kde v lednu letošního roku byly ceny na srbském trhu o 60 % vyšší než v lednu roku 2022. Sladkovodní ryby jsou v Srbsku velmi populární i díky mnoha pravoslavným svátkům, kdy ryba nemůže chybět v jídelníčku. Srbsko také zažilo propad domácí produkce především kvůli období kovidové pandemie, kdy výrazně poklesla spotřeba. V rámci toho řada srbských rybníkářství zanikla a některé rybníky byly vypuštěny a jejich plocha se přeměnila na zemědělskou půdu. Srbsko proto pokrývá svoji poptávku dovozem. Tradičním dodavatelem, kaprů do Srbska je i Česká republika. I u našeho vývozu se však projevil výpadek způsobený kovidovým obdobím. V roce 2019, tedy před vypuknutím pandemie, se z ČR do Srbska vyvezlo 334 tun ryb v hodnotě kolem 13 milionů Kč, ale v roce 2020 už jen 49 tun za necelé dva milióny Kč. Vývoz opět pomalu roste a v roce 2022 činil 63 tun za 4,3 milióny Kč. Poptávka ze Srbska byla v loňském roce vyšší, ale bohužel nebyly dostatečné kapacity pro její vykrytí a kapři se tak do Srbska dováželi především z Chorvatska a dalších sousedních zemí.

Zdroj: MZe ČR

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novelu vodního zákona, která představuje komplexní legislativní řešení havárií na vodách. Návrh na základě zkušeností z praxe nově definuje, kdo má v případě havárie co dělat a zvyšuje sankce za způsobení havárie. Mimo jiné zavádí kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr všech výpustí odpadních vod do vodních toků. Návrh novely je v aktuálně v meziresortním připomínkovém řízení, na vládu ho chce resort předložit na konci dubna.

„Ochrana vody a jejích zdrojů nejen v kontextu změny klimatu je neoddiskutovatelným národním zájmem. Naše vláda se to snaží maximálně ošetřit, nejen třeba ústavní ochranou vody, ale i závazkem programového prohlášení o zavedení online monitoringu vody vypouštěné z průmyslových provozů do řek u výustí významných znečišťovatelů. Tam, kde potenciálně hrozí havárie velkého rozsahu. Právě havarijní vodní novelou tento průlom v prevenci vzniku havárií nastavujeme," říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Likvidace havárií na řekách řeší v první řadě HZS

Stávající vodní zákon ani zákon o integrovaném záchranném systému nestanovují přesný postup řešení významných havárií. Havarijní novela vodního zákona proto legislativně ukotvuje současný faktický stav – Hasičský záchranný sbor ČR je do zásahu při havárii téměř vždy zapojen a často je na místě jako první. Novela se zaměřuje především na zlepšení koordinace zasahujících orgánů, urychlení spolupráce při zásahu, minimalizaci dopadů škodlivých následků havárií. Zároveň napravuje dosavadní nejasnosti, zejména ve vyjasnění kompetencí všech složek, podílejících se na řešení havárií, a to i v případě havárií přesahujících území několika obcí nebo krajů.

Pětkrát vyšší pokuty

„Výše pokut za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami dnes nejsou nastaveny tak, aby provozovatelé byli maximálně obezřetní. Sankce tak nemůžou fungovat dostatečně preventivně. Zvyšujeme je proto pětinásobně, z maximální výše 10 milionů korun na 50, zejména pro podniky a provozovny, u nichž je pravděpodobnost vzniku závažného přestupku daleko vyšší než u jednotlivců,“ komentuje ministr Hladík.

Kontinuální monitoring pro významné znečišťovatele

„Pokud se do povrchových vod vypouští odpadní vody s obsahem zvláště nebezpečných látek jako například kyanidů, je nezbytné i kvůli prevenci, aby takové vypouštění bylo pod kontrolou. Žádná legislativa v oblasti ochrany vod doposud nezavedla provádění kontinuálního monitoringu pro vybrané znečišťovatele jako povinnost. Díky novele budou znečišťovatelé povinni zavést tento typ měření,“ vysvětluje ministr Hladík. Podle odborného odhadu se tato povinnost dotkne na 100–200 znečišťovatelů v Česku. Náklady na pořízení monitorovacího zařízení ve výši zhruba dvou až tří milionů korun i jeho provoz (ročně zhruba 0,2 - 0,3 mil. Kč) ponesou znečišťovatelé. Kontinuální monitoring bude znamenat významný posun pro dohled nad stavem vypouštěných odpadních vod a identifikaci potenciálních havárií.

Digitální registr výpustí

Novela nově zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí. Vznikne tak nový Registr výpustí odpadních vod, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových, a to s povolením i bez něj. V takovém případě jde často o výpusti nezdokumentovaných, zastaralých, a především mnohdy rizikových kanalizačních systémů, kudy mohou odtékat nebezpečné látky. Za fungujícího Registru výpustí bude v případě vzniku havárie snazší identifikovat místo, kudy mohlo dojít k vniku závadných látek, které havárii způsobily, resp. identifikovat případného viníka.

MŽP počítá s tím, že v první fázi zprovoznění Registru budou evidovány výpusti na významných vodních tocích. Jedná se o zhruba 16 tisíc kilometrů toků, kdy správu těchto toků vykonávají státní podniky Povodí. V budoucnosti by mělo dojít k rozšířením této evidence i na drobné vodní toky. Definitivní forma Registru, jeho spravování a čas, kdy vznikne, budou ještě diskutovány mezi MŽP a Ministerstvem zemědělství na základě výstupu z pilotního projektu.

MŽP spolu s Ministerstvem zemědělství zkušebně monitorují výpusti v úseku Labe

Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, Výzkumným ústavem vodohospodářským TGM a Povodí Labe již realizuje pilotní projekt na monitoring výpustí odpadních vod do řek, konktrétně jde o úsek řeky Labe. V současnosti je hotové terénní mapování výpustí a dalších objektů ve úseku Labe mezi Mělníkem a Brandýsem nad Labem o délce 34,6 kilometrů.

„Podařilo se nám do sledované části Labe zahrnout všechny výpusti potenciálních zdrojů znečištění povrchových vod,“ uvádí ředitel VÚV TGM Tomáš Fojtík. V tuto chvíli se zpracovávají data z průzkumu. Výsledky projektu MŽP plánuje představit během května. Následná analýza veškerých dostupných evidencí a jejich využitelnosti poslouží jako model pro tvorbu celorepublikového informačního systému Registru výpustí.

Změny, které novela přináší v kostce:

• zavádí povinnost kontinuálního měření vypouštěných odpadních vod pro významné znečišťovatele
• zavádí evidenci a digitalizaci všech výpustí do vod povrchových
• zřízení samostatného Registru výpustí odpadních vod v rámci informačního systému veřejné správy
• zpřesňuje pojem havárie
• upřesňuje ohlašovací povinnosti při havárii
• staví najisto, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru ČR
• rozlišuje šetření příčin havárie a likvidaci jejích následků (tj. řízení prací při jejím zneškodňování)
• upřesňuje mechanismus poskytování peněžních prostředků ze zvláštního účtu kraje
• jasně vymezuje příslušnost krajských úřadů k řešení havárií, které přesahují hranice správního obvodu obce či jednoho kraje
• znovuzavádí možnost schvalování provozních řádů u vybraných vodních děl vodoprávními úřady
• zvyšuje sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod s nebezpečnými látkami

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uzavřeli ujednání o bližší spolupráci na projektech podporujících ekonomickou diplomacii. Ministerstvo životního prostředí se tak aktivně zapojí do exportní strategie České republiky. České exportní firmy získají posílenou podporu na zahraničních trzích v oblastech environmentálních technologií, vodohospodářství, oběhového a odpadového hospodářství, upcyclingu, obnovitelné energetiky, udržitelnosti ekosystémů, ochrany klimatu, obnovy krajiny, smart cities, nebo například geologie.

Ministři podepsali Ujednání 22. března před jednáním vlády. Ministerstvo životního prostředí se tak zapojilo do Společného nástroje financování ekonomické diplomacie ČR. V rámci tohoto nástroje jsou realizovány především tzv. projekty ekonomické diplomacie (PROPED), které prezentují české exportéry v zahraničí. České ambasády a generální konzuláty, ve spolupráci s asociacemi, svazy a komorami, ročně organizují stovky oborově zaměřených PROPEDů, které pomáhají v zahraničí uspět zejména českým vývozním firmám, ale i českým subjektům ze sektorů vědy a aplikovaného výzkumu.

„Rozhodnutí pana ministra Hladíka o zapojení resortu životního prostředí do týmu ekonomické diplomacie je skvělou zprávou pro české exportní firmy. Česko má vynikající know-how a technologie např. v oblastech vodohospodářství, obnovitelné energetiky i cirkulární ekonomiky. Jejich větší uplatnění zlepší životní prostředí ve světě. A jejich vývoj a výroba prosperitu v Česku,“ uvedl při podpisu ministr Lipavský. Ministerstvo životního prostředí do budoucna podpoří exportéry svou expertízou, finančními prostředky i osobní účastí vedení ministerstva na obchodních misích do zahraničí.

„Zapojení Ministerstva životního prostředí do ekonomické diplomacie je důležitým krokem nejen v podpoře českých firem, ale také v podpoře nových technologií, díky kterým dokážeme šetřit energie a ochránit naši přírodu a krajinu. Právě moderní technologie nám pomůžou zvládnout cestu k uhlíkové neutralitě. Diplomatická aktivita MŽP otevře českým firmám dveře do zemí, kam se jinak nebyly schopny dostat. Řada zemí totiž podmiňuje aktivní zapojení českých komerčních subjektů předchozím sjednáním alespoň právně nezávazných dokumentů nebo memorand o spolupráci. Ve vybraných zemích také můžeme navázat na dlouhodobé aktivity našich resortních organizací, nejčastěji České geologické služby, Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nebo Českého hydrometeorologického ústavu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

V návaznosti na podpis ujednání je Ministerstvo životního prostředí v letošním roce připraveno poskytnout Ministerstvu zahraničních věcí na ekonomickou diplomacii částku 2 miliony korun.

„V letošním roce jsme připraveni uskutečnit dvě podnikatelské mise. První bude se Svazem průmyslu a dopravy do Latinské Ameriky a druhou s Hospodářskou komorou ČR do Gruzie a Vietnamu. Chceme navázat také na naši předchozí spolupráci v oblasti biologické rozmanitosti a odpadového hospodářství s Indonésií nebo v rámci ochrany vod s Izraelem. České technologie, například vodní a solární energetika, ale i čistírny pitné vody již dnes fungují v mnoha zemích světa a zajišťují tak energie a zdroje tam, kde dosud nebyly k dispozici. Našim cílem je, aby české značky získaly renomé i v dalších zemích,“ dodal Hladík.

Ministerstvo životního prostředí se podpisem připojuje k Ministerstvu zahraničních věcí, Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu obrany, Ministerstvu průmyslu a obchodu, Ministerstvu zdravotnictví, Úřadu vlády, NUKIBu a Ministerstvu dopravy a stává se tak desátým rezortem participujícím ve Společném nástroji financování ekonomické diplomacie ČR. Seznam projektů ekonomické diplomacie aktuálně připravovaných v zahraničí v letošním roce je k dispozici zájemcům zde a v souvislosti se zapojením MŽP do Společného nástroje nyní budou ambasádami zpracovány další nové projekty, do kterých se budou moci české firmy zapojit.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství připravilo pět nových nařízení vlády, která do roku 2027 stanoví podmínky pro vyplácení hlavních zemědělských dotací. Opatření se týkají ekologického zemědělství, šetrného hospodaření, zmírňování dopadů klimatické změny i pomoci producentům posílit jejich postavení při vyjednávání s obchodními řetězci. Materiály dnes projednala vláda.

Tisková zpráva – Za vejce spotřebitelé platí v posledních měsících stále více. Podle Českého statistického úřadu letos v lednu meziročně v obchodech zdražila o 92 %. Důvodem jsou rostoucí náklady chovatelů, ptačí chřipka a také vysoké obchodní přirážky supermarketů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) již v minulosti upozornil na nemorální navyšování cen supermarketů u cukru.

Tisková zpráva – K prvnímu jednání se dnes na Ministerstvu zemědělství (MZe) sešla meziresortní pracovní skupina, zřízená ministrem Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) kvůli řešení problematiky vysokých cen potravin. Zabývala se analýzou aktuálních dat k cenám potravin, kompetencemi dozorových orgánů a jejich koordinovaným postupem v rámci kontrolních akcí.

Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR) se zabýval hodnocením finské observační studie, na jejímž základě vědci doporučili varovat těhotné ženy před konzumací lékořice.

Ve finské observační studii byly porovnávány děti matek, které během těhotenství konzumovaly více než 250 g lékořice (cca 500 mg kyseliny glycyrrhizové) týdně, s dětmi matek, které lékořici nekonzumovaly vůbec nebo konzumovaly jen cca 125 g týdně. Výsledky ukázaly, že děti z první skupiny se v některých parametrech svého tělesného a duševního vývoje lišily od dětí, jejichž matky nekonzumovaly žádnou lékořici nebo konzumovaly mnohem méně lékořice týdně. Autoři studie interpretovali pozorované rozdíly jako nepříznivé účinky expozice nenarozeného dítěte kyselině glycyrrhizové – složce lékořice. Na základě výsledků studie vědci doporučili, aby byly těhotné ženy varovány před konzumací lékořice.

Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) vyhodnotil studii provedenou Räikkönenem et al. (2009; 2010; 2017a), stejně tak i norský Vědecký výbor pro potraviny a životní prostředí (VKM, 2018), a dospěl k závěru, že údaje shromážděné ve studii nejsou adekvátní pro spolehlivé vyjádření o možné příčinné souvislosti mezi konzumací lékořice během těhotenství a fyzickým a duševním vývojem potomka.

Je známo, že kyselina glycyrrhizová může při konzumaci velkého množství vést ke změně minerálního metabolismu s akumulací sodíku a ztrátou draslíku. Důsledkem je zvýšení krevního tlaku, zadržování vody v tkáních (otoky) a svalová slabost. Vzhledem k tomu, že na obalech potravin obsahujících lékořici není informace o obsahu kyseliny glycyrrhizové v jednotlivých výrobcích, měli by se spotřebitelé trpící vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárními chorobami a cukrovkou, a také těhotné ženy zdržet trvalé konzumace většího množství lékořice.

Více informací zde: Does the consumption of liquorice by pregnant women impair the mental and
physical development of children?

Zdroj: Spolkový úřad pro hodnocení rizik (BfR)

Díky dotacím pro 162 nových projektů dojde k výstavbě desítek nových čistíren odpadních vod či stovek kilometrů vodovodní sítě a kanalizace. Investice do vodohospodářských projektů měst, obcí a dalších veřejných subjektů představují jeden ze základních pilířů Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) i v jeho aktuálním programovém období do roku 2027.

„Čísla hovoří jasně. Od startu tohoto programu v roce 2007 se jeho prostřednictvím dočkalo podpory více než tři tisíce konkrétních vodohospodářských projektů za téměř 70 miliard korun. S takto rozsáhlými investicemi počítáme i v novém programovém období. Důkazem toho je aktuální balíček 162 schválených projektů ze čtyřech loni otevřených výzev v OPŽP týkajících se vody,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že šetrné hospodaření s vodou a posilování jejích zdrojů dlouhodobě podporují naše národní i evropské dotační programy. „Operační program Životní prostředí, financovaný z fondů Evropské unie, pomáhá zkvalitnit zásobování obyvatel pitnou vodou, zlepšovat jakost povrchové i podzemní vody, posilovat kapacitu vodárenských systémů nebo zvyšovat kapacitu čistíren odpadních vod a zvyšovat podíl obyvatel připojených na čištění odpadních vod,“ doplnil ministr Hladík. Mezi schválenými projekty figuruje například revitalizace pěti zdrojů vody v lokalitě Machnín na Liberecku, kde vlivem sucha a v důsledku rozšíření hnědouhelného lomu Turów dochází k poklesu hladiny místních zdrojů vody. Rekonstrukcí zdejší úpravny vod, která byla mimo provoz od roku 2004, dojde k navýšení objemu pitné vody, a to zejména pro obce Václavice, Horní Vítkov a Dolní Vítkov. Nové úpravny vody se dočkají i v Pokojovicích na Třebíčsku. A ve Zbirohu v okrese Rokycany se díky dotaci z OPŽP mohou těšit na doplnění stávající čistírny odpadních vod o dešťovou zdrž. Ta umožní zachytit a následně vyčistit první splach dešťových vod, které nárazově zatěžují čistírnu odpadních vod.

„Schválené projekty zahrnují také realizaci 44 nových čistíren odpadních vod a u 14 stávajících čistíren zvyšují jejich kapacitu. Dojde také k vybudování téměř 400 kilometrů kanalizace pro odvedení znečištění. Počítá se i se vznikem 15 nových úpraven vody a také s realizací 31 projektů výstavby nebo dostavby vodovodů,“ přibližuje ministr Hladík. Dokončení schválených projektů bude do budoucna znamenat zlepšení kvality a zvýšení množství dodávané pitné vody pro takřka sedmdesát tisíc obyvatel Česka.

Míra podpory na vodohospodářské projekty dosahuje v případě OPŽP až sedmdesáti procent. „Obcím do dvou tisíc obyvatel, které by jinak na dotace nedosáhly pro nedostatek vlastních finančních prostředků, jsme nabídli navíc možnost čerpání zvýhodněné půjčky určené právě na dofinancování vodohospodářských projektů, téměř 800 milionů korun si rozdělilo 78 obcí,“ informuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Do poloviny roku plánuje Ministerstvo životního prostředí spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásit trojici nových výzev ze specifického cíle 1.4, který se věnuje podpoře přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou. „Tyto výzvy se opět zaměří na budování zdrojů pitné vody, úpraven vody a vodovodů, stejně jako počítají s podporou projektům výstavby čistíren odpadních vod a projektům dobudování a výstavby kanalizací. Ke spuštění příjmu žádostí by mělo dojít 30. srpna,“ prozradil ministr Hladík.

Na dnešní den, tedy 22. březen, připadá již tradičně Světový den vody. Připomíná nám vodu jako nenahraditelný zdroj života, který je třeba chránit. Tématem letošního svátku vody je urychlení změn k vyřešení vodní a hygienické krize. Podle údajů Světové zdravotnické organizace z roku 2021 každý čtvrtý obyvatel planety Země nemá zaručený přístup k bezpečnému a nezávadnému zdroji pitné vody. Téměř polovina světové populace nemá pak k dispozici odpovídající kanalizaci nebo se dokonce musí obejít úplně bez ní.

Řídicím orgánem Operačního programu Životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí, administraci programu má na starosti Státní fond životního prostředí ČR. Na roky 2021 až 2027 je konkrétně pro oblast vodohospodářské infrastruktury vyčleněno celkem 14 miliard korun, z toho osm miliard již bylo rozděleno mezi 241 úspěšných projektů.

Seznam schválených projektů

Operační program Životní prostředí

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Obsah

1. Úvod

2. Přehled zjištěných výsledků v roce 2022

2.1.       Dětská výživa

2.2.       Ovoce, zelenina, houby, skořápkové plody

2.3.       Brambory a výrobky z brambor

2.4.       Obilniny a výrobky z obilnin

2.5.       Pekařské výrobky

2.6.       Nápoje

2.7.       Masné a rybí výrobky

2.8.       Koření, káva, čaj

2.9.       Lihoviny

2.10.     Víno

2.11.     Oleje, olejnatá semena, luštěniny

2.12.     Ochucovadla

2.13.     Doplňky stravy

2.14.     Čokoláda, kakao

2.15.     Těstoviny

2.16.     Biopotraviny

3. Závěr

4. Přílohy

V Evropské unii byla přijata dlouho připravovaná Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. 12. 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (dále jen „Směrnice NIS2“), která přináší mnoho změn v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti v členských státech.

Obecně o účelu Směrnice NIS2, o povinných subjektech, bezpečnostních opatřeních, incidentech a kontrole jsme Vás již informovali v článku Připravovaná směrnice o kybernetické bezpečnosti a nejvýznamnější změny v právní úpravě.

V České republice v současné době probíhá příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti a souvisejících vyhlášek. Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti vychází ze znění dosavadního zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a jeho cílem je implementovat změny dle Směrnice NIS2 do českého právního řádu, a to nejpozději do 17. 10. 2024. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) vydal dne 25. 1. 2023 návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti a zároveň i návrhy souvisejících vyhlášek, které předložil veřejnosti k připomínkování a k diskuzi. Standardní legislativní proces by měl být zahájen v průběhu roku 2023.

Poskytovatelé regulované služby

Povinnými osobami se dle návrhu zákona rozumí poskytovatelé regulované služby, kteří naplňují kritéria stanovená navrhovanou vyhláškou o regulovaných službách. Proces určení poskytovatelů regulované služby bude obvykle probíhat formou samoidentifikace a případně následné registrace na NÚKIB, který poskytovatele zapíše do evidence.

Poskytovatelé regulované služby jsou ti, kteří poskytují alespoň jednu regulovanou službu. Návrh zákona stanovuje:

• kritéria pro identifikaci regulované služby (nacházející se v příloze návrhu vyhlášky o regulovaných službách) – tato kritéria slouží k samoidentifikaci organizace; a
• kritéria pro určení regulované služby (nacházející se v ustanoveních vyhlášky o regulovaných službách) – na základě těchto kritérií NÚKIB ve správním řízení s organizací zhodnotí, zda došlo k jejich naplnění.

Stejně jako Směrnice NIS2, která rozděluje povinné subjekty na základní a důležité i návrh zákona o kybernetické bezpečnosti pracuje s dvěma režimy. Je stanoven režim vyšších povinností a režim nižších povinností. Platí však, že jedna organizace bude mít za každých okolností vždy pouze jeden režim poskytovatele regulované služby – pokud tedy naplní kritéria více regulovaných služeb v různých režimech, uplatní se vždy pouze režim vyšších povinností.

Potravinářský průmysl a regulované služby

Dle Směrnice NIS2 a současně také dle návrhu vyhlášky o regulovaných službách spadá mezi regulované oblasti potravinářský průmysl.

V potravinářském průmyslu jsou zahrnuty regulované služby související s (i) výrobou potravin, (ii) zpracováním potravin a (iii) distribucí potravin. Poskytovatelé těchto služeb budou povinnými subjekty, pokud jsou potravinářským podnikem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a splňují podmínku velkého nebo středního podniku (tedy mají více než 50 zaměstnanců a obrat nebo celkovou bilanci do 10 mil. EUR).

Pojem potravinářský podnik definuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. 1. 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin v článku 3 bod 2 jako veřejný nebo soukromý podnik, ziskový nebo neziskový, který vykonává činnost související s jakoukoli fází výroby, zpracování a distribuce potravin.

Potravinářské podniky, kteří jakožto poskytovatelé regulované služby budou spadat do výše uvedené definice, budou mít povinnost informovat NÚKIB, že naplňují stanovená kritéria a provést registraci. První lhůta pro provedení registrace je v délce 90 dní od naplnění daných kritérií (případně od účinnosti zákona), druhou lhůtou je 30 dní od zjištění organizace, že kritéria naplňuje.

Povinnosti poskytovatelů regulované služby

Potravinářské podniky, stejně jako další poskytovatelé regulovaných služeb budou mít dle návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti zejména následující povinnosti:

• registrovat se na NÚKIB a nahlásit kontaktní a další údaje;
• stanovit rozsah řízení kybernetické bezpečnosti, pokud organizace tento krok neprovede považuje se za rozsah řízení celá organizace;
• zavádět bezpečnostní opatření, dle sady pravidel stanovené návrhem zákona o kybernetické bezpečnosti podle toho, zda organizace spadá do režimu nižších či vyšších povinností; obecně mezi principy bezpečnostních opatření spadá (i) vedení organizace ke zmapování prostředí, (ii) k identifikaci toho, co je nutné k zajištění chodu prováděné regulované služby, (iii) vyhodnocení rizik a (iv) zavedení přiměřených opatření, kterými dojde ke snížení rizik;
• hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty, a to v případě režimu nižších povinností pouze takové, které organizace vyhodnotí jako významné;
• informovat zákazníky o incidentech a hrozbách; a
• provádět protiopatření.

Vzhledem k tomu, že na poskytovatele služeb v oblasti potravinářství se bude vztahovat režim nižších povinností, protože se dle Směrnice NIS2 jedná o důležité subjekty, budou jejich povinnosti podrobně stanoveny v návrhu vyhlášky o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.

V případě kontroly budou mít poskytovatelé regulované služby také povinnost podřídit se výkonu kontroly inspektorem.

Sankce a donucovací prostředky

Mezi donucovací prostředky patří kontroly ze strany NÚKIB a inspektorů a případná následná nápravná opatření, mezi která spadá vydání výstrahy, varování či reaktivního opatření.

Jako sankční prostředky jsou zavedeny pokuty, které budou ukládány v případě páchání přestupků navazující na zákonné povinnosti. Výše pokut stanovená v návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti vychází ze Směrnice NIS2 tak, aby byly pokuty účinné, přiměřené a odrazující.

V případě poskytovatelů regulovaných služeb v režimu vyšších povinností může dojít i k jiným správním trestům, jako je například pozastavení platnosti certifikace či pozastavení výkonu řídící funkce.

Závěr

Cílem Směrnice NIS2 a zákona o kybernetické bezpečnosti je zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti. V České republice by změny měly nastat s účinností zatím připravovaného zákona o kybernetické bezpečnosti, a to dle odhadů v druhé polovině roku 2024.

I přesto, že první návrh zákona již NÚKIB připravil, lze očekávat, že v rámci legislativního procesu dojde ještě k jeho změnám, o kterých Vás budeme informovat.

V případě, že byste měli ohledně Směrnice NIS2 či návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti jakékoli dotazy, jsme Vám plně k dispozici.

Mgr. Kateřina Roučková, advokátní koncipientka – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.peytonlegal.cz

Brusel 21. března (ČTK) - Evropská komise (EK) provedla v několika členských zemích Evropské unie neohlášené kontroly v prostorách firmy působící v sektoru energetických nápojů. Má podezření, že tato firma porušuje antimonopolní pravidla EU, která zakazují kartelové dohody a zneužívání dominantního postavení na trhu. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě, název podniku však nesdělila.

"Komise se obává, že kontrolovaná firma možná porušila antimonopolní pravidla EU, která zakazují kartely a omezující obchodní praktiky," uvedla EK ve zprávě. "Kontrolovaná firma také možná porušila pravidla EU, která zakazují zneužívání dominantního postavení," dodala.

Evropská komise zdůraznila, že provádění neohlášených inspekcí neznamená, že daná firma se skutečně provinila porušením antimonopolních pravidel. "Neohlášené inspekce jsou předběžným krokem při vyšetřování podezření na praktiky poškozující hospodářskou soutěž," uvedla.

Komise může v případě porušování antimonopolních pravidel vyměřit firmám pokutu až deset procent z jejich celosvětových tržeb.

pmh spr

Na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes zavítali zástupci Ministerstva půdního hospodářství a rozvoje venkova Slovenské republiky, kteří se zajímali o zkušenosti ÚOHS v oblasti významné tržní síly.

Slovenskou delegaci vedenou generální ředitelkou Sekce kontroly a obchodního dozoru Andreou Nemcovou Raffayovou přivítal předseda Úřadu Petr Mlsna, místopředsedové Petr Solský a Kamil Nejezchleb a odborníci na problematiku významné tržní síly.

Na jednání se hovořilo zejména o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách v zemědělsko-potravinářském sektoru, tedy oblasti, v níž má ÚOHS již více než desetileté zkušenosti. Na programu jednání však byla také otázka růstu cen potravin v obou zemích, zavedení cenových stropů na Slovensku nebo probíhající šetření ÚOHS týkající se několika druhů základních potravin.

Vážení zástupci médií,

ministr zemědělství Zdeněk Nekula
vás zve v úterý 21. března 2023 v 13.30 hodin na Ministerstvo zemědělství na brífink po jednání mezirezortní pracovní skupiny
k vysokým cenám potravin.

Akreditace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do pondělí 20. 3. 2023 do 17 hodin.

Tisková zpráva – Zemědělské, lesnické a vodohospodářské aspekty obnovy přírody, iniciativu EU pro opylovače, situaci na trhu se zemědělskými komoditami, nebo asociační dohodu EU se zeměmi Mercosur (společný trh Jižní Ameriky) řešili včera ministři zemědělství Evropské unie v Bruselu. Ti se shodli, že by členské státy měly více bojovat proti úbytku opylovačů, kteří jsou důležití pro zemědělské plodiny, přírodní ekosystémy a zachování biodiverzity krajiny. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Nad rámec jednání Rady se ministr Nekula setkal s komisařem Januszem Wojciechowskim, kterého vyzval k urychlení dalších kroků při zajištění finanční podpory pro nejpostiženější sektory.

Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína  

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína.

Nařízení vlády bylo přijato v návaznosti na zahájení nového programového období Společné zemědělské politiky 2023-2027, které je realizováno prostřednictvím schváleného Strategického plánu Společné zemědělské politiky EU v ČR na léta 2023 až 2027.

Nařízení vlády stanoví podmínky provádění opatření v odvětví vína tak, aby Česká republika splnila podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mohla v této oblasti poskytovat evropské zemědělské dotace.

Jde o opatření Restrukturalizace a přeměna vinic a opatření Investice do výroby vína.

Cílem těchto opatření je částečně kompenzovat zemědělským subjektům náklady na založení a ošetření nové vinice, nahradit jim ušlé příjmy z vyklučené vinice a zčásti kompenzovat náklady na pořízení vybavení na zpracování hroznů a výrobu vína. Dotace bude poskytována na hektar osázené plochy vinice nebo jako příspěvek na investice do výroby vína.

Nařízení vlády přímo navazuje na nařízení vlády č. 147/2018 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství pro období 2019–2023.

Na opatření v odvětví vína je na období 2023 až 2027 celkem alokováno ročně cca 123 mil. Kč výhradně ze zdrojů Evropské unie.

Opatření v odvětví vína se za celé období týká cca 900 žadatelů a osázené plochy vinic v rozsahu cca 1 150 hektarů.

Česká potravinářská společnost z.s. a Ústav zemědělské ekonomiky a informací Vás zvou na odbornou akci pořádanou v rámci potravinářských úterků, která se koná dne 28. března 2023 od 14:30 hod. v Klubu techniků na Novotného lávce č. 5, v Praze 1, v místnosti č. 318 ve 3. p. na téma „Minerální vody v pitném režimu“. Přednášející je Ing. Jana Ježková ze Svazu minerálních vod, Mattoni 1873, a.s.

Abstrakt
Prezentace na téma balených vod, rozdělení jednotlivých druhů vod a legislativa balených vod. Zaměření na přírodní minerální vody, jejich historii, ochranu, využívání, benefity, značení, ale i trendy v pitném režimu a odpovědnost k životnímu prostředí. Cesta minerální vody z přírody do lahve a mýty o minerálních vodách. Klasifikace a složení minerálních vod a přírodních léčivých vod, sodík v minerálních vodách a cukr v ochucených vodách.

• Pozvánka na přednášku 28. 3. 2023 „Minerální vody v pitném režimu„

Zdroj: ÚZEI