Zatímco v roce 2019 se k urnám před evropskými volbami chystala jen necelá třetina Čechů a Češek, letos je to více než polovina. Na rozdíl od zbytku Evropanů zajímá občany Česka před volbami do Evropského parlamentu zejména obrana a bezpečnost EU. Ukazuje to poslední průzkum Eurobarometr.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
TeamUp je šestiměsíční program, jehož cílem je usnadnit vznik a budování společností na zemědělsko-potravinářském trhu. Zaměřuje se na propojování technologů a inovátorů s obchodními partnery. Pomáhá najít vhodného spoluzakladatele a poskytuje podporu při budování startupu, zahrnující odborné poradenství, školení na světové úrovni, mentoring, networking a financování.
|
Přihlášky do unikátního šestiměsíčního programu TeamUp právě otevřeny! |
||
|
||
|
||
|
Pak je program TeamUp určený právě pro Vás! |
||
|
Deadline pro registraci: |
30. dubna 2024 |
|
|
Link na registrační portál: |
||
|
TeamUp je šestiměsíční program, jehož cílem je usnadnit vznik a budování společností na zemědělsko-potravinářském trhu. Zaměřuje se na propojování technologů a inovátorů s obchodními partnery. Pomáhá najít vhodného spoluzakladatele a poskytuje podporu při budování startupu, zahrnující odborné poradenství, školení na světové úrovni, mentoring, networking a financování. |
||
|
Proč bych se měl/a do programu TeamUp zapojit? |
||
|
Tech Co-founder: |
Bussines Co-founder: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Program TeamUp se skládá ze čtyř fází: |
||
|
||
|
||
|
||
|
||
|
Více informací o programu TeamUp je k dispozici na https://www.eitfood.eu/projects/teamup |
||
|
|
||
|
|
||
|
Fakulta potravinářské a biochemické technologie Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
||
Do 15. ročníku krajské soutěže o získání prestižní značky Regionální potravina Karlovarského kraje se přihlásilo 18 místních výrobců se 78 produkty.
Portugalsko se stalo dne 05/04/2024 osmou evropskou zemí, která přijala systém Nutri-Score jako národní systém označování výživových hodnot potravin na přední straně obalu. V Portugalsku systém Nutri-Score nahradil několik systémů vyvinutých v posledních letech společnostmi působícími v potravinářském odvětví. Zavedení systému zůstává pro podniky dobrovolné. Systém Nutri-Score vyvinutý ve Francii tak kromě PT používá ještě FR, BE, DE, LU, ES, NL a CH. Evropská komise původně zvažovala navrhnout přijetí systému Nutri-Score jako systému značení výživových hodnot na úrovni Evropské Unie v druhé polovině roku 2022, s ohledem na citlivost tématu a nejednotnost členských států ale návrh zatím předložen nebyl, byl odložen naneurčito. Mezi hlavní odpůrce systému Nutri-Score i nadále patří Itálie nebo Česká republika.
Více informací zde.
Potravinové zabezpečení by mohlo být ústředním bodem zemědělsko-potravinářské politiky pro nadcházejících pět let. Vyplývá to z uniklého návrhu strategické agendy EU. Dokument definuje evropské priority pro roky 2024-2029 a poskytuje pokyny orgánům Unie, lídři členských států by jej mohli přijmout na zasedání Evropské rady ve dnech 27-28/06/2024. Uniklý dokument označuje potravinové zabezpečení jako klíčovou prioritu pro prosperující a konkurenceschopnou Evropu, v pracovní verzi dokumentu (která se tedy stále ještě může měnit) chybí zmínky o udržitelnosti zemědělského sektoru i o ochraně životního prostředí. Jednalo by se tak o odklon od priorit z roku 2019, které cílily na podporu udržitelného zemědělství a opatření v oblasti klimatu.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Belgický ministr zemědělství David Clarinval potvrdil v závěru uplynulého měsíce připravenost Belgie předložit příští Evropské komisi „Závěry o budoucnosti SZP“. Dokument by mohl být předmětem diskusí nadcházející Rady ministrů zemědělství dne 29/04/2024. Během Rady bude diskutován i strategický dialog o budoucnosti evropského zemědělství a potravinářství, oba dokumenty by podle Clarinvala měly být dokončeny souběžně. Strategická autonomie a potravinová suverenita by se podle belgického ministra měly stát základem budoucí SZP, Evropská zelená dohoda by měla být aktualizována, protože byla předložena před pandemií COVID-19 a válkou na Ukrajině. Clarinval rovněž zdůraznil nutnost zpracovávat dopadové studie před zveřejněním vlastních návrhů právních předpisů. Zemědělství by mělo být vnímáno jako strategická a klíčová činnost v rámci strategie růstu Evropské Unie, stejně jako energetika nebo průmysl. Nemělo by být vnímáno pouze jako součást Zelené dohody. Větší důraz by měl být kladen na výzkum, inovace a nové technologie.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Mrazáky pro zmrzliny od výrobců po prodejce jsou podle tuzemských zákonů nastavené na -18 °C. Nadnárodní koncern Unilever, který v Česku prodává značky Algida, Magnum, Míša nebo Ben & Jerry’s, na konci loňského roku navrhl zvýšení těchto teplot na -12 °C. Ušetřil by na tom dost peněz.
Potravinářská komora ČR soudí, že by podobný krok byl obtížný, protože se zmrzlinami se skladují také jiné potraviny, které -18 °C potřebují. Emise z energie putující do mrazáků představují zhruba desetinu emisí skleníkových plynů firmy, jejich snížení proto není zanedbatelné. Přesto by bylo podle vyjádření mluvčího firmy potřeba zajistit, aby zmrzlina i po změně receptury tála podobně rychle jako dřív a aby stejně smáčela celá ústa. Chuť pro spotřebitele musí zůstat stejná.
Tomáš Potůček z Mrazírenské sekce potravinářské komory upozorňuje, že skladování při -18 °C má své opodstatnění kvůli zajištění dostatečně dlouhé trvanlivosti. „Limitujícími faktory jsou jak chemické změny, jako je například žluknutí, enzymové změny, tedy ztráta barev nebo vitaminů, i mikrobiální změny, jako je růst plísní,“ vysvětluje.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Volby do Evropského parlamentu se konají v rámci čtyř dní napříč celou Evropskou unií. Ve většině zemí EU se volí v neděli, v České republice je však možné hlasovat tradičně v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Tentokrát volby proběhnou v termínu 7. a 8. června 2024.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu bývá v České republice společně s volbami senátními nejnižší. V posledních eurovolbách přišlo k volebním urnám 28,7 procenta voličů.
Od roku 2014 má Česká republika v Evropském parlamentu stabilně 21 zástupců.
Hnutí ANO vsadilo na poslankyni a bývalou ministryni Kláru Dostálovou, dvojkou kandidátky je poslanec Jaroslav Bžoch. Koalici Spolu vede europoslanec Alexandr Vondra, za ODS kandiduje deset lidí, za KDU-ČSL a za TOP 09 shodně devět uchazečů. STAN do čela listiny poslal kandidátku prezidentských voleb Danuši Nerudovou, dvojkou je místopředseda strany Jan Farský. Piráty vede europoslanec Marcel Kolaja a koalici SPD a Trikolory bývalý europoslanec Petr Mach.
Ilustrační foto: pixabay
| Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Na Františku 32, Praha 1
Jaký vliv má stravování a životní styl na zdraví a kvalitu života?
Co znamenají alternativní potraviny pro udržitelný potravinový systém?
Kdy se stává plant-based potravina skutečnou alternativou?
To jsou hlavní otázky, kterým se budeme na semináři věnovat.
Program:
9:00–9:50 Úvod do problematiky
9:50–10:50 Historie a regulace v oblasti alternativních potravin
10:50 – 11:10 Coffee Break
11:10–12:00 Alternativní potraviny a výrobce – vývoj a cesta ke spotřebiteli
12:00–12:50
Těšíme se na setkání s Vámi.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a
Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR
Kapacita sálu je omezena, registrujte se prosím do 17. 4. 2024 na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Ilustrační foto: pixabay
Členské státy Evropské Unie poskytly v uplynulých dvou letech miliardy EUR na podporu zemědělství a potravinářství v rámci zmírnění pravidel EU pro státní podporu v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Nejvíce veřejných dotací poskytlo Polsko ve výši téměř 4 miliard EUR, dále pak Itálie 2,3 miliardy EUR, Francie 1 miliardu EUR a Rumunsko 770 milionů EUR. Slovensko je na osmé pozici s dotacemi ve výši 214 miliony EUR a Česká republika na patnácté pozici s 93 miliony EUR.
Více informací zde.
Ilustrační foto: pixabay
Francie plánuje na podzim vakcinaci 60 milionů kachen proti ptačí chřipce. Kachny jsou k nákaze ptačí chřipkou nejnáchylnější a očkování se v uplynulém roce ukázalo jako efektivní řešení – od podzimu 2023 bylo detekováno pouze 10 ohnisek nákazy (zatímco ve stejném období 2022 jich bylo 315). Francie zároveň plánuje podporovat zavedení řady preventivních opatření proti nákaze i v dalších členských státech.
Více informací zde.
Ilustrační foto: pixabay
Martin Chlad zůstává na příští čtyři roky v čele Svazu vinařů České republiky. O jeho znovuzvolení rozhodla valná hromada svazu na svém dnešním jednání ve Velkých Bílovicích. Ve volbě získal 97,5 procenta hlasů. Bude tak pokračovat ve své funkci, do které nastoupil v srpnu 2021.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Českomoravský svaz mlékárenský z.s., Sekce pro mléko při Potravinářské komoře České republiky a Ústav technologie mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha vyhlašují 21. ročník soutěže Mlékárenský výrobek roku 2024. Termín odevzdání přihlášek je do pondělí 15. 4. 2024. Hodnocení výrobků se uskuteční ve středu 24. 4. 2024, předání vzorků k hodnocení bude probíhat ve dnech 22. - 23. 4. 2024.
Bližší informace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: pixabay
Po protestech zemědělců, kterým se kromě jiného nelíbil systém evropských zemědělských dotací, včetně těch českých, se do problému vložilo i hnutí SPD. Ve svém programu do eurovoleb přišlo s plánem všechny zemědělské dotace zrušit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je ale proti. Zemědělci by podle něj ročně přišli o desítky miliard korun. Návrh nepodporují ani další parlamentní strany. Byly by však například pro změnu systému rozdělování.
Společná zemědělská politika má zajistit produkci potravin, jejich export, rozvoj zemědělství a také venkova. Rozpočet EU na ni vyhrazuje skoro třetinu prostředků, její fungování stojí každý den každého obyvatele unie v přepočtu sedm korun. Pro zástupce SPD je ovšem trnem v oku.
Celý pořad můžete shlédnout zde:
Ilustrační foto: pixabay
Vlna zemědělských protestů, která se sune Evropou, neustává. Jakým problémům zemědělci čelí? Co na demonstracích požadují? A jak hodnotí reakci Evropské unie? V podcastu Evropa zblízka odpovídá David Brož, prezident Společnosti mladých agrárníků, který se účastnil i bruselských protestů a jednal s eurokomisařem pro zemědělství.
Celý podcast si můžete poslechnout zde:
Ilustrační foto: pixabay
„Potřebujeme vědět, jak ministr Výborný bude naše požadavky řešit. Ne jako politik, aby je komentoval a přesvědčoval nás, že se nic neděje – my víme, že se něco děje – ale aby je řešil jako krizový manažer. Agrární komora proto dala ministrovi termín do konce dubna.“
Doležal dodal, že pokud komora neuvidí náznak řešení, budou protestní akce pokračovat. Doplnil, že na sněmu zaznívaly hlasy, aby manifestace, zřejmě v druhé polovině května, byly mnohem radikálnější, než byly ty minulé. Zmínil, že například v Bruselu bývají protesty mnohem vyhrocenější. „Nemyslím si, že v České republice budeme až tak radikální, ale pořád je tady prostor, abychom byli více vidět a možná i více cítit v Praze.“
Poukázal rovněž na to, že Polsko více chrání své zemědělce, například přímou platbou na tunu obilovin, aby za letošek neskončili v červených číslech. „Takovou vůli tady od naší vlády nevidíme.“
Požadavky agrární komory podpořila i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Nárůst globálních teplot předpokládaný do roku 2035 by měl zvednout ceny potravin a celkovou inflaci v rozsahu zhruba jednoho až tří procentních bodů ročně, ukazuje studie, na které se podíleli výzkumníci z Evropské centrální banky (ECB) a Institutu pro výzkum dopadu klimatu v německé Postupimi.
Ceny potravin by měly v důsledku ohřívání planety ročně v globálním průměru přidat 0,9 až 3,2 procentního bodu, u celkové inflace studie publikovaná v online verzi časopisu Nature předpokládá roční navýšení o 0,3 až 1,2 procentního bodu.
Pokud by se naplnil nejčernější scénář, tedy rychlejší oteplování v důsledku nedostatečného omezení emisí skleníkových plynů, mohl by vzestupný tlak změn klimatu na inflaci cen potravin přesáhnout čtyři procentní body ročně.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
V pondělí 8. dubna 2024 se v Brně uskuteční konference Klimatická změna a zemědělství. Konference se bude konat od 10.00 hodin v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Akci pořádá Agrární komora České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, EFSA, Státním zemědělským intervenčním fondem, Celostátní sítí pro venkov a Jihomoravským krajem.
Účastníci mezinárodního veletrhu zemědělské techniky Techagro 2024 a veletrhu Silva Regina a Biomasa si nemohou nechat ujít konferenci s názvem "Klimatická změna a zemědělství", kterou pořádá Agrární komora České republiky. Na konferenci v poslední sekci od 16:20 se svým příspěvkem vystoupí i Svatava Maradová, ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu. Akce se uskuteční dne 8.4.2024 v Rotundě brněnského výstaviště. Registrace účastníků bude otevřena od 8:30 a jednání konference proběhne od 9:30 do 18:00. Účast na konferenci je zdarma.
Agrární komora České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, EFSA, Státním zemědělským intervenčním fondem, Celostátní sítí pro venkov a Jihomoravským krajem Vás srdečně zve na konferenci „Klimatická změna a zemědělství“ v rámci zemědělských a lesnických veletrhů TECHAGRO, SILVA REGINA a BIOMASA dne 8. 4. 2024 v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Prezentací se ujmou zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Agrární komory ČR, CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, Mendelovy univerzity v Brně, Jihomoravského kraje, České akademie zemědělských věd, Státního pozemkového úřadu a dalších.
Program:
8:30 Registrace účastníků v předsálí Rotundy.
10:00 Sekce I: Vývoj zemědělství a lesnictví v Evropské unii a České republice s prezentacemi ke klíčovým problémům zemědělství EU a ČR a jeho adaptaci na změnu klimatu.
11:40 Coffee break
12:00 Sekce II: Bezpečnost potravin s prezentacemi na téma veřejné zdraví, zemědělství a životní prostředí a šlechtitelské techniky pro udržitelné zemědělství v podmínkách klimatické změny.
13:30 Oběd
14:30 Sekce III: Klimaticky šetrné zemědělství s prezentacemi na téma ekologické zemědělství, agrolesnické systémy, precizní zemědělství, pásové střídání plodin a regenerativní zemědělství.
16:00 Coffee break
16:20 Sekce IV: Nástroje a postupy pro eliminaci dopadů změny klimatu s vystoupeními na téma očekávaná změna klimatu, pozemkové úpravy a krajina odolná proti změnám klimatu.
17:40 Panelová diskuse
Registrační formulář https://forms.gle/vTDqyAJMkEHcsSuY8 laskavě vyplňte do 2. 4. 2024.
Konference je zdarma.
Případné dotazy k organizaci zasílejte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Můžete se těšit na vystoupení zajímavých hostů i podnětnou diskusi k zásadnímu celospolečenskému tématu.
O průběhu a výsledcích konference vás budeme informovat.
Akce se uskuteční v nedeli 7. dubna 2024 od 15.00 do 16.30 hodin na Výstavišti Brno v rámci Mezinárodního veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO 2024.
Bližší informace najdete zde:
Vystoupí: Dana Večeřová, prezidentka PK ČR, Michaela Šojdrová, europoslankyně, Martin Hlaváček, Europoslanec, Matěj Sklenář, farma Ráječek, moderuje Aneta Zachová.
Otázky diskusi:
Jaký má vlastně EU vliv na produkci potraviny?
Má EU nástroje k tomu, aby nám zajistila potraviny, které jsou nejen kvalitní, ale i cenově dostupné?
Jak poznat kvalitní evropskou potravinu a proč je na trhu vyhledávat?
A jak EU zajišťuje, že evropská produkce je bezpečná a bez nadbytečných pesticidů a hnojiv?
Vážené dámy, vážení pánové, milí potravináři, spotřebitelé,
přejeme Vám krásné prožití velikonočních svátku, hodně zdraví, štěstí a pohody.
Potravinářská komora ČR
Ing. Milan Teplý, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Madeta dnes (26. března) slaví 75. narozeniny.
Přejeme zakladateli a dlouholetému členovi Potravinářské komory ČR krásné narozeniny, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Fotografie je z loňského ročníku agrosalonu ZEMĚ ŽIVITELKA, která se bude letos konat již po padesáte.
Výstavní expozice Potravinářské komory ČR.
Podrobnější informace najdete zde:
Foto: Vojtěch Pavelčík
Téměř 1600 traktorů a jiné techniky upozornilo dopoledne na problémy farmářů ve všech regionech. Přidali se ke kolegům z Polska, Německa, Nizozemska či Belgie. Ministr zemědělství Marek Výborný z podnikatelské mise ve Vietnamu vzkázal, že dnešní akci vnímá jako celoevropskou, a ne protivládní. A dodal, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nemá připraveny žádné další záchranné balíčky.
Protesty se vyhnuly Praze. Zemědělský svaz coby jeden z hlavních organizátorů nicméně podotkl, že jsou farmáři připraveni protestovat až do konce období této vlády.
Protesty se konají jen několik hodin poté, co se vyjednavači členských zemí předběžně dohodli se zástupci Evropského parlamentu na obnovení cel na některé zemědělské produkty z Ukrajiny v případě, že překročí stanovené objemy exportu do EU. Dohoda se týká jen některých komodit – drůbeže, vajec, cukru, ovsa, kukuřice, krupice a medu – a musí ji schválit Evropský parlament a členské státy. Prodloužení bezcelní politiky s Ukrajinou do 5. června 2025 nadále platí.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Polsko neprodlouží platnost nulové sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u některých základních potravin, která vyprší na konci března. V tiskové zprávě to v úterý oznámilo polské ministerstvo financí. Rozhodnutí zdůvodnilo klesající inflací. Mezi českými spotřebiteli jsou nákupy potravin v Polsku v poslední době velmi populární právě kvůli relativně nízkým cenám řady produktů.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Praha 20. března 2024 (PROTEXT) - Mikroplasty jsou téma, které zatím rezonuje především v kruzích odborné veřejnosti. Vědci už potvrdili jejich přítomnost prakticky všude – ve vodě, v potravě, ve vzduchu, v lidském těle. A i když dopady fragmentovaných plastových částeček na zdraví lidí a ekosystémů ještě nejsou detailně vyhodnocené, už nyní je namístě otázka, jak je redukovat. Podle poslední studie bychom mohli ovlivnit aspoň to, kolik jich vypijeme.
Jedna kreditka týdně
Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky, které vznikají rozkladem plastů. Jejich výskyt už byl potvrzen doslova všude – v oblečení, ve vodě, v potravě, ve vzduchu. Je proto logické, že se různými cestami dostávají i přímo do lidského těla. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) člověk za jediný týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. S celkovou hmotností 4–5 gramů toto množství odpovídá přibližně velikosti kreditní karty. A i když podle dosavadních vědeckých poznatků není pravděpodobné, že by lidské tělo absorbovalo mikroplasty větší než 150 mikrometrů, šance, že naše tělo absorbuje menší mikroplastové částice, by mohla být vyšší. Podle vědců je třeba brát v úvahu fakt, že ač samotné mikroplasty nemusejí být škodlivé, mohou sloužit jako nosiče nebezpečných chemikálií používaných při výrobě plastů.
„Mikro“ není největší problém
Mezi nejběžnější zdroje mikroplastů v potravě patří sůl, mořské plody a též voda a nápoje balené v jednorázových PET lahvích. Paradoxem přitom je, že balená voda je mnohými laiky považovaná za bezpečnější alternativu k tomu, co teče z kohoutku. Balená voda byla i předmětem výzkumu, jehož výsledky publikovali jeho autoři začátkem ledna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Výzkumníci ze dvou amerických univerzit, Kolumbia a Rutgers, použili na zkoumání balené vody nově vyvinutou laserovou technologii, která dokáže identifikovat i úlomky plastů menší než jeden mikrometr. V litru balené vody tří různých značek takto našli průměrně 240 000 plastových částeček, a dospěli tak k závěru, že jejich počet v balené vodě může být 10 až 100násobně vyšší, než se původně předpokládalo. Až 90 % těchto částic klasifikovali jako nanoplasty. Vědci zároveň přišli s předpokladem, že největším zdrojem nanoplastů v balené vodě jsou právě jednorázové PET nápojové lahve, ze kterých se drobné částečky plastu pravděpodobně „odírají“ do vody při mechanickém stlačení lahve nebo opakovaném šroubování víčka.
Filtrace kohoutkové vody má přísné limity
Právě pitný režim se ukazuje jako jeden z nástrojů, kterými je možné příjem mikroplastů ovlivnit. Jednoduchou změnou spotřebitelského chování je možné snížit množství těch, které vypijeme. „Přístup ke kvalitní pitné vodě má 96 % obyvatel České republiky, takže téměř každý spotřebitel má dnes možnost rozhodnout se, zda si vodu koupí v jednorázové PET lahvi, nebo použije kohoutkovou. Tuto možnost má i v případě, že preferuje sycenou vodu nebo ochucené bublinkové nápoje. Není totiž nic jednoduššího a zároveň lacinějšího než si bublinky připravit doma,“ říká Michal Panis, manažer značky SodaStream, která je celosvětovým lídrem ve výrobě domácí perlivé vody s využitím právě kohoutkové vody. Michal Panis poukazuje i na další důležitý aspekt tohoto přístupu. „Pokud si perlivé nápoje připravujete doma, ročně ušetříte přírodu od odpadu z tisíců plastových lahví a plechovek.“ To, že kohoutková voda může být zdravější alternativou vody balené, potvrdil i výzkum Akademie věd České republiky, podle kterého dokážou úpravny vody v závislosti na vodním zdroji a použité technologii z kohoutkové vody odstranit 70 až 83 % těchto mikroplastových částic. „Ke sledování účinnosti filtrace je zavedeno sledování zákalu vody po filtraci s velmi přísným limitem. Dostatečná účinnost filtrace zajišťuje i minimalizaci průniku plastových částic do pitné vody. Účinná filtrace vody odstraní jak mikroplasty, tak ostatní nerozpuštěné částice,“ říká RNDr. Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka komunikace skupiny Veolia ČR, a dodává: „V pitné vodě představují mikroplasty marginální část expozice člověka. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) představují plastové částice v pitné vodě menší riziko než třeba bakterie nebo viry.“
Mikroplasty zatím nejsou jen ve školních osnovách
Mikroplasty sice v České republice nejsou neznámým tématem, ale mimo odborné kruhy a vědeckou diskuzi o problému zatím širší veřejná debata neprobíhá. Většina obyvatel o něm nic neví nebo se o něj nezajímá. Stejně tak se o všudypřítomných mikroplastech většinou nedozvídají ani děti ve škole. O změnu k lepšímu se v tomto ohledu intenzivně snaží Vzdělávací centrum TEREZA, které se problematice mikroplastů věnuje v rámci mezinárodního programu Badatelé ve více než třech desítkách českých škol. „Pro učitele je to často úplně nové a neznámé téma, se kterým nemají ve výuce zkušenost. A to se snažíme změnit,“ říká Jan Blažek ze vzdělávacího centra TEREZA a manažer programu Badatelé, který na obsahové i metodické přípravě úzce spolupracuje s odbornou vědeckou obcí. Pro školy společně navrhli speciální filtrační sety a vypracovali metodiku pro vlastní výzkumy. Dosavadní výsledky projektu jsou povzbudivé. „Školy se zapojují do projektů, při kterých děti zkoumají mikroplasty pomocí mikroskopů na vlastních vzorcích vody. Potvrzuje se nám, že pokud dokážeme tento zdánlivě neviditelný problém zviditelnit, tedy názorně ukázat žákům, jak mikroplasty vypadají, roste jejich motivace se problémem zabývat. Až když si uvědomí, že tento problém je skutečně reálný, mohou přemýšlet nad tím, jak se do jeho řešení zapojit.“ V případě mikroplastů je podle jeho slov řešením právě změna chování: „Když budeme v pitném režimu preferovat kohoutkovou vodu před balenou, šetříme naše tělo od mikroplastů, šetříme peníze a zároveň vytváříme méně plastového odpadu, z kterého by se při rozkladu následně uvolňovaly do přírody další mikroplasty.“
* Zdroj: Porovnání firemních dat s výzkumem trhu balené vody za rok 2014 společnosti Canadean.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Už popatnácté bude odborná veřejnost diskutovat a vybírat nejlepší legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání a celkové ekonomické prostředí v Česku. Hlasování probíhá do 1. dubna 2024 a vyhlášení proběhne 25. dubna od 17:00 v prostorách pražské kanceláře Deloitte
Vybíráme:
Více než tři čtvrtiny české veřejnosti si myslí, že by vláda ČR měla vyjít vstříc požadavkům zemědělců. Vyplývá to z exkluzivního bleskového průzkumu, který pro Zemědělský svaz ČR realizovala agentura NMS Market Research. Dosavadní protesty, včetně vysypání hnoje před Úřadem vlády považuje mírná většina veřejnosti za radikální, ještě více – přes 60 % – si myslí, že by další protesty měly být stejné, nebo ještě radikálnější. Lidé jsou také jednoznačně proti zákazu vjezdu traktorů do hlavního města, o čemž uvažovalo vedení hl. m. Prahy po posledních zemědělských protestech.
Průzkum veřejného mínění realizovala společnost NMS Market Research na vzorku 521 respondentů ve věku 18+ v období 14. – 17. března 2024 s využitím Českého národního panelu.
Tuzemské producenty kromě bobtnající byrokracie nejvíc pálí nejednotné dotace, jejichž výsledkem je trh zaplavený nekvalitním vínem s cenou, které nejsou schopni konkurovat.
„Na výrobu litru vína potřebujeme zhruba dva kilogramy hroznů. Výkupní cena za kilo je asi dvacet korun, takže jsme na čtyřiceti korunách jen za surovinu, a to jsme teprve vylisovali. Takže pokud je v supermarketu lahev dovozového dotovaného vína za šedesát korun, je to pro nás problém,“ poukazuje Martin Pitra ze stejnojmenného vinařství z Dolních Dunajovic na Břeclavsku.
O možnosti zavést v Česku spotřební daň na tiché víno se mluví od loňského jara v souvislosti s úsporným vládním balíčkem. V květnu vláda oznámila, že daň nezavede, ovšem debata neustala, protože vinaři mají mezi výrobci alkoholu výsadní postavení. O zavedení minimální ceny nyní uvažuje také Francie.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Tesco v ČR se zapojuje do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami, který v termínu 18. – 24. března organizuje britská nevládní organizace WRAP. V minulém roce se zúčastnilo 162 organizací z 12 zemí.
„Péče o planetu je součástí DNA našeho podnikání, proto se zapojujeme do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami a podporujeme snahy o omezení potravinového odpadu. Obracíme se na naše zákazníky i zaměstnance, aby se společně s námi podíleli na vytváření udržitelnější budoucnosti a nakupovali pouze to, co opravdu spotřebují,“ vysvětluje důvody zapojení Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku. Tesco jako jediný obchodní řetězec v České republice již sedm let zveřejňuje údaje o potravinových přebytcích ve vlastním provozu. Již v roce 2019 dosáhlo cíle snížit plýtvání potravinami v prodejnách o polovinu. Firma sice dostáhla svého cíle o 6 let dříve, než si původně stanovila, v této snaze však pokračuje nadále a snižuje objem potravinového odpadu.
Celou zprávu si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Potraviny hrají v česko-řecké obchodní výměně významnou roli. V loňském roce reprezentovaly pětinu našeho dovozu z Řecka s meziročním nárůstem o zhruba 16 % a hlavním podílem ovoce a zeleniny. Zanedbatelný nebyl ani český vývoz této komodity do Řecka, který představoval zhruba desetinu vývozu s meziročním nárůstem o 5 %. Je bezpochyby, že kvalitní řecké potraviny by mohly obohatit český trh a že mezi českými potravinami jsou konkurenceschopné výrobky, které by mohly zkusit štěstí na řeckém trhu. Athénský veletrh FOOD EXPO může být příležitostí, jak se o to pokusit.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Autorky: Martina Kapounová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Athénách
