Máslo za 39 korun, o týden později za 69. Pro mnoho Čechů je hra s ceníky dávno normální – na slevy si zvykli natolik, že regálová cena u části potravin přestala být skutečnou cenou. Výrobci tvrdí, že řetězce zboží uměle předražují, aby slevy vypadaly větší. Stát se chystá zasáhnout, obchodníci ale namítají, že zásah by nákupy jen zdražil.
Spor se soustředí hlavně na dvě věci: nadbytek slev, mnohdy uměle přifouknutých, a prodej zboží levněji, než za kolik ho obchodníci nakoupili. „Řetězce se v honbě za zákazníky chytly do pasti, kterou si samy nastavily, a teď se z ní nemohou dostat,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. „Výsledkem je, že některé slevy v obchodech ve skutečnosti vůbec žádnými slevami nejsou,“ dodal.
Ještě závažnější je podle komory prodej pod nákupní cenou. Pokud řetězec prodá maso za 80 korun za kilogram, ačkoliv ho nakoupil za sto, zákazník si zvykne, že 80 korun je běžná cena. Cenovka 120 korun v místním řeznictví pak vypadá jako přemrštěná, i když odpovídá reálným nákladům. „To je pro malé prodejce likvidační,“ upozornil Zemánek.
Zákaz prodeje pod nákupní cenou české právo dříve znalo. Byl součástí zákona o významné tržní síle do roku 2016, kdy jej vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) vypustila s příslibem, že ho přesune do zákona o cenách. K tomu ale nedošlo.


