Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Růst cen tabákových výrobků způsobil rozmach černého trhu a nárůst dovozu levnějšího zboží ze zahraničí. Stát kvůli tomu ztrácí miliardy ročně. Objevují se i expertní návrhy na zavedení specializovaných prodejen tabáku.
Nelegální obchod s tabákovými výrobky narůstá po celé Evropě, trend se nevyhnul ani Česku. Podle nejnovějších odhadů se oficiálnímu trhu – a tím pádem i zdanění – vyhnula přibližně každá pátá až šestá cigareta v tuzemsku. Vyplývá to z průzkumu Empty Pack Survey.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrční foto: pixabay
Systém kontrol pesticidů čeká zpřísnění a část zemědělců se toho obává. Přišlo by se totiž na to, že fixlují s evidencí postřiků. K tomu je nutí zákazy chemie bez účinné náhrady.
Nelegální trh s přípravky na ochranu rostlin je celosvětový problém a Česko v tom není výjimkou. Každoroční operace Europolu zvaná Silver Axe v rámci více než třiceti zemí včetně Česka loni odhalila 2040 tun nelegálních pesticidů – šlo o dosud největší objem.
V tuzemsku se černý trh podle Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) odhaduje na zhruba 14 až 15 procent, tedy zhruba na jednu miliardu korun. Čísla jsou pravděpodobně velmi nepřesná, i tak jde však o alarmující objem.
Ilustrační foto: pixabay
Česko i Slovensko už znají jména nových europoslanců pro nadcházejících pět let, tedy do poloviny roku 2029.
ČESKO (21 MANDÁTŮ):
Volby v Česku vyhrálo ANO, které získá celkem sedm mandátů. Zvolenými europoslanci za ANO jsou: Klára Dostálová, Jaroslava Pokorná Jermanová, Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Martin Hlaváček, Jana Nagyová a Ondřej Kovařík. V evropských volbách v roce 2019 obsadilo ANO 6 mandátů, o jeden mandát si tedy v letošních volbách polepšilo. ANO je v Evropském parlamentu členem Renew Europe, letošní výsledek by mohl ANO zajistit pozici druhé nejsilnější delegace po Francii se 14 mandáty.
Na druhém místě se šesti mandáty skončila koalice SPOLU (ODS, TOP-09, KDU-ČSL). Zvolenými europoslanci za SPOLU jsou: Alexandr Vondra (ODS), Luděk Niedermayer (TOP-09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Veronika Vrecionová (ODS), Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kolář (TOP-09). Pro ODS se jedná o oslabení ze čtyř křesel na tři oproti volbám 2019, oslabila rovněž KDU-ČSL, a to ze dvou křesel v roce 2019 na současný jeden mandát. Nejsilnější ODS je v Evropském parlamentu členem frakce ECR, zatímco KDU-ČSL a TOP-09 frakce EPP.
Třetí místo obsadila koalice Přísaha a Motoristé, která se do Evropského parlamentu dostala úplně poprvé. Koalici, která získala dva mandáty, budou reprezentovat Filip Turek (Motoristé) a Nikola Bartůšek (Přísaha). Zatím není jasné, do které evropské frakce budou mít zájem noví europoslanci vstoupit.
Rovněž dva mandáty připadnou koalici STAČILO!, kterou vede europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Společně s Konečnou se do Parlamentu dostal také Ondřej Dostál. STAČILO bude s největší pravděpodobností nadále členem GUE/NGL, tedy levice v Evropském parlamentu, kde v posledních pěti letech z ČR působila pouze Kateřina Konečná.
Koalice STAN + SLK (Starostové a Osobnosti pro Evropu) získala také dva mandáty, do Evropského parlamentu se probojovala Danuše Nerudová a Jan Farský. Hnutí STAN bylo v rámci minulého parlamentu zastupováno Stanislavem Polčákem, působilo v rámci EPP. Koalice STAN by v souladu s předvolebními dohodami měla nominovat nového komisaře / komisařku pro Českou republiku.
Propad hlasů pak zaznamenali Piráti, kteří ze tří křesel obhájili pouze jediný mandát. Europoslankyní za Piráty, kteří jsou v Evropském parlamentu členy frakce Zelených, byla zvolena Markéta Gregorová.
Jeden mandát, z původně dvou, obhájila česká SPD, která v Evropském parlamentu spadá pod I&D – stranu bude v Evropském parlamentu zastupovat europoslanec Ivan David.
SLOVENSKO (15 MANDÁTŮ):
Nejvíce mandátů získalo Progresívne Slovesko, které do Parlamentu vyšle celkem šest europoslanců: L´udovít Ódor, Veronika Cifrová Ostrihoňová, Martin Hojsík, L´ubica Karvašová, Michal Wiezik a Lucia Yar. Prograsívne Slovensko je aktuálně členem Renew Europe, v uplynulých pěti letech bylo zastupováno pouze dvěma europoslanci. V rámci letošních evropských voleb tak významně posílilo. V rámci této strany se do Evropského parlamentu vrátí Michal Wiezik a Martin Hojsík, kteří byli v uplynulých letech zaměření zejména na činnost Výboru EP pro životní prostředí (COMENVI) a na otázky spojené s klimatem, lesy, půdou nebo biodiverzitou.
Druhý největší počet europoslanců vyšle do Bruselu SMER, který ve volbách obsadil celkem pět křesel. Zvolenými europoslanci jsou: L´uboš Blaha, Erik Kaliňák, Monika Beňová, Judita Laššáková a Katarína Roth Neveďalová. SMER je v současnosti členem druhé nejsilnější frakce EP S&D.
Třetí skončilo hnutí Republika, které si zajistilo pro nadcházejících pět let dva mandáty. Zastupovat ho budou Milan Uhrík (současný europoslanec za Nezařazené) a nově zvolený Milan Mazurek.
Po jednom mandátu získal Hlas (Branislav Ondruš) a KDH (Miriam Lexmann – současná europoslankyně, EPP).
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixaby
Voliči po celé EU po pěti letech rozhodli o novém obsazení 720 křesel Evropského parlamentu. 21 poslaneckých mandátů připadajících Česku si na základě volebních výsledků rozdělí 7 kandidujících subjektů: ANO 2011, SPOLU, PŘÍSAHA a MOTORISTÉ, STAČILO!, Starostové a osobnosti, Piráti, SPD a Trikolora. Volební účast dosáhla 36,45 %.
Vítězem voleb je ANO 2011 s 26,14 % hlasů a 7 poslaneckými mandáty. Následují SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem 22,27 % a 6 mandáty, dále PŘÍSAHA a MOTORISTÉ (10,26 %, 2 mandáty), STAČILO!, koalice KSČM, SD-SN, ČSNS (9,56 %, 2 mandáty), Starostové a osobnosti pro Evropu (8,70 %, 2 mandáty), Česká pirátská strana (6,20 %, 1 mandát), a SPD a Trikolora (5,73 %, 1 mandát).
Česko si vybralo nové europoslance
Ilustrační foto: pixabay
AI vytvoří více pracovních míst, ale největší brzdou je odpor zaměstnanců ke změnám a vysoké náklady
Praha, 11. 6. 2024 - Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky svého průzkumu ManpowerGroup index trhu práce, v rámci kterého se ptala 525 zaměstnavatelů v ČR na dodatečné otázky ohledně využívání nástrojů umělé inteligence, jako například ChatGPT, strojové učení či virtuální realitu, a jejich postoje k implementaci AI do firemních procesů.
Průzkum ukázal, že čeští zaměstnavatelé chápou využívání nástrojů umělé inteligence jako klíčový prvek pro podnikání a rozvoj společností a jsou v jejich využívání poměrně aktivní.
67 % společností plně využívá nebo do roka plánuje využívat umělou inteligenci či nástroje generativní konverzační AI (jako např. ChatGPT, Gemini nebo DALLE). Strojové učení pak využívá nebo plánuje využívat 62 % respondentů. Společnosti podnikající v České republice tak naskočily na trend, který se potvrzuje celosvětově.
ManpowerGroup_Index trhu práce_Q3_2024_prezentace
TZ_Dopad AI pro zaměstnance a společnosti
Ilustrační foto: pixaby
Brno 11. června (ČTK) - Masné výrobky s přídavkem hmyzích bílkovin mají lepší výživové hodnoty. Při výzkumu na to přišli vědci z Mendelovy univerzity v Brně, když přidávali cvrččí prášek do měkkého salámu a do klobás. Prášek totiž obsahuje 60 procent bílkovin v sušině, zatímco v čerstvém masu, které obsahuje přirozeně i vodu, je bílkovin okolo 20 procent, uvedl v tiskové zprávě autor projektu Adam Kovál z Ústavu technologie potravin.
Vědci přidávali do zmíněných masných výrobků cvrččí prášek v různých poměrech a testovali pak chemické složení, texturu a dělali i mikrobiologickou a senzorickou analýzu. "Zjistili jsme, že je vhodnější doplnit o hmyzí složku měkké salámy, kde se prášek lépe rozptýlí a vytvoří homogenní strukturu. Aby byl produkt senzoricky přijatelný, přídavek by podle našich výsledků neměl přesáhnout deset procent," uvedl Kovál. Je to proto, že cvrččí prášek je poměrně aromatický a má neobvyklou chuť i vůni. Podle Kovála je ale jen otázkou času, kdy si konzumenti na specifika hmyzích přídavků zvyknou.
Hmyz je už řadu let vnímaný jako potenciální zdroj bílkovin, které v budoucnu částečně nahradí ve výživě bílkoviny z běžných druhů masa. Jsou navíc člověkem snadno stravitelné a larvy obsahují i zdravé tuky. Cílem vědců je vytvořit recepturu, kterou by výrobci masných produktů mohli využít v provozech. Do budoucna by se rádi zaměřili také na další druhy potravin, například pečivo.
Chov hmyzu je také ekologičtější. "Stále je to předmětem výzkumu. Poslední data ale ukazují, že hmyz potřebuje málo krmiva i vody a proti běžným hospodářským zvířatům vytváří také méně oxidu uhličitého," upozornil Kovál. Produkce hmyzu ale zatím není levnou záležitostí. Podle Kovála by se mohla situace změnit, pokud by se poptávka po tomto typu suroviny výrazněji navýšila, což již dříve uváděli drobní výrobci různých hmyzích produktů. "V prodejnách vídáme většinou hmyz v jeho původní podobě. Jde především o zážitkovou gastronomii. Výrobci se tak snaží dostat hmyz do povědomí lidí, aby se ho přestali bát a případně byli otevření konzumaci potravin se zpracovanou formou jedlého hmyzu," řekl Kovál. Odhaduje, že výrobky s přídavky hmyzích prášků by se mohly stát součástí běžné nabídky řetězců do deseti let.
Hmyz jako potravinu povolila evropská legislativa v roce 2015. Existuje asi 2000 druhů jedlého hmyzu, v EU je však zatím možné používat pro potravinářské účely pouze čtyři, a to cvrčka domácího, potemníka stájového, saranče stěhovavé a potemníka moučného.
mei gcm
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
S Evropskou unií spojil většinu své kariéry. „K obrovskému skoku nedochází, byť nárůst je znatelný,“ komentuje podnikatel a bývalý europoslanec Pavel Telička nárůst krajně pravicových sil. „Je to ale zdvižený prst.“ Může zastoupení této politické základny v Evropském parlamentu uplatnit vliv na hlavní strategické záměry EU?
Francouzský prezident Emmanuel Macron rozpouští Národní shromáždění poté, co jím založená strana Obnova utrpěla v evropských volbách zásadní porážku – nacionalistické Národní sdružení získalo přes 30 procent hlasů. „Macron prokázal svou úroveň hned v několika směrech,“ komentuje také náš bývalý eurokomisař Telička.
„Vzal odpovědnost do značné míry na sebe a uznal, jaká je momentální situace. Myslím, že ať se nám to líbí, nebo ne, je to fér. Doufejme, že má připravenou strategii, která je promyšlenější a vidí dál než jen za jeden volební den,“ dodává v Osobnosti Plus.
Praha 6. června (ČTK) - Do recyklačního zařízení se v Česku dostane čtvrtina PET lahví po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty. Odhaduje se, že ze všech PET lahví uvedených na trh v ČR se jich dostane k recyklaci přes polovinu. Vyplývá to z experimentu ministerstva životního prostředí a společnosti Adastra Lab, který sledoval 100 nápojových plastových lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Zástupci ministerstva a společnosti to dnes řekli novinářům. Některé vytříděné lahve podle nich skončily například v přírodě nebo na parkovišti.
"Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi po té, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V současném systému se daří vytřídit 75 procent PET lahví. "V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá. A to ještě za předpokladu, že i všechny PET lahve, které se dostanou k třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití," dodal.
Ze zjištěných dat vyplynulo, že 39,6 procenta PET lahví po třech měsících končí v třídírně odpadů nebo sběrném dvoře. Do recyklačního centra se dostane 19,3 procenta z vytříděných lahví, 11,8 procenta putuje na skládku a zbylých 4,3 procenta na jiná místa, například louku, parkoviště u soukromého domu či okolí benzínové čerpací stanice. Téměř každá desátá PET lahev skončí v zahraničí, v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensku či ve Francii.
Autoři průzkumu umístili do 100 prázdných PET lahví čipy se sledovacím zařízením, které vhodili do kontejnerů určených na plasty v různých místech ČR. To, kde lahve jsou, poté po dobu tří měsíců sledovali analytici. Po celou dobu projektu neztratili data od 70 kusů.
Firmy vyvážející odpad a část obcí často tvrdí, že Češi důsledně třídí a v Česku se recykluje velké množství plastu. Ministerstvo však uvádí, že k přesnější evidenci toho, co se dělá s různými materiály, a k jejich efektivnějšímu využití pomůže centrálně zálohový systém na PET lahve. Ten by mohl v Česku začít fungovat od roku 2026. Z dat vyplývá, že materiálově využitelných je necelých 60 procent vytříděných lahví. Podle Hladíka to je i jedna z motivací, aby Česko začalo zálohovat.
Novela ministerstva má zavést v Česku čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr, vedle obchodů by se do něj měly zapojit i čerpací stanice. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Návrh novely zákona o obalech je aktuálně v legislativním procesu. Odpůrci zálohování však upozorňují na nutnost dopravy obalů do obchodů a s tím spojené změny plánování nákupů, nároky na prostor sběrných míst a zachování tvaru nápojových obalů.
"Ministerstvem navrhovaný systém je předražený, má duplicitní logistiku, větší uhlíkovou stopu a je zatěžující pro občana. Obcím navíc jednoznačně navýší náklady na odpadové hospodářství. Sdílíme názory zástupců obcí, krajů, obchodníků, živnostníků a celé řady dalších subjektů a vyzýváme ministerstvo, aby předmětnou novelu stáhlo," uvedl dnes v tiskové zprávě Petr Havelka, výkonný ředitel Asociace českého odpadového hospodářství. K výzvě se v otevřeném dopise Hladíkovi přidali i zástupci odborníků, kteří s novelou nesouhlasí.
Iniciativa pro zálohování v reakci na provedený průzkum uvedla, že současný systém třídění není transparentní, a proto část obalů končí bez dalšího využití. "Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z 'petky' stane opět 'petka' a z plechovky plechovka," napsali ve vyjádření.
puz ptd mha
Zdroj: ČTK
Ilistrační foto: pixabay
Řím 7. června (ČTK) - Světové ceny potravin se v květnu třetí měsíc za sebou zvýšily. Zdražování obilovin a mléčných výrobků totiž převážilo nad poklesem cen cukru a rostlinných olejů. Vyplývá to z dnešní zprávy Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Souhrnný index FAO, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se v květnu meziměsíčně zvýšil o 0,9 procenta na 120,4 bodu. V meziročním srovnání ale vykazoval pokles o 3,4 procenta. Nacházel se téměř 25 procent pod rekordním maximem, na které se vyšplhal předloni v březnu v důsledku zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
Index cen obilovin se v květnu meziměsíčně zvýšil o 6,3 procenta, zejména kvůli růstu vývozních cen pšenice v důsledku sílících obav o sklizeň v klíčových regionech. V květnu podle FAO zdražily rovněž mléčné výrobky, jejichž cenový index se zvýšil o 1,8 procenta.
Index cen cukru se v květnu naopak o 7,5 procenta propadl, zejména kvůli příznivému začátku nové sklizňové sezony v Brazílii. Rostlinné oleje podle údajů FAO zlevnily o 2,4 procenta, zatímco ceny masa se snížily pouze o 0,2 procenta.
FAO dnes rovněž předpověděla, že celosvětová produkce obilovin se v nynější sezoně, která skončí tento měsíc, zvýší o 1,2 procenta na rekordních 2,847 miliardy tun. V příští sezoně pak počítá s nepatrným poklesem produkce, a to na 2,846 miliardy tun.
pmh spr
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Brusel 9. června (ČTK/Bloomberg) - Lahve s pivem zdobené pěti olympijskými kruhy již v rámci příprav na letní hry v Paříži sjíždějí z výrobní linky v belgickém pivovaru Anheuser-Busch InBev. Od posledních letních olympijských her ve francouzském hlavním městě uplynulo 100 let a město chce zanechat svoji stopu poté, co se předchozí olympijské hry v Tokiu kvůli pandemii nemoci covid-19 konaly prakticky na prázdných stadionech. A nyní poprvé v historii bude mít událost, která představuje vrchol lidských sportovních úspěchů, na úrovni celosvětového partnerství pivního sponzora. Oficiálním pivem her ale bude Corona Cero, která neobsahuje alkohol, píše agentura Bloomberg.
Největší světový pivovar se rozhodl propagovat mezi miliardami sportovních fanoušků výrobek s nulovým obsahem alkoholu, který byl v Evropě uveden na trh teprve před dvěma roky. AB InBev doufá, že využije hry v Paříži, které by se podle očekávání měly stát jednou z největších marketingových událostí, jakou kdy olympijské hry zažily, ke zlepšení své pozice v jediné části světového pivního průmyslu, která skutečně roste.
Trh s nealkoholickým pivem má odhadovanou hodnotou 13 miliard USD (296 miliard Kč) a stále roste. Značky od Heinekenu po Guinness, a nyní i Corona Cero, se snaží oslovit skupinu spotřebitelů, kteří dbají na své zdraví, a doufají, že se jim podaří vytáhnout peníze z jejich peněženek. V této skupině jsou mladí i starší, kteří se chtějí vymanit z kultury alkoholu.
Sládci pracují na recepturách, které se snaží zkopírovat chuť a strukturu skutečného piva. Heineken, Guinness a Budweiser jsou nyní k dispozici bez alkoholu a na tento trh se nyní zaměřují i stovky malých pivovarů a novějších značek.
Pro generálního ředitele firmy AB InBev Michela Doukerise je to jednoduché: "Spotřebitel se změnil."
Nealkoholické pivo, nebo pivo s obsahem alkoholu méně než 0,5 procenta, je jen malou částí trhu. Podle GlobalData Plc. se ročně uvaří 31,4 milionu hektolitrů nealkoholického piva, což je zlomek ve srovnání s alkoholickým pivem, kterého se uvaří 1,93 miliardy hektolitrů. Od roku 2018 však roční tempo růstu prodeje nealkoholického piva činí v průměru 3,6 procenta, zatímco u alkoholického jen 0,3 procenta. V USA nyní tvrdí, že pije pivo, 62 procent lidí ve věku 18 až 34 let, zatímco na počátku tisíciletí to bylo 72 procent, ukazují údaje analytické firmy Gallup. To jsou čísla, která firmy nemohou ignorovat.
Sportovní akce se často stávají místem propagace piv s nula procenty alkoholu, upozornila analytička výzkumné firmy IWSR Susie Goldspinková. Pro pivní společnosti to má širší přínos. Jejich bezalkoholové verze mají často stejný název a označení jako původní pivo. Tyto akce tak zvyšují povědomí o značce a umožňují firmám obcházet stále přísnější omezení reklamy na alkohol.
Olympijské hry jsou součástí trendu propagace piv s nulovým obsahem alkoholu prostřednictvím sportu. Tato piva propagují třeba Heineken ve Formuli 1 či firma Diageo na ragbyovém turnaji Six Nations propagovala Guinness. Firma Carlsberg loni rozdala 400.000 plechovek francouzského nealkoholického piva Tourtel Twist na cyklistickém závodě Tour de France. A chystá se s ním i na pařížskou olympiádu jako oficiální pivo Paříže a Francie.
Americká firma Athletic Brewing, která prodává jen nealkoholické nápoje, říká, že sponzorování olympiády prospívá celé kategorii. "Někdy k tomu, abyste pohnuli s věcí, potřebujete větší hráče, kteří vám pomohou zvýšit povědomí," říká spoluzakladatel firmy John Walker.
Pro nápojové společnosti je naléhavě nutné držet krok s měnícími se trendy, které se již ukázaly jako smrtící pro mnoho podniků. Za poslední desetiletí zavřelo v Británii více než 7000 barů, uvádí Britský svaz pivovarů a hospod. Svoji roli v tom měly cla na alkohol, nájemné, náklady a regulace, ale také měnící se zvyky konzumentů.
Podle GlobalData je jedničkou na globálním trhu s nealkoholickými pivy Heineken 0.0. Dalšími velkými značkami jsou japonská Suntory All-Free a Brahma 0,0 procent vlastněná AB InBev.
V nejstarším nepřetržitě fungujícím pivovaru v Německu se nealkoholická piva vyrábějí od počátku 90. let minulého století. V roce 2020 díky rostoucí poptávce bavorský Weihenstephan více než zdvojnásobil kapacitu výroby nealkoholického piva a dnes jeho nealkoholické pšeničné pivo tvoří téměř deset procent prodeje a je třetím nejprodávanějším produktem.
Nicméně veškerá propagace po celém světě by byla k ničemu, pokud toto pivo nebude dobré. Donedávna byla chuť nealkoholického piva ve srovnání s originálem nevalná a konzumenti s ním nebyli spokojeni. Pivovary řešily technickou hádanku: jak dosáhnout hloubky chuti bez alkoholu? Zastaví tvorbu alkoholu v pivu během procesu kvašení, nebo ho odstraní až po uvaření plné verze? Podle předsedy správní rady Boston Beer Company Jima Kocha se chuťový průlom podařil až v posledních letech, kdy pivovary přišly na proces nízkoteplotní destilace.
Pivo Heineken 0.0 se vyrábí z vody, ječného sladu, chmelových extraktů a kvasnic, tedy ze stejných surovin, které se používají při výrobě alkoholického piva Heineken. Alkohol je následně odstraněn pomocí vakuové destilace. Poté jsou do něj opět přimíchány přírodní příchutě a aromata, aby se chuť více přiblížila originálu.
"Několik let jsem odmítal začít vývoj piva Heineken 0.0," řekl hlavní sládek společnosti Heineken Willem van Waesberghe. "Protože jsem nikdy neochutnal žádné dobré," dodal.
AB InBev se chystá brzy představit podrobnosti své kampaně, od níž si slibuje urychlení růstu prodeje nealkoholického piva.
Dalším krokem bude dostat nealkoholické pivo na čep, což by mělo zvýšit objem prodeje v barech a učinit tento nápoj společensky přijatelnějším. Je to technická výzva a pivovary na jejím řešení pracují.
"Je to jako s růžovým vínem, na jihu Francie je vždycky lepší než doma," říká van Waesberghe. "A v baru máte rádi čepované, dává vám to dojem autenticity," dodává.
irl jrm
Zdroj: ČTK, Bloomberg
Ilustrační foto: pixabay
Praha 10. června (ČTK) - Prezident Agrární komory Jan Doležal ocenil, že mandát v Evropském parlamentu obhájili tři stávající členové parlamentního Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, tedy Martin Hlaváček (nestraník za ANO), Ivan David (SPD) a Veronika Vrecionová (ODS). Doležal to dnes uvedl na dotaz ČTK. Pomohou podle něj v EU hájit zájmy zemědělců. Označil to za významný posun proti volebnímu období mezi lety 2014 a 2019, kdy Česko nemělo ve výboru žádného stálého člena. Přesto Doležal nevyloučil další evropské zemědělské protesty, podobně jako agrární analytik Petr Havel, který nové složení Evropského parlamentu vnímá spíše negativně.
"Z pohledu obhajoby zájmů zemědělců hodnotíme pozitivně skutečnost, že svůj mandát obhájili hned tři stávající členové výboru pro zemědělství a venkov," uvedl Doležal. Znovuzvolení europoslanci podle něj napomohli v evropském zemědělském výboru odvrátit několik ambiciózních, ale v praxi nerealizovatelných nápadů Evropské komise. "A proto je dobře, že se tato zkušenost přenáší i do stávajícího období," řekl.
Havel naopak nové složení Parlamentu vnímá spíše negativně. "Bude složitější dohoda na řadě opatření, a to proto, že mnohé ze stran a poslanců nového EP mají až příliš odstředivé tendence," řekl Havel ČTK. Analytik také předpokládá, že ubudou tlaky na zavedení Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), zpomalí se zavádění některých opatření na ochranu přírody a že nově zvolení poslanci prosadí větší ochranu evropských zemědělců před dovozy levnější produkce ze třetích zemí.
Analytik se s Doležalem shodl na tom, že další evropské protesty zemědělců nejsou ani po zvolení nových europoslanců vyloučené. Havel si nemyslí, že nové složení Parlamentu uspokojivě splní všechny požadavky zemědělců, na určitou dobu by ale podle něj mohly demonstrace ustat. "Nová evropská reprezentace bude potřebovat nějaký čas, než případné změny navrhne a prosadí, a to by měli představitelé zemědělců akceptovat," uvedl. Doležal řekl, že pokud budou z EU přicházet další regulace, nevylučuje další protesty zemědělců napříč EU.
Zemědělský svaz (ZS ČR) jako apolitická organizace zvolené europoslance nekomentoval, v novém volebním období ale očekává větší spolupráci mezi zemědělským výborem a výborem pro životní prostředí. Předseda ZS ČR Martin Pýcha také uvedl, že by nové složení Evropského parlamentu mělo více zohledňovat specifika ekonomik a podmínek v jednotlivých zemích, aby se dále neprohlubovaly nerovností mezi zemědělci v členských státech.
Proti nízkým výdělkům, byrokracii či rostoucím nákladům demonstrovali farmáři v Bruselu naposledy 4. června, dorazilo asi 1200 protestujících a 500 traktorů. Původně měli ve stejný den demonstrovat i čeští zemědělci, protesty v Praze ale nakonec zrušili a dali přednost jednání.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Praha 11. června 2024 (PROTEXT) - Klamání spotřebitele vystřídalo jeho strašení s cílem vydělat na reklamě. Na různých pochybných webech, které připomínají standardní zpravodajské portály, se objevují nepravdivé informace a závažná tvrzení.
Nedávno se objevil hoax o údajném dovozu „otráveného“ a „prudce závadného“ masa do České republiky. Jedná se o lež. Faktem je, že na harmonizovaný trh EU lze dovážet pouze maso od importérů, kteří splnili přísné podmínky, tedy prošli přes síto vícenásobných kontrol, certifikací a povolení. Týká se to i dovozu ze třetích zemí, tedy například i dovozu z Ukrajiny. Každé čerstvé zboží, které překročí hranice EU, je zkontrolováno příslušnou celní správou a veterináři.
„Cílem těchto hoaxů není varovat spotřebitele, ale kromě škody i získávat kliknutí a vydělávat na online reklamě,“ komentuje situaci retailový analytik Tibor Tabery ze slovenské agentury MEDIAN Store a dodává: „Samotné řetězce si dodavatele pravidelně prověřují přímo v jejich zpracovatelských podnicích. A to velmi přísně. Reputace těchto dodavatelů je obecně opravdu vysoká.“
Selhání úřadů nebo kontrol, které by benevolentně pouštěly na trh „otrávené potraviny“, je také lež. V roce 2023 například veterináři ze Státní veterinární a potravinové správy SR odebrali 22 úředních vzorků drůbežího masa původem z Ukrajiny, které byly podrobeny laboratorním vyšetřením. Všechny vzorky vyhověly požadavkům platné legislativy. Z celkových 540 vzorků masa drůbeže a králíků odebraných za rok 2023, jen tři vzorky nevyhověly mikrobiologickým požadavkům, přičemž všechny byly z Polska.
Legislativa v případě výskytu závadné potraviny přikazuje řetězcům i dodavatelům, aby urychleně stáhli výrobek z trhu, varovali a informovali spotřebitele, aby výrobek dané šarže nekonzumovali. Například na sklonku roku 2023 tak známý řetězec hypermarketů stahoval na Slovensku balení mletého krůtího masa pocházejícího z Maďarska. Ve vzorku masa byla potvrzena přítomnost bakterie Salmonella. Staženou šarži nelze koupit. Salmonella je rod bakterií z čeledi Enterobacteriaceae. Faktem je, že to není jed ani žádná chemikálie. Existuje přes 2200! druhů salmonely, přičemž u lidí vyvolávají trávicí infekce pouze 4 z nich.
Ověřujte si fakta a nevěřte hoaxem. Upozorňuje na to i Ministerstvo vnitra Slovenské republiky nebo stránka hoaxyapodvody.sk. Hoaxy obvykle šíří weby, které se prohlašují za „nezávislé zpravodajství“ nebo „občanská média“. Přitom jde o stránky s neznámými majiteli as netransparentním financováním. Jejich cíle nejsou ušlechtilé a nejde jim ani o zdraví lidí. Chtějí jen prostřednictvím lákavých nebo varovných titulků získávat kliknutí a vydělávat na online reklamě.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Ochranná známka bývá zpravidla jednou z nejcennějších aktiv každého podniku. V podstatě je to symbol, slovo nebo kombinace obou, která identifikuje produkty nebo služby jednoho podniku a odlišuje je od těch ostatních na trhu. Registrace ochranné známky dává jejímu držiteli exkluzivní právo používat ochrannou známku v obchodních vztazích v rámci země, kde je registrována a její právní ochrana je velice silná. Pokud je určité označení výrobků či služeb chráněno ochrannou známkou, neznamená to ale automaticky, že nemůžete danou ochrannou známku užívat v rámci svého podnikání. Je však třeba dodržet určitá pravidla jejího užívání, tak aby toto užívání bylo v souladu se zákonem.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Volby do Evropského parlamentu, které proběhly v termínu 06-09/06/2024, změní rozložení sil v Evropském parlamentu. Zatímco významněji posílí středopravicová EPP (největší politická frakce EP) a významně by se mohly rozšířit řady nezařazených a krajně pravicových europoslanců, citelně oslabí Renew Europe i Zelení. Frakce EPP si udrží pozici největší politické frakce v Evropském parlamentu, a to se (pravděpodobně, sčítání hlasů nebylo k okamžiku zveřejnění tohoto zpravodajství dokončeno) 189 mandáty (aktuálně 176, + 13). Tato skutečnost zvyšuje šance Ursuly von der Leyen na obhajobu druhého mandátu na postu předsedkyně Evropské komise. Druhou nejsilnější frakcí bude i nadále S&D, která by měla oslabit ze 139 mandátů na 135 mandátů. Na třetím místě by se měla udržet liberální Renew Europe, a to i přesto, že počet jejích mandátů by měl propadnout ze 102 na 80. Doposud pátá největší frakce ECR s největší pravděpodobností vylepší své postavení v Evropském parlamentu a dostane se na pozici čtvrté nejsilnější evropské politické frakce, s předběžně 72 mandáty oproti současným 69 křeslům. Na pátou nejsilnější frakci posílí I&D, jejíž počet europoslanců by se měl rozrůst ze 49 na 58. O dvě místa, na druhou nejslabší politickou frakci v Parlamentu, zřejmě propadnou Zelení, a to s ohledem na ztrátu téměř 20 křesel (ze 71 na 52, podle aktuálních odhadů). Nejmenší frakcí by měla být nadále Levice, kterou by mělo zastupovat 36 europoslanců oproti současným 37. Poměrně významně by se mohl zvýšit počet nezařazených europoslanců, zatím se očekává, že se bude jednat o celkem 98 poslanců ze 720 (část z nich ale tvoří nová národní politická uskupení, která budou teprve vyjednávat o možném členství v politických frakcích).
Evropská média informují také o posílení podpory krajně pravicovým stranám napříč členskými státy Evropské Unie. Ve Francii vyhrálo nacionalistické krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marie LePenové drtivě nad hnutím Obnovy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, a to poměrem 32 % ku 15 % hlasů. Drtivá porážka hnutí Emmanuela Macrona je jednou z hlavních příčin celkového propadu mandátů Renew Europe v Evropském Parlamentu. Emmanuel Macron v reakci na výsledky voleb vyhlásil v zemi předčasné parlamentní volby, jejichž první kolo je naplánováno na 30/06/2024, druhé pak na 07/07/2024. Podobnou situaci zažívá i Německo. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze získala pouze 14 % hlasů, a skončila tak třetí za CDU/CSU se zhruba 30 % hlasů a krajně pravicovou Alternativou pro Německo (16 % hlasů). Pravicové hnutí současné italské premiérky Giorgie Meloniové získalo podle prvotních odhadů (volební místnosti se uzavřely dne 09/06/2024 ve 23:00) 28 % hlasů a v zemi vyhrálo. Podle odhadů by krajně pravicové strany a hnutí mohly zvítězit rovněž v Maďarsku, posílit by mohly i v Nizozemí.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Dovolujeme si Vás pozvat na školení Interní auditor systémů bezpečnosti potravin.
Termín školení: pondělí 16.09.2024, 9:00– 16:00 hod.
Místo školení: Praha 1, Panská 895, druhé patro
Školitel: Ing. Renata Galušková
Na kurzu získáte tyto informace:
Školení je určeno pro pracovníky v oboru bezpečnosti potravinového řetězce včetně jeho vstupů a služeb (interní auditoři, manažeři kvality, pracovníci provádějící dodavatelské audity). Školení je rovněž vhodné pro pracovníky kvality v podnicích vyrábějících obaly pro potraviny.
Ilustrační foto: pixabay
Dohodáři mají od loňského října nárok na příplatek za práci v noci nebo ve svátek, a od ledna mohou čerpat dovolenou za stejných podmínek jako zaměstnanci. Od července je pak budou muset firmy registrovat u České správy sociálního zabezpečení.
V důsledku toho evidují slabší nabídku i další personalisté. „Vidíme meziroční pokles v řádu jednotek procent. Což je z části dáno situací na trhu, kdy pozorujeme pokles i v počtu vystavených pozic na plné úvazky. Z části pak hrají roli i právě změny v dohodách,“ uvedl Tomáš Pavlíček z pracovního portálu Prace.cz. Pozoruje to ale spíše u dlouhodobých brigád.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové to vypovídá o tom, kdo určuje ceny pro spotřebitele. „Potvrzuje to to, co říkáme dlouhodobě, že o cenách skutečně rozhoduje supermarket. Dodavatel, potravinář ani zemědělec příliš nerozhoduje o tom, kolik to může stát,“ zdůraznila.
Antimonopolní úřad se totožnými cenami řetězců zabýval, ale na začátku letošního roku dospěl k závěru, že se nejedná o kartel, ale o „cenové následování“. Zjednodušeně řečeno se dá říct, že při cenovém následování od sebe obchody opisují.
„Kartelovou dohodu nedokážete, takže je to pouze cenové následování, což není trestné,“ doplňuje Večeřová.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je naopak takové chování řetězců naprosto v pořádku. „I v malých městech máte dva tři nebo čtyři, kam zákazník může dojít. Ve chvíli, kdyby někdo udržoval vysoké ceny a nereagoval by na zlevňování své konkurence, tak by o své zákazníky velmi rychle přišel,“ tvrdí.
Podle Prouzy ke zlevnění pomohlo jak snížení DPH z patnácti na dvanáct procent, tak pokles cen energií.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Odpůrci Green Dealu tvrdí, že je nám vnucován Bruselem proti naší vůli. Jenomže Evropská unie usiluje o snižování emisí skleníkových plynů zhruba od přelomu tisíciletí a když jsme do ní v roce 2004 vstupovali, vědomě jsme naskakovali do už rozjetého vlaku. Ostatně hned v prvním roce našeho členství byl spuštěn hlavní nástroj, který měl dekarbonizaci pomáhat, tedy trh s emisními povolenkami.
V roce 2010 přijala Evropská unie směrnici 20-20-20, první závazný cíl na snížení emisí a energetické spotřeby do roku 2020. Schvalovaly ji Evropský parlament a Rada Evropy, složená ze zástupců vlád. Tu českou vedl úřednický premiér Jan Fischer.
Na sklonku roku 2019 byl přijat Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu. Členové EU se v ní zavazují k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Dokument schvalovala kromě europarlamentu také Rada EU. Česko v ní zastupoval tehdejší premiér Andrej Babiš. Ten byl i u toho, když o rok později Rada schvalovala postupný cíl na snížení emisí do roku 2030 o 55 procent.
Babišův spolustraník Richard Brabec pak jako ministr životního prostředí v roce 2021 za Česko odsouhlasil evropský klimatický zákon, který učinil cíle Green Dealu závaznými. Proti se tehdy postavilo pouze Bulharsko.
Nastolený jízdní řád u nás deset let málokdo řešil. Cíl a smysl Green Dealu, tedy uhlíková neutralita v půli století, byl příliš vzdálený, příliš abstraktní.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Potravinářská komora České republiky připravila k blížícím se volbám do Evropského parlamentu rozhovory s experty politických stran na téma zemědělství a potravinářství.
Děkujeme Martinu Hlaváčkovi, Zdeňku Jandejskovi a Michaele Šojdrové za rozhovor. Jejich názory ve formě podcastu najdete zde:
Volby do Evropského parlamentu 2024_Martin Hlaváček_ANO 2011
Volby do Evropského parlamentu 2024_Zdeněk Jandejsek_STAČILO!
Volby do Evropského parlamentu 2024_Michaela Šojdrová_SPOLU
Děkujeme Tomáši Zdechovskému, Luďku Niedermayerovi, Petru Machovi a Mikuláši Peksovi za písemné odpovědi na vybrané otázky.
Mikuláš Peksa_Česká pirátská strana
Jako další jsme oslovili Danuši Nerudovou a Jana Farského z hnutí Starostové a osobnosti pro Evropu, Lubomíra Zaorálka ze Sociální demokracie, Filipa Turka z koalice PŘÍSAHA a MOTORISTÉ a Johannu Nejdlovou ze Strany zelených. Z těchto subjektů do dnešního dne nikdo neodpověděl.
Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. V Evropě volby probíhají od čtvrtka 6. do neděle 9. června 2024, výsledky voleb se tedy nejdříve dozvíme až v neděli v noci. Poslední volební místnost se uzavře v neděli ve 23.00 hodin v Itálii.
Do Evropského parlamentu zasedne 720 nových nebo staronových poslanců. Češi vyberou 21 europoslanců z celkem 30 kandidátek stran, hnutí a koalic.
Každý má k dispozici dva kroužky. Pomocí nich může vyjádřit preferenci pro dané kandidáty. Volič nemusí takto konkrétně podpořit nikoho, pokud chce dát hlas celé kandidátce, do volební urny hodí pouze kandidátní list. Může také kroužkovat jednoho kandidáta. Není ale možné dát více než dva kroužky, v takovém případě by byl platný hlas pouze pro celou kandidátku.
Kvůli neúrodě kakaových bobů v pěstitelských zemích Afriky globálně zdražují potraviny od čokolády přes pudinky, cukrovinky až po některé nápoje. Klimatický jev El Niño způsobuje sušší počasí v Ghaně a na Pobřeží slonoviny, které jsou dvěma největšími světovými producenty kakaových bobů. Dopad na úrodu mohou mít i vyšší teploty a změny v rozložení srážek způsobené změnou klimatu. Důvodem vysoké ceny jsou i finanční spekulace.
„Protože je na trhu menší množství, zvyšuje se cena, kterou si mohou dovolit zaplatit jen Evropa a USA. Očekáváme obecně menší prodeje. Firmy již nemají zásoby kakaa za staré ceny, musí nakupovat za aktuální ceny (zdražení kakaa a kakaové hmoty je minimálně o 100 %) a dochází k postupnému zdražování výrobků,“ vysvětluje Potravinářská komora.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
21. ročníku soutěže o „Mlékárenský výrobek roku“ se letos zúčastnilo 24 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 72 výrobků. Výrobky byly hodnoceny celkem ve 13 soutěžních kategoriích:
V rámci soutěže byly dále vyhlášeny „Novinky roku 2024“.
Hodnocení za účasti 21 nezávislých porotců proběhlo 24. dubna na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale také obchodní rozšířenost na trhu, marketingové aktivity směřované na podporu prodeje a rovněž správnost označování výrobků dle platné potravinové legislativy.
U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, reformulace, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí.
Nejvyšší počet soutěžních výrobků byl ve třech kategoriích jogurtů, výrobci přihlásili také vysoký počet sýrů, které byly rozděleny do celkem šesti kategorií. V letošním roce nebyl zaznamenán žádný mimořádný trend, oceněné byly zejména výrobky s mimořádnou chutí a mezi ochucenými pak výrobky s novými příchutěmi. Opět se objevila řada výrobků s reformulovaným složením, například bez laktózy nebo s vysokým obsahem proteinů a pozornost porotců přitáhly gurmánské speciality.
Výsledky akce „Mlékárenský výrobek roku 2024“ byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu a zemědělské prvovýroby vyhlášeny 30. května na společensko-odborné akci „Oslava mléka“ v zajímavém prostředí Národního zemědělského muzea v Praze, které umocnilo význam této potravinářské události.
Odborníci i veřejnost si takto připomněli Světový den mléka, který se z podnětu Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957 a kterému je od roku 2001 vyhrazen na 1. června. Záštitu nad letošní oslavou převzal ministr zemědělství Mgr. Marek Výborný.
Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy a trofeje za oceněná místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také absolutní vítěz soutěže, a sedm výrobků obdrželo titul „Novinka roku“. Zástupci novinářů vybrali z hodnocených výrobků rovněž tři produkty, kterým předali svoji „Cenu médií“.
V závěru slavnostního ceremoniálu vyhlásil Českomoravský svaz mlékárenský a Sekce pro mléko při Potravinářské komoře České republiky nový ročník soutěže o „Mlékárenský výrobek roku 2025“.
VÝSLEDKY V JEDNOTLIVÝCH SOUTĚŽNÍCH KATEGORIÍCH – oceněné výrobky
|
Kategorie |
|
Výrobky |
Výrobce |
|
Konzumní smetany |
Vítěz |
Smetana 10 % tuku, bez laktózy |
Mlékárna Pragolaktos, a.s. |
|
Zakysané mléčné nápoje |
Vítěz |
Acidofilní mléko z Valašska |
Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o. |
|
Jogurty nízkotučné (do 3 % tuku) |
Vítěz |
Opočenský jogurt broskev a meruňka |
Bohemilk a.s. |
|
Finalisté |
Opočenský jogurt jahoda |
Bohemilk a.s. |
|
|
Super jogurt bílý |
Polabské mlékárny a.s. |
||
|
Jogurty střednětučné (3,0-5,5 % tuku) |
Vítěz |
Olmíci lotus vanilkoví |
Olma a.s. |
|
Finalisté |
Rodinný jogurt borůvka |
AGRO-LA, spol. s r.o. |
|
|
Rodinný jogurt meruňka |
AGRO-LA, spol. s r.o. |
||
|
Jogurty smetanové |
Vítěz |
Smetanový jogurt z Valašska Marlenka – med, kakao, vlašské ořechy |
Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o. |
|
Finalisté |
Smetanový jogurt Florian stracciatella |
Olma a.s. |
|
|
Smetanový jogurt slaný karamel |
Olma a.s. |
||
|
Tvarohové a smetanové krémy |
Vítěz |
Pribináček banánový |
SAVENCIA Fromage & Dairy Czech Republic, a.s. |
|
Mléčné dezerty |
Vítěz |
Salko slaný karamel |
Mlékárna Hlinsko, a.s. |
|
Finalisté |
High Protein Pudding čokoládový |
Olma a.s. |
|
|
Krajanka DeLuXe! Pomeranč – vaječný likér |
Alimpex Food a.s. |
||
|
Čerstvé sýry |
Vítěz |
Lučina nadýchaná se sušenými rajčaty |
SAVENCIA Fromage & Dairy Czech Republic, a.s. |
|
|
Finalista |
Jaroměřické žervé |
Jaroměřická mlékárna, a.s. |
|
Plísňové sýry |
Vítěz |
Jihočeská Niva Premium 70 % |
MADETA a.s. |
|
Sýry s mazem na povrchu |
Vítěz |
Dobrý Václav |
Mlékárna Olešnice a.s. |
|
Sýry polotvrdé |
Vítěz |
Lipánek Zlaťáček |
MADETA a.s. |
|
Finalisté |
Tre Corti s chilli |
Brazzale Moravia a.s. |
|
|
Farmářský uzený sýr |
Moravia Lacto a.s. |
||
|
Tavené sýry |
Vítěz |
Smetanito |
Bel Sýry Česko a.s. |
|
Sýrové speciality |
Vítěz |
Sýráci, sýrové tyčinky |
Mlékárna Olešnice a.s. |
|
|
Finalista |
Štěchovický nález |
VOŠP a SPŠM Kroměříž |
V soutěži o „Novinku roku“ soutěžilo celkem 37 výrobků, ze kterých na toto ocenění dosáhlo celkem 7 nových, inovovaných nebo reformulovaných výrobků.
|
Novinky roku |
Výrobce |
|
|
Vítěz |
Jihočeská Niva Fit 30 % |
Madeta a.s. |
|
Finalisté |
Jihočeská Niva Premium 70 % |
Madeta a.s. |
|
Super jogurt bílý |
Polabské mlékárny, a.s. |
|
|
Super jogurt jahoda |
Polabské mlékárny, a.s. |
|
|
Salko slaný karamel |
Mlékárna Hlinsko, a.s. |
|
|
Smetanový jogurt z Valašska Marlenka med, kakao, vlašské ořechy |
Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o. |
|
|
Král sýrů, lahůdková paprika |
Savencia Fromage & Dairy Czech Republic a.s. |
|
V novinářském hodnocení se do užšího finále ze 72 výrobků probojovaly tyto výrobky:
|
Ceny médií |
Výrobce |
|
|
Vítěz |
Štěchovický nález |
VOŠP a SPŠM Kroměříž |
|
Finalisté |
Dobrý Václav |
Mlékárna Olešnice a.s. |
|
Smetanový jogurt z Valašska Marlenka med, vlašské ořechy |
Mlékárna Valašské Meziříčí spol. s r.o. |
|
30.05.2024
Ing. Jiří Kopáček, CSc. – předseda představenstva
Českomoravský svaz mlékárenský z.s.; This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.; GSM: 602 271 315
České Budějovice 2. června (ČTK) - Výstaviště České Budějovice mělo loni zisk 573.000 korun, předloni skončilo ve ztrátě 7,9 milionu korun. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží meziročně stouply o 22 procent na 103,33 milionu. Vyplývá to z výroční zprávy firmy. Loni investovala firma přes dva miliony korun oproti předloňským 50,61 milionu korun, které si vyžádala tehdejší rekonstrukce tří pavilonů R. V roce 2023 se také v areálu konaly tři nové veletrhy – potravinářský Czech Food Expo, rodinný Summer Park a Urbatech pro města a obce.
Výstaviště zaměstnávalo 34 lidí, o jednoho méně než předloni.
"Rok 2023 byl také ve znamení pokračující rekonstrukce areálu. Na rozdíl od let minulých jsme ovšem pouze dokončovali už dříve započaté investiční akce," uvedl sdělil předseda představenstva výstaviště Mojmír Severin.
Dodal, že firma se snažila vytvořit synergie na podporu projektů Českých Budějovic a Jihočeského kraje. "V této souvislosti bych rád zmínil plán výstavby multifunkční haly pro míčové sporty před Výstavištěm a zprůchodnění areálu s výstavbou lávky přes řeku Vltavu," dodal. Firma také nahradila část venkovního osvětlení v areálu LED technologiemi kvůli úspoře.
Největší výstavou byl 49. ročník zemědělského veletrhu Země živitelka. Během šesti dnů ho navštívilo 111.886 návštěvníků, o 2600 méně než předloni.
Výstava HOBBY pro kutily, zahrádkáře, chovatele a pěstitele dovršila 30 let. Loni se s ní prvně konal nov potravinářský veletrh CZECH FOOD EXPO, kde se prezentovali výrobci a prodejci masných a mléčných výrobků, čokoládovny, pivovary, lihovary nebo vinařství. Během čtyř dnů přišlo 38.189 lidí, meziročně asi o 2000 návštěvníků víc.
Na nový rodinný festival Summer Park přišlo během tří dnů na konci června na 5000 návštěvníků. Mohli si vyzkoušet až 30 sportů. Na festivalu se představily profesionální kluby jako HC Motor České Budějovice nebo SK Dynamo České Budějovice i hobby kluby, které se zabývají sportovní výchovou dětí a mládeže.
Mezi loňskými novinkami byl také třídenní jarní veletrh Urbatech hlavně pro zástupce samospráv, starosty měst a obcí. Veletrh má vytvořit platformu pro výměnu zkušeností, praktických rad a řešení při zajištění správy a údržby měst a obcí, městských společností, zemědělských a lesních celků.
Výstaviště České Budějovice je největší výstavní areál v jižních Čechách o celkové rozloze 25 hektarů, charakteru lesoparku s dvěma vodními plochami. Dominantními stavbami areálu jsou multifunkční pavilon T z roku 2011, multifunkční Národní pavilon Z, který prošel v roce 2021 kompletní rekonstrukcí, zrekonstruovaný pavilon R2 a Rybářská bašta.
jrc sd
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Výstaviště České Budějovice
Nejen v Česku řetězce řeší, zda procentuální slevu na zboží musí vztahovat k nejnižší ceně za posledních 30 dnů. Unijní směrnice ani český zákon o ochraně spotřebitele to totiž výslovně neuvádí, zato pokyny Evropské komise k předpisu ano. Definitivně má věc vyjasnit Soudní dvůr EU na dotaz německého řetězce Aldi.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Portugalsko se dne 05/04/2024 stalo osmou evropskou zemí, která přijala systém Nutri-Score jako národní systém označování výživových hodnot potravin na přední straně obalu. V Portugalsku systém Nutri-Score nahradil několik systémů vyvinutých v posledních letech společnostmi působícími v potravinářském odvětví. Zavedení systému zůstává pro podniky dobrovolné. Systém Nutri-Score vyvinutý ve Francii používá ještě FR, BE, DE, LU, ES, NL a CH. Evropská komise původně zvažovala navrhnout přijetí systému Nutri-Score jako systému značení výživových hodnot na úrovni Evropské Unie v druhé polovině roku 2022, s ohledem na citlivost tématu a nejednotnost členských států ale návrh zatím předložen nebyl, byl odložen naneurčito. Portugalský ministr zemědělství José Manuel Fernandes ale v uplynulém týdnu oznámil, že se Portugalsko rozhodlo implementaci systému Nutri-Score zrušit – zatím není známo, kdy a jakou cestou k tomu dojde. Podle Fernandese ale bylo rozhodnutí předchozí vlády systém zavést nelegální. Systém bývá často kritizován kvůli přílišnému zjednodušování, je podezřelý z toho, že může spotřebitele uvádět v omyl, že některé potraviny jsou zdravější, než ve skutečnosti jsou, a zároveň je kritizován, že znevýhodňuje tradiční a hodnotnější varianty. Italský ministr zemědělství Francesco Lollobrigida rozhodnutí Portugalska přivítal a označil ho za vítězství transparentnosti a ochrany spotřebitele. Podle informací některých evropských médií popularita systému Nutri-Score klesá i v některých dalších zemích, které systém zavedly.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Evropské volby proběhnou v termínu 06-09/06/2024, jejich výsledek ovlivní nejen budoucí složení Evropského parlamentu, ale i složení Evropské komise. Pouhý den po skončení voleb, tedy dne 10/06/2024, budou zahájena vyjednávání o tom, kdo bude zastávat post prezidenta / prezidenty Evropského Parlamentu, Evropské Rady a Evropské komise.
V případě, že by největší evropská politická frakce EPP obhájila pozici nejsilnější evropské frakce, předloží návrh na jmenování současné předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen i pro nadcházející mandát Komise, tedy do roku 2029. Současná prezidentka Evropského parlamentu Roberta Metsola, která rovněž usiluje o další mandát, by měla svolat lídry evropských politických frakcí k jednáním už dne 11/06/2024. Evropská Rada zahájí jednání o novém prezidentovi během neformálního jednání dne 17/06/2024, současný prezident Charles Michel znovu nekandiduje. O pozici by mělo být rozhodnuto během formálního zasedání Evropské Rady ve dnech 27-28/06/2024. Vedoucí představitelé EU se během tohoto jednání plánují dohodnout na všech vrcholných pozicích najednou, přičemž by měli zohlednit rovnováhu mezi jednotlivými politickými skupinami, geografickou rozmanitost a genderovou vyváženost. Na předsedovi Komise se musí 27 lídrů EU shodnout kvalifikovanou většinou, tedy většinou zemí zastupujících většinu obyvatel Evropy, u ostatních postů toto pravidlo neplatí. Na summitu vedoucí představitelé rovněž podepíší strategickou agendu, dokument, na němž se lídři EU každých pět let dohodnou a v němž jsou uvedeny cíle bloku pro nadcházející Evropskou komisi.
Svou roli během těchto vyjednávání sehraje to, zda budou mít tři v současnosti největší politické frakce nadále většinu v Evropském parlamentu, tedy nejméně 361 křesel (s ohledem na skutečnost, že se počet křesel Evropského parlamentu po volbách rozšíří ze 705 na 720). Podle aktuálních prognóz by EPP mohla dosáhnout na 170 křesel (aktuálně má obsazeno 176), S&D na 142 křesel (druhá nejsilnější frakce, aktuálně 139 křesel) a Renew Europe na 76 křesel (třetí nejsilnější frakce, aktuálně 102 křesel). Podle předběžných odhadů výsledků voleb by čtvrtá největší frakce Zelených mohla propadnout ze současných 72 křesel na 42 křesel, pátá největší ECR by naopak mohla posílit ze 69 křesel na 75 křesel (a prakticky tak dorovnat Renew Europe). Mezi nejmenší frakce aktuálně patří I&D (celkem 49 křesel, mohla by ale posílit až na 69) a Levice (49 křesel s možným oslabením na 32). V Evropském parlamentu fungují rovněž nezařazení europoslanci, kteří nepůsobí v žádné ze zmíněných frakcí. Těch je aktuálně 61, po evropských volbách by jejich počet mohl mírně klesnout na 59. Jedná se ale o aktuální odhady, které se každý den mírně mění. Pokud by ale byly současné odhady správné, mohla by se pátá největší ECR dostat na čtvrtou příčku největších frakcí, následovat by ji mohla frakce I&D, Zelení by mohli propadnout až na šesté místo, tedy spolu s Levicí mezi dvě nejmenší politické frakce Evropského parlamentu.
Evropský parlament by svého prezidenta nebo prezidentku, stejně jako všechny viceprezidenty a viceprezidentky a předsedy a předsedkyně jednotlivých výborů měl zvolit během plenárního zasedání ve Štrasburku v týdnu po 15/07/2024 (pravděpodobně 16/07/2024). O všech těchto jménech ale bude v rámci Parlamentu vyjednáváno ihned od okamžiku po ukončení evropských voleb. Předseda nebo předsedkyně Evropské komise bude potřebovat rovněž podporu Evropského parlamentu, toto hlasování by mělo proběhnout po 16/07/2024.
Poté bude zahájen výběr nových eurokomisařů. Během poslední výměny Evropské komise, za předsedkyně Ursuly von der Leyen, měly členské státy za úkol nominovat vždy dva kandidáty na post komisaře – jednoho muže a jednu ženu, aby bylo možné zajistit genderovou rovnost nové Komise. Pokud by byla Ursula von der Leyen potvrzena jako předsedkyně Evropské komise i pro nadcházejících pět let, očekává se, že k procesu přistoupí podobně. Vybraní kandidáti (za finální výběr zodpovídá předseda nebo předsedkyně Komise) poté ještě musí projít takzvaným grilováním v Evropském parlamentu.
Nový prezident Evropské Rady musí být potvrzen pouze členskými státy, Evropský parlament v jeho jmenování nehraje roli. Úřadu by se nový prezident nebo prezidentka měl/a ujmout od 01/12/2024. Po tomto datu budou Evropské instituce kompletní a plně připraveny pokračovat v práci.
Jednou z klíčových otázek nejen pro samotné evropské volby, ale i pro vyjednávání po evropských volbách, bude kromě obchodu, obrany nebo rozpočtu také zemědělská politika. Reforma současné Společné zemědělské politiky bude na pořadu dne hned od začátku nového mandátu evropských institucí (legislativní návrh by Evropská komise mohla předložit už v polovině roku 2025), stejně jako vyjednávání o unijním rozpočtu na období 2028-2035. Hned na začátku mandátu by také měl být dokončen Strategický dialog o budoucnosti zemědělství a potravinářství, který by měl stanovovat zemědělsko-potravinářskou vizi pro budoucí roky. Prezident FNSEA, největší francouzské zemědělské organizace, v tomto kontextu uvedl, že by potravinová suverenita měla být v popředí politické debaty, přičemž budoucí komisař pro zemědělství by měla být výrazná a silná osobnost. Nový komisař pro zemědělství a rozvoj venkova by podle FNSEA měl mít stejné pravomoci a vliv, jaký měl bývalý výkonný místopředseda Evropské komise Franz Timmermans – komisař nebo komisařka by tedy měl/a být rovněž místopředsedou nebo místopředsedkyní Komise.
Více informací zde, zde a zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Ve čtvrtek 30.5.2024 v pořadu České televize Máte slovo vystoupila i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Dalšími hosty byli JIndřich Fialka, vrchní ředitel sekce Potravinářství Ministerstva zemědělství, Martin Pýcha předseda Zemědělského svazu ČR a ekonom Lukáš Kovanda. Obchodní řetězce i další zástupci maloobchodu tentokrát účast v pořadu odmítli. Mimo jiné paní prezidentka zmínila nebezpečí privátních značek, protože pro spotřebitele je potom těžší zjistit, kdo konkrétní výrobek vlastně vyrobil.
"Cílem privátních značek je potlačit logo, značku, abychom si nekupovali značkové výrobky, ale výrobky, označené privátní značkou toho řetězce, aby bylo snadnější dotalčit toho dodavatele k nižším cenám, protože ho snadněji vyměním. Přece jen hůř se vyměňuje máslo od konkrétního producenta, od kterého jste zvyklí máslo kupovat, než když je to privátní značka a vyrábí to pokaždé někdo jiný," řekl v pořadu Martin Pýcha.
Srdečně Vás zveme na mezinárodní veletrhy HKTDC Food Expo PRO a HKTDC Hong Kong International Tea Fair, které se budou konat na Hong Kong Convention and Exhibition Centre od 15. – 17. srpna 2024, z toho první dva dny jsou obchodní.
Ilustrační foto: pixabay
Řecký europoslanec Dimitrios Papadimoulis (Levice) vznesl v uplynulých týdnech písemný dotaz Evropské komisi zaměřený na praktiku zvanou „shrinkflation“ (pojem je občas překládán jako „smrskflace“) – tedy praktiku, kdy potravinářské společnosti zmenšují balení, aby nemusely zdražovat. Papadimoulis požádal Evropskou komisi o informace o tom, jak s touto praktikou, která narostla na významu po roce 2022, bojuje, případně jaká opatření hodlá přijmout. Řecký europoslanec ve svém dotazu rovněž upozornil na to, že shrinkflation se projevuje v době, kdy evropští spotřebitelé čelí růstu životních nákladů. Eurokomisařka Věra Jourová (komisařka pro hodnoty a transparentnost) v písemné odpovědi odkázala na platné právní předpisy o nekalých obchodních praktikách a o informacích o potravinách poskytovaných spotřebitelům a uvedla, že Evropská komise žádný další právní předpis zaměřený na problematiku shrinkflation předložit neplánuje. Podle Jourové je v kompetenci členských států situaci řešit. Příkladem může být Francie, kde tamní vláda nařídila supermarketům, aby spotřebitele informovaly o potravinách, u kterých došlo k tomuto „smršťování“. Podle evropské spotřebitelské organizace BEUC by příklad Francie měla následovat celá EU, zakázána by rovněž měla být praktika „skimpflation“, tedy praxe nahrazování kvalitních složek potravin levnějšími.
Více informací zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Iustrační foto: pixabay
