Jarní deště prospěly španělským olivovým hájům, kde se nyní rýsuje vydařená úroda. A úspěšná sklizeň v zemi produkující nejvíce olivového oleje na světě přináší také pokles cen. V obchodech by mohl být znát až příští rok.

Sucho a tropické teploty v posledních letech způsobily špatnou úrodu oliv a tím pádem také vysoké ceny olivového oleje. Vyhlídky pro zbytek letoška a příští rok však vypadají nadějně - očekává se dobrá úroda, a ceny olivového oleje tím pádem klesají.

„Španělským hájům prospěly jarní deště, a rýsuje se proto vydařená úroda. Je nutné poznamenat, že Španělsko dodává do států Evropské unie 70 procent z veškerého objemu olivového oleje na evropském trhu, a bude tedy určitě promlouvat do cen. Zákazník by cenový rozdíl mohl pocítit až po Novém roce, kdy se na trhu objeví nově zpracovaná úroda,“ vysvětluje tiskový mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Více tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-cena-olivoveho-oleje-klesa-v-obchodech-se-to-ukaze-po-novem-roce-264810

Školáci mají dostávat ovoce, zeleninu a mléko na podporu zdravého stravování ve třídách nikoli od září, ale až od listopadu, navrhuje ministerstvo zemědělství. Důvodem je, že rozpočet na program zůstal ve výši 300 milionů korun, zatímco ceny potravin rostou. Navíc se nově do škol povinně mají dodávat i biopotraviny.

Potravinářská komora ČR změnu kritizuje kvůli tomu, že se nenašly peníze na navýšení programu. „Finanční rozpočet na projekt se v posledních letech neustále snižuje, což by podle nás mělo být spíše naopak. Děti by měly mít pravidelný příjem mléka, nikoliv jen jeho sporadické dodávky,“ řekl MF DNES mluvčí komory Marek Zemánek.

Mléko je podle něj pro děti základním zdrojem vápníku a vitaminu D. „Důležitý je i příjem bílkovin, kterých děti teď moc nemají. Když slýcháme od pedagogů, že děti mají i třikrát týdně rohlík s čokoládovou pomazánkou, nelze to považovat za úplně výživově vyvážené,“ dodal Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-skoly-dotace-zemedelstvi-mleko.A241114_150108_ekonomika_drh

Ceny másla v českých obchodech lámou rekordy. Zejména v době, kdy lidé nakupují na vánoční pečení, se to nesetkává s pochopením. O drahém másle, které běžně stojí 70 korun, se už mluvilo i na vládě. Podle ministra zemědělství a předsedy KDU-ČSL Marka Výborného vinu nenesou producenti, ale obchodníci. „Cena másla ale roste v celé Evropě, zvýšení v Česku je srovnatelné s ostatními trhy,“ reaguje pro Český rozhlas Plus prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více najdete tady: https://plus.rozhlas.cz/rekordni-ceny-masla-tuk-neni-haji-se-potravinari-kdyby-babis-rekl-muze-zlevnit-9353928

Evropský projekt D4PACK, spolufinancovaný programem Interreg Střední Evropa, představil výsledky své studie o výzvách v oblasti balení, kterým čelí zemědělsko-potravinářský sektor, se zvláštním zaměřením na odvětví masa, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny. Studie, provedená ve čtyřech pilotních zemích -- Itálii, Slovinsku, Maďarsku a České republice -- odhaluje komplexní situaci technických potřeb a technologické dostupnosti pro implementaci udržitelných a inovativních obalových řešení.

Analýza zahrnovala přibližně čtyřicet malých a středních podniků a identifikovala potřeby zemědělsko-potravinářských společností vzhledem k obalům nové generace, pochopila nejčastěji používaná obalová řešení, mechanismy rozhodování a kritéria, která za nimi stojí, a získala přehled o povědomí o obalových řešeních nové generace.

Hlavním závěrem studie, představené na nedávné online akci organizované klastrem Innoskart Digital, je, že ačkoli je průmysl ochoten přejít na udržitelnější obaly, stále existují významné překážky. Mezi ně patří výzvy v udržování kvality a bezpečnosti produktů, prodlužování trvanlivosti a efektivní správě obalů, to vše při splnění stále přísnějších regulačních požadavků.

Masný průmysl se silně spoléhá na technologie balení v modifikované atmosféře (MAP) a vakuové balení, které nahrazují kyslík plyny jako oxid uhličitý nebo dusík. Tato řešení pomáhají zpomalit růst bakterií a zachovat čerstvost a chuť během přepravy. Přetrvávají však výzvy, jako je potřeba snížit používání plastů a najít obalové materiály, které jsou v souladu s cíli udržitelnosti, aniž by byla ohrožena bezpečnost produktů.

U mléčných výrobků je kritická bezpečnost potravin a přepravy, zejména při dodávkách do regionů s méně spolehlivou infrastrukturou chladícího řetězce, jako je severní Afrika. Obaly musí nejen zachovat integritu produktu, ale také být odolné proti neoprávněné manipulaci, prodloužit trvanlivost a být snadno manipulovatelné. Společnosti také zkoumají nové materiály, jako jsou recyklovatelné polykarbonátové misky, při práci na snížení hmotnosti plastových obalů.

V sektoru ovoce a zeleniny je zásadní udržet čerstvost pomocí správného větrání. Obalové materiály musí zabránit hnilobě tím, že umožní produktům "dýchat" skrz perforace. Kromě bezpečnosti potravin se společnosti zabývají potřebou obalů, které vydrží dlouhé tranzitní časy a současně splňují poptávku po udržitelnějších řešeních. Přetrvávající výzvou je vyvážit náklady, efektivitu materiálů a integritu obalů tak, aby splňovaly jak očekávání spotřebitelů, tak regulační standardy.

Existuje mnoho společných výzev pro všechna odvětví směrem k udržitelnému přechodu. Za prvé, mnoho společností se potýká s vysokými náklady na udržitelné materiály; za druhé, dostupná řešení často nejsou plně optimalizována pro jejich specifické potřeby. Za třetí, předpisy a právní překážky, nalezení spolehlivých dodavatelů udržitelných obalových materiálů, které splňují jak kvalitativní, tak regulační standardy, je další výzvou identifikovanou vedoucími představiteli průmyslu.

Během prezentace výsledků se šest společností podělilo o své zkušenosti s řízením obalů, přechodem k ekologičtějším volbám a výzvami, kterým je třeba čelit.

B&B FRUTTA S.r.l. z Itálie hovořila o balení jablek určených k dodání do celého světa, AGROMERKUR ze Slovinska představil způsob využití monomerních materiálů, SEACON Ltd. z Maďarska ukázal nový rozměr elektronických etiket, ISAP PACKAGING FLO Group z Itálie popsal recyklovatelné balení ekologických jogurtových kelímků a materiálů, DS SMITH ze Slovinska zdůraznil implementaci kartonu v masném potravinářském sektoru a SYBA Czech Packaging Institute z České republiky ilustroval využití nové generace obalů v potravinářském průmyslu České republiky.

D4PACK je evropský projekt financovaný programem Interreg Střední Evropa, zaměřený na identifikaci inovativních řešení pro udržitelné balení potravin.

Bude mít rozpočet téměř dva miliony eur na studium metody pro výběr nejlepších obalů pro potravinářské malé a střední podniky z hlediska udržitelnosti.

Do projektu je zapojeno 8 partnerů z pěti evropských zemí: Cevi Srl, společnost Confindustria Verona, Lukasiewicz Research Network -- Lódz Institute of Technology, Campden BRI Hungary Ltd, Hospodářská komora Slovinska -- Komora zemědělských a potravinářských podniků, Ekonomická univerzita v Krakově, Innoskart Business Development Nonprofit Ltd, PROMA-PACK Ltd, Potravinářská komora České republiky.

D4PACK je kolaborativní projekt trvající dva a půl roku, který si klade za cíl podpořit potravinářské malé a střední podniky v přechodu k udržitelným obalovým řešením prostřednictvím vývoje nadnárodní služby přenosu technologií (TTS) pro hodnocení dopadu obalů nové generace.

O aktuálních cenách potravin diskutovala v pořadu "Co na to vaše peněženka" na CNN Prima News prezidentka Dana Večeřová s místopředsedou zemědělského výboru PS PČR Petrem Bendlem.

Video si lze pustit tady: https://cnn.iprima.cz/porady/co-na-to-vase-penezenka/co-na-to-vase-penezenka-14-11-v-17-55

Europoslanci schválili odklad platnosti unijního nařízení o odlesňování, které má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy kdekoli na světě. Posunutí platnosti o jeden rok navrhla Evropská komise po kritice ze strany firem i některých členských států. Odklad požadovala také Česká republika.

Norma měla původně začít platit na konci letošního roku, platnost se nyní odkládá až na konec příštího. Odpůrci poukazovali zejména na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle mnoha firem norma rovněž přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin.

Hlasování v Evropském parlamentu v Bruselu doprovázely problémy s hlasovacími zařízeními, někteří z europoslanců se tak museli přesouvat na jiná místa k sezení v sále, aby mohli hlasovat a celý proces se prodlužoval.

Potravinářská komora ČR pak uvedla, že nešlo ještě o finální hlasování o odkladu. „Přestože europoslanci dnes schválili 12měsíční odklad, bohužel k původnímu návrhu Evropské komise připojili pozměňovací návrhy, což znamená, že novela nevstoupí v platnost okamžitě a není zřejmé, jestli se odklad účinnosti podaří schválit včas,“ napsal iDNES.cz mluvčí komory Marek Zemánek.

Parlament tak bude muset jednat s Evropskou komisí a Radou, aby došlo k přijetí pozměňovacích návrhů. „Dokud nebudou uzavřena jednání, zůstává původní termín (30. prosince 2024), od kdy musejí firmy plnit povinnosti, zejména provádět náležitou péči a vydávat příslušná prohlášení,“ dodal.

Více tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/odlesnovani-odklad-eu-soja-kava-kakao-dovoz.A241114_121451_ekonomika_ven

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se bude znovu zabývat cenami másla, výsledky představí na jaře, řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci jeho předseda Petr Mlsna. Podnět k šetření dal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. K ceně másla se ve čtvrtek vyjádřil i premiér Petr Fiala. Podle jeho názoru cenu ovlivňují oligopoly. Dodal však, že stát ji regulovat nehodlá.

„Potravinářská komora nemá obavy z dalšího sektorového šetření u másla. Dobře víme, že problém není na straně výrobců. Většinu nákladů jednoznačně nesou zpracovatelé,“ uvedl v reakci mluvčí komory Marek Zemánek. Podle něj skoro 70 procent ceny másla tvoří cena základních vstupních surovin, tedy mléka a tuku.

Ceny másla jsou velkým tématem už od začátku podzimu. Tehdy uvedli zástupci Českomoravského svazu mlékárenského, že v létě bylo v mléku méně tuku, protože skot kvůli výkyvům teplot méně žral. Na konci září tak již 250 gramů mléčného tuku stálo 70 korun bez akce. Ceny mezitím ale stále rostou. V říjnu pak podle údajů společnosti Česká distribuční, která analyzuje slevové letáky, meziročně zdražilo o 43 procent i v promocích, běžná kostka másla tak stála 52 korun.

Článek je k dispozice zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/maslo-potraviny-ceny-obchod.A241114_115404_ekonomika_drh

Školáci mají dostávat ovoce, zeleninu a mléko na podporu zdravého stravování ve třídách nikoli od září, ale až od listopadu, navrhuje ministerstvo zemědělství. Důvodem je to, že rozpočet na program zůstal ve výši 300 milionů korun, zatímco ceny potravin rostou. Navíc se nově do škol povinně mají dodávat i biopotraviny.

Půlka peněz jde na mléčné projekty, půlka na ovoce a zeleninu. Sedm patnáctin projektu hradí Česko, zbytek Evropská unie.

Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka je vynechání prvních dvou školních měsíců částečně na škodu, protože se školákům v rámci programu nebude moci dostat prakticky jiné české čerstvé ovoce než jablka. O švestky kvůli posunu přijdou. Na druhou stranu uznává, že kdyby se zkrátilo období z druhé strany, nejspíš by nedošlo třeba na jahody.

Potravinářská komora ČR změnu kritizuje kvůli tomu, že se nenašly peníze na navýšení programu. „Finanční rozpočet na projekt se v posledních letech neustále snižuje, což by podle nás mělo být spíše naopak. Děti by měly mít pravidelný příjem mléka, nikoliv jen jeho sporadické dodávky,“ řekl MF DNES mluvčí komory Marek Zemánek.

Mléko je podle něj pro děti základním zdrojem vápníku a vitaminu D. „Důležitý je i příjem bílkovin, kterých děti teď moc nemají. Když slýcháme od pedagogů, že děti mají i třikrát týdně rohlík s čokoládovou pomazánkou, nelze to považovat za úplně výživově vyvážené,“ dodal Zemánek. 

Více v dnešním deníku MF Dnes

Kvůli protestům francouzských a belgických zemědělců se dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým sdružením volného obchodu Mercosurem možná odloží. Nejspíš ale ne nadlouho.

Smlouva má pomoci evropským exportérům, zejména těm z oblasti průmyslu, naopak chovatelé skotu se obávají levnější konkurence. Pokud totiž členské státy Unie dohodu schválí, padnou dovozní a vývozní cla na obou stranách a zjednoduší se podmínky obchodu. České ministerstvo zemědělství dohodu podporuje.

Potravinářská komora má pak k dohodě neutrální stanovisko. „Na jedné straně podporujeme mezinárodní obchod, zároveň ale prosazujeme, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci,“ popsal mluvčí komory Marek Zemánek. Problémem pak podle něj jsou i tzv. plovoucí jatka. „Kde se zvířata porážejí na zaoceánských lodích. To je naprosto v rozporu s evropskými představami o životní pohodě zvířat,“ uzavřel.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-obchod-potraviny-hovezi-mercosur.A241113_171359_ekonomika_drh

Cena másla dosáhla letos na podzim historicky nejvyšších hodnot. A protože jde o jednu z klíčových surovin při pečení vánočního cukroví, vývoj jeho ceny je pochopitelně zdrojem obav spotřebitelů.

Za hlavní důvod jeho zdražování je obvykle označován nižší obsah tuku v mléce, které produkuje skot v průběhu letních měsíců. To je nepochybně jedna z příčin i v současné době, kdy tučnost mléka postupně zase roste, neboť máslo se na pulty obchodů dostává s určitým časovým posunem od doby vlastního výkupu mléka.

U obsahu tuku je však nutné se zastavit. Jednak se v průběhu letošního léta snížil o ještě pár desetin více, než tomu bylo v minulosti. Také je třeba dodat, že produkce mléka v ČR je postavena především na vysoké užitkovosti dojnic (množství nadojeného mléka), v níž patří naše země ke světové i evropské špičce. Daní za to je ale obecně nižší obsah tuku v mléce, než v jiných zemích a u jiných plemen, protože v ČR je hojně chovaný holštýnský skot.

Stále rostoucí nákladovou položkou je rovněž růst ceny lidské práce, spíše v potravinářství než v zemědělství, což je ale reakce producentů potravin na mzdovou konkurenci jiných oborů. Vzhledem k tomu, že asi všichni spotřebitelé v ČR mají zájem na tom, aby byly naše potraviny kvalitní, lze takové chování výrobců potravin pochopit.

Potravináři v ČR přitom, a hodně se to projevuje právě v mlékárenství, vyvíjejí stále nové a zdravější varianty svých výrobků, ať již je to snižování obsahu cukru nebo soli, nebo takzvaná fortifikace produktů, což je obohacování výrobků o pro člověka pozitivní složky. To vše ovšem také něco stojí.

Ne každý navíc sleduje dlouhodobý vývoj cen mléka přímo od zemědělců. Ty rostou, byť velmi neznatelně, již 13 měsíců v řadě (od podzimu roku 2023), a to kumulativně zvýšilo cenu základní suroviny pro výrobu másla a dalších produktů o více než 1,50 koruny. Vzhledem k tomu, že k výrobě kilogramu másla je zapotřebí něco přes 20 litrů mléka, zvyšuje samotný růst cen suroviny výslednou cenu o více než 30 korun.

Více najdete v týdeníku Květy (46/2024)

Tuky a oleje patří k nejdiskutovanějším surovinám v oblasti výživy. Často se o nich hovoří jako o klíčových prvcích pro naše zdraví i chuťový prožitek – jedny bývají stavěny na pomyslný piedestal „super potravin“, jiné naopak démonizovány jako nebezpečné zdroje civilizačních onemocnění. Skutečnost je ovšem, jako obvykle, o něco složitější.

Tuky mají v naší stravě nezastupitelnou roli a dokáží propůjčit i prostým jídlům nezapomenutelnou chuť. Stačí si vzpomenout na křehký máslový croissant ke snídani či na večerní salát ochucený několika kapkami olivového oleje.

Ačkoli si tuky nesou jistou kontroverzi, nejsou naším nepřítelem. Záleží totiž především na tom, jaké tuky vybíráme a jaké množství jich do jídelníčku zařadíme. Pokud to uděláme uvážlivě, odmění nás nejen přívalem kvalitní energie, ale také lepší vstřebatelností důležitých vitamínů, podporou hormonální rovnováhy a v neposlední řadě jedinečnými chuťovými zážitky. Nabídka na trhu je obrovská a může se zdát matoucí – máme sáhnout po másle, nebo je zdravější rostlinná alternativa? Je řepkový olej skutečně tak univerzální, jak se tvrdí? A co oblíbený kokosový olej, je opravdu zázrakem, nebo se k němu máme stavět zdrženlivě?

Pojďme společně prozkoumat svět tuků a olejů, podívat se na jejich vliv na naše zdraví, správné použití v kuchyni a možnosti, jak si jejich plnou, bohatou chuť co nejlépe vychutnat.

Jak veřejnost vnímá obsah nasycených mastných kyselin?

Naše spotřebitelské chování je přitom silně ovlivněno nejen cenou a dostupností, ale také reklamou, marketingovými tvrzeními či obecně rozšířenými mýty o tom, co je pro naše zdraví prospěšné a co ne. Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit, do jaké míry se spotřebitelé orientují v obsahu nasycených a nenasycených mastných kyselinách v tucích. Průzkum probíhal v letech 2022 až 2024.

Z výsledků průzkumu v roce 2024 vyplývá, že živočišné tuky, tedy máslo a sádlo, veřejnost vnímá jako nejbohatší na nasycené mastné kyseliny. Naopak rostlinné oleje byly obecně považovány za méně nasycené, s panenským olivovým olejem na samotném konci pomyslného žebříčku. Pozoruhodná je přitom pozice kokosového oleje uprostřed žebříčku, přestože je reálně velmi bohatý na nasycené mastné.

Jak by to mělo vypadat správné srovnání?

Z nutričního hlediska je nezbytné posuzovat oleje a tuky podle jejich složení a doporučení odborníků. Kokosový olej má ve skutečnosti velmi vysoký obsah nasycených mastných kyselin, srovnatelný či dokonce vyšší než mnohé živočišné tuky. Řepkový olej naopak vyniká vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin a jeho skutečné nutriční přednosti jsou ještě významnější, než jak ho vnímají spotřebitelé.

Mastné kyseliny jaké vlastně máme

Ty nejčastěji zmiňované jsou většinou „nasycené“ a „nenasycené“ mastné kyseliny. Mastné kyseliny tvoří základ tuků a olejů, a přestože občas mají špatnou pověst, bez nich bychom vůbec nemohli fungovat. Nasycené mastné kyseliny se vyskytují především v živočišných tucích a zvyšují hladinu tzv. „špatného“ (LDL) cholesterolu, a tím mohou zvyšovat riziko rozvoje obezity, případně kardiovaskulárních onemocnění. Naproti tomu nenasycené mastné kyseliny jsou především součástí rostlinných olejů a nemají tak velikou schopnost ukládat se do tukových zásob. Mezi nenasycené mastné kyseliny patří také velmi populární omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny bychom měli čerpat především z ryb, omega-6 zase nejlépe získáme ze semen, ořechů a dalších rostlinných zdrojů.

Řepkový olej: Hvězda lokální kuchyně

Řepka, druhá nejdůležitější olejnina pro výrobu jedlých olejů na světě, je v našich končinách velmi dobře známá. Za studena lisovaný řepkový olej si uchovává cenné nutriční vlastnosti a stále častěji se stává favoritem českých kuchyní. Unikátní poměr omega-6 a omega-3 mastných kyselin a přítomnost bioaktivních látek, jako jsou tokoferoly a polyfenoly, z něj dělají skutečnou výživovou „hvězdu“. V kuchyni exceluje svou univerzálností – skvěle se hodí na smažení, pečení, ale i do salátů, kde nechává vyniknout hlavní suroviny. Jeho jemná chuť nikdy nepotlačí chuť ostatních ingrediencí, naopak je harmonicky doplní.

Kokosový olej: Exotický zážitek s výzvami

Kokosový olej je pro mnohé symbolem tropické exotiky a jeho vůně dokáže probudit chuťové pohárky k životu, zejména v dezertech a asijských specialitách. Důvod k opatrnosti? Vysoký podíl nasycených mastných kyselin, který vyžaduje střídmé používání. To ovšem neznamená, že byste kokosový olej měli zcela vypustit. Naopak – jeho vysoká tepelná stabilita a osobitá chuť mohou být perfektní pro občasné dochucení dezertů nebo pro dodání exotického nádechu vybraným jídlům. Jde však spíše o doplněk než o každodenní základ.

Hledejte rovnováhu a nechte se vést fantazií

Pokud jde o tuky, není cílem se jich zcela zbavit. Naopak – tuky jsou skvělým zdrojem energie a tělo je potřebuje pro své normální fungování. Neexistuje jeden jediný olej či tuk, který by vyhovoval všem situacím. Základem je pestrost a rovnováha. Experimentujte, objevujte nové chutě, střídejte různé typy tuků, sáhněte po lokálních produktech. Tím váš jídelníček získá na rozmanitosti, bude lahodnější, zdravější. Ať už se nakonec rozhodnete pro řepkový olej, máslo, olivový olej či jinou variantu, pamatujte, že tuky a oleje nejsou jen nezbytnou složkou výživy. Mohou se stát klíčem k objevování nových gastronomických zážitků, které vám přinesou radost a potěšení na talíři. A tak až si příště budete kupovat olivový olej nebo chroupat ořechy u večerního filmu, vzpomeňte si, že mastné kyseliny nejsou jen složitě znějící chemické sloučeniny. Ve skutečnosti jsou každodenními parťáky, kteří nám pomáhají žít plnohodnotný a vyvážený život.

Text vznikl v rámci projektu č. QK22010135 Nové trvale udržitelné způsoby zpracování a využití tuzemských olejnin z „Programu aplikovaného výzkumu Ministerstva zemědělství období 2017-2025:ZEMĚ“

Dovozy potravin mnohonásobně zvyšují uhlíkovou stopu, vyplývá z nové studie, kterou si nechal vypracovat Zemědělský svaz ČR. Například v případě importu vepřového ze Španělska je stopa až devítinásobná ve srovnání s dodávkami tuzemských farmářů.

Jedním z hlavních důvodů vyšších dovozů je takzvaný potravinový kolotoč. Například české mléko vyvezeme do Německa, kde z něj vyrobí sýr, který putuje zpět k nám. Tento nešvar trápí agrární sektor dlouhé roky.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/zemedelci-upozornili-na-uhlikovou-stopu-dovozu-muzeme-usetrit-emise-za-vetsi-mesto-tvrdi-453309

V úterý večer praskal sál Městského kulturního střediska Beseda v Moravských Budějovicích ve švech. Hosté se sem sešli na debatu Deníku s prezidentem republiky Petrem Pavlem. Občané se hlavy státu ptali třeba na oblíbenou taneční soutěž StarDance, ale také na vážnější témata – umělou inteligenci, energetiku a také na zelenou politiku Evropské unie, takzvaný Green Deal.

Jen evropská snaha o přechod k ekologičtější společnosti v globálu ale podle prezidenta nepomůže. Evropská unie by proto měla vyvážit, aby nástroje zelené politiky zároveň nezničily konkurenceschopnost kontinentu. „Zůstaneme-li v tom sami, planetu nezachráníme, ale poškodíme sami sebe, ne-li zničíme. Pokud nezůstaneme konkurenceschopní, budeme slábnout a chřadnout,“ zhodnotil prezident Pavel.

Evropská unie by podle něj měla jít příkladem Číně, Rusku a Spojeným státům, ale neměla by dělat nic, co ji povede do ekonomické záhuby. „Musíme to držet v rovnováze,“ zmínil.

Celý článek: https://www.denik.cz/z_domova/trump-pristup-eu-k-zelene-politice-zmeni-mysli-si-prezident-pavel-20241130.html

V posledních týdnech zdražuje celá řada potravin. Symbolem zvyšujících se cen se stalo máslo. Najdou se však i výjimky. Například cena cukru je o 40 procent nižší než loni. Může za to především zvýšený dovoz levného cukru z Ukrajiny do Evropské unie. Jeho nízkým cenám se následně musely přizpůsobit i české cukrovary.

Teď je však situace právě opačná. Cena cukru od začátku roku klesá. V říjnu stálo kilo v průměru necelých 23 korun. Ale pozor – Vánoce se blíží a právě cukr je jeden ze slevových taháků. Proto se dá nyní kilové balení sehnat třeba i za 11 korun a 45 haléřů. Spotřebitel jásá, výrobci naříkají.

„Výkupní ceny v současné době nepokrývají náklady a je nutné upozornit na to, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Cukrovary navíc bojují se silným konkurentem. „Dovozy cukru z Ukrajiny mají za důsledek výrazný pokles cen v regionu střední a východní Evropy, a to až o 40 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS mluvčí skupiny Tereos TTD Jakub Hradiský.

Čtěte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/583056-za-drahe-maslo-mohou-kravy-zjistili-odbornici

Ceny másla vyletěly v Česku do rekordních výšin. V říjnu čtvrtkilogramová kostka vyšla v obchodech podle oficiálních statistik v průměru na 59 korun. Běžně je však k mání i za více než 70 korun. Ke zlevnění podle expertů dojde nejspíš až poté, co domácnosti napečou vánoční cukroví.

Agrární analytik Petr Havel podotkl, že máslo teď mnoho obchodníků nabízí v rámci slev, takže spotřebitelé ho mohou nakoupit levněji, než ukazují statistiky. Místo až 70 korun za čtvrtku tak mohou zaplatit i méně než padesátikorunu.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy máslo v Česku zdražuje nejvíc v celé EU, například dvanáctkrát rychleji než třeba v Maďarsku. Za hlavní původce zdražení přitom označil obchodní řetězce. „Dvě největší skupiny, obě německé, ovládají přes polovinu českého trhu, šponují ceny více, než by bylo nutné a než by odpovídalo reálné tržní situaci,“ tvrdí.

Že mají hlouběji do peněženky, pociťují všichni. Podle dat Českého statistického úřadu byla říjnová inflace meziročně 2,8 %. Dražší bylo hlavně bydlení, ale činily se i některé potraviny. Mezi nimi nejvýrazněji... máslo! To za rok zdražilo o neskutečných 71 korun za kilo. Proč? A kdo za to může?

S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí Zemánek a podotýká, že problém je i to, že se prý celý evropský trh potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.

Pro více informací čtěte zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/799178/velke-srovnani-cen-potravin-kdo-ma-superdrahe-maslo-na-hlave.html

Že mají hlouběji do peněženky, pociťují všichni Češi. Podle dat Českého statistického úřadu byla říjnová inflace meziročně 2,8 %, a stoupla tak ze zářijových 2,6 %. Dražší bylo zejména bydlení, ale činily se i některé potraviny. Mezi nimi nejvýrazněji máslo, které za rok zdražilo o 71 korun. Proč je tak drahé a co další potraviny? A kdo za to může? To zjišťoval deník Aha!.

S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí a podotýká, že problém je i to, že celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.

Více zde: https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/219273/velke-srovnani-cen-potravin-kdo-ma-maslo-hlave.html

Prezidentka Dana Večeřová byla hostem pořadu 90′ ČT24. Tématem diskuze byly ceny másla.

Celý pořad můžete zhlédnout tady: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058131111/

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s ministrem vyjádřila i Potravinářská komora ČR.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora ČR v pondělní tiskové zprávě poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o 15 procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu, zatímco v lednu ji nakupovali za 60 korun za kilogram, nyní stojí i přes 100 korun.

Více čtěte na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/drahe-maslo_2411111628_ttr

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/mlekarny-za-zdrazeni-masla-nemohou-tvrdi-potravinari-355217

Vejce v Česku zdražují kvůli celoevropskému nedostatku nosnic, přestavbám klecových chovů a výskytu ptačí chřipky, uvedla v pondělí Českomoravská drůbežářská unie. Předsedkyně unie Gabriela Dlouhá očekává i další zdražení, zejména po roce 2027, do kdy musí chovatelé předělat klecové chovy na alternativní.

"Vejce z klecových chovů se nebudou moci od roku 2027 v ČR produkovat, ale dovážet a prodávat je budou moci řetězce i nadále. V Česku tak jde o absurdní stav přitažený za vlasy," uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Velké obchodní řetězce se již dříve zavázaly k tomu, že přestanou vejce z klecových chovů prodávat v roce 2025. Zemánek ale tvrdí, že je řetězce budou zřejmě dovážet i nadále. "Protože vajec z neklecových chovů není v Evropě dostatek," podotkl.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/za-drazsi-vejce-muze-malo-slepic-prestavby-klecovych-chovu-i/r~fd5ae24aa02011efbf960cc47ab5f122/

Ceny másla v tuzemských obchodech stoupají již několik měsíců v řadě, přičemž výrazněji podražilo v září a říjnu. Čtvrtkilové balení stojí podle statistiků už zhruba sedmdesát korun. Podobný trend se však před koncem roku a vánočními svátky objevuje pravidelně.

Čeští výrobci zdražují více než konkurence ze západní Evropy

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je 70 procent zdražování dáno vnějšími vlivy. „Ale vidíme, že čeští výrobci zkoušejí zdražovat ještě trochu více než jejich západoevropská konkurence“.

Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek uvedl, že „pomyslné máslo na hlavě“ mají obchodní řetězce. „Když se podíváme na spotřebitelské ceny, tak ty rostly výrazně více než ceny průmyslových výrobců.“

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/snad-tu-bude-nejake-v-akci-maslo-zdrazuje-uz-nekolik-mesicu-355198

„Není pro mě překvapením, že je máslo na regále za 80 korun,“ říká šéf tuzemských mlékáren skupiny Lactalis Michal Brada. Dodává, že strmý vzestup cen ještě neskončil.

Klesající tučnost mléka, rostoucí poptávka, teplé počasí. K důvodům, které zdražují smetanu, ale i máslo, přidává ředitel skupiny Lactalis CZ Michal Brada ještě jeden, o němž se moc nemluví - nemoc modrého jazyka.

Horečka, která se rozšířila z Francie do Německa a zasáhla už i některé chovy v České republice, je podle něj hlavní element, který zahýbal s cenami másla a smetany na pultech. Dojivost skotu kvůli virové nákaze klesá o deset procent. A i proto ceny rostou.

Celý rozhovor najdete tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-maslo-jeste-zdrazi-muze-za-to-i-nemoc-modreho-jazyka-263989

Šest let staré sliby supermarketů o tom, že od roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů, se nyní ukazují jako neuskutečnitelné. I kdyby své sliby chtěly splnit, většina nemůže. Varování drůbežářů se naplnila a vajec z alternativních chovů zatím na trhu není dost. Ceny navíc pomalu, ale jistě rostou a zřejmě jen tak nepřestanou. Hlavními důvody jsou výdaje drůbežářů na přestavby, nedostatek vajec v Evropské unii i ptačí chřipka.

Je nutné říct, že i kdyby řetězce své původní závazky chtěly splnit, tak reálně všechny ani nemohou. Že to tak dopadne, upozorňovali drůbežáři i Potravinářská komora ČR.

„Celý zemědělsko-potravinářský sektor už před lety upozorňoval, že vajec z voliérových nebo podestýlkových chovů bude na evropském trhu nedostatek. Přestože se řetězce od roku 2025 zavázaly přestat odebírat vejce z klecových chovů, do Česka se tato vejce nadále ve velkém dovážejí a zřejmě i nadále budou, protože vajec z neklecových chovů není v Evropě dostatek,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Více tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-supermarkety-navzdory-slibum-prodavaji-klecova-vejce-dal-na-trhu-neni-dost-alternativ-40495257

Potravinářská komora ČR, zastupující také největší mlékárny na trhu, analyzovala vývoj cen másla v celém výrobním a dodavatelském řetězci, tedy celou cestu od zemědělců až po regály obchodů.

Spotřebitelé si totiž právě v současné době všímají, že ceny kostky másla přesáhly u některých značek 70 korun a vzhledem k rostoucím cenám mléka se zřejmě cenovky mohou dál měnit. Potravináři předkládají několik důvodů, proč máslo zdražuje.

Článek k dispozici tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-vyssi-prirazky-obchodu-drahe-mleko-energie-potravinari-vysvetluji-ceny-masla-263816

Ještě před dvěma týdny byla průměrná cena másla v supermarketech 66 korun, teď se dá v akci koupit i za 44 korun a je hlavním tahákem na letácích obchodníků. V některých supermarketech se kvůli tomu ve čtvrtek po ránu tvořily fronty.

Těsno bylo ve čtvrtek od rána okolo regálu s máslem například v na Praze 9 v supermarketu Lidl Českobrodská. Máslo tu měli za necelých 50 korun a nabídka byla omezená na pět kusů na osobu.

Vánoce se kvapem blíží a mnozí je mají spojené i s chutí čokoládových figurek z vánočních kolekcí. Sladkých i hořkých. Jenže letos mnohým hořkne v ústech už při projíždění supermarketu a čtením cen. Oproti minulým rokům se totiž vyšvihly i na více než dvojnásobek a není výjimkou, že člověk za kolekci zaplatí kolem šesti set korun. Je proto dobré procházet obchody a sledovat slevové akce.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou ceny čokolády vysoké především kvůli špatné úrodě kakaových bobů v hlavních producentských zemích, kterými jsou Pobřeží slonoviny a Ghana. „Kakaa je málo, takže si jeho prodejci mohou dovolit šponovat ceny. Vědí, že o čokoládu je zájem. Čokoládovny tedy nemají jinou možnost, než jim to zaplatit, což ale zároveň musí promítnout do cen pro odběratele,“ řekl Deníku.

Kdo tedy chce jíst pravou čokoládu, musí si nyní připlatit. Prodejci potřebují pokrýt náklady a chtějí si zachovat marže, na jaké jsou zvyklí. Ve slevách proto prodávají hlavně neprodané zboží. „Navíc vědí, že před Vánocemi lidé čokoládu hodně nakupují. Do její vyšší ceny se částečně promítá i dražší energie či cena lidské práce. Pokud by ale šlo jen o to, ceny by nestouply o tolik, ale třeba jen o jednotky či deset procent,“ podotkl ekonom.

Více zde: https://www.denik.cz/ekonomika/cena-vanocnich-kolekci-cokolada-obchody.html

Celkem 19 kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyen by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a blahobytu zvířat.

Další informace najdete zde: https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/19-kandidatu-do-komise-proslo-madar-varhelyi-si-musi-pockat/

Dne 29. října 2024 se uskutečnil první workshop k tématu kapitalizace projektu D4Pack, který byl organizován společností Campden BRI Hungary. Setkání se zúčastnilo 37 účastníků ze sedmi evropských zemí (Maďarsko, Belgie, Slovinsko, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko).

Hlavním tématem workshopu byl výzkum nového obalového řešení a prezentace výsledků z Aktivity 1.2. Partner, který vyvinul metodologii, představil pozadí projektu D4Pack, vysvětlil, proč je potřeba projekt jasně definovat a jak se do něj zapojuje CBHU. Na základě zmapovaných projektů z Evropy i celého světa identifikujeme klíčové trendy, projekty a řešení zvyšující udržitelnost při rozvoji funkčnosti obalů a zároveň uspokojující potřeby spotřebitelů. Udržitelné obaly a inovativní materiály patří v současnosti mezi nejdynamičtěji se rozvíjející trendy.

Během setkání vystoupilo několik řečníků, kteří představili své pohledy na problematiku:

Zoltan Bendó, který zastupoval projekt Interreg CIREVALC, prezentoval a rozvíjel modely cirkulární ekonomiky v regionálních hodnotových řetězcích potravin, gastronomických služeb a obalů. Řečník pochází z Jiho-dunajské regionální inovační agentury v Maďarsku, která je strategickým partnerem projektu D4Pack. Projekt CIVERALC se nezaměřuje na technologie, ale spíše na měkká opatření, která se snaží identifikovat a využívat v jednotlivých projektech. Jeho cílem je zavádět a rozšiřovat modely cirkulární ekonomiky v regionálních hodnotových řetězcích v širším měřítku, než to činí D4PACK. Jde o škálování skrze budování komunit, posilování cirkulárních dovedností podniků, neziskových subjektů i místních komunit. K tomu slouží tzv. Circular Community Accelerator, který poskytuje znalosti, návrhy řešení a praktické odborné dovednosti všem zainteresovaným subjektům. Společnost také navrhuje relevantní politická doporučení.

Dr. Maarten Hertog představil projekt ENOUGH H2020, zaměřený na klimaticky neutrální potravinové obaly. Dr. Hertog působí na Univerzitě v Lovani a vede 9 projektů v rámci H2020, včetně projektu ENOUGH. Do projektu bylo zapojeno 21 demonstračních zařízení napříč masným, rybím, mlékárenským, ovocným a zeleninovým sektorem, stejně jako sektory dopravy, skladování a maloobchodu, i v domácnostech. Demonstrační části zabývající se ovocem a zeleninou byly podrobnější a prezentovaly udržitelná spotřebitelská obalová řešení pro čerstvé ovoce. Cílem tohoto ukázkového příkladu není vyvinout zcela nový obal, ale spíše analyzovat dostupná řešení na trhu a to, jak mohou pomoci učinit další krok směrem k udržitelnější budoucnosti. Jako vzorek byly zvoleny borůvky, u nichž se zkoumaly různé druhy obalů a jejich odlišné parametry. Cílem do konce projektu ENOUGH je dále zlepšit chování některých obalů v simulovaných dynamických dopravních podmínkách a navíc testovat udržitelné obalové řešení na jiném druhu ovoce.

Projekt upPE-T H2020 zabývající se upcyklací PE a PET odpadu za účelem výroby biologicky rozložitelného bioplastu pro potravinové a nápojové obaly představila Marianna Faraldi ze společnosti Tecnoalimenti. Firma je jedním z 20 partnerů vedených a koordinovaných výzkumným centrem Cetec. Projekt je financován Evropskou komisí v rámci programu Horizont 2020. Prezentován byl technický přístup ze dvou perspektiv: vyvinuli nový typ obalového materiálu na bázi PE/PET prostřednictvím produkce PHBV. Mezi hlavní úspěchy patří, že dokázali získat PHBV z odpadu z cukrovinkářského průmyslu a z živin pocházejících z upcyklace PET, z něhož začali vyrábět flexibilní obaly a také byly demonstrovány pevné tácky a tyčinky (testována proveditelnost). Nyní se projekt nachází ve fázi validace.

Projekt PRESERVE H2020 na téma udržitelných, bio-based vysoce výkonných obalů s přesně definovanou koncovou životností a možností recyklace či opětovného využití představila Dr. Christina Eisenberger, působící v SPI (Sustainable Packaging Institute) na Univerzitě v Albstadt-Sigmaringenu. Projekt PRESERVE má 23 partnerů, včetně 7 výzkumných organizací, a pokrývá celý cirkulární dodavatelský řetězec s velkými koncovými uživateli i největším sdružením výrobců/uživatelů bioplastů. Projekt zkoumá potenciál bio-based vícevrstvých obalů pro přehodnocení obalů potravin: flow-packy, tácky, sáčky, nápojové krabičky. Bio-based designová řešení jsou směřována k snadné separaci a recyklaci s následným využitím ve vysoce výkonných aplikacích v oblasti osobní péče a přepravních obalů: vstřikem tvarované dózy, lahve, přepravní boxy, tašky.

Projekt KSM Visions Inspect 360+ LI RS byl oproti předchozím poněkud odlišný, neboť se nezaměřoval na vývoj obalových materiálů, nýbrž na inspekci materiálů používaných společnostmi. KSM Vision je dodavatelem systémů strojového vidění pro kontrolu kvality, přičemž se specializuje na inspekci etiket.