Ve čtvrtek Česko zasáhnou protestní jízdy traktorů a další techniky. Do protestů se podle agrární komory zapojí stovky traktorů a jiných vozů, budou blokovat hraniční přechody. Zasáhnout by měly všechny kraje České republiky, kromě Prahy. Server iDNES. přenášel tiskovou konferenci živě.
Ceny potravin v nákupním košíku běžného Čecha byly letos v lednu průměrně o 48 procent vyšší než před osmi lety – tedy v porovnání s lednem 2017. Ukazují to data Českého statistického úřadu, která zpracoval datový tým Českého rozhlasu. Průměrná měsíční hrubá mzda rostla sice podobně, nebo dokonce ještě o něco rychleji než celková cena potravin z takzvaného spotřebního koše. Ceny jednotlivých položek se ale měnily různě.
„Ceny potravin určují obchodní řetězce,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Potravináři se podle něj musí kromě vyšších výkupních cen vyrovnat i s rostoucími náklady na obaly. Potravinářská komora si navíc stěžuje, že některé unijní státy podporují své podniky víc než Česko a mají nižší DPH na potraviny. České podniky tak nemůžou být dostatečně konkurenceschopné.
Co říkají zemědělci, potravináři a obchodníci
Marek Zemánek
mluvčí, Potravinářská komora
Jaké jsou podle Potravinářské komory hlavní příčiny a důvody růstu cen potravin v Česku, které v Česku zdražovaly víc, než je průměr v celé Evropské unii?
Je nutné si uvědomit, že řada nákladů v Česku neklesla na předválečnou úroveň. Zdražují veškeré vstupní suroviny. Raketově rostou poplatky za obaly, odpady, připočíst můžeme rostoucí náklady za mzdy a Česká republika má také stále jedny z nejvyšších cen energií. Už několik měsíců také upozorňujeme, že ke zvyšování fixních nákladů vede nárůst byrokracie a zelené politiky.
Produkce potravin zahrnuje i zemědělce, kteří dodávají nezbytné suroviny. Z jejich pohledu mají potravináři velkou moc určování prodejních i výkupních cen. Poukazují i na to, že v některých sektorech je produkce v Česku soustředěná do několika málo firem. Jak podle vás ovlivňuje trh koncentrace výroby a možnost ovlivňovat ceny na obou jeho koncích?
Ceny potravin určují obchodní řetězce, nikoliv potravináři. Pokud jde o výrobní náklady, tak se samozřejmě výkupní ceny zvedají. My to nerozporujeme.
Samozřejmě zemědělec musí promítnout zvýšené náklady. Když vezmu například mléko, tak mlékárny zaplatí zvýšené náklady, roste výkupní cena mléka, ale mlékárny musí zvýšený náklad promítnout do svých výrobků. Dlouhodobě žádný podnikatel nemůže prodávat pod cenou, jinak by nebyl konkurenceschopný.
Jaká opatření by tu situaci pro vás zlepšila? Co by se podle vás mělo udělat, aby ceny potravin dál tak výrazně nestoupaly?
Konkurenceschopnost. Čeští potravináři jsou konkurenceschopní, co se týká technologií, ale nejsou konkurenceschopní, co se týká nákladů. Když se podíváme do okolních zemí, tak například některé vlády stále subvencují jeden typ energií.
Unijní potravináři – naši kolegové – mají státní podpory. Ministerstvo zemědělství v minulých letech zrušilo národní investiční programy. Připočíst můžeme také DPH, protože Česká republika má stále jednu z nejvyšších DPH na potraviny.
Jak očekáváte, že se ceny potravin pro spotřebitele budou do budoucna vyvíjet?
Nemohu komentovat konkrétní ceny, poněvadž se vystavuji pokutě antimonopolního úřadu. Lze však konstatovat, že ceny potravin mírně porostou, poněvadž vidíme, že potravinářské podniky mají s výrobou náklady.
Například výkupní cena mléka, u pekařských výrobků roste výkupní cena pšenice nebo žita a mírně zdražit mohou například také vejce, protože čeští chovatelé přestavují klecové chovy na volné.
Potraviny budou podle ekonomů dál zdražovat. Svoji prognózu opírají o růst cen zemědělských výrobců. Jejich komodity byly v lednu v průměru o devět procent dražší než před rokem jak v rostlinné, tak i živočišné výrobě. A to se s odstupem projeví i v běžných obchodech. Konkrétně si lidé zřejmě více připlatí za mléčné výrobky, pekařské výrobky či vejce.
Reportáž je k dispozici na tomto odkazu: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/potraviny-jeste-zdrazi-ocekavaji-ekonomove-358448
V Americe je nedostatek slepičích vajec. Regály jsou teď často prázdné, případně prodejci omezují množství balení pro jednoho zákazníka. Může za to ptačí chřipka, kvůli které farmáři vybíjejí své chovy. Jen od začátku roku cena vyskočila o téměř 39 procent. V zemi roste zájem o chov slepic, vejce samotná se zase stala tématem pro mezinárodní politiku.
Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/v-usa-raketove-stoupa-cena-vajec-358446
Vývoj výrobních cen naznačuje, že potraviny budou v příštích měsících dál zdražovat. Shodli se na tom oslovení analytici. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ceny zemědělských výrobců v lednu meziročně vzrostly o 9,1 procenta, meziměsíčně o 1,5 procenta. U ostatního zboží budou podle analytiků tlaky na růst cen mírné, protože umírněný byl i vývoj cen průmyslových výrobců.
Zdroj: https://www.tyden.cz/vyvoj-vyrobnich-cen-naznacuje-ze-potraviny-budou-dal-zdrazovat#gsc.tab=0
Zdražování potravin ještě nekončí, naznačují ceny zemědělské výroby. V lednu vzrostly o více než devět procent. Je to nejvíc za dva roky.
Mezi analytiky už se začíná mluvit o tom, že se velký nárůst opět přenese do cen potravin a tedy nejspíš i na české zákazníky.
Potravinářská komora, která zastupuje hlavní výrobce, připouští možné zdražení potravin, neprojeví se to však všude stejně.
Co může zdražit
„Konečné ceny potravin pro spotřebitele určují supermarkety,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek a podotkl, že pro zásadní zlevnění není prostor kvůli rostoucím tlakům na výrobu, poplatkům za obaly a odpady nebo mzdám.
Ke zdražení podle něj může dojít u třech hlavních kategorií: u mléčných výrobků, pekařských výrobků, vajec a zeleniny.
U vajec komora uvádí dobře známé důvody, které stojí za aktuálním nedostatkem vajec na evropském trhu - stále probíhající ptačí chřipku, kvůli níž se vybíjejí komerční chovy i v Polsku coby silné exportní zemi. A také mluví o nákladech na přestavby klecových chovů na halové. Česko si zákaz schválilo od roku 2027, v EU to přitom povinné není. Nedávno to kritizoval také ministr zemědělství Marek Výborný.
Důvodem možného navyšování cen zeleniny jsou tenčící se zásoby. Potravinářská komora odhaduje, že to potrvá až do konce dubna, kdy začne nová sklizeň.
A proč má zdražit pekařina? „Zákazníci si mohou připlatit za pekařské výrobky, protože rostou výkupní ceny pšenice i žita. Z důvodů klesající osevních ploch obilovin v Česku i Evropě se může vytvořit také vyšší poptávka po této komoditě,“ upřesnil mluvčí potravinářů.
V některých státech byly nižší výnosy obilovin z loňské sklizně. Například francouzští pěstitelé zaznamenali v loňském roce snížení výroby u pšenice o 20 procent, v Německu o 17 procent. „Nedostatek obilovin však pro domácí spotřebu ale určitě nehrozí,“ dodal Zemánek.
Čeští zemědělci se ve čtvrtek 27. února připojí k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Protestní jízdy traktorů a další techniky se uskuteční po celé České republice i na hranicích.
Více informací tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cesti-zemedelci-protest-dovoz-potravin-ze-zemi-mimo-eu.A250224_122453_ekonomika_rie
Premiér Petr Fiala stále není spokojen s cenami potravin, což vyvolává otázku: Jak hluboko budou muset zákazníci letos sáhnout do peněženek? V pořadu Interview PLUS odborníci vysvětlili, proč ceny potravin rostou. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a místopředseda Sdružení drůbežářských závodů David Bednář se také vyjádřili k tomu, jak se náklady promítají do cen a jaké další faktory hrají roli.
Podle prezidentky Potravinářské komory České republiky Dany Večeřové roste cena potravin především kvůli zvyšujícím se výrobním nákladům. „Mrzí mě, že pan premiér není spokojený s cenami potravin, ale je potřeba se také podívat, proč ty ceny rostou. Všechny náklady – mzdy, doprava, energie, obaly či recyklace – se za posledních šest let výrazně zvýšily,“ uvádí Večeřová. Její slova podtrhují, že zvýšení cen není výsledkem spekulací, ale nutností, kterou výrobci promítají do konečné ceny.
„Před válkou na Ukrajině jsme byli na jiné úrovni. I když se ceny energií snižují, stále nedosáhneme původní úrovně. Navíc tyto náklady mají přímý vliv na zemědělské suroviny, protože výrobci jsou závislí na energii při dopravě a výrobě obalů, které každoročně rostou,“ říká Večeřová.
Po třech letech války na Ukrajině a protiruských sankcích se zdá, že veškerá byznysová aktivita Rusů v Česku je utlumená. Pro ruský diskontní řetězec Mere to ale neplatí. Maloobchod sázející na minimalismus, nízké ceny, ale i na malé náklady na provoz, marketing a vybavení v Česku expanduje. Před pár dny otevřel už pátý obchod a plánuje další. Přitom o jeho majitelích se toho moc neví a celkově firma působí netransparentně.
Zatímco většina obchodních řetězců se dnes snaží o co nejvlídnější zákaznické prostředí, Mere si s kulturou prodeje příliš velkou hlavu nedělá. Interiér příbramské prodejny připomíná spíše nevzhledný sklad či 90. léta ve východním bloku. Řetězec se řídí svým prostým sloganem „Nízké ceny každý den“ a letáky nemá. Zboží umístěné většinou na paletách pochází z Ukrajiny, Litvy, Lotyšska, Polska, Srbska, Bulharska i z Česka.
Na inflaci se v poslední době výrazně podílejí nápoje. Roste třeba cena stoprocentního pomerančového džusu. Na vině je zdražování suroviny kvůli suchu či chorobám pomerančovníků. Růst cen bude podle analytiků ještě pokračovat.
Rekordních 430 tisíc osob využilo loni služeb potravinových bank. Lidí, jimž se distribuuje tento druh pomoci, přibývá už několik let. Loňský nárůst byl sedmiprocentní. Rovnou o pětinu více Čechů však využilo takzvané výdejny, kde jsou balíčky rozdávány lidem v těžké situaci napřímo. Nadpoloviční většinu příjemců tvoří rodiny s malými dětmi a samoživitelé. Za nimi jsou senioři, kteří žijí sami.
Nárůst ale potravinové banky nezaznamenaly jen u počtu zájemců. Rekordní je také množství potravin a drogerie odváděných do bank. Celkem 16 600 tun představuje meziroční nárůst o pětinu. Zhruba polovina pocházela z obchodních řetězců, další potraviny byly od producentů, zemědělců a ze sbírek.
Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-na-potravinove-banky-se-obraci-stale-vice-lidi-40510091
Vysoké ceny potravin v regálech jsou jenom proto, že obchodníci chtějí prodávat ve slevách. Jejich omezení po vzoru Francie by přineslo stabilizaci cen, tvrdí v rozhovoru pro MF DNES prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Ke zdražení základních potravin, jak tvrdí Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, by podle ní nedošlo. A důvody pro velké skoky v cenách potravin v letošním roce zatím nevidí. Na trh by nejspíš nemělo mít vliv ani zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států.
Potravinářská komora několikrát navrhovala omezení slev na 30 až 40 procent a zákaz prodejů pod nákupní cenou. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, který sdružuje mimo jiné supermarkety, na to reagoval tím, že by došlo ke zdražení základních potravin. Proč si myslíte, že by ke zdražení nedošlo, když to obchod sám deklaruje?
Od začátku říkáme, že je to velmi citlivá otázka, kterou je třeba řešit. Nechceme to ale žádným způsobem zakazovat nebo regulovat, to by se spíš mělo dojednat na evropské úrovni. Je však potřeba si uvědomit několik věcí – přes 60 procent potravin se v Česku prodává v akcích. To je naprosto ojedinělé v celé Evropské unii. V některých kategoriích potravin se prodává až 90 procent zboží v akci, protože za řetězcem nastavenou „regálovou“ cenu by ho zákazník nekoupil. Mezi ně patří třeba čokoláda, rozpustná káva, alkohol nebo šumivá vína, přičemž slevy často překračují 50 procent.
Když to vezmu zeširoka, dříve slevy měly nějaký důvod – bylo prošlé datum minimální trvanlivosti nebo končilo datum spotřeby. Je logické, že nechceme plýtvat, tedy se zboží dva dny před koncem data spotřeby zlevnilo. Totéž platí pro výprodej sezonního zboží. V současné době ale sleva postrádá logiku v tom, proč ji zákazník dostává. Ten důvod je jediný – protože si řetězec dá na regál vysokou cenu a pak vedle ní červeně napíše sleva o 50 procent. A zákazník má pocit, že si kupuje něco velmi výhodného, přitom by výrobek mohl stát stejně jako ve slevě i normálně, a přesto by na něm obchodník vydělal.
Pokud však sami obchodníci tvrdí, že ke zdražení základních potravin dojde, asi se tak stane, ne?
Možná ano, ale zdraží je oni sami. Tato změna by skutečně byla o pořádku v cenách. Nemůžeme se bavit o stabilizaci cen, pokud něco stojí 30 až 40 korun, potom cena vylítne na 125 korun a o měsíc později se to zase prodává za 40 Kč. O podobných krocích se navíc začíná mluvit ve spoustě nových členských zemí Evropské unie. Mimo jiné proto, že řada starých států to má upravené. Třeba Francie připouští maximální slevu 34 procent. V Belgii jsou slevy mimořádně – víceméně jde jenom o výprodeje, jako když se vyprodává zimní zboží – i když občas se to dotkne také potravin.
Nikdo nechce zdražovat potraviny, ale nemohou se objevovat takové excesy, jako když si obchody nastřelí na vánoční čokoládové kolekce cenu 600 korun, aby pak v reálném předvánočním období mohly stát polovinu. Navíc to, aby nedošlo k plošnému zdražení kvůli podobné regulaci, je přesně práce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Celý rozhovor zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-zemedelstvi-mercosur-slevy-vecerova.A250221_172528_ekonomika_drh?zdroj=sph_hp
Newsletter Hospodářské komory končí. Nově bude všechny potřebné informace a aktuality obsahovat HappKa. Díky personalizovaným filtrům lze čerpat pouze ty informace, které uživatele zajímají.
Odkaz na stažení HappKy naleznete zde.
Česko-mongolské podnikatelské fórum se uskuteční dne 11. března 2025 v prostorách Ministerstva zahraničních věcí ČR (Černínský palác) od 9.00 hod. u příležitosti oficiální návštěvy prezidenta Mongolské republiky Ukhnaagiina Khurelsukha.
Mongolská delegace čítá cca 60 firem z různých oborů (textilní průmysl, potravinářský průmysl, letectví, energetika, zdravotnictví, pivovarnictví, důlní průmysl), jedná o nejvýznamnější mongolské firmy. Mongolské firmy se ještě přihlašují, finální seznam firem budeme mít k dispozici několik dní před konáním akce.
Účast na akci je zdarma, je však podmíněna registrací. Registrovat se můžete pod tímto odkazem do 3. března 2025, poté už nebudou přihlášky přijímány. Prosím vyčkejte na potvrzení registrace (několik dní před akcí). Program akce společně se seznamem mongolských firem naleznete níže.
České firmy mohou v Mongolsku nalézt uplatnění v oblasti dodávek těžební technologie a využít své odborné znalosti v sektoru geologických služeb. Poptávka je rovněž po environmentálně šetrných a digitálních řešení pro odvětví těžby. Příležitosti pro české firmy v potravinářství jsou např. v dodání technologií pro zpracování masa a mléka, balení potravin, veterinární péče a hygieny, nebo produktů pro značení zvířat.
Více informací zde: https://www.komora.cz/udalost-tuzemska/cesko-mongolske-podnikatelske-forum/
Špičkové technologie, marketing, komunikace, inovace, moderní laboratoře - to vše a ještě více na vás čeká během placené stáže v programu EIT Food RIS Fellowships a Talents 2025!
Pro koho je program určen?
EIT Food nabízí placené stáže v délce 3-6 měsíců, a to v následujících dvou programech:
RIS FELLOWSHIPS
- pro studenty (min. Bc.) nebo absolventy magisterského studia (do dvou let po ukončení)
- stipendium ve výši 800-1500 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže)
RIS TALENTS
- pro doktorandy a mladé post-doktorandy (do dvou let po ukončení)
- stipendium ve výši 950-2000 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže)
Program RIS Fellowships a Talents nabízí stáže studentům a absolventům S RŮZNÝM VZDĚLÁNÍM, jako např.
- marketing, projektové řízení, analýza dat, průzkum trhu, prodej, IT, programování
- biologie, chemické inženýrství, potravinářství, potravinářské technologie, procesní inženýrství, farmaceutické technologie
Je možné zvolit jednu z těchto variant:
Online, on-site nebo hybridní variantu
Co mohu získat, když se přihlásím do programu RIS Fellowships nebo RIS Talents?
- Praktické zkušenosti při řešení skutečných případů z průmyslové a výzkumné praxe.
- Možnost rozvíjet své kompetence: kreativní řešení problémů a kritické myšlení.
- Mentoring od uznávaných odborníků ve svém oboru.
- Vylepšení životopisu a možnost navázat nové kontakty.
- Obohatit se o poznání jiné země a poznat jinou kulturu.
Jak se přihlásit?
Přihlášku je nutné podat nejpozději do 16. března 2025. Vyplňte krátkou online přihlášku a nahrajte minutové video.
Pro program RIS Fellowships
Link pro registraci: ZDE
Pro program RIS Talents
Link pro registraci: ZDE
Více informací o programu najdete ZDE. Přečtěte si také sekci FAQ, odpovědí na často kladené otázky a podívejte se na krátké video z předchozího ročníku. Můžete si poslechnout i podcasty s úspěšnými absolventy předešlých ročníků ZDE.
Evropské povinné výpočty uhlíkové stopy a kontroly odlesňování jsou trnem v oku zemědělců a potravinářů. Jejich zástupci ve čtvrtek požádali premiéra Petra Fialu (ODS) o tlak na Evropskou komisi, aby od těchto kroků ustoupila, sdělili po jednání novinářům. Zároveň debatovali o možnostech, jak zvýšit přidanou hodnotu českých agrárních výrobků.
Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-eu-dotace.A250220_142130_ekonomika_drh
Nejspíš od září se změní obědy pro školáky. Dvakrát týdně budou dostávat bezmasé jídlo, jednou za 14 dní pak rybu, ale třeba i v polévce. Sladké pokrmy budou moci být nejvýše jednou za dva týdny, radikálně se také omezí konzumace cukrů. Navrhuje to ministerstvo školství ve vyhlášce.
Dokument však kritizuje i třeba Potravinářská komora ČR. „Je patrná neznalost technologií při zpracování a především kvality potravinářských výrobků dostupných na trhu,“ říká její mluvčí Marek Zemánek. Také se diví, jak je možné, že se do meziresortního řízení dostala změna až v únoru, když má začít platit od září.
Téma drahých potravin stále rezonuje, a to nejen v Česku. Téma je aktuální na Balkáně, kde už několik týdnů spotřebitelé bojkotují velké obchody, ale také v Německu.
Podle dat Eurostatu inflace v sousední zemi v posledních měsících nijak výrazně neroste, ale celkově ceny od začátku roku 2022 rostly o 32,3 procenta. To je víc než v Česku, kde vzrostly o 28 procent, vyplývá ze statistik. Němci si stěžují například na drahé mléčné výrobky či máslo nebo na prudké zdražování cukrovinek.
Potravinářská komora ČR růst cen považuje za opodstatněný. „Vybrané potraviny zdražují, protože se zvyšují vstupy. Rostou výkupní ceny některých komodit, zvyšují se poplatky za obaly a odpady, připočíst lze i rostoucí mzdové náklady. ČR má také stále jedny z nejvyšších cen energií,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Dodal, že ke zvyšování fixních nákladů vede také nárůst byrokracie a zelené politiky.
Čechy stále trápí kvalita potravin a také jejich cena. Pořad Na vaší straně proto opět vyrazil do obchodů na kontrolu. Tentokrát do Berouna. Podle ekonomů by se ceny potravin měly na nějakou dobu ustálit a růst pomaleji než dosud.
"Pokud jde o současný stav, předpokládáme spíše stabilizaci cen, nevypadá to, že by se něco zdražovalo skokově. U některých komodit jsme závislí na světovém trhu. Další věcí jsou ale náklady – ceny potravin se kvůli nákladům na jejich výrobu rozhodně nevrátily na úroveň před válkou na Ukrajině, v mnoha případech stoupají," tvrdí prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Na jižní Moravě v posledních dvou letech významně klesly počty chovaných nosnic a s tím i množství snesených vajec. Zásadní propad nastal mezi lety 2022 a 2023, oba ukazatele se propadly zhruba na třetinu, loni byl meziroční pokles mírný, vyplývá z dat, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad.
Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé je jedním z hlavních důvodů přestavba budov z klecových chovů na alternativní ustájení.
Cena kávy na světových trzích trhá rekordy. U kaváren, kde tvoří cena kávových zrnek jen malou část nákladů na porci, se zdražení projeví jen málo. U pultových balení kávy ale přijde cenový skok.
Příčinou zdražování kávy, jejíž cena na burze jen za loňský rok vylétla o osmdesát procent, je primárně sucho a vysoké teploty. Ty dlouhodobě sužují Brazílii, která obstarává třetinu světové produkce odrůdy arabika. Nepříznivé počasí zasáhlo tamní produkci kávy a její nedostatek následně vyvolal vlnu zdražování.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/kava-ceny-kavarna.A250217_112614_ekonomika_ven
Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
Další informace najdete tady: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/sucho-ohrozuje-pulku-zemedelske-pudy-ve-stredni-evrope-problem-hrozi-slovensku-358225
Dovoz některých potravin do zemí Evropské unie by se mohl zpřísnit. Evropská komise uvažuje, že znemožní přístup na společný trh části zboží produkovaného podle odlišných standardů. Mělo by jít především o potraviny pěstované s pomocí v Evropě zakázaných pesticidů. Krok je vnímán jako reakce na cla, která proti ní chce postupně uplatňovat americký prezident Donald Trump.
Potravinářská komora ČR upozorňuje spotřebitele na dovoz potravin pochybné kvality ze zemí mimo EU. Tamní producenti totiž mnohdy nemusí splňovat přísné environmentální a administrativní požadavky a mohou tak svou produkci vyrobit výrazně levněji i za cenu možného ohrožení zdraví evropských spotřebitelů.
Česko dováží stále více potravin z třetích zemí. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že zatímco v roce 2020 se k nám například z Jižní Ameriky dovezly potraviny (včetně souvisejících služeb a prací) za 2 086 milionů korun, v loňském roce se už dovoz zvýšil na 3 396 milionů korun. Státní zemědělská a potravinářská inspekce přitom v roce 2023 zjistila pochybení u více než 40 % kontrolovaných potravin dovezených ze zemí mimo EU. Podle Potravinářské komory je problém vedle často špatného označování potravin především v tom, že v těchto zemích nemusí producenti dodržovat tak přísná pravidla ohledně používání veterinárních léků, pesticidů a dalších látek. Tamní výrobci se také nepotýkají s nadměrnou unijní byrokracií.
„České potraviny jednoznačně patří mezi nejvíce bezpečné na světě. Někdy jsem velmi překvapená, co všechno čeští inspektoři najdou u těch dovážených. Například u potravin z třetích zemí nacházejí stopy pesticidů, které v Evropě nepoužíváme už řadu let. V zemích mimo Evropu mnohdy také nedodržují welfare standardy, stavby pro zvířata například vůbec nemají potřebnou ventilaci. Často chovatelé v krmných směsích také preventivně využívají zakázaná antibiotika ke snížení úhynů nebo růstové stimulátory, díky nimž tamním chovatelům klesají náklady,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Kuřecí maso z Ukrajiny
Do Česka se také dováží kuřecí maso z Ukrajiny, které nesplňuje stejné standardy jako produkce od chovatelů v EU. Loni se ho k nám dovezlo přes čtyřikrát více než v roce 2017. V minulém roce státní inspektoři opakovaně odhalili ukrajinské prsní řízky kontaminované salmonelou. Kuřecí maso bylo navíc záměrně přebalováno na Slovensku, aby na první pohled vyvolalo dojem „evropského“ původu. V oválu na potravině tak byla uvedena písmena SK, protože slovenský podnik byl posledním článkem, kde došlo ke zpracování suroviny. Na druhou stranu byla na obalu malým písmem uvedena i povinná informace o chovu, v tomto případě na Ukrajině.
Cukr, hovězí a drůbeží maso z Brazílie
Tématem letošního roku na poli mezinárodního obchodu jistě bude nová obchodní dohoda se zeměmi Mercosuru. Dohoda o volném obchodu EU s jihoamerickými státy byla podepsána loni v prosinci, během letošního roku budou muset dohodu ještě stvrdit jednotlivé členské státy EU.
Potravinářská komora má k obchodní dohodě neutrální postoj. Na jedné straně komora podporuje mezinárodní obchod, zároveň ale prosazuje, aby se na dovozové výrobky vztahovaly stejné požadavky jako na unijní produkci, což však dohoda neřeší. V této souvislosti je také nutné zmínit možné negativní dopady dohody na životní prostředí, zejména na riziko odlesňování v Brazílii, což je jednoznačně v rozporu s cíli Evropské unie. Problémem jsou také takzvaná "plovoucí jatka", kdy se zvířata porážejí na zaoceánských lodích. To je naprosto v rozporu s evropskými představami o životní pohodě zvířat.
V souvislosti s brazilským hovězím masem Komora upozorňuje na audit Evropské komise, který se uskutečnil v loňském roce. Na jeho základě Brazílie musela od poloviny října zastavit vývoz hovězího masa ze samic do EU, protože nebylo možné zaručit, že maso nebylo ošetřeno růstovým hormonem (estradiolem 17β), který je v Unii považován za jednoznačný karcinogen. V Brazílii se ovšem látka používá často, a to k řízení chovných cyklů, zemědělcům pomáhá i při plánování umělých oplodnění. V EU je používání hormonů zakázáno od roku 1981. Brazilské farmy přitom ani nemusí vést záznamy o léčbě a ani se nekontroluje používání veterinárních léčiv.
„Až na skopové a jehněčí maso je Evropská unie soběstačná ve všech komoditách. Dokonce produkujeme více potravin, než sami spotřebujeme. Přestože si česká vláda do programového prohlášení dala za cíl bojovat proti dovozům potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy, nestalo se v této oblasti vůbec nic. Vypadá to, že papír snese všechno,“ dodala prezidentka Večeřová.
Potravinářská komora zdůrazňuje, že v žádném případě není proti dovozům ze zahraničí. Komora jen poukazuje na nerovné a často ledabylé podmínky, za kterých potraviny byly vyrobeny. Zákazníci by totiž jednoznačně měli vědět, jaké potraviny s původem mimo EU nakupují. Na neférovost trhu ohledně dovozů z třetích zemí si obdobně stěžují i zemědělci a potravináři v dalších evropských zemích.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Připravte se na postupné zdražování potravin, varují zástupci vesnických prodejen i supermarketů. Důvodem mají být evropské regulace, které vychází z takzvané Zelené dohody, tedy Green Dealu. Poradce premiéra Štěpán Křeček dokonce odhaduje, že by potraviny mohly v příštích letech zdražit o desítky procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) jde ale jen o hledání alibi.
Další informace najdete zde: https://cnn.iprima.cz/potraviny-kvuli-green-dealu-vyrazne-zdrazi-varuji-prodejci-jen-hledani-alibi-odmitl-vyborny-466334
Počty zákazníků registrovaných do věrnostních aplikací obchodníků rychle rostou. Výměnou za slevy neváhají o sobě lidé řetězcům mnohé prozradit. Úřadu pro ochranu osobních údajů se to nelíbí a bude věrnostní „apky“ kontrolovat.
Průměrný Čech využívá v současné době už 14 věrnostních programů u nejrůznějších obchodníků či poskytovatelů služeb, vyplynulo z nedávného průzkumu společnosti Incomind. Motivace je jasná – ceny bez registrace do věrnostní aplikace bývají u některého zboží až dvojnásobné.
Česko a celou Evropskou unii čeká obalová revoluce. Skončí mikrotenové sáčky nebo plastové obaly na okurkách. Nařízení vyžadující recyklovatelné obaly bude mít podle obchodníků negativní dopady na ceny potravin.
Pilotní projekt ministerstva týkající se školních obědů zatím moc velký úspěch neslaví. Jídelny, kde se testoval, jím zrovna nadšené nejsou. Děti prý zdravější obědy, složené podle nového takzvaného spotřebního koše, nejedly a spousta jídla tak končila v odpadu. A ředitelé škol si stěžovali i na vyšší náklady.
"My z některých školních jídelen víme, že pokud připraví luštěniny, tak to děti vyhazují. V podstatě se dá říct, že stát chce z dětí udělat vegetariány," uvedl tiskový mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
"Je tam i podíl biopotravin pět procent. My se domníváme, že může dojít ke zdražení obědů, protože obecně biopotraviny jsou dražší, takže rodiče si za obědy dětem připlatí," doplnil Zemánek.
V českých obchodech se stále častěji objevují třetinkové pivní lahve, které si získávají oblibu zejména mezi mladšími generacemi. Pivovary totiž reagují na měnící se preference spotřebitelů a rozšiřují nabídku menších balení.
Lahváč, lachout, skleněnka, lahvoň či kuželka. Češi mají pro půllitrové pivní lahve různá přízviska, ale doba se mění a na výsluní se pomalinku derou menší pivní „ráže“, které jsou obvyklé spíše v zahraničí. Řeč je o třetinkových lahvích. Pivovary na ně sázejí nejen kvůli lepší přenositelnosti, ale roli hraje i chování příslušníků generace Z a mileniálů.
České zákazníky dlouhodobě trápí nepřehledné slevové akce, kdy bývá údajně zlevněné zboží dražší než pár dnů předtím jako nezlevněné. Výrobky jsou často v porovnání se zahraničím dražší navzdory nižším příjmům tuzemských zákazníků. Podle ministra zemědělství Marka Výborného je proto potřeba důsledněji vymáhat zákony, ale i zvýšit pokuty.
