28 November 2023
 

Praha 28. listopadu (ČTK) - Svaz vinařů místo zavedení spotřební daně prosazuje zavedení minimální ceny za obsah ethanolu ve víně. Po dnešním jednání meziresortní skupiny ke zdanění tichého vína to novinářům řekli prezident Svazu vinařů Martin Chlad a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle ministra se proto skupina bude zabývat i touto variantou vedle zavádění spotřební daně.

Podle Chlada je sektor vinařství specifický tím, že se ho týká speciální evropská i tuzemská legislativa. Trh je zároveň podle něj velmi netransparentní a je potřeba směřovat k úpravě zákona o vinařství a vinohradnictví. "Pro nás je nesystémové, aby docházelo ke změně ve spotřební dani bez toho, abychom to řešili v rámci evropské směrnice," řekl.

Poznamenal, že například je potřeba jasně definovat, kdo je malý, střední nebo velký vinař. Podle Chlada je zavedení minimální ceny ethanolu cesta, jak reagovat na rizikovou konzumaci alkoholu v kategorii nejlevnějších vín, která by zdražila.

Podotkl, že dvě třetiny spotřeby vína se dováží. Podle dat Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) byla průměrná cena vín z dovozu za první tři čtvrtletí 28,10 Kč za litr a dovezlo se přes 863.000 hektolitrů vína, což je zhruba stejné množství, jako vyrobí za rok čeští vinaři. Přes 30 procent však například tvoří víno z Maďarska, u kterého je průměrná cena za litr 15,80 Kč.

Výborný také řekl, že vláda v otázce zdanění vína sleduje více hledisek včetně zdravotního, proto je součástí pracovní skupiny i zástupce resortu zdravotnictví. Dalším kritériem je podle něho fiskální hledisko, tedy možný příjem do státního rozpočtu. Uvedl, že skupina se zabývala dopadovou studií Svazu vinařů, podle které by spotřební daň přinesla do rozpočtu asi 1,5 miliardy Kč, přičemž ministerstvo financí již dříve počítalo s více než čtyřmi miliardami korun. Studii podle Výborného zpracovaly nezávislé agentury.

Skupina se podle ministra také zabývala variantami možného řešení zavedení spotřební daně, kterou připravilo ministerstvo financí. To podle něho představilo návrh zavedení daně na čtyřech úrovních vycházející ze sazby 23,40 Kč na litr, která nyní platí pro šumivá vína.

Podle Výborného se počítá s tím, že diskuse o zdanění vína bude pokračovat v prvním čtvrtletí příštího roku. Je podle něj zároveň stále možné zavést zdanění tichého vína do konce tohoto volebního období, tedy tak, že by platilo od roku 2025.

Svaz vinařů uvádí, že v ČR je 13.900 pěstitelů révy a 1390 producentů vína, kteří ročně vyrobí 650.000 až 850.000 hektolitrů. V ČR se spotřebuje zhruba 2,14 milionu hektolitrů. Malých výrobců s produkcí do 1000 hektolitrů ročně je 91 procent, většinu vína však produkuje devět procent všech podniků, které vyrobí 73 procent domácí produkce. Spotřební daň z alkoholických nápojů loni do státního rozpočtu přinesla 14,3 miliardy korun, z toho 64 procent je daň vybraná z lihovin. Zhruba třetinu odvedly pivovary a ze šumivého vína stát vybral 553 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

28 November 2023

Potravinářství čelí podle ředitele Madety ohledně energií velkému tlaku, a z toho mlékárenství skoro největšímu. A firma stále neví, jak se změní příští rok ceny energií. „Mléko v technologických úpravách na jednotlivé výrobky neustále ohříváme a hned ho zase chladíme. Spotřeba (energií) je obrovská. O to horší je, že ani dnes vůbec netušíme, jak to bude v roce 2024 s energiemi. Lezeme z jednoho vládního baráku na druhý, snažíme se získat informace a nedozvíme se vůbec nic. A to, co se dozvíme, nebývá druhý nebo třetí den pravda,“ řekl Teplý.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

28 November 2023

Českým exportérům potravin by se měl brzy otevřít nový severoafrický trh. Do Maroka budou smět vyvážet mlékárenské výrobky. Je to jeden z velmi perspektivních trhů, říká předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Uplatnit by se na něm mohly například arabské typy sýrů ve slaném nálevu, které se v Česku vyrábějí.

Podobné výrobky produkuje třeba Mlékárna Polná na Vysočině. Její obchodní ředitel Tomáš Jonke o možnostech expanze zatím nechtěl příliš spekulovat. Sever Afriky je totiž podle něj extrémně konkurenčním prostředím.

Firmě se zatím více vyplácí vyvážet sýry k dostatečně velkým arabským komunitám, které jsou v Německu nebo ve Švédsku. Silné konkurenční prostředí potvrzuje i Kopáček. „Je pravda, že ty trhy jsou prakticky rozdělené. Největší bitka je mezi evropskými konkurenty především o Alžírsko, Maroko a Tunis,“ popisuje. Podle něj se tak čeští exportéři budou muset nejprve se svými výrobky blýsknout.

...

Aktuálně se také jedná o dalších trzích, na nichž by se mohly tuzemské potraviny uplatnit, přičemž jednou z nich je Tchaj-wan. Než se ovšem podaří se státy mimo Evropskou unii dohodnout možnost dovozu některého typu potravin, trvá to i léta, upozorňuje za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer.Podle něj je získání vývozního osvědčení skutečně náročné. Mnohé země totiž neuznávají informace zveřejňované Mezinárodní organizací pro zdraví zvířat (WOAH, dříve OIE) a mají své vlastní schvalovací procedury.

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové stále státu chybí koncepce agrárního exportu. „Je třeba se na export cíleně připravovat, pečlivě analyzovat všechny evropské a většinu světových zemí. Základem koncepce by měla být například kritéria pro exportní způsobilost jednotlivých výrobců a jejich produkce. Nesmí pak chybět dlouhodobá podpora těchto vybraných regionů formou reklamy, účasti na výstavách, podnikatelských misí,“ uzavřela.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

27 November 2023

Situace nejen v potravinářském průmyslu není dobrá, nejistota v rámci dostupnosti a cen energií, zvyšujících se nákladů na obaly, likvidaci odpadů, vodné a stočné, pohonné hmoty, změny v odměňování zaměstnanců, zvýšení daní to vše významně snižuje konkurenceschopnost výrobců potravin. Situace je o to horší, že vlády okolních států pochopily, kde je třeba nejen podnikatelskému sektoru pomoci. Od našich členů slýcháme obavu z poklesu výroby a zvýšení dovozu potravin ze zahraničí. Přepokládané dopady konsolidačního balíčku ohrožují celý náš sektor a chceme znovu vyzvat vládu k jednání, která povedou ke zmírnění těchto dopadů. V každém případě je pro potravinářský sektor zcela prioritní zabezpečit každodenní zpracování suroviny a výrobu potravin pro české spotřebitele, proto se řada potravinářských podniků připojí k protestní stávce pouze symbolicky. Mnoho podnikatelů a pracovníků v potravinářství již nevidí jinou možnost, jak svoji nespokojenost vyjádřit.

27 November 2023

V čísle 7/2023 Potravinářské revue vyjde obsáhlý komentář prezidentky Potravinářské komory ČR Dany Večeřové k aktuální situace v potravinářském průmyslu. 

Paní prezidentka se bude věnovat kontrolám potravin, podpoře českých potravin, energetice, komunikaci s řetězci, edukaci spotřebitelů, značkám kvality a alterantivním potravinám. 

27 November 2023

Kvůli nedostatku financí, které školní jídelny mají, je tak podle ní (ŘEDITELKA ŠKOLNÍ JÍDELNY MARTA MANDINCOVÁ) ohrožený „unikátní“ systém školního stravování v Česku. Ve srovnání s řadou jiných evropských zemí prý vyniká. „Nizozemsko nemá vůbec vyřešené stravování. (…) V Německu nebo také v Itálii se to (tamní) oblasti snaží zabezpečit. A svým způsobem se částečně dostávají na to, co my už tady máme dlouhé roky,“ říká. Byla by tak podle ní škoda, kdyby Česko o svůj systém školních jídelen přišlo.

Celý článek si můžete přečíst zde:

27 November 2023

New York 26. listopadu (ČTK/BBC) - Charles Denby říká, že jeho práce je jednoduše o tom, že se snaží zlepšit chuť piva. Zajímá ho, jak zvýšit žádoucí chutě a snížit ty nepříliš dobré, a také jak vytvářet chutě nové. Milionům fanoušků ležáků a dalších piv připadají všechny tyto výroky skvělé. Ale když víte, co Denbyho americká společnost vlastně dělá, začne být všechno jinak, napsal server televize BBC.

Denby je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Berkeley Yeast, jednoho z předních tvůrců geneticky modifikovaných (GM) kvasinek pro pivovarnický průmysl. Kvasinky jsou pro pivovarnictví zásadní, protože přeměňují cukry z ječného sladu a dalších obilovin na alkohol a zároveň přidávají vlastní chuť.

Berkeley Yeast upravuje DNA kmenů kvasinek tak, že odstraňuje nebo přidává určitý gen. Jeden z produktů firmy, kvasinky Tropics, byl upraven tak, aby dával produktům chuť mučenky a kvajávy.

Denby tvrdí, že tyto kvasinky jsou pro výrobu piva vhodnější a lepší, protože jinak by výrobci museli složitě shánět dodavatele těchto plodů nebo používat umělá aromata. Geneticky modifikované kvasinky jsou podle něj mnohem stabilnější a snižují závislost na dalších přísadách, jejichž pěstování by si vyžádalo množství vody a hnojiva.

Berkeley Yeast se však nezaměřuje pouze na přidávání chutí do půllitrů, ale dokáže je také odebírat. Jeden z jejích kvasinkových kmenů pomáhá odstraňovat diacetyl, nepříjemnou příchuť, která trápí některá chmelená piva. Jiné kvasinky pak údajně dokážou vytvořit kyselé pivo belgického typu za zlomek času, který je k tomu obvykle potřeba.

Ve Spojených státek jsou předpisy týkající se geneticky modifikovaných potravin volnější než ve většině zemí. Američtí konzumenti tak už mají možnost ochutnat pivo vyrobené s produkty společnosti Berkeley Yeast, protože už je používají řemeslné pivovary po celé zemi. Patří mezi ně kalifornské pivovary Temescal, Alvarado Street a Cellarmaker.

V případě prodeje do zahraničí je však firma podle Denbyho omezena legislativou v mnoha zemích, která brání používání geneticky modifikovaných organismů v potravinářském a nápojovém průmyslu.

Dalším poskytovatelem modifikovaných kvasnic je chicagská společnost Omega Yeast Labs. Ta začátkem července oznámila, že objevila specifický gen, který způsobuje zakalení piva. Za pomoci technologie úpravy genů označované CRISPR/Cas9 se výzkumníkům podařilo tento gen z kmenů kvasinek odstranit a piva z nich kvašená už nebyla zakalená.

Profesor zemědělských věd a ředitel Queenslandské aliance pro inovace v zemědělství a potravinářství Ian Godwin říká, že používání genově upravených kvasinek americkými pivovary v jejich produktech "je tajemstvím, o kterém všichni (v oboru) vědí". Dodává ale, že výrobci piva budou tuto skutečnost jen zřídka propagovat, protože technologie genetické modifikace má zatím spíše negativní publicitu.

Odborník na pivovarské kvasinky Richard Preiss upozorňuje, že v USA je možné udělat cokoliv. Je ředitelem laboratoře Escarpment Labs v kanadském Ontariu, která dodává kvasnice více než 300 pivovarům, ale geneticky modifikované kvasinky nepoužívá. "Můžete (v USA) vzít například genom z bazalky, vložit ho do kvasinek a rychle se dostat na trh s ochuceným pivem." Nicméně všechny nové GM kvasinky v USA musí nejprve schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Sládek kalifornské společnosti Lagunitas Brewing Jeremy Marshall říká, že zatím nemají v plánu používat modifikované kvasinky, ale provádějí testy. Firma patří nizozemskému Heinekenu. Mnoho lidí by podle něj mohlo vyděsit spojení geneticky modifikovaných potravin se společnostmi jako Monsanto. Dodává ale, že kvasinky se odfiltrují a do konečného produktu se nedostane nic geneticky modifikovaného, pouze aromatické sloučeniny.

Jiní pivovarníci jsou však proti geneticky upravenému pivu a uvědomují si, že spousta pijáků by byla proti této technologii. Často tak hledají jiné možnosti.

Jedna z největších pivovarnických společností na světě, dánský Carslberg, už dlouho uplatňuje politiku zákazu geneticky modifikovaných surovin - ječmene, chmele a kvasnic. Místo toho se snaží přirozeně vyšlechtit nové odrůdy ječmene a chmele, které by například lépe snášely horko nebo sucho. Dělá to prostřednictvím starého procesu cíleného křížového opylování. Šéfka výzkumné laboratoře Carlsbergu v Kodani Birgitte Skadhaugeová upozorňuje, že široce dostupný ležák firmy nyní využívá nový druh ječmene, který se snadněji pěstuje a déle si udržuje čerstvost.

Zdroj: ČTK

27 November 2023
 

Praha 26. listopadu (ČTK) - Ceny českých producentů vajec byly v polovině listopadu zhruba o čtvrtinu nižší než v Polsku. Vyplývá to z dat Evropské komise. Podle Českomoravské drůbežářské unie je z Polska dlouhodobě kolem 70 procent vajec, které se do ČR dováží. Proti průměru EU byly ceny nižší zhruba o pětinu. O asi 15 procent byly nižší ceny zemědělců oproti cenám na Slovensku. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v říjnu vzrostly spotřebitelské ceny vajec oproti září o více než osm procent.

Komise sleduje ceny po jednotlivých týdnech. Z posledních dat vyplývá, že za 100 kilogramů vajec čeští chovatelé dostali v minulém týdnu 178,92 eura, tedy 4359 Kč. V Polsku byla cena za stejné množství 241,69 eura, což je zhruba 5888 Kč. Průměr EU byl 225,88 eura za 100 kilogramů, tedy 5503 Kč.

Ceny českých producentů klesly od konce května do minulého týdne zhruba o 12 procent, ukazují data. Průměr EU klesl za stejné období o osm procent. V Polsku se ceny snížily téměř o šest procent. Z dat komise také vyplývá, že v ČR jsou ve srovnání s ostatními členskými státy ceny producentů vajec mezi nejnižšími. V minulém týdnu byla cena nižší pouze na Kypru.

Podle ČSÚ letos spotřebitelské ceny vajec v ČR klesaly. Oproti lednovému průměru, kdy stálo jedno vejce 5,65 Kč, se ceny do října snížily o více než čtvrtinu na 4,04 Kč za kus. Cena vajec v říjnu poprvé v letošním roce meziměsíčně vzrostla o 0,31 Kč, což je zhruba osmiprocentní růst. V září byla průměrná cena za kus 3,73 Kč.

Čeští chovatelé na rozdíl od sousedního Polska musí v následujících letech své chovy přestavět kvůli zákazu klecových chovů, který začne platit od roku 2027. V současnosti je podle posledních dat Ústřední evidence drůbeže v obohacených klecích 58 procent nosnic v ČR. Přestavba bude podle stát tři miliardy korun, odhaduje drůbežářská unie. V Polsku se podle ní zatím žádný zákaz nechystá a v klecích tamní zemědělci chovají zhruba 72 procent nosnic, na Slovensku je to o dvě procenta více. Podle drůbežářské unie dlouhodobě kromě Polska část dovozu vajec tvoří produkce ze Slovenska nebo z Nizozemska.

Ministerstvo zemědělství v prvním kole programu rozvoje venkova umožní čerpat podporu na přestavbu hal z klecových chovů na alternativy. Firmy budou moci žádat až o 30 milionů korun na jeden projekt. Ředitel společnosti Vejce Kosičky z Královéhradecka Jan Pozdílek dříve uvedl, že náklady na produkci vajec ve voliérových chovech jsou o zhruba 0,50 Kč na kus vyšší než v klecových. O tu cenu proto musí alespoň navýšit své ceny zemědělci, aby dokázali pokrýt náklady. Hrozí proto podle něj, že bude kvůli tomu růst dovoz levnějších vajec ze zahraničí.

Zdroj: ČTK

23 November 2023

Průměrná obchodní přirážka u jogurtů je 105 procent, uvádí Potravinářská komora. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že je to za hranou, a vyzývá řetězce, aby se umírnily.
 Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS si ale myslí, že člen vlády by se do cenové politiky obchodů vůbec neměl plést.

Řetězce nejsou žádní lidumilové, hlásí potravináři. „U jogurtů a mléčných výrobků je obchodní přirážka příliš vysoká a brání většímu rozvoji a prodeji mléčných výrobků v ČR,“ uvedla mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

22 November 2023

Analýza Hospodářské komory ČR hovoří o tom, že Česko je v pasti takzvaných středních příjmů a konkurenční výhoda se vyčerpala. Je pravděpodobnější, že firmy budou do Česka přicházet, případně zde rozšiřovat výrobu, nebo naopak spíš budou mizet do zemí, kde je buď vyšší přidaná hodnota, nebo levnější pracovní síla?
To je problém, který v poslední době řešíme – nenabízí se tady ani levná energie, ani levná pracovní síla. Řada potravinářů nemá zaměstnance, protože ta práce není úplně jednoduchá. A hlavně tu nejsou žádné investiční pobídky. Proč by tady potravinář továrnu stavěl? Setkáváme se s tím, že nadnárodní firmy, které mají dostatečný kapitál a odvahu, radši postaví výrobní závod jinde. A ne jenom na Slovensku, v Polsku nebo v Maďarsku, které je ochotné dát až 50procentní pobídku, ale začíná být zajímavé i Německo nebo Francie, což dřív nebývalo. Myslím si, že v tomhle náš stát strašně zaspal, a to nejen u potravinářství.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) spíš hovoří o tom, že by se měla otevřít diskuse, zda firmy v zisku mají vůbec získávat dotace. To asi není téma pro zemědělce, kteří je mají podmíněné splněním spousty podmínek, ale potravinářů by se to dotknout mohlo...

My už jsme letos nedostali nic, ale je potřeba, aby se rozlišovalo mezi investičními a provozními dotacemi. Investiční dotace slouží k modernizaci a inovaci technologií pro výrobu a každá vynaložená koruna se multiplikuje. Přináší to vyšší přidanou hodnotu, vyšší objem výroby a stát z toho má nějaký benefit. A kdyby podniky v zisku neměly dostávat dotace, tak kdo by je dostávat měl? Podniky ve ztrátě je dostávat podle podmínek Evropské unie nesmějí, takže by musely mít nulový zisk. Potom ovšem nevím, z čeho podniky budou platit daně, protože se zdaňují právě zisky, letos 19 a od příštího roku 21 procenty, což není malá částka. Stát by tím dal firmám signál, že ani moc nestojí o to, aby něco produkovaly a zpracovávaly.

Příkladem může být Německo, které nalévá do průmyslu od vpádu Ruska na Ukrajinu neuvěřitelné peníze, aby ho udrželo funkční a konkurenceschopný. Proč? Protože průmysl platí daně včetně sociálního a zdravotního pojištění a zaměstnává lidi. Mně připadá, že vláda průmysl totálně zazdila.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde:

20 November 2023

Ve středu 15.11.2023 proběhla první společná konference Svazu obchodu a cestovního ruchu a Potravinářské komory ČR, která měla za cíl společně pojmenovat a diskutovat na pracovní úrovni hlavní problémy spolupráce výrobců potravin a obchodních řetězců. Na konferenci s názvem Cesta českých potravin na pulty obchodů vystoupil i ministr zemědělství Marek Výborný. Za SOCR prezentoval stanoviska obchodu Tomáš Prouza, prezident Svazu, za Potravinářskou komoru ČR ředitel Jan Pivoňka.

Ministr Výborný zdůraznil, že se musíme všichni společně snažit o to, abychom na pultech našich obchodů nacházeli české potraviny, které budou velmi kvalitní a bezpečné. Ministerstvo zemědělství podporuje programy, které se věnují českým potravinám a kontroly dozorových orgánů ukazují, že značky kvality jako jsou KLASA, Česká cechovní norma nebo Regionální potravina jsou zárukou takřka 100% nezávadnosti.

Prezident Prouza zdůraznil významnou roli obchodníků při prezentaci a propagaci českých výrobků, Češi nejsou takovými patrioty v oblasti potravin jako například Rakušané či Američané a vztah ke svým domácím výrobkům stále hledají. Všichni v poslední době vnímáme velkou nejistotu, sice se snižuje plýtvání potravinami, nicméně lidé velmi šetří a propisuje se to do obchodních výsledků celé vertikály. Dále uvedl, že rostoucí zájem o privátní značky, je pro některé výrobce jednou z možností, jak dostat svoje výrobky do zahraničí.

Jan Pivoňka poděkoval za organizaci celé akce, uvítal možnost sejít se takto společně a diskutovat i za účasti ministra zemědělství palčivé otázky v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. V České republice se často hovoří o velkých podnicích, které nepotřebují žádné podpory, ale pravda je někde jinde. V Česku jsou v porovnání s našimi sousedy např. v Německu nebo ve Francii podniky spíše střední a menší a v porovnání s celým světem je tento rozdíl ještě významnější. Nejdůležitější je však konkurenceschopnost našeho potravinářského průmyslu. Stát musí mít jasnou strategii, jak chce nakládat se svým zemědělstvím a se svým zpracovatelských průmyslem. Česká legislativa je mnohdy přísnější než legislativa v jiných zemích a takto skutečnost konkurenceschopnost našich výrobců významně ovlivňuje. Jak může pomoc stát? Nutností je vytvoření strategie, kterou je třeba naplňovat, vyhodnocovat a v případě potřeby aktualizovat. Dále podpořit vyrovnání kapacit ve vertikále, zajistit rovné podmínky v porovnání se zahraničím a zvážit dopad negativní komunikace. Pokud o českých potravinách politici hovoří negativním způsobem, těžko potom spotřebitelé budou tyto potraviny vyhledávat, nakupovat a v některých případech i platit vyšší částky, než za srovnatelné potraviny ze zahraniční. A v neposlední řadě je třeba podpořit národní značku kvality v celém řetězci.

Následovaly prezentace obchodních řetězců v duchu udržitelnosti, snižování uhlíkové stopy a problematiky obalů a odpadů. Obchody představily svoje privátní značky a příklady spolupráce s českými pěstiteli a výrobci např. v sektoru brambor, ovoce, zeleniny a dalších.

Po obědě následovaly prezentace jednotlivých výrobců potravin. Výrobci zmínili výhody spolupráce s obchodními řetězci jako například oslovení velké skupiny zákazníků, rozšíření distribuční sítě, spolupráci v oblasti propagace a reklamy a zajištění pravidelného odbytu. Jako příklad dobré praxe můžeme uvést Vratislavickou kyselku, jejíž znovuzrození představil ředitel a majitel firmy KITL Jan Vokurka. Majitel společnosti Jihočeské Jerky kritizoval nečinnost státu při propagaci regionálních potravin, ocenění je jedna věc, ale aby se výrobky dostaly ke spotřebitelům je věc druhá. Jednatel Mlékárny Polná Tomáš Jonke kritizoval nesmyslné obchodní přirážky, které si řetězce přidávají na zpracované výrobky a nevýhodnou pozici při vyjednávání. Martin Knappe, majitel pekárny v Opavě kritizoval stálý cenový tlak, nutnost zalistování výrobků, malou variabilitu pro zavedení sezónních výrobků, dlouhé schvalování cen v případě potřeby jejich zvyšování a zejména obavu z většího výrobního podílu. Pokud se výrobce stane závislým na jednom obchodě a změní se podmínky, je pro něj velmi náročné najít další obchodní kanál, splatit velké investice a udržet zaměstnance.

Prezentace a fotografie z konference budou k dispozici na webových stránkách dodatečně.

20 November 2023

Od ledna se zvýší DPH na nealkoholické nápoje. Jak se to promítne do cen nápojů?

Samozřejmě nápoje zdraží. Byl jsem šokován, že stát zdraží pramenité a minerální vody, které jsou zdravé a také kojenecké vody pro novorozence. Nedává to smysl. Navíc je to daň, kterou stát uvalil na spotřebitele, kteří si kupují zboží. Nápoje se řadí k jídlu a opravdu nerozumím tomu a nedostal jsem ani žádné vysvětlení, proč by se zdanění mělo lišit. Pokud je to kvůli znečištění plasty, nedává mi to smysl, protože tento problém bude řešit zálohový systém. Pokud je to kvůli obsahu cukru v nápojích, jak někdo říká, potom nechápu, proč se u čokolády naopak DPH snižuje.

Může být ještě jeden důvod, proč to vláda dělá, ale to je z mého pohledu střet zájmů. Stát vyrábí pivo, u kterého se zvyšuje DPH na 21 procent. Řekl bych, že přenesení nápojů do stejné daňové sazby má pivo vůči nealku zvýhodnit.

Zasáhne se tím sektor, který už poznamenala pandemie a také vysoká inflace.

Jsem skeptický, že to přinese větší výběr daní. Myslíte, že rohlík zdraží o tři haléře a mléko o korunu? Ale no tak. Potraviny nezlevní, ale vody zdraží. Nerozumím tomu, je to populistický krok.

Celý článek si můžete přečíst zde:

20 November 2023

Evropská komise připravuje zveřejnění návrhu revize pravidel pro welfare zvířat během transportu, předložení revize je plánováno na 06/12/2023. Návrh revize je stále předmětem meziútvarové konzultace v rámci Evropské komise, informace o možném obsahu návrhu jsou zatím velmi kusé. Podle předběžných informací, které se stále mohou měnit, by Evropská komise mohla do doby přepravy zahrnout i související procesy, například dobu nakládky zvířat. Komise ale nakonec pravděpodobně nevyužije doporučení EFSA na výrazné zkrácení transportní doby zvířat, podle prvotních informací počítá se zavedením maximální doby přepravy pro všechny druhy zvířat v délce 21 hodin, a to s hodinovou přestávkou každých deset hodin. Po 21 hodinách by měla následovat nejméně desetihodinová pauza. Výjimkou by mohla být telata, který by měla být podle dosavadních informací podle Komise krmena a napájena každých devět hodin.

20 November 2023

Evropská organizace na ochranu spotřebitelů European Consumer Organisation (BEUC) společně s environmentálními organizacemi ClientEarth a Environmental Coalition on Standards (ECOS) podala právní stížnost Evropské komisi proti světovým potravinářským společnostem Nestlé, Danone a Coca-Cola Company z důvodu zavádějících tvrzení na plastových lahvích. Tvrzení na lahvích „100% recyklovatelné“ a „100 % recyklováno“ jdou dle BEUC proti právu na ochranu spotřebitele, neboť vytvářejí mylný dojem udržitelnosti plastových lahví. Potravinářské společnosti vydaly v reakci na stížnost stanoviska, ve kterých opětovně vyjadřují podporu snížení odpadu a zdůrazňují, že jejich produkty jsou v souladu s evropskými směrnicemi.

Více informací zde.

 

16 November 2023

16.11.2023 Tisková zpráva — Jedenáct českých ministrů a jedna ministryně zemědělství se dnes sešli na Ministerstvu zemědělství v Praze na Těšnově. Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) pozval své předchůdce na představení knihy Ministerstvo zemědělství 1938-1989. Neformálně zde diskutoval nejen o historii zemědělství v České republice, ale především o jeho budoucnosti.

„Jsem velmi rád, že se nám podařilo hostit paní ministryni a pány ministry, kteří vedli resort zemědělství v předchozích letech. Že jsme se u společného stolu sešli nejen napříč politickým spektrem, ale i novodobou historií České republiky. Měli jsme hodně témat k rozhovoru a bylo velmi zajímavé slyšet o důležitých krocích uplynulých let přímo od těch, kteří stáli v čele ministerstva i v různých přelomových okamžicích. Každý z nás samozřejmě může mít jiný pohled na věc, neshodneme se ve všem, ale na čem se shodneme je to, že nám na prosperujícím českém zemědělství záleží,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Setkání pořádaného ministrem Markem Výborným se zúčastnila Milena Vicenová, Petr Bendl, Jan Fencl, Ivan Fuksa, Petr Gandalovič, Marian Jurečka, Jiří Milek, Jan Mládek, Jaroslav Palas, Miroslav Toman, Petr Zgarba.

Ministryně a ministři se dnes také spolu s ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislavem Kudrnou a jeho prvním náměstkem Kamilem Nedvědickým zúčastnili představení knihy Ministerstvo zemědělství 1938-1989. Uvedli ji její autoři Petr Anev a Jiří Fialka.

„Publikace kolegů Petra Aneva a Jiřího Fialky Ministerstvo zemědělství 1938 až 1989 je první knihou, která popisuje historii jednoho z vládních resortů v Československu, a to v širším kontextu. Jde o zpracování problematiky, která měla velké dopady na život společnosti jak v době nacismu, tak především v době komunismu. A která také zásadním způsobem proměnila tvář venkova. Ve spolupráci s dalšími institucemi plánuje Ústav pro studium totalitních režimů v podobných počinech pokračovat,“ uvedl Kamil Nedvědický.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

16 November 2023

Večeřová uvedla, že k poklesu cen potravin v poslední době vedlo hlavně fungování trhu, nikoliv tlak vlády, o kterém několikrát mluvil jak Výborný, tak premiér Petr Fiala (ODS). Ke zdražování naopak vedl růst nákladů, doplnila. Proto v situaci, kdy podle posledních informací mají firmám výrazně růst ceny energií, nelze počítat s tím, že se ceny potravin sníží, dodala.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáš Prouza ve stejném pořadu poznamenal, že pokud je stále velká poptávka po levnějších potravinách, musí obchodníci sahat po zboží z dovozů. „A jakékoliv zvýšení ceny energií k růstu cen potravin povede,“ doplnil. Podotkl také, že potravinářské firmy další možný růst nákladů postaví do velké nevýhody proti zahraničí. Vládní konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny, dodal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

16 November 2023

Diskusi na konferenci Cesta českých potravin na pulty obchodních řetězců rozvířil příspěvek obchodního ředitele Mlékárny Polná Tomáše Jonkeho. Podle něj si prodejci přiráží na firemním sýru jadel 170 procent, i když mlékárna prodělává. Upřesnil, že Mlékárny Polná dodávají 110gramový sýr jadel za 19,20 koruny, k zákazníkům se dostane za až 51,90 Kč. Běžná přirážka obchodníků u mlékárenských výrobků však je podle něj kolem 40 procent.

Zmíněná 170procentní přirážka podle Jonkeho nevzniká ze dne na den – a popsal typický příklad. Začíná se typicky na běžných 40 procentech, kdy kilogram sýru o dodavatelské ceně 100 korun stojí 140 Kč. Poté ale ceny klesnou a řetězec vysvětlí dodavateli, že by měl dodávat za 80 korun na kilogram. Sám ale sníží svou cenu pouze 10 Kč a tak je jeho přirážka již 61 procent.

Celý článek si můžete přečíst zde:

16 November 2023

Zákon také zakazuje názvy vegetariánských a veganských produktů, jež odkazují na jídla a produkty z masa. Z italských regálů tak budou muset zmizet rostlinné hamburgery či párky, které bylo dosud možné prodávat bez omezení. Podle navrhovatelů normy by takové názvy mohly klamat zákazníka.

Zákon podporovaly svazy zemědělců, které by chtěly prosadit obdobný zákaz i na unijní úrovni. Vládní představitelé upozorňovali na možné, ale blíže nespecifikované negativní dopady na lidské zdraví.

Celý článek si můžete přečíst zde:

16 November 2023

„Za loňský rok klesla průměrná spotřeba mléčných výrobků o 16 kilogramů na 249 kilogramů na osobu za rok. To je pokles o 6,4 procenta,“ konstatoval Kopáček, který je zároveň zástupcem Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace.

Producenti a zpracovatelé mléka v tom vidí mimo jiné reakci zákazníků na rostoucí ceny. A z nich pak viní obchodní řetězce.

„Jeden z řetězců nás pět let nutil, abychom drželi stejnou cenu. V regálech obchodu ale náš výrobek za tu dobu podražil o pět korun. Proto jsme od spolupráce odstoupili,“ popisoval Matěj Pastrňák, spolumajitel kozí farmy v Ratibořicích.

Celý článek si můžete přečíst zde:

16 November 2023

Řím 16. listopadu (ČTK) - Italský parlament dnes schválil návrh zákona, který zakazuje výrobu a prodej umělého masa. Za porušení nařízení hrozí pokuty až 150.000 eur (téměř 3,7 milionu Kč), píše ekonomický deník Il Sole 24 Ore. Zákaz navrhl ministr zemědělství a potravinářské suverenity Francesco Lollobrigida, který je představitelem krajně pravicové strany Bratři Itálie a švagrem premiérky Giorgii Meloniové.

Krok k definitivnímu schválení návrhu zákona dnes učinila Poslanecká sněmovna, když záměr už před několika měsíci schválil Senát. Pod hrozbou pokuty se mimo jiné zakazuje výroba, dovoz a prodej takzvaného umělého masa určeného pro konzumaci ze strany lidí a obdobných krmiv pro zvířata. Za porušení hrozí firmám pokuta až do deseti procent příjmů a do maximální výše 150.000 eur.

Zákon také zakazuje názvy vegetariánských a veganských produktů, jež odkazují na jídla a produkty z masa. Z italských regálů tak budou muset zmizet rostlinné hamburgery či párky, které bylo dosud možné prodávat bez omezení. Podle navrhovatelů normy by takové názvy mohly klamat zákazníka.

Zákon podporovaly svazy zemědělců, které by chtěly prosadit obdobný zákaz i na unijní úrovni. Vládní představitelé upozorňovali na možné, ale blíže nespecifikované negativní dopady na lidské zdraví. Proti normě naopak hlasovaly či se zdržely hlasování opoziční strany. Podle nich hrozí, že se v Itálii zastaví vývoj tohoto druhu produktů, který by se mohl stát v budoucnu důležitou součástí výroby potravin.

U sídla parlamentu se před hlasováním stal incident, kdy šéf zemedělského svazu Coldiretti Ettore Prandini zaútočil na poslance liberální platformy +Europa Benedetta della Vedovu. Zasáhnout musela policie. Prandini později uvedl, že ho della Vedova a další jeho stoupenci vyprovokovali nápisy, které měly s sebou. "Pěstujete hloupost. Zákaz umělého masa jde proti vědě a proti Itálii," vzkázal poslanec na nápisu shromážděným zemědělcům.

Ochránci práv zvířat tvrdí, že maso kultivované v laboratořích by mohlo tvořit výraznou alternativu intenzivním chovům a porážkám zvířat. Ekologové si od této výrobní metody mimo jiné slibují pokles emisí z produkce masa ze živých zvířat.

jkh spr

Zdroj: ČTK

15 November 2023

Senátem prošel v minulém týdnu takzvaný konsolidační balíček. Jenom málokdo si ale všiml, že jeho součástí je také novela zákona o veřejných výzkumných institucích (VVI).Ta nově dává zřizovatelům těchto institucí, což jsou typicky ministerstva, právo jmenovat a odvolávat ředitele na základě pouhého projednání s radou dané instituce.

 Potravinářská komora ČR uvádí, že je potřeba, aby byla činnost výzkumných ústavů co nejefektivnější. „Podporujeme přenášení vědeckých poznatků do praxe, zejména projekty spolupráce mezi výzkumníky a podnikateli. Případnou reorganizaci nebo slučování veřejných výzkumných institucí je však potřeba pečlivě rozmyslet. Pokud by došlo k neuváženému rušení ústavů či jejich organizačních složek, bude v budoucnu velmi obtížné jejich činnost obnovit nebo na ni navázat,“ sdělila MF DNES mluvčí komory Helena Kavanová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

15 November 2023

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové zůstává otázkou, jak bude prodej regionálních produktů přes e-shop spotřebitelům zvyklým na regionální koutky vyhovovat. „Speciální koutky zaměřené na regionální potraviny byly poměrně unikátní a nakupující spolehlivě poznal, že si kupuje výrobek z vlastního regionu. Nová strategie uspořádání prodejen je z tohoto pohledu spíše ke škodě věci,“ uzavřela.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je zrušení regionálního koutku ztrátou. „Tato nabídka přibližovala zákazníkům výrobky především malých a menších výrobců a sloužila tak jako vhodná a ucelená propagace jejich produkce, často se značkou kvality či regionality. Samotní výrobci pak ztratili výhodu oslovovat svou nabídkou širokou veřejnost, protože na zajištění většího objemu prodeje zpravidla nemají kapacitu,“ sdělil iDNES.cz prezident komory.

Celý článek si můžete přečíst zde:

15 November 2023

Ze zemí Evropské unie platí Češi při nákupu potravin nejvyšší daně.

Například Slováci, Rakušané nebo Španělé mají 10procentní sazbu DPH, ve Francii, Itálii, Chorvatsku,

Litvě, Rumunsku, Slovinsku, na Maltě nebo na Kypru se snížená DPH pohybuje již od 5 procent. 

V Česku se má DPH na potraviny od ledna snížit o tři procentní body na 12 procent.

Jednu z nejvyšších DPH mají však Češi dlouhodobě. Když návrhu na snížení DPH čelila coby ministryně financí

v Babišově vládě Alena Schillerová v červnu 2020, rázně ho odmítla.

„Já jsem zásadně proti snížení DPH na potraviny, protože kdybychom ho snížili, tak když pominu to, že by to byly desítky miliard korun,

tak komu by ty peníze zůstaly? Zůstaly by řetězcům, to je absolutně něco, co tady v žádném případě nedopustíme,“ prohlásila tehdy Schillerová v Otázkách Václava Moravce.

Krok tehdejší vládě doporučil Svaz obchodu a cestovního ruchu. Sliboval si od něj nastartování spotřeby. Podobná opatření tehdy zaváděly i další země v Unii.

Celý článek si můžete přečíst zde:

13 November 2023

Bohemia Certification s.r.o. si Vás dovoluje pozvat na odborné školení

ŘÍZENÍ SYSTÉMU bezpečnosti potravin dle požadavků FSSC 22000 verze 6.0

Náplň kurzu:

  • Úvod do systému FSSC
  • Přehled změn mezi verzí 5.1 a verzí 6
  • Dodatečné požadavky verze 6 (rozšíření)
  • Auditování podle Annex 2
  • Etický kodex FSSC
  • Řešení neshod

Školení je určeno pro pracovníky pracující v oboru bezpečnosti potravinového řetězce včetně jeho vstupů a služeb (interní auditoři, manažeři kvality, pracovníci provádějící dodavatelské audity). Školení je rovněž vhodné pro pracovníky kvality v podnicích vyrábějících obaly, protože budou komentovány nejen požadavky FSSC Food, ale i FSSC Packaging.

Termín školení:         středa 29.11.2023, 9:00 – 13:00 hod.

Místo školení:            formou telekonference přes MS Teams

Školitel:                      Ing. Renata Galušková, auditorka a školitelka pro systémy bezpečnosti potravin HACCP, ISO 22000 (FSMS), FSSC 22000. Praxe v provádění auditů v oblasti bezpečnosti potravin více jak 20 let.

 

Program školení:

09:00 – 11:00             úvod do systému a zásadní změny mezi verzí 5.1 a verzí 6

11:00 – 11:15             přestávka

11:15 – 12:45             dodatečné požadavky – změny, Annex 2, etický kodex a řešení neshod

12:45 – 13:00              dotazy            

 

Účastnický poplatek: 3.100, -/účastník (v případě přihlášení více účastníků z jedné společnosti, sleva 10%). Po úhradě účastnického poplatku Vám budou zaslány přihlašovací údaje.Cena školení je uvedena bez DPH 21%.

Cena zahrnuje – vlastní školení a vystavení Osvědčení o účasti na školení

Závaznou přihlášku zašlete na email: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

13 November 2023

Kdy se stává plant-based imitace skutečnou alternativou?

Akce se bude konat ve středu 6.12.2023 od 9.00 hodin v Národním zemědělském muzeu v Praze.

 

Program:

9.00 – 9.25             REGISTRACE, OBČERSTVENÍ

9.25 – 9.30             Uvítání účastníků, informace k programu, organizace akce /

Mgr. Helena Kavanová

9.30 – 10.00           Proteinový plán EU / Mgr. Adéla Paďourková

10.00 – 10.20         Udržitelný potravinový systém / Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

10.20 – 10.40         Soyka: Není nám lhostejná kvalita a složení potravin/ Michal Jeřábek, český výrobce BIO potravin

10.40 – 11:00         Doporučení FAO k potravinám živočišného původu

/ doc. Ing. Rudolf Ševčík, Ph.D.

11:00 – 11:20         Kvalita mléčných a rostlinných výrobků v Albertu / Ing. Eva Hermannová

11:20 – 11:40         Danone přístup k nutričnímu profilu rostlinných výrobků / Ing. Monika Ihnátková

11:40 – 12:00         Proč nemůžeme využít globální data o zemědělství a živočišné

výrobě českých podmínkách / Ing. Tomáš Nejedlý

12:00 – 12:20         Máme na trhu skutečné rostlinné alternativy potravin živočišného původu / doc. Ing. Šárka Horáčková, Ph.D.

12:20 – 12:40         Diskuse       

12:40 – 13:00         Ochutnávka prezentovaných výrobků / komentář Michal Jeřábek, Eva Hermannová, Monika Ihnátková

13:00 – 14:00         OBĚD

                              Networking / Sdílení informací a podnětů

                                       

Svoji účast na semináři potvrďte, prosím, u paní Lenky Vondruškové ze sekretariátu PK ČR na e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., a to nejlépe do 1. prosince 2023, jinak kontaktujte

Helenu Kavanovou na e-mailu: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. nebo telefonu: +420 296 411 192.

 

Seminář je bezplatný.

Konferenci organizuje: 

Potravinářská komora České republiky, Výbor pro kvalitu potravin a Platforma pro alternativní potraviny a nápoje při České technologické platformě pro potraviny

V případě zájmu pište na This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

13 November 2023

Otázky Václava Moravce, pořad České televize, neděle 12.11.2023.

Premiér Fiala vyrazil na nákupní výlet do Německa. A reakce dotčených subjetků na sebe nenechaly dlouho čekat.

Prezidentka Potravinářské komory ČR již dříve avizovala, že způsob jakým vládní činitelé nabádají spotřebitele, aby nakupovali v zahraničí, nepovažuje za šťastný. 

Dalšími tématy pořadu České televize OTÁZKY VÁCLAVA MORAVCE byly ceny potravin, zvyšující se vstupní náklady, zejména ceny energií, dopady konsolidačního balíčku a další související témata .

Hosty diskuse byli ministr zemědělství Marek Výborný a tři prezidenti. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, 

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza a prezident Agrární komory ČR Jan Doležala.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

13 November 2023

Ministr zemědělství Marek Výborný, jehož úřad aplikaci připravuje, v pořadu vysvětlil, že projekt je ve stadiu úvah. Nevysvětlil ani, čím by se lišil od existujících aplikací a portálů, které se zabývají srovnáváním cen. Potvrdil však, že aplikace v žádném případě není zamýšlena jako transakční a že přes ni nemá jít nakupovat.

Výborný při prezentaci myšlenky aplikace uváděl jako příklad Řecko, kde si podle něj podobnou aplikaci za první týden stáhlo na 220 tisíc lidí a v souvislosti jejím zavedením došlo k dramatickému poklesu cen potravin.

Prouza však tvrdil, že skutečným důvodem zmíněného poklesu cen bylo, že řecká vláda nařídila zúčastněným obchodníkům poskytovat zákazníkům pětiprocentní slevu. Poukázal také na negativní dopady aplikace, především na to, že způsobila odliv zákazníků menších obchodů.

Celý článek si můžete přečíst zde:

13 November 2023

Potravinářská komora ČR uvádí, že je potřeba, aby byla činnost výzkumných ústavů co nejefektivnější. „Podporujeme přenášení vědeckých poznatků do praxe, zejména projekty spolupráce mezi výzkumníky a podnikateli. Případnou reorganizaci nebo slučování veřejných výzkumných institucí je však potřeba pečlivě rozmyslet. Pokud by došlo k neuváženému rušení ústavů či jejich organizačních složek, bude v budoucnu velmi obtížné jejich činnost obnovit nebo na ni navázat,“ sdělila MF DNES mluvčí komory Helena Kavanová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

13 November 2023

Předseda Sdružení nizozemského drůbežářského průmyslu (NEPLUVI) Gert-Jan Oplaat vyzývá k zastavení bezcelního dovozu drůbežího masa z Ukrajiny. Ukrajina tvoří čtvrtinu evropského dovozu kuřecího masa s objemem importu 220.000 tun. Vysoký nárust levného ukrajinského kuřecího masa, které nesplňuje evropské standardy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, dle Oplaata narušuje evropský trh a z důvodu téměř monopolního vývozu se také míjí s původním cílem pomoci ukrajinskému obyvatelstvu.

Více informací zde.