Praha 16. srpna (ČTK) - Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na dnešní údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

Pícha zároveň upozornil, že rostou ceny komodit, u kterých je ČR závislá na dovozu, jako jsou ovoce, brambory, zelenina i vepřové maso. "U rostlinných i živočišných komodit se i přes nárůst cen některých z nich dostáváme pod únosnou mez ziskovosti a hrozí, že se pro české zemědělce vedle mléka a masa stanou ztrátovými i komodity jako obiloviny a řepka. Paradoxem je, že rozhodující cena tuzemských zemědělských komodit v měsíčním srovnání neustále klesají, ale v obchodech stále cena roste," dodal.

Ceny v zemědělství meziročně podle ČSÚ klesly o 14,3 procenta, v červnu byly nižší o 13,8 procenta. Ceny výrobců by měly naznačovat budoucí vývoj spotřebitelských cen. Výrazněji klesly ceny v rostlinné výrobě, meziročně o 24,5 procenta, v živočišné výrobě byly vyšší o 1,8 procenta vyšší.

Ve srovnání s loňským červencem zlevnily olejniny, a to o 37 procent, cena obilovin klesla téměř o třetinu. Naopak o 18,7 procenta zdražilo ovoce a o téměř 23 procent čerstvá zelenina. Cena brambor se meziročně zvýšila o dvě pětiny. O 29 procent stoupla cena prasat, vejce zdražila o 27,6 procenta. Naproti tomu klesly ceny mléka o 7,7 procenta a skotu o 1,3 procenta.

Kravské mléko třídy Q podle ČSÚ letos v lednu zemědělci prodávali za 13,40 Kč na litr, v červenci to bylo zhruba o tři koruny méně. Ministerstvo zemědělství v Zelené zprávě za loňský rok uvádí, že průměrná cena výrobců mléka loni dosáhla nevyšší hodnoty v prosinci, kdy se platilo 13,19 Kč za litr. "První kupující včetně zahraničních subjektů zaplatili chovatelům v ČR v průměru 11,59 Kč/l," uvádí. Zpráva také uvádí, že podle odhadu Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) chovatelé dosahovali nákladové rentability, tedy poměru výsledku hospodaření k nákladů, na úrovni 10,50 procenta vlivem mimořádně vysokých cen.

Zpráva také uvádí, že loni výrazně vzrostly všechny náklady chovatelů. "Podíl nákladů na krmiva na celkových nákladech mléka se předpokládá ve výši 44,5 procenta, z toho podíl na vlastní krmiva 22,8 procenta," stojí v Zelené zprávě. Uvádí také, že chov skotu se tradičně soustředí především do větších podniků. Loni skot chovalo 18.200 firem a téměř 60 procent populace skotu se chovalo v podnicích nad tisíc kusů, což odpovídá 746 subjektům.

zaz mha

Zdroj: ČTK

Řím 4. srpna (ČTK) - Světové ceny potravin se v červenci zotavily z dvouletého minima, na kterém byly v předchozím měsíci. Hlavním důvodem byly ceny rostlinných olejů, které vzrostly kvůli obnovenému napětí kolem vývozu z Ukrajiny a kvůli obavám o globální produkci. V meziročním srovnání jsou však ceny stále nižší. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v červenci stoupl ve srovnání s předchozím měsícem o 1,5 bodu na 123,9 bodu. V meziročním srovnání ale index vykazuje pokles o 12 procent a zůstává 22 procent pod rekordem, na který se dostal loni v březnu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Index cen rostlinných olejů se ve srovnání s červnem zvýšil o 12 procent. Přerušil tak sérii sedmi měsíčních poklesů v řadě. Ceny slunečnicového oleje meziměsíčně vzrostly o 15 procent zejména kvůli nejistotě, kterou vyvolalo rozhodnutí Ruska odstoupit od černomořské obilné iniciativy, která umožňovala dodávky z Ukrajiny. Obavy o produkci a růst cen ropy zvýšily ceny i dalších rostlinných olejů.

Ceny obilovin se snížily o 0,5 procenta. Ceny pšenice se naopak zvýšily kvůli obavám o export z Ukrajiny a kvůli dopadům suchého počasí v Severní Americe. Ceny rýže pak stouply na maximum téměř za 12 let, zejména kvůli zákazu vývozu z Indie.

Ceny cukru se snížily téměř o čtyři procenta. Nižší byly už druhý měsíc za sebou díky příznivému výhledu dodávek z Brazílie a Indie. Ve srovnání s předchozím rokem jsou však stále téměř o 30 procent vyšší. Mírně se snížil také index cen mléčných výrobků a masa.

irl spr

Ottawa 2. srpna (ČTK) - Kanada se stane první zemí na světě, kde se budou tisknout varovné nápisy před zdravotními riziky přímo na jednotlivé cigarety. Příslušné nařízení z dílny ministerstva zdravotnictví začalo platit v úterý a nápisy se na cigaretách začnou objevovat příští rok, napsal web stanice BBC.

Varování budou v angličtině a francouzštině a budou zahrnovat věty jako "Jed v každém potáhnutí" nebo "Cigarety způsobují rakovinu", další budou varovat před poškozením orgánů, riziky pro děti nebo neplodností. Nápisy budou umístěné u filtru, na větších cigaretách se začnou objevovat od dubna příštího roku, na běžných od dubna 2025.

Kanadské ministerstvo zdravotnictví opatření oznámilo na Světový den bez tabáku letos 31. května. V zemi je kolem 10 procent kuřáků a tabák ročně zapříčiní smrt asi 48.000 Kanaďanů. Celkem vládu kouření na zdravotních výdajích kouření stojí ročně šest miliard kanadských dolarů (asi 99 miliard korun), napsal list The Guardian. Připomněl, že v roce 1965 kouřila zhruba polovina kanadské populace.

V roce 2001 byla Kanada první zemí, která po výrobcích požadovala, aby na krabičky s tabákovými výrobky přidávali odstrašující obrázky. Později v témže desetiletí kanadská vláda zakázala kouření ve vnitřních prostorách.

vdv nob

Praha 18. července (ČTK) - Cena potravinářské pšenice je zhruba o 45 procent nižší než loni v červenci. Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha dnes ČTK řekl, že nyní se prodává tuna za 4500 korun. Loni byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červenci průměrná cena 8268 korun za tunu. Podle Píchy jsou současné podmínky, které zemědělcům nabízí obchodníci a zpracovatelé, velice nevýhodné. Na stabilizaci cen se může projevit nižší sklizeň v zemích EU, která bude podle prognóz o deset procent nižší než loni, uvedl.

Průměrná cena pšenice loni překročila 8000 korun v květnu, za celý rok byla průměrná cena 7605 korun. Na úrovni pod 5000 korun za tunu se cena pohybovala naposledy v roce 2021.

Zemědělci, kteří mohou svojí úrodu uskladnit, podle Píchy s obilím neobchodují a čekají na další vývoj. "Bohužel současná situace je velice nepřehledná a ukončení obilné dohody tuto nepřehlednost umocňuje," doplnil. Rusko totiž v pondělí pozastavilo svou účast na dohodě, která od loňského léta umožňovala i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty z přístavů v Černém moři.

Již v pondělí to vedlo k růstu cen pšenice na světových burzách. Na komoditní burze v Chicagu bezprostředně po oznámení Ruska o odstoupení od dohod vykazovala zhruba čtyřprocentní nárůst. Později však tento nárůst smazala a ztrácela více než procento na 6,54 dolaru za bušl (27,2 kg). Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal k tomu uvedl, že realizační ceny českých zemědělců jsou výrazně pod úrovní cen na burze.

Analytik investiční platformy eToro Pawel Majtkowski uvedl, že tuna pšenice na francouzské burze MATIF klesla od října 2022 o více než 30 procent. V současné době stojí 236,25 eura, tedy 5613 Kč. Podotkl, že výkupní ceny závisí také na skladovacích a přepravních kapacitách. "Pokud jsou tyto možnosti na místním trhu omezené, cena klesá pod světovou cenu. Čím dále od exportní infrastruktury, například námořních přístavů, tím nižší je výkupní cena," doplnil analytik.

Poukázal také na to, že loni mnoho českých zemědělců neprodalo obilí a čekali, že ceny dále porostou. K tomu ale nedošlo a nyní jsou ceny níže než po loňské sklizni a přestože letošní úroda může být horší než loni, ceny klesají, uvedl. "Slabým místem zůstává překládková kapacita evropských přístavů, která omezuje možný vývoz obilí. To je tedy důvod, proč jsou výkupní ceny výrazně nižší než v předchozích letech. A v některých situacích může výkupní cena pšenice oscilovat kolem 5000 Kč (210 eur)," dodal.

Zemědělský svaz již dříve upozorňoval na to, že české podniky mohou mít problém uskladnit část letošní úrody. Stále totiž mají na skladech zhruba dva miliony tun obilí z loňské sklizně, dodal svaz. Zdůvodňoval to hlavně tím, že kvůli dovozu obilí z Ukrajiny do EU se zastavil export. Z Česka se přitom každoročně vyváží velká část produkce. Pokud bude letošní úroda podle prvního odhadu ČSÚ zhruba sedm milionů tun, nemusí stačit skladovací kapacity, které jsou asi osm milionů tun.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se podobných scénářů neobává, řekl minulý týden. Zemědělci také podle něj část úrody drželi na skladech a očekávali, že ceny budou růst. Podle ekonoma z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Tomáše Maiera si tuto situaci způsobili zemědělci sami, svoji úrodu mohli loni bez problému prodat za velmi vysoké ceny, sdělil již dříve ČTK.

Podle odhadu Českého statistického úřadu by letošní sklizeň základních obilovin mohla být zhruba o osm procent nižší než loni. Statistici údaje o sklizni ještě několikrát zpřesní, další vývoj bude záležet hlavně na počasí.

Horní Lideč (Vsetínsko) 17. července (ČTK) - Dovoz kuřecího masa ze Slovenska na tuzemský trh se za prvních pět měsíců letošního roku ve srovnání se stejným obdobím loňského roku více než ztrojnásobil, řekl dnes novinářům ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Často jde podle něj o maso ukrajinského původu, které přes Slovensko směřuje dále na trh Evropské unie. O dovozu kuřecího masa a systému jeho kontrol na Slovensku dnes Výborný jednal v Horní Lidči na Vsetínsku se slovenským ministrem zemědělství a rozvoje venkova Jozefem Bírešem.

Podle Výborného se v poslední době často objevují informace, že český trh zaplavuje levné drůbeží maso z Ukrajiny a že nesplňuje požadavky legislativy EU. "Řešili jsme informace našich producentů, z nichž vyplývá, že roste dovoz drůbežího masa z Ukrajiny na Slovensko, které je poté přebaleno a uváděno na trh EU pod hlavičkou Slovenska. Pan ministr mě ubezpečil, že Slovensko už před rokem zpřísnilo kontroly dovozů z Ukrajiny, a to nejen obilovin, olejů nebo medů, ale právě i drůbežího masa," řekl Výborný.

V období od 1. ledna do 20. června bylo podle Státní veterinární správy (SVS) do České republiky z Ukrajiny dovezeno 21 zásilek drůbežího masa o celkové čisté hmotnosti 403,9 tuny. "Pokud jde o obchod s drůbežím masem ze zemí EU, bylo ve stejném období nahlášeno 49.263 tun. Podíl masa z Ukrajiny na obchodu s masem ze zemí EU tvoří 0,9 procenta," sdělil dnes ČTK mluvčí SVS Petr Majer.

Ministr Bíreš podle zástupců ministerstva zemědělství detailně české straně popsal mechanismus kontrol a opatření na Slovensku. Celní úřady na Slovensku hlásí tamní veterinární správě každou zásilku masa z Ukrajiny, ta je pak na trh uvolněna až ve chvíli, kdy je veterinárně zkontrolována. Slovenský ministr rovněž uvedl, že zvýšené množství dovozů dozorové orgány výrazně zatěžuje, Slovensko proto posílilo veterinární dozor o další pracovníky.

"To, co je teď na Slovensku, zanedlouho bude i v České republice. Nemůžeme do budoucna očekávat, že dovozy klesnou, spíše se budou zvyšovat. Jsme za všestrannou pomoc Ukrajině, ale za podmínky, že dovoz potravin nemůže deformovat vnitřní trh," řekl novinářům Bíreš. Za prvních pět měsíců letošního roku ve srovnání s obdobím ledna až května roku 2022 podle něj vzrostl dovoz potravin z Ukrajiny na Slovensko o 734 procent. "U zpracovatele kuřecího masa na Slovensku je byznys plán postavený na principu, že 85 procent kuřecího jde do Evropy, a to včetně České republiky, a 15 procent zůstává na Slovensku," doplnil Bíreš.

Ministři jednali také o prioritách španělského předsednictví, při kterém se budou členské státy EU věnovat novému legislativnímu balíčku Evropské komise k udržitelnému využívání přírodních zdrojů. "Pokud jde o část balíčku týkající se používání prostředků na ochranu rostlin, samozřejmě souhlasíme se snižováním rizik a dopadů jejich používání na lidské zdraví a životní prostředí, zejména kolem vodních zdrojů a v blízkosti lidských obydlí. Prosazujeme hlavně férové nastavení snížení spotřeby pro jednotlivé členské státy. Zkrátka, když se stanovují konkrétní cíle, je potřeba zohlednit specifické podmínky členského státu již dosaženou úroveň pokroku," řekl Výborný.

V souvislosti s očekávaným zveřejněním revize pravidel pro welfare, tedy pohodu zvířat, se oba představitelé věnovali také této oblasti. Česká republika již uzákonila například zákaz chovu kožešinových zvířat nebo zákaz klecového chovu nosnic, který nabude účinnosti od roku 2027. "Je ale třeba, aby stejně postupoval i zbytek EU, proto budu na celoevropské úrovni prosazovat ukončení klecových chovů nosnic v celé Unii nejpozději od roku 2030," uvedl Výborný.

Od 1. července převzala Česká republika od Slovenska předsednictví ve Visegrádské skupině. Podle Výborného se při něm ČR zaměří například na situaci na trzích v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu nebo na lesnictví.

chv zaz kš

Praha/Brusel 10. července (ČTK) - Čeští zemědělci získají 6,86 milionu eur (víc než 163 milionů korun) z krizové rezervy Evropské unie. Rozdělení peněz mezi unijní státy dnes schválil evropský výbor pro polní plodiny a olivový olej. Pomoc je určená pro zemědělce, které postihly vysoké ceny vstupů nebo povodně či sucho. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. O tom, které sektory stát podpoří, chce mít ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) jasno během několika dalších dní. Možné je podle něj zvýšení podpory z národního rozpočtu.

Evropská komise letos uvolnila dva balíčky peněz na kompenzaci obtížné situace v pěti členských státech u hranic s Ukrajinou, které se potýkaly se zvýšeným dovozem některých zemědělských komodit z Ukrajiny. Nyní schválený třetí balíček pomoci za 330 milionů eur je určen pro zbývajících 22 států EU. Poslední rok je pro zemědělce velmi náročný, podotkl Výborný. "V některých státech postihly zemědělce ničivé záplavy nebo výrazné sucho, na jiné zase dramaticky dopadly rostoucí ceny vstupů, jako jsou energie nebo hnojiva," doplnil.

Pravidla podpory umožňují, aby jednotlivé země samy rozhodly o tom, kam peníze pošlou. V České republice to může být podle ministerstva například ovocnářství, zelinářství nebo pěstování chmele. "Vždy se rozhoduji na základě dat, proto nyní pracujeme na detailním rozboru situace v jednotlivých sektorech zemědělství. Podle toho se také rozhodneme, zda vstoupíme v jednání s ministerstvem financí o možném navýšení podpory z národního rozpočtu," uvedl Výborný. Pravidla Evropské komise dávají unijním státům možnost zvýšit podporu až o 200 procent.

Praha 11. července (ČTK) - Nový dotační program nabídne 1,6 miliardy korun zejména na modernizaci či výstavbu kompostáren nebo bioplynových stanic, z nichž kompost poputuje na zemědělskou půdu. Na tento účel z programu půjde miliarda korun, další peníze mohou využít zemědělci na pořízení techniky potřebné k hnojení kompostem. Cílem programu je zlepšit systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v Česku. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo životního prostředí.

"Stát má hledat systémová a strategická řešení napříč resorty, které přinesou víc benefitů najednou, a umět je podpořit," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) poukázal na výrazné zdražení minerálních hnojiv za poslední rok, půdě podle něj navíc dlouhodobě chybí zapracovaná organická hmota. "Ministerstvo zemědělství vidí v nových dotacích dobrý impuls na podporu alternativního zdroje živin pro zemědělskou půdu," dodal.

Peníze z Národního plánu obnovy se k zájemcům dostanou přes Národní program Životní prostředí. Provozovatelé kompostáren a bioplynových stanic mohou na své projekty dostat 70 procent nákladů, malé a střední zemědělské podniky mohou na pořízení techniky potřebné k hnojení kompostem získat 60 procent nákladů.

Dotace je podmíněna smlouvami mezi provozovateli kompostáren bioplynových stanic a zemědělci o dodávkách a odběru kompostu. "Žadatelé se přijetím dotace také zaváží, že po dobu pěti let po realizaci projektu předají 100 procent kompostu k aplikaci na zemědělskou půdu," doplnil Hladík.

Žádat o peníze mohou obce, kraje, výzkumné instituce a vysoké školy, státní podniky, soukromé firmy, družstva i živnostníci. Příjem žádostí o dotaci spustí ministerstvo životního prostředí a Stání fond životního prostředí (SFŽP) od 1. září. Výzva se uzavře příští rok 1. května nebo vyčerpáním peněz. Podpořené projekty musejí být hotové do konce srpna 2025.

V Česku nyní podle Výzkumného ústavu zemědělské techniky funguje víc než stovka kompostáren. Provozují je zejména obce a soukromé firmy. Bioplynových stanic je zhruba 580, vyplývá z údajů České bioplynové asociace. V provozu jsou i na skládkách nebo u čistíren odpadních vod, zemědělských jsou z celkového počtu víc než dvě třetiny.