Výrobci brojí proti vyššímu zdanění slazených nápojů. Jejich řízené zdražení pomocí spotřební daně plánuje ještě do příštích voleb ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce tím snížit stále se zvyšující podíl lidí s nadváhou, kterých je nyní v Česku více než polovina celkové populace. A tím ušetřit miliardy na léčbě souvisejících nemocí. Nápojáři záměr kritizují s tím, že chybí dostatečné důkazy o tom, že by byli vlivem zdražení sladkých nápojů lidé zdravější.
„Vláda slíbila, že nebude zvyšovat daně, ale jen vymýšlí další a další. A neříká, co bude s penězi, které se vyberou. Pokud chtějí jen vybrat více peněz, ať to řeknou a neschovávají se za bohulibý cíl snižování obezity,“ řekla HN Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, která zastupuje výrobce jako například Kofola a Coca-Cola.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
V jedné lahvi běžné slazené limonády je často i přes 20 kostek cukru. V některých zemích už se platí z nápojů spotřební daň. Podle expertů to vede ke snížení konzumace sladkých nápojů až o 20 procent. Autor ▪ Shutterstock
Výrobci brojí proti vyššímu zdanění slazených nápojů. Jejich řízené zdražení pomocí spotřební daně plánuje ještě do příštích voleb ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Chce tím snížit stále se zvyšující podíl lidí s nadváhou , kterých je nyní v Česku více než polovina celkové populace. A tím ušetřit miliardy na léčbě souvisejících nemocí. Nápojáři záměr kritizují s tím, že chybí dostatečné důkazy o tom, že by byli vlivem zdražení sladkých nápojů lidé zdravější.
„Vláda slíbila, že nebude zvyšovat daně, ale jen vymýšlí další a další. A neříká, co bude s penězi, které se vyberou. Pokud chtějí jen vybrat více peněz, ať to řeknou a neschovávají se za bohulibý cíl snižování obezity ,“ řekla HN Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, která zastupuje výrobce jako například Kofola a Coca-Cola.
Ačkoli potravináři podle Kavanové souhlasí se škodlivostí nadměrné konzumace cukru, nevidí přínosnost jeho zdanění. Opírají se přitom o zkušenost ze zahraničí – dle jejich pozorování v žádné ze zemí, kde se doposud vyšší zdanění sladkých nápojů zavedlo, nedošlo k viditelnému snížení nadměrné tělesné hmotnosti v populaci.
„Většinou to zafungovalo na začátku po zavedení, ale do půl roku se to vrátilo na původní čísla. Některé země daň naopak zrušily pro její neefektivnost. Nikdo neprokázal, že by to vedlo ke snížení počtu obézních lidí,“ říká Kavanová.
S tím ale nesouhlasí například předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík: „Myslím si, že jde o velmi nepřesnou interpretaci. Nejde jednoznačně říct, že je to k ničemu. Je navíc zcela jednoznačně prokázáno, že konzumace sladkých nápojů zvyšuje riziko obezity a jakékoliv opatření, které jí sníží, bude mít pozitivní zdravotní dopad. “
Vyzdvihuje přitom například pravidla, která zavedlo v roce 2021 Polsko a kde systém podle něj funguje dobře. Peníze vybrané navíc ze spotřební daně na sladké nápoje se tam rovnou investují do prevence a léčby obezity.
A právě aplikaci polského modelu i pro české prostředí doporučují i členové Národní ekonomické rady vlády (NERV). Navrhují tak navázat výši zdanění na obsah cukru – čím sladší nápoj, tím vyšší spotřební daň. V případě běžné lahve Coca-Coly by mohla být cena až o čtvrtinu vyšší.
Státu by to podle propočtů výzkumné organizace PAQ Research mohlo vynést 2,7 miliardy korun ročně navíc. Další řádově miliardy by pak podle nich mohl stát ušetřit na dalších nákladech, zejména zdravotních.
Zároveň by tento systém podle odborníků nápojáře více tlačil k tomu, aby sami začali vyrábět méně sladké nápoje. Podle analýzy organizace, v rámci níž odborníci zkoumali desítky států, kde se cukrová daň zavedla, by nicméně neměly být tržby nápojářů ohrožené. Například ve Spojeném království se po zavedení této daně sice snížil objem prodaných sladkých nápojů, ale zároveň stoupla konzumace těch neslazených.
A podobné očekávání má od vyššího zdanění i obezitolog Haluzík: „Část spotřebitelů by zvýšení ceny odradilo od toho, aby si tyto méně zdravé nápoje kupovali. Mohlo by to nepochybně mít pozitivní dopad.“
To však nápojáři kritizují s tím, že jim nepřijde správné, aby změny ve finále dopadly na spotřebitele. „Domníváme se, že zvyšování daní tohoto typu bez přímé souvislosti s nějakým výsledkem a cílem, kterého chceme dosáhnout, je plácnutí do vody. Je to další zatížení spotřebitelů, kteří zaplatí sumu navíc. Ať je to člověk, který si dá Coca-Colu denně, nebo si ji koupí jen tak svátečně,“ říká Kavanová.
Podle Haluzíka jde ale ze strany nápojářů jen o snahu chránit vlastní byznys. „Výrobci slazených nápojů jsou nepochybně silnou vlivovou skupinou, která nemá zájem o to, aby vznikla daň z cukru. To nemůže nikoho překvapit. Nyní se o tom začíná poměrně vážně mluvit, tak je to zřejmě snaha rychle zamezit něčemu, co pro výrobce není výhodné.“
Jak připouští i sama Kavanová, nápojáři nyní reagují na prohlášení ministra Válka, který dlouhodobě uvádí, že by vyšší daň na cukr podpořil. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob pro HN potvrdil, že na prvním návrhu od května pracují zástupci resortu spolu se Státním zdravotním ústavem. „V současnosti se věnují získávání odborných podkladů a materiálů se zaměřením na dopady škodlivosti cukru pro veřejné zdraví.“
Válek v dubnu pro Českou televizi uvedl, že vyšší daň na cukr podpoří, pokud ji navrhne ministerstvo financí. Její schválení by chtěl stihnout do příštích sněmovních voleb na podzim příštího roku. Mluvčí resortu financí Petr Habáň na dotaz HN pouze uvedl, že se k tématu nebude vyjadřovat, dokud nebude existovat konkrétní návrh.
Šlo by tak o druhé přísnější zdanění slazených nápojů v posledních letech. V rámci konsolidačního balíčku přesunula vláda všechny nápoje kromě kojenecké vody do vyšší sazby DPH – z původních 15 na 21 procent.
