Přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

Uvedené hodnoty jsou pouze návrhy a jsou zde zveřejněny pro informaci o současném stavu projednávání, nejedná se o schválené maximální limity.

T-2 a HT-2 toxiny

T-2 a HT-2 toxiny se řadí mezi trichotheceny a jsou produkovány některými plísněmi rodu Fusarium sp. Jejich obsah v obilovinách a výrobcích z nich je předmětem monitorování s cílem nashromáždit potřebná data pro úřad EFSA (maximální limity zatím nebyly stanoveny). EFSA revidoval TDI pro T-2 a HT-2 toxiny – nové TDI bylo stanoveno na úrovni 0,02 µg/kg těl. hm. (snížení na pětinu), ARfD 0,3 µg/kg těl. hm., včetně modifikovaných forem. Dle odhadu dietární expozice T-2 a HT-2 toxin pravděpodobně představuje riziko pro lidské zdraví. Aktuálně platí doporučení Komise ohledně přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin 2013/165/EU. Podle indikativních hodnot z uvedeného doporučení jsou navrženy ML (viz níže v tabulce. Aktuálně se diskutují zejména návrhy hodnot ML pro některé výrobky obsahující oves a pro některé nezpracované obiloviny.

Deoxynivalenol

Deoxynivalenol (DON) je mykotoxin, který je produkován zejména plísněmi rodu Fusarium, objevuje se hlavně v obilných zrnech. EFSA hodnotil riziko pro zdraví lidí i zvířat, které zahrnuje DON i jeho modifikované formy – 3-acetyl-DON, 15-acetyl-DON a DON-3-glukosid v potravinách a krmivech. Stanovil skupinový TDI pro výše zmíněné látky na 1 µg/kg těl. hm. Skupinová ARfD byla odvozena na 8 µg/kg těl. hm. Odhady akutní expozice jsou pod těmito hodnotami, nezvyšují zdravotní riziko pro člověka. Odhadovaná průměrná chronická expozice byla však nad TDI pro skupinu kojenců a dětí, vysoké expozice se objevily i u dospívajících a dospělých, což vzbuzuje obavy s ohledem na lidské zdraví. V nařízení č. 1881/2006 jsou stanoveny limity DON v obilovinách a výrobcích z nich pouze pro DON jako takový, bez modifikovaných forem.

Po diskuzi s členskými státy EK navrhla ML pouze pro DON jako takový (bez jeho modifikovaných forem, pro které není v současné chvíli dostatek dat pro stanovení ML). V budoucnu se bude jednat i o modifikovaných formách. EK tedy navrhuje ML pro samostatný DON a střední míru snížení stávajících limitů (viz tabulka níže).

Akrylamid

Nařízení Komise (EU) 2017/2158, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách uvádí povinnost po určité době přezkoumat stávající porovnávací hodnoty pro potraviny uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

Zároveň toto nařízení uvádí, že by mělo být zváženo stanovení maximálních limitů (jako doplnění nař. 2017/2158) akrylamidu v určitých potravinách.

Aktuálně probíhá diskuze nad změnami porovnávacích hodnot a možné stanovení ML v potravinách z přílohy IV nařízení 2017/2158:

Dále jsou navrhovány nové porovnávací hodnoty pro další potraviny, z nichž některé jsou uvedeny v doporučení Komise (EU) 2019/1888 o monitorování přítomnosti akrylamidu v některých potravinách, a jiné byly určeny na základě aktuálních dat o výskytu akrylamidu v potravinách.

Glycidyl estery a 3-MCPD estery

Diskutuje se nad stanovením maximálních limitů (ML) pro 3-MCPD estery (3-MCPDE) a glycidyl estery (GE) u skupin potravin jiných, než jsou rostlinné oleje, rybí oleje, počáteční kojenecká a pokračovací výživa a výživa pro malé děti.

Aktuální návrh ML je uveden v tabulce:

• 3-MCPD estery v kojenecké výživě a výživě pro malé děti – diskutuje se také přezkoumání (snížení) stávajících ML v kojenecké výživě a výživě pro malé děti. Aktuálně je navrhováno snížit aktuální ML z 125 na 100 µg/kg u práškových výrobků a z 15 na 10 µg/kg u tekutých výrobků.

Uhlovodíky minerálního oleje v potravinách

Na konci roku 2021 byla publikována zpráva organizace FoodWatch týkající se průzkumu obsahu uhlovodíků minerálního oleje (MOH) v potravinách. Organizace odebrala kolem 150 vzorků různých potravin v pěti zemích EU. Z výsledků je patrné, že přibližně každý osmý vzorek byl kontaminován aromatickými uhlovodíky minerálního oleje (MOAH), což je jedna z frakcí MOH, u nichž v minulosti úřadem EFSA nemohly být vyloučeny genotoxické a karcinogenní vlastnosti, což vyvolává obavy o lidské zdraví. Testovanými potravinami byly např. čokolády, margaríny, bujóny a další. Na úrovni EU prozatím neexistuje konečné vědecké stanovisko od úřadu EFSA pro MOH (včetně MOAH). ML pro MOH (a MOAH) nebyly doposud stanoveny. V roce 2020 byla EK a ČS odsouhlasena bezpečnostní hladina 1,0 mg/kg pro jednotlivé relevantní frakce MOAH v kojenecké výživě a v potravinách pro malé děti.

Dne 21. 04. 22 členské státy EU odsouhlasily harmonizovaný přístupu v této věci. V prohlášení se uvádí limitní hladiny (na úrovni limitů kvantifikace) – viz níže, při jejichž překročení by se měly výrobky obsahující MOAH stahovat z trhu a případně také od spotřebitelů. Na základě nejasné interpretace některých částí prohlášení se ČS a EK dohodly na změně/doplnění daných částí prohlášení, která byla odsouhlasena na Stálém výboru dne 19.10 (Novel Food and Toxicological Safety (europa.eu)).

Aktuální dočasné limitní hladiny pro MOAH v potravinách:

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) finalizuje své vědecké stanovisko k uhlovodíkům minerálního oleje v potravinách. Stanovisko by mělo být publikováno v druhé polovině roku 2023.

Nikl v potravinách

Na základě aktuálního vědeckého stanoviska úřadu EFSA a diskuze EK a ČS se diskutuje nad stanovením maximálních limitů (ML) pro nikl v relevantních potravinách, které přispívají v rámci dietární expozice (zejména pro kojence a malé děti). Aktuálně se zvažuje a diskutuje následující návrh ML:

Dále se diskutuje také návrh pro postupy vzorkování a laboratorní analýzy pro kontrolu hladin niklu v relevantních potravinách a návrh doporučení pro monitorování tohoto prvku v dalších potravinách (za účelem sběru dalších dat o výskytu niklu v dalších důležitých potravinách).

Některá další témata aktuálně diskutovaná na půdě Evropské komise:

• Chinolizidinové alkaloidy – diskutuje se o stanovení doporučení k monitoringu obsahu těchto alkaloidů v relevantních potravinách.
• Arsen v rybách a v jiných mořských plodech – diskutuje se stanovení maximálních limitů pro arsen v rybách a v dalších mořských plodech.
• Aflatoxiny – v roce 2020 úřad EFSA publikoval nové vědecké stanovisko k aflatoxinům v potravinách, ve kterém byla zohledněna nová data a nové poznatky. Byla přepočítána rizika pro rozvoj rakoviny. Největší expozice je předpokládána z jemného pečiva obsahujícího suché skořápkové plody. Nicméně i přes přepočítání rizik závěr zůstává stejný – aflatoxiny představují vážné riziko ohrožení zdraví.
  V současné chvíli probíhá diskuze k úpravě stávajícího ML (v nařízení 1881/2006) pro mandle a výrobky z nich a rozšíření ML pro další koření, bylinky, ochucovadla (condiments), zmrzliny a dezerty, kakao a výrobky z něj, obilný lepek nebo v šáchoru jedlém.
• Kovy a jód v mořských řasách – EK požádala úřad EFSA o vypracování vědeckého stanoviska k dietární expozici kovům a jódu v mořských řasách a halofytech v EU. Na základě získaných výstupů budou EK a ČS diskutovat možné stanovení maximálních limitů.
• Návrh prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýz pro úřední kontrolu mykotoxinů v potravinách, zrušující nařízení č. 401/2006. Nové nařízení bude aktualizovat nařízení 401/2006 zejména o následující body:
  • K zajištění souladu s ustanoveními článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004 by měl provozovatel potravinářského podniku (PPP) při odběru vzorků ke kontrole obsahu mykotoxinů zajistit, aby byl odběr vzorků proveden takovým způsobem, aby byla zajištěna dostatečná reprezentativnost vzorkované šarže. Dále by měl PPP zajistit, aby metoda analýzy použitá pro analýzu vzorků odebraných provozovateli potravinářských podniků v rámci článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004 poskytovala spolehlivé výsledky.
  • Aktualizace metody vzorkování pro doplňky stravy a stanovení metody vzorkování pro sušené byliny, bylinné čaje sušené a čaje (sušené);
  • Aktualizace analytických výkonnostních kritérií pro mykotoxiny;
  • Poskytnutí metody analýzy pro stanovení obsahu námelových sklerocií v obilovinách.

Datum použitelnosti nařízení by měl být od 1. července 2023. Do 31. prosince 2027 se však na metody, které byly validovány před datem použitelnosti tohoto nařízení, nadále vztahují zvláštní požadavky stanovené v bodě 4.3 přílohy II nařízení (ES) č. 401/2006.

• Návrh prováděcího nařízení Komise (EU), kterým se stanoví metody vzorkování a analýzy pro úřední kontrolu hladin rostlinných toxinů v potravinách a kterým se ruší nařízení (EU) 2015/705 – jsou navrženy vzorkovací postupy a analytická výkonnostní kritéria metod analýzy pro stanovení obsahu přírodních toxinů (nejen pro kyselinu erukovou, ale také např.  pro pyrrolizidinové, opiové, tropanové, námelové alkaloidy) v potravinách. Nové nařízení také zajistí soulad s ustanoveními článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004, kdy by měl provozovatel potravinářského podniku (PPP) při odběru vzorků ke kontrole hladin rostlinných toxinů zajistit, aby byl odběr vzorků proveden takovým způsobem, aby byla zajištěna dostatečná reprezentativnost vzorkované šarže. Dále by měl PPP zajistit, aby metoda analýzy použitá pro analýzu vzorků odebraných provozovateli potravinářských podniků v rámci článku 4 nařízení (ES) č. 852/2004 poskytovala spolehlivé výsledky.

Datum použitelnosti nařízení by měl být od 1. července 2023. Analytické metody, které byly validovány před datem použitelnosti tohoto nařízení, však mohou být používány až do 31. prosince 2025, i když nesplňují všechny zvláštní požadavky stanovené v bodě 4.3 přílohy II tohoto nařízení.

Příloha: 

• Aktuální diskutovaná témata v oblasti kontaminantů v potravinách – březen 2023 (pdf)

Aktualizace diskutovaných témat jsou zveřejňovány na https://bezpecnostpotravin.cz/kategorie/monitoring-cizorodych-latek.aspx

ODBORNÝ SEMINÁŘ PRO VEŘEJNOST

Vliv reformulace na trvanlivost a fyzikálně chemické vlastnosti pekařských výrobků

Seminář bude zaměřen na téma reformulací potravin ve vybraných oblastech. V rámci semináře budete mít možnost dozvědět se novinky o aktuálním tématu reformulací potravin a setkat se s odborníky z potravinářství.

Neváhejte a přijďte se dozvědět novinky o zajímavém tématu, které je aktuální v ČR i v Evropě!

Registrace na seminář proběhne formou zaslání e-mailové zprávy v následujícím formátu:

Mám zájem o účast na semináři dne 24.5.2023.

Jméno, příjmení, název společnosti.

Váš osobní kontakt: mobil, email.

Pozvánka_24. května 2023

Registraci (zájem o účast) zašlete prosím na e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. do 30.4.2023 do 17 h.

Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
Přímý přístup do Úředního věstníku – Výsledky vyhledávání – EUR-Lex (europa.eu)

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ

Prováděcí rozhodnutí 2023/655/EU o stanovení konečného přídělu podpory Unie členským státům na ovoce a zeleninu do škol a mléko do škol na období od 1. srpna 2023 do 31. července 2024 a o změně prováděcího rozhodnutí 2022/493/EU (oznámeno pod číslem C(2023) 1532)
OJ L 81, 21/03/2023, s. 37

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

Prováděcí nařízení 2023/454/EU, kterým se mění nařízení 37/2010/EU, pokud jde o klasifikaci látky toltrazuril podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu 
OJ L 67, 03/03/2023, s. 38
Prováděcí rozhodnutí 2023/469/EU ze dne 20. února 2023, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2023) 1290)  
OJ L 68, 06/03/2023, s. 100
Prováděcí rozhodnutí 2023/497/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech 
OJ L 69, 07/03/2023, s. 14
Prováděcí nařízení 2023/506/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 70, 08/03/2023, s. 7
Rozhodnutí 47/2020/EHP ze dne 3. dubna 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/472]
OJ L 72, 09/03/2023, s. 1
Rozhodnutí 49/2020/EHP ze dne 30. dubna 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/474]
OJ L 72, 09/03/2023, s. 4
Rozhodnutí 50/2020/EHP ze dne 30. dubna 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/475]
OJ L 72, 09/03/2023, s. 6
Rozhodnutí 51/2020/EHP ze dne 30. dubna 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/476]
OJ L 72, 09/03/2023, s. 8
Rozhodnutí 52/2020/EHP ze dne 30. dubna 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/477]
OJ L 72, 09/03/2023, s. 10
Rozhodnutí 68/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/517]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 1
Rozhodnutí 69/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/518]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 3
Rozhodnutí 70/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/519]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 5
Rozhodnutí 71/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/520]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 7
Rozhodnutí 72/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/521]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 9
Rozhodnutí 73/2020/EHP ze dne 12. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/522]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 11
Rozhodnutí 88/2020/ES ze dne 18. června 2020, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/537]
OJ L 78, 16/03/2023, s. 37
Prováděcí nařízení 2023/594/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat a zrušuje prováděcí nařízení 2021/605/EU
OJ L 79, 17/03/2023, s. 65
Nařízení 2023/647/EU ze dne 13. ledna 2023, kterým se mění nařízení 2020/686/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie 
OJ L 81, 21/03/2023, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2023/665/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2023) 1818)  
OJ L 83, 22/03/2023, s. 70
Rozhodnutí 201/2022/EHP ze dne 8. července 2022, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/618]
OJ L 85, 23/03/2023, s. 1
Rozhodnutí 202/2022/EHP ze dne 8. července 2022, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/619]
OJ L 85, 23/03/2023, s. 3
Rozhodnutí 203/2022/EHP ze dne 8. července 2022, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2023/620]
OJ L 85, 23/03/2023, s. 5
Rozhodnutí 204/2022/EHP ze dne 8. července 2022, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2023/621]
OJ L 85, 23/03/2023, s. 7
Prováděcí nařízení 2023/685/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 90, 28/03/2023, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2023/719/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2023) 2189) 
OJ L 93, 31/03/2023, s. 108

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU

Prováděcí nařízení 2023/446/EU ze dne 27. února 2023, kterým se mění prováděcí nařízení 2018/2019/EU, pokud jde o některé rostliny k pěstování druhů Ligustrum delavayanum a Ligustrum japonicum pocházející ze Spojeného království, a prováděcí nařízení 2020/1213/EU, pokud jde o fytosanitární opatření pro dovoz uvedených rostlin k pěstování na území Unie
OJ L 65, 02/03/2023, s. 11
Prováděcí rozhodnutí 2023/458/EU o neschválení některých účinných látek pro použití v biocidních přípravcích v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 67, 03/03/2023, s. 51
Prováděcí rozhodnutí 2023/459/EU, kterým se neschvaluje 2,2-dibrom-2-kyanacetamid (DBNPA) jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 4 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 67, 03/03/2023, s. 54
Prováděcí rozhodnutí 2023/460/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení imidaklopridu pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 67, 03/03/2023, s. 58
Nařízení 2023/466/EU, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro isoxaben, novaluron a tetrakonazol v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 68, 06/03/2023, s. 55
Prováděcí rozhodnutí 2023/470/EU, kterým se neschvaluje d-allethrin jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 18 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 68, 06/03/2023, s. 177
Prováděcí rozhodnutí 2023/471/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení látky 4,5-dichlor-2-oktylisothiazol-3(2H)-on pro použití v biocidních přípravcích typu 8 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 68, 06/03/2023, s. 179
Prováděcí nařízení 2023/515/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES obnovuje schválení účinné látky abamektin a mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 71, 09/03/2023, s. 22
Prováděcí nařízení 2023/543/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 686/2012/EU, pokud jde o přidělení hodnocení účinných látek, jejichž povolení vyprší v období od 31. ledna 2029 do 1. října 2035, členským státům pro účely postupu obnovení 
OJ L 73, 10/03/2023, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2023/548/EU o neudělení povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „UL Hydrogen Peroxide Family 1“ v souladu s nařízením 528/2012/EU (oznámeno pod číslem C(2023) 1372)
OJ L 73, 10/03/2023, s. 17
Prováděcí nařízení 2023/564/EU o obsahu a formátu záznamů o přípravcích na ochranu rostlin vedených profesionálními uživateli podle nařízení 1107/2009/ES
OJ L 74, 13/03/2023, s. 4
Prováděcí nařízení 2023/574/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES stanoví podrobná pravidla pro identifikaci nepřijatelných formulačních přísad v přípravcích na ochranu rostlin 
OJ L 75, 14/03/2023, s. 7
Nařízení 2023/679/EU, kterým se mění přílohy II a III nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro pyridaben, pyridát, pyriproxyfen a triklopyr v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 86, 24/03/2023, s. 6
Prováděcí nařízení 2023/680/EU, kterým se schvaluje alkyl(C_12-16)dimethylbenzylammoniumchlorid (ADBAC/BKC (C_12-16)) jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 1 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 86, 24/03/2023, s. 41
Prováděcí rozhodnutí 2023/686/EU o neudělení povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek „Insecticide Textile Contact“ (oznámeno pod číslem C(2023) 1853)
OJ L 90, 28/03/2023, s. 42
Prováděcí nařízení 2023/689/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011­/EU, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. aizawai kmeny ABTS-1857 a GC-91, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis (sérotyp H-14) kmen AM65-52, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki kmeny ABTS 351, PB 54, SA 11, SA12 a EG 2348, Beauveria bassiana kmeny ATCC 74040 a GHA, klodinafop, Cydia pomonella granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, fenpyroximát, fosetyl, malathion, mepanipyrim, metkonazol, metrafenon, pirimikarb, pyridaben, pyrimethanil, rimsulfuron, spinosad, Trichoderma asperellum (dříve T. harzianum) kmeny ICC012, T25 a TV1, Trichoderma atroviride (dříve T. harzianum) kmen T11, Trichoderma gamsii (dříve T. viride) kmen ICC080, Trichoderma harzianum kmeny T-22 a ITEM 908, triklopyr, trinexapak, tritikonazol a ziram 
OJ L 91, 29/03/2023, s. 1
Prováděcí nařízení 2023/708/EU o udělení povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „HYPO-CHLOR Product Family“ v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 93, 31/03/2023, s. 40
Nařízení 2023/710/EU, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro bromopropylát, chloridazon, fenpropimorf, imazachin a tralkoxydim v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 93, 31/03/2023, s. 57

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING

Prováděcí nařízení 2023/514/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/405/EU, pokud jde o vysoce rafinované produkty, seznam třetích zemí se schváleným plánem kontrol a zařazení Moldavska na seznam třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek vajec určených k uvedení na trh jako vejce třídy A do Unie 
OJ L 71, 09/03/2023, s. 11

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN

Nařízení 2023/441/EU ze dne 28. února 2023, kterým se mění příloha I nařízení 1334/2008/ES, pokud jde o zařazení 2-hydroxy-4-methoxybenzaldehydu na seznam aromat Unie 
OJ L 64, 01/03/2023, s. 9
Nařízení 2023/447/EU, kterým se mění příloha II nařízení 1333/2008/ES a příloha nařízení 231/2012/EU, pokud jde o použití glukosylovaných steviol-glykosidů jako sladidla 
OJ L 65, 02/03/2023, s. 16
Prováděcí nařízení 2023/612/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 307/2012/EU, pokud jde o některé postupy pro unijní posuzování bezpečnosti látky nebo skupiny látek podléhajících přezkumu 
OJ L 80, 20/03/2023, s. 89

6. KRMIVA

Prováděcí nařízení 2023/565/EU o povolení látek ethyl-heptanoát, ethyl-2-methylbutanoát, isopentyl-acetát, 3-methylbutyl-3-methylbutyrát, kyselina 2-methylpropanová, 3-methylbutyl-butyrát, 2-methylbutyl-acetát, hex-2-en-1-ol, hex-2(trans)-enal, allyl-hexanoát, allyl-heptanoát, linalol, 1-fenyl-2-methylpropan-2-ol, α-jonon, β-damaskon, nootkaton, β-jonon, α-iron, β-damascenon, (E)-β-damaskon, pentadecano-1,15-lakton, 2-fenylethan-1-ol, fenethyl-isovalerát, 4-(p-hydroxyfenyl)butan-2-on, 2-methoxynaftalen, 2-isopropyl-4-methylthiazol a valencen jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat 
OJ L 74, 13/03/2023, s. 10
Prováděcí nařízení 2023/584/EU, kterým se opravuje prováděcí nařízení 2022/1493/EU o povolení L-methioninu z Corynebacterium glutamicum KCCM 80245 a Escherichia coli KCCM 80246 jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat 
OJ L 77, 16/03/2023, s. 5
Prováděcí nařízení 2023/585/EU, kterým se opravuje prováděcí nařízení 2022/1452/EU o povolení 3-ethylcyklopentan-1,2-dionu, 4-hydroxy-2,5-dimethylfuran-3(2H)-onu, 4,5-dihydro-2-methylfuran-3(2H)-onu, eugenolu, 1-methoxy-4-(prop-1(trans)-enyl)benzenu, α-pentylcinnamaldehydu, α-hexylcinnamaldehydu a 2-acetylpyridinu jako doplňkových látek pro některé druhy zvířat
OJ L 77, 16/03/2023, s. 7
Prováděcí nařízení 2023/649/EU o povolení L-argininu z Corynebacterium glutamicum CGMCC 20516 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 81, 21/03/2023, s. 13
Prováděcí nařízení 2023/650/EU o povolení přípravku z karvakrolu, thymolu, D-karvonu, methylsalicylátu a L-mentolu jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm menšinových druhů drůbeže a odchov menšinových druhů drůbeže (držitel povolení: Biomin GmbH) 
OJ L 81, 21/03/2023, s. 16
Prováděcí nařízení 2023/651/EU o povolení riboflavinu (vitamin B2) z Bacillus subtilis KCCM 10445 a přípravku riboflavinu z Bacillus subtilis KCCM 10445 jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat 
OJ L 81, 21/03/2023, s. 19
Prováděcí nařízení 2023/605/EU o povolení látek ethyl-oleát, nona-2,6-dien-1-ol, pent-2-en-1-ol, trans-2,cis-6-nonadien-1-ol, dodec-2-enal, nona-2(trans),6(cis)-dienal, nona-2,4-dienal, trans-non-2-enal, deka-2,4-dienal, hepta-2,4-dienal, deka-2(trans),4(trans)-dienal, dodec-2(trans)-enal, hept-2(trans)-enal, non-2-enal, nona-2(trans),6(trans)-dienal, undec-2(trans)-enal, trans-okt-2-enal, trans-dec-2-enal, 2(trans),4(trans)-nona-2,4-dienal, 2(trans),4(trans)-undeka-2,4-dienal, hex-2(trans)-enyl-acetát, hex-2-enyl-butyrát, okt-1-en-3-on, isopulegol, 4-terpinenol, linalyl-butyrát, linalyl-formiát, linalyl-propanoát, linalyl-isobutyrát, 3-methylcyklopent-2-en-1-on, methyl-3-oxo-2-pentyl-1-cyklopentylacetát, benzofenon, benzyl-cinnamát, ethyl-salicylát, 1,2-dimethoxy-4-(prop-1-enyl)benzen, myrcen a β-ocimen jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat 
OJ L 82, 21/03/2023, s. 1
Prováděcí nařízení 2023/668/EU o povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii ATCC PTA-127053 jako doplňkové látky pro veškerou drůbež určenou ke snášce (držitel povolení: Kemin Europa N.V.) 
OJ L 84, 23/03/2023, s. 7
Prováděcí nařízení 2023/669/EU o povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii DSM 33574 jako doplňkové látky pro výkrm všech druhů drůbeže a snášku a odchov všech druhů drůbeže (držitel povolení: společnost BioResource, international, Inc., zastoupená v Unii společností Pen & Tec Consulting S.L.U.) 
OJ L 84, 23/03/2023, s. 10

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

Nařízení 2023/465/EU, kterým se mění nařízení 1881/2006/ES, pokud jde o maximální limity arsenu v určitých potravinách 
OJ L 68, 06/03/2023, s. 51

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

Prováděcí nařízení 2023/711/EU, kterým se přijímá žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení 2019/1198/EU
OJ L 93, 31/03/2023, s. 84

10. OZNAČOVÁNÍ

Nařízení 2023/648/EU, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin, jež se týká snížení rizika onemocnění 
OJ L 81, 21/03/2023, s. 8

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

Nařízení 2023/439/EU ze dne 16. prosince 2022, kterým se mění příloha nařízení 609/2013/EU s cílem umožnit používání nikotinamidu ribosidu chloridu jako zdroje niacinu v potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti 
OJ L 64, 01/03/2023, s. 1
Nařízení 2023/440/EU ze dne 28. února 2023, kterým se mění příloha II nařízení 1333/2008/ES a příloha nařízení 231/2012/EU, pokud jde o použití karbomeru v doplňcích stravy 
OJ L 64, 01/03/2023, s. 4
Nařízení 2023/589/EU ze dne 10. ledna 2023, kterým se mění nařízení 2016/127/EU, pokud jde o požadavky týkající se bílkovin, které se vztahují na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu vyrobenou z hydrolyzovaných bílkovin 
OJ L 79, 17/03/2023, s. 40

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ

15. GMO A  NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)

Prováděcí nařízení 2023/463/EU, kterým se povoluje uvedení osteopontinu z kravského mléka na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 68, 06/03/2023, s. 32
Prováděcí nařízení 2023/652/EU, kterým se povoluje uvedení pražených a pufovaných jader ze semen Euryale ferox Salisb. (leknínec hrozivý) na trh jako tradiční potraviny ze třetí země podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 81, 21/03/2023, s. 23
Prováděcí nařízení 2023/667/EU, kterým se povoluje uvedení sušených ořechů z Canarium indicum L. na trh jako tradiční potraviny ze třetí země podle prováděcího nařízení 2017/2470/EU
OJ L 84, 23/03/2023, s. 3

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY

Prováděcí nařízení 2023/442/EU ze dne 28. února 2023, kterým se zahajuje přezkum pro „nového vývozce“ prováděcího nařízení 2017/1171/EU o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky pro jednoho čínského vyvážejícího výrobce, zrušuje clo na dovoz uvedeného vyvážejícího výrobce a zavádí celní evidence tohoto dovozu
OJ L 64, 01/03/2023, s. 12
Nařízení 2023/464/EU, kterým se přizpůsobuje technickému pokroku příloha nařízení 440/2008/EU, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení 1907/2006/ES o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek 
OJ L 68, 06/03/2023, s. 37
Rozhodnutí 2023/567/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na 66. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení látek na seznamy k Jednotné úmluvě o omamných látkách z roku 1961, ve znění protokolu z roku 1972, a k Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971
OJ L 74, 13/03/2023, s. 53
Prováděcí nařízení 2023/583/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/607/EU o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 77, 16/03/2023, s. 3
Rozhodnutí 2023/693/EU, kterým se mění rozhodnutí 2017/1214/EU, 2017/1215/EU,  2017/1216/EU, 2017/1217/EU, 2017/1218/EU, 2017/1219/EU a 2018/680/EU, pokud jde o dobu platnosti kritérií ekoznačky EU a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování (oznámeno pod číslem C(2023) 1886)
OJ L 91, 29/03/2023, s. 11
Nařízení 2023/707/EU ze dne 19. prosince 2022, kterým se mění nařízení 1272/2008/ES, pokud jde o třídy nebezpečnosti a kritéria týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí 
OJ L 93, 31/03/2023, s. 7
Prováděcí nařízení 2023/712/EU, kterým se zahajuje pro „nového vývozce“ přezkum prováděcího nařízení 2017/2230/EU o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky pro jednoho čínského vyvážejícího výrobce, zrušuje clo na dovoz uvedeného vyvážejícího výrobce a zavádí celní evidence tohoto dovozu
OJ L 93, 31/03/2023, s. 88

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE

Prováděcí nařízení 2023/462/EU, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 68, 06/03/2023, s. 4
Prováděcí nařízení 2023/513/EU, kterým se mění přílohy XV a XIX prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o seznam třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup masných výrobků z kopytníků, drůbeže a pernaté zvěře a vajec a vaječných výrobků do Unie 
OJ L 71, 09/03/2023, s. 8
Prováděcí nařízení 2023/573/EU, kterým se mění přílohy V, XIV a XV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Argentinu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže a zárodečných produktů drůbeže, čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře a masných výrobků z drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 75, 14/03/2023, s. 1
Prováděcí nařízení 2023/709/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 93, 31/03/2023, s. 54

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

Prováděcí nařízení 2023/516/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/2236/EU, pokud jde o vzorové veterinární osvědčení pro vstup zásilek vodních živočichů určených pro určitá zařízení akvakultury, pro vypuštění do volné přírody nebo pro jiné účely s výjimkou přímé lidské spotřeby do Unie 
OJ L 71, 09/03/2023, s. 27
Nařízení 2023/675/EU, kterým se stanoví opatření pro zachování a řízení zdrojů na ochranu tuňáka jižního
OJ L 88, 24/03/2023, s. 1

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH

Prováděcí nařízení 2023/455/EU, kterým se opravuje nařízení 1480/2004/ES o specifických pravidlech, týkajících se zboží, přicházejícího z oblastí, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Kypru, do oblastí, které jsou pod efektivní kontrolou této vlády
OJ L 67, 03/03/2023, s. 41

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH

Prováděcí nařízení 2023/507/EU, kterým se od 8. března 2023 stanoví dovozní cla pro některé druhy loupané rýže
OJ L 70, 08/03/2023, s. 47

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

Zdroj: Úřední věstník EU,  1. – 31. 3. 2023

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins a Tibor Angyal, Místní zástupci ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně, tel.: +44 749 533 9811, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  – komunikace v angličtině

Rekordní inflace u potravin v Británii

Nejnovější index cen v britských obchodech BRC-NielsenIQ zjistil, že ceny potravin meziročně vzrostly o 15,7 % a ceny čerstvých potravin se zvýšily o 17,8 %. Nejvyšší nárůst cen zaznamenaly konkrétně okurky, sýr a olivový olej. Podle údajů britského Národního statistického úřadu se ceny okurek meziročně zvýšily o 52 %, čedaru o 42 % a olivového oleje o 49 %.

Průměrná cena potravin a nealkoholických nápojů v Británii tak zaznamenala největší meziroční nárůst za posledních 45 let. Došlo také ke zdražení hotových pokrmů. Z jídel v restauracích nejvíce za poslední rok zdražily fish and chips, a to o 19 %. V důsledku toho téměř polovina Britů uvedla, že omezila výdaje za potraviny a méně se stravuje mimo domov.

Dá se ale očekávat, že ceny potravin v Británii začnou v následujících měsících klesat.

Zdroj

KAZACHSTÁN

Artyom Lukashov, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě, tel: +7 701 5150541, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Potravinové (ne)zabezpečení v Kazachstánu

Kazašská vláda na svém zasedání dne 2. května 2023 projednala implementaci Plánu potravinového zabezpečení na léta 2022-2024. Podle ministra zemědělství Yerbola Karashukeeva tento plán stanoví 31 opatření z nichž:

• 17 opatření má za cíl zvýšit produkci potravin a podpořit rozvoj vědy a výzkumu v oblasti zemědělství;
• 7 opatření má za cíl stabilizovat ceny potravin;
• a dalších 7 opatření má za cíl zajistit bezpečnost a kvalitu potravin.

Pokud jde o produkci potravin, tak na konci r. 2022 se objem produkce potravin zvýšil
o 3,9 % a činil 5,8 mld. €, a to konkrétně u těchto produktů: rostlinný olej, mouka, těstoviny, cereálie, uzeniny a cukr.

Naopak u vybraných výrobků došlo ke snížení produkce, jedná se především o tyto položky: Máslo, mléko, sýry a tvaroh, zakysané mléčné výrobky. Důvodem nízké výroby mléčných výrobků je nedostatek kvalitních surovin a vůbec nízká mléčná produkce.  Kazašská vláda se proto chce zaměřit na výstavbu velkých komerčních mléčných farem, která by pro výrobce zajistila kvalitní suroviny, čímž by se výrazně snížila závislost země na dovozu mléčných výrobků.

Pro výstavbu mléčných farem by mělo být ze strany státu poskytnuto zvýhodněné financování. Stát plánuje pro tyto účely vyčlenit cca 200 mil. € na výstavbu 65 mléčných farem s výrobní kapacitou 373 tis. tun mléka za rok.

V Kazachstánu chybí skladovací prostory pro zeleninu

Za r. 2022 se v Kazachstánu vypěstovalo 4,1 mil. tun brambor, 1,1 mil. tun cibule, 621 tis. tun mrkve a 551 tis. tun zelí. I přes značný objem produkce zeleniny však v Kazachstánu dochází v důsledku nedostatku skladovacích kapacit, hlavně v období zima-jaro, k poklesu nabídky tuzemské zeleniny na trhu. To pak má za následek nejen zvýšení dovozu zeleniny,
ale i zvýšení cen u komodit v období mimo sezónu.

Jen pro informaci, v současné době je v Kazachstánu 1208 prodejen zeleniny s celkovou skladovací kapacitou 1952,8 tis. tun. Ze všech skladovacích zařízení je pouze 200 skladů zeleniny v zemi vybaveno klimatizací.

Řešením tohoto problému je, dle kazašské vlády, zvýšení skladovacích kapacit pro zeleninu.  Za tímto účelem byl schválen Souhrnný plán výstavby a modernizace skladů zeleniny do roku 2025. Ten navíc počítá s navýšením kompenzace investic z 25 % na 50 % při výstavbě moderních skladovacích prostor se speciálním zařízením, které zajišťuje dlouhodobé skladování produktů při zachování jejich kvalitativních prvků.

JAPONSKO

Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,

Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zákon o potravinovém zabezpečení v Japonsku

Japonská vláda zvážuje navržení legislativy, která by umožnila celostátní reakci na mimořádnou situaci v oblasti potravin z důvodu geopolitického a klimatického rizika. Nové pravomoci by mohly zahrnovat nařízení nouzového zvýšení produkce obilí nebo prodej zásob potravin v soukromém sektoru.

Narušení celosvětových dodávek pšenice a hnojiv způsobené ruskou invazí na Ukrajinu spolu s rizikem tchajwanské krize podnítilo potřebu zajistit potraviny do země závislé na dovozu. Komise Ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu, která má za úkol přezkoumat japonský zákon o potravinách a zemědělských podnicích, uvedla, že by politici měli zvážit přístup k rozhodování o potravinovém zabezpečení. Změny zákona by mohly být předloženy parlamentu již v příštím roce. Podle jednoho z možných návrhů by pracovní skupina vedená premiérem mohla nařídit zemědělcům a pěstitelům květin, aby přešli na potravinářské plodiny, jako jsou brambory a obilí. Logistické společnosti by mohly dostat příkaz změnit místo dodání nebo zadržet zásoby.

Vzhledem k tomu, že takové příkazy mohou způsobit zemědělcům značné ztráty, očekává se, že politici zavedou také finanční podpory. Existuje také návrh na kontrolu cen a opatření, která by zabránila hromadění zásob, jež vede k nedostatku v supermarketech.

Tchajwanský průliv je místem, kudy proudí lodě vezoucí potraviny směřující do Japonska. V případě napadení Tchaj-wanu Čínou by tato cesta byla přerušena. Čína i Tchaj-wan jsou mimo jiné velkými vývozci potravin do Japonska. Další riziko představuje změna klimatu, projevující se suchem nebo naopak záplavami, které mají negativní vliv na úrodu.

Japonské ministerstvo zemědělství v roce 2012 vypracovalo pokyny pro zajištění potravin během nouze, ale tato ustanovení nejsou právně závazná.

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Čínský trh se zmrzlinou roste a diverzifikuje se

Analytici trhu v Číně očekávají, že místní trh se zmrzlinou čeká v blízké budoucnosti velký boom. Firma zaměřená na průzkumy trhů Mintel Group uvádí, že prodeje balené zmrzliny v Číně dosáhly v roce 2021 hodnoty 46,1 miliard RMB (141 mld. Kč), což představovalo 8,3procentní meziroční nárůst, zatímco objem maloobchodních prodejů vzrostl o 5,3 procent. Stoupala i cena zmrzlin nově se objevujících na trhu, jejich průměrná cena za 100 g vzrostla mezi roky 2019 - 2021 o 12 procent. V roce 2021 představovala 95 procent všech nových typů zmrzliny zmrzlina na mléčném základě. Co do příchutí je nabídka v Číně dosti různorodá a mnohdy velmi odlišná od té v Česku a Evropě. Populární jsou například příchutě červených fazolek, černého sezamu, zeleného čaje, kukuřice a hrášku. Nejrychlejší růst v posledních pěti letech zaznamenaly příchutě odvozené z květin, kávy, čaje a citrusů. Do budoucna lze očekávat, že se spotřebitelský trend důrazu na zdravotní benefity a ekologičnost produktů promítne i do segmentu zmrzliny, což bude představovat výzvy i příležitosti pro výrobce.

Někteří čínští výrobci zmrzliny dokonce využívají při vývoji nových produktů umělou inteligenci. Čínský výrobce prémiové zmrzliny Chicecream s její pomocí pojmenovává své produkty, vybírá nové příchutě a navrhuje nové produktové řady. Jedná se o odklon od jejich tradičních mléčných zmrzlin, nově navržené produkty jsou vodové nanuky prodávající se za velmi nízkou cenu 3,5 RMB (11 Kč), od čehož si firma slibuje průnik na trhy menších čínských měst s nižší úrovní příjmů tamějšího obyvatelstva.

Vážené dámy, Vážení páni,

dovoľte nám, aby sme Vás srdečne pozvali na 3. ročník medzinárodnej vedeckej konferencie POTRAVINOVÉ PRÁVO 2023, ktorú organizujú Právnická fakulta Trnavskej univerzity v Trnave, Potravinárska komora Slovenska a Potravinářská komora České republiky.

Konferencia sa uskutoční 15. a 16. júna 2023 vo Wellness & Spa Hoteli Zochova Chata**** v Modre na Slovensku.

Témami konferencie budú:

- environmentálne označenia a tvrdenia o potravinách

- ochrana spotrebiteľa a potraviny

- označovanie potravín výrazom "probiotický"

- právna ochrana názvov potravín (označovanie rastlinných alternatív)

- výživové a zdravotné tvrdenia o potravinách

- správne trestanie na úseku úradných kontrol potravín

Viac informácií o konferencii sa dozviete na webovom sídle konferencie www.potravinovepravo.sk.

Tešíme sa na stretnutie s Vami na Zochovej Chate.

S úctou

organizátori

Srdečne ďakujeme partnerom za podporu konferencie

- Philip Morris Slovakia s.r.o.

- Slovenská aliancia moderného obchodu

- Nestlé Slovensko s.r.o.

- SOUKENÍK – ŠTRPKA, s.r.o.

- ALS Slovakia, s. r. o.

- Heineken Slovensko, a.s.

- PROGAST, spol. s r.o.

- Bidfood Slovakia s. r. o.

- MECOM GROUP s.r.o.

Mgr. Samuel Rybnikár PhD.
Katedra správneho práva, práva životného prostredia a finančného práva
Právnická fakulta
Trnavská univerzita v Trnave

telefón: +421335939635

e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína  

Ve Sbírce zákonů bylo publikováno nařízení vlády č. 69/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví vína.

Nařízení vlády bylo přijato v návaznosti na zahájení nového programového období Společné zemědělské politiky 2023-2027, které je realizováno prostřednictvím schváleného Strategického plánu Společné zemědělské politiky EU v ČR na léta 2023 až 2027.

Nařízení vlády stanoví podmínky provádění opatření v odvětví vína tak, aby Česká republika splnila podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie a mohla v této oblasti poskytovat evropské zemědělské dotace.

Jde o opatření Restrukturalizace a přeměna vinic a opatření Investice do výroby vína.

Cílem těchto opatření je částečně kompenzovat zemědělským subjektům náklady na založení a ošetření nové vinice, nahradit jim ušlé příjmy z vyklučené vinice a zčásti kompenzovat náklady na pořízení vybavení na zpracování hroznů a výrobu vína. Dotace bude poskytována na hektar osázené plochy vinice nebo jako příspěvek na investice do výroby vína.

Nařízení vlády přímo navazuje na nařízení vlády č. 147/2018 Sb., o stanovení bližších podmínek při provádění opatření společné organizace trhů se zemědělskými produkty v oblasti vinohradnictví a vinařství pro období 2019–2023.

Na opatření v odvětví vína je na období 2023 až 2027 celkem alokováno ročně cca 123 mil. Kč výhradně ze zdrojů Evropské unie.

Opatření v odvětví vína se za celé období týká cca 900 žadatelů a osázené plochy vinic v rozsahu cca 1 150 hektarů.

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/legislativa/novinky-v-legislative/nove-pravni-predpisy-ucinne-od-1-4-2023-1.html

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se již několik týdnů prioritně zaměřuje na bezpečnost obilovin a obilných mlýnských výrobků původem zejména z Ukrajiny. V příloze níže zveřejňujeme podrobnější výsledky těchto kontrol.

Tabulka je průběžně aktualizována: stav k 3. 5. 2023

Éterické oleje jsou v čínské medicíně léta známé pro své antimikrobiální účinky. Pozitivních vlastností látek se rozhodli využít i vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V rámci projektu odborníci ve spolupráci s komerčním partnerem vyvinuli náhradu antibiotik pro odstavená selata, která je založená na derivátech mastných kyselin a dalších přírodních látek. Vědci tak reagují na omezení Evropské unie, která před několika lety používání antibiotik zakázala. A od loňského roku se na základě jejího rozhodnutí nesmí do krmiv přidávat ani zinek.

Když Evropská unie v roce 2006 zakázala používání antibiotik v krmivech pro odstavená selata, jejich funkci zastoupil zinek v medikačních dávkách. Selata ale tuto dávku nedokázala plně využít a velké množství zinku končilo v životním prostředí. V přírodě pak minerál narušoval půdní mikrobiom a toxicky působil třeba i na vodní organismy.

Od loňského roku se proto do krmiv nesmí přidávat ani zinek. „Byl to pro nás jeden z impulsů, kdy jsme si řekli, že zkusíme něco nového,“ řekl Pavel Horký z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU. S kolegy se dříve věnoval právě zinkovým nanočásticím, před pěti lety se ale spolu s týmem přesunul k výzkumu takzvaných fytoaditiv – náhradu antibiotik začal hledat mezi éterickými oleji.

„Měli jsme před sebou nepřeberné množství vzorků a variant. Zajímavé například bylo, že česnek z Číny vůbec nefungoval. I když se o něm říká, že má antimikrobiální účinky, ve výsledku obsahuje velmi málo silic. S českým česnekem se to nedá vůbec srovnat,“ popsal vědec.

Nejlepší účinky na zdraví zvířat měla nakonec kombinace několika éterických olejů a dalších látek. Co přesně finální doplněk stravy obsahuje, ale vědci z důvodu výrobního tajemství říct nesmí. Účinné látky se do krmiva budou přidávat ve formě transportních částic. Ty si vědci navrhli sami, aktuálně si je nechávají patentovat. „Víme, že přírodní látky jsou do určité míry degradovány v rámci zažívacího traktu. Naším cílem proto bylo vyvinout pro ně ochranu,“ vysvětlil Horký. V částici mohou odborníci poslat látky přesně tam, kam potřebují. „V našem případě je to tenké střevo, kde nám největší problém dělají například bakterie enterotoxigení Escherichia coli,“ doplnil expert.

Při výzkumu se odborníci soustředili na chovy prasat. „Z hlediska života prasete je nejrizikovějším obdobím odstav selat. Ten patří k velice stresujícímu období, kdy současně dochází ke stresu enviromentálnímu a sociálnímu. Mluvíme o situaci, kdy jsou selata oddělena od matky a následně přesunuta do nového prostředí. Ve stejnou dobu přechází z mléka na převážně pevnou rostlinnou stravu, a to vše s nevyvinutým trávícím traktem a střevní bariérou. Selata, pod tímto tlakem, jsou tak více náchylná na onemocnění různého bakteriálního původu. Někteří chovatelé mají v tomto období ztráty až 40 procent,“ přiblížil Horký. Nově vyvinutý produkt by měl právě v těchto případech zdraví zvířat podpořit.

Náhradu antibiotik odborníci vyvíjeli ve spolupráci s firmou ADDICOO GROUP s.r.o. Podle Horkého by se výsledný produkt mohl už brzy dostat na trh. „Firma již 30 let vyvíjí a vyrábí produkty na bázi přírodních látek, jako jsou extrakty z rostlin, ale v posledním desetiletí se soustředí na výzkum a aplikaci derivátů mastných kyselin, a to hlavně ve formě esterů. Z pohledu legislativního tak před námi nestojí žádné překážky,“ dodal.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Horký, Ph.D., +420 731 454 364, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., Ústav výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU

Zdroj: mendelu.cz

Oddělení EFSA pro výživu a inovace v potravinách zahájilo veřejnou konzultaci k návrhu vědeckého stanoviska k přípustné horní hranici příjmu vitaminu D, včetně odvození konverzního faktoru pro kalcidiol monohydrát. Tento dokument přehodnocuje bezpečnost užívání vitaminu D a uvádí revidované hodnoty horního tolerovatelného příjmu (UL) a konverzní faktor pro kalcidiol monohydrát.

Zúčastněné strany se vyzývají, aby předložily své připomínky do 5. června 2023.

Návrhu dokumentu vč. příloh najdete na portálu EFSA Connect.

Autor: EFSA

Jihoafrické ministerstvo zdravotnictví aktivně pracuje na změně označování potravin, a to zejména těch nezdravých. Ještě více upozorňují na složení přidaných cukrů a nasycených mastných kyselin. Prodej nesmějí podporovat spotřebitelské soutěže ani je nesmějí propagovat známé osobnosti.

Jihoafrická republika se dlouhodobě potýká s obezitou obyvatelstva, kdy nezanedbatelné procento tvoří již malé děti. Z dlouhodobého hlediska nepomohla ani zvýšená daň z cukru. Nejsmrtelnější chorobou v zemi je diabetes a s ním spojená onemocnění.

Zásadní změnou je výrazné označení na potravinách či nápojích s vysokým obsahem cukru a tuku tak, aby na první pohled odrazovalo děti od jejich nákupu a konzumace. Ministerstvo chce, aby bylo povinné označení na přední straně obalu na všech hotových balených potravinách, které obsahují přidaný nasycený tuk, přidaný cukr, přidaný sodík a překračují limitní hodnoty pro tyto složky. Jasně označené musejí být i produkty, které obsahují umělá sladidla.

Štítky musejí být jasně viditelné na přední straně obalu, ideálně zakomponovány do původního obalu, a nesmějí být překryty jinými štítky či nápisy. Pokrývat budou minimálně jednu čtvrtinu přední strany obalu. Produkty, které ponesou takové štítky, se nebudou smět prodávat dětem a nebudou moci uvádět tvrzení s energetickým, zdravotním nebo výživovým sdělením.

Většina oblíbených snacků, chipsů, nápojů nebo snídaňových cereálií je v jižní Africe běžnou školní svačinou. Ve školách jsou hojně prodávané přímo dětem a nové nařízení způsobí obrovský změnu.

Další významnou transformací projdou i reklamy na tyto produkty. Nesmějí prvoplánově cílit na děti. Inzerenti nebudou moci využívat tradiční rodinné hodnoty, nebudou smět odkazovat na celebrity nebo sportovní hvězdy, zobrazovat animované postavy, obsahovat sběratelské předměty či pořádat soutěže.

V současnosti probíhá tříměsíční připomínková lhůta.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Jihoafrická republika. 
Zdroj: businesstech.co.za

V poslední době se setkáváme s šířením celé řady zavádějících informací na téma hmyzu a jeho „tajného“ přidávání do běžných potravin, což údajně může vést i k ohrožení zdraví spotřebitele.

Pravdou je, že určité druhy hmyzu jsou na trhu zcela legálně, protože Evropská komise nedávno schválila několik nařízení povolujících jejich uvádění na trh jako nové potraviny. SZPI v tuto chvíli nemá žádné konkrétní informace o tom, že by byl hmyz do potravin přidáván nelegálně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl a aby jeho konzumace představovala jakékoliv riziko pro lidské zdraví.

K dnešnímu dni mohou být na trh uváděny pouze níže uvedené konkrétní druhy a formy hmyzu.

Jedná se o:

• zmrazené, sušené a práškové formy cvrčka domácího (Acheta domesticus)[1]
• částečně odtučněný prášek z cvrčka domácího (Acheta domesticus)[2]
• zmrazené, sušené a práškové formy druhu saranče stěhovavá (Locusta migratoria)[3]
• sušené larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor)[4]
• zmrazené, sušené a práškové formy moučných červů (larev) potemníka moučného (Tenebrio molitor)[5]
• zmrazené, kašovité, sušené a práškové formy potemníka stájového (Alphitobius diaperinus)[6]

Ostatní druhy hmyzu není možné uvádět na trh, aniž by absolvovaly schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, neboť jsou považovány za neschválenou novou potravinu. Na trh pak smí být uváděny teprve tehdy, pokud úspěšně absolvují schvalovací proces a budou uvedeny v Seznamu Unie povolených nových potravin.  

Jednotlivá prováděcí nařízení Evropské komise, kterými se tyto nové potraviny povolují k uvádění na trh, definují mimo jiné jednoznačné a striktní podmínky, za nichž smí být nová potravina používána, jako je kupříkladu definování konkrétní kategorie potravin do které smí být tato složka přidávána a její maximálním množství. Veškeré tyto povinnosti pak musí provozovatelé potravinářských podniků splnit, pokud chtějí hmyz do svých potravin přidávat.

Současně jsou v jednotlivých nařízeních stanoveny doplňkové zvláštní požadavky na označování. To znamená, že pokud je určitý druh hmyzu v potravině obsažen, musí být o tom spotřebitel informován. V seznamu složek potraviny se uvede název konkrétního hmyzu a použitá forma (např. prášek, zmrazená forma apod.). Současně s tímto údajem musí být na obalu potraviny uvedena informace o tom, že složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče. Tento údaj musí být uveden vždy v bezprostřední blízkosti seznamu složek.

Nedílnou součástí schvalovacího procesu nových potravin je posuzování bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA). Výstupem z tohoto hodnocení jsou jednotlivá hodnocení rizik, která jsou veřejně dostupná například v odkazech níže.

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6343 – Tenebrio molitor (potemník moučný)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6667 – Locusta migratoria (saranče stěhovavá)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7258 – Acheta domesticus (cvrček domácí)

https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/7325 – Alphitobius diaperinos (potemník stájový)

Nejčastější dotazy:

Jak jako spotřebitel identifikuji ve složení výrobku přidaný hmyz? Existuje nějaký speciální symbol pro takové potraviny?

O přítomnosti hmyzu v potravině musí být spotřebitel vždy informován prostřednictvím značení na obale potraviny. Informace o obsahu hmyzu musí být vždy uvedena ve složení spolu s informací o tom, že složka může způsobit alergickou reakci, která musí být uvedena v bezprostřední blízkosti seznamu složek.  Žádný speciální symbol označující potraviny s obsahem hmyzu není. V případě potravin nabízených k prodeji samoobslužným způsobem. (typicky chléb, pečivo apod.) rovněž platí, že o složení musí být spotřebitel informován uvedením těchto údajů na regálové etiketě v bezprostřední blízkosti nabízené potraviny. 

Je možné, aby byl hmyz do potravin přidáván záměrně tak, aby o tom spotřebitel nevěděl?

Přidání hmyzu do potravin je v současné době naopak spíše určitým marketingovým lákadlem. Ceny takových potravin jsou obvykle vyšší a výrobci takových potravin obsah hmyzu v jejich potravinách naopak zdůrazňují. Pokud potravina hmyz nelegálně obsahuje a spotřebitel o tom není informován, pak provozovatel potravinářského podniku porušil povinnosti vyplývající z právních předpisů a může být za takové porušení sankcionován.

Nezanechají tyto potraviny zdravotní následky po jejich požití?

Bezpečnost schválených druhů hmyzu byla přísně posuzována. Na základě hodnocení rizika pak bylo stanoveno maximální povolené denní množství v konkrétních kategoriích potravin tak, aby potravina nepředstavovala bezpečnostní riziko pro lidské zdraví a zároveň byla pro spotřebitele nutričně výhodná. V souvislosti s bezpečností těchto potravina je potřeba zdůraznit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce nedisponuje zákonnými kompetencemi k posuzování či hodnocení vlivu konzumace těchto nových potravin na lidské zdraví. Tyto kompetence jsou zcela v gesci Ministerstva zdravotnictví. Pokud byste si tyto pochoutky chtěli dopřát a bez obav vychutnat, doporučujeme jejich konzumaci nejprve konzultovat se svým lékařem, obzvláště v případech, pokud trpíte známou alergií na korýše, měkkýše (a výrobky z nich) a prachové roztoče.   

Nebude vyvolávat konzumace potravin s těmito ingrediencemi alergie?

Případné alergické reakce nejsou vyloučeny. Proto je u potravin obsahujících hmyz stanovena povinnost uvádět na etiketě informaci, že hmyzí složka může způsobit případné alergické reakce spotřebitelům se známými alergiemi na korýše, měkkýše a výrobky z nich a na prachové roztoče.

Jaké jsou požadavky na hygienu při chovu a zpracování hmyzu? Čím je hmyz na farmách krmen?

Meziresortní pracovní skupina pro hmyz při MZe vytvořila v roce 2018 příručku „Zásady správné zemědělské a výrobní praxe produkce hmyzu určeného pro lidskou spotřebu“. Dokument je dostupný na stránkách MZe zde a popisuje, jaké požadavky musí splnit každý článek dodavatelského řetězce, aby byla výsledná konzumovaná potravina pro spotřebitele bezpečná a v souladu s právními předpisy.  

Na evropské úrovni existuje příručka vytvořená platformou IPIFF (International Platform of Insects for Food and Feed). Jedná se rovněž o zásady správné hygienické praxe pro chov a zpracování hmyzu (IPIFF Guide on Good Hygiene Practices.    

Tisková zpráva – Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dnes uspořádal kulatý stůl k problematice jablek v tržní síti. O situaci ovocnářů, spotřebitelských cenách, cenách zemědělských výrobců (CZV) a podpoře českého ovocnářství diskutovali na Ministerstvu zemědělství zástupci Potravinářské komory, Agrární komory, obchodních řetězců i Ovocnářské unie. Loni se meziročně zvýšil podíl českých jablek prodaných v obchodech, je ale nutné, aby zemědělci mohli více promítnout své náklady do výkupní ceny.

KAZACHSTÁN

Artyom Lukashov, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě, tel: +7 701 5150541, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Daň za sběr hub a lesních plodů

Od roku 2024 budou Kazachstánci platit daň za sběr hub a lesních plodů. Nyní se platí daň za sběr rostlin, lesních plodů, ořechů a hub pouze na území státních lesů, a zvláště chráněných přírodních území. Místní zastupitelstva krajů stanovují druhy vykupovaných lesních plodů a hub a k nim odpovídající sazby poplatků za kilogram. Fyzické osoby mohou v Kazachstánu sbírat plané ovoce, ořechy, houby, lesní plody a léčivé rostliny pro osobní spotřebu zdarma a bez příslušných povolení. Platí však následující limity: pro léčivé rostliny (kromě vzácných a ohrožených druhů) - do 10 kg, ovoce a bobule - do 20 kg, houby - do 25 kg na osobu. Firmy, u nichž je komerční podnikání spjato se sběrem lesních plodin a hub, budou za tyto činnosti platit. Limity sběru budou stanoveny s ohledem na přírodní rezervy, rozložení výskytu lesních plodů a hub, objem sběru, rekreační účely dané lokality a výtěžnosti těchto zdrojů.

Skleníky v Kazachstánu

V době od 5.-7.4. 2023 se v Almaty konala mezinárodní výstava "Skleníky, pěstování zeleniny, zavlažování, hnojiva a květiny". Účastnily se jí firmy ze 16 zemí. Nabízely novinky v oblasti skleníkového podnikání a terénních úprav různých půd. Ústředním tématem byla současnost               a budoucnost skleníkového sektoru v Kazachstánu. Stavba skleníků je i v Kazachstánu drahou záležitostí. Téměř všechny komponenty pro jejich stavbu jsou do Kazachstánu dováženy ze zahraničí, což navyšuje cenu skleníkového podnikání. Dalším negativním faktorem je použitý konstrukční materiál. Ne všechny kazašské skleníky jsou postaveny ze skla s využitím pokročilých technologií. Některé z nich jsou pokryty fólií, což je sice levnější varianta pořízení, jejich provoz se však prodražuje díky spotřebě elektřiny, plynu a uhlí. Letošní zimou bylo kvůli hustému sněžení a problémům s palivem postiženo 170 skleníkových farem na 46 hektarech. Uhlí pro vytápění skleníků hojně využívají zejména farmáři na jihu Kazachstánu. Od letošního roku vláda započala dotovat náklady na elektřinu a plyn, a to až do výše 50 % nákladů za energie. Dotace jsou poskytovány na základě spotřebovaného množství energie. K určení spotřeby slouží měřiče, které jsou instalovány jak u výrobců elektřiny, tak u jejich spotřebitelů. Dále jsou poskytovány hektarové dotace. Zemědělci obdrží určitou částku za každý hektar skleníku kalkulovanou na základě nákladových norem. 

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

V Abú Dhabí se otevírá první továrna na alternativní náhražky masa

Většina restaurací ve Spojených arabských emirátech již alternativní pokrmy pro vegany a vegetariány dávno nabízí. Samotných náhražek masa v posledních letech opravdu přibývá, a to nejen v restauracích, ale i v běžných prodejnách potravin typu Carrefour. Do současnosti šlo především o poměrně drahý americký a britský import, kde mezi známé značky patří například Beyond Meat a Oumph! Tento týden ale mohou milovníci alternativních pokrmů v Emirátech slavit. V hlavním městě se spustila nová továrna firmy Switch Foods, která bude substituty masa produkovat přímo na půdě Spojených arabských emirátů.

Firma Switch Foods je místní emirátský startup a mezi její výrobky budou patřit hamburgery, kofty, kebaby, mleté alternativy a sujuk. Základní ingredienci těchto produktů tvoří hráškový protein. První výrobky mají z továrny zamířit k zákazníkům již prvního května. Samotní výrobci slibují, že jejich produkt bude mnohem levnější než importované výrobky jejich konkurentů. Nižší cenu neslibují kvůli horší kvalitě, ale díky úsporám na současné mezinárodní přepravě.

Podobné zprávy potvrzují, že zájem o zdravější a udržitelnější stravování v zemi opravdu je. Nabídka restaurací a obchodů je rozšířená především díky poptávce turistů a expatů ze západních zemí, kteří jsou zvyklí podobné produkty vyhledávat ve svých domovinách.

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Čína vyvinula levnou metodu pro extrakci bílkovin z čajových listů

Zpravodajský server South China Morning Post uveřejnil zprávu o úspěchu čínských vědců při extrakci bílkovin z využitého zeleného čaje. Za úspěchem stáli výzkumníci z Institutu potravinových věd a technologií při Univerzitě ve Fuzhou nacházející se v provincii Fujian, jedné z největších produkčních základen čaje. O využití čajových listů jakožto zdroje bílkovin se mluvilo již od druhé poloviny 20. století, ale až týmu čínských vědců se povedlo snížit náklady na extrakční proces. Zároveň jej učinili i šetrnějším k životnímu prostředí díky recyklaci draselných solí, které v jeho průběhu vznikají, na hnojiva. Čína soustředí své úsilí na hledání alternativních zdrojů bílkovin, aby snížila svou závislost na dovozu například sójových bobů, zmíněný úspěch čínských vědců by tomu mohl výrazně napomoci. Bílkoviny vědci extrahovali z čajových listů, které byly prakticky odpadem průmyslové výroby balených nápojů s čajovou příchutí. Dle vědců se dá takto z jedné tuny již využitého čaje vyrobit 400 kg bílkovin. Výrobní náklady jsou pak dokonce o polovinu nižší než u extrakce alternativních bílkovin ze sóji. Finální produkt má podobu hnědého prášku se silnou čajovou chutí, což z něj dělá vhodného kandidáta například pro využití při výrobě nápojů. Další výzkum by mohl také nalézt způsob, jak jej využít při výrobě náhražek masa na rostlinné bázi.

Úpravou algoritmů došlo:

• k lepšímu rozlišení nápojů podle obsahu cukru, zejména pro nápoje s nízkým obsahem cukru,
• k lepšímu rozlišení mléka, mléčných nápojů a fermentovaných mléčných nápojů zejména u těch s vysokým obsahem cukru
• ke sladění klasifikace nápojů slazených náhradnými sladidly 
• k zachování podobné klasifikace pro ovocné šťávy

Podrobnosti zde: https://www.santepubliquefrance.fr/determinants-de-sante/nutrition-et-activite-physique/documents/rapport-synthese/update-of-the-nutri-score-algorithm-for-beverages.-second-update-report-from-the-scientific-committee-of-the-nutri-score-v2-2023

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) se již několik týdnů prioritně zaměřuje na bezpečnost obilovin a obilných mlýnských výrobků původem zejména z Ukrajiny. Dosud odebrala ke kontrole 63 vzorků. U 25 vzorků byly již analýzy finalizovány, všechny hodnocené parametry jsou vyhovující. Laboratorní analýzy dalších vzorků pokračují, v případě zjištění nevyhovujícího vzorku bude Inspekce spotřebitele neprodleně informovat a přijme příslušná opatření.

„SZPI činí maximum pro ochranu tuzemských spotřebitelů, ale současně je nezbytné zdůraznit, že primární odpovědnost za parametry bezpečnosti a kvality dovozových i tuzemských potravin mají dotčení provozovatelé.“ podtrhuje ústřední ředitel SZPI Ing. Martin Klanica.

V rámci komodity obilnin inspektoři SZPI odebrali ke kontrole vzorky pšenice, špaldy, kukuřice, žita a ječmene. V rámci komodity mlýnské obilné výrobky odebrali inspektoři ke kontrole vzorky pšeničné mouky, špaldové mouky (a vloček), žitné mouky (a vloček), ječmenných vloček a jáhel (včetně jáhlových vloček). V odběrech vzorků Inspekce pokračuje.

SZPI provádí rozbory v souladu s požadavky právních předpisů výhradně v akreditovaných laboratořích. Vzhledem k rozsahu stanovovaných látek jde o procesně i časově náročný postup.

SZPI laboratorně hodnotí zejména přítomnost více než 400 druhů reziduí pesticidů, dále mykotoxiny, těžké kovy a dle analýzy rizika případně i další parametry.

Prostřednictvím evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF je SZPI ve spojení s evropskými partnery, aby mohla neprodleně reagovat na případná zjištění.

Ministerstvo zemědělství schválilo Akční plán Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2023 – 2027 (dále jen „Akční plán“). Akční plán navazuje na strategii ochrany genetických zdrojů využitelných v zemědělství, je jejím implementačním dokumentem, specifikujícím další rozvoj práce s genetickými zdroji.

• Potraviny

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil nejnovější zprávu o reziduích pesticidů v potravinách v Evropské unii. Zpráva poskytuje přehled o množství reziduí zjištěných ve vybraných běžně konzumovaných produktech.

V roce 2021 bylo v Evropské unii odebráno celkem 87 863 vzorků potravin. Z analýzy výsledků vyplývá, že 96,1 % vzorků se vešlo do zákonem povolených limitů. U podskupiny 13 845 vzorků analyzovaných v rámci programu koordinované kontroly EU (EU MACP) bylo 97,9 % vzorků v mezích zákonných limitů.

V rámci programu EU MACP se analyzují vzorky náhodně odebrané z 12 potravinářských výrobků. Pro rok 2021 to byly lilek, banány, brokolice, pěstované houby, grapefruity, melouny, sladká paprika, stolní hrozny, panenský olivový olej, pšenice, hovězí tuk a slepičí vejce.

Z těchto vzorků analyzovaných v rámci koordinovaného programu:

• 58,1 % (8 043 vzorků) bylo shledáno bez kvantifikovatelných hladin reziduí.
• 39,8 % vzorků (5 507) obsahovalo jedno nebo více reziduí v koncentracích nižších nebo rovných povoleným hodnotám (tzv. maximálním limitům reziduí).
• 2,1 % (295) obsahovalo rezidua překračující povolené limity.

Každé tři roky se odebírají vzorky ze stejného výběru výrobků, což znamená, že lze identifikovat vzestupné nebo sestupné trendy.

Celková míra překročení MLR reziduí pesticidů vzrostla z 1,4 % v roce 2018 na 2,1 % v roce 2021. S výjimkou grapefruitů činila průměrná míra překročení MRL v roce 2021 1,4 %, tedy stejně jako v roce 2018. V roce 2021 členské státy upozornily na vyšší výskyt reziduí pesticidů v grapefruitech dovážených ze zemí mimo EU a v témže roce Evropská komise zvýšila hraniční kontroly.

Podrobné výsledky kontrolních programů jsou k dispozici na webových stránkách úřadu EFSA v podobě tabulek a grafů, což údaje zpřístupňuje i neodborníkům.

Kromě harmonizovaných a srovnatelných údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu EU (EU MACP) obsahuje výroční zpráva EFSA také údaje shromážděné v rámci vnitrostátních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy EU [1], Norskem a Islandem.

Výsledky monitorovacích programů jsou cenným zdrojem informací pro odhad dietární expozice spotřebitelů v EU reziduím pesticidů.

Úřad EFSA provedl v rámci analýzy výsledků hodnocení dietárních rizik. V letošním roce bylo také poprvé zavedeno pilotní pravděpodobnostní hodnocení podskupiny látek.

Ze zprávy vyplývá, že potravinářské komodity analyzované v roce 2021 pravděpodobně nepředstavují riziko pro zdraví spotřebitelů. Zpráva nicméně obsahuje řadu doporučení ke zvýšení účinnosti evropských systémů kontroly reziduí pesticidů.

Prozkoumejte údaje prostřednictvím nástroje pro vizualizaci dat:

https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-300x101.jpg 300w, https://bezpecnostpotravin.cz/files/2023/04/pesticidy_EFSA_grafy-768x259.jpg 768w" alt="" width="907" height="306" class="wp-image-40499" style="box-sizing: border-box; height: auto; max-width: 100%; border: 0px; display: inline-block; vertical-align: bottom; color: var(--gov-color-brown);" decoding="async" loading="lazy" />

[1] : Podle čl. 5 odst. 4 a oddílu 24 přílohy 2 Protokolu o Irsku/Severním Irsku, který je nedílnou součástí Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, se požadavky EU na odběr vzorků údajů vztahují i na Severní Irsko a pro účely této zprávy se odkazy na členské státy považují za odkazy na Spojené království, pokud jde o Severní Irsko.

Přílohy:

• The 2021 European Union report on pesticide residues in food
• National summary reports on pesticide residue analysis performed in 2021

Autor: EFSA

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/pesticidy-v-potravinach-efsa-zverejnil-nejnovejsi-data/

Potravinářský průmysl nepřesoluje…

Tisková zpráva 26. 4. 2023 – Doporučená denní spotřeba soli je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) pro dospělého člověka 5-6 gramů. Státní zdravotní ústav (SZÚ) uvádí, že Češi solí 2,5x více než je toto doporučení. Testy Potravinářské komory ČR ale ukazují, že výrobky českých potravinářů obsahují sůl v podobném množství jako jinde v Evropě. Kde se tedy bere tak vysoká spotřeba soli v naší populaci?

Sodík je pro člověka i většinu organismů nepostradatelný. Přijímáme ho v podobě soli (chlorid sodný) prostřednictvím nejrůznějších potravin a nápojů, přirozeně se vyskytuje například v mléce, mase, korýších, do zpracovaných potravin sůl i přidáváme. Ministerstvo zdravotnictví ČR sleduje spotřebu soli v nejrůznějších typech školských zařízení. Výsledky šetření ze 165 škol například ukázaly, že množství soli v jedné porci polévky se pohybuje od 0,17 g do 2,8 g. „Doporučená dávka pro dětský oběd je 1,75 g soli.  U 56 % vzorků byla již doporučená denní dávka pro oběd vyčerpána polévkou. Pouze 11 % školních jídelen solilo s opatrností, 51 % nadměrně a 38 % podávalo výrazně slané polévky“, říká hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová.

Je tedy problém spíše v dosolování? Způsob stravování významně ovlivňuje zdraví každého z nás.  „Výrobci potravin v Česku používají obdobné a mnohdy i nižší množství soli než v okolních státech a na snižování jejího obsahu v potravinách stále pracují. Problém s více než dvojnásobným příjmem sodíku v populaci tedy není jen v recepturách potravin a jeho objasnění je výzvou pro odborníky na výživovou epidemiologii“, vysvětluje Jan Pivoňka z VŠCHT Praha.

„Vzali jsme nejpřísnější limity na světě, prezentované WHO v roce 2021 a porovnali jsme je s vybranými výrobky testů Potravinářské komory ČR tj. výrobků v české obchodní síti. Jedná se tedy o globálně nejnižší maxima v jednotlivých kategoriích výrobků, které definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) na základě odborné diskuze. Na přiložených grafech je jasně patrné, že žádný z výrobků nepřesahuje tuto hranici několikanásobně“, vysvětluje Magdaléna Hrubá, výkonná ředitelka Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací (CZPVI).

Výrobci potravin v České republice si jsou vědomi své možnosti napomoci zlepšení zdraví spotřebitelů právě širokou nabídkou svých výrobků, jak těch “standardních”, tak těch, ve kterých došlo ke snížení některých živin, snížení energetické hodnoty či vylepšení nutričního složení. „Snižování například soli ale musí probíhat postupně. Mění se významně chuť výrobku a konzervativní spotřebitel by tak mohl výrobek odmítnout a snaha potravinářů by pak přišla nazmar, doplňuje Hana Střítecká, nutriční terapeutka.

V rámci vyvážené a pestré stravy je nezbytné sledovat konzumované množství, potraviny tedy nedělíme na zdravé a nezdravé, ale na zdravé a nezdravé množství. V kategorii chlebů představujeme chléb s obsahem 0,72 g soli na 100 g, výrobce BEAS a.s. – Pekárna Lično a šunku nejvyšší kvality s obsahem 1,5 g na 100 g od společnosti Maso, uzeniny Písek.

Tisková zpráva_Potravinářský průmysl nepřesoluje

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci, tisková mluvčí

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

První zásilka osmnácti tun granátových jablek vyprodukovaných na jihu Peru míří do Spojených státu.

Granátové jablko je velmi výhodné ovoce pro pěstování v jižním Peru. Není náročné na vodu a také jeho pěstování není finančně náročné. Navíc jde o jedno z nejvíce poptávaných druhů ovoce ve světě.

Jih Peru, zejména oblast Tacna se pyšní každoroční hojnou úrodou granátových jablek a již exportují po celém světě, jako například do Nizozemska, Spojeného království nebo do Spojených arabských emirátů. Nyní je na cestě prvních osmnáct tun granátových jablek do USA.

První dodávka peruánských granátových jablek o hmotnosti 18 tun je velkým krokem pro peruánské zemědělství. Otevírá příležitosti nových zahraničních trhů pro obchod týkající se nejen granátových jablek, ale také jiných druhů ovoce a zeleniny.

Export granátového jablka vloni vzrostl meziročně o 27 %. 

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Peru. 

Zdroj: www.elgestion.pe

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/peruansti-zemedelci-zacali-vyvazet-granatove-jablka-usa

Tisková zpráva – Komise dnes (21. 4. 2023) navrhla revizi stávajících obchodních norem, jež platí pro řadu zemědělsko-potravinářských produktů, jako je například ovoce a zelenina, ovocné šťávy a džemy, med, drůbež nebo vejce. Na základě navrhovaných úprav by se mělo docílit toho, že se spotřebitelé budou moci informovaněji rozhodovat v zájmu zdravějšího způsobu stravování. Zároveň se má díky návrhům přispět ke snížení plýtvání potravinami.

Komise předložila mimo jiné tyto návrhy:

• Označování původu: Jasnější pravidla pro povinné označování původu u medu, ořechů a sušeného ovoce, zralých banánů, jakož i naporcovaného, zpracovaného a krájeného ovoce a zeleniny (jako jsou balené salátové listy). V případě směsí a namíchaných produktů musí být na etiketě uvedena(y) země původu. Tím se zvýší transparentnost pro spotřebitele. Zároveň se tak podpoří produkce těchto produktů v EU.
• Plýtvání potravinami: Navrhované úpravy se týkají i potravinového odpadu a obalových odpadů. Například tzv. „nevzhledné“ ovoce a zelenina (tj. s vnějšími vadami nicméně stále vhodné pro místní/přímou spotřebu) prodávané v místě a přímo producenty spotřebitelům má mít výjimku a nemuselo by tak obchodní normy splňovat. Díky zhodnocení tohoto ovoce a zeleniny v syrovém stavu by měli spotřebitelé širší nabídku čerstvých produktů za dostupnější ceny, přičemž výhody by to přineslo i producentům působícím v krátkých dodavatelských řetězcích. Prodávány mohou být rovněž určité produkty, jejichž kvalita byla snížena v důsledku přírodní katastrofy nebo jiných mimořádných okolností, a to za předpokladu, že je jejich spotřeba bezpečná.
• Balení: Výrobky určené k darování mohou být od hlavních požadavků na označování osvobozeny. Tím se sníží administrativní zátěž a potřeba označování a hospodářským subjektům se usnadní možnost zapojit se do dárcovských aktivit. 
• Ovocné šťávy: Ovocné šťávy bude možné označovat výrazem „bez přídavku cukrů“, aby bylo zřejmé, že na rozdíl od ovocných nektarů nemohou ze své podstaty obsahovat přidané cukry, což je skutečnost, o níž většina spotřebitelů neví. Kromě toho by vzhledem k rostoucí poptávce spotřebitelů po produktech s nižším obsahem cukru bylo povoleno uvádět na etiketě u nově formulované ovocné šťávy „ovocná šťáva se sníženým obsahem cukru“. V zájmu dalšího zjednodušení a přizpůsobení se preferencím spotřebitelů by se nyní vedle „kokosové šťávy“ mohl používat výraz „kokosová voda“.
• Džemy a marmelády: Obsah ovoce v džemech se zvýší z 350 gramů na nejméně 450 gramů (na 550 gramů u výběrového výrobku) na kilogram hotového výrobku. Vzhledem k celkovému nárůstu podílu ovoce by tak byl spotřebitelům nabízen produkt s méně volnými cukry a větším množstvím ovoce, než je tomu v současnosti. Výraz „marmeláda“, který byl až dosud povolen pouze pro citrusové džemy, by nyní mohl být používán pro všechny džemy. Zavedla by se tak možnost uzpůsobit název produktu tomu, který je v dané lokalitě nejpoužívanější.
• Vejce: Ve venkovních prostorách používaných v systémech produkce vajec ve volném výběhu by nyní mohlo být povoleno použití solárních panelů. Tím by se stimulovalo zvýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho by označování vajec rovněž probíhalo přímo v zemědělském podniku, čímž by se zlepšila vysledovatelnost produktu.

Další postup

Na návrhy týkající se čerstvého ovoce a zeleniny, vajec a drůbeže se vztahují akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. K jejich znění se bude veřejnost moci vyjádřit po dobu jednoho měsíce. Poté budou akty v přenesené pravomoci přijaty a zaslány Evropskému parlamentu a Radě na přezkum v délce dvou měsíců. Komise je zveřejní na konci tohoto postupu. Návrhy týkající se džemů, marmelád, ovocných šťáv a medu jsou obsaženy ve směrnicích a budou před zveřejněním a vstupem v platnost podrobeny řádnému legislativnímu postupu spolurozhodování v Evropském parlamentu a Radě.

Současně Komise zašle Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem přijmout v blízké budoucnosti nové obchodní normy pro cider a perry a pro označování původu luštěnin. Na tyto produkty se v současné době nevztahují žádné obchodní normy z nařízení o jednotné společné organizaci trhů.

Souvislosti

Obchodní normy EU jsou navrženy tak, aby zajistily stabilně vysokou kvalitu produktů, ochranu spotřebitelů a konzistentnost norem v rámci trhu EU. Usnadňují rovněž obchod se třetími zeměmi, neboť jsou již od 50. let 20. století v souladu se stávajícími normami na mezinárodní úrovni. Za posledních deset let došlo k výrazným změnám trhů s potravinami, a to v důsledku inovací i měnících se preferencí a obav ve společnosti a vyvíjející se poptávky spotřebitelů. Dnešní návrhy mají v souladu se strategií „od zemědělce ke spotřebiteli“ a s cíli udržitelného rozvoje OSN zajistit, aby mohly obchodní normy přispívat k propagaci a přijetí udržitelných produktů a zároveň řešit nové potřeby spotřebitelů a hospodářských subjektů.

Většina zemědělsko-potravinářských produktů musí splňovat obchodní normy EU nebo normy stanovené na mezinárodní úrovni, aby bylo možné je uvést na trhy EU a prodávat spotřebitelům. Obchodní normy upravují vnější charakteristiky produktů i ty vlastnosti, které vyplývají z konkrétních výrobních postupů, jako je obsah ovoce v džemech. Vztahují se jak na výrobky z EU, tak na dovážené produkty.

Další informace

• Zpráva o posouzení dopadů revize obchodních norem EU pro zemědělské produkty za účelem zajištění přijetí a dodávek udržitelných produktů
• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění tzv. „snídaňové směrnice“, pokud jde o med, ovocné šťávy, ovocné džemy a kondenzované mléko
• Zpráva Evropské komise Evropskému parlamentu a Radě o budoucích obchodních normách pro cider a perry a pro luštěniny
• Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se vajec a drůbeže
• Portál „Podělte se o svůj názor“: návrhy týkající se ovoce a zeleniny
• Obchodní normy pro čerstvé ovoce a zeleninu
• Obchodní normy pro vejce
• Obchodní normy pro drůbeží maso  

Verze pro tisk (PDF): Aktualizace obchodních norem pro zemědělsko-potravinářské produkty čeština (43.957 kB – PDF) Stáhnout 

Zdroj: Evropská komise

Tisková zpráva – Dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny, pohlcování uhlíku, genomické techniky, společnou zemědělskou politiku a označování medu řešili dnes ministři zemědělství EU na Radě v Lucemburku. Evropská komise v reakci na zvýšený dovoz obilí a dalších zemědělských komodit z Ukrajiny poskytne pěti nejvíce postiženým zemím peníze z tzv. zemědělské rezervy. Analyzuje také možnost poskytnutí peněz pro další státy. Českou republiku zastupoval ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr Nekula o tématu dovozů z Ukrajiny jednal i s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Tisková zpráva – Naše dozorové orgány intenzivně kontrolují dovozy zemědělských produktů z Ukrajiny. Postup resortu je zcela transparentní. Veškeré informace, které k tématu zveřejňujeme, jsou dohledatelné a ověřitelné. Přesto se objevují zkreslená až lživá tvrzení. V tomto přehledu najdete odpovědi na nejrozšířenější hoaxy související s tímto tématem.

NEVĚŘTE LŽÍM, FALEŠNÝM ZPRÁVÁM, HOAXŮM A PODVODNÍKŮM!

LEŽ:
Do Česka se dováží obilí z Ukrajiny, které nesplňuje stanovené normy…
JAK TO JE?
V současnosti kontrolujeme vše, co se k nám z Ukrajiny přiveze. Kontroly neprokázaly žádné kontaminované zásilky. Obilí se z Ukrajiny do Česka dováží v malém množství. V loňském roce činily dovozy pšenice z Ukrajiny necelých 4 000 tun, tuzemská produkce ozimé pšenice je 4,8 milionu tun (5letý průměr), tedy tyto dovozy nepředstavují ani 0,1 % v porovnání s naší produkcí.
 

 

LEŽ:
Zdraví občanů České republiky je ohroženo…
JAK TO JE?
Zdraví občanů není ohroženo. Pro ministerstvo je bezpečnost potravin dlouhodobě na prvním místě. Úroveň našich dozorových orgánů je na velmi vysoké úrovni. V případě, že by byla při kontrolách objevena zásilka, která by nesplňovala normy, byla by ihned zlikvidována.

LEŽ:
Výrobky z Ukrajiny nikdo nekontroluje…
JAK TO JE?
Kontroly potravin a komodit mají na starost 3 dozorové orgány. Za poslední týdny nenašly ŽÁDNÝ ZÁVADNÝ VZOREK Z UKRAJINY:
1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odebrala v posledních týdnech 55 vzorků obilovin a mlýnských obilných výrobků. Většinu tvoří potravinářská pšenice, několik vzorků žita, kukuřice a ječmene. Testuje také vzorky mlýnských obilných výrobků (mouky, vločky). Analýzy se provádějí na přítomnost více než 400 reziduí pesticidních látek, mykotoxinů, glyfosátu, těžkých kovů nebo kadmia.
2) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kontroluje obiloviny pro krmné účely. V posledních dnech provedl 8 kontrol zemědělských produktů z Ukrajiny, určených na krmivo pro zvířata.
3) Státní veterinární správa (SVS) se zaměřuje na dovozy potravin živočišného původu včetně drůbežího masa a vajec. Zásilky z ostatních členských států EU jsou kontrolovány zejména v místech určení (nejčastěji logistických centrech a skladech obchodníků či zpracovatelů). Za celý loňský rok provedli veterinární inspektoři více než 1 500 kontrol zásilek drůbežího masa, nějakou závadu zjistili zhruba ve 3 % případů. Kontrol vajec provedli téměř 260. Závadu zjistili v šesti případech. Z Ukrajiny se do ČR dováží jen velmi malé množství drůbežího masa. Podíl dovozu z této země na dovozu stejné komodity z EU nedosahuje ani jednoho procenta. Nad rámec běžného dozoru běží na základě aktuálního dění od 3. 4. 2023 kontrolní akce zaměřená na kontrolu zásilek drůbežího masa a vajec původem z třetích zemí (včetně Ukrajiny). Do 19. 4. bylo odebráno 16 vzorků.

LEŽ:
Česká republika nezastavila dovoz ukrajinského obilí, protože je servilní vůči Evropské unii…
JAK TO JE?
Jednostranné zákazy ukrajinského obilí jsou v rozporu s podmínkami jednotného trhu EU i Světové obchodní organizace. ČR patří do Evropské unie. Situaci je potřeba vyřešit na celounijní úrovni, nikoliv každý stát jednotlivě. Chceme upravit fungování koridorů solidarity (Solidarity Lanes) a zajistit, aby se obilí z Ukrajiny dostalo do cílových destinací třetího světa a nebylo k dispozici spekulantům.

LEŽ:
Jak je možné, že u nás není zakázáno obilí, které zakázaly v okolních zemích, když způsobuje rakovinu…
JAK TO JE?
Dozorové orgány nezjistily žádné obiloviny a mlýnské výrobky s porušenou bezpečností pocházející z Ukrajiny. Nebylo tedy co zakazovat.

LEŽ:
Čeští zemědělci jsou ohroženi přebytkem ukrajinského obilí na trhu…
JAK TO JE?
Jde především o sekundární dopady na český trh způsobený přebytky obilí ve státech, které bezprostředně sousedí s Ukrajinou. Obchodní kontrakty se nesjednávají ze dne na den, na svou produkci mají zemědělci smlouvy dlouhodobě dopředu. Hraje zde roli také dopravní vzdálenost a transportní kapacita do ČR. Více jsou nyní limitující nízké cenové podmínky pro prodej tuzemského obilí mimo ČR kvůli přetlaku obilí v okolních státech.

LEŽ:
Mouku plnou pesticidů a plísní z Ukrajiny nabízejí obchody za akční cenu...
JAK TO JE?
Slovensko informovalo přes evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který varuje všechny státy před nebezpečnými potravinami, o nevyhovujícím vzorku pšenice z Ukrajiny, který byl odebrán u provozovatele Mlýn Kolárovo a.s. Vzorek obsahoval zvýšené množství chlorpyrifosu – zjištěné množství 0,026 mg/kg (povolený limit 0,01 mg/kg). Z nevyhovující šarže pšenice byly vyrobeny 2 šarže Pšeničné mouky, které byly distribuovány na Slovensko a částečně do Maďarska.

Předmětné šarže nebyly distribuovány do ČR!

Jiné výrobky Mlýnu Kolárovo a.s. byly v jednom řetězci v akční nabídce, ale řetězec už je na základě informace zaslané z centrály odstranil z prodejní plochy a uložil do skladu. Ve skladu byly zjištěny 4 druhy mlýnských výrobků od daného výrobce. I když byly mouky blokovány (nenabízeny k prodeji), tak byly odebrány 4 šarže Pšeničné mouky hladké na laboratorní testy pesticidů a mykotoxinů.

LEŽ:
EU chce záměrně zlikvidovat naše zemědělství, proto v ČR skončilo ukrajinské obilí, které mělo původně jít do třetího světa…
JAK TO JE?
Obilí mělo primárně skončit v tzv. třetím světě. Přesto se část dostala do evropských zemí (nikoliv jen do České republiky). Je to tím, že obilí je levnější kvůli levnější pracovní síle na Ukrajině, je dočasně oproštěno od cla a náklady na kratší cestu jsou nižší. Levné obilí pak nakoupili různí obchodníci, nezřídka i překupníci a spekulanti. Levnému obilí pak dávají zpracovatelé přednost. Evropská unie se proto chystá podmínky vývozu obilí z Ukrajiny změnit.

LEŽ:
O kontrolách a jejich výsledcích jsou lidem podsouvány nepravdy jako za socialismu, pracovníci úřadů mají seznam potravin, o kterých ví, že jsou bezpečné, ale veřejnosti je nezpřístupní…
JAK TO JE?
Naše dozorové orgány velmi transparentně informují o výsledcích své kontrolní činnosti, a je to doložitelné na jejich webech (tiskové zprávy) a mnoha dalších informačních kanálech. Neprodleně a podrobně informují vždy, pokud zjistí komoditu a potravinu s porušenou bezpečností, ať už pochází z EU, ČR nebo ze třetí země. Poskytování takových informací spotřebiteli jsou pro dozorové orgány prioritní záležitostí.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

• Tisk 

Ministerstvo životního prostředí nabízí na svém webu český překlad Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti. Díky Globálnímu rámci uzavřenému během českého předsednictví Rady EU, významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

Česká verze Globálního rámce, spolu s anglickým originálem a dalšími informacemi, je k dispozici na stránkách MŽP.

Dokument, schválený na Konferenci OSN o biodiverzitě 2022, je klíčovým strategickým vodítkem pro celosvětové společenství, jak zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti. Obsahuje ambiciózní cíle v oblasti ochrany a obnovy biodiverzity i jejího udržitelného využívání. Rámec doplňují úzce související dokumenty, které nastavují mechanismus pro financování, soubor ukazatelů pro monitorování či posílený mechanismus pro plánování, sledování, podávání zpráv a hodnocení.

Na vyjednávání finální podoby nového globálního plánu se výrazně podíleli zástupci MŽP, kteří v období českého předsednictví Radě EU vedli delegaci Evropské unie a jejích členských států.

Další informace o Globálním rámci se dozvíte ve zprávě Svět se v Montrealu dohodl na záchraně a obnově živé přírody

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.