V Česku by mělo za dva roky platit nové nařízení EU o odpadech. Skončit by měly smetánky, hotelové minišampony, ale také převážení vzduchu v přepravních krabicích.,

Rada EU přijala nařízení o obalech a obalových odpadech známé pod zkratkou PPWR (The Packaging and Packaging Waste Regulation). Je to zásadní plán, jak snížit stále rostoucí odpad z obalů. V roce 2022 dosáhl 186,5 kilogramu na osobu.

Tentokrát dojde k zákazu plastových vaniček na čerstvé ovoce a zeleninu, smetánek nabízených v kavárnách, restauracích či hotelích, podobně jako plastových kořenek či nádob na omáčky a cukr. A také miniaturní toaletní nádoby, jako jsou šampony v hotelích nebo lehké plastové nákupní tašky o tloušťce stěny pod 15 mikronů. To vše by mělo z trhu zmizet do roku 2030.

Další informace tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-konec-smetanek-i-vzduchu-v-krabicich-eu-schvalila-nova-pravidla-pro-obaly-266582

Český statistický úřad (ČSÚ) informoval, že v listopadu došlo k výraznějšímu meziročnímu růstu cen výrobců. V průmyslu se zvýšily o 1,7 %, zatímco v zemědělství růst dosáhl až 5,5 %. Konkrétně cena vajec vzrostla až o 22 %.

"Vejce mají hrozně vysokou volatilitu, takzvané kolísání cen nahoru a dolů. To je pro vejce normální, můžeme to přičíst i Vánocům, protože se zvýšila poptávka, tak ceny této komodity stoupnou," uvedl.

Maier upozornil, že se chybně spolu s rostoucími cenami zemědělských výrobců očekává růst i cen potravin v obchodech. "Nesmíme to vidět tak, že by měly potraviny zdražit o 5 %. U chleba ten podíl zemědělce, tedy toho obilí, které je použito na přípravu chleba, se pohybuje pouze kolem nějakých 12 až 13 %," popsal.

Zavádějící mohou být výrobky v akci, u kterých je obtížné zjistit původní, tedy reálnou cenu. "Dneska totiž se ta tzv. akční cena spíše blíží reálné ceně než potom běžné ceny, řekněme tzv. neakčního zboží," dodal.

Více čtěte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/588500-ceny-vajec-leti-nahoru-bez-dotaci-by-vykyvy-byly-jeste-horsi-rika-ekonom

Nová legislativa na ochranu spotřebitele přinesla kvůli nutnosti značení nejnižších cen za poslední měsíc do obchodů nové bizarní příběhy. Jedním z nich je například brutální předražení vánočních kolekcí v listopadu, aby se před Vánoci mohly „zlevnit“ a prodávat v normálním cenovém horizontu. Potravináři nyní volají po zpřesnění zákona, aby se lépe postihly i označení „speciální cena“ a podobné názvy, které znějí jako slevy. V Německu nebo ve Francii jsou pak normy mnohem přísnější, upozorňují odborníci.

Jednou z cest, jak podobným extrémům zabránit, by mohl být zákaz prodejů za podnákladové ceny, který prosazuje Potravinářská komora ČR. „Podle našeho názoru by měl být zákonem upraven jednak zákaz prodávat zboží za cenu nižší, než je cena, za kterou obchodník zboží nakoupil, což se běžně děje, a stát navíc pak obchodníkovi vrací i DPH. A zadruhé omezit podíl položek, které smějí být v jeden okamžik nabízeny se slevou,“ říká mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj by pak za slevu měla být považovaná nikoliv promoce označená jako „sleva“, ale veškeré značení typu akce, naše cena, výhodná cena, apod. „Takové opatření by na jedné straně stabilizovalo standardní prodejní ceny na nižší úrovni a dále by zpřehlednilo situaci pro spotřebitele, který by byl schopen dobře najít a rozpoznat zboží, které je skutečně prodáváno ve slevě,“ dodal mluvčí.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/cena-sleva-regulace-zakaz-potravinarska-komora.A241215_181102_ekonomika_vals

Supermarkety prodávají buď moc draho, nebo naopak pod cenou. Taková jsou obvinění Potravinářské komory. Volá proto po zákazu prodeje pod nákupní cenou, kdy prý spotřebitel přichází o povědomí, jaká je reálná cena zboží. Zástupci obchodníků ovšem namítají, že by takové opatření zdražilo základní potraviny.

Máslo prodá výrobce do supermarketu za 65 korun bez DPH, obchod ho ve slevě pak nabízí za 55, ovšem včetně DPH. Reálná tržba je tedy pro řetězec pouze 49 korun. Praktika, která je trnem v oku potravinářům. „Prodej pod nákupní cenou je v některých zemích, jako Francie nebo Slovensko, dokonce trestným činem. Takže nechceme nic jiného, než co je jinde v Evropě,“ řekla pro CNN Prima NEWS prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/potravinari-chteji-zakaz-prodeje-pod-cenou-odnesou-to-duchodci-a-samozivitele-tvrdi-obchody-456335

Přenastavení dotačních plateb, které vláda provedla ve snaze pomoci malým zemědělcům, se příliš nepovedlo. Poškodilo tisíce zemědělců sdružených do družstev, kteří teď dosáhnou na nižší podporu než dřív. Poté, co narazili u zákonodárců, se proto obrátili se stížností na Ústavní soud ČR.

Zároveň petici proti vládnímu nastavení dotací podepsalo bezmála 15 tisíc zemědělců. Pokládají ho za diskriminační vůči středně velkým podnikům a družstvům.

Další informace najdete tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nove-nastaveni-dotaci-ohrozuje-male-zemedelce-v-druzstvech-40500944

Mise se uskuteční ve dnech 16. až 20. února 2025.

Prioritními sektory pro tuto podnikatelskou misi budou železniční infrastruktura, smart mobility, bezpečnost silničního provozu a civilní letectví, včetně dronů. Cílem bude navázat, resp. prohloubit spolupráci s místní podnikatelskou komunitou.

Hospodářská komora aktuálně jedná o konkrétních podmínkách a jednotlivých programových položkách. Kompletní informace pro přihlášení zveřejní na začátku ledna 2025.

Češi si letos chtějí Vánoce užít a jsou připraveni utrácet. Podle průzkumu plánují za jídlo vydat zhruba o tisíc korun víc než minulý rok. Dle ekonomů za to nemůžou vyšší ceny potravin, ale to, že si lidé chtějí prostě dopřát víc než loni. Šetřit se chystá jen 13 procent domácností, přitom loni to byla čtvrtina.

Více tady: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/588250-cesi-si-chteji-o-vanocich-dopravat-za-jidlo-planuji-utratit-vic-nez-vloni

Vysoké ceny vánočních kolekcí děsily v posledních týdnech zákazníky velkých obchodních řetězců. Teď ale postupně zase klesají. Podle Potravinářské komory jde o předvídatelný trik, kdy se prodejci snaží vytvořit dojem, že zákazník dostává výhodnou cenu.

Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka byl tento vývoj předvídatelný už ve chvíli, kdy se ceny kolekcí vyšplhaly na svá maxima. "Obchodníci záměrně zvyšují ceny výrobků, aby je vzápětí mohli zase snížit. V zákazníkovi vytvářejí pocit, že nakoupil výhodně. Novela zákona o ochraně spotřebitele totiž nařizuje, že obchod na slevové cenovce musí uvést nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával v době 30 dnů před poskytnutím této slevy," vysvětlil Zemánek.

Za vysoké ceny podle Zemánka mohou výhradně obchodní řetězce. Nevýhodné jsou totiž nejen pro zákazníky, ale i pro samotné výrobce. "Vysoké regálové ceny mohou poškozovat dobré jméno výrobce, protože zákazník si myslí, že to on dodává svůj produkt draze. Koncovou cenu ale určuje vždy obchodní řetězec," dodal Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/588075-ceny-vanocnich-kolekci-nahle-klesaji-predvidatelny-trik-rikaji-potravinari

O aktuálních otázkách potravinářství diskutovala v pořadu 360° na CNN Prima News prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Celý záznam (v čase od 19:12) najdete zde: https://cnn.iprima.cz/porady/360deg/360-13-12-v-22-26

Kdo se před měsícem nenechal vystrašit absurdními cenovkami u čokoládových kolekcí Orion v nabídkách některých supermarketů a rozhodl se počkat na očekávatelné zlevnění předraženého zboží, dočkal se. Supermarkety totiž udělaly přesně to, co analytici předpovídali, a kolekce, které před pár týdny prodávaly za cenu až 900 korun za kilogram, před Vánocemi zlevnily až na polovinu.

Tento týden už některé supermarkety kolekci prodávají i o polovinu levněji. V Albertu ji nyní zákazník koupí oproti původním 630 korunám za polovičních 315 korun, zatímco Billa zlevnila z původních 550 korun na „pouhých“ 400 korun.

Čtěte zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-najednou-predrazene-cokoladove-kolekce-supermarkety-radikalne-zlevnuji-40500935

Po půl roce je hotová nová verze Národního klimatického plánu, od kterého se má odvíjet zdejší zelená politika a útlum emisí. Zmínky o zdražení benzinu vypadly, jinak se nic moc nemění. Další dva klíčové dokumenty jdou k ledu.

Pětisetstránkový materiál s názvem „Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu“ se chystal více než dva roky. Fialova vláda ho už projednávala v červenci a jednání přerušila kvůli tomu, že z textu vyplývaly až moc radikální zásahy do běžného života. Teď se vrací v upravené verzi.

Alkohol se po kapkách vytrácí z českých hospod i domácností. Spotřeba čistého lihu v alkoholických nápojích klesla mezi lety 2014 a 2023 o sedm procent. Pivovarníci, vinaři i výrobci lihovin, které Ekonom oslovil, tvrdí, že trend pokračuje i letos. Promlouvá do toho nejen změna v preferencích spotřebitelů. Všímají si toho sociologové i hospodští. Objem vypitého alkoholu klesá i kvůli zdražování a zvýšení spotřební daně u lihovin a DPH od začátku roku. Právě spotřeba lihovin klesla nejvíc.

Dále tady: https://byznys.hn.cz/c1-67513130-narod-pivaru-ztraci-slinu-cesi-nechodi-do-hospod-a-pripijeji-si-casteji-bez-alkoholu

Stále více firem hlídá, jak „špinavé“ má dodavatele.

Postupné zpřísňování povinností takzvaného nefinančního reportingu, jehož součástí je i počítání uhlíkové stopy. Okruh firem, které zprávy budou muset pravidelně sestavovat, se od roku 2025 významně rozšíří.

Z maloobchodu zprávu o nefinančním reportingu již delší dobu podávají pouze Tesco a Ahold, mají to delší dobu povinné jako firmy kótované na burze. Od ledna 2025 se však zapojí mnohem víc společností, od roku 2028 potom i malé a střední firmy z oblasti výroby potravin a zemědělství. Už dříve po nich však podle Jana Pivoňky z Potravinářské komory budou jejich odběratelé stejně nejspíš požadovat měření uhlíkové stopy.

Ve dnech 3. a 4. prosince 2024 se partneři projektu D4PACK, financovaného z programu Interreg CENTRAL EUROPE, setkali v Budapešti, aby společně oslavili důležitý milník ve vývoji projektu.

Setkání, jehož hostiteli byly Innoskart Digital Cluster a Campden BRI, představovalo klíčový okamžik k vyhodnocení dosavadního pokroku a naplánování dalších kroků.

Program jednání zahrnoval důkladný přehled čtyř právě probíhajících aktivit, přičemž byl zdůrazněn význam nedávno dokončené Aktivity 1.1 a shrnuty úkoly, které jsou aktuálně v plném proudu. Diskuse se zaměřily na výstupy projektu, nesplněné dílčí cíle i nadcházející termíny, aby bylo zajištěno, že všichni partneři postupují ve vzájemné shodě.

Důležitým výsledkem setkání bylo vytvoření jasné cestovní mapy pro další fáze projektu. Partneři společně vytyčili aktivity plánované na příštích šest měsíců, přidělili odpovědnosti a stanovili termíny jejich splnění.

Posláním D4PACK je vytvořit mezinárodní službu pro transfer technologií (TTS), zaměřenou na podporu zemědělsko-potravinářských firem při zavádění inovativních postupů. Setkání opětovně potvrdilo odhodlání týmu dosáhnout tohoto cíle prostřednictvím mezinárodní spolupráce a využití nejmodernějších digitálních řešení.

Sledujte nás i nadále a dozvíte se, jak D4PACK podporuje inovace a pomáhá rozvíjet zemědělsko-potravinářský sektor ve střední Evropě!

Německý kancléř Olaf Scholz navrhl snížení daně z přidané hodnoty na základní potraviny. Chce tak pomoci domácnostem s nízkými příjmy vyrovnat se s dozvuky vysoké inflace. Odborníci očekávají její další růst, který by se podle mnohých mohl podobat roku 2022, kdy prudce vzrostly ceny energií a potravin.

Scholz, který se uchází o druhé funkční období v křesle kancléře, v úterý večer v rozhovoru uvedl, že je pro snížení DPH na potraviny každodenní spotřeby ze 7 na 5 procent. „Pomohlo by to mnoha lidem, kteří vydělávají velmi málo peněz, a nepředstavovalo by to nadměrnou zátěž pro spolkový rozpočet,“ uvedl Scholz veřejnoprávní televizi ARD.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/nemecko-olaf-scholz-premier-dane-ekonomika-volby-situace-lide-nespokojenost.A241211_105829_eko-zahranicni_jadv

Květákové karbanátky nebo houbové řízky by se v budoucnu neměly objevit v obchodech, ale ani jako názvy v restauracích, informoval ve čtvrtek v tiskové zprávě projekt Rostlinně. Vyplývá to podle něj z návrhu vyhlášky o požadavcích na maso a masné výrobky, která by měla zakázat používání slov jako burger, párek, klobása nebo steak používat v souvislosti s nemasitými pokrmy.

Boj o pojmenování potravin se vede již dlouhou dobu, už v minulosti se řešilo přejmenovávání vegetariánských alternativ. Například Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni zveřejnila metodiku, podle které se označování ztížilo, tvrdily tehdy vegetariánské instituce. Podle výkladu inspekce se nesmějí používat výrazy jako netuňák, rostlinná alternativa k tuňákové pomazánce nebo hrachový tuňák, pokud nejde alespoň částečně o potravinu vyrobenou z této ryby.

Dále zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-znaceni-vege-maso.A241211_125214_ekonomika_drh

Česko je méně soběstačné v produkci základních potravin, než tomu bylo dříve. Za 31 let samostatné existence jeho soběstačnost klesla o šestnáct procent. Více než soběstační jsme třeba u produkce mléka nebo piva, horší je to u másla, vepřového či zeleniny. Má to svá rizika, ale obecně na tom spotřebitelé vydělávají, shodují se analytici.

Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka by ale Česko mělo o potravinovou soběstačnost usilovat. „Přestože se pohybujeme na vnitřním trhu Evropské unie, kde si obchodníci mohou dovézt v podstatě jakékoliv zboží, vždy je výhodné si doma vyprodukovat, co lze.

Čtěte tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-cesko-je-ve-vyrobe-potravin-mene-sobestacne-lide-ale-maji-nizsi-ceny-a-vetsi-vyber-40500098

Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur může zlevnit potraviny v Česku, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Reálně ale na českém trhu podle nich skončí jen malé množství komodit z jihoamerických zemí. Analytici nevylučují krátkodobé omezení výroby potravin v Česku, dohodu ale považují za pozitivní zprávu a negativní dopady se přeceňují, shodli se. Naopak Zemědělský svaz ČR dohodu už dříve kritizoval, obává se snížené konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Podle odhadů by díky dohodě mohlo do EU zamířit mezi jednou a dvěma stovkami tisíc tun hovězího a drůbežího masa či cukru a až milion tun kukuřice. Z toho se do ČR dostane pouze zlomek množství, podle analytiků řádově procenta. Českomoravská drůbežářská unie namítá, že na českých pultech sice neskončí brazilské kuřecí, ale ještě více polského nebo rumunského. Podle předsedkyně Gabriely Dlouhé evropský trh bude přesycen drůbežím masem, což zvýší nákup levnějšího, nekvalitního masa.

Více zde: https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/dohoda-eu-mercosur-muze-zlevnit-potraviny-v-cesku-rikaji-analytici/

Po másle výrazně zdražila i další základní potravina – vejce. Meziročně jde podle webu Kupi.cz o nárůst ve výši téměř 50 procent. Drůbežářská unie tvrdí, že za vyšší cenu může nedostatek vajec v celé Evropě kvůli ptačí chřipce nebo přestavbě chovů z klecových na podestýlkové. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) z růstu cen viní zejména supermarkety.

Ministrovi zemědělství se to ovšem nezdá a větří nekalost. „Myslím, že je to stejný příběh jako u másla, to jsme zažívali v říjnu, listopadu, na začátku prosince přicházejí vejce. Nejsou to chovatelé, kteří by stáli za tak prudkým nárůstem cen vajec,“ míní Výborný.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/vejce-mezirocne-zdrazila-az-o-50-procent-vyborny-vini-supermarkety-drubezare-naopak-haji-455829

Česko je méně soběstačné v produkci základních potravin, než tomu bylo dříve. Za 31 let samostatné existence jeho soběstačnost klesla o šestnáct procent. Má to svá rizika, ale obecně na tom spotřebitelé vydělávají, shodují se analytici.

„Nižší soběstačnost znamená vyšší dovozy ze zahraničí a z ekonomického pohledu zápornou bilanci agroobchodu. Jednou z výhod je ale kromě možných nižších cen také širší nabídka zemědělských komodit a z nich vyráběných potravin,“ řekl Právu agrární analytik Petr Havel.

Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka by ale Česko mělo o potravinovou soběstačnost usilovat. „Přestože se pohybujeme na vnitřním trhu Evropské unie, kde si obchodníci mohou dovézt v podstatě jakékoliv zboží, vždy je výhodné si doma vyprodukovat, co lze. Přesvědčili jsme se o tom nedávno během pandemie koronaviru, když se zavřely hranice a najednou některé potraviny na pultech řetězců chyběly,“ poukázal.

Více v dnešním Právu

Odborný webinář se uskuteční ve čtvrtek 23. ledna 2025, 9:00 - 11:00.

Jeho tématem bude zavádění moderní Workforce Security, která je vyžadováno celou řadou nařízení a norem (NIS 2, ISO 27001, TISAX, Zákon o kyb. bezp…). Ta zahrnuje technologie a procesy, které zajišťují ochranu firemních dat v hybridních i běžných pracovních modelech.

Jsme si jistí, že pro vaše členy je to velmi důležité téma, které budou muset řešit a nyní mají šanci se zdarma a rychle dozvědět vše důležité.

Program a registraci najdete na webu: https://proid.cz/odborny-webinar-workforce-security/

Mise se uskuteční ve dnech 19. až 25. ledna 2025.

Cílem mise je navázat, resp. prohloubit spolupráci s místním podnikatelským prostředím. Součástí programu je podnikatelské fórum v Kyjevě a Dnipru, plánovány jsou B2B schůzky, networking a možné návštěvy podniků v lokalitách.

Prioritními sektory pro tuto podnikatelskou misi jsou energetika, zdravotnictví, dopravní infrastruktura a vodohospodářství. Mise je rovněž určena firmám, které již mají na Ukrajině rozjednané projekty (bez ohledu na sektor) a účast na misi by jejich úsilí podpořila.

Zálohová cena za účast v podnikatelské delegaci činí 45 000 Kč pro nečleny, 39 000 Kč pro členy Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR.

V případě zájmu další informace tady: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-vladniho-zmocnence-pro-rekonstrukci-ukrajiny-tomase-kopecneho-na-ukrajinu-ve-dnech-19-25-1-2025/

Mise je zaměřena na české firmy podnikající v oblasti vodohospodářství, nakládání s odpady, akvakultury, smart technologií pro vodu a odpady včetně cirkularity a v zelené energetice.

Podnikatelská mise v Alžírsku navštíví ve dnech 2. až 4. února 2025 hlavní město Alžír a po přeletu následně metropoli Nairobi v Keni ve dnech 4. až 7. února.

Program zahrnuje v obou zemích podnikatelská fóra s B2B, která umožní českým firmám přímý kontakt s relevantními alžírskými, resp. keňskými obchodními partnery. V jednání jsou také návštěvy vybraných provozů a projektů, kde účastníci budou moci získat autentickou zkušenost z místa.

Účastnický poplatek bez DPH činí 1 720 EUR nebo 43 000 Kč pro nečleny, pro členy Hospodářské komory ČR 1 580 EUR nebo 38 700 Kč (sleva 10 %).

V případě zájmu, nejpozději do 16. prosince, najdete více informací zde: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-ministra-zivotniho-prostredi-petra-hladika-do-alzirska-a-keni/

Ministerstvo zemědělství zve české firmy k účasti na společné expozici na prestižním mezinárodním zemědělském veletrhu International Agricultural Fair (IAF) Novi Sad 2025, který se uskuteční ve dnech 17. až 22. května 2025 na výstavišti v Novém Sadu (Srbsko).

Přihlášku k účasti je nutno zaslat nejpozději do 31. ledna 2025.

Další informace najdete na stránkách resortu: https://mze.gov.cz/public/portal/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/mezinarodni-veletrhy-a-vystavy/ministerstvo-zemedelstvi-zve-ceske-firmy-k-ucasti-na-veletrhu-v-novem-sadu-2025

Evropská unie dojednala dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur, o níž obě strany vyjednávaly přes dvě desetiletí. Uzavření dohody, která vyvolávala protesty zemědělců v řadě evropských zemí, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nesouhlas s paktem kvůli obavám z přílivu levných zemědělských produktů vyjádřily Francie, Itálie a Polsko, kvůli čemuž se očekává obtížné schvalování dohody v Unii. Zemědělská lobby již ohlásila na pondělí do Bruselu nové protesty proti uzavření paktu.

Zmíněné kritické státy se však obávají, že zejména příliv levného hovězího a drůbežího masa, cukru nebo kukuřice způsobí velké ztráty evropským zemědělcům. Paříž proto ohlásila, že se schválení dohody pokusí zablokovat.

Při ratifikaci obchodních dohod je zapotřebí podpora většiny patnácti států, které představují alespoň 65 procent obyvatelstva. Blokační menšina potřebuje nejméně čtyři členské státy. Francie, Itálie a Polsko představují zhruba třetinu populace EU.

Více o tématu zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/eu-a-mercosur-uzavrely-dohodu-o-volnem-obchodu-356011

Světové ceny potravin byly v listopadu nejvyšší za 19 měsíců. Hlavní příčinou je vysoký růst cen rostlinných olejů, ceny ostatních potravin klesly. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

FAO dnes také zhoršila prognózu celosvětové produkce obilovin na letošní rok na 2,841 miliardy tun z dosavadních 2,848 miliardy tun. To je o 0,6 procenta méně než loni, ale stále je to druhá nejvyšší produkce v zaznamenané historii.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-svetove-ceny-potravin-byly-v-listopadu-nejvyssi-za-19-mesicu-40500119

Původ jídla nemusí být v obchodech vždy takový, jak se zdá. Ačkoliv výrobky mají na obale značku CZ, pocházet mohou i ze zemí mimo Evropskou unii. A to chtějí změnit potravináři, kteří už lobbovali v Bruselu.

V současnosti je možné na obal produktu dát zkratku země, kde se s potravinou naposledy pracovalo. „Třeba slovenský zpracovatel nakoupí surovinu v zahraničí, v oválu na potravině však může být uvedeno SK, protože byl posledním článkem, kde došlo ke zpracování suroviny - bourání masa, plátkování sýra,“ vysvětlil pro Blesk Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR.

„Loni se k nám například dováželo ukrajinské kuřecí maso, které bylo přebalováno v Polsku nebo na Slovensku. Supermarkety dlouhodobě chtějí nejnižší cenu, a tak se na jejich pultech objevuje i drůbeží maso s pochybnou kvalitou a nejasným původem,“ dodal Zemánek s tím, že přesný návrh změny ale ještě komora nemá.

O tématu čtěte zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/801213/potravinari-volaji-po-zasadni-zmene-na-obalech-vyrobku-at-je-jasne-odkud-jidlo-pochazi.html

Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák, když je zrovna v akci, není dobré řešení. Za půl roku o svou svěžest přijde.

MF DNES se proto pokusila za pomoci laboratorních analýz, které měli na starosti odborníci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické, rozsoudit spor, zda je lepší máslo od šťastných dojnic spásajících lučiny v Alpách, Francii či Irsku, nebo vyrobené v českých, polských a německých mlékárnách s využitím moderních technologií.

Verdikt je jasný – abyste si na másle pochutnali, nemusíte kupovat drahý luxus v biokvalitě či certifikovaný chráněným označením původu, úplně si vystačíte s obyčejnou čtvrtkou z Čejetiček. Stračeny i mlékaři jsou v tom ale nevinně, máslu totiž nejvíc ublížilo dlouhé putování a čekání na zákazníka.

Více v dnešní MF DNES

Historická obchodní dohoda EU s blokem jihoamerických zemí Mercosur, které se někdy říká „hovězí za auta“, spěje do finále. K podpisu může dojít na aktuálním summitu v Uruguayi.

Obavy zemědělců