V úterý večer praskal sál Městského kulturního střediska Beseda v Moravských Budějovicích ve švech. Hosté se sem sešli na debatu Deníku s prezidentem republiky Petrem Pavlem. Občané se hlavy státu ptali třeba na oblíbenou taneční soutěž StarDance, ale také na vážnější témata – umělou inteligenci, energetiku a také na zelenou politiku Evropské unie, takzvaný Green Deal.

Jen evropská snaha o přechod k ekologičtější společnosti v globálu ale podle prezidenta nepomůže. Evropská unie by proto měla vyvážit, aby nástroje zelené politiky zároveň nezničily konkurenceschopnost kontinentu. „Zůstaneme-li v tom sami, planetu nezachráníme, ale poškodíme sami sebe, ne-li zničíme. Pokud nezůstaneme konkurenceschopní, budeme slábnout a chřadnout,“ zhodnotil prezident Pavel.

Evropská unie by podle něj měla jít příkladem Číně, Rusku a Spojeným státům, ale neměla by dělat nic, co ji povede do ekonomické záhuby. „Musíme to držet v rovnováze,“ zmínil.

Celý článek: https://www.denik.cz/z_domova/trump-pristup-eu-k-zelene-politice-zmeni-mysli-si-prezident-pavel-20241130.html

V posledních týdnech zdražuje celá řada potravin. Symbolem zvyšujících se cen se stalo máslo. Najdou se však i výjimky. Například cena cukru je o 40 procent nižší než loni. Může za to především zvýšený dovoz levného cukru z Ukrajiny do Evropské unie. Jeho nízkým cenám se následně musely přizpůsobit i české cukrovary.

Teď je však situace právě opačná. Cena cukru od začátku roku klesá. V říjnu stálo kilo v průměru necelých 23 korun. Ale pozor – Vánoce se blíží a právě cukr je jeden ze slevových taháků. Proto se dá nyní kilové balení sehnat třeba i za 11 korun a 45 haléřů. Spotřebitel jásá, výrobci naříkají.

„Výkupní ceny v současné době nepokrývají náklady a je nutné upozornit na to, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Cukrovary navíc bojují se silným konkurentem. „Dovozy cukru z Ukrajiny mají za důsledek výrazný pokles cen v regionu střední a východní Evropy, a to až o 40 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS mluvčí skupiny Tereos TTD Jakub Hradiský.

Čtěte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/583056-za-drahe-maslo-mohou-kravy-zjistili-odbornici

Ceny másla vyletěly v Česku do rekordních výšin. V říjnu čtvrtkilogramová kostka vyšla v obchodech podle oficiálních statistik v průměru na 59 korun. Běžně je však k mání i za více než 70 korun. Ke zlevnění podle expertů dojde nejspíš až poté, co domácnosti napečou vánoční cukroví.

Agrární analytik Petr Havel podotkl, že máslo teď mnoho obchodníků nabízí v rámci slev, takže spotřebitelé ho mohou nakoupit levněji, než ukazují statistiky. Místo až 70 korun za čtvrtku tak mohou zaplatit i méně než padesátikorunu.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy máslo v Česku zdražuje nejvíc v celé EU, například dvanáctkrát rychleji než třeba v Maďarsku. Za hlavní původce zdražení přitom označil obchodní řetězce. „Dvě největší skupiny, obě německé, ovládají přes polovinu českého trhu, šponují ceny více, než by bylo nutné a než by odpovídalo reálné tržní situaci,“ tvrdí.

Že mají hlouběji do peněženky, pociťují všichni. Podle dat Českého statistického úřadu byla říjnová inflace meziročně 2,8 %. Dražší bylo hlavně bydlení, ale činily se i některé potraviny. Mezi nimi nejvýrazněji... máslo! To za rok zdražilo o neskutečných 71 korun za kilo. Proč? A kdo za to může?

S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí Zemánek a podotýká, že problém je i to, že se prý celý evropský trh potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.

Pro více informací čtěte zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/799178/velke-srovnani-cen-potravin-kdo-ma-superdrahe-maslo-na-hlave.html

Že mají hlouběji do peněženky, pociťují všichni Češi. Podle dat Českého statistického úřadu byla říjnová inflace meziročně 2,8 %, a stoupla tak ze zářijových 2,6 %. Dražší bylo zejména bydlení, ale činily se i některé potraviny. Mezi nimi nejvýrazněji máslo, které za rok zdražilo o 71 korun. Proč je tak drahé a co další potraviny? A kdo za to může? To zjišťoval deník Aha!.

S analýzou vysokých cen másla přišla i Potravinářská komora, která zastupuje výrobce. „Důvody jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle Potravinářské komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Podle něj potravináře trápí rostoucí vstupní náklady, třeba výkupní ceny mléka, dražší lidská práce i vysoké ceny energií. Svůj vliv má i dlouhodobě rostoucí cena mléka. „Přestože rozdíl na litru mléka během čtyř měsíců je jen 0,43 Kč, na kilo másla výrobci potřebují průměrně 22 litrů mléka. Na jednom kilogramu másla takový zdánlivě nepatrný rozdíl činí celkem 9,46 Kč,“ uvádí a podotýká, že problém je i to, že celý evropský trh se potýká s nedostatkem mléčného tuku a v Česku je tento problém dlouhodobý.

Více zde: https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/219273/velke-srovnani-cen-potravin-kdo-ma-maslo-hlave.html

Prezidentka Dana Večeřová byla hostem pořadu 90′ ČT24. Tématem diskuze byly ceny másla.

Celý pořad můžete zhlédnout tady: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058131111/

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s ministrem vyjádřila i Potravinářská komora ČR.

Potravináři tvrdí, že Výborný vychází z nepřesných informací a odmítají, že by mohli za drahé máslo. Potravinářská komora ČR v pondělní tiskové zprávě poukázala na vyšší cenu lidské práce a energií, ale zejména na vysoké obchodní přirážky, které v září řetězce podle komory navýšily po odečtení DPH o 15 procent. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza to už dříve odmítl.

Podle vyjádření potravinářů musí některé české mlékárny k výrobě másla kupovat smetanu, zatímco v lednu ji nakupovali za 60 korun za kilogram, nyní stojí i přes 100 korun.

Více čtěte na: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/drahe-maslo_2411111628_ttr

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/mlekarny-za-zdrazeni-masla-nemohou-tvrdi-potravinari-355217

Vejce v Česku zdražují kvůli celoevropskému nedostatku nosnic, přestavbám klecových chovů a výskytu ptačí chřipky, uvedla v pondělí Českomoravská drůbežářská unie. Předsedkyně unie Gabriela Dlouhá očekává i další zdražení, zejména po roce 2027, do kdy musí chovatelé předělat klecové chovy na alternativní.

"Vejce z klecových chovů se nebudou moci od roku 2027 v ČR produkovat, ale dovážet a prodávat je budou moci řetězce i nadále. V Česku tak jde o absurdní stav přitažený za vlasy," uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Velké obchodní řetězce se již dříve zavázaly k tomu, že přestanou vejce z klecových chovů prodávat v roce 2025. Zemánek ale tvrdí, že je řetězce budou zřejmě dovážet i nadále. "Protože vajec z neklecových chovů není v Evropě dostatek," podotkl.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/za-drazsi-vejce-muze-malo-slepic-prestavby-klecovych-chovu-i/r~fd5ae24aa02011efbf960cc47ab5f122/

Ceny másla v tuzemských obchodech stoupají již několik měsíců v řadě, přičemž výrazněji podražilo v září a říjnu. Čtvrtkilové balení stojí podle statistiků už zhruba sedmdesát korun. Podobný trend se však před koncem roku a vánočními svátky objevuje pravidelně.

Čeští výrobci zdražují více než konkurence ze západní Evropy

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy je 70 procent zdražování dáno vnějšími vlivy. „Ale vidíme, že čeští výrobci zkoušejí zdražovat ještě trochu více než jejich západoevropská konkurence“.

Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek uvedl, že „pomyslné máslo na hlavě“ mají obchodní řetězce. „Když se podíváme na spotřebitelské ceny, tak ty rostly výrazně více než ceny průmyslových výrobců.“

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/snad-tu-bude-nejake-v-akci-maslo-zdrazuje-uz-nekolik-mesicu-355198

„Není pro mě překvapením, že je máslo na regále za 80 korun,“ říká šéf tuzemských mlékáren skupiny Lactalis Michal Brada. Dodává, že strmý vzestup cen ještě neskončil.

Klesající tučnost mléka, rostoucí poptávka, teplé počasí. K důvodům, které zdražují smetanu, ale i máslo, přidává ředitel skupiny Lactalis CZ Michal Brada ještě jeden, o němž se moc nemluví - nemoc modrého jazyka.

Horečka, která se rozšířila z Francie do Německa a zasáhla už i některé chovy v České republice, je podle něj hlavní element, který zahýbal s cenami másla a smetany na pultech. Dojivost skotu kvůli virové nákaze klesá o deset procent. A i proto ceny rostou.

Celý rozhovor najdete tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-maslo-jeste-zdrazi-muze-za-to-i-nemoc-modreho-jazyka-263989

Šest let staré sliby supermarketů o tom, že od roku 2025 přestanou prodávat vejce z klecových chovů, se nyní ukazují jako neuskutečnitelné. I kdyby své sliby chtěly splnit, většina nemůže. Varování drůbežářů se naplnila a vajec z alternativních chovů zatím na trhu není dost. Ceny navíc pomalu, ale jistě rostou a zřejmě jen tak nepřestanou. Hlavními důvody jsou výdaje drůbežářů na přestavby, nedostatek vajec v Evropské unii i ptačí chřipka.

Je nutné říct, že i kdyby řetězce své původní závazky chtěly splnit, tak reálně všechny ani nemohou. Že to tak dopadne, upozorňovali drůbežáři i Potravinářská komora ČR.

„Celý zemědělsko-potravinářský sektor už před lety upozorňoval, že vajec z voliérových nebo podestýlkových chovů bude na evropském trhu nedostatek. Přestože se řetězce od roku 2025 zavázaly přestat odebírat vejce z klecových chovů, do Česka se tato vejce nadále ve velkém dovážejí a zřejmě i nadále budou, protože vajec z neklecových chovů není v Evropě dostatek,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Více tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-supermarkety-navzdory-slibum-prodavaji-klecova-vejce-dal-na-trhu-neni-dost-alternativ-40495257

Potravinářská komora ČR, zastupující také největší mlékárny na trhu, analyzovala vývoj cen másla v celém výrobním a dodavatelském řetězci, tedy celou cestu od zemědělců až po regály obchodů.

Spotřebitelé si totiž právě v současné době všímají, že ceny kostky másla přesáhly u některých značek 70 korun a vzhledem k rostoucím cenám mléka se zřejmě cenovky mohou dál měnit. Potravináři předkládají několik důvodů, proč máslo zdražuje.

Článek k dispozici tady: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-vyssi-prirazky-obchodu-drahe-mleko-energie-potravinari-vysvetluji-ceny-masla-263816

Ještě před dvěma týdny byla průměrná cena másla v supermarketech 66 korun, teď se dá v akci koupit i za 44 korun a je hlavním tahákem na letácích obchodníků. V některých supermarketech se kvůli tomu ve čtvrtek po ránu tvořily fronty.

Těsno bylo ve čtvrtek od rána okolo regálu s máslem například v na Praze 9 v supermarketu Lidl Českobrodská. Máslo tu měli za necelých 50 korun a nabídka byla omezená na pět kusů na osobu.

Vánoce se kvapem blíží a mnozí je mají spojené i s chutí čokoládových figurek z vánočních kolekcí. Sladkých i hořkých. Jenže letos mnohým hořkne v ústech už při projíždění supermarketu a čtením cen. Oproti minulým rokům se totiž vyšvihly i na více než dvojnásobek a není výjimkou, že člověk za kolekci zaplatí kolem šesti set korun. Je proto dobré procházet obchody a sledovat slevové akce.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou ceny čokolády vysoké především kvůli špatné úrodě kakaových bobů v hlavních producentských zemích, kterými jsou Pobřeží slonoviny a Ghana. „Kakaa je málo, takže si jeho prodejci mohou dovolit šponovat ceny. Vědí, že o čokoládu je zájem. Čokoládovny tedy nemají jinou možnost, než jim to zaplatit, což ale zároveň musí promítnout do cen pro odběratele,“ řekl Deníku.

Kdo tedy chce jíst pravou čokoládu, musí si nyní připlatit. Prodejci potřebují pokrýt náklady a chtějí si zachovat marže, na jaké jsou zvyklí. Ve slevách proto prodávají hlavně neprodané zboží. „Navíc vědí, že před Vánocemi lidé čokoládu hodně nakupují. Do její vyšší ceny se částečně promítá i dražší energie či cena lidské práce. Pokud by ale šlo jen o to, ceny by nestouply o tolik, ale třeba jen o jednotky či deset procent,“ podotkl ekonom.

Více zde: https://www.denik.cz/ekonomika/cena-vanocnich-kolekci-cokolada-obchody.html

Celkem 19 kandidátů na eurokomisaře, kteří od pondělí do čtvrtka absolvovali slyšení před výbory Evropského parlamentu, podle zjištění ČTK uspělo a europoslanci jejich nominace odsouhlasili. Jediný, kdo zatím členy EP nepřesvědčil, je maďarský kandidát Olivér Várhelyi, který musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky. V úterý 12. listopadu se ještě uskuteční slyšení se šesti výkonnými místopředsedy EK a jestliže oni i maďarský zástupce projdou, nová Evropská komise by po schválení europarlamentem mohla začít pracovat od počátku prosince.

Várhelyi, který je kandidátem maďarského premiéra Viktora Orbána, vystoupil na slyšení Výborů pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) a Výboru pro zemědělství (AGRI) ve středu večer. V nové Komisi vedené předsedkyní Ursulou von der Leyen by měl mít maďarský kandidát v gesci portfolio zdravotnictví a blahobytu zvířat.

Další informace najdete zde: https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/19-kandidatu-do-komise-proslo-madar-varhelyi-si-musi-pockat/

Dne 29. října 2024 se uskutečnil první workshop k tématu kapitalizace projektu D4Pack, který byl organizován společností Campden BRI Hungary. Setkání se zúčastnilo 37 účastníků ze sedmi evropských zemí (Maďarsko, Belgie, Slovinsko, Německo, Itálie, Polsko, Španělsko).

Hlavním tématem workshopu byl výzkum nového obalového řešení a prezentace výsledků z Aktivity 1.2. Partner, který vyvinul metodologii, představil pozadí projektu D4Pack, vysvětlil, proč je potřeba projekt jasně definovat a jak se do něj zapojuje CBHU. Na základě zmapovaných projektů z Evropy i celého světa identifikujeme klíčové trendy, projekty a řešení zvyšující udržitelnost při rozvoji funkčnosti obalů a zároveň uspokojující potřeby spotřebitelů. Udržitelné obaly a inovativní materiály patří v současnosti mezi nejdynamičtěji se rozvíjející trendy.

Během setkání vystoupilo několik řečníků, kteří představili své pohledy na problematiku:

Zoltan Bendó, který zastupoval projekt Interreg CIREVALC, prezentoval a rozvíjel modely cirkulární ekonomiky v regionálních hodnotových řetězcích potravin, gastronomických služeb a obalů. Řečník pochází z Jiho-dunajské regionální inovační agentury v Maďarsku, která je strategickým partnerem projektu D4Pack. Projekt CIVERALC se nezaměřuje na technologie, ale spíše na měkká opatření, která se snaží identifikovat a využívat v jednotlivých projektech. Jeho cílem je zavádět a rozšiřovat modely cirkulární ekonomiky v regionálních hodnotových řetězcích v širším měřítku, než to činí D4PACK. Jde o škálování skrze budování komunit, posilování cirkulárních dovedností podniků, neziskových subjektů i místních komunit. K tomu slouží tzv. Circular Community Accelerator, který poskytuje znalosti, návrhy řešení a praktické odborné dovednosti všem zainteresovaným subjektům. Společnost také navrhuje relevantní politická doporučení.

Dr. Maarten Hertog představil projekt ENOUGH H2020, zaměřený na klimaticky neutrální potravinové obaly. Dr. Hertog působí na Univerzitě v Lovani a vede 9 projektů v rámci H2020, včetně projektu ENOUGH. Do projektu bylo zapojeno 21 demonstračních zařízení napříč masným, rybím, mlékárenským, ovocným a zeleninovým sektorem, stejně jako sektory dopravy, skladování a maloobchodu, i v domácnostech. Demonstrační části zabývající se ovocem a zeleninou byly podrobnější a prezentovaly udržitelná spotřebitelská obalová řešení pro čerstvé ovoce. Cílem tohoto ukázkového příkladu není vyvinout zcela nový obal, ale spíše analyzovat dostupná řešení na trhu a to, jak mohou pomoci učinit další krok směrem k udržitelnější budoucnosti. Jako vzorek byly zvoleny borůvky, u nichž se zkoumaly různé druhy obalů a jejich odlišné parametry. Cílem do konce projektu ENOUGH je dále zlepšit chování některých obalů v simulovaných dynamických dopravních podmínkách a navíc testovat udržitelné obalové řešení na jiném druhu ovoce.

Projekt upPE-T H2020 zabývající se upcyklací PE a PET odpadu za účelem výroby biologicky rozložitelného bioplastu pro potravinové a nápojové obaly představila Marianna Faraldi ze společnosti Tecnoalimenti. Firma je jedním z 20 partnerů vedených a koordinovaných výzkumným centrem Cetec. Projekt je financován Evropskou komisí v rámci programu Horizont 2020. Prezentován byl technický přístup ze dvou perspektiv: vyvinuli nový typ obalového materiálu na bázi PE/PET prostřednictvím produkce PHBV. Mezi hlavní úspěchy patří, že dokázali získat PHBV z odpadu z cukrovinkářského průmyslu a z živin pocházejících z upcyklace PET, z něhož začali vyrábět flexibilní obaly a také byly demonstrovány pevné tácky a tyčinky (testována proveditelnost). Nyní se projekt nachází ve fázi validace.

Projekt PRESERVE H2020 na téma udržitelných, bio-based vysoce výkonných obalů s přesně definovanou koncovou životností a možností recyklace či opětovného využití představila Dr. Christina Eisenberger, působící v SPI (Sustainable Packaging Institute) na Univerzitě v Albstadt-Sigmaringenu. Projekt PRESERVE má 23 partnerů, včetně 7 výzkumných organizací, a pokrývá celý cirkulární dodavatelský řetězec s velkými koncovými uživateli i největším sdružením výrobců/uživatelů bioplastů. Projekt zkoumá potenciál bio-based vícevrstvých obalů pro přehodnocení obalů potravin: flow-packy, tácky, sáčky, nápojové krabičky. Bio-based designová řešení jsou směřována k snadné separaci a recyklaci s následným využitím ve vysoce výkonných aplikacích v oblasti osobní péče a přepravních obalů: vstřikem tvarované dózy, lahve, přepravní boxy, tašky.

Projekt KSM Visions Inspect 360+ LI RS byl oproti předchozím poněkud odlišný, neboť se nezaměřoval na vývoj obalových materiálů, nýbrž na inspekci materiálů používaných společnostmi. KSM Vision je dodavatelem systémů strojového vidění pro kontrolu kvality, přičemž se specializuje na inspekci etiket.

Pokud není zrovna akce, koupíte máslo v polských supermarketech za sedm osm zlotých. Je ho ale o 50 gramů méně, než bývá v českých obchodech. Ve středu odpoledne jsme po přepočtu zaplatili za čtvrt kila másla v polské Biedronce, zhruba pět kilometrů od Náchoda, celkem 55,94 koruny. Je to méně než u nás, ale jen kvůli máslu se přes hranice jet nevyplatí.

Do Vánoc lépe nebude

Česká národní banka na čtvrtečním zasedání znovu přistoupila ke snížení úrokových sazeb. Hlavní sazba se tak nachází na úrovni čtyř procent. Centrální banka současně zhoršila výhled ekonomiky.

Guvernér Michl na tiskové konferenci uvedl, že „nastavení měnové politiky přesto zůstává přísné. Reálné úrokové sazby jsou kladné a tlumí úvěrovou aktivitu, a tudíž tvorbu peněz v ekonomice, a následně i dlouhodobou inflaci.“

Michl zároveň upozornil, že „v krátkém horizontu, tedy v příštích měsících, bankovní rada očekává dočasné zvýšení inflace vlivem obnoveného růstu cen potravin.“ Dodal, že jádrová inflace, zejména v kategorii služeb, zůstává stále zvýšená, což vyžaduje velmi opatrný přístup k dalšímu uvolňování měnové politiky.

Celý článek: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-cnb-opet-snizuje-sazby-banka-predstavi-novou-prognozu-264036

Nová směrnice Evropské Unie požaduje, aby členské státy EU do roku 2030 snížily plýtvání potravinami ve všech článcích potravinového řetězce na polovinu. Nejen obchodní řetězce, ale i domácnosti by tedy měly množství vyhozených potravin zásadně snížit. Odborníci tvrdí, že důležitá je edukace veřejnosti a apel na ušetřený kapitál.

Domácnosti plýtvají potravinami nejvíce

Největším producentem potravinového odpadu jsou domácnosti, dle statistik Evropské Unie vytváří právě domácnosti asi padesát procent všech vyplýtvaných potravin. Jejich množství se pohybuje mezi čtyřiceti až šedesáti kilogramy na osobu za rok. Samotná místa prodeje potravin, a tedy obchodní řetězce, by mohly být zásadním prvkem změny. A to zejména edukací nakupujících například už během nákupu či sdílením informací v rámci svých propagačních mediálních platforem. Otázkou však stále zůstává, jak na veřejnost zacílit co nejlépe.  

Více o tématu tady: https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/31748-nejvetsim-potravinovym-plytvacem-jsou-domacnosti-klicova-je-edukace-shoduji-se-odbornici.html

Vláda ve středu schválila návrh zákona, který dává Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) více pravomocí zasahovat ve prospěch ochrany spotřebitelů. Úřad bude moci také zasahovat ve více případech nebo trestat fyzické osoby, které přispěly k narušení hospodářské soutěže.

Zákon vznikl v reakci na situaci na konci loňského roku, kdy se rychle zvyšovaly ceny potravin a zodpovědnost za tento vývoj odmítaly všechny články výrobního řetězce.

Více na: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-antimonopolni-urad-ma-dostat-vice-pravomoci-k-ochrane-spotrebitelu-schvalila-vlada-40496287

„Nemáte tam nějakou chybu?“ zaslechli jsme v hypermarketu Albert u chlazeného regálu. Zákaznice byla ale prodavačkou ubezpečena, že jde o standardní cenu. Její údiv patřil cenovce u třicetikusového balení vajec, stálo na ní 199 korun. Za podobnou částku se přitom běžně kupují vajíčka z takzvané domácí produkce. 

 Do cen vajec se podle Potravinářské komory promítá několik faktorů.

„Ptačí chřipka v Česku, ale i v okolních státech. Na Slovensku a v Polsku zasáhla ptačí chřipka chovy velkých producentů. Během podzimu a zimy také nosnice kvůli nižším teplotám neprodukují tolik vajec. Dále v České republice dochází k přestavbám na alternativní typy ustájení a vajec bude méně až do roku 2026,“ zmínil pro naši redakci Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory.

Jako poslední faktor zmínil větší zájem o vejce z důvodu vánočního pečení. Na to upozorňuje také Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie.

Podle jejích slov je u cen potřeba vzít v úvahu cenu od zemědělců, cenu v obchodech a cenu na evropském trhu.

„Ceny vajec se vždy zvyšují s příchodem podzimu, z důvodu větší poptávky, pečení, nižší snášky v drobnochovech, obnova hejn v komerčních chovech, přispívá tomu i nedostatek nosnic v ČR i v Evropě z důvodu přestaveb obohacených klecí na alternativní způsoby ustájení. Nákazová situace, utracení 400 tisíc nosnic na Slovensku, 1,4 milionu nosnic v Polsku a Maďarsku. Stoupá také cena vajec v Evropě,“ vysvětluje Dlouhá.

Další informace najdete zde: https://www.prahain.cz/jidlo/cenu-vajec-v-supermarketu-pova-20909.html

V pohraničních oblastech roste popularita tzv. „máslové turistiky“. Češi vyrážejí do polských měst, aby nakoupili potraviny za výrazně nižší ceny než v Česku. A nelze se jim divit. Zatímco v polském Lidlu lze máslo pořídit za pouhých 23 korun, v Česku je průměrná cena více než dvojnásobná.

„Poláci si skutečně mohou dovolit prodávat máslo se zápornou marží. Polský trh je o hodně větší než náš, je tam daleko větší konkurence, která tlačí ceny čehokoliv dolů. Na másle prodělají, ale vydělají na jiných položkách,“ potvrzuje agrární analytik Petr Havel.

„V akci se obvykle prodává rok staré máslo vyskladněné z mrazíren vyrobené v době nízké poptávky. Evropská legislativa bohužel nepřikazuje takové máslo označovat, takže zákazník to nepozná. Česko je výjimka, zde se takové máslo jmenuje stolní, jinde to ale neplatí,“ vysvětluje předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček .

Předvánoční fotografie cenovek másla z tuzemských supermarketů zaplavují internet snad pravidelně od roku 2017, kdy trh poprvé zažil výraznější „máslovou krizi“. Alespoň tak o ní mluví Svaz obchodu a cestovního ruchu, který zastupuje většinu tuzemských supermarketů. Ceny tohoto mléčného produktu jsou letos diskutovaným tématem i v Poslanecké sněmovně – na kontrolní nákup se naposledy vydala poslankyně z hnutí ANO Margita Balaštíková, která v obchodě objevila máslo dokonce za rekordních 80 korun. O to, kolik za něj dnes zákazníci zaplatí a kdo na něm víc vydělává, se tak znovu přou obchodníci s výrobci, reprezentovanými Potravinářskou komorou.

Komora mluví o „pomyslném másle na hlavě obchodníků“, kteří podle ní ceny mléčných produktů šponují. Zatímco výrobci másla své marže podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně zvedli o necelých 16 korun za kilogram, obchodní řetězce měly zdražit kilo téměř o 27 korun. „Přitom většinu nákladů jednoznačně nesou výrobci másla. Téměř 70 procent z jeho ceny tvoří cena mléka a mléčného tuku,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Podle Potravinářské komory jsou na vině rostoucí vstupní náklady, zejména výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku i vyšší cena lidské práce. „V cenách tuzemského másla se oproti jiným zemím také dlouhodobě propisují režijní náklady ve formě rostoucích poplatků za odpady nebo vysoké náklady na energie,“ říká mluvčí Potravinářské komory Zemánek a připomíná, že vlády řady evropských států ceny elektřiny dotují. V Česku cenové stropy pro elektřinu skončily začátkem letošního roku.

Celý text tady: https://www.e15.cz/byznys/potraviny/maslo-nad-zlato-podle-potravinaru-ho-maji-na-hlave-obchodnici-prouza-by-povolal-antimonopolni-urad-1419847

Lucemburčan Christophe Hansen má nakročeno stát se novým šéfem zemědělské politiky EU. V pondělí večer (4. listopadu) totiž s velkým úspěchem absolvoval slyšení před poslanci Evropského parlamentu. Kandidát sklidil během diskuse s poslanci ze zemědělského výboru hned několikrát potlesk.

Hansenova tříhodinová debata s poslanci se mnohdy stočila i k národním tématům, například k ničivým povodním ve Valencii ve Španělsku, které si vyžádaly více než 200 obětí a přinesly milionové ztráty zemědělskému sektoru. Hansen poznamenal, že „klima stále více ohrožuje naše zemědělce.“ I když vyslovil jednoznačnou podporu Zelené dohodě, naznačil, že některé regulace by si zasloužily určité zjednodušení.

Více zde: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/grilovani-budouci-komisar-pro-zemedelstvi-odmita-emisni-povolenky-pro-farmare/

Potravinářská komora důrazně odmítá překrucování některých faktů o cenách potravin a o financování naší organizace, čehož se v posledních dnech ve svých mediálních vystoupeních dopouští prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.  

Prezident Tomáš Prouza například tvrdí, že Potravinářská komora rozjela silnou kampaň, která má sdělovat, že se kvůli bruselským regulacím budou potraviny zdražovat a že Komora záměrně vytváří v lidech paniku. Nic takového přitom není realitou. Komora si žádnou kampaň v médiích nezadala. V mediálních vystoupeních pouze upozorňuje na současné problémy českého (potažmo evropského) potravinářství. Výrobci potravin totiž čelí vlně sporných evropských zelených opatření, která v důsledku navýší už tak dost rozsáhlou administrativu výrobců a zvýší náklady na produkci potravin. Potravináři jen upozorňují na možná rizika svého podnikání, protože nová opatření, která se na ně přenáší, zákonitě vyvolávají další náklady. Na webových stránkách Komory jsou veřejnosti přístupné všechny tiskové zprávy a hlavní teze, které v médiích potravináři prezentují.

Na přílišnou byrokracii a s ní spojené náklady dlouhodobě upozorňují významní čeští ekonomové, bankéři, právníci i podnikatelé. Naposledy i bývalý italský premiér a někdejší šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Ten na konci září představil svou zprávu, kde varuje, že evropské podniky ztrácí schopnost konkurovat svým rivalům z jiných kontinentů. Podle něj musí státy více investovat, dokončit jednotný trh a také omezit byrokracii. V minulosti přitom sám prezident Prouza upozorňoval, že na ceny potravin má vliv řada faktorů. Jako jeden z nich mimo jiné uváděl, že „stát rezignoval na snižování byrokracie“.

Komora považuje za nešťastné, pokud představitel významné oborové a profesní organizace s takovým mediálním dosahem staví komunikaci o cenách potravin na šíření dezinformací. Pro úplnost je nutné dodat, že představitelé obou organizací – Svaz obchodu a cestovního ruchu a Potravinářská komora nemají problém na důležitých tématech spolupracovat – nedávno ostatně zaslali dopis panu premiérovi Petru Fialu s žádostí o odložení unijního nařízení proti odlesňování, a to z důvodu nepřipravenosti systému. Potravinářská komora v tomto tématu dlouhodobě upozorňuje na značný nárůst administrativy související s prokazováním skutečnosti, že se jednotlivé podniky nepodílejí na odlesňování.

Potravinářská komora rovněž považuje za důležité vyjádřit se k tvrzení, že ji spolufinancuje stát. Chod naší organizace je zajištěn především z členských příspěvků a jejího zapojení do různých projektů. Pokud jde o příspěvky státu, veřejné finance čerpá pouze Česká technologická platforma pro potraviny. Všechny finanční podpory jsou však jasně dané, na co lze peníze vynaložit, ať už na vědeckou činnost, populárně naučné materiály, semináře nebo různé konference apod. Jistě nejde o veřejné financování aktivit komory v oblasti public relations.

Komora je přesvědčena, že za současnými mediálními útoky prezidenta Prouzy na potravináře je jen jeho potřeba odvést pozornost od rekordně drahého másla, protože z dat statistiků jednoznačně vyplývá, že největší podíl na růstu cen másla mají obchody. Více o tom, jak mají obchody pomyslné máslo na hlavě, naleznete v tiskové zprávě zde. Obchodní řetězce se mimo jiné v současnosti v médiích potýkají s další negativní publicitou, ať už jde o zvýhodňování privátních značek oproti značkovým výrobkům, s důkazy o „tricích“ s cenami výrobků nebo s tím, jak řetězce neplní nedávno slibovaný konec prodeje vajec z klecových chovů.

V regálech obchodníků už několik týdnů sledujeme stále se zvyšující ceny másla. Když stálo šesesát korun, nevěřili jsme vlastním očím, ale dnes už není cena 75 korun za čtvrt kila másla ničím výjimečným. Kdo za to může? Výrobci ukazují prstem na obchodníky.

Potravinářská komora za viníka vysokých cen označila krom rostoucí výkupní ceny mléka i nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cenu lidské práce a energií. K nepříznivé situaci podle komory přispívá také citelné zdražování na straně obchodníků. Pojďme se jednotlivé důvody podívat podrobněji.

Více zde: https://www.vitalia.cz/clanky/za-drahe-maslo-mohou-hlavne-obchodnici-k-navyseni-nemeli-duvod-rikaji-potravinari/

Do konce října si cukráři a pekaři dávali čas na stanovení ceníků pro letošní vánoční cukroví. Teď už je jasno. Většina kvůli stále dražším surovinám, zvyšování mzdových nákladů a cenám energií zdraží.

Podle Hlavatého vyhnaly letos ceny vánočního cukroví nahoru zejména ceny surovin, a to především másla, čokolády, oříšků a kakaa. Například máslo meziročně zdražilo o třetinu, čokoláda až o 22 procent.

„Důvody drahého másla jsou především následující: pomalu rostoucí výkupní ceny mléka, nedostatek mléčného tuku na trhu, ale i vyšší cena lidské práce a energií,“ sdělil MF DNES mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Kostka másla v obchodech atakuje hranici sedmdesáti korun.

Celý text zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceny-cukrovi-peceni-maslo-mouka-cukr-zdrazeni.A241104_165842_ekonomika_ven

Společnost pro výživu pořádá dne 29. listopadu 2024 konferenci Dětská výživa a obezita 2024.

Témata konference

• A) Dětská výživa v prevenci či léčbě nemocí
• B) Výživa sportujících dětí
• C) Praktické zkušenosti s prevencí či léčbou dětí s nadváhou a obezitou

Místo konání: Praha, Konferenční sál SVS ČR, Slezská 100/7, Praha 2

Další informace naleznete zde.

Ilustrační foto: pixabay