16 April 2021

Praha 15. dubna (ČTK) - Stát loni přes 13,2procentní zvýšení spotřební daně na lihoviny vybral o 5,7 procenta méně peněz, šlo o 7,8 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL), podle níž šlo o nejnižší inkaso od roku 2017. Její výkonný ředitel Vladimír Darebník ale připouští, že výběr snížený o 466 milionů Kč je daný kromě vyšší ceny alkoholických nápojů také zavřením gastronomie a omezením cestovního ruchu kvůli pandemii. Loni podle údajů UVDL klesl prodej lihovin o 4,3 procenta.

V hotelech, kavárnách a restauracích poptávka po lihovinách loni klesla o 43 procent. Propady prodejů lihovin byly způsobené také odlivem zahraničních pracovníků.

Unie dlouhodobě upozorňuje na to, že daně na lihoviny jsou vyšší než na jiné alkoholické nápoje, jako třeba šumivé víno nebo pivo. Šest desetin výběru daně z alkoholických nápojů tak podle organizace připadlo loni na lihoviny, i když činí 28procentní spotřebu alkoholu.

"Ve většině sousedních zemí je rozdíl v zatížení lihovin a ostatních alkoholických nápojů nižší. Podle výpočtů UVDL by stát při uplatnění jednotné sazby daně na líh u všech druhů alkoholických nápojů vybral v roce 2020 až o 14 miliardy korun více," dodala unie.

Na problematiku se snaží unie upozornit také facebookovou kampaní s Pepou Vípilem, jehož jméno se skládá z první písmen slov Víno, Pivo, Lihoviny. Ten vysvětluje stanovisko unie, že není tolik důležité co, ale kolik toho člověk vypije.

Od začátku loňského roku stoupla spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin. Spotřební daň v případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu stoupla z 57 korun na 64,50 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýkalo. Vláda zvýšení spotřební daně obhajovala omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel.

drh jw

 
16 April 2021

Sedmý ročník konference pro klienty Autorizované obalové společnosti EKO-KOM pořádáme s cílem seznámit Vás s aktuálními změnami, které přináší nové právní předpisy v oblasti obalů i odpadů.

 

Účast na konferenci je pro klienty AOS EKO-KOM zdarma

Termín: úterý 27. dubna 2021

Místo: Online platforma Happenee.

Pozvánku s odkazem na stream konference Vám zašleme po potvrzení Vaší účasti na konferenci. Pořadatel konference: EKO‐KOM, a.s. V případě Vašich dalších dotazů se, prosím, obracejte na tel: 602 61 22 77 (Hana Hradecká), e‐mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Další informace naleznete v pozvánce.

Pozvánka

16 April 2021

Jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších akcí v našem muzeu je Bylinkový den. 

V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v podobě a rozsahu, jak jste ho znali, si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme, proto jsme na sobotu 17. dubna 2021 připravili Bylinkový trh. Od 9 do 17 hodin si můžete přijít na muzejní dvůr nakoupit nejen sazenice bylinek, ale také bylinné produkty.

Z důvodů aktuální situace je vstup zdarma.

Se všemi dospělými i dětskými milovníky bylinek si je můžeme připomenout také v pohodlí vašich domovů na našem webu Bylinkový týden online

Vážení návštěvníci Bylinkového trhu,
děkujeme, že dodržíte pravidla pro bezpečné nakupování – rozestupy 2 metry, nošení respirátorů a dezinfekce rukou. Během trhu nebude možné na muzejním dvoře konzumovat jídlo a pití, z hygienických důvodů bude mimo provoz kolotoč a houpačky.
Děkujeme za pochopení.

Zdroj: NZM Praha

Link: https://www.nzm.cz/aktuality/bylinkovy-trh-v-sobotu-17-dubna

15 April 2021

Wellington 14. dubna (ČTK) - Nový Zéland kvůli obavám o dobré životní podmínky zakazuje vývoz živých krav a jiných hospodářských zvířat po moři. Zákaz začne v plném rozsahu platit až za dva roky, aby poskytl možnost přizpůsobit se podnikatelům, kteří v této oblasti investovali, uvedl dnes ministr zemědělství Damien O’Connor citovaný agenturou AP.

Země vývoz zvířat na lodích pozastavila už loni po nehodě plavidla, při které se utopilo přes 40 členů posádky a 5800 kusů dobytka. Loď plující do Číny se tehdy potopila při bouři nedaleko Japonska.

"Nový Zéland musí zůstat na špici ve světě, kde jsou dobré životní podmínky zvířat pod stále přísnější kontrolou, pokud skutečně chceme být nejetičtějšími producenty potravin," uvedl ministr O’Connor a dodal, že reputace země bude vždy přednější, než finanční zisky.

Novozélanďané loni vyvezli živá zvířata v hodnotě 261 milionů novozélandských dolarů (přibližně čtyři miliardy korun), což je trojnásobné zvýšení oproti předchozímu roku. Stále to však představuje jen zlomek exportu zemědělských produktů, hlavního vývozního artiklu, připomíná AP.

lsa ank

15 April 2021

Hospodářská komora se v souvislosti se zavedením povinnosti ukládané zaměstnavatelům testovat zaměstnance i dalším osobám obrátila na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby upřesnilo, za jakých podmínek je test provedený samotestováním mimo pracoviště platný. Hospodářská komora upozorňuje, že výklad Ministerstva průmyslu a obchodu ve většině případů vylučuje, že by se zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečné činné, které navštěvují pracoviště klienta, mohli samotestovat doma. Antigenní test musí být zpravidla proveden na pracovišti.

Přikládáme odpověď ministerstva.

 
 
15 April 2021

V posledních letech je téma odpovědného veřejného zadávání v ČR na vzestupu, informuje o tom dnes vládou vzatý na vědomí materiál MŽP, mapující roky 2019-2020. Odpovědný, udržitelný či strategický přístup k veřejným nákupům se stává trendem. Začala jej prosazovat řada významných, ale i menších veřejných zadavatelů – ústřední orgány státní správy, státní podniky, kraje a města a další, stále však nebyly tyto principy uplatňovány plošně. Zásadní legislativní změnu pro odpovědné veřejné zadávání v ČR přineslo schválení novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Od 1. 1. 2021 zavedla povinnost férového veřejného zadávání a inovací tam, kde je to možné. Novela fakticky stanovuje povinnost pro zadavatele zohledňovat sociální, environmentální a inovativní principy při nákupu zboží, služeb a stavebních prací.

Novela č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla schválena v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Úprava zákona stanovila, že „zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ Odstranila tím jednu z největších bariér odpovědného nakupování, a to obavy zadavatelů z nedostatečné opory a následného zpochybnění odpovědných parametrů ze strany kontrolních orgánů.

„Spolu s naší novou odpadovou legislativou byla přijata i novela zákona o veřejných zakázkách, která preferuje tzv. environmentální zadávání veřejných zakázek. Znamená pro nás další stimul pro rozproudění recyklačního průmyslu - zvýšení poptávky po recyklátech a recyklovaných výrobcích z plastu. Kromě toho MŽP bude do budoucna v rámci Operačního programu Životní prostředí bonifikovat žadatele, kteří budou používat recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu. Finanční bonifikace obecně budou představovat významnou pobídku pro zadavatele postupovat dle předem daných pravidel. Vyšší míra podpory současně sníží tlak na cenu a současně pokryje případné vícenáklady spojené se změnou výrobních procesů,” doplňuje ministr Richard Brabec a dodává: „Uvědomme si, že za současné situaci socioekonomické krize, způsobené pandemií, nabývá strategický přístup k veřejným nákupům ještě významnějšího rozměru a je důležité, aby stát a samospráva svými nákupy pomáhaly v rekonvalescenci naší ekonomice, k jejímuž zpomalení došlo vlivem pandemie a aby tak pomohla řešit zvyšující se nezaměstnanost, např. znevýhodněných osob na trhu práce, situaci malých a středních firem, zajistila férové vztahy v dodavatelském řetězci, důstojné pracovní podmínky, zejména v méně kvalifikovaných profesích, a v neposlední řadě zbytečně nerezignovala na podporu ekologicky šetrných a cirkulárních řešení.”

Pro úspěch zavedení novely o zadávání veřejných zakázek do praxe je nyní pro všechny zadavatele stěžejní shoda na jednotném a jednoduše uchopitelném výkladu, resp. jednotný postup ze strany kontrolních orgánů a auditních orgánů dotačních programů, zejména u projektů financovaných ze zdrojů EU. Předcházet mu bude široká diskuse a spolupráce s partnery, jako je Svaz měst a obcí či Asociace krajů. A Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem životního prostředí jsou proto připraveny k maximální spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, coby garantem zákona o zadávání veřejných zakázek. Mimo to je nadále nutné realizovat osvětové aktivity mezi zadavateli, aby povinnost daná zákonem měla praktický dopad. MŽP proto připravilo rozšíření metodik pro „environmentální“ část odpovědného zadávání, resp. v letošním roce reviduje ty stávající, aby bylo jejich znění co nejaktuálnější. Současně připravuje sadu informativních materiálů, které by měly pomoc k lepšímu pochopení vlivu (ne)odpovědným zadáváním na životní prostředí. I nadále pak bude spolupracovat s MPSV na přípravě osvětových aktivit ve formě seminářů, školení či workshopů.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_20210412_MZP-prosazuje-ferove-zakazky

15 April 2021

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zajímá Vás, jaký je trend chování spotřebitelů na trhu s mléčnými výrobky? Jak je tento trh rozvinutý? Jací největší dovozci a prodejci působí v daném teritoriu? O který konkrétní typ zboží je zájem? Za jakých podmínek lze v dané zemi obchodovat?

Kdy: 29.4.2021

Více zde.

 

Zdroj: MZe ČR

14 April 2021

EFSA zveřejnil souhrnnou zprávu EU o reziduích pesticidů v potravinách.

Nejnovější zpráva týkající se reziduí pesticidů v potravinách v rámci Evropské unie je nyní k dispozici. Poskytuje informace ohledně hladin reziduí pesticidů v potravinách, které jsou běžně konzumovány v Evropské unii.

V roce 2019 bylo analyzováno celkem 96 302 vzorků, z nichž 96,1 % splňovalo zákonem povolené limity. U podmnožiny 12 579 vzorků analyzovaných v rámci kontrolního programu koordinovaného Evropskou unií (EU-coordinated control programme - EUCP) bylo 98 % v zákonných mezích.

EUCP analyzoval náhodně odebrané vzorky z 12 skupin potravinářských produktů - jablka, hlávkové zelí, hlávkový salát, broskve, špenát, jahody, rajčata, zrno ovsa, zrno ječmene, víno (červené a bílé), kravské mléko a vepřový tuk. Z těchto kontrolních odběrů bylo zjištěno, že:

  • 6 674 vzorků neboli 53 % neobsahovalo kvantifikovatelné hladiny reziduí pesticidů,

  • 5 664 vzorků neboli 45 % obsahovalo jeden nebo více reziduí pesticidů v koncentracích pod nebo rovných povoleným limitům,

  • 241 vzorků neboli 2 % obsahovala zbytky přesahující zákonné maximum, 1 % vedlo k následným právním krokům.

Program EUCP se zabývá podobnými typy potravinářských produktů, z čehož vyplývá, že je možné identifikovat vzestupný nebo sestupný trend u konkrétního zboží. V porovnání s rokem 2016, míra překročení poklesla u broskví (z 1,9 % na 1,5 %), u hlávkového salátu (z 2,4 % na 1,8 %), u jablek (z 2,7 % na 2,1 %) a u rajčat (z 2,6 % na 1,7 %).

Míra překročení naopak vzrostla u jahod (z 1,8 % na 3,3 %), u hlávkového zelí (z 1,1 % na 1,9 %), u vinných hroznů (z 0,4 % na 0,9 %) a u vepřového tuku (z 0,1 % na 0,3 %). U kravského mléka, stejně jako v roce 2016, nebyla zjištěna žádná překročení.

Výsledky koordinovaného programu jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve formě tabulek a grafů, díky nimž jsou údaje přístupnější a srozumitelnější i pro neodborníky.

Kromě údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu, zpráva obsahuje také údaje shromážděné v rámci národních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy Evropské unie, včetně Norska a Islandu. Národní kontrolní programy vycházejí z rizik a zaměřují se na produkty, které mohou obsahovat rezidua pesticidů, nebo u nichž byla v předchozích letech zjištěna porušení právních předpisů. Tyto programy poskytují důležité informace manažerům rizik, ale na rozdíl od údajů z EUCP, neposkytují statisticky reprezentativní obraz o limitech reziduí pesticidů.

Jako součást analýzy, provedl EFSA hodnocení dietního rizika. Z výsledků vyplývá, že je nepravděpodobné, že by potravinářské produkty analyzované v roce 2019 představovaly problém pro zdraví spotřebitelů. Navrhuje se však řada doporučení, jak zvýšit účinnost evropských kontrolních systémů, a tím pokračovat v zajišťování vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

Zpráva Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách, 2019:

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link:Internetový portál bezpečnosti potravin - Pesticidy v potravinách: nejnovější informace zveřejněny (bezpecnostpotravin.cz)

14 April 2021

Závodní lékaři, externí poskytovatelé zdravotnických služeb i veřejná očkovací centra. Celkem tři možnosti pro vakcinaci zaměstnanců proti covidu-19 v tuzemských firmách zahrnuje nová Metodika zajištění a organizace očkování proti covidu-19, kterou se Sdružením praktických lékařů a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vypracovala Hospodářská komora ČR.

Metodika očkování proti onemocnění covid-19 se týká zaměstnavatelů na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním, resp. národním podnikem a zaměstnávají alespoň 50 osob. „Firmy dostávají jasný postup a pokyny, jak při aplikaci vakcín postupovat i to, jaké podmínky pro očkování musí splnit. Komora je od počátku očkování v tuzemsku zastáncem vakcinace přímo ve firmách, které by v příštích měsících měly výrazně přispět k masivnímu proočkování populace,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že i samotní podnikatelé mají o očkování zájem.

Očkování proti covidu-19 jako nejlepší prevenci dalších lockdownů a jako alternativu k vládním nařízením omezujícím hospodářský a sociální život označilo v letošním šetření Hospodářské komory 60 % podniků. Dalších více než 12 % firem pak považuje za klíčové, že očkování může pomoci ochránit ohroženější část populace před nákazou.

„I přes velmi rozsáhlou síť až čtyř tisíc praktických lékařů, kteří jsou přepraveni svým pacientům vakcíny aplikovat, je pomoc podnikatelů při proočkování obyvatelstva nezastupitelná. Pokud budou covidové vakcíny dostupné, mohly by firmy proočkovat řádově až miliony lidí,“ uvedl předseda Sdružení prektických lékařů Petr Šonka.

Dle vakcinační metodiky musí očkování provést poskytovatel zdravotních služeb, tj. osoba, která je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb od příslušného krajského úřadu.

„Vyjasnění podmínek správné praxe provádění očkování je důležité pro zajištění souladu se strategií očkování a Organiazčními opatřeními tak, aby provedené očkování proti onemocnění covid-19 bylo poskytovateli zdravotních služeb následně možné vykázat k úhradě z veřejného zdravotního pojištění, a to podle jednotlivých typů aplikované vakcíny,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči David Šmehlík.

Metodika očkování ve firmách je dostupná ZDE.

 
Autor: Hospodářská komora ČR
 
14 April 2021

Praha 13. dubna (ČTK) - Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely ve Sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek dnes řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal však, že většina poslanců ANO ji ale podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky vyrobené v Česku.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Zákon dnes opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin. Ceny se podle ní změní. "Ne zvýší, jak klamavě tvrdí zástupci řetězců a prolhaná probruselská média, ale naopak u některých komodit sníží. Za nynější vysoké ceny totiž může výlučně agresivní obchodní politika řetězců," tvrdí Jarošová.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století. "Diskuse, kterou jsme kolem tohoto zákona vedli, určitě věcná nebyla," řekla Margita Balaštíková (ANO). Ti, kterým měl zákon pomoci, podle ní neměli šanci vystoupit, zatímco ti, kterým se nehodil, si zaplatili drahé kampaně. V této souvislosti kritizovala Svaz obchodu a cestovního ruchu, který proti kvótám spustil kampaň.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Sněmovna ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, stvrdila také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. "Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to ministr Toman. Původní vládní návrh poslanci už dříve zmírnili tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvedla vláda v důvodové zprávě. Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny. Provozovatel potravinářského závodu bude muset vyřadit z prodeje takové potraviny, jejichž obal nechrání potravinu před poškozením. Může jít třeba o natrženou fólii u potraviny na tácku nebo o nakrájený bloček sýra, který není zcela zabalen do fólie.

nlm snm

13 April 2021

Češi chtějí kvalitní potraviny. Češi chtějí kvalitní potraviny.Za poslední desetiletí se poptávka po kvalitních potravinách mnohonásobně zvýšila.Na základě aktuálních výzkumů preferuje kvalitní české potraviny přes 90 procent spotřebitelů. Změna nákupní hochování je více než zřejmá. Kvalita potravin se tak stává nejdůležitějším kritériem při výběru produktů. Pro lepší orientaci spotřebitelů při porovnání konkurenčních potravin jsou zde České cechovní normy(ČCN).

Více zde.

 

Zdroj: Právo, Sobota 10. dubna 2021

 

 

13 April 2021

Skupina francouzských potravinářských podniků začala v počátkem letošního roku používat nový systém označování potravinářských výrobků hodnotící dopad výroby potravin na životní prostředí. Označení EcoScore, podobně jako francouzské nutriční označení NutriScore, hodnotí každý produkt barevně kódovanou známkou. EcoScore hodnotí recyklovatelnost obalů, etiket, země původu a sezónnost výrobku hodnocením na škále od A (zelené) – nízký dopad, po E (červené) – vysoký dopad. Hodnocen je životní cyklus potravinářských výrobků včetně emisí CO2 z výroby a dopravy, znečištění ovzduší, vody, půdy a ztráta biodiverzity. Po třech měsících od zavedení označení, doposud používaného v poměrně malém měřítku, o jeho využívání začínají uvažovat i evropské maloobchodní společnosti, podporu značení vyjádřil v uplynulém týdnu Lidl i Colruyt, obě společnosti nyní zavádí systém na zkoušku. Podle zástupců Lidl by podobné značení potravin mohlo být do pěti let normou. 

 

Zdroj: Foodnavigator.com

Link: Eco-Score’s European expansion: Lidl and Colruyt adopt environmental footprint labelling (foodnavigator.com)

 

13 April 2021

Každoročně můžete v Národním zemědělském muzeu navštívit jednu z nejoblíbenějších akcí Bylinkový den. V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v původním formátu si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme. BYLINKOVÝ TRH BUDE! 17. dubna 2021 si můžete přijít nakoupit čertsvé i sušené bylinky, sazenice, semena a další bylinné produkty na muzejní dvorek NZM v Praze. Navíc pro všechny milovníky bylinek jsme připravili i BYLINKOVÝ TÝDEN ONLINE. Dílničky a společnou zábavu letoš ještě vynecháme. Ale alespoň touto cestou vám nabízíme zajímavý obsah o bylinách a bylinkách.

Načerpejme sílu a zdraví z čerstvých bylinek do celého roku.

 

Zdroj: NZM

Link: Bylinkový týden v muzeu – online - Národní zemědělské muzeum, s. p. o. (nzm.cz)

12 April 2021

Vzhledem k narůstajícímu trendu nabízení potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, zejména pak přes internet, zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou dokument týkající se základních legislativních požadavků pro poskytování informací při tomto způsobu nabízení potravin.

Tématické oblasti: Potravinářská výroba

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/stanoviska/pristup-k-poskytovani-povinnych-a.html

12 April 2021

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.

Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií:

a) Bezpečnost a kvalita potravin

b) Reformulace roku

c) Potraviny pro zvláštní výživu

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2021. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2020.

Přihláška 2021

Přihláška 2021 (word)

 Vyhlášení 8. ročníku soutěže

 

12 April 2021

Co spojuje všechny lidi na celém světě? Jednoznačně láska k jídlu. Jenže my už se nespokojíme jen tak s něčím. Proto si občas rádi pochutnáme také na místních specialitách. V čem jsou tradiční receptury od lokálních výrobců výjimečné? A tušíte vůbec, o které naše výrobky či suroviny mají největší zájem v cizině?

Češi mají rádi jídlo a zároveň jsou velmi tvořiví. Proto u nás vzniká řada lokálních rodinných firem, které se specializují na výrobu jogurtů, sýrů, pečiva, chlebů, masných produktů, cukrovinek apod. Navazují tak na umění svých předků. Vyrábějí podle tradiční receptury a většinou tyto delikatesy nikde jinde neochutnáte.

Upozornit na jejich výjimečnost mají za cíl také projekty zaměřené na jejich kvalitu, chuť a inovaci, jako např. Klasa, Regionální potravina nebo Chráněné označení. A protože jsou místní dodavatelé pravidelně kontrolováni, jsou jejich produkty opravdu kvalitní.

O které naše výrobky mají zájem v zahraničí?

V jakých potravinářských oborech my, Češi, vynikáme? Které u nás mají vybudovanou tradici? V zahraničí je největší zájem o pivovarnický segment, v arabských zemích jsou oblíbené především naše mlékárenské výrobky. Vloni jsme nejvíce vyváželi do Německa (23,1 %), na Slovensko (20,7 %) a do Polska (9,8 %). Mezi nejvíce exportované položky patřily pšenice, potravinové přípravky, pekařské zboží, výživa pro zvířata a mléko. Česká republika je dále vyhlášená mlýnskou a cukrovarnickou technologii, velice žádané jsou kromě výše jmenovaného také naše masné výrobky.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/poklady-nasi-zeme-ktere-miluji-i-v-zahranici

12 April 2021

Nové potravinářské předpisy EU – únor 2021

Vydáno: 9.4.2021
 
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami


Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
https://eur-lex.europa.eu/oj/2021/02/direct-access.html?ojYear=2021


0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/166/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2015/1368/EU, pokud jde o prodloužení vnitrostátních programů v odvětví včelařství
OJ L 48, 11/02/2021, s. 1

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/122/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 760)  
OJ L 38, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/123/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 761)  
OJ L 38, 03/02/2021, s. 63
Prováděcí nařízení 2021/130/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 40, 04/02/2021, s. 16
Prováděcí rozhodnutí 2021/151/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 922)
OJ L 45, 09/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/169/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 49, 12/02/2021, s. 18
Prováděcí nařízení 2021/171/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/626/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek hmyzu na území Unie
OJ L 50, 15/02/2021, s. 4
Prováděcí rozhodnutí 2021/175/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1052)  
OJ L 52, 15/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/239/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1126)  
OJ L 56I, 17/02/2021, s.1
Prováděcí nařízení 2021/256/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 58, 19/02/2021, s. 36
Prováděcí rozhodnutí 2021/260/EU, kterým se schvalují vnitrostátní opatření určená k omezení dopadu některých nákaz vodních živočichů podle čl. 226 odst. 3 nařízení 2016/429/EU a zrušuje rozhodnutí 2010/221/EU (oznámeno pod číslem C(2021) 773)  
OJ L 59, 19/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/335/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1386)  
OJ L 66, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 123/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/185]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 1
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 124/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/186]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 3
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/187]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 126/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/188]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 7
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 127/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/189]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 8
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 128/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/190]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 10
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 129/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/191]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 12
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 130/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/192]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 14
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 131/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/193]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 16
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 132/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/194]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 18
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 133/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/195]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 20
Prováděcí rozhodnutí 2021/361/EU, kterým se stanoví mimořádná opatření pro přemísťování zásilek mloků mezi členskými státy a jejich vstup do Unie v souvislosti s infekcí způsobenou Batrachochytrium salamandrivorans (oznámeno pod číslem C(2021) 1018)  
OJ L 69, 26/02/2021, s. 12

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/103/EU o neschválení oxidu uhličitého jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 19
OJ L 34, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/127/EU, kterým se stanoví požadavky na dovoz dřevěného obalového materiálu pro přepravu některých komodit pocházejících z některých třetích zemí na území Unie a na rostlinolékařské kontroly tohoto materiálu a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí 2018/1137/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 3
Prováděcí nařízení 2021/129/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky výtažek z česneku a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 11
Prováděcí nařízení 2021/134/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky představující nízké riziko Akanthomyces muscarius kmen Ve6 (dříve Lecanicillium muscarium kmen Ve6) a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 42, 05/02/2021, s. 4
Nařízení 2021/155/EU, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro tetrachlormethan, chlorthalonil, chlorprofam, dimethoát, ethoprofos, fenamidon, methiokarb, omethoát, propikonazol a pymetrozin v některých produktech a na jejich povrchu
OJ L 46, 10/02/2021, s. 5
Prováděcí rozhodnutí 2021/327/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení metofluthrinu pro použití v biocidních přípravcích typu 18
OJ L 64, 24/02/2021, s. 10
Prováděcí rozhodnutí 2021/333/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení α-chloralosy pro použití v biocidních přípravcích typu 14
OJ L 65, 25/02/2021, s. 58
Prováděcí nařízení 2021/345/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor vyrobený z chloridu sodného elektrolýzou jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 163
Prováděcí nařízení 2021/347/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor uvolněný z kyseliny chlorné jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 170
Prováděcí nařízení 2021/348/EU, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 7 a 10
OJ L 68, 26/02/2021, s. 174
Prováděcí rozhodnutí 2021/354/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení propikonazolu pro použití v biocidních přípravcích typu 8
OJ L 68, 26/02/2021, s. 219

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO v přenesené pravomoci č. 151/20/KOL ze dne 11. prosince 2020, kterým se zavádí program kontrol na rok 2021, které mají být provedeny ve státech ESVO EHP za účelem ověření uplatňování právních předpisů EHP v oblasti potravin a veterinární oblasti [2021/336]
OJ L 66, 25/02/2021, s. 66

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Prováděcí nařízení 2021/148/EU, kterým se mění nařízení 257/2010/EU, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek v souladu s nařízením 1333/2008/ES o potravinářských přídatných látkách
OJ L 44, 09/02/2021, s. 3

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/329/EU o obnovení povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy pro výkrm kuřat (držitel povolení: AVEVE NV) a o zrušení nařízení 1091/2009/ES
OJ L 65, 25/02/2021, s. 38
Prováděcí nařízení 2021/330/EU o povolení přípravku 3-fytázy z Komagataella phaffii CECT 13094 jako doplňkové látky pro výkrm prasat, menšinové druhy prasat a výkrm a odchov krůt (držitel povolení: Fertinagro Biotech S.L.)
OJ L 65, 25/02/2021, s. 43
Prováděcí nařízení 2021/343/EU o povolení přípravku Lactobacillus buchneri DSM 29026 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 157
Prováděcí nařízení 2021/344/EU o povolení sorbitanmonolaurátu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 160
Prováděcí nařízení 2021/346/EU o povolení přípravku Lactobacillus parafarraginis DSM 32962 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 167

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ
Rozhodnutí Smíšeného výboru podle dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství 1/2021 ze dne 25. ledna 2021, o změnách příloh 14-A a 14-B o zeměpisných označeních [2021/109]
OJ L 35, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/147/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Český modrý mák“ (CHZO))
OJ L 44, 09/02/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/247/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Liptovské droby“ (CHZO)
OJ L 57, 18/02/2021, s. 83
Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 1/2020 ze dne 19. listopadu 2020, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2021/273]
OJ L 61, 22/02/2021, s. 27

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Prováděcí nařízení 2021/181/EU, kterým se mění nařízení 889/2008/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 834/2007/ES o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu
OJ L 53, 16/02/2021, s. 99
Nařízení 2021/269/EU ze dne 4. prosince 2020, kterým se mění nařízení 2020/427/EU, pokud jde o datum použitelnosti změn určitých podrobných pravidel produkce ekologických produktů uvedených v příloze II nařízení 2018/848/EU
OJ L 60, 22/02/2021, s. 24
Prováděcí nařízení 2021/279/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 2018/848/EU, pokud jde o kontroly a další opatření zajišťující sledovatelnost a soulad s pravidly pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů
OJ L 62, 23/02/2021, s. 6

15. GMO A NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2021/120/EU, kterým se povoluje uvedení prášku z částečně odtučněných řepkových semen z Brassica rapa L. a Brassica napus L. na trh podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 37, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/183/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2017/2453/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují určité geneticky modifikované řepky olejné, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (oznámeno po číslem C(2021) 823)  
OJ L 55, 16/02/2021, s. 2
Prováděcí rozhodnutí 2021/184/EU, kterým se mění rozhodnutí 2009/813/ES, 2009/814/ES a 2010/429/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/82/EU, 2012/83/EU, 2012/347/EU, 2013/649/EU, 2015/683/EU, 2015/684/EU, 2015/685/EU, 2015/686/EU, 2015/687/EU, 2015/688/EU, 2015/689/EU, 2015/693/EU, 2015/695/EU, 2015/696/EU, 2015/700/EU, 2015/701/EU, 2015/2279/EU, 2015/2281/EU, 2016/1216/EU, 2016/1217/EU, 2017/1207/EU, 2018/1111/EU, 2018/2045/EU, 2018/2046/EU, 2019/1307/EU, 2019/1308/EU, 2019/1309/EU, 2019/2083/EU a 2020/1360/EU, pokud jde o držitele povolení pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh a o jeho zástupce v Unii (oznámeno pod číslem C(2021)826)  
OJ L 55, 16/02/2021, s. 4

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2021/114/EU ze dne 25. září 2020, kterým se mění přílohy II a III nařízení 978/2012/EU, pokud jde o Arménii a Vietnam
OJ L 36, 02/02/2021, s. 5
Nařízení 2021/115/EU ze dne 27. listopadu 2020, kterým se mění příloha I nařízení 2019/1021/EU, pokud jde o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA
OJ L 36, 02/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/254/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/761/EU a 2020/1988/EU a nařízení 218/2007/ES a 1518/2007/ES, pokud jde o dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království, a kterým se tyto produkty vylučují z celních kvót s probíhajícími obdobími platnosti
OJ L 58, 19/02/2021, s. 17

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/349/EU, kterým se mění nařízení1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 68, 26/02/2021, s. 179

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/342/EU, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království ve vztahu ke společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v návaznosti na opětovné zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 68, 26/02/2021, s. 149

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 26. 2. 2021

Zdroj: Bezpečnost potravin

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-potravinarske-predpisy-eu-unor-2021.aspx

12 April 2021

Evropští spotřebitelé během pandemie koronaviru posílili zájem o nákup potravin online. Maloobchod proto čekají podle zástupců evropského svazu obchodu EuroCommerce velké investice do digitální infrastruktury, pokud si obchodníci chtějí udržet nebo posílit svůj podíl na trhu. EuroCommerce nicméně uvádí, že přestože preference nakupování potravin online posiluje, pro supermarkety zatím stále není profitabilní, a to zejména kvůli vysokým nákladům na realizaci každého nákupu online ze strany supermarketů. EuroCommerce proto předpokládá zakládání nových aliancí v maloobchodu s cílem uspokojit poptávku ze strany spotřebitelů a současně limitovat náklady vyžadované ze strany maloobchodu.

Více informací zde.

12 April 2021

Sněmovna se vrátí ke kvótám na české potraviny v řetězcích.

Průmyslové, ale i potravinářské organizace napsaly v tomto týdnu poslancům, aby schválili senátní verzi novely zákona o potravinách. Ze sněmovního návrhu mimo jiné vypouští povinnost, aby maloobchodní řetězce prodávaly od příštího roku minimálně 55 procent českých potravin. Novelu vrácenou Senátem projedná v úterý Sněmovna, verzi dolní parlamentní komory podporuje kvůli stanovisku sjezdu například Agrární komora ČR.

 

Senát v polovině března odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu, který do zákona navrhli poslanci za SPD. Kvóty na potraviny by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Očekává se, že Sněmovna návrh znovu nepodpoří. Přesto se snaží mnohé organizace poslance přesvědčit, aby skutečně sněmovní návrh nepodpořili.

Proti kvótám na potraviny se postavila například i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. "Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu," píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Případné schválení kvóty by podle nich přineslo ČR pouze ostudu.

Proti se naopak staví Agrární komora ČR, kterou sjezd zavázal k podpoře. "Pozměňovací návrh o povinném podílu českých potravin na pultech velkých obchodů jasně pojmenoval dlouhodobý problém, který je potřeba řešit. Tím je nízké zastoupení domácí produkce v regálech. S tím přímo souvisí nízká soběstačnost ČR u některých potravin, jako je ovoce a zelenina, a nutnost nastavení férovějších podmínek pro odbyt produkce českých zemědělských prvovýrobců," sdělil ČTK prezident komory Jan Doležal. Objektivní důvody pro podobný zákon tak podle něj existují.

Aktivitu podpořil i bývalý ministr zemědělství Jiří Milek. "Minimální podíl tuzemských potravin ve velkých obchodech by podpořil české zemědělství a potravinářství a také by přispěl ke zlepšení životního prostředí. Dnes dosahujeme přibližně 50procentního podílu českých potravin a před vstupem do EU jsme v těchto potravinách byli plně soběstační. České zemědělství má skvělý potenciál, například vyvážíme miliony tun obilí jako surovinu," uvedl Milek, který je místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Kvóta, kterou při jednání původně podpořili poslanci, se nemá týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Zákon původně zakazuje dvojí kvalitu potravin.

Zdroj: ČTK

Společný dopis svazů a asociací k tzv. potravinovým kvótám

09 April 2021

Potravinářský průmysl je největší zpracovatelský sektor v Evropské unii. V posledních letech pro něj rostou společné výzvy, jako je klimatická změna, vyčerpávání zdrojů, podvýživa apod. Food Drink Europe, organizace, která zastupuje evropský potravinářský a nápojářský průmysl, vydala v roce 2019 souhrnnou zprávu, která představuje strategii Cesty potravinářského a nápojářského průmyslu k udržitelnému potravinovému systému (The path of the food and drink industry towards Sustainable Food Systems).

Zpráva se zabývá společnými cíli udržitelného rozvoje. Patří sem cíl zachovat si tvořit udržitelný růst, zároveň naplňovat potřeby a požadavky obyvatel a spotřebitelů, tj. poskytovat zdravější a udržitelnější potraviny a poskytovat v této souvislosti informace o výživové hodnotě a udržitelnosti. A v neposlední řadě je třeba se a zodpovědně starat o naši planetu. Pod tím si můžeme představit podporu udržitelného zemědělství, jak lokální tak celosvětovou (souvislost s odlesňováním, udržením biodiverzity apod.), adaptaci a snížení klimatických změn a posun k zodpovědnějšímu a výkonnějšímu využití zdrojů a cirkulární ekonomice.

To vše samozřejmě vyžaduje spolupráci mnoha sektorů napříč celým dodavatelským řetězcem na národní i mezinárodní úrovni. Bezpochyby je zde třeba holistického a koordinovaného přístupu. Udržitelnost se stává v poslední době strategickou prioritou, která ke své realizaci potřebuje vhodné podmínky, finanční podporu, politiky a regulační rámce ke zdolání potenciálních překážek a úspěšnému naplnění.

Podrobnější informace v celé zprávě naleznete zde.

 

Zpracováno: ČTPP, Výbor pro udržitelnou a etickou produkci

Zdroj: FoodDrinkEurope

09 April 2021

Řím 8. dubna (ČTK) - Světové ceny potravin se v březnu desátý měsíc za sebou zvyšovaly a jejich index se vyšplhal na nejvyšší úroveň od června 2014. Za růstem cen stálo zdražení rostlinných olejů, masa a mléčných výrobků. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se zvýšil na 118,5 bodu z únorové hodnoty 116,1 bodu.

Dílčí index cen rostlinných olejů meziměsíčně vzrostl o osm procent a dostal se nejvýše od června 2011. Za jeho růstem stály vyšší ceny palmového, sójového, řepkového a slunečnicového oleje. Index cen mléčných výrobků se zvýšil o 3,9 procenta a index cen masa o 2,3 procenta.

Index cen obilovin naopak o 1,7 procenta klesl, celosvětová sklizeň obilovin podle FAO zůstává na cestě k celoročnímu rekordu. Index cen cukru se snížil dokonce o čtyři procenta, a to kvůli vyhlídkám na rozsáhlý vývoz cukru z Indie.

FAO dnes zvýšila odhad sklizně obilovin za pěstitelskou sezonu 2020 na 2,765 miliardy tun, což je o čtyři miliony tun více, než čekala minulý měsíc. Proti předchozímu roku by tak sklizeň měla být vyšší o dvě procenta. S růstem počítá FAO také v příští sezoně, uvedla agentura Reuters.

pmh spr

09 April 2021

Praha 8. dubna (ČTK) - Potravinové banky loni shromáždily 7007 tun potravin, což bylo proti předloňským 4700 tunám zhruba o polovinu více. Loni tak pomohly více než 160.000 lidí, oznámila dnes Česká federace potravinových bank v tiskové zprávě. Kvůli koronavirové pandemii ale přibylo potřebných.

"Objem potravin, které se nám loni povedlo shromáždit, je enormní, a přesto nebyl dostatečný. V podzimním období jsme se kvůli stoupající poptávce dostali do situace, kdy byli naše sklady téměř prázdné," uvedla ředitelka federace Veronika Láchová. Potřeba potravinové pomoci podle ní loni stoupla meziročně o 60 procent a stále roste. Banky dodávají potraviny do více než tisícovky organizací, které je následně předávají lidem v nouzi.

Hodnota potravin, které banky loni shromáždila, činila 300 milionů Kč. Vláda loni na podzim uvolnila z rozpočtové rezervy navíc 20 milionů korun pro potravinové banky. Podle ministerstva zemědělství peníze pokryly náklady, které bankám kvůli větší poptávce po potravinách z těchto institucí vznikly. Celkem tak tyto organizace loni dostaly od státu 95 milionů korun, což bylo zhruba o 21 milionů méně než předloni. Letos by měly podle schváleného rozpočtu získat 83 milionů Kč.

Od roku 2018 začala platit novela zákona, podle které musí obchody s výměrou nad 400 metrů čtverečních nabídnout bankám nezávadné jídlo, které hodlají vyřadit z prodeje. Řetězce uvádí, že dary i nad rámec zákona stále rostou. Například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček dnes ČTK sdělil, že řetězec loni daroval více než 800 tun potravin, navíc věnoval bankám dodávku a letos plánuje dát další dva automobily. Řetězec pak letos chce zdvojnásobit množství darovaných potravin.

Řetězec Globus zase věnoval za čtyři roky přes 500 tun potravin. "Potraviny ještě před vypršením data spotřeby neprodáváme ve slevě, ale včas je poskytujeme přes potravinové banky sociálně potřebným lidem. V posledních letech jsme rozšířili okruh potravin vhodných k darování, aby měli příjemci pestřejší jídelníček," dodala za řetězec Lutfia Volfová.

První potravinová banka na světě byla založená v roce 1967 ve Phoenixu v Arizoně, v Evropě první vznikla v roce 1984 v Paříži. V roce 1986 byla založená Evropská federace potravinových bank a v roce 1994 Česká federace potravinových bank. V ČR je 15 takových bank a logistické centrum v Modleticích u Prahy.

drh mha

08 April 2021

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o obalech, ve kterém jsou transponovány cíle a požadavky Směrnice O obalech a obalových odpadech, známé jako CEP. Česká republika a tedy i český systém EPR (systém rozšířené odpovědnosti výrobců) EKO‑KOM musí zajistit splnění vyšších recyklačních cílů pro obaly. Že jejich splnění nebude úplně jednoduché, umocňuje fakt, že účinnost dotřídění využitelných odpadů na třídicích linkách v ČR dlouhodobě klesá. Týká se to zejména plastových komunálních odpadů, které jsou svou heterogenitou na dotřídění a následné uplatnění druhotné suroviny, nejsložitější. Naopak u ostatních komodit, jako je sklo, kovy a papír se dlouhodobě pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 %. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí.

Postupný pokles účinnosti dotřídění plastů pro materiálovou recyklaci je důsledkem souběhu několika faktorů. Problém začal být zřetelný nejdříve v důsledku omezení dovozu vytříděných plastových odpadů do Číny před dvěma lety, kdy zásadním způsobem poklesla poptávka po vytříděných plastech v celé EU a ČR je, vzhledem k množství odpadů, které produkujeme, závislá na pohybech větších odpadových trhů. Dalším aspektem je, že se doposud dostatečně nenastartovala poptávka po plastové druhotné surovině na domácím trhu, nízkým cenám primárních materiálů a negativní vývoj situace ještě umocnily dopady probíhající pandemie a omezení průmyslu.

Graf: Účinnost procesu dotřídění plastových komunálních odpadů


Provozovatelé dotřiďovacích linek se chovají tržně a dotřiďují materiál, pro který jsou schopni nalézt odbyt. V důsledku pandemie také omezení poptávky po druhotné surovině ze strany průmyslu přispělo k preferenci výroby certifikovaných alternativních paliv oproti úpravě na materiálově využitelnou druhotnou surovinu. Od roku 2016 rostlo využití vytříděných plastů do výroby certifikovaných paliv v návaznosti na poptávku po nich. Protože šlo o efektivní způsob využití, který byl plně podporován EU, projevil se tento trend nejen u nás, ale v celé EU. Celkové dotříděné množství pro produkci výrobků, buď materiálově, nebo pro výrobu TAP, se v ČR dlouhodobě pohybuje nad 60 %. Materiálové využití však v době pandemie, kleslo z necelé poloviny, kde se pohybovalo ještě před čtyřmi roky, pod kritických 30 %. Naprostá většina materiálově využitého plastu jsou obaly, proto v jejich případě není pokles procenta recyklace tak drastický. Přesto však míra materiálového využití plastových obalů klesla pod jinak běžných 50 % a přiblížila se kritické hranici 40 %, která je naprosto nedostačující pro splnění požadavků EU. Zároveň existují relativně velké rozdíly mezi jednotlivými úpravci dotřiďujícími plastové komunální odpady, jak v technickém vybavení, tak zejména v míře účinnosti procesu dotřídění. Celkem v systému v roce 2020 bylo 117 třídících linek, které dotřiďovaly komunální plastové odpady. Míra dotřídění pro materiálovou recyklaci dosahovala u zhruba 60 % třídicích linek rozpětí účinnosti mezi 20 – 50 %. Na míře účinnosti dotřídění plastových obalů v minulém roce je také znatelný propad v důsledku dopadů opatření proti šíření onemocnění COVID.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že až do konce roku 2020 se příklon k výrobě alternativních paliv oproti materiálové recyklaci neprojevil ve statistice celkové recyklace. Od letošního roku, byla v souladu s požadavky Směrnice o odpadech, upravena pravidla vykazování i v ČR a výroba TAP již nebude formou využití odpadů, které je považováno za recyklaci.

Je tedy zřejmé, že zásadní podmínkou pro zvýšení účinnosti dotřiďování plastových odpadů, které je nutným předpokladem pro úspěšné plnění cílů CEP, je podpora poptávky po plastovém recyklátu pro uplatnění ve výrobě nových výrobků.

Pro zajištění splnění recyklačních procent bylo již v minulosti nutné finančně podpořit úpravu a i zpracování některých druhů odpadů, u nichž jsou možnosti zpracování omezené vzhledem k nízké poptávce po této druhotné surovině nebo kvůli obtížnosti jejich zpracování. AOS EKO‑KOM již od ledna tohoto roku přistoupila ke zvýšení plateb za úpravu obalových odpadů tak, aby jednak reflektovaly měnící se náklady, ale také motivovaly ke zvýšení účinnosti třídění. Spolu s finanční podporou zpracovatelů problematicky uplatnitelných plastových odpadů je cílem těchto finančních opatření podpora motivace třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Je na rozhodnutí každého z provozovatelů, jaká opatření je ke zvýšení účinnosti dotřídění schopen realizovat, AOS EKO‑KOM je připravena prostřednictvím finanční motivace stimulovat dotřiďovací zařízení, aby to bylo ekonomicky realizovatelné.

Co je však pozitivním trendem, že vytříděná množství komunálních odpadů v obcích dlouhodobě každoročně narůstají v rozmezí 7 - 10 %, díky velké hustotě a rozmístění nádob na tříděný sběr plastových odpadů. Dostatečné množství vytříděných odpadů je základní podmínkou pro to abychom jako stát plnili evropské požadavky na míru recyklace odpadů včetně těch obalových.

 

Zdroj: EKOKOM

Link: https://www.ekokom.cz/news/854/212/ucinnost-dotrideni-plastovych-odpadu-na-tridicich-linkach-k-dobe-COVIDU-klesla-EKO-KOM-pracuje-na-otoceni-trendu

08 April 2021

V celém Japonsku existuje jen asi tucet lihovarů, které vyrábějí whisky. Japonské destilérky ale nebyly schopny v posledních dvou dekádách udržet krok s rostoucí poptávkou po tomto oblíbeném nápoji. Mnoho palíren proto míchá svůj produkt s whisky zakoupenou v zámoří, aby tak zvýšily množství svých zásob.

Na rozdíl od Skotska, kde přidání alkoholu z jiné země znamená, že whisky již nemůže být nazývaná skotská, v Japonsku nikdy neexistovala přesná definice výroby a použití surovin. Proto se často stává, že místní firma smíchá skotskou whisky s šoču (japonská pálenka z rýže, ječmene, sladkých brambor nebo pohanky), nebo jednoduše doveze whisky z ciziny a doma ji pak stáčí do lahví pod nálepkou „Japonská whisky“.

Tato praxe se změní díky novým pravidlům, které před měsícem vydala Japonská asociace výrobců lihovin a likérů (JSMLA). Po několika letech konzultací asociace vydala soubor kritérií, který musí produkt splňovat, aby mohl být nazýván japonská whisky. Mezi klíčové patří následující body: Destilát musí být fermentován a destilován v Japonsku, také zde musí zrát po dobu tří let, voda použitá k výrobě alkoholu musí být získaná v Japonsku a produkt musí být plněn do lahví v Japonsku.

Od 1. dubna 2021 začínají členové JSMLA přecházet k novému standardu pro označování svých produktů Nová pravidla, která vstoupí v platnost dne 31. března 2024, nepřichází s žádnými pokutami a vztahují se pouze na výrobky firem, jež jsou součástí JSMLA. Asociace ale zastupuje většinu japonských lihovarů, včetně těch nejznámějších jako je Suntory nebo Nikka. Lihoviny, které nebudou splňovat nové požadavky, budou moci být označeny jako whisky, ale ne jako japonská whisky.

Zpracovala:
Irena Leopoldová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil: ČR: +420 773 743 880, E-Mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/nova-kriteria-pro-oznaceni-japonska.html

07 April 2021

Potvrzeno! Český modrý mák je unikátní! Získal totiž prestižní modro-žluté Chráněné zeměpisné označení (CHZO), které zaručuje, že název Český modrý mák nebude možné v rámci celé EU použít, pokud nepůjde opravdu o mák vypěstovaný u nás.

Věděli jste, že jsme největším pěstitelem a exportérem potravinářského máku na světě? Ročně této plodiny sklidíme zhruba 26 000 tun. Každý Čech během roku průměrně zkonzumuje 380 g, tedy zhruba 1 g denně.

Přestože může být mák zejména pro cizince kontroverzní potravinou, nelze popřít jeho výjimečné nutriční složení. Nejvýznamnější je mimořádný obsah vápníku (1500–1840 mg ve 100 g), což je 600× více než pšeničná mouka, 12× více než mléko a 16–20× více než jádra vlašských ořechů. Makové semeno vyniká také vysokým obsahem draslíku, kterého je 2,5× více než v banánu. Hořčíku má 2× více než vlašské ořechy a zinku je v máku více než v „zinkových“ semínkách tykve olejné. Proč ještě si pochutnat na máku? Třeba díky složení jeho tuků, kdy celých 75 % připadá na esenciální mastné kyseliny! Ty jsou pro nás z výživového hlediska velmi příznivé.

„Český modrý mák má velmi specifickou vůni, chuť a jedinečné výživové složení. Díky vysokému obsahu omega 6 mastných kyselin snižuje bolesti, otoky a ranní tuhnutí kloubů (revma). Dále upravuje vysoký tlak a redukuje přecitlivělost na alergeny. Dodává energii, pomáhá zkvalitňovat paměť i ulevit od stresu. Vyživuje také vlasy, nehty a kosti. V poslední době se dokonce mluví o jeho vlivu na potlačení příznaků ADHD,“ jmenuje benefity Českého modrého máku Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze a spolku Český modrý mák.

Český modrý mák konečně uznán za evropskou potravinu

Před 5,5 lety podal spolek Český modrý mák žádost k evropskému dvoru. V průběhu tohoto dlouhého období bylo nutné Evropské komisi opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. A to je právě hlavním smyslem ochranné známky – rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno.

Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí konzumovat. Naproti tomu Český modrý mák je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie.

Díky tomu nebude možné v rámci EU použít název Český modrý mák, pokud skutečně nebude pocházet z ČR. Evropská unie tak uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ.

„Mák je pro nás z hlediska zahraničního obchodu významnější než český chmel. V zahraničí je o Český modrý mák velký zájem. Až 85 % naší sklizně míří právě do ciziny, jeho hodnota je vyšší než miliarda korun. Nejvíce ho loni putovalo do Ruska, Rakouska, Polska, Slovenska a Německa. Nezanedbatelné množství v řádu stovek až tisíc tun vyvážíme na Ukrajinu, do Rumunska, Maďarska, Běloruska a také do Holandska, odkud se vyváží ještě třeba do USA a Kanady. Mák je zkrátka naše modré zlato. Udělení evropské ochranné známky nejvíce pomůže nám všem – spotřebitelům. Ale také České republice na světovém trhu s mákem, protože tato známka s sebou nese jasně definovanou kvalitu,“ dodává Vlastimil Mikšík.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO), resp. v angličtině „PGI“ (Protected Geographical Indication), upozorňuje na produkty pocházející z určitého místa, regionu nebo země, kdy se jejich kvalita odvíjí především od tohoto zeměpisného původu. Český modrý mák se tak zařadil mezi další takto oceněné produkty, jako jsou například Hořické trubičky, Jihočeská Zlatá niva, Štramberské uši, české pivo či Olomoucké tvarůžky a mnoho dalších.

Detailní seznam takto označených potravin najdete na portále Ministerstva zemědělství ČR: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/

O Českém modrém máku se dočtete více na stránkách spolku Český modrý mák: https://ceskymodrymak.cz.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/cesky-mak-ocenen-chranenym-zemepisnym-oznacenim

07 April 2021

Ministerstvo zemědělství v návaznosti na pokračování negativních dopadů v důsledku přijatých opatření proti koronaviru připravilo 2. výzvu Dotačního programu, který by měl přispět ke stabilizaci sektoru produkce potravin a zemědělských produktů, a zejména eliminovat riziko ukončení činnosti potravinářských a zemědělských podniků, které se podílejí na zajištění základních potřeb zajištění potravin pro obyvatele České republiky.

Dotační program navazuje na předchozí program a  je určen :

a)    pro výrobce potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jejichž činností je výroba a uvádění na trh potravin určených pro provozovatele stravovací služby.

a

b) pro zemědělského podnikatele provozujícího zemědělskou výrobu podle ustanovení § 2e odst. 3 písm. a), b) a e) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jehož činností je uvádění na trh vlastní produkce zemědělské výroby určené pro výrobu potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu  a/nebo potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu.

Nárok na dotaci vzniká, pokud celkové příjmy klesly mezi 1. prosincem 2020 a 28. únorem 2021 nejméně o 25 % v meziročním srovnání. Sazba podpory na jeden podnik je až 200 000 Kč a dále pak až 20 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Příjem žádostí probíhá od 15. března 2021 do 30. dubna 2021.

Bližší informace o dotačním programu včetně postupu podání žádosti naleznete na webu MZe: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/program-agricovid-potravinarstvi/ případně se na nás můžete obrátit na e-mailu: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

07 April 2021

Světový den zdraví byl vyhlášen 7. 4. 1950, kdy také vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization).

Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň připomínkou toho, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci.

https://www.who.int/campaigns/world-health-day/2021

07 April 2021

České republice hrozí vyřazení ze seznamu zemí z vyřešeným jódovým deficitem, na kterém je od roku 2004. Výsledky monitoringu saturace jódem u novorozenců jsou alarmující. Toto a další překvapivá zjištění zazněla na letošní konferenci JÓD 21.


 

Dne 5. 3. 2021 Pořádala Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu u příležitosti Mezinárodního dne jódu  již 14. konferenci o jodovém deficitu a jeho prevenci. Konference se  poprvé konala on line a zúčastnilo se jí přes 120 zdravotnických odborníků. Jednání zahájila předsedkyně MKJD a vedoucí centra MUDr. Marie Nejedlá, která zdůraznila  dlouhodobou kontinuitu práce komise a její podíl na zvládání problémů se saturací populace jódem v ČR.

Jaké jsou stěžejní závěry konference?

  • Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3%, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3.8%., v roce 2020 pak podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4.8%, jak vyplývá z výsledků monitoringu, který z vlastní iniciativy pravidelně vypracovávají zástupci Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. LF UK. V některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12%. Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem. MKJD plánuje v této věci podnikat další kroky.
  • MKJD iniciovala vypracování průzkumu nabídky suplementů s obsahem jodu na českém trhu. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.


Přestože z důvodu nepříznivé epidemické situace byla konference konána on-line, nabídla celou řadu zajímavých příspěvků, včetně příspěvku zahraniční řečnice. Jejich krátké shrnutí:

  • Paní doktorka Sigrun Henjum z Oslo Metropolitan University, která představila kontext i výsledky nedávno provedené norské risk-benefit analýzy řešení nedostatečné saturace těhotných žen a dětí v Norsku. Jedna čtvrtina  norských žen ve fertilním věku má přívod jódu pod spodním limitem, z dospívajících děvčat je to dokonce 40 % a z devítiletých jedna třetina. 8 a 9 % jedno a dvouletých dětí má rovněž deficitní přívod jódu. Analýza se týkala přínosů a rizik saturace jódem uvedených populačních skupin. Přednáška paní doktorky Henjum byla zajištěna ve spolupráci s Koordinačním místem pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA. Za podporu děkujeme.
  • Paní doktorka Vítů z Endokrinologického ústavu přednesla příspěvek shrnující problematiku hormonálních disruptorů v životním prostředí. Teoretická přednáška, vysvětlující roli hormonálních disruptorů ve zdraví, včetně konkrétních příkladů je ke shlédnutí na youtube kanálu SZU.
  • Možnostem dlouhodobého sledování saturace jodem v české populaci se věnoval příspěvek, který přednesl doc. Bílek (Endokrinologický ústav). Přednáška s příznačným názvem: “Sledování hladin tyreoglobulinu” shrnovala vztah hladiny tyreoglobulinu k onemocnění štítné žlázy.  Tyreoglobulin, jehož hladiny např. zvyšuje struma, charakteristická pro oblasti se závažným jódovým deficitem, tak může sloužit jako dlouhodobý ukazatel jodové saturace.
  • Paní doktorka Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZU přednesla příspěvek věnovaný významu ryb jako zdrojů jodu i dalších významných nutrientů. V rámci svého příspěvku se zaměřila nejen na benefity mořských ryb, ale i na potenciální rizika plynoucí z kontaminace rybího masa. Z velkého souboru výsledků brněnského pracoviště SZÚ plyne, že rizikové kontaminanty v rybách jsou bezpečně pod stanovenými limity. Benefity konzumace mořských ryb, které jsou zdrojem nejen jodu, ale i dalších pro zdraví důležitých látek  (např. selen, vápník, kvalitní bílkovina, esenciální omega 3 mastné kyseliny, vitamin D, B12, A, E), tak významně přesahují jejich teoretická rizika.
  • Kravské mléko je v České republice zásadním zdrojem jódu, protože krmiva podávaná dojnicím jsou obohacená o jód. Proto je v rámci monitoringu dietární expozice prováděném Centrem zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu sledována koncentrace jódu ve dvou typech mléka od roku 1998. Magistr Šmoldas z Centra zdraví, výživy a potravin prezentoval příspěvek věnovaný obsahu tohoto důležitého prvku v mléce na českém trhu.
  • Na konferenci byla prezentována dvě krátká sdělení věnovaná plánovaným výzkumným aktivitám: Výsledky šetření saturace jódem u nedonošených dětí, které představila MUDr. Krylová z LF UK v Hradci Králové a  shrnutí připravovaného šetření znalostí o jódu v sociálně znevýhodněných skupinách zařazených do  Projektu Efektivní podpory zdraví, které přednesla MUDr. Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví. Šetření bude první tohoto druhu v ČR a jeho koncepce se bude opírat o podobné studie v zahraničí.
  • Přestože v obecné populaci je saturace jodem v České republice dostatečná, z výsledků monitoringu, který z vlastní iniciativy pravidelně vypracovávají zástupci Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. LF UK vyplývá, že jodová saturace českých novorozenců je již dlouhodobě hraniční. Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3%, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3.8%. Výsledky posledního monitoringu jsou pak vysloveně alarmující. Dle dat prezentovaných v příspěvku MUDr. Martina Světničky a MUDr. El Lababidi z Kliniky dětí a dorostu FNKV vyplývá, že podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4.8%. V některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12%. Celkově pouze několik okresů splňuje kritéria pro vyřešený jodovým deficit, ostatním se pohybují minimálně v hranicích lehkého deficitu. Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem ve všech věkových kategoriích, do kterého je řazena od roku 2004. MKJD plánuje v této věci podnikat další kroky, zejména v oblasti spolupráce s lékaři z oboru pediatrie a gynekologie, jejichž součinnost při distribuci informačních materiálů a preskripcí jódových preparátů je stěžejní pro zajištění dostatečného příjmu tohoto důležitého nutrientu.
  • MKJD iniciovala vypracování průzkumu nabídky suplementů s obsahem jodu na českém trhu. Výsledky průzkumu byly prezentovány Mgr. Henikovou z 3. LF UK. Výstupem průzkumu nebylo pouze zmapování dostupných forem jodu, ale především monitoring obsahu tohoto prvku v jednotlivých přípravcích, především s důrazem na evaluaci možného rizika předávkování. V rámci šetření bylo v nabídce českých on-line prodejců nalezeno celkem 91 přípravků s obsahem jódu, a to ve formě tablet, kapslí, kapek, sprejů, tinktury, prášku, tobolek nebo pastilek, nabízející denní doporučenou dávku jodu v cenovém rozpětí od 1Kč až do 60Kč. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.
  • Stejně jako v minulém roce byly i letos na konferenci prezentovány předběžné výsledky probíhající studie zabývající se zdravotním stavem vegetariánských a veganských dětí. I přestože v rámci výzkumu chybí kontrolní omnivorní skupina, z předběžných výsledků vyplývá, že jod může být jeden z potenciálně deficitních nutrientů v této populaci. Na sérii kazuistik byly prezentovány příklady dětských pacientů s diagnostikovaným deficitem a jeho řešení v souladu s filosofií rodiny. V rámci příspěvku byla zdůrazněna důležitost otevřené a respektující kooperace lékařů a pacientů, stejně jako nutnost otevření širší diskuze o přístupu k alternativně se stravujícím rodinám a ustanovení detailnějšího monitoringu zdravotního stavu zástupců tohoto rostoucího trendu.

V závěru konference zaznělo poděkování všem účastníkům, nabídka na publikaci příspěvků v samostatném čísle Časopisu lékařů českých ČLS JEP a přijetí dalších kroků k řešení nových zjištění. Potvrdila se potřeba trvalého monitoringu saturace jódem v populaci, protože byť se situace jeví stabilizovaná,  výsledky naznačují opak. Bez trvalého monitoringu jódové saturace  není možné adekvátně a bez dlouhé prodlevy iniciovat opatření k nápravě, což je posláním Mezirezortní komise  pro řešení jódového deficitu od jejího vzniku. Jejím členům patří velký dík nejen za příspěvky na samotné konferenci, ale za dlouhodobou systematickou práci, kterou vykonávají pro komisi a s trochou patosu pro celou společnost bez nároku na honorář, s vysokým nasazením, odbornou erudicí a úsměvem.

Záznamy jednotlivých přednášek z akce, které se účastnilo více než 100 posluchačů, jsou postupně zveřejňovány na YouTube kanálu SZÚ.

Za MKJD: MUDr. Marie Nejedlá a MUDr. Eliška Selinger, Centrum podpory veřejného zdraví SZÚ

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Link: http://www.szu.cz/jodovy-deficit-v-cr-stale-aktualni

07 April 2021

Podle § 26 odst. 5 a 6 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.

Přílohy