04 August 2021

V průběhu konání letošní výstavy Země živitelka ve dne 26. 8. - 31. 8. 2021 budou ve výstavních vitrinách stánku Potravinářské komory České republiky představeni výrobci a výrobky  registrovaní v systému ČCN a to jak výrobci stávající, tak výrobci noví - přihlášení do systému v roce 2021.

 

 

Zdroj: cechovninormy.cz

Link: https://www.cechovninormy.cz/index.php/aktuality/41-zeme-zivitelka-a-ceske-cechovni-normy

04 August 2021

Evropský úřad pro bezpečnost potravin připravil přehlednou infografiku.

Koordinační místo pro spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) zajistilo překlad infografiky do českého jazyka.

Mražené potraviny mohou obsahovat bakterie, které mohou po rozmrazení růst a způsobit otravu jídlem. Správné postupy rozmrazování snižují pravděpodobnost nemocí přenášených potravinami a snižují  také  potravinový  odpad.    Pro  bezpečné rozmrazování prostudujte rady v infografice. 
 

CO MÁM DĚLAT?

  • Rozdělte velké kusy zmrzlých ryb, krevet nebo ovoce uvnitř balení před rozmrazováním. Rozmrazte pouze potřebné množství potravin a zbytek nechte zmrazený.
  • Rozmrazte maso, ryby a mořské plody na podnose v lednici, abyste zamezili kontaminaci jiných potravin.
  • Romrazte zeleninu a ovoce pod studenou tekoucí vodou, nejlépe v původním balení.
  • Ujistěte se, že máte při manipulaci s potravinami ruce a nádobí čisté, například při dělení větších kusů potravin na menší kousky.

NEZAPOMEŇTE!

  • Rozmrazené potraviny uchovávejte v původním obalu nebo ve vhodné nádobě, aby nedošlo ke kontaminaci.
  • Potraviny rozmrazujte při nízké teplotě, abyste zabránili množení bakterií.
  • Před konzumací rozmražené jídlo tepelně zpracujte, abyste odstranili bakterie.
  • Po rozmrazení potraviny znovu nezmrazujte. 
  • Vždy dodržujte pokyny výrobce pro skladování, abyste měli jistotu, že potraviny zůstanou bezpečné.

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Infografika - Bezpečné rozmrazování potravin (bezpecnostpotravin.cz)

04 August 2021

Francie vyvinula nový systém označování potravin, který navazuje na francouzské systémy Nutri-Score (značení výživových hodnot) a Eco-Score (značení dopadu produkce na životní prostředí a klima). Novým systémem značení je Planet-Score, jedná se o systém, který kombinuje semaforový systém (tedy značení od zelené po červenou) s informacemi o použitých pesticidech, dopadech na klima a biodiverzitu, i s informacemi o welfare zvířat. 

Více informací zde.

04 August 2021

Praha 3. srpna (ČTK) - Letošní produkce medu bude opět podprůměrná, odhaduje firma Medokomerc, která je jednou z největších firem v ČR specializujících se na výkup medu a jeho následný prodej. Mohla by činit 5000 tun, podobně jako loni, řekl dnes ČTK jednatel firmy Milan Špaček. I předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová očekává podprůměrnou sklizeň, doufá však, že dosáhne alespoň 6000 tun.

Loňská produkce meziročně klesla o zhruba 40 procent na 4997 tun, uvedl již dříve Český statistický úřad. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak již dříve řekla Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní nebyl koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.

Letos pak bylo podle Špačka také chladné počasí, jarní snůška z kvetoucích stromů a řepky byla podle něj slabá. Podle odhadu Medokomercu včelaři letos z jarní snůšky vytočili deset kilogramů medu na jedno včelstvo a z druhé jen pět kilogramů, protože část medu bylo nutné ponechat včelám. Dříve pak podle Špačka pokračovala medovicová snůška z puklic smrků. Ta je podle něj v posledních letech kvůli stavu českých lesů napadených kůrovcem spíš výjimečná.

Podle Machové bude mít svaz oficiální statistiky až na podzim. Podle ní je problém regionální, někde jsou podle ní včelaři nešťastní, jinde ještě vytáčí medovici. Určitě pak podle ní nebude velikost produkce jako dříve, tedy kolem 9000 tun.

Spotřeba medu předloni v ČR činila zhruba 0,9 kilogramu, meziročně klesla o 2,2 procenta. V roce 2010 byla 0,7 kg na osobu. Loňské údaje ještě nejsou známé.

drh rdo

03 August 2021

Dotace v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OPPIK) letos končí.

Pro podnikatele je letos připraven nový Operační program Podnikání a technologie pro konkurenceschopnost (OPTAK). Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost rozdělí v letech 2021 – 2027 mezi české podniky téměr 80 mld. Kč. První dotační programy by měly být otevřeny na začátku roku 2022.

Níže přikládáme výčet aktuálních výzev, které by Vás mohly zajímat (více viz. přílohy). 

APLIKACE

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Věda a výzkum, Jiné

Výše dotace: 2–100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: na mzdy a materiál

Termín pro plné žádosti: od 28. 5. 2021 do 1. 9. 2021

 

POTENCIÁL

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Technologie, Věda a výzkum

Výše dotace: 2 - 100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: pořízení výzkumného vybavení

Termín pro plné žádosti: od 27. 5. 2021 do 26. 8. 2021

INOVACE

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Technologie, Věda a výzkum

Výše dotace: 1 - 100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: výrobní technologie vč. nehmotného majetku a investic do nemovitostí

Termín pro plné žádosti: od 28. 5. 2021 do 30. 8. 2021

INOVAČNÍ VOUCHERY

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Věda a výzkum, Jiné

Výše dotace: 50 tis. - 1 000 000,- Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: nákup expertních služeb v oblasti inovací

Termín pro plné žádosti: od 15. 7. 2020 do 31. 12. 2022

Bližší informací naleznete na https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2021/

 

Aplikace_Výzva

Inovační vouchery_Výzva

Inovace_Výzva

Potenciál_Výzva

OPPIK_Aktuální výzvy v kostce

03 August 2021

V horizontu něco málo přes jeden rok zrealizuje Potravinářská komora ČR, za logistické podpory Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací, s.r.o., necelé čtyři desítky webinářů.

Zaregistrovaní zaměstnanci potravinářských podniků získají nové znalosti, aktuální novinky z oboru, doporučení a příležitost konzultovat klíčové otázky s lektory na následovné otázky:

  • inovace a trendy v potravinářství, masném, mlékárenském, pekárenském, nápojovém průmyslu, příjem živin, výživová doporučení, alternativní způsoby výživy s reflexí na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • systémy řízení bezpečnosti potravin v reflexi na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • označení kvality a certifikace v reflexi na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • odpovědnost potravinářského podniku plynoucí z provozů e-shopů, benefity interního auditora,
  • povinnosti potravinářských provozoven plynoucí z environmentální legislativy,
  • senzorické hodnocení potravin, autenticita potravin a spotřebitelské testy.

Pozvánky na první zářijové webináře naleznete zde https://www.foodnet.cz/index.php/cs/aktuality/2370-18-jednodennich-webinaru-potravinarske-komory-cr-ve-spolupraci-s-centrem-zemedelsko-potravinarskeho-vyzkumu-a-inovaci-s-r-o

S ohledem na pravidla finančního nástroje realizace akcí je každý webinář kapacitně omezen na 20 osob. Doporučujeme tedy registraci v co nejbližším termínu na adrese: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., kde obdržíte i bližší informace o všech akcích. 

03 August 2021

Poslední rok přinesl obrovské změny jak v našich životech, tak i v podnikání. Pokud něco pandemie zlepšila a urychlila, tak je to digitalizace podniků a vstup do online světa i těch největších zkostnatělých dinosaurů.

Nic jiného jim ani nezbylo, aby zachovali prodeje a zároveň reagovali na poptávku. Nicméně naskočit jen tak do e-komerce dle klasických praktik se zdá být už stejně zastaralé. V současnosti tedy vzniklo nové označení nebo nová generace e-komerce, a to q-komerce. Jde o zkrácený výraz pro Quick Commerce. Jak jinak, lidem se v uspěchané době nechce na nic čekat a požadují dostat vše pokud možno hned, proto minimálně v regionu Blízkého východu vidíme, že konkurenční boj firem nemusí být už tolik o masivním marketingu a šíři nabídky, ale stačí se zaměřit na rychlé dodání objednaného zboží nebo služby.

Q-commerce tak není jen rychlejší dodání zboží, ale především změna přístupu k celému obchodnímu řetězci. Jednou ze základů je podpora a zapojení malých a středně velkých podniků, zaměření na udržitelnost a investování do inovativních procesů a technologií. Pokud říkáte, že malý podnik nemůže dokázat vybudovat síť rozvozů pro rychlé doručení, investovat do technologie a ještě být udržitelný, tak se asi shodneme. O tom ale q-commerce není. Na scénu přicházejí velké technologické firmy, které tyto platformy budují, investují do technologií, mají vlastní doručování a uzavírají spolupráci právě s malými a středními podniky. V jejich síle je potom i možnost si vybírat jen ty, které splňují určitá kritéria udržitelnosti či zájmu o životní prostředí.

Ve Spojených arabských emirátech to vnímám o to silněji, protože zde ještě před pár lety bylo online objednávání na velmi nízké úrovni. Oproti tomu v letošním roce se o regionu mluví jako o jednom z nejlepších příkladů q-commerce. Velkou výhodou oproti Evropě je, že je v Emirátech dost aktivní konkurence, a proto ani jedna nepřestává posouvat své možnosti. V současnosti si tak za pomoci telefonu a pár minut můžete koupit nejen oblečení nebo potraviny, ale třeba auto. To bylo před koupí samozřejmě zkontrolováno přímo techniky platformy a certifikát včetně všech zjištění je nahraný při prodeji v aplikaci. Na auto si asi každý alespoň chvilku počká, nicméně v případě potravin ne. Od začátku letošního roku je tak normální, že zákazník počítá s tím, že bude objednávka doručena do několika hodin. Rozvozový gigant Talabat uvádí, že většina zákazníků předpokládá, že bude objednávka doručena maximálně do jedné hodiny. 

Talabatu ještě věnuji jeden odstavec, protože je to průkopník opravdové q-commerce v regionu. V roce 2019 spustil v Kuvajtu Talabat Mart, online obchod otevřený 24/7, který zaručuje dodání objednaného zboží do 30 minut. Začátkem loňského roku spustil tuto službu také v Dubaji. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Pandemie využívání těchto služeb extrémně zpopularizovala a Talabat Martů najdeme 20 v Emirátech a 80 v ostatních zemích regionu. Samozřejmostí je podpora malých podniků během pandemie skrz snížení rozpočtu pro marketing a odpuštění poplatků za rozvoz. A jak jsem zmínil na začátku, udržitelnost je také v současné době důležitá a proto přešli z plastových i papírových obalů na biologicky rozložitelné, upřednostňují udržitelné podniky a omezili rozvoz jednorázových příborů a kelímků.

To mě vede k zamyšlení, že přeci jen něco dobrého loňský rok přinesl. Před pár letý musel mít každý svůj online obchod a snažit se prodat kromě klasických dodávek i něco napřímo. Upřímně si ale myslím, že malý podnik nebo rodinná firma s pár zaměstnanci nemůže online obchod včetně marketingu stíhat. Samozřejmě pokud už není známá a lidé produkty přímo nevyhledávají. Spolupráce s technologickými firmami bohatými na kapitál, které budou ochotny investovat do rozvoje malých a středních podniků bez toho, aby velká část zisku šla jen za nimi, mi osobně přijde skvělá. Nicméně to připomíná obchodování typu fair-trade, na který jsme zvyklí spíše z rozvojových zemí. Sám jsem zvědavý, jak se bude tento trend rozvíjet nadále. Jistotu máme v tom, že kopíruje poptávku většiny zákazníků, tedy nás. Dovolím si říct, že všude, nejen v Emirátech. Mít možnost rychle objednat potraviny od několika malých podniků, podpořit je tím, získat kvalitní produkty a ještě je mít doručené v krátké době doma, je dokonalá představa. Najít ale rovnováhu v tom, co jsme jako zákazníci ochotni zaplatit, co z toho může mít prostředník typu Talabat a co nakonec poputuje na účet malých podnik, nebude vůbec jednoduché.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: Je na čase si zvyknout na q-commerce, novotvar online podnikání (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

03 August 2021

Vlna vysokých teplot, která postihla Srbsko v těchto dnech, bude mít dopady i na úrodu ostružin, uvedl server „e-Kapija“. V těchto dnech stoupají teploty přes 37°C a u rostlin se zastavuje metabolismus, nepřijímají živiny z půdy a snaží se jenom přežít.

To bude mít dopad i na úrodu ostružin, které právě dozrávají. Očekává se, že letošní úroda bude o 20-30 % nižší než je běžný průměr, který činí 8 – 10 tun na hektar. Srbsko je významný producent ostružin v Evropě a jeho roční produkce dosahuje 30 000 – 40 000 tun. I firmy z České republiky nakupují v Srbsku především zmražené ostružiny. Je pravděpodobné, že nižší úroda způsobí růst cen a bude to mít dopad i na české odběratele. V roce 2020 se ze Srbska do České republiky dovezlo něco málo přes 190 tun zmražených ostružin.

Investice americké společnosti ADM

Jak uvedl server „e-Kapija“ americká nadnárodní společnost ADM (Archer Daniels Midland) podepsala kupní smlouvu se srbskou společností Viktorija Grupa o převzetí její firmy Sojaprotein Bečej. Sojaprotein Bečej je největší srbská firma na zpracování sóji a výrobu rostlinných proteinů. Vznikla v roce 1977, zpracovává výhradně geneticky nemodifikovanou (NON GMO) sóju ze srbských polí a produkty vyváží na různé trhy. Americká nadnárodní společnost ADM působí i v České republice, kde vlastní výrobní závod na drcení a rafinaci olejnin v Olomouci. Tento závod je jedním z největších zpracovatelských zařízení v České republice a ADM je tak jedním z největších dodavatelů jedlých rostlinných olejů v České republice.

Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: Srbsko očekává nižší úrodu ostružin (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

Japonsko je geograficky daleko, na mapě obchodu je nám však velmi blízko. Uvědomují si to i tuzemští zemědělci a potravinářské firmy, které zemi s téměř 130 miliony spotřebitelů vnímají jako perspektivní odbytiště českých výrobků.

Jaké zemědělské a potravinářské výrobky Česká republika do Japonska vyváží? Dozvíte se na str. 3 v Newsletteru MZe ČR Speciál zde.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Zprávy z Ministerstva zemědělství SPECIÁL (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

V letošním roce plánuje do výzkumu a vývoje investovat 72 % firem. Pro čtvrtinu podniků jsou investice do výzkumu a vývoje dokonce nejvýznamnější položkou investičního rozpočtu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výzkum a vývoj firmám pomáhá vyvinout inovativní produkty a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, a to i na náročných trzích. Svaz průmyslu a dopravy proto po vládě požaduje, aby více podpořila firemní výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. 

Pro průmyslové firmy je veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje důležitá. Dovoluje jim například častěji pracovat na zajímavých projektech či překlenout mnohaleté období od zahájení vývoje inovace po její masový komerční prodej. Díky nim pak firmy na trh přicházejí s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. „Firmy budou díky inovacím prodávat výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotu, zaměstnancům budou platit vyšší mzdy, a stát získá vyšší příjmy z daní. Prostředky vložené do podpory výzkumu a vývoje se tak státu vrátí,“ vysvětluje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Před vypuknutím koronavirové krize směřovalo na výzkum a vývoj v Česku stále větší množství peněz. V roce 2019 to podle Českého statistického úřadu bylo rekordních 112 miliard korun, což byla necelá 2 procenta HDP. Samotné firmy se na této částce podílely 65 miliardami korun. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že na letošek má téměř 90 % firem na výzkum a vývoj připravený vyšší nebo alespoň stejný rozpočet jako v roce 2020. 

„Podle našeho průzkumu se letos průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. Uvedlo to 42 procent firem. Do vývoje nových produktů a služeb se pustí 35 % podniků. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

pruzkum vysledky na twitter VaVaI

NA PODPOŘE VÝZKUMU A VÝVOJE NESMÍ STÁT ŠETŘIT

Podniky v průzkumu Svazu průmyslu potvrdily, že státní podpora hraje v rozvoji firemního výzkumu a vývoje zásadní roli. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. „Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky veřejné podpoře mohou firmy více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd nebo soukromých výzkumných organizací. Víc než polovina podniků, které investují do výzkumu a vývoje, v průzkumu uvedla, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje nebo by ho nerealizovaly vůbec. Více než polovina oslovených firem také hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít. 

pruzkum vysledky na twitter VaVaI 1

PODPORA OD STÁTU DOSTALA OD FIREM TROJKU

Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora, například v podobě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj. Svazu průmyslu se už podařilo v tomto směru několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Když měly firmy ohodnotit fungování daňových odpočtů výdajů na VaVaI podobně jako ve škole od jedničky do pětky, oznámkovaly ho horší trojkou. 

Hodnocení dotací na podporu výzkumu a vývoje dostalo od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Na zpracování žádostí o podporu si podniky často musejí najímat externí poradenské firmy, které si z celkové finanční podpory projektu ukrojí i několik procent. Pokud by ale administrativa byla jednodušší, mohly by firmy i tyto peníze využít na samotný výzkum,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu.

Pro větší podporu výzkumu a vývoje musí vláda vyčlenit i dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Vláda sice dlouhodobě hovoří o tom, jak je nutné inovace podporovat a buduje image země pod značkou Country for the Future. Pro příští rok ale navrhlo ministerstvo financí snížit prostředky ze státního rozpočtu na tuto oblast na 36,1 miliardy korun z letošních 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2022 na 39,4 miliardy korun.  

„Svaz průmyslu se snižováním státních investic do výzkumu a vývoje nesouhlasí. V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy. Státní rozpočet přesto nadále bude hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ zdůrazňuje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy od 26. do 28. května. Ze 155 průmyslových firem, které se šetření zúčastnily, bylo 31 % malých firem do 50 zaměstnanců, 32 % středních firem s 50 až 250 pracovníky a 37 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Link: Průzkum SP ČR: I po pandemii chtějí firmy inovovat (spcr.cz)

02 August 2021
Datum: 26.8.2021  9:00 – 31.8.2021  17:00
Místo konání: České Budějovice
Tématické zaměření akce: zemědělství
Kategorie: Výstava, veletrh

47. ročník Země živitelky začíná ve čtvrtek 26. srpna 2021. Země živitelka je největší a nejvýznamnější agrosalon svého typu zaměřující se na zemědělský sektor napříč všemi jeho obory v České republice a na Slovensku. Agrosalon propaguje i české potraviny. Země živitelka nabízí návštěvníkům nejširší nabídku  zemědělských oborů na jednom místě, novinky z oborů zemědělské techniky, myslivosti, včelařství, rybářství, potravinářství nebo chovu hospodářských zvířat, komplexní prezentaci zemědělství od historie po současné trendy, i novinky v oblasti výzkumu a vzdělávání.

Jednotlivé zemědělské obory jsou prezentovány napříč celým areálem, mají své pavilony a svůj vlastní program. Zemědělské technice je věnována největší část areálu, jsou to zejména hlavní trasy a také pavilon Z. Na předvadišti probíhá atraktivní doprovodný program, v pavilonech D1 až D3
a v mobilních kotcích a boxech jsou ustájena hospodářská zvířata, pavilon T1 patří českým výrobcům nabízejícím kvalitní české potraviny, které je možné ochutnat i zakoupit za zvýhodněné ceny. Pravidelně zde vystavují odborné organizace, zemědělské instituce a firmy, které doplňují expozice jednotlivých krajů ČR. Všechny organizace, které jsou v pavilonu T1, poskytují odborné informace veřejnosti včetně informačních materiálů.

Soutěž o nejlepší vystavený exponát ZLATÝ KLAS, kterou vyhlašuje Ministerstvo zemědělství, se stala již nedílnou součástí Mezinárodního agrosalonu Země živitelka a probíhá pod záštitou ministra zemědělství. Soutěžními exponáty jsou špičkové výrobky a novinky z oblasti techniky i mechanizace prací v zemědělství, vědy a výzkumu v zemědělství nebo opravárenství, dále exponáty z potravinářství, lesního a vodního hospodářství, z oblasti ochrany životního prostředí. Soutěžní exponáty se dělí do 4 kategorií: rostlinná výroba; živočišná výroba; mechanizace; potravinářství a zpracovatelský průmysl. Ocenění uděluje soutěžní porota složená
z odborníků (zástupci Ministerstva zemědělství, odborného školství, výzkumných ústavů, kontrolních institucí zemědělsko-potravinářského komplexu). Každý rok se v soutěži může rozdělit až 30 ocenění. Soutěžní porota má možnost udělit ocenění ZLATÝ KLAS S KYTIČKOU exponátu představující mimořádný přínos pro ochranu životního prostředí a v případě produktů potravinového charakteru jsou to potraviny, jež se vyznačují mimořádně kvalitativními parametry a standardy.

Po celou dobu Země živitelky probíhají odborné semináře, programy i bohatý doprovodný program.

02 August 2021
Datum: 5.9.2021  0:01 – 8.9.2021  23:59
Místo konání: Brno
Kategorie: Výstava, veletrh

Národní výstava hospodářských zvířat se roce 2021 bude konat společně
s veletrhem ANIMAL TECH.

Souběžně s Národní výstavou hospodářských zvířat proběhne 10. středoevropský veterinární kongres.

NÁRODNÍ VÝSTAVA v Brně je největší přehlídkou živočišné produkce v České republice. Přes 800 kusů zvířat - skotu, ovcí, koz, prasat a koní je předvedeno v Národních šampionátech, přehlídkách a hodnoceních za účasti českých i mezinárodních porotců. Výstava se těší velké popularitě u odborné i laické veřejnosti.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Národní výstava hospodářských zvířat 2021 (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit.

Obecně

Novelizací zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zaměstnanosti) dochází k legislativnímu ukotvení systémové podpory zaměstnavatelů v dobách, kdy pro ně může být ekonomicky výhodnější zaměstnance propustit, než je nechávat na překážkách a vyplácet náhradu mzdy.

Podstatou implementace kurzarbeitu do českého právního řádu je částečná kompenzace mzdových nákladů zaměstnavatelů tak, aby byla pracovní místa v nepříznivé situaci zachována po určitou dobu, než dojde ke zlepšení ekonomické situace.

Připravili jsme pro Vás praktický přehled důležitých informací, které se čerpání příspěvku v době částečné práce týkají.

Kdy dochází k tzv. „aktivaci“ poskytování příspěvku

Nejprve je třeba zmínit, že čerpání příspěvku v době částečné práce je možné pouze tehdy, když je tento příspěvek tzv. aktivován. Aktivaci může provést výlučně pouze Vláda České republiky svým nařízením, a to v souladu s § 120b zákona o zaměstnanosti.

Vláda může k aktivaci přistoupit tehdy, je-li závažně ohrožena ekonomika nebo její odvětví živelní událostí spočívající v přírodní pohromě nebo epidemii, kybernetickém útoku či jiné mimořádné situaci, která je zásahem vyšší moci.

Příspěvek může být aktivován pro celé území České republiky, ale také pouze pro jeho určitou část nebo konkrétní odvětví ekonomiky. Je také možné stanovit okruh zaměstnavatelů, kteří mohou o příspěvek zažádat.

V takovém případě je na Vládě ČR, aby v souladu s § 120b odst. 3 zákona o zaměstnanosti stanovila závazné ukazatele pro zaměstnavatele, dle kterých je možné jednoznačně určit, zda je zaměstnavatel oprávněn o příspěvek žádat. Parametry pro posouzení zaměstnavatele musí být vždy určeny nařízením Vlády ČR. Stejně tak nařízení určí dobu, po kterou bude příspěvek poskytován, a rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci.

Příspěvek může být čerpán pouze na zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá minimálně 3 měsíce, a to ke dni podání oznámení úřadu práce o vzniklé překážce v práci. Aby se předešlo případnému zneužívání této právní úpravy, není možné čerpat příspěvek v případě uplatnění konta pracovní doby nebo za předpokladu, že zaměstnavateli byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce.

Shrneme-li výše uvedené, nařízení Vlády ČR, kterým se aktivuje kurzarbeit, musí určit:

  • den, od kterého je možné požádat o příspěvek;
  • dobu, po kterou je aktivována úprava kurzarbeitu (tato může být i opakovaně prodloužena);
  • území, na kterém je kurzarbeit aktivován, popř. okruh zaměstnavatelů, kterých se kurzarbeit týká;
  • rozsah pracovní doby, v jehož rámci není zaměstnavatel schopen zaměstnancům přidělovat práci.

Kdo má nárok na příspěvek v době částečné práce?

Na příspěvek v době částečné práce dosáhnou ti zaměstnavatelé, kteří v důsledku závažného ohrožení ekonomiky České republiky nebo jejích odvětví z hospodářských důvodů nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby. Splnění podmínky týkající se přidělování práce zaměstnancům v uvedeném rozsahu dle § 120c odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele.

To v praxi znamená, že právní úprava reflektuje faktické možnosti zaměstnavatele a různorodost pracovních pozic. Ačkoliv některým zaměstnancům zaměstnavatel nemusí přidělovat žádnou práci, jiným zaměstnancům může práci přidělovat zcela standardně. Fakticky tedy může nastat situace, kdy někteří zaměstnanci budou plně pracovně vytíženi a někteří budou doma 4 pracovní dny v týdnu. Zaměstnavatel je vždy povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

Po jakou dobu lze pobírat příspěvek?

Příspěvek poskytuje Úřad práce ČR za celý kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až § 209 zákoníku práce. Mezi tyto překážky spadá např. dočasné omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo pokles poptávky po jím poskytovaných službách. Takové překážky musí u zaměstnavatele nastat z důvodů, pro které bylo vydáno nařízení vlády umožňující čerpání příspěvku v době částečné práce. Příspěvek je zaměstnavateli poskytován ve vazbě na konkrétního zaměstnance, kterému má být mzda v určité výši kompenzována.

Kurzarbeit může být nařízením vlády vyhlášen max. na dobu 6 měsíců. Tuto dobu lze však opakovaně prodloužit, a to o tři měsíce. Maximální dobou poskytování příspěvku je však 12 měsíců.

Výše příspěvku v době částečné práce

Příspěvek se zaměstnavateli poskytuje ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétní výši příspěvku bude tedy nutné vypočíst vždy s ohledem na výši průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zákaz výpovědi zaměstnanci a jiná omezení

Za účelem předcházení možného zneužívání příspěvku v době částečné práce jsou v zákoně stanoveny určité garance, které mají zajistit, že příspěvek skutečně povede k zachování pracovních míst u zaměstnavatele postiženého mimořádnou událostí.

Ustanovení § 120e odst. 2 písm. g) zákona o zaměstnanosti proto stanovuje, že zaměstnavatel nesmí se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, rozvázat pracovní poměr z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Mimo jiné zaměstnavatel také nesmí v období poskytování příspěvku čerpat jiné veřejné prostředky, nebo nesmí v měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády vyplatit mimořádné podíly na zisku nebo provést předčasné splácení úvěrů nebo zápůjček. Tato opatření mají za cíl zajistit, že finanční prostředky budou zaměstnavateli poskytnuty skutečně za účelem ochrany a podpory zaměstnanosti.

Co dělat v případě, že vláda neaktivuje kurzarbeit?

Pokud nedojde k aktivaci příspěvku v době částečné práce, popř. v případě, že zaměstnavatel nebude z jiného důvodu oprávněn čerpat tento příspěvek, je a bude stále možné u zaměstnavatele uplatnit postup dle § 209 zákoníku práce, který upravuje tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele při částečné nezaměstnanosti.

V takovém případě zaměstnancům, kteří z důvodu snížení odbytu zboží nebo poklesu poptávky po poskytovaných službách, bude náležet náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance. V takové situaci však mzda není kompenzována zaměstnavateli státem, a pro zaměstnavatele může být dlouhodobě problematická pracovní místa udržet.

Případně je možné postupovat užitím dalších jiných institutů pracovního práva tak, aby zaměstnavatel mohl efektivně organizovat a řídit své zaměstnance a využívat jejich pracovní sílu.

Závěr

Zákonodárce zakotvil možnost poměrně rychlé a cílené pomoci podnikům zasaženým mimořádnými situacemi. Opatření v podobě příspěvku v době dočasné práce pomůže jak zaměstnavatelům, kteří za účelem udržení svého podnikání mohou uchylovat k propouštění, tak zaměstnancům, jejichž pracovní místa zůstanou zachována a kterým bude poskytnuta náhrada mzdy ve výši 80 % jejich průměrného výdělku. Maximální délka trvání kurzarbeitu umožňuje využívání příspěvku až po dobu 12 měsíců, což je období dostatečně dlouhé na to, aby se podniky mohly adaptovat na nově nastalé podmínky.

Nový institut, jak je zaveden, je z velké části extrémně závislý na vůli státní exekutivy – Vlády ČR, jelikož právě ona kurzarbeit musí pro jeho použitelnost aktivovat a stanovuje jeho rozsah a dopad na zaměstnavatele. Tuto skutečnost vnímáme jako potenciálně problematickou, jelikož po zkušenostech s krizovým rozhodování a opatřeními Vlády ČR může tato role exekutivy způsobovat značnou (nejenom právní) nejistotu na straně zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců.

V tuto chvíli nezbývá než vyčkat na případnou aktivaci kurzarbeitu a samotnou praxi, která jistě poskytne cenná vodítka při faktickém užití nového institutu. Výhledově lze však předpokládat, že se podmínky i právní úprava příspěvku budou měnit nebo upravovat, aby lépe vyhovovaly aktuální situaci.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tohoto tématu Vám jsme k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.

JUDr. Daniela Chvátalová, advokátní koncipientka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, partner a advokát – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonlegal.cz

30. 07. 2021

Zdroj: PEYTON legal

Link: Kurzarbeit po česku - PEYTON legal

02 August 2021

Práce z domova prošla v uplynulém roce zátěžovým testem a stala se jedním z důležitých nástrojů v boji proti pandemii, přestože zákonodárce při přípravě zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), této problematice nevěnoval mnoho pozornosti.

O nápravu stavu se pokusila skupina lidoveckých poslanců předložením návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1167), s jehož účinností, která byla stanovena ke dni 1. 7. 2021, mělo dojít k nové úpravě a rozpracování režimu práce z domova v Zákoníku práce (dále jen „Návrh zákona“). Projednávání Návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 111. schůze (od 7. července 2021).

Návrh zákona je však odbornou veřejností odmítán a je spíše předmětem kritiky. V tomto článku bychom se problematice práce z domova v kontextu Návrhu zákona rádi věnovali.

Práce z domova z pohledu dnešní úpravy

Dosavadní koncepce právní úpravy práce z domova vychází z jediného ustanovení § 317 Zákoníku práce, ve kterém zákonodárce stručně vymezuje, že na „zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele“, se vztahují veškerá ustanovení Zákoníku práce vyjma třech specifických situací, které vymezil v § 317 v bodech a) až c).

Zaprvé, na takového zaměstnance se nevztahují ustanovení o rozvržení pracovní doby, prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zadruhé, při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak a konečně zatřetí, nepřísluší mu mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Všechna ostatní ustanovení Zákoníku práce lze s přihlédnutím k okolnostem na práci z domova aplikovat, a často tak působí výkladové či praktické komplikace.

Práce z domova musí být dle výkladu Zákoníku práce se zaměstnancem dohodnuta. V praxi dochází nejčastěji k uzavření písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance již v rámci pracovní smlouvy nebo odděleně od ní, a to v kombinaci s existujícím vnitřním předpisem zaměstnavatele, který zpravidla upravuje detailní podmínky výkonu práce z domova. Takovou dohodu je však možné se zaměstnancem sjednat i bez existence takového vnitřního předpisu, případně dohodu uzavřít formou dodatku k pracovní smlouvě.

Je možné práci z domova nařídit?

Stručnost právní úpravy práce z domova vede v důsledku k mnoha výkladovým problémům. Jedním z nich byla v poslední době diskutovaná otázka v souvislosti s usnesením Vlády ČR ze dne 26. 10. 2020 č. 1102, o přijetí krizového opatření, zda je možné práci z domova zaměstnanci nařídit a/nebo, uložit zaměstnavateli povinnost „využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště“.

Nahlédnutím na obecná ustanovení Zákoníku práce lze jednoznačně vyvodit, že současná koncepce práce z domova nařízení práce z domova zaměstnanci neumožňuje a jakýkoliv pokus o takové nařízení je nutné vnímat v rozporu s § 2 odst. 2 Zákoníku práce, když závislá práce se „vykonává na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“.

Lze tak v tomto případě jednoznačně uzavřít, že není možné práci z domova jednostranně zaměstnanci nařídit, lze ji sjednat pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele.

Výkladové problémy

Úsporná právní úprava práce z domova je střídána řadou výkladových otázek, které dosud nejsou vyjasněné, a to zejména ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnance při práci, povinnosti zaměstnavatele podílet se na nákladech vznikajících zaměstnanci při práci z domova anebo na možnosti zaměstnavatele kontrolovat výkon práce zaměstnance.

Povinnost zaměstnance k náhradě škody

Ilustrativním výkladovým problémem je povinnost zaměstnavatele prokázat zavinění zaměstnance k obecné náhradě škody. Zatímco nyní je pro vznik povinnosti zaměstnance k náhradě škody nutné, aby zaměstnavatel prokázal, že zaměstnanec porušil svou povinnost při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jen s obtíží si lze představit, jak zaměstnavatel takové zavinění zaměstnance v případě práce z domova bude prokazovat.

Náhrada nákladů spojených s prací z domova

Dalším praktickým problémem je problematika náhrady nákladů spojených s prací z domova, a to s ohledem na § 2 odst. 2 Zákoníku práce, který stanoví, že závislá práce musí být vykonávána na náklady zaměstnavatele. Zaměstnavateli je v § 151 Zákoníku práce uložena přímá povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Typicky tak půjde o náklady na vyšší spotřebu elektrické energie, poplatek na internetové připojení, opotřebení vlastních pracovních pomůcek (notebook) apod. Přitom podle § 346c Zákoníku práce zaměstnanec (byť by sám chtěl) nemůže zaměstnavatele zprostit mimo další povinnosti k náhradě výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

Zaměstnanec však musí tyto výdaje prokazatelně doložit. V praxi se proto stále častěji objevuje téma paušální náhrady výdajů zaměstnanci v souvislosti s § 190 odst. 1 Zákoníku práce, podle kterého „Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek.

Dle našeho názoru naše právní úprava paušální náhradu výdajů zaměstnanci umožňuje – přesto lze najít i oponentní názory, například Generálního finančního ředitelství, podle kterého taková paušální náhrada není možná z důvodů daňových souvislostí s tím, že zaměstnavatel má nahrazovat zaměstnanci toliko ty náklady, které prokazatelně vzniknou při výkonu práce.

Kontrola zaměstnance při výkonu práce z domova

Konečně posledním ilustrativním problémem je omezená možnost zaměstnavatele kontrolovat zaměstnance při výkonu práce z domova – problematickou se tak zejména stává oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právě z této oblasti plyne zaměstnavateli mnoho povinností, jejichž plnění bude pro zaměstnavatele obzvláště náročné v případě zaměstnance pracujícího z domova, jelikož zaměstnanec vykonává svou práci na místě mimo dispozici a dosah zaměstnavatele.

Zaměstnavatel by měl především posuzovat domácí pracoviště zaměstnance a navrhovat mu opatření pro eliminaci rizik a finančně (nebo jinak) se na realizaci takových návrhů podílet. Proti těmto povinnostem zaměstnavatele však stojí ústavou garantované právo každého na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.

Zaměstnanec takovou kontrolu domácího pracoviště může bez dalšího odmítnout a kontrolu svému zaměstnavateli znemožnit. Může tak nastat situace, kdy zaměstnavatel nebude moci dostát svým povinnostem, které pro něho vyplývají z právních předpisů.

Návrh zákona a jeho posouzení

S ohledem na již dlouho absentující propracovanější právní úpravu práce z domova je nutné s ohledem na uplynulý pandemický rok snahu o bližší úpravu režimu práce z domova uvítat. Návrh zákona však nenaplnil očekávání odborné veřejnosti, snad i s ohledem na to, že došlo k jeho předložení v únoru 2021 s tím, že účinnosti má Návrh zákona nabýt již v červenci téhož roku.

Návrh zákona byl dne 24. 2. 2021 předložen Vládě ČR pro vypracování stanoviska. Vláda ČR ve vztahu k Návrhu zákona však vydala nesouhlasné stanovisko (sněmovní tisk č. 1167/1; dále jen „Nesouhlasné stanovisko“) a upozornila, že Návrh zákona obsahuje celou řadu stěžejních nedostatků.

I dle našeho názoru je nutné souhlasit i s argumentem, že takto významná změna Zákoníku práce by měla projít řádným meziresortním připomínkovým řízením a měla by na ní panovat shoda sociálních partnerů, tedy zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Možnost zaměstnavatele nařídit práci z domova

Zřejmě nejrozporuplnější navrhovanou změnou Návrhu zákona je možnost, oproti stávající právní úpravě, nařídit práci z domova zaměstnanci a možnost vynutit si práci z domova vůči zaměstnavateli ze strany zaměstnance. V praxi by tak podle Návrhu zákona mohlo dojít k následujícím scénářům:

  • dohoda – zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o výkonu práce mimo pracoviště se 14denní výpovědní dobou (48 hodin v případě, že zaměstnanec poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo opakovaně);
  • nařízení – zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci z domova na nezbytně dlouhou dobu v případě, že z vážných provozních důvodů nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelní události, anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci, nemůže být práce zaměstnanců vykonávána na pracovišti;
  • žádost – o výkon práce mimo pracoviště může rovněž zaměstnavatele požádat zaměstnanec. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby v případě zaměstnanců uvedených v § 237 až 241 Zákoníku práce; zaměstnavatel má právo žádost zaměstnance odmítnout pouze z vážných provozních důvodů, či v případě, že z povahy vykonávané práce vyplývá, že tato nemůže být mimo pracoviště.

Návrh této změny je problematický především z důvodu potenciálního nepřiměřeného zásahu do smluvní povahy pracovněprávních vztahů, zejména s ohledem na možnost zaměstnavatele nařídit zaměstnanci výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Místo výkonu práce představuje jednu ze tří základních náležitostí pracovní smlouvy, kterou je možné změnit pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Za problematické lze vnímat jednak dobu, na kterou zaměstnavatel práci z domova může zaměstnanci nařídit, když tato je vymezena neurčitým právním pojmem „na nezbytně dlouhou dobu“, obdobně pak Návrh zákona nijak nezohledňuje případnou objektivní či i subjektivní nemožnost zaměstnance pracovat z domova.

Přenesení důkazní povinnosti na zaměstnance u obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu

Další navrhovanou diskutabilní změnou je úprava § 250 odst. 3 Zákoníku práce, který stanoví, že „Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.“ Návrh zákona pak toto ustanovení doplňuje tak, že za konec této věty přidává „to neplatí v případě výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele podle § 317.

Návrh zákona předpokládá, aby v případě, že zaměstnanec pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, ať už na základě dohody nebo na příkaz zaměstnavatele, musel prokázat, vznikne-li zaměstnavateli škoda, že takovou škodu nezavinil.

Předkladatelé Návrhu zákona v důvodové zprávě k němu uvádějí, že úprava ukládající zaměstnavateli povinnost prokázat zavinění zaměstnance při práci mimo pracoviště by představovala nepřiměřeně vyšší nároky na unesení důkazního břemene, které by zaměstnavatel v praxi téměř nebyl schopen splnit, a proto navrhují zbavit zaměstnavatele povinnosti prokázat zavinění zaměstnance při práci z domova.

Taková úprava by však vedla k mnoha dalším nejasným situacím, například když by se obrácené důkazní břemeno aplikovalo na práci z domova, ale nevztahovalo by se na zaměstnance, kteří vykonávají práci v domácnosti klienta (podlahář, instalatér, malíř) anebo zaměstnance na pracovní cestě. Je zřejmé, že zaměstnanci pracující z domova by tak byli bezdůvodně v horším postavení, než například zaměstnanci vyslaní mimo obec pravidelného pracoviště.

Right to disconnect

Návrh zákona také reaguje na zvýšenou potřebu péče o duševní zdraví zaměstnance v době přehlcené technologiemi a v situaci stírání času na práci a soukromého času.

Po vzoru francouzské úpravy Návrh zákona zavádí tzv. právo být offline. Podle Návrhu zákona pak nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na tom, že si bude pracovní dobu rozvrhovat zaměstnanec sám, platí, že zaměstnanec bude vykonávat práci pro zaměstnavatele v jím stanovené pracovní době; zaměstnavatel však nemůže vyžadovat výkon práce zaměstnance v době mezi 20:00 a 6:00, o sobotách, nedělích a po dobu svátků, nevyplývá-li z povahy práce nezbytnost právě v této době nařizovat.

Závěr a shrnutí

Návrh zákona je reakcí na uplynulý pandemický rok, který ukázal, že dosavadní právní úprava práce z domova není, jak jsme vysvětlili výše, dostatečná. Návrh zákona očekávání nesplnil a s ohledem na Nesouhlasné stanovisko je zřejmé, že úprava práce z domova bude úkolem spíše pro příští vládu. Nelze však neuvést, že detailnější právní úprava práce z domova by jistě pracovněprávní praxi prospěla.

Důvody dnešní potřeby právní regulace práce z domova však spočívají v jeho masivním využívání, kdy úměrně s tímto lze předpokládat i vyšší míru výskytu pracovněprávních sporů – je proto nutné nastavit pravidla alespoň pro základní (doposud nevyřešené) otázky, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, (paušální) náhrada výdajů zaměstnanci vzniklých v souvislosti s výkonem práce z domova anebo problematičnost důkazního břemene zaměstnavatele prokázat zavinění zaměstnance při obecné povinnosti k náhradě škody. Propracovaná právní úprava práce z domova je nakonec ve prospěch nejen zaměstnance, požívajícího zvláštní ochrany, ale také zaměstnavatele.

V době chybějící právní úpravy pak lze jen doporučit, aby pravidla práce z domova byla jasně a propracovaně upravena jak v dohodě o práci z domova mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak případně i ve vnitřním předpisu zaměstnavatele v mezích dovolených Zákoníkem práce.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tohoto tématu Vám jsme k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Tomáš Maux, advokátní koncipient – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, partner a advokát – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonegal.cz

29. 07. 2021

Zdroj: PEYTON legal

Link: Přijdou změny v právní úpravě práce z domova? - PEYTON legal

02 August 2021

Rybí konzervy patří k oblíbeným výrobkům, když chceme připravit třeba rychlou, zdravou, letní večeři a zrovna nemáme po ruce čerstvou rybu. Už se Vám stalo, že jste se zastavili před regálem a váhali jste, kterou si vybrat? Jaká je „lepší“ nejen chuťově, ale i z pohledu zdraví − jestli ta ve vlastní šťávě, či ve slunečnicovém, olivovém, řepkovém nebo jiném oleji? Pokusili jsme se shrnout, která je vhodnější z pohledu poměru omega-6 a omega-3 mastných kyselin (MK). Tuňák sám o sobě je dobrým zdrojem omega-3 MK a má i žádoucí poměr zmíněných kyselin. Rostlinný olej v konzervě, pokud jste zvyklí ho konzumovat, může optimální poměr MK i změnit. Článek Vám usnadní „nákupní“ volbu. 


Doporučení pro spotřebitele

1. Pokud dostanete chuť na rybu, preferujte vždy

  • Čerstvého či mraženého tuňáka, popř. jinou rybu, kterou si sami upravíte
    dle libosti.

2. Chcete-li sáhnout po pohotové variantě, když ta čerstvá zrovna není po ruce, volte 

  • Tuňákové (obecně rybí) konzervy ve vlastní šťávě. Mají sice (jako jakákoliv jiná rybí konzerva) trochu soli, ale obsah ω-3 MK a poměr MK není ovlivněn přidaným olejem.

3. Když preferujete spíše varianty v oleji, např. do salátů, volte

  • Konzervy ideálně v řepkovém, případně v olivovém oleji. Zde je poměr ω-6 ku ω-3 MK v souladu s výživovým doporučením.

Celý článek je zde:

© Jandlová M., Bischofová S., Ruprich J: Jaká tuňáková konzerva je „nejlepší“ z pohledu poměru omega-6 a omega-3 mastných kyselin.

Tunakove_konzervy.pdf Tunakove_konzervy.pdf (796.28 KB 28.07.2021 12:16)

prof. J.Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 28.7.2021

Zdroj: SZÚ

Link: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/tunak-v-konzerve-ma-zdravotni-vyhody-a-nevyhody-z-hlediska

02 August 2021

Dne 26. 7. 2021 byly vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěže „Cena PK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Přihlašování výrobků do soutěže probíhalo v termínu od 31. března do 30. června 2021 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 27 společností s celkem 65 výrobky. Jedna společnost den před hodnocením jeden výrobek ze soutěže stáhla. Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku, a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. Všechny společnosti podmínky soutěže splnily. V přihlášce každý výrobce zvolil kategorii, do které inovovaný výrobek přihlašuje. Výživové hodnoty nebyly požadovány u mikropodniků. Přihlášené společnosti se lišily ve velikosti podniku od mikropodniků až po velké podniky. Jednání hodnotící komise 8. ročníku soutěže Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek se uskutečnilo dne 21. července 2021 od 9:30 hod. v sídle PK ČR.

Za členy hodnotící komise byli nominováni:

Ing. Hana Langrová – Potravinářská komora ČR

prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. – Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Ivana Laknerová – Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i.

Ing. Irena Němečková, Ph.D. – Výzkumný ústav mlékárenský, s.r.o.

RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. – EUROFINS CZ, s.r.o.

doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D. – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Ing. Alena Saláková, Ph.D.– Mendelova univerzita v Brně

doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D. – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

MVDr. Ing. Dana Tříska – Ministerstvo zemědělství ČR

 

Cena Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní výrobek byla za rok 2021 odbornou porotou udělena následovně:

 

a) reformulace roku (v kategorii se zúčastnily jen střední a velké podniky)

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

UNILEVER ČR, spol. s r.o.                                 Míšánek tvaroh

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

Emco spol. s r.o.                                                  Super dortík s malinami

IREKS ENZYMA s.r.o.                                          Pečivo DÉČKO

Lactalis CZ, s.r.o. Mlékárna Kunín                       Oveska

MASO UZENINY PÍSEK, a.s.                               Šunka nejvyšší jakosti

Řeznictví H+H, s.r.o.                                             Párky dědy Pilčíka

Zeelandia spol. s r.o.                                             Sprint (chléb)

 

b) bezpečnost a kvalita potravin

 

Mikropodnik a malý podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

Kitl s.r.o.                                                             Kitl Syrob Růžový květ

Další výrobek nebyl oceněn.

  

Střední a velký podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

OLMA, a.s.                                                          Míša tvarohový MLS

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky: 

Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.                              Duo čokoláda a višeň

Jizerské pekárny spol. s r.o.                               Bio žitný chléb celozrnný kvasový

Bidfood Kralupy, s.r.o.                                        Mazel – mleté vepřové a hovězí maso se zeleninou

MADETA a.s.                                                      Sýr na pánev klasik

Nestlé Česko s. r.o.                                            JOJO Veggie

Ocenění za inovovaný obal:

MASO UZENINY POLIČKA, a.s.                       Mleté maso – polotovary – celé výrobní portfolio

 

Komise se rozhodla nad rámec běžných kategorií stanovených v pravidlech ocenit inovovaný obal pro celé výrobní portfolio polotovarů společnosti MASO UZENINY POLIČKA, a.s.

 

c) potraviny pro zvláštní výživu

Mikropodnik a malý podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

ADVENI MEDICAL, spol. s r.o.                          MUFFin

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

COOC FOOD s.r.o.                                            Koláčkova pekárna Brownies

KONKORDIA, spol s r.o.                                    BIO Kukuřičná strouhanka

 

Střední a velký podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek

IREKS ENZYMA s.r.o.                                      Bezlepkový Konzumák

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.                            Vanilkový drink bez laktózy s Bifi kulturou

Jizerské pekárny spol s r.o.                              Vícezrnné bagety v pečicím sáčku bez lepku (určené k dopečení v domácím prostředí)

PENAM, a.s.                                                     Bezlepkový makový závin

 

Hodnotící komise ocenila nad rámec kategorií stanovených v pravidlech celou skupinu výrobků od společnosti: SEMIX PLUSO, spol. s r.o.

Kaše z klíčeného ovsa a quinoy s jablkem a skořicí

Kaše z klíčeného ovsa a quinoy s oříšky

Klíčené müsli s čokoládou Klíčené müsli s ovocem

Mini müsli tyčinky s kakaovými boby a pomerančem bez lepku

Mini müsli tyčinky s meruňkami bez lepku

Mini müsli tyčinky s oříšky bez lepku

Ovsánek Jahoda

Ovsánek Meruňka

Ovsánek Natural

 

Více zde.

02 August 2021

Provincie Henan ve střední Číně se v současnosti potýká s výrazným náporem přívalových dešťů a povodní, které si již vyžádaly ztráty na lidských životech. Přírodní pohroma narušila zásobování a některé oblasti momentálně sužuje nedostatek potravin, zasaženy jí byly i zemědělské plochy, ale oficiální média odmítají, že mohlo dojít k významným ztrátám na úrodě.

Henan je jednou z klíčových čínských provincií pro pěstování obilovin, z hlediska jejich celkové roční produkce je na druhém místě. V roce 2020 zde produkce obilovin dosáhla objemu 68,26 milionů tun, což představuje více než desetinu produkce celé Číny. Ačkoli čínská média informují o zasažení zemědělských oblastí, dodávají zároveň, že dopady budou spíše krátkodobé. Produkce kukuřice, která je jednou z nejvýznamnějších místních plodin, by neměla být ohrožena. Stejně tak by neměla být výrazně ovlivněna ani produkce prasat, jejíž základny leží mimo těžce zasažené oblasti - provinční hlavní město Zhengzhou a jeho okolí. Určité ztráty se očekávají v níže položených oblastech a u produkce bavlny.

Ondřej Plaček
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu
Mobil: +420 702 176 276, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

02 August 2021

Paříž 31. července (ČTK) - Vinaři z francouzské oblasti Champagne, kteří vyrábějí světoznámé šumivé víno, si stěžují, že letošek bude pro šampaňské velmi obtížný. Během jarních měsíců totiž řada vinařství přišla až o třetinu úrody kvůli nečekaně silným mrazům, časté deště za poslední dva měsíce pak způsobily, že další třetinu hroznů nejspíš zničí padlí. Napsala o tom agentura Reuters.

Vinař Maxime Toubart tvrdí, že přemíra srážek letošní sklizni nebude vůbec svědčit. V regionu na severovýchodě Francie, kde se šampaňské vyrábí, spadlo za poslední dva měsíce 300 milimetrů srážek, tedy desetkrát víc než je průměr.

"Hrozny potřebují slunce, musí být suché. Když moc prší, začne se šířit padlí, houba, která roste na listech i na hroznech a ta houba pak ovlivňuje, kolik jich dozraje," řekl Toubart agentuře Reuters. "Tenhle rok bude obtížný a zůstane mi v paměti, protože vinaři nepamatují, že by kdy byly škody způsobené padlím tak velké," dodal.

"Během pár týdnů jsme přišli o víc než půlku úrody," odhadl vinař, který je rovněž místopředsedou francouzské asociace producentů šampaňského CIVC.

Podle meteorologické služby Meteo France spadlo v regionu Champagne v červnu a červenci největší množství srážek od doby, kdy se v 60. letech minulého století začaly vést záznamy.

Navzdory ztrátám na vinicích se podle vinařů nemusejí spotřebitelé obávat, že by zásoby šampaňského došly, protože ve sklepích je z předchozích let lahví stále dost. Jasné není ani to, zda letošní náročný rok nějak ovlivní kvalitu vín. Navzdory ztrátám není vyloučeno, že jakost hroznů nakonec bude vysoká.

lep hab

01 August 2021
Informace Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Po návratu z dovolené by lidé měli odpustit celý obsah vodovodních trubek. Pokud voda v potrubí zůstane stát několik dní, mohou se do ní z okolního materiálu začít uvolňovat některé kovy. Ukazuje to nový výzkum vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, na kterém se podílí i student Střední průmyslové školy chemické Brno v rámci Středoškolské odborné činnosti. 

„Nás zajímá ta prodleva, kdy člověk odjede na dovolenou a voda mu doma zůstane stát v trubkách. Ukazuje se, že dochází k chemickým reakcím a z materiálu potrubí se do vody uvolňují různé látky,“ říká vedoucí Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Petr Junga. Vědci analyzují několik typů potrubí. „Máme pozinkované, měděné, mosazné, hliníkové a plastové potrubí. Aktuálně zjišťujeme obsah těžkých kovů, které se mohou do vody z potrubí uvolnit. Jde například o zinek, měď, nikl nebo olovo,“ popisuje Junga.

První výsledky testů ukazují, že nejvíce kovů se do vody dostává z pozinkovaného potrubí. Vědci ve vzorku naměřili extrémně nadlimitní množství zinku. Při analýze neobstálo ani v dnešní době hojně používané potrubí z mědi. „Docela nás překvapilo, že dost kovů se uvolňovalo i z antikorozní oceli, tedy nerezu. Relativně dobře vyšlo potrubí z polyethylenu,“ dodává Junga. Vzorky trubek nechávají vědci den až tři dny vylouhovat v demineralizované vodě. Poté za pomoci spektrofotometrie zjišťují zastoupení sledovaných prvků v miligramech na litr vody.

Na výzkumu pracuje v rámci Středoškolské odborné činnosti i student Jan Jirků ze Střední průmyslové školy chemické Brno. „Téma mi přišlo zajímavé. Je to něco praktického, co se hodí znát v každodenním životě. Mám za sebou první měření v laboratoři a zatím mě to baví,“ říká.

Podle Jungy by lidé bezprostředně po návratu neměli vodu pít ani se v ní sprchovat. „Čím delší dobu člověk není doma, tím je pravděpodobnější, že se mu do vody uvolnily nejenom ty kovy, ale zároveň se taky v trubkách začaly množit bakterie. Chlor totiž po nějaké době vyprchá. Ideální je proto po dovolené vždy odpustit celý obsah vodovodních trubek,“ dodává. Vědce teď čekají další měření, kompletní výsledky analýzy budou mít na konci letošního roku. 

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. et Ing. Petr Junga, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF), e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: af.mendelu.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nektere-typy-vodovodniho-potrubi-mohou-uvolnovat-do-vody-nebezpecne-latky-ukazuje-vyzkum.aspx

30 July 2021

Velké Bílovice (Břeclavsko) 29. července (ČTK) - Delegáti Svazu vinařů, který sdružuje více než 1300 vinařů a vinařství v České republice, zvolili novým prezidentem dosavadního manažera obchodu a marketingu svazu Martina Chlada. O funkci se ucházeli dva kandidáti, kromě Chlada ještě Lubomír Maťák. Pro Chlada, kterého nominovalo sdružení Mladí vinaři, hlasovalo 87 z 92 přítomných delegátů. Ve funkci střídá Tibora Nyitraye, který stál v čele svazu devět let a z funkce odchází ze zdravotních a osobních důvodů.

Do volby byli původně přihlášeni čtyři kandidáti, jeden z nich ale nesplňoval základní požadavky svazu. Mezi požadavky na prezidenta svazu je ukončené vysokoškolské vzdělání, znalost alespoň jednoho světového jazyka a všeobecný přehled o vinařství a vinohradnictví v České republice.

Kromě Chlada a Maťáka byl do dnešního dne kandidátem i bývalý starosta Znojma Jan Grois, který ale dnes ráno z volby odstoupil. V e-mailu o tom informoval výkonného ředitele Svazu vinařů Martina Půčka. Své odstoupení zdůvodnil tím, že po škodách způsobených tornádem bude podle něj hlavním úkolem prezidenta svazu vyjednání co nejvyšších kompenzací pro vinaře poškozené tornádem, což udělá lépe někdo zevnitř svazu.

Třiačtyřicetiletý Martin Chlad bude prezidentem svazu do února 2024, kdy končí volební období, které započal Nyitray. Ten na valné hromadě delegátům vysvětlil, že odstupuje ze zdravotních důvodů, které mu brání odpovídajícímu výkonu funkce.

Ve svém vystoupení před samotnou volbou Chlad označil jako jednu ze svých priorit vnitřní sjednocení svazu, aby mohl jednotně vystupovat i navenek. "Když se vás zeptám, jaké je nejlepší víno, řada z vás mi řekne, že to prodané. Je důležité, abychom jako svaz zapracovali na tom, aby naše víno bylo lépe prodávatelné. Aby si lidé nekupovali naše víno jen tady nebo v Národním vinařském centru ve Valticích, ale kdekoliv jinde," uvedl Chlad. Do svazu by rád přivedl nové členy a svaz chce modernizovat. Svaz by pod jeho vedením měl prosazovat nulovou spotřební daň a prezentovat víno jako kulturní nápoj, jehož přiměřená konzumace je nedílnou součástí zdravého životního stylu.

Uvedl, že chce na únor nebo březen příštího roku svolat další valnou hromadu, na níž by chtěl představit konkrétní programové kroky, které do té doby s vedením svazu a dalšími vinaři připraví.

Svaz vinařů ČR zastupuje asi 1350 subjektů. Z nich je asi 160 fyzických a právnických osob, které dohromady hospodaří na ploše asi 4900 hektarů vinic, a také zhruba 30 vinařských spolků, které mají dohromady asi 1200 fyzických a právnických osob. Ty dohromady hospodaří na ploše asi 11.200 hektarů vinic.

ska kš

29 July 2021

V současné době úpravna vody Želivka zásobuje přibližně 1,3 milionů obyvatel v Praze, ve Středočeském kraji a Kraji Vysočina (tj. zásobuje přibližně každého sedmého obyvatele České republiky). Její nová instalovaná filtrace umožňuje odstranit z pitné vody a z koloběhu v rámci životního prostředí maximum nežádoucích látek, tzv. mikropolutantů jako pesticidů a jejich metabolitů, farmak nebo xenobiotik.

Úpravna vody Želivka je největší úpravnou vody pro hlavní město Praha a pro středočeskou aglomeraci a jednou z největších úpraven vody v Evropě. První etapa výstavby úpravny vody Želivka byla uvedena do provozu v roce 1972 s výkonem 3 m3/s pitné vody, v roce 1987 byl výkon navýšen o další 4 m3/s pitné vody na stávajících 7 m3/s. Současně s první etapou výstavby byl vybudován i 52 km dlouhý štolový přivaděč končící vodojemem Jesenice. V roce 1991 byla technologie úpravny vody doplněna o konečnou úpravu vody ozónem, technologie ozonizace byla v roce 2010 modernizována. Úpravna vody dosud používala původní technologii koagulační filtrace.

Cílem projektu bylo významné zlepšení kvality dodávané pitné vody. Filtrace přes GAU umožňuje odstranit z pitné vody a z koloběhu v rámci životního prostředí maximum nežádoucích látek, tzv. mikropolutantů, jako např. pesticidů a jejich metabolitů, farmak nebo xenobiotik. Zároveň je možné eliminovat důsledky možných úmyslných nepřátelských činů na zdroji nebo případné úmyslné neplnění opatření v ochranném pásmu vodního zdroje v povodí Želivky. Realizace projektu zajistí výrobu pitné vody i v krizových situacích a minimální legislativou požadovanou kvalitu pitné vody v případě živelných katastrof nebo ekologických havárií. S ohledem na rizikové scénáře klimatické změny, a to i vzhledem k vývoji růstu počtu obyvatel zásobované oblasti, umožní modernizace ÚV Želivka dlouhodobé a jisté plnění hygienických limitů, a to i s ohledem na předpokládané zpřísňování hygienických limitů, na pokrok v detekčních metodách a na předpokládané rozšiřování katalogu nežádoucích a škodlivých látek.

Projekt „Modernizace úpravny vody Želivka, 2. stavba - sorpce na granulovaném aktivním uhlí (GAU)“ je součástí dlouhodobého záměru rekonstrukce a modernizace úpravny vody Želivka. Za 28 měsíců byl postaven zcela nový objekt filtrace s granulovaným aktivním uhlím (16 filtrů - 4 vany po 4 filtrech s výškou filtrační náplně GAU 1,70 m) a další přímo související stavební objekty, zejména nový kolektor propojující filtraci na GAU se stávající halou filtrace 2 a stavební úpravy několika stávajících objektů úpravny – například na obtokovém kanálu ozonizace, na provozní čerpací stanici a na hale filtrace 2. Stavba přitom probíhala z důvodu dlouhodobé nenahraditelnosti úpravny vody Želivka za provozu a při zachování požadovaného množství a kvality pitné vody.

Doba výstavby musela být v důsledku obtíží spojených s epidemií COVID 19 prodloužena přibližně o jeden měsíc. Stavba byla 22. 1. 2021 dokončena a předána, veškeré vady a nedodělky byly odstraněny k 14. 7. 2021. V současné době probíhá roční zkušební provoz a nová hala s filtry s náplní GAU bude dána do plného provozu od 1. 2. 2022.

Takto rozsáhlá stavba, která navíc zasahuje i do stávajících objektů, se obvykle neobejde bez nutnosti změn projektu v důsledku dodatečně zjištěných nepředvídatelných okolností. V tomto konkrétním případě je konečná cena stavby 1 221 457 049,74 Kč bez DPH, což představuje navýšení původní vysoutěžené ceny díla pouze o 1,87 %. Na spolufinancování projektu se kromě vlastních zdrojů žadatele podílí prostřednictvím dotace z Operačního programu Životní prostředí ve výši 753 207 939,50 Kč i Fond soudržnosti EU.

Filtrace přes aktivní uhlí je špičkovou technologií aplikovanou při obdobných modernizacích úpraven pitné vody po celé Evropě. Pro ÚV Želivka bylo použito vysoce kvalitní černouhelné granulované aktivní uhlí.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_20210728_Upravna-vody_Zelivka-odstranuje-z%20pitne-vody-farmaka-a-pesticidy

28 July 2021

Státní veterinární správa (SVS) v rámci své dozorové činnosti dlouhodobě kontroluje také prodej potravin živočišného původu na farmářských trzích. Přestože se počet závad při tomto druhu prodeje z dlouhodobého hlediska snižuje, je v porovnání s jinými oblastmi veterinárního dozoru stále poměrně vysoký. V prvním pololetí letošního roku veterinární inspektoři provedli bezmála 170 kontrol prodejců na trzích. Závadu zjistili u sedmnácti procent z nich. V letním počasí nebezpečí spojená se stánkovým prodejem masných či mléčných produktů výrazně stoupají. Podstatná část kontrol proto připadá právě na toto období.

Nejčastějším prohřeškem v dosavadním průběhu roku je porušení takzvaných zásad výrobní a hygienické praxe. Mezi ně patří zejména nedodržování teplot nabízených výrobků či jejich nedostatečná ochrana před vnější kontaminací. Dalším frekventovaným porušením jsou chyby v označování nabízených potravin, porušení předpisů při manipulaci s produkty a také neznámý či nejasný původ zboží. V prvním pololetí loňského roku provedli veterinární inspektoři na trzích 209 kontrol z toho při 21 z nich zjistili nějakou závadu. Pořadí nejčastějších závad bylo obdobné jako letos.

„Velmi závažné zdravotní důsledky zejména při teplém počasí může pro spotřebitele mít nedodržení teplot při skladování a nabízení produktů. Povinností prodejců na trzích je udržovat zboží při stanovených teplotách. Na tuto skutečnost se při kontrolách veterinární inspektoři zejména v horkých dnech soustřeďují,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V Praze, kde se vyskytuje největší počet farmářských trhů, provedla SVS v první polovině letošního roku 48 kontrol prodejců na farmářských trzích, nějakou závadu zjistili u devíti z nich. „Nejčastějším problémem byly závady při manipulaci s nabízenými produkty a také chybějící či nedostatečné označení zboží. Někteří prodejci nedodrželi teploty potravin či prodávali zboží nejasného původu,“ sdělila ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy v Praze Kateřina Březinová.

Za celý loňský rok bylo ze strany SVS na trzích provedeno 430 kontrol, což bylo meziročně o 23 procent méně. Pokles počtu kontrol jednoznačně souvisel s pandemií COVID-19. Alespoň jednu závadu zjistili veterinární inspektoři loni v 57 případech. Podíl kontrol se závadou dosáhl podobně jako v roce 2019 zhruba třináct procent. Výše uložených pokut v roce 2020 přesáhla 370 000 Kč. Mezi nejčastější závady patřilo zejména porušení správné výrobní a hygienické praxe, mezi tato pochybení spadá například nedostatečná ochrana produktů vůči vnější kontaminaci či nedodržení teplotního řetězce a označování výrobků.

„Pravidelné kontroly farmářských trhů významně přispívají k tomu, aby si zákazníci mohli nakoupit zdravotně nezávadné a kvalitní potraviny živočišného původu. Zároveň by měly spotřebitele chránit před nekalými praktikami některých prodejců,“ uzavřel Semerád.

SVS prodejcům i nakupujícím pravidelně připomíná takzvané „Desatero“ k prodeji na farmářských trzích: http://www.svscr.cz/zivocisne-produkty/farmarske-trhy/.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

 

Zdroj: SVS ČR

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/farmarske-trhy-jsou-v-lete-castym-cilem-kontrol-veterinarniho-dozoru.aspx

28 July 2021

Tisková zpráva – Z českých, moravských a slezských polí co nejrychleji na stůl zákazníků. Tuzemská zelenina by měla urazit co nejkratší vzdálenost, aby se k lidem dostala čerstvá. Zatím se to daří především u chřestu, který v sezóně nabízejí i velké obchodní řetězce, a dostane se tak k velkému množství spotřebitelů. Nejlepší prodejce českého chřestu dnes v Národním zemědělském muzeu ocenil ministr zemědělství Miroslav Toman.

„Dlouhodobě podporujeme pěstování ovoce a zeleniny. Stejně důležitá jako podpora pěstování je ale i podpora prodeje, protože pokud naši zemědělci nebudou mít možnost, jak dostat své produkty k zákazníkům, je veškerá jejich snaha zbytečná. Dnes jsme ocenili největší prodejce tuzemského chřestu, byl bych ale rád, kdyby nezůstalo jen u této jedné komodity, ale aby obchodníci nabízeli v co nejvyšší míře zákazníkům i další produkci našich zemědělců,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Upřednostnění lokální sezónní zeleniny, ale také ovoce, má podle ministra mnoho výhod pro zákazníky, ale také obchodníky. Produkty z našich polí se k zákazníkům dostanou rychleji, a jsou tedy čerstvější, zachovají si tak více prospěšných látek. Mohou se také sklízet v ideálním stupni zralosti, protože do prodeje jde toto zboží okamžitě.

Pozitivní dopady má nákup lokálních produktů i na další oblasti. Více polí se zeleninou či více ovocných sadů znamená také větší biodiverzitu krajiny a rozvoj našeho venkova.

„Za pouhé tři roky narostl podíl prodeje českého chřestu z pultů obchodních řetězců z 60 na 90 procent prodaného objemu. Jde přitom o naši ikonickou zeleninu, která se na dlouhá desetiletí z českých polí vytratila. Její návrat je jedním z rostoucí řady příkladů fungující spolupráce zemědělců a obchodních řetězců. Jsem rád, že se našel odvážlivec, který se rozhodl vrátit chřest na česká pole – a že obchody naučily lidi chřest nakupovat i přesto, že na něj nebyli zvyklí. Příběh českého chřestu je inspirativním příkladem spolupráce, která zvyšuje dostupnost českých potravin na pultech. Pevně věřím, že podobných příkladů bude rychle přibývat, protože zákazníci mají o kvalitní české potraviny velký zájem,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Ministerstvo zemědělství (MZe) oslovilo s žádostí o zaslání údajů o prodeji českého chřestu 13 největších obchodních řetězců v České republice. Zaslané údaje ověřilo s tuzemskými dodavateli chřestu. Ocenění pro nejlepší prodejce dnes z rukou ministra zemědělství přebrali zástupci společností Kaufland, Lidl a Billa. MZe plánuje v budoucnu ocenit prodejce i v dalších kategoriích ovoce a zeleniny.

Největším pěstitelem chřestu v ČR je společnost Český chřest. V letošním roce byla jejich produkce 240 tun, z toho 225 tun prodala zákazníkům prostřednictvím obchodních řetězců.

Do Čech se chřest dostal v průběhu 18. století a pěstoval se především na Moravě, nejvíce se jeho pěstování rozšířilo v Ivančicích. Český chřest byl dodáván na císařský dvůr ve Vídni, do Německa nebo do Říma. Pěstování chřestu se omezilo v období obou světových válek, kdy bylo nutné zajistit výživu obyvatelstva, především obilovinami. V Ivančicích se konají od roku 1994 Slavnosti chřestu. V 90. letech minulého století Nizozemci obnovili tradici pěstování chřestu na Mělnicku, produkci chřestu následně vyváželi do Evropy. Od roku 2012 vlastní firmu čeští majitelé.

Sklizeň chřestu začíná ve třetím roce po výsadbě. Sklízí se od dubna do června do speciálních košů nebo přepravek, které se ještě na poli dávají do nádrží s chlazenou vodou. Po zchlazení se chřest přepraví na posklizňovou linku, kde se nejdříve šokově zchladí a následně třídí podle délky, průměru, barvy a tvaru. Do 24 hodin po sklizni by měl být chřest u zákazníka.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2021_ministr-zemedelstvi-ocenil-nejlepsi-1.html

 

28 July 2021

Na jihu Srbska v okolí města Leskovac mají letos pěstitelé rajčat problém s výkupem své produkce kvůli nízkým výkupním cenám, které jsou i nižší než výrobní náklady.

K této situaci došlo, protože rajčata se v této oblasti urodila z důvodu nepříznivého počasí později a hlavně v období, kdy už dozrávají rajčata i v severních oblastech země a je jich na trhu nadbytek. K problémům s cenou rajčat v Srbsku přispěl i nižší odběr ze sousedních zemí jako je Černá Hora nebo Bosna a Hercegovina. Projevil se také vliv nízkých cen rajčat v Řecku a řecké snahy o vývoz produkce na sousední trhy, kromě jiného i do Srbska. Jak uvedl portál „e-Kapija“, zavedlo Srbsko kvůli této situaci clo na dovoz rajčat ze zemí EU a to na období od 15.7 do 15. 9. 2021.  Tato opatření se však nijak nedotýkají České republiky, která do Srbska rajčata nevyváží. Jedním z řešení problému s výkupem rajčat v Srbsku do budoucna může být i v těchto dnech ohlášená společná investice společností BFV Processing of Tomato a Fruits d.o.o. z Kuly. Právě ve městě Kula chtějí firmy vybudovat závod na zpracování rajčat. Plánovaná investice má v první fázi hodnotu 6,5 miliónů EUR a předpokládá se, že budoucí provoz bude zaměstnávat kolem sta zaměstnanců.

 

Výstava hospodářských zvířat na mezinárodním zemědělském veletrhu v Novém Sadu

V těchto dnech bylo oznámeno, že v rámci 88. ročníku mezinárodního zemědělského veletrhu „Poljoprivreda“ v Novém Sadu, který bude letos probíhat v termínu 18. - 24. 9. 2021, se bude konat i výstava hospodářských zvířat. Na výstavě se představí plemena skotu, ovcí, koz a koní. Bude se prezentovat také domácí ptactvo a součástí veletrhu bude rovněž 53. mezinárodní veletrh lovu a rybolovu. Veletrh „Poljoprivreda“ je nejvýznamnější agrární akcí v regionu. České Ministerstvo zemědělství proto několik posledních let podporuje účast českých firem na tomto veletrhu formou národní expozice. Přítomnost srbských chovatelů na výstavě dává českým firmám možnost nalézt další vhodné partnery v oblasti dodávek zvířat, genetiky i technologií. V letošním roce má Česká republika navíc status „Země partner“ a kromě českých firem, které se budou prezentovat na společné expozici Ministerstva zemědělství, se očekává i účast ministra Tomana, kterého by měla během oficiální návštěvy doprovázet podnikatelská delegace. 

Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/problemy-svykupem-rajcat-v-srbsku.html

28 July 2021

Brno 27. července (ČTK) - Vinaři z České republiky získali na letošní soutěži Great American International Wine Competition v New Yorku dva tituly šampiona, sedm platinových medailí a 17 medailí zlatých. Sbírku doplnilo 78 stříbrných a 38 bronzových medailí. V tiskové zprávě o tom informoval Vinařský fond, který účast tuzemských vinařů na zahraničních soutěžích finančně podporuje.

Titul šampiona, tedy nejlepšího vína v kategorii, získal Tramín červený 2019, výběr z hroznů z vinařství Štěpán Maňák ze Žádovic, a Rulandské šedé 2020, pozdní sběr z Vinařství Václava Zapletala z Velkých Bílovic. Platinové medaile získala vinařství Štěpán Maňák, vinařství KOSÍK, Dvořáček LTM, Žůrek, Znovín Znojmo, Vinofol a Osičkovo VRO Group. Vína z Moravy a Čech obstála v konkurenci 953 vín z celého světa, což je o něco méně než obvykle kvůli stále platným protipandemickým opatřením.

"Americké hranice jsou privátní turistice stále velmi přivřené. Dopravit tam palety s víny opravdu není jednoduché, ale stále to ještě umíme," podotkl šéfredaktor časopisu Sommelier Luboš Bárta, který účast vín z Česka na soutěži zajišťoval.

Loni vinaři nezískali žádný titul šampiona, ale přivezli z Great American 18 platinových medailí.

Great American International Wine Competition je jednou z nejprestižnějších soutěží v Americe i díky své charitativní základně. Pořadatelská nadace Raise a Glass je newyorskou neziskovou organizací a byla vytvořena s cílem pomáhat zachraňovat a zlepšovat životy dospělých a dětí na celém světě. Své poslání naplňuje tím, že shromažďuje a daruje zasloužilým charitativním organizacím cenný majetek, tedy tisíce oceněných lahví vína, piva a lihovin, které využívají při svých benefičních galavečerech, večeřích, aukcích a dalších akcích.

ska hj

28 July 2021

Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami.

 

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
Úřední věstník Evropské unie - EUR-Lex (europa.eu)
 

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/951/EU, kterým se stanoví míra úpravy přímých plateb podle nařízení 1306/2013/EU v kalendářním roce 2021
OJ L 209, 14/06/2021, s. 93

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Nařízení 2021/880/EU ze dne 5. března 2021 o změně nařízení v přenesené pravomoci 2020/686/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o sledovatelnost, veterinární požadavky a požadavky na veterinární osvědčení při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie 
OJ L 194, 02/06/2021, s. 1
Nařízení 2021/881/EU ze dne 23. března 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci 2020/689/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy 
OJ L 194, 02/06/2021, s. 10
Nařízení 2021/899/EU, kterým se mění nařízení 142/2011/EU, pokud jde o přechodná opatření pro vývoz masokostní moučky jako paliva ke spalování pro energetické účely 
OJ L 197, 04/06/2021, s. 68
Prováděcí nařízení 2021/902/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 197, 04/06/2021, s. 76
Prováděcí rozhodnutí 2021/906/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 4096)  
OJ L 199I, 07/06/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/934/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení klasického moru prasat 
OJ L 204, 10/06/2021, s. 18
Prováděcí nařízení 2021/952/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 209, 14/06/2021, s. 95
Prováděcí nařízení 2021/963/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením 2016/429/EU, 2016/1012/EU a 2019/6/EU, pokud jde o identifikaci a evidenci koňovitých, a kterým se stanoví vzorové identifikační doklady pro uvedená zvířata 
OJ L 213, 16/06/2021, s. 3
Prováděcí rozhodnutí 2021/974/EU, kterým se schvalují pozměněné vnitrostátní programy na zlepšení produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh předložené členskými státy podle nařízení 1308/2013/EU (oznámeno pod číslem C(2021) 4021)
OJ L 215, 17/06/2021, s. 37
Prováděcí rozhodnutí 2021/989/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 4257
OJ L 218, 18/06/2021, s. 41
Prováděcí nařízení 2021/994/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 219, 21/06/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/1008/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/620/EU, pokud jde o status Chorvatska a jedné oblasti Portugalska jako území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis a B. suis u populací skotu, mění příloha VIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Litvy a určitých oblastí Německa, Itálie a Portugalska jako území prostého infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), a kterým se mění příloha XIII uvedeného nařízení, pokud jde o status Dánska a Finska jako území prostého infekční nekrózy krvetvorné tkáně 
OJ L 222, 22/06/2021, s. 12
Rozhodnutí 2021/1032/EU ze dne 27. dubna 2021 o prodloužení funkčního období vyšetřovacího výboru pro vyšetřování údajného porušení práva Unie a nesprávného úředního postupu při jeho uplatňování v souvislosti s ochranou zvířat během přepravy v rámci Unie i mimo ni o dodatečnou dobu
OJ L 226, 25/06/2021, s. 1

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/917/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvalují účinné látky představující nízké riziko virus mozaiky pepina, kmen EU, mírný izolát Abp1 a virus mozaiky pepina, kmen CH2, mírný izolát Abp2 a mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 201, 08/06/2021, s. 19
Prováděcí směrnice 2021/971/EU, kterou se mění příloha I směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, příloha I směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, příloha I směrnice 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, příloha I směrnice 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh a příloha I směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh, pokud jde o používání biochemických a molekulárních technik
OJ L 214, 17/06/2021, s. 62
Nařízení 2021/976/EU, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro cykloxydim, mepikvat, Metschnikowia fructicola kmen NRRL Y-27328 a prohexadion v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 216, 18/06/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/977/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/1844/EU s cílem provést administrativní změny v povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „BPF_Iodine_VET“ 
OJ L 216, 18/06/2021, s. 26
Prováděcí nařízení 2021/978/EU, kterým se uděluje povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků „Lyso IPA Surface Disinfection“ 
OJ L 216, 18/06/2021, s. 65
Prováděcí nařízení 2021/1044/EU o udělení povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek „Pesguard® Gel“ 
OJ L 225, 25/06/2021, s. 54
Prováděcí nařízení 2021/1045/EU, kterým se schvaluje didecyldimethylamoniumchlorid jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 3 a 4 
OJ L 225, 25/06/2021, s. 62

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2021/984/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/466/EU, pokud jde o dobu použitelnosti dočasných opatření 
OJ L 216, 18/06/2021, s. 202

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/932/EU, kterým se pozastavuje povolení lasalocidu sodného A (Avatec 15 % cc) a lasalocidu sodného A (Avatec 150 G) jako doplňkových látek pro výkrm kuřat a odchov kuřat a kuřice (držitel povolení Zoetis Belgium S.A.) 
OJ L 204, 10/06/2021, s. 13
Prováděcí nařízení 2021/967/EU o obnovení povolení chelátu manganu hydroxy analogu methioninu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat a o zrušení nařízení 350/2010/EU
OJ L 214, 17/06/2021, s. 41
Prováděcí nařízení 2021/968/EU o obnovení povolení chelátu zinku hydroxy analogu methioninu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat a o zrušení nařízení 335/2010/EU
OJ L 214, 17/06/2021, s. 45
Prováděcí nařízení 2021/969EU o povolení L-threoninu z Escherichia coli CGMCC 13325 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 214, 17/06/2021, s. 49
Prováděcí nařízení 2021/981/EU o obnovení povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy z Aspergillus niger CBS 109.713 a endo-1,4-beta-glukanázy z Aspergillus niger DSM 18404 jako doplňkové látky pro druhy drůbeže, okrasné ptáky a odstavená selata (držitel povolení: BASF SE) a o zrušení nařízení 271/2009/ES a prováděcího nařízení 1068/2011/EU
OJ L 216, 18/06/2021, s. 135
Prováděcí nařízení 2021/982/EU o obnovení povolení přípravku 6-fytázy z Trichoderma reesei CBS 122001 jako doplňkové látky pro prasata a drůbež (držitel povolení: Roal Oy) a o zrušení nařízení 277/2010/EU, 891/2010/EU a prováděcího nařízení 886/2011/EU
OJ L 216, 18/06/2021, s. 139

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI
Prováděcí rozhodnutí 2021/958/EU, kterým se stanoví formát pro předkládání údajů a informací o lovných zařízeních uvedených na trh a o odpadních lovných zařízeních sebraných v členských státech a formát zprávy o kontrole kvality v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. d) a čl. 13 odst. 2 směrnice 2019/904/EU
OJ L 211, 15/06/2021, s. 51

10. OZNAČOVÁNÍ

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY
Nařízení 2021/1040/EU ze dne 16. dubna 2021, kterým se mění nařízení 2016/128/EU, pokud jde o požadavky na pesticidy v potravinách pro zvláštní lékařské účely vyvinutých tak, aby vyhovovaly výživovým požadavkům kojenců a malých dětí 
OJ L 225, 25/06/2021, s. 1
Nařízení 2021/1041/EU ze dne 16. dubna 2021, kterým se mění nařízení 2016/127/EU, pokud jde o požadavky na pesticidy v počáteční a pokračovací kojenecké výživě 
OJ L 225, 25/06/2021, s. 4

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Nařízení 2021/1006/EU ze dne 12. dubna 2021, kterým se mění nařízení 2018/848/EU, pokud jde o vzor certifikátu, který potvrzuje soulad s pravidly ekologické produkce
OJ L 222, 22/06/2021, s. 3

15. GMO A NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2021/882/EU, kterým se povoluje uvedení sušených larev potemníka moučného Tenebrio molitor na trh jako nové potraviny podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 194, 02/06/2021, s. 16
Prováděcí nařízení 2021/900/EU, kterým se povoluje změna podmínek použití nové potraviny „galakto-oligosacharid“ podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 197, 04/06/2021, s. 71
Prováděcí nařízení 2021/912/EU, kterým se povoluje změna specifikací nové potraviny lakto-N-neotetraosy (mikrobiální zdroj) a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 199, 07/06/2021, s. 10
Prováděcí rozhodnutí 2021/1035/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/648/EU a 2013/650/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují určitou geneticky modifikovanou kukuřici, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (oznámeno pod číslem C(2021) 4317)  
OJ L 226, 25/06/2021, s. 31
Prováděcí rozhodnutí 2021/1036/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2018/1113/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které jsou vyrobeny z geneticky modifikované cukrovky H7-1, na trh (oznámeno pod číslem C(2021) 4325)  
OJ L 226, 25/06/2021, s. 34

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2021/979/EU, kterým se mění přílohy VII až XI nařízení 1907/2006/ES o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 
OJ L 216, 18/06/2021, s. 121
Prováděcí rozhodnutí 2021/1015/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2019/1956/EU, pokud jde o harmonizované normy pro chladicí spotřebiče, spotřebiče na výrobu zmrzliny a výrobníky ledu, laboratorní zařízení pro ohřev materiálů, automatická a poloautomatická laboratorní zařízení pro analýzu a jiné účely, elektrická zařízení se jmenovitými údaji vztahujícími se k elektrickému napájení, spotřebiče pro ošetřování pleti použitím ultrafialového a infračerveného záření, topidla pro vytápění místností, elektrické žehličky, nepřenosné sporáky, varné desky, trouby a podobné spotřebiče, napařovače látek, elektromechanické přístroje řídicích obvodů, přikrývky, podušky, oděvy a podobné ohebné tepelné spotřebiče a určitá jiná elektrická zařízení určená pro používání v určitých mezích napětí
OJ L 222, 22/06/2021, s. 40
Rozhodnutí 130/2021/EHP ze dne 15. března 2021, kterým se mění protokol 10 k Dohodě o EHP o zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží [2021/1039]
OJ L 226, 25/06/2021, s. 41
Nařízení 2021/1051/EU, kterým se mění nařízení 1388/2013/EU o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
OJ L 227,28/06/2021, s. 3
Nařízení 2021/1052/EU, kterým se mění nařízení 1387/2013/EU o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky
OJ L 227, 28/06/2021, s. 17

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/1046/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 225, 25/06/2021, s. 66

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Prováděcí nařízení 2021/966/EU, kterým se Kapverdám uděluje dočasná odchylka od pravidel o preferenčním původu zboží stanovených v nařízení 2015/2446/EU, pokud jde o přípravky a konzervy z filé tuňáka, přípravky a konzervy z filé makrel a přípravky a konzervy z filé tuňáka nepravého nebo tuňáka makrelovitého
OJ L 214, 17/06/2021, s. 34

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE
Rozhodnutí 2021/1054/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy v souvislosti s obchodními normami pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin a analytickou metodu stanovení obsahu stigmastadienolů v rostlinných olejích
OJ L 227, 28/06/2021, s. 37

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY
Rozhodnutí 2021/924/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro kakao, pokud jde o prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o kakau z roku 2010
OJ L 203, 09/06/2021, s. 8

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA
Prováděcí nařízení 2021/1007/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2018/274/EU, pokud jde o databanku analytických hodnot s údaji o izotopech a kontroly v odvětví vína
OJ L 222, 22/06/2021, s. 8

Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 28. 6. 2021

27 July 2021

Jak zajistit úspěšnou budoucnost textilního průmyslu a energeticky náročných průmyslových odvětví ve světle klimatického balíčku Fit for 55? O tom diskutovali zástupci členských států na neformálním jednání Rady pro konkurenceschopnost ve Slovinsku.

 

V rámci úsilí EU akcelerovat zelenou a digitální transformaci a dosáhnout k roku 2050 klimatické neutrality EU zaměřilo Slovinsko jako hostitelská země pozornost unijních ministrů průmyslu na dva důležité průmyslové ekosystémy – textilní průmysl a energeticky náročná průmyslová odvětví. „Textilní průmysl je jedním ze sektorů, které byly pandemií zasaženy nejvíce,“ řekla náměstkyně pro zahraniční obchod a EU MPO Martina Tauberová a dodala: „současně jej lze zacíleným přístupem a investicemi zapojit do cirkulární ekonomiky a podpořit tak sběr, třídění a recyklaci textilií.“  Stejně tak se vyslovila i pro posílení výzkumu a inovací recyklačních technologií.

Energeticky náročná odvětví jako je např. ocelářský či chemický průmysl patří mezi odvětví, jež budou muset v procesu dekarbonizace investovat značné prostředky do modernizace výroby, transformace na jiné energetické zdroje i do vzdělávání pracovníků. „Výchozí pozice v jednotlivých zemích a podnicích je odlišná, na místě je proto flexibilita a technologická neutralita“, zdůraznila v rámci svého vystoupení nám. Tauberová. „Bude nutné podporovat další výzkum, vývoj a následnou komercializaci nových technologií, včetně zajištění rozvoje související infrastruktury,“ dodala.  „Pandemie nám ukázala citlivost hodnotových řetězců, například pokud jde o dovoz vstupů do výroby. Proto rovněž zdůrazňujeme, že obchodní politika EU musí zůstat otevřená. Měli bychom se zaměřit na diverzifikaci prostřednictvím ambiciózních dohod o volném obchodu se třetími zeměmi a otvírat tak nové trhy pro naše podniky. Neméně důležitá je také finanční podpora podniků z unijních fondů a sektorově zaměřených programů napříč odvětvími tak, aby byly schopny plnit požadavky v souladu s cíli udržitelného financování“ upřesnila náměstkyně Tauberová. 

V souvislosti s diskutovanými průmyslovými odvětvími odkázala náměstkyně Tauberová na nově přijatou Vodíkovou strategii ČR. Ta staví vodík do centra tuzemské transformace energeticky náročných průmyslových odvětví. Na druhé straně ČR dlouhodobě upozorňuje na to, že je třeba i zde při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku umožnit využití dalších přechodových technologií, které jsou v podmínkách ČR svázány se zemním plynem a jadernou energetikou. Výkonný místopředseda Frans Timmermans při své nedávné návštěvě v ČR uvedl, že EK bude respektovat energetický mix ČR, i podporu OZE, jádra a jako transitního zdroje rovněž zemního plynu.

Zdroj: MPO

Link: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/klimaticky-balicek-fit-for-55-musi-respektovat-technologickou-neutralitu-a-zohlednit-i-nakladovou-efektivitu--rika-namestkyne-tauberova---262544/

26 July 2021

Satigny (Švýcarsko) 25.. července (ČTK/AFP) - Vegetariánské steaky se v období letního grilování stále častěji objevují na pultech obchodů a obliba bezmasých alternativ je na vzestupu. Jak ale zajistit hovězí chuť u výrobků z proteinů hrachu, sóji, černých fazolí, sladkých brambor nebo řepy? Částečně je to možné za pomoci umělé inteligence, odpovídá švýcarská firma Firmenich, která patří k velkým světovým producentům příchutí. Firmenich radí začínajícím i velkým potravinářským firmám, které chtějí dobýt tento nový rostoucí segment trhu.

Dojem chuti hovězího masa ve vegetariánském hamburgeru předpokládá notnou dávku práce na chuti, textuře, barvě, ale také odolnosti vůči tepelnému opracování nebo vjemu, který tyto výrobky vyvolávají v ústech.

"Je velmi složité najít rostlinný protein, který by se podobal masu," řekl agentuře AFP v sídle firmy v Satigny poblíž Ženevy šéf sekce aromat Emmanuel Butstraen.

Jednou z velkých obtíží je nutnost vyhnout se nepříjemným druhotným chutím. Hrachové proteiny mají tendenci uvolňovat hodně hořkosti, na kterou jsou chuťové pohárky velmi citlivé, uvádí jako příklad Butstraen.

Rostlinné proteiny mohou mít zelený tón, který připomíná jablka nebo zelené hrušky, pachuť fazolí, svíravou chuť nebo pocit sucha, dodává další detaily šéf inovací a specialista na chuťové technologie Jérome Barra.

Aby nepříjemné chutě zakryli nebo kompenzovali jinými chutěmi, používají odborníci na aromata širokou škálu ingrediencí, která je jako "piano s 5000 klávesami", popisuje Barra.

Vzhledem ke stovkám a stovkám možných kombinací používá Firmenich pro jejich kombinování umělou inteligenci.

"Umělá inteligence může vytvořit miliony možností," říká nadšeně Barra. Algoritmy umožňují přezkoumat širokou škálu příchutí, ale také berou v potaz preference spotřebitelů, technická nebo regulační omezení, a tak omezí kombinace přísad, ze kterých pak odborníci na příchutě vytvoří takové chutě, které otestují s šéfkuchařem.

Umělá inteligence umožnila zejména vyvinout aroma, které navozuje specifickou chuť grilovaného masa. Algoritmy pomohly najít grilované tóny, které existují v rostlinném světě.

"Rostlinná strava představuje velmi významný posun ve stravování," říká generální ředitel společnosti Firmenich Gilbert Ghostine. Náhražky masa a také mléčných výrobků podle něj patří mezi trendy s největším potenciálem růstu ve stravování.

Celosvětový trh s náhražkami masa a mléčných výrobků má v současnosti hodnotu přibližně 14 miliard dolarů (305 miliard Kč), plyne ze studie švýcarské banky Credit Suisse. Do roku 2030 by jeho hodnota mohla stoupnout na 143 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč) a do roku 2050 na 1,4 bilionu dolarů (30,5 bilionu Kč).

S rostoucím počtem flexitariánů, tedy lidí, kteří jedí maso jen zřídka, a silnějším obavám z dopadu masa na životní prostředí, se zvyšuje i potenciál rostlinných alternativ. Úspěch sklízejí jak americké začínající firmy jako Beyond Meat nebo Impossible Foods, tak potravinářské kolosy jako Nestlé a Unilever, které na tento rostoucí trh také vstoupily.

"Steaky, kotlety a jiné zeleninové hamburgery jsou vysoce zpracované potraviny, jejichž hodnota závisí na složkách, z nichž jsou vyrobeny, a které se u jednotlivých produktů velmi liší," domnívá se dietoložka švýcarské společnosti zabývající se výživou Muriel Jaquetová.

Tato organizace, která úzce spolupracuje se švýcarským ministerstvem zdravotnictví, doporučuje jíst denně jednu porci masa, ryb, vajec nebo alternativ jako tofu či seitan. U vegetariánských steaků doporučuje ověřit si obsah soli, cukru a tuků a vybrat si ty, u kterých je nejvhodnější složení proteinů.

Po skokovém nárůstu prodejů o 11,4 procenta v roce 2019 prodej náhražek masa v roce 2020 zpomalil. V roce 2020 vzrostl prodej o 1,3 procenta, na letošní rok se očekává nárůst o 5,1 procenta a na příští rok o 6,3 procenta, plyne ze studie švýcarské společnosti Euromonitor International. Pro srovnání prodej masa a výrobků z něj, výrazněji zasažený pandemií, loni vzrostl o 0,3 procenta. V letošním roce se očekává mírné zrychlení s růstem 2,9 procenta, v roce příštím by měl růst prodeje masa dosáhnout 4,6 procenta.

lsa spr