20 April 2021

Praha 20. dubna (ČTK) - Za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Počítá s tím novela zákona o potravinách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zákaz prodeje se týká výrobků zaměnitelných za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

"Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to již dříve ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Na dodržování zákazu dvojí kvality bude dohlížet Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Podepsaná novela vzbudila během svého projednávání v Parlamentu pozornost hlavně kvůli snaze části poslanců prosadit do ní povinné kvóty na prodej vybraných tuzemských potravin v obchodech. Zastánci argumentovali například zvýšením potravinové soběstačnosti. Odpůrci naproti tomu varovali před možným zdražením a nedostatkem. Kvůli návrhu hrozila Evropská komise Česku žalobou. Sněmovna nejprve kvóty na návrh poslanců SPD do novely vložila, ale pak je na návrh Senátu opět vyřadila.

Podle Agrární komory se návrhem na povinné kvóty alespoň upozornilo na problém nízké domácí produkce na pultech. Zákaz prodeje potravin dvojí kvality komora přivítala. Naproti tomu Svaz obchodu a cestovního ruchu označil kvóty za paskvil.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvedla vláda v důvodové zprávě.

Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je to nutné zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny. Provozovatel potravinářského závodu bude muset vyřadit z prodeje takové potraviny, jejichž obal nechrání potravinu před poškozením. Může jít třeba o natrženou fólii u potraviny na tácku nebo o nakrájený bloček sýra, který není zcela zabalen do fólie.

nlm jw

20 April 2021

V letošním roce se uskuteční již sedmý ročník workshopu MEMPROPO 2021.  Počátky tohoto workshopu spadají do období projektu KUSmem, který byl realizován z programu Komplexní udržitelné systémy na Ministerstvu zemědělství. V prvních čtyřech ročnících workshopu v letech 2015 až 2018 se prezentovaly většinou výsledky projektu KUSmem. Ten se zaměřoval z větší části na využití membránových technologií v potravinářském průmyslu. Česká membránová platforma spolu s Českou technologickou platformou pro potraviny při PK ČR byly v rámci projektu KUSmem garanty propagace výsledků projektu.

Letošní ročník MEMPROPO 2021 se uskuteční v novém prostředí Centra polymerních systémů při UTB Zlín. Hlavním tématem bude opět situace s využíváním vody v potravinářském průmyslu a obecně i využívání moderních technologií pro čištění odpadních vod. Workshop se uskuteční dne 14. října 2021 a mezi přednášejícími budou specialisté VŠCHT Praha, VUT Brno. Bude se konat ve spolupráci České membránové platformy, České technologické platformy pro potraviny při PK ČR, VŠCHT Praha a Centra polymerních systémů při UTB ve Zlíně. Účastníci akce obdrží mimo jiné i sborník přednášek. Akce bude pořádána pro účastníky workshopu bezplatně a registrovat se k účasti na akci lze již nyní v registračním formuláři.

MEMPROPO 2021

20 April 2021
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zveřejnil výroční zprávu shrnující jeho významné aktivity v roce 2020 a nastiňující agendu v roce 2021, v němž Úřad slaví 30. výročí svého založení.

Česká republika potřebuje silný Úřad, jenž bude s potřebnou autoritou chránit trh, podporovat hospodářskou soutěž i rozhodovat o férovosti veřejných zakázek. A platí to dvojnásobně v současné bouřlivé době, kdy se moderní společnost v globálním měřítku ocitla v situaci, kterou dosud nezažila. Domnívám se, že koronavirová pandemie a související opatření mohou ve svých důsledcích vést k ekonomické krizi a také k zásadním proměnám některých sektorů. Lze předpokládat, že mnozí soutěžitelé se v nestandardních podmínkách budou uchylovat výrazně častěji k praktikám narušujícím hospodářskou soutěž. Bude proto obzvláště důležité provádět důraznou, cílevědomou a nekompromisní soutěžní politiku,“ uvedl v úvodním slově k výroční zprávě předseda Úřadu Petr Mlsna.

Jednotlivé kapitoly výroční zprávy jsou věnovány oblastem pravomocí Úřadu: ochraně hospodářské soutěže, dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, kontrole významné tržní síly a poradenství v oblasti veřejné podpory. V každé z těchto kapitol je část věnovaná aktuálnímu vývoji legislativy, statistice a charakteristice příslušných aktivit Úřadu a vybraným případům. Výroční zprávu doplňují kapitoly o mezinárodní spolupráci Úřadu a informačním servisu.

V oblasti hospodářské soutěže Úřad v roce 2020 vydal 65 prvostupňových rozhodnutí, v nichž uložil pokuty převyšující 266 milionů korun. Zakázaných dohod se týkalo 11 rozhodnutí, přičemž v sedmi případech se jednalo o horizontální kartely. Za nejvýznamnější lze považovat dva bid riggingové kartely v oblasti informačních technologií a kartel v nákladní železniční dopravě. Čtyři rozhodnutí pokutovala protisoutěžní dohody o určování cen pro další prodej uzavírané většinou mezi distributory a maloobchodními prodejci. Jeden případ se týkal zneužití dominantního postavení prosazovaného prostřednictvím nepřiměřených podmínek ve smlouvách. V oblasti dozoru nad protisoutěžním jednáním orgánů veřejné správy bylo vydáno pět sankčních rozhodnutí týkajících se obecně závazných vyhlášek regulujících hazardní hry, jedno rozhodnutí bylo vedeno kvůli pravidlům pro parkování hybridních automobilů. Spojování soutěžitelů se v roce 2020 týkalo 48 rozhodnutí.

Na druhém stupni bylo v oblasti hospodářské soutěže vydáno sedm rozhodnutí. K nejvýznamnějším například patří potvrzení více než desetimilionové pokuty pro OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. U soudního přezkumu dosáhl Úřad v roce 2020 výrazných úspěchů při obhajobě svých soutěžních rozhodnutí. Krajský soud v Brně zamítl sedm z devíti podaných žalob a Nejvyšší správní soud ve všech čtyřech případech řešených v roce 2020 rozhodl pozitivně pro ÚOHS.

V oblasti významné tržní síly Úřad v roce 2020 vydal dvě rozhodnutí a za nedovolené praktiky uložil pokutu převyšující 32 milionů korun.

Agenda Úřadu v oblasti dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v roce 2020 významně vzrostla, a to především z hlediska počtu přijatých podnětů (95,9 %), počtu podaných návrhů (o 20,6 %) a počtu zahájených správních řízení (o 12,7 %). Významný nárůst počtu obdržených podnětů k zahájení řízení z moci úřední nevedl ke zvýšení počtu řízení zahajovaných z moci úřední, což ukazuje na nedůvodnost obdržených podnětů. Úřad v roce 2020 ukončil devět kontrol, v šesti případech konstatoval porušení kontrolovaného ustanovení. V I. stupni veřejných zakázek bylo v roce 2020 vydáno 377 rozhodnutí ve věci a uloženo 65 pokut v celkové výši 11 904 000 korun. Průměrná doba pro vydání rozhodnutí I. stupně v roce 2020 činila 38,8 dne.

Na II. stupni veřejných zakázek pokračoval trend mírného navyšování počtu podaných rozkladů. V roce 2020 vylo vydáno 223 rozhodnutí o rozkladu, z nichž přibližně v 66 % bylo potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí. Průměrná doba pro vydání rozhodnutí předsedy klesla na 53 dny. Úřad v roce 2020 zpřísnil sankce – vzrostla výše pokut uložených na základě druhostupňových rozhodnutí téměř o sedm procent, přičemž počet uložených pokut o téměř 17 % poklesl. Celkem bylo ve II. stupni uloženo 25 pokut v celkové výši 11 021 000 korun. V oblasti soudního přezkumu roce 2020 o třetinu poklesl počet podaných žalob a kasačních stížností podaných k příslušným soudům. Úřad byl v jednáních před Krajským soudem v Brně úspěšný v 64 % případů, v jednáních před Nejvyšším správním soudem v 74 % případů.

V oblasti veřejné podpory byla stěžejní činnost Úřadu v roce 2020 zaměřena především na spolupráci s Evropskou komisí při vyjednávání velkého množství programů podpory přijímaných v reakci na ekonomické následky celosvětové pandemie nemoci covid-19. Do konce roku 2020 bylo pro Českou republiku notifikováno 26 programů podpory.

Výroční zpráva ÚOHS za rok 2020

Tiskové oddělení ÚOHS
21/059

Link: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/verejna-podpora/3011-vyrocni-zprava-uradu-pro-ochranu-hospodarske-souteze-za-rok-2020.html

20 April 2021

Belgie zakázala biopaliva na bázi sójového a palmového oleje kvůli obavám o životní prostředí, odlesňování a ztrátu biodiverzity. Cílem opatření je snížit poptávku po biopalivech a navýšit využití elektřiny, posílena by rovněž měla být doprava vlakem. Zákaz použití biopaliv z palmového oleje vejde v platnost v polovině roku 2022, paliva ze sóji budou následně zakázána v roce 2023.

Více informací zde.

20 April 2021

Praha 19. dubna (ČTK) - Pražský magistrát přikáže od září svým školám nakupovat pro školní jídelny vejce od slepic z bezklecových chovů. Dnes o tom rozhodli městští radní. Schválené usnesení umožní školám nadále dočasně nakupovat i z klecových chovů za předpokladu, že neseženou za přijatelnou cenu vejce z neklecových. Praha zřizuje střední, vyšší odborné, speciální, jazykové a základní umělecké škol. Základní a mateřské provozují městské části.

Opatření bude platit od nového školního roku, vedení města nicméně k povinnosti přidalo doušku "...pokud to umožní situace na dodavatelském trhu a pokud to odpovídá zásadám péče řádného hospodáře". Pokud by se tak školám nepodařilo najít vejce za přijatelné ceny, podle usnesení mohou "...dočasně nakupovat vejce z klecových chovů, dokud se situace na trhu nezlepší." Magistrát také doporučil městským částem, aby postupovaly stejně.

V důvodové zprávě k usnesení se píše, že město vychází ze studie, podle které není ekonomický důvod, aby vejce z neklecového chovu stálo o více než 40 haléřů více než to z klecového. "Například řetězec Makro při srovnání balení o stejné velikosti prodává podestýlková vejce za cenu o asi 50 haléřů za kus nižší než klecová. Podle navrhovatelů se jedná o přijatelnou cenu za zvýšení welfare (kvality života) hospodářských zvířat," stojí v dokumentu. Parlament loni schválil zákaz klecových chovů nosnic od roku 2027.

Šéf klubu Prahy Sobě v pražském zastupitelstvu Jan Čižinský (Praha Sobě) dnes řekl, že usnesení mluví také o přípravě komplexní koncepce přechodu školních jídelen v metropoli na udržitelné stravování. "Pokud se to podaří, tak to bude obrovská vzpruha pro zemědělce na okrajích Prahy," řekl. Dodal, že školní jídelny jsou nezanedbatelnou kupní silnou a mohou odebírat velké množství potravin od drobných zemědělců.

Magistrát podle dokumentu loni uskutečnil průzkum mezi 390 pražskými školami, podle kterého asi 18 procent z nich již vejce z bezklecových chovů odebírá. V Praze je podle rejstříku ministerstva školství 400 mateřských, 292 základních a 188 středních škol.

psc mha

Zdroj: ČTK

20 April 2021

Zásady k druhé výzvě DP Agricovid potravinářství

Zásady, kterými se na základě rozpočtových pravidel stanovují podmínky pro poskytování dotací v rámci druhé výzvy dotačního programu AGRICOVID POTRAVINÁŘSTVÍ.

Ten byl schválen Usnesením Vlády České republiky č. 100 ze dne 1. února 2021.

Přílohy

 

MZe_Agricovid

19 April 2021

Tři senátoři Kongresu USA se postavili za výzvu Centra pro vědu a veřejný zájem (Center for Science in the Public Interest – CSPI), aby americký Úřad pro potraviny a léky (Food and Drug Administration – FDA) stanovil maximální limit pro obsah opiátů v importovaném máku. Tento krok se udál v důsledku minimálně 12 úmrtí na území USA z nedávné doby, spojených s konzumací kontaminovaných makových semen.

Rostlina mák setý je známa kvůli produkci semen, která se v potravinářství používají, ale jiné části rostliny jsou zdrojem opiátů, a z toho důvodu je pěstování máku setého v USA úplně zakázáno. Povolen je dovoz, ale opět pouze makových semen. Ostatní části rostliny jsou evidovány jako kontrolované látky a jejich dovoz není povolen. Nicméně, zralá semena při zpracování mohou být nešetrným zacházením (nebo záměrně) kontaminována opiáty z jiných částí rostliny a vyšší dávka opiátů může být při určitém způsobu zpracování životu nebezpečná. Problémem jsou pak dodávky makových semen pochybného původu kontaminované opiáty, ze kterých si někteří spotřebitelé záměrně dělají odvary. Většina výše uvedených úmrtí je s tímto jevem spojena. Taková semena lze údajně koupit přes online prodejce, jako je Amazon nebo eBay. To však vrhá velmi negativní světlo na potravinářský mák, který je běžně využíván, ať už pro dekorační nebo náplňové účely u pekařských výrobků. Nicméně, někteří Američané považují maková semena za drogu a jejich používání se vyhýbají.

Výše uvedení zákonodárci se podporou výzvy snaží zainteresované úřady (FDA, DEA - Drug Enforcement Administration - Úřad pro potírání drog a CBP - Customs and Border Protection – Americká celní správa) přimět ke koordinovanému úsilí s cílem zamezit dovozu máku kontaminovaného vyšším obsahem opiátů, protože v současné době chybí legislativní a vymahatelné stanovení maximálního obsahu pro dovoz. Podle dostupných informací se FDA touto výzvou bude v nejbližší době zabývat.
Největšími vývozci makových semen do USA jsou podle amerických dovozních statistik v posledních letech Španělsko, Turecko, Nizozemí, Velká Británie a celkový objem dovozu položky KN 1207 91 – maková semena tvoří cca 20 mil. USD ročně. Z České republiky, jako země s historií pěstování vysoce kvalitního modrého potravinářského máku, který nedávno dokonce získal ochranu na úrovni EU jako chráněné zeměpisné označení, jsou aktuální vývozy do USA relativně nízké, pohybují se pod 1 % z celkového dovozu do USA. V případě zájmu o vývoz této komodity, kde je možné opřít se o tradici a kvalitu, je zemědělský diplomat Petr Ježek připraven poskytnou plnou součinnost.

Zpracoval: P. Ježek
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,
Mob: +1 202 507-3859, Mob ČR: +420 601 558 079, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

19 April 2021

Praha 18. dubna (ČTK) - Z potravin v obchodech letos od začátku roku nejvíce zdražily papriky, dále mrkev a česnek. Za kilogram paprik zákazníci v březnu zaplatili průměrně téměř 75 korun, zatímco v lednu necelých 60 korun. Zlevnila naopak rajčata a brokolice, v poklesu pokračovaly i ceny vepřového. Cena kostky másla klesla letos ke 33 korunám, kde byla naposledy v červnu 2016. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Český statistický úřad.

Růst cen paprik po zimě je podle dat ČSÚ tradiční. Maxima dosahuje obvykle v květnu, v posledních dvou letech to bylo přes 90 korun za kilogram, v květnu 2015 dokonce přes 100 korun. Jde o průměrné ceny, v obchodech se nyní třeba červené papriky prodávají i kolem 130 korun za kilogram.

Kromě paprik platili lidé v obchodech více také za mrkev, která zdražila z lednových 20,57 Kč za kilogram na březnových 23,28 Kč/kg. Loni v březnu stála méně než 20 korun. Výrazně stoupá i cena česneku. Loni v březnu za něj spotřebitelé platili v průměru zhruba 130 korun za kilogram, letos v březnu už přes 172 korun. Jen od ledna do března česnek na kilogramu podražil o více než 13 korun.

Výkyvy cen ovoce a zeleniny jsou podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslava Koberny před novou sklizní obvyklé zejména u komodit, jejichž dlouhodobé skladování je obtížné. U vysokých cen paprik jsou důvodem problémy s dostupností. "Je hodně studené jaro, papriky nestačí dozrát, produkce z jarních sklizní například ve Španělsku, Itálii a možná i v severní Africe se opozdila,“ řekl ČTK. Je podle něj možné, že jde i o více důvodů najednou, například nepříznivé počasí a dopady pandemie koronaviru na pracovní síly v zemědělství. Rajčata jsou třeba na výkyvy počasí méně citlivá a navíc se jich dost pěstuje v tuzemsku.

Současné vysoké ceny se mohou podle Koberny ještě chvíli udržet. Nicméně jak bude postupně dozrávat úroda v Česku i v zahraničí, půjdou ceny dolů.

Ze čtyř desítek potravin, jejichž průměrné ceny statistici poskytli, jich od ledna do března téměř polovina zlevnila. Kilogram rajčat nabízeli prodejci v lednu v průměru za 58 korun, v březnu za 50 korun. Také brokolice zlevnila, a to o pětinu na 19,35 Kč za kus. Levnější byly rovněž ledový salát, hroznové víno a zelí.

Za maso platí letos zákazníci méně než loni v březnu. Nejvíce je to znát u vepřové pečeně, za kterou loni v březnu platili přes 140 korun za kilogram, letos v březnu zhruba o 42 korun méně. Od ledna do března cena klesla o 19 korun, pod 100 korun se dostala v únoru. U vepřové kýty cena letos kolísá, ale proti loňsku je nižší zhruba o desetinu. Asi desetinový meziroční pokles ceny je patrný rovněž u kuřat, která se v březnu prodávala za 57,15 Kč/kg. V únoru byla kuřata i za méně než 53 korun.

Cena vepřového bude podle Koberny stoupat kvůli rostoucí poptávce v Asii a uvolnění vývozu z Německa po africkém moru prasat. Částečně bude zvyšování ceny souviset s dalším útlumem produkce v Dánsku a Nizozemsku.

Cena másla, která se v říjnu 2017 vyšplhala přes 60 korun za čtvrtkilovou kostku, letos klesla ke 33 korunám. V březnu průměr činil 32,80 koruny, loni v březnu to bylo téměř 42 korun. Oproti loňsku jsou levnější také mléko, jogurty, sýr či vejce. Cena másla je podle Koberny ovlivněna velikonočními svátky, kdy výrazně stoupá poptávka a sezonně nižší produkce mléka v jarním období.

Nejvýraznější meziroční zlevnění je patrné u brambor, lidé je kupují o dvě pětiny levněji než před rokem. V průměru nyní kilogram stojí 12,30 koruny, loni přes 21 korun.

Potraviny a bydlení patří mezi největší výdajové položky českých domácností. V roce 2019 utratila průměrná domácnost za potraviny a nealkoholické nápoje zhruba 2500 korun na člověka za měsíc, tedy pětinu spotřebních výdajů. Největší částku u potravin představuje maso, a to asi 23 procent. Zelenina a brambory mají ve výdajích za potraviny zhruba desetinový podíl.

Ceny zeleniny v letošním roce (v Kč):

Zelenina leden únor březen
papriky (kg) 59,16 67,45 74,83
okurky salátové (kg) 43,62 53,36 44,96
rajčata (kg) 58,13 57,81 50,06
mrkev (kg) 20,57 21,90 23,28
česnek (kg) 158,93 173,54 172,50
brokolice (ks) 24,13 24,79 19,35
cibule (kg) 14,51 15,80 15,52
ledový salát (ks) 23,08 23,39 20,90
zelí bílé (kg) 15,61 14,70 15,28
květák (ks) 38,50 37,50 39,01
brambory (kg) 12,65 13,72 12,31

Zdroj: ČSÚ

gcm jw

19 April 2021

Praha 18. dubna (ČTK) - Označení potravinářskou cechovní normou má 1858 výrobků od 194 společností. Předloni bylo zapojených firem 109, meziročně tak počet vzrostl o zhruba 80 procent. ČTK to sdělila mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová. Potraviny vyrobené podle norem by měly mít nadstandardní charakteristiky proti srovnatelným výrobkům na trhu.

Aktuálně je schváleno 287 norem, nejsou pokryté pouze komodity týkající se čerstvého ovoce a zeleniny s výjimkou brambor. Dál nejsou cechovní normy, které by hodnotily zpracované ovoce a zeleninu jako jsou kompoty nebo zeleninové šťávy. Chybí také například u koření, snídaňových cereálií a některých cukrovinek. Loni například vznikly normy na mnohé pekařské výrobky, nebo na ruské vejce v aspiku.

"V letošním roce bychom rádi dokončili normy na jemné pečivo. Jemné pečivo, to jsou například loupáčky, šátečky, koblihy, buchtičky, vánočky, a další. Vyhláška přesně stanovuje, kolik tuku a cukru musí pečivo obsahovat, aby se mohlo označit jako jemné. Běžné pečivo má tuku a cukru méně. Rozdíl mezi jemným pečivem a běžným pečivem na omak je jeho jemnost, běžné pečivo je naopak křupavé," dodala Kavanová. V letošním roce by pak podle ní měli do projektu vstoupit například chovatelé prasat nebo výrobci krmiv.

U pekařů má největší počet registrovaných výrobků řetězec Globus, má jich 56. "Pečivo, které vyrábíme ve všech patnácti pekárnách ručně a od základu, nese označení Poctivá výroba Globus. Pokud je tu ale možnost České cechovní normy, jak kvalitu našich výrobků potvrdit a deklarovat na vyšší úrovni, jsme rádi, jde o ocenění svědomité práce našich pekařů," uvedl vedoucí výroby a prodeje pekáren, cukráren a Café Globus Pavel Meduna. Jde hlavně o chleby, vánočky či mazance.

Cechovní normy komora zavedla podle vzoru Rakouska, kde se vztahují na 30.000 produktů. V Česku komora projekt připravovala dva roky, spustila ho v roce 2017.

V Česku je nyní řada značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Mezi další patří logo Vím, co jím, které by mělo označovat potraviny obsahující uváděné výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervačních látek a barviv.

drh jw

 
16 April 2021

Praha 15. dubna (ČTK) - Stát loni přes 13,2procentní zvýšení spotřební daně na lihoviny vybral o 5,7 procenta méně peněz, šlo o 7,8 miliardy korun. ČTK to dnes sdělila Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL), podle níž šlo o nejnižší inkaso od roku 2017. Její výkonný ředitel Vladimír Darebník ale připouští, že výběr snížený o 466 milionů Kč je daný kromě vyšší ceny alkoholických nápojů také zavřením gastronomie a omezením cestovního ruchu kvůli pandemii. Loni podle údajů UVDL klesl prodej lihovin o 4,3 procenta.

V hotelech, kavárnách a restauracích poptávka po lihovinách loni klesla o 43 procent. Propady prodejů lihovin byly způsobené také odlivem zahraničních pracovníků.

Unie dlouhodobě upozorňuje na to, že daně na lihoviny jsou vyšší než na jiné alkoholické nápoje, jako třeba šumivé víno nebo pivo. Šest desetin výběru daně z alkoholických nápojů tak podle organizace připadlo loni na lihoviny, i když činí 28procentní spotřebu alkoholu.

"Ve většině sousedních zemí je rozdíl v zatížení lihovin a ostatních alkoholických nápojů nižší. Podle výpočtů UVDL by stát při uplatnění jednotné sazby daně na líh u všech druhů alkoholických nápojů vybral v roce 2020 až o 14 miliardy korun více," dodala unie.

Na problematiku se snaží unie upozornit také facebookovou kampaní s Pepou Vípilem, jehož jméno se skládá z první písmen slov Víno, Pivo, Lihoviny. Ten vysvětluje stanovisko unie, že není tolik důležité co, ale kolik toho člověk vypije.

Od začátku loňského roku stoupla spotřební daň z tabákových výrobků a lihovin. Spotřební daň v případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu stoupla z 57 korun na 64,50 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýkalo. Vláda zvýšení spotřební daně obhajovala omezením dopadů účinků návykových látek na zdraví obyvatel.

drh jw

 
16 April 2021

Sedmý ročník konference pro klienty Autorizované obalové společnosti EKO-KOM pořádáme s cílem seznámit Vás s aktuálními změnami, které přináší nové právní předpisy v oblasti obalů i odpadů.

 

Účast na konferenci je pro klienty AOS EKO-KOM zdarma

Termín: úterý 27. dubna 2021

Místo: Online platforma Happenee.

Pozvánku s odkazem na stream konference Vám zašleme po potvrzení Vaší účasti na konferenci. Pořadatel konference: EKO‐KOM, a.s. V případě Vašich dalších dotazů se, prosím, obracejte na tel: 602 61 22 77 (Hana Hradecká), e‐mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Další informace naleznete v pozvánce.

Pozvánka

16 April 2021

Jednou z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších akcí v našem muzeu je Bylinkový den. 

V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v podobě a rozsahu, jak jste ho znali, si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme, proto jsme na sobotu 17. dubna 2021 připravili Bylinkový trh. Od 9 do 17 hodin si můžete přijít na muzejní dvůr nakoupit nejen sazenice bylinek, ale také bylinné produkty.

Z důvodů aktuální situace je vstup zdarma.

Se všemi dospělými i dětskými milovníky bylinek si je můžeme připomenout také v pohodlí vašich domovů na našem webu Bylinkový týden online

Vážení návštěvníci Bylinkového trhu,
děkujeme, že dodržíte pravidla pro bezpečné nakupování – rozestupy 2 metry, nošení respirátorů a dezinfekce rukou. Během trhu nebude možné na muzejním dvoře konzumovat jídlo a pití, z hygienických důvodů bude mimo provoz kolotoč a houpačky.
Děkujeme za pochopení.

Zdroj: NZM Praha

Link: https://www.nzm.cz/aktuality/bylinkovy-trh-v-sobotu-17-dubna

15 April 2021

Wellington 14. dubna (ČTK) - Nový Zéland kvůli obavám o dobré životní podmínky zakazuje vývoz živých krav a jiných hospodářských zvířat po moři. Zákaz začne v plném rozsahu platit až za dva roky, aby poskytl možnost přizpůsobit se podnikatelům, kteří v této oblasti investovali, uvedl dnes ministr zemědělství Damien O’Connor citovaný agenturou AP.

Země vývoz zvířat na lodích pozastavila už loni po nehodě plavidla, při které se utopilo přes 40 členů posádky a 5800 kusů dobytka. Loď plující do Číny se tehdy potopila při bouři nedaleko Japonska.

"Nový Zéland musí zůstat na špici ve světě, kde jsou dobré životní podmínky zvířat pod stále přísnější kontrolou, pokud skutečně chceme být nejetičtějšími producenty potravin," uvedl ministr O’Connor a dodal, že reputace země bude vždy přednější, než finanční zisky.

Novozélanďané loni vyvezli živá zvířata v hodnotě 261 milionů novozélandských dolarů (přibližně čtyři miliardy korun), což je trojnásobné zvýšení oproti předchozímu roku. Stále to však představuje jen zlomek exportu zemědělských produktů, hlavního vývozního artiklu, připomíná AP.

lsa ank

15 April 2021

Hospodářská komora se v souvislosti se zavedením povinnosti ukládané zaměstnavatelům testovat zaměstnance i dalším osobám obrátila na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby upřesnilo, za jakých podmínek je test provedený samotestováním mimo pracoviště platný. Hospodářská komora upozorňuje, že výklad Ministerstva průmyslu a obchodu ve většině případů vylučuje, že by se zaměstnanci a také osoby samostatně výdělečné činné, které navštěvují pracoviště klienta, mohli samotestovat doma. Antigenní test musí být zpravidla proveden na pracovišti.

Přikládáme odpověď ministerstva.

 
 
15 April 2021

V posledních letech je téma odpovědného veřejného zadávání v ČR na vzestupu, informuje o tom dnes vládou vzatý na vědomí materiál MŽP, mapující roky 2019-2020. Odpovědný, udržitelný či strategický přístup k veřejným nákupům se stává trendem. Začala jej prosazovat řada významných, ale i menších veřejných zadavatelů – ústřední orgány státní správy, státní podniky, kraje a města a další, stále však nebyly tyto principy uplatňovány plošně. Zásadní legislativní změnu pro odpovědné veřejné zadávání v ČR přineslo schválení novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Od 1. 1. 2021 zavedla povinnost férového veřejného zadávání a inovací tam, kde je to možné. Novela fakticky stanovuje povinnost pro zadavatele zohledňovat sociální, environmentální a inovativní principy při nákupu zboží, služeb a stavebních prací.

Novela č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek byla schválena v rámci zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a o výrobcích s ukončenou životností. Úprava zákona stanovila, že „zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ Odstranila tím jednu z největších bariér odpovědného nakupování, a to obavy zadavatelů z nedostatečné opory a následného zpochybnění odpovědných parametrů ze strany kontrolních orgánů.

„Spolu s naší novou odpadovou legislativou byla přijata i novela zákona o veřejných zakázkách, která preferuje tzv. environmentální zadávání veřejných zakázek. Znamená pro nás další stimul pro rozproudění recyklačního průmyslu - zvýšení poptávky po recyklátech a recyklovaných výrobcích z plastu. Kromě toho MŽP bude do budoucna v rámci Operačního programu Životní prostředí bonifikovat žadatele, kteří budou používat recyklované výrobky nebo výrobky s obsahem recyklátu. Finanční bonifikace obecně budou představovat významnou pobídku pro zadavatele postupovat dle předem daných pravidel. Vyšší míra podpory současně sníží tlak na cenu a současně pokryje případné vícenáklady spojené se změnou výrobních procesů,” doplňuje ministr Richard Brabec a dodává: „Uvědomme si, že za současné situaci socioekonomické krize, způsobené pandemií, nabývá strategický přístup k veřejným nákupům ještě významnějšího rozměru a je důležité, aby stát a samospráva svými nákupy pomáhaly v rekonvalescenci naší ekonomice, k jejímuž zpomalení došlo vlivem pandemie a aby tak pomohla řešit zvyšující se nezaměstnanost, např. znevýhodněných osob na trhu práce, situaci malých a středních firem, zajistila férové vztahy v dodavatelském řetězci, důstojné pracovní podmínky, zejména v méně kvalifikovaných profesích, a v neposlední řadě zbytečně nerezignovala na podporu ekologicky šetrných a cirkulárních řešení.”

Pro úspěch zavedení novely o zadávání veřejných zakázek do praxe je nyní pro všechny zadavatele stěžejní shoda na jednotném a jednoduše uchopitelném výkladu, resp. jednotný postup ze strany kontrolních orgánů a auditních orgánů dotačních programů, zejména u projektů financovaných ze zdrojů EU. Předcházet mu bude široká diskuse a spolupráce s partnery, jako je Svaz měst a obcí či Asociace krajů. A Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Ministerstvem životního prostředí jsou proto připraveny k maximální spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, coby garantem zákona o zadávání veřejných zakázek. Mimo to je nadále nutné realizovat osvětové aktivity mezi zadavateli, aby povinnost daná zákonem měla praktický dopad. MŽP proto připravilo rozšíření metodik pro „environmentální“ část odpovědného zadávání, resp. v letošním roce reviduje ty stávající, aby bylo jejich znění co nejaktuálnější. Současně připravuje sadu informativních materiálů, které by měly pomoc k lepšímu pochopení vlivu (ne)odpovědným zadáváním na životní prostředí. I nadále pak bude spolupracovat s MPSV na přípravě osvětových aktivit ve formě seminářů, školení či workshopů.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_20210412_MZP-prosazuje-ferove-zakazky

15 April 2021

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s mléčnými výrobky v daných teritoriích.Zajímá Vás, jaký je trend chování spotřebitelů na trhu s mléčnými výrobky? Jak je tento trh rozvinutý? Jací největší dovozci a prodejci působí v daném teritoriu? O který konkrétní typ zboží je zájem? Za jakých podmínek lze v dané zemi obchodovat?

Kdy: 29.4.2021

Více zde.

 

Zdroj: MZe ČR

14 April 2021

EFSA zveřejnil souhrnnou zprávu EU o reziduích pesticidů v potravinách.

Nejnovější zpráva týkající se reziduí pesticidů v potravinách v rámci Evropské unie je nyní k dispozici. Poskytuje informace ohledně hladin reziduí pesticidů v potravinách, které jsou běžně konzumovány v Evropské unii.

V roce 2019 bylo analyzováno celkem 96 302 vzorků, z nichž 96,1 % splňovalo zákonem povolené limity. U podmnožiny 12 579 vzorků analyzovaných v rámci kontrolního programu koordinovaného Evropskou unií (EU-coordinated control programme - EUCP) bylo 98 % v zákonných mezích.

EUCP analyzoval náhodně odebrané vzorky z 12 skupin potravinářských produktů - jablka, hlávkové zelí, hlávkový salát, broskve, špenát, jahody, rajčata, zrno ovsa, zrno ječmene, víno (červené a bílé), kravské mléko a vepřový tuk. Z těchto kontrolních odběrů bylo zjištěno, že:

  • 6 674 vzorků neboli 53 % neobsahovalo kvantifikovatelné hladiny reziduí pesticidů,

  • 5 664 vzorků neboli 45 % obsahovalo jeden nebo více reziduí pesticidů v koncentracích pod nebo rovných povoleným limitům,

  • 241 vzorků neboli 2 % obsahovala zbytky přesahující zákonné maximum, 1 % vedlo k následným právním krokům.

Program EUCP se zabývá podobnými typy potravinářských produktů, z čehož vyplývá, že je možné identifikovat vzestupný nebo sestupný trend u konkrétního zboží. V porovnání s rokem 2016, míra překročení poklesla u broskví (z 1,9 % na 1,5 %), u hlávkového salátu (z 2,4 % na 1,8 %), u jablek (z 2,7 % na 2,1 %) a u rajčat (z 2,6 % na 1,7 %).

Míra překročení naopak vzrostla u jahod (z 1,8 % na 3,3 %), u hlávkového zelí (z 1,1 % na 1,9 %), u vinných hroznů (z 0,4 % na 0,9 %) a u vepřového tuku (z 0,1 % na 0,3 %). U kravského mléka, stejně jako v roce 2016, nebyla zjištěna žádná překročení.

Výsledky koordinovaného programu jsou k dispozici na oficiálních webových stránkách Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ve formě tabulek a grafů, díky nimž jsou údaje přístupnější a srozumitelnější i pro neodborníky.

Kromě údajů shromážděných v rámci koordinovaného programu, zpráva obsahuje také údaje shromážděné v rámci národních kontrolních činností prováděných jednotlivými členskými státy Evropské unie, včetně Norska a Islandu. Národní kontrolní programy vycházejí z rizik a zaměřují se na produkty, které mohou obsahovat rezidua pesticidů, nebo u nichž byla v předchozích letech zjištěna porušení právních předpisů. Tyto programy poskytují důležité informace manažerům rizik, ale na rozdíl od údajů z EUCP, neposkytují statisticky reprezentativní obraz o limitech reziduí pesticidů.

Jako součást analýzy, provedl EFSA hodnocení dietního rizika. Z výsledků vyplývá, že je nepravděpodobné, že by potravinářské produkty analyzované v roce 2019 představovaly problém pro zdraví spotřebitelů. Navrhuje se však řada doporučení, jak zvýšit účinnost evropských kontrolních systémů, a tím pokračovat v zajišťování vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

Zpráva Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách, 2019:

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link:Internetový portál bezpečnosti potravin - Pesticidy v potravinách: nejnovější informace zveřejněny (bezpecnostpotravin.cz)

14 April 2021

Závodní lékaři, externí poskytovatelé zdravotnických služeb i veřejná očkovací centra. Celkem tři možnosti pro vakcinaci zaměstnanců proti covidu-19 v tuzemských firmách zahrnuje nová Metodika zajištění a organizace očkování proti covidu-19, kterou se Sdružením praktických lékařů a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vypracovala Hospodářská komora ČR.

Metodika očkování proti onemocnění covid-19 se týká zaměstnavatelů na území České republiky, kteří jsou podnikatelem nebo státním, resp. národním podnikem a zaměstnávají alespoň 50 osob. „Firmy dostávají jasný postup a pokyny, jak při aplikaci vakcín postupovat i to, jaké podmínky pro očkování musí splnit. Komora je od počátku očkování v tuzemsku zastáncem vakcinace přímo ve firmách, které by v příštích měsících měly výrazně přispět k masivnímu proočkování populace,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že i samotní podnikatelé mají o očkování zájem.

Očkování proti covidu-19 jako nejlepší prevenci dalších lockdownů a jako alternativu k vládním nařízením omezujícím hospodářský a sociální život označilo v letošním šetření Hospodářské komory 60 % podniků. Dalších více než 12 % firem pak považuje za klíčové, že očkování může pomoci ochránit ohroženější část populace před nákazou.

„I přes velmi rozsáhlou síť až čtyř tisíc praktických lékařů, kteří jsou přepraveni svým pacientům vakcíny aplikovat, je pomoc podnikatelů při proočkování obyvatelstva nezastupitelná. Pokud budou covidové vakcíny dostupné, mohly by firmy proočkovat řádově až miliony lidí,“ uvedl předseda Sdružení prektických lékařů Petr Šonka.

Dle vakcinační metodiky musí očkování provést poskytovatel zdravotních služeb, tj. osoba, která je držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb od příslušného krajského úřadu.

„Vyjasnění podmínek správné praxe provádění očkování je důležité pro zajištění souladu se strategií očkování a Organiazčními opatřeními tak, aby provedené očkování proti onemocnění covid-19 bylo poskytovateli zdravotních služeb následně možné vykázat k úhradě z veřejného zdravotního pojištění, a to podle jednotlivých typů aplikované vakcíny,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči David Šmehlík.

Metodika očkování ve firmách je dostupná ZDE.

 
Autor: Hospodářská komora ČR
 
14 April 2021

Praha 13. dubna (ČTK) - Povinný podíl českých potravin na pultech obchodů nakonec platit nebude. Sněmovna ho dnes na návrh Senátu vyřadila z novely zákona o potravinách. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) senátní návrh podpořil. Do novely se kvóty na potraviny dostaly ve Sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD. Měly se už od příštího roku vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Novinku už dříve podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. Naproti tomu Evropská komise kvůli kvótám pohrozila Česku žalobou. Zastánci kvót hovoří o zvýšení potravinové soběstačnosti. Odpůrci argumentují třeba hrozbou zdražení.

Pro senátní verzi zákona, která vyřazovala kvóty, hlasovalo 146 ze 188 přítomných poslanců. Hlasovali pro ni poslanci ze všech klubů s výjimkou SPD.

Při předchozím schvalování potravinové novely ve Sněmovně letos 20. ledna podpořili sporný návrh Radima Fialy (SPD) poslanci z klubů ANO, ČSSD, SPD, KSČM i nezařazení poslanci Trikolóry. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek dnes řekl, že on zůstane konzistentní a senátní verzi nepodpoří. Dodal však, že většina poslanců ANO ji ale podpoří, aby platilo aspoň něco, tedy hlavně ochrana proti dvojí kvalitě potravin, kterou novela zavádí.

Sněmovna poté na návrh poslance ANO Milana Brázdila doporučila občanům, aby kupovali potraviny a výrobky vyrobené v Česku.

Toman řekl, že obecně vyšší zastoupení tuzemských potravin podporuje, souhlasí ale s tím, že navržené provedení nebylo dobré. Ocenil, že v novele prošel pozměňovací návrh, který umožňuje zadavatelům veřejných zakázek, například školám, nemocnicím nebo úřadům, upřednostnit v zadávacím řízení tuzemské potraviny.

Zákon dnes opět vyvolal rozsáhlou debatu zastánců a odpůrců. Poslankyně SPD Monika Jarošová obvinila Tomana, že ztratil odvahu jít proti všem zájmům, které škodí českým občanům. Odmítla obavy odpůrců ze zdražení potravin a zúžení výběru, což vysvětlila tím, že návrh by se týkal jen malého procenta potravin. Ceny se podle ní změní. "Ne zvýší, jak klamavě tvrdí zástupci řetězců a prolhaná probruselská média, ale naopak u některých komodit sníží. Za nynější vysoké ceny totiž může výlučně agresivní obchodní politika řetězců," tvrdí Jarošová.

Naproti tomu někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) kritizoval návrh jako neproveditelný a dotyčný paragraf jako hloupý. Navrhované řešení s povinným podílem označil jako z 50. let minulého století. "Diskuse, kterou jsme kolem tohoto zákona vedli, určitě věcná nebyla," řekla Margita Balaštíková (ANO). Ti, kterým měl zákon pomoci, podle ní neměli šanci vystoupit, zatímco ti, kterým se nehodil, si zaplatili drahé kampaně. V této souvislosti kritizovala Svaz obchodu a cestovního ruchu, který proti kvótám spustil kampaň.

Sněmovna současně s tím na návrh Senátu rozhodla, že hygienické stanice budou i nadále kontrolovat restaurace a další otevřené stravovací provozy. Původně schválila převod této kompetence na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.

Sněmovna ve schválené novele, kterou nyní dostane k podpisu prezident, stvrdila také pokuty za prodej potravin takzvaně dvojí kvality. Půjde o výrobky zaměnitelné za jiné výrobky v ostatních zemích EU, ale s podstatně odlišným složením. "Čeští spotřebitelé nebudou spotřebiteli druhé kategorie," komentoval to ministr Toman. Původní vládní návrh poslanci už dříve zmírnili tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován.

Novela také zmírňuje přísnost definice české potraviny. "Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat. Přesto výroba z těchto složek je v rámci ČR tradiční a rozšířená. Týká se to zejména čokoládových bonbonů a čokolády, čaje, kávy, kávoviny nebo rýžových extrudovaných a pufovaných výrobků," uvedla vláda v důvodové zprávě. Zaměstnanci SZPI budou moci podle novely zastírat při kontrolních nákupech svou totožnost. Teď to při běžném kontrolním nákupu dělají podle zákona o kontrole. Podle ministerstva je nezbytné změnu zajistit, aby měli inspektoři chráněné osobní údaje a aby kontroly nebyly mařeny. Provozovatel potravinářského závodu bude muset vyřadit z prodeje takové potraviny, jejichž obal nechrání potravinu před poškozením. Může jít třeba o natrženou fólii u potraviny na tácku nebo o nakrájený bloček sýra, který není zcela zabalen do fólie.

nlm snm

13 April 2021

Češi chtějí kvalitní potraviny. Češi chtějí kvalitní potraviny.Za poslední desetiletí se poptávka po kvalitních potravinách mnohonásobně zvýšila.Na základě aktuálních výzkumů preferuje kvalitní české potraviny přes 90 procent spotřebitelů. Změna nákupní hochování je více než zřejmá. Kvalita potravin se tak stává nejdůležitějším kritériem při výběru produktů. Pro lepší orientaci spotřebitelů při porovnání konkurenčních potravin jsou zde České cechovní normy(ČCN).

Více zde.

 

Zdroj: Právo, Sobota 10. dubna 2021

 

 

13 April 2021

Skupina francouzských potravinářských podniků začala v počátkem letošního roku používat nový systém označování potravinářských výrobků hodnotící dopad výroby potravin na životní prostředí. Označení EcoScore, podobně jako francouzské nutriční označení NutriScore, hodnotí každý produkt barevně kódovanou známkou. EcoScore hodnotí recyklovatelnost obalů, etiket, země původu a sezónnost výrobku hodnocením na škále od A (zelené) – nízký dopad, po E (červené) – vysoký dopad. Hodnocen je životní cyklus potravinářských výrobků včetně emisí CO2 z výroby a dopravy, znečištění ovzduší, vody, půdy a ztráta biodiverzity. Po třech měsících od zavedení označení, doposud používaného v poměrně malém měřítku, o jeho využívání začínají uvažovat i evropské maloobchodní společnosti, podporu značení vyjádřil v uplynulém týdnu Lidl i Colruyt, obě společnosti nyní zavádí systém na zkoušku. Podle zástupců Lidl by podobné značení potravin mohlo být do pěti let normou. 

 

Zdroj: Foodnavigator.com

Link: Eco-Score’s European expansion: Lidl and Colruyt adopt environmental footprint labelling (foodnavigator.com)

 

13 April 2021

Každoročně můžete v Národním zemědělském muzeu navštívit jednu z nejoblíbenějších akcí Bylinkový den. V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v původním formátu si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme. BYLINKOVÝ TRH BUDE! 17. dubna 2021 si můžete přijít nakoupit čertsvé i sušené bylinky, sazenice, semena a další bylinné produkty na muzejní dvorek NZM v Praze. Navíc pro všechny milovníky bylinek jsme připravili i BYLINKOVÝ TÝDEN ONLINE. Dílničky a společnou zábavu letoš ještě vynecháme. Ale alespoň touto cestou vám nabízíme zajímavý obsah o bylinách a bylinkách.

Načerpejme sílu a zdraví z čerstvých bylinek do celého roku.

 

Zdroj: NZM

Link: Bylinkový týden v muzeu – online - Národní zemědělské muzeum, s. p. o. (nzm.cz)

12 April 2021

Vzhledem k narůstajícímu trendu nabízení potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, zejména pak přes internet, zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou dokument týkající se základních legislativních požadavků pro poskytování informací při tomto způsobu nabízení potravin.

Tématické oblasti: Potravinářská výroba

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/stanoviska/pristup-k-poskytovani-povinnych-a.html

12 April 2021

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.

Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií:

a) Bezpečnost a kvalita potravin

b) Reformulace roku

c) Potraviny pro zvláštní výživu

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2021. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2020.

Přihláška 2021

Přihláška 2021 (word)

 Vyhlášení 8. ročníku soutěže

 

12 April 2021

Co spojuje všechny lidi na celém světě? Jednoznačně láska k jídlu. Jenže my už se nespokojíme jen tak s něčím. Proto si občas rádi pochutnáme také na místních specialitách. V čem jsou tradiční receptury od lokálních výrobců výjimečné? A tušíte vůbec, o které naše výrobky či suroviny mají největší zájem v cizině?

Češi mají rádi jídlo a zároveň jsou velmi tvořiví. Proto u nás vzniká řada lokálních rodinných firem, které se specializují na výrobu jogurtů, sýrů, pečiva, chlebů, masných produktů, cukrovinek apod. Navazují tak na umění svých předků. Vyrábějí podle tradiční receptury a většinou tyto delikatesy nikde jinde neochutnáte.

Upozornit na jejich výjimečnost mají za cíl také projekty zaměřené na jejich kvalitu, chuť a inovaci, jako např. Klasa, Regionální potravina nebo Chráněné označení. A protože jsou místní dodavatelé pravidelně kontrolováni, jsou jejich produkty opravdu kvalitní.

O které naše výrobky mají zájem v zahraničí?

V jakých potravinářských oborech my, Češi, vynikáme? Které u nás mají vybudovanou tradici? V zahraničí je největší zájem o pivovarnický segment, v arabských zemích jsou oblíbené především naše mlékárenské výrobky. Vloni jsme nejvíce vyváželi do Německa (23,1 %), na Slovensko (20,7 %) a do Polska (9,8 %). Mezi nejvíce exportované položky patřily pšenice, potravinové přípravky, pekařské zboží, výživa pro zvířata a mléko. Česká republika je dále vyhlášená mlýnskou a cukrovarnickou technologii, velice žádané jsou kromě výše jmenovaného také naše masné výrobky.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/poklady-nasi-zeme-ktere-miluji-i-v-zahranici

12 April 2021

Nové potravinářské předpisy EU – únor 2021

Vydáno: 9.4.2021
 
Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami


Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
https://eur-lex.europa.eu/oj/2021/02/direct-access.html?ojYear=2021


0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/166/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2015/1368/EU, pokud jde o prodloužení vnitrostátních programů v odvětví včelařství
OJ L 48, 11/02/2021, s. 1

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/122/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 760)  
OJ L 38, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/123/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 761)  
OJ L 38, 03/02/2021, s. 63
Prováděcí nařízení 2021/130/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 40, 04/02/2021, s. 16
Prováděcí rozhodnutí 2021/151/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 922)
OJ L 45, 09/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/169/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 49, 12/02/2021, s. 18
Prováděcí nařízení 2021/171/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/626/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek hmyzu na území Unie
OJ L 50, 15/02/2021, s. 4
Prováděcí rozhodnutí 2021/175/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1052)  
OJ L 52, 15/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/239/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1126)  
OJ L 56I, 17/02/2021, s.1
Prováděcí nařízení 2021/256/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 58, 19/02/2021, s. 36
Prováděcí rozhodnutí 2021/260/EU, kterým se schvalují vnitrostátní opatření určená k omezení dopadu některých nákaz vodních živočichů podle čl. 226 odst. 3 nařízení 2016/429/EU a zrušuje rozhodnutí 2010/221/EU (oznámeno pod číslem C(2021) 773)  
OJ L 59, 19/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/335/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1386)  
OJ L 66, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 123/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/185]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 1
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 124/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/186]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 3
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/187]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 126/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/188]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 7
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 127/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/189]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 8
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 128/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/190]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 10
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 129/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/191]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 12
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 130/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/192]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 14
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 131/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/193]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 16
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 132/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/194]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 18
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 133/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/195]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 20
Prováděcí rozhodnutí 2021/361/EU, kterým se stanoví mimořádná opatření pro přemísťování zásilek mloků mezi členskými státy a jejich vstup do Unie v souvislosti s infekcí způsobenou Batrachochytrium salamandrivorans (oznámeno pod číslem C(2021) 1018)  
OJ L 69, 26/02/2021, s. 12

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/103/EU o neschválení oxidu uhličitého jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 19
OJ L 34, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/127/EU, kterým se stanoví požadavky na dovoz dřevěného obalového materiálu pro přepravu některých komodit pocházejících z některých třetích zemí na území Unie a na rostlinolékařské kontroly tohoto materiálu a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí 2018/1137/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 3
Prováděcí nařízení 2021/129/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky výtažek z česneku a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 11
Prováděcí nařízení 2021/134/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky představující nízké riziko Akanthomyces muscarius kmen Ve6 (dříve Lecanicillium muscarium kmen Ve6) a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 42, 05/02/2021, s. 4
Nařízení 2021/155/EU, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro tetrachlormethan, chlorthalonil, chlorprofam, dimethoát, ethoprofos, fenamidon, methiokarb, omethoát, propikonazol a pymetrozin v některých produktech a na jejich povrchu
OJ L 46, 10/02/2021, s. 5
Prováděcí rozhodnutí 2021/327/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení metofluthrinu pro použití v biocidních přípravcích typu 18
OJ L 64, 24/02/2021, s. 10
Prováděcí rozhodnutí 2021/333/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení α-chloralosy pro použití v biocidních přípravcích typu 14
OJ L 65, 25/02/2021, s. 58
Prováděcí nařízení 2021/345/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor vyrobený z chloridu sodného elektrolýzou jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 163
Prováděcí nařízení 2021/347/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor uvolněný z kyseliny chlorné jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 170
Prováděcí nařízení 2021/348/EU, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 7 a 10
OJ L 68, 26/02/2021, s. 174
Prováděcí rozhodnutí 2021/354/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení propikonazolu pro použití v biocidních přípravcích typu 8
OJ L 68, 26/02/2021, s. 219

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO v přenesené pravomoci č. 151/20/KOL ze dne 11. prosince 2020, kterým se zavádí program kontrol na rok 2021, které mají být provedeny ve státech ESVO EHP za účelem ověření uplatňování právních předpisů EHP v oblasti potravin a veterinární oblasti [2021/336]
OJ L 66, 25/02/2021, s. 66

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Prováděcí nařízení 2021/148/EU, kterým se mění nařízení 257/2010/EU, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek v souladu s nařízením 1333/2008/ES o potravinářských přídatných látkách
OJ L 44, 09/02/2021, s. 3

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/329/EU o obnovení povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy pro výkrm kuřat (držitel povolení: AVEVE NV) a o zrušení nařízení 1091/2009/ES
OJ L 65, 25/02/2021, s. 38
Prováděcí nařízení 2021/330/EU o povolení přípravku 3-fytázy z Komagataella phaffii CECT 13094 jako doplňkové látky pro výkrm prasat, menšinové druhy prasat a výkrm a odchov krůt (držitel povolení: Fertinagro Biotech S.L.)
OJ L 65, 25/02/2021, s. 43
Prováděcí nařízení 2021/343/EU o povolení přípravku Lactobacillus buchneri DSM 29026 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 157
Prováděcí nařízení 2021/344/EU o povolení sorbitanmonolaurátu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 160
Prováděcí nařízení 2021/346/EU o povolení přípravku Lactobacillus parafarraginis DSM 32962 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 167

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ
Rozhodnutí Smíšeného výboru podle dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství 1/2021 ze dne 25. ledna 2021, o změnách příloh 14-A a 14-B o zeměpisných označeních [2021/109]
OJ L 35, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/147/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Český modrý mák“ (CHZO))
OJ L 44, 09/02/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/247/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Liptovské droby“ (CHZO)
OJ L 57, 18/02/2021, s. 83
Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 1/2020 ze dne 19. listopadu 2020, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2021/273]
OJ L 61, 22/02/2021, s. 27

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Prováděcí nařízení 2021/181/EU, kterým se mění nařízení 889/2008/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 834/2007/ES o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu
OJ L 53, 16/02/2021, s. 99
Nařízení 2021/269/EU ze dne 4. prosince 2020, kterým se mění nařízení 2020/427/EU, pokud jde o datum použitelnosti změn určitých podrobných pravidel produkce ekologických produktů uvedených v příloze II nařízení 2018/848/EU
OJ L 60, 22/02/2021, s. 24
Prováděcí nařízení 2021/279/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 2018/848/EU, pokud jde o kontroly a další opatření zajišťující sledovatelnost a soulad s pravidly pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů
OJ L 62, 23/02/2021, s. 6

15. GMO A NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2021/120/EU, kterým se povoluje uvedení prášku z částečně odtučněných řepkových semen z Brassica rapa L. a Brassica napus L. na trh podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 37, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/183/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2017/2453/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují určité geneticky modifikované řepky olejné, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (oznámeno po číslem C(2021) 823)  
OJ L 55, 16/02/2021, s. 2
Prováděcí rozhodnutí 2021/184/EU, kterým se mění rozhodnutí 2009/813/ES, 2009/814/ES a 2010/429/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/82/EU, 2012/83/EU, 2012/347/EU, 2013/649/EU, 2015/683/EU, 2015/684/EU, 2015/685/EU, 2015/686/EU, 2015/687/EU, 2015/688/EU, 2015/689/EU, 2015/693/EU, 2015/695/EU, 2015/696/EU, 2015/700/EU, 2015/701/EU, 2015/2279/EU, 2015/2281/EU, 2016/1216/EU, 2016/1217/EU, 2017/1207/EU, 2018/1111/EU, 2018/2045/EU, 2018/2046/EU, 2019/1307/EU, 2019/1308/EU, 2019/1309/EU, 2019/2083/EU a 2020/1360/EU, pokud jde o držitele povolení pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh a o jeho zástupce v Unii (oznámeno pod číslem C(2021)826)  
OJ L 55, 16/02/2021, s. 4

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2021/114/EU ze dne 25. září 2020, kterým se mění přílohy II a III nařízení 978/2012/EU, pokud jde o Arménii a Vietnam
OJ L 36, 02/02/2021, s. 5
Nařízení 2021/115/EU ze dne 27. listopadu 2020, kterým se mění příloha I nařízení 2019/1021/EU, pokud jde o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA
OJ L 36, 02/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/254/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/761/EU a 2020/1988/EU a nařízení 218/2007/ES a 1518/2007/ES, pokud jde o dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království, a kterým se tyto produkty vylučují z celních kvót s probíhajícími obdobími platnosti
OJ L 58, 19/02/2021, s. 17

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/349/EU, kterým se mění nařízení1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 68, 26/02/2021, s. 179

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/342/EU, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království ve vztahu ke společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v návaznosti na opětovné zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 68, 26/02/2021, s. 149

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 26. 2. 2021

Zdroj: Bezpečnost potravin

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-potravinarske-predpisy-eu-unor-2021.aspx

12 April 2021

Evropští spotřebitelé během pandemie koronaviru posílili zájem o nákup potravin online. Maloobchod proto čekají podle zástupců evropského svazu obchodu EuroCommerce velké investice do digitální infrastruktury, pokud si obchodníci chtějí udržet nebo posílit svůj podíl na trhu. EuroCommerce nicméně uvádí, že přestože preference nakupování potravin online posiluje, pro supermarkety zatím stále není profitabilní, a to zejména kvůli vysokým nákladům na realizaci každého nákupu online ze strany supermarketů. EuroCommerce proto předpokládá zakládání nových aliancí v maloobchodu s cílem uspokojit poptávku ze strany spotřebitelů a současně limitovat náklady vyžadované ze strany maloobchodu.

Více informací zde.

12 April 2021

Sněmovna se vrátí ke kvótám na české potraviny v řetězcích.

Průmyslové, ale i potravinářské organizace napsaly v tomto týdnu poslancům, aby schválili senátní verzi novely zákona o potravinách. Ze sněmovního návrhu mimo jiné vypouští povinnost, aby maloobchodní řetězce prodávaly od příštího roku minimálně 55 procent českých potravin. Novelu vrácenou Senátem projedná v úterý Sněmovna, verzi dolní parlamentní komory podporuje kvůli stanovisku sjezdu například Agrární komora ČR.

 

Senát v polovině března odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu, který do zákona navrhli poslanci za SPD. Kvóty na potraviny by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Očekává se, že Sněmovna návrh znovu nepodpoří. Přesto se snaží mnohé organizace poslance přesvědčit, aby skutečně sněmovní návrh nepodpořili.

Proti kvótám na potraviny se postavila například i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. "Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu," píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Případné schválení kvóty by podle nich přineslo ČR pouze ostudu.

Proti se naopak staví Agrární komora ČR, kterou sjezd zavázal k podpoře. "Pozměňovací návrh o povinném podílu českých potravin na pultech velkých obchodů jasně pojmenoval dlouhodobý problém, který je potřeba řešit. Tím je nízké zastoupení domácí produkce v regálech. S tím přímo souvisí nízká soběstačnost ČR u některých potravin, jako je ovoce a zelenina, a nutnost nastavení férovějších podmínek pro odbyt produkce českých zemědělských prvovýrobců," sdělil ČTK prezident komory Jan Doležal. Objektivní důvody pro podobný zákon tak podle něj existují.

Aktivitu podpořil i bývalý ministr zemědělství Jiří Milek. "Minimální podíl tuzemských potravin ve velkých obchodech by podpořil české zemědělství a potravinářství a také by přispěl ke zlepšení životního prostředí. Dnes dosahujeme přibližně 50procentního podílu českých potravin a před vstupem do EU jsme v těchto potravinách byli plně soběstační. České zemědělství má skvělý potenciál, například vyvážíme miliony tun obilí jako surovinu," uvedl Milek, který je místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Kvóta, kterou při jednání původně podpořili poslanci, se nemá týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Zákon původně zakazuje dvojí kvalitu potravin.

Zdroj: ČTK

Společný dopis svazů a asociací k tzv. potravinovým kvótám

09 April 2021

Potravinářský průmysl je největší zpracovatelský sektor v Evropské unii. V posledních letech pro něj rostou společné výzvy, jako je klimatická změna, vyčerpávání zdrojů, podvýživa apod. Food Drink Europe, organizace, která zastupuje evropský potravinářský a nápojářský průmysl, vydala v roce 2019 souhrnnou zprávu, která představuje strategii Cesty potravinářského a nápojářského průmyslu k udržitelnému potravinovému systému (The path of the food and drink industry towards Sustainable Food Systems).

Zpráva se zabývá společnými cíli udržitelného rozvoje. Patří sem cíl zachovat si tvořit udržitelný růst, zároveň naplňovat potřeby a požadavky obyvatel a spotřebitelů, tj. poskytovat zdravější a udržitelnější potraviny a poskytovat v této souvislosti informace o výživové hodnotě a udržitelnosti. A v neposlední řadě je třeba se a zodpovědně starat o naši planetu. Pod tím si můžeme představit podporu udržitelného zemědělství, jak lokální tak celosvětovou (souvislost s odlesňováním, udržením biodiverzity apod.), adaptaci a snížení klimatických změn a posun k zodpovědnějšímu a výkonnějšímu využití zdrojů a cirkulární ekonomice.

To vše samozřejmě vyžaduje spolupráci mnoha sektorů napříč celým dodavatelským řetězcem na národní i mezinárodní úrovni. Bezpochyby je zde třeba holistického a koordinovaného přístupu. Udržitelnost se stává v poslední době strategickou prioritou, která ke své realizaci potřebuje vhodné podmínky, finanční podporu, politiky a regulační rámce ke zdolání potenciálních překážek a úspěšnému naplnění.

Podrobnější informace v celé zprávě naleznete zde.

 

Zpracováno: ČTPP, Výbor pro udržitelnou a etickou produkci

Zdroj: FoodDrinkEurope