Aktuality

13 April 2021

Češi chtějí kvalitní potraviny. Češi chtějí kvalitní potraviny.Za poslední desetiletí se poptávka po kvalitních potravinách mnohonásobně zvýšila.Na základě aktuálních výzkumů preferuje kvalitní české potraviny přes 90 procent spotřebitelů. Změna nákupní hochování je více než zřejmá. Kvalita potravin se tak stává nejdůležitějším kritériem při výběru produktů. Pro lepší orientaci spotřebitelů při porovnání konkurenčních potravin jsou zde České cechovní normy(ČCN).

Více zde.

Zdroj: Právo, Sobota 10. dubna 2021

13 April 2021

Skupina francouzských potravinářských podniků začala v počátkem letošního roku používat nový systém označování potravinářských výrobků hodnotící dopad výroby potravin na životní prostředí. Označení EcoScore, podobně jako francouzské nutriční označení NutriScore, hodnotí každý produkt barevně kódovanou známkou. EcoScore hodnotí recyklovatelnost obalů, etiket, země původu a sezónnost výrobku hodnocením na škále od A (zelené) – nízký dopad, po E (červené) – vysoký dopad. Hodnocen je životní cyklus potravinářských výrobků včetně emisí CO2 z výroby a dopravy, znečištění ovzduší, vody, půdy a ztráta biodiverzity. Po třech měsících od zavedení označení, doposud používaného v poměrně malém měřítku, o jeho využívání začínají uvažovat i evropské maloobchodní společnosti, podporu značení vyjádřil v uplynulém týdnu Lidl i Colruyt, obě společnosti nyní zavádí systém na zkoušku. Podle zástupců Lidl by podobné značení potravin mohlo být do pěti let normou.

Zdroj: Foodnavigator.com

Link: Eco-Score’s European expansion: Lidl and Colruyt adopt environmental footprint labelling (foodnavigator.com)

13 April 2021

Každoročně můžete v Národním zemědělském muzeu navštívit jednu z nejoblíbenějších akcí Bylinkový den. V souvislosti s aktuálními omezeními je Národní zemědělské muzeum stále uzavřeno a na Bylinkový den v muzeu v původním formátu si budeme muset ještě rok počkat. My vás ale o bylinky připravit nechceme. BYLINKOVÝ TRH BUDE! 17. dubna 2021 si můžete přijít nakoupit čertsvé i sušené bylinky, sazenice, semena a další bylinné produkty na muzejní dvorek NZM v Praze. Navíc pro všechny milovníky bylinek jsme připravili i BYLINKOVÝ TÝDEN ONLINE. Dílničky a společnou zábavu letoš ještě vynecháme. Ale alespoň touto cestou vám nabízíme zajímavý obsah o bylinách a bylinkách.

Načerpejme sílu a zdraví z čerstvých bylinek do celého roku.

Pěstování bez zahrady - ZAJÍMAVOSTI
Lesní byliny zámeckého parku - ZAJÍMAVOSTI
Bylinky známé i neznámé - HERBÁŘ
Jarní aspekt na Kačině - ZAJÍMAVOSTI
Bylinkové přednášky - VIDEA
Mattioliho herbář - ZAJÍMAVOSTI
Malí zahradníci v akci - ZAJÍMAVOSTI A KVÍZ

Zdroj: NZM

Link: Bylinkový týden v muzeu – online - Národní zemědělské muzeum, s. p. o. (nzm.cz)

12 April 2021

Vzhledem k narůstajícímu trendu nabízení potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, zejména pak přes internet, zpracovalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Státní veterinární správou dokument týkající se základních legislativních požadavků pro poskytování informací při tomto způsobu nabízení potravin.

Tématické oblasti:	Potravinářská výroba

Přílohy

Přístup k poskytování povinných a nepovinných informací o potravinách, jejich rozsahu a způsobu uvedení při prodeji potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku (PDF, 674 KB)

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/publikace-a-dokumenty/stanoviska/pristup-k-poskytovani-povinnych-a.html

12 April 2021

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.

Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií:

a) Bezpečnost a kvalita potravin

b) Reformulace roku

c) Potraviny pro zvláštní výživu

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2021. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2020.

Přihláška 2021

Přihláška 2021 (word)

Vyhlášení 8. ročníku soutěže

12 April 2021

Co spojuje všechny lidi na celém světě? Jednoznačně láska k jídlu. Jenže my už se nespokojíme jen tak s něčím. Proto si občas rádi pochutnáme také na místních specialitách. V čem jsou tradiční receptury od lokálních výrobců výjimečné? A tušíte vůbec, o které naše výrobky či suroviny mají největší zájem v cizině?

Češi mají rádi jídlo a zároveň jsou velmi tvořiví. Proto u nás vzniká řada lokálních rodinných firem, které se specializují na výrobu jogurtů, sýrů, pečiva, chlebů, masných produktů, cukrovinek apod. Navazují tak na umění svých předků. Vyrábějí podle tradiční receptury a většinou tyto delikatesy nikde jinde neochutnáte.

Upozornit na jejich výjimečnost mají za cíl také projekty zaměřené na jejich kvalitu, chuť a inovaci, jako např. Klasa, Regionální potravina nebo Chráněné označení. A protože jsou místní dodavatelé pravidelně kontrolováni, jsou jejich produkty opravdu kvalitní.

O které naše výrobky mají zájem v zahraničí?

V jakých potravinářských oborech my, Češi, vynikáme? Které u nás mají vybudovanou tradici? V zahraničí je největší zájem o pivovarnický segment, v arabských zemích jsou oblíbené především naše mlékárenské výrobky. Vloni jsme nejvíce vyváželi do Německa (23,1 %), na Slovensko (20,7 %) a do Polska (9,8 %). Mezi nejvíce exportované položky patřily pšenice, potravinové přípravky, pekařské zboží, výživa pro zvířata a mléko. Česká republika je dále vyhlášená mlýnskou a cukrovarnickou technologii, velice žádané jsou kromě výše jmenovaného také naše masné výrobky.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/poklady-nasi-zeme-ktere-miluji-i-v-zahranici

12 April 2021

Nové potravinářské předpisy EU – únor 2021

Vydáno: 9.4.2021

Autor: Mgr. Jana Kubcová Beránková

Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
https://eur-lex.europa.eu/oj/2021/02/direct-access.html?ojYear=2021

0. SPOLEČNÁ ORGANIZACE ZEMĚDĚLSKÝCH TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/166/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2015/1368/EU, pokud jde o prodloužení vnitrostátních programů v odvětví včelařství
OJ L 48, 11/02/2021, s. 1

1. HYGIENA A BEZPEČNOST V POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ, PRAVIDLA PRO PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/122/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 760)
OJ L 38, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/123/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 761)
OJ L 38, 03/02/2021, s. 63
Prováděcí nařízení 2021/130/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 40, 04/02/2021, s. 16
Prováděcí rozhodnutí 2021/151/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 922)
OJ L 45, 09/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/169/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 49, 12/02/2021, s. 18
Prováděcí nařízení 2021/171/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/626/EU, pokud jde o seznamy třetích zemí a regionů třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek hmyzu na území Unie
OJ L 50, 15/02/2021, s. 4
Prováděcí rozhodnutí 2021/175/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1052)
OJ L 52, 15/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/239/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1126)
OJ L 56I, 17/02/2021, s.1
Prováděcí nařízení 2021/256/EU, kterým se mění příloha I nařízení 798/2008/ES, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků
OJ L 58, 19/02/2021, s. 36
Prováděcí rozhodnutí 2021/260/EU, kterým se schvalují vnitrostátní opatření určená k omezení dopadu některých nákaz vodních živočichů podle čl. 226 odst. 3 nařízení 2016/429/EU a zrušuje rozhodnutí 2010/221/EU (oznámeno pod číslem C(2021) 773)
OJ L 59, 19/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/335/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2020/1809/EU o určitých ochranných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 1386)
OJ L 66, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 123/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/185]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 1
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 124/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/186]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 3
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 125/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/187]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 5
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 126/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/188]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 7
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 127/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/189]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 8
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 128/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/190]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 10
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 129/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/191]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 12
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 130/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/192]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 14
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 131/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/193]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 16
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 132/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/194]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 18
Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 133/2018 ze dne 6. července 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/195]
OJ L 67, 25/02/2021, s. 20
Prováděcí rozhodnutí 2021/361/EU, kterým se stanoví mimořádná opatření pro přemísťování zásilek mloků mezi členskými státy a jejich vstup do Unie v souvislosti s infekcí způsobenou Batrachochytrium salamandrivorans (oznámeno pod číslem C(2021) 1018)
OJ L 69, 26/02/2021, s. 12

3. OPATŘENÍ U POTRAVIN ROSTLINNÉHO PŮVODU
Prováděcí rozhodnutí 2021/103/EU o neschválení oxidu uhličitého jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 19
OJ L 34, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/127/EU, kterým se stanoví požadavky na dovoz dřevěného obalového materiálu pro přepravu některých komodit pocházejících z některých třetích zemí na území Unie a na rostlinolékařské kontroly tohoto materiálu a kterým se zrušuje prováděcí rozhodnutí 2018/1137/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 3
Prováděcí nařízení 2021/129/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky výtažek z česneku a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 40, 04/02/2021, s. 11
Prováděcí nařízení 2021/134/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky představující nízké riziko Akanthomyces muscarius kmen Ve6 (dříve Lecanicillium muscarium kmen Ve6) a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 42, 05/02/2021, s. 4
Nařízení 2021/155/EU, kterým se mění přílohy II, III a V nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro tetrachlormethan, chlorthalonil, chlorprofam, dimethoát, ethoprofos, fenamidon, methiokarb, omethoát, propikonazol a pymetrozin v některých produktech a na jejich povrchu
OJ L 46, 10/02/2021, s. 5
Prováděcí rozhodnutí 2021/327/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení metofluthrinu pro použití v biocidních přípravcích typu 18
OJ L 64, 24/02/2021, s. 10
Prováděcí rozhodnutí 2021/333/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení α-chloralosy pro použití v biocidních přípravcích typu 14
OJ L 65, 25/02/2021, s. 58
Prováděcí nařízení 2021/345/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor vyrobený z chloridu sodného elektrolýzou jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 163
Prováděcí nařízení 2021/347/EU, kterým se schvaluje aktivní chlor uvolněný z kyseliny chlorné jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 2, 3, 4 a 5
OJ L 68, 26/02/2021, s. 170
Prováděcí nařízení 2021/348/EU, kterým se schvaluje karbendazim jako stávající účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 7 a 10
OJ L 68, 26/02/2021, s. 174
Prováděcí rozhodnutí 2021/354/EU, kterým se odkládá datum skončení platnosti schválení propikonazolu pro použití v biocidních přípravcích typu 8
OJ L 68, 26/02/2021, s. 219

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO v přenesené pravomoci č. 151/20/KOL ze dne 11. prosince 2020, kterým se zavádí program kontrol na rok 2021, které mají být provedeny ve státech ESVO EHP za účelem ověření uplatňování právních předpisů EHP v oblasti potravin a veterinární oblasti [2021/336]
OJ L 66, 25/02/2021, s. 66

5. PŘÍDATNÉ A POMOCNÉ LÁTKY A AROMATA DO POTRAVIN
Prováděcí nařízení 2021/148/EU, kterým se mění nařízení 257/2010/EU, kterým se stanoví program pro přehodnocení schválených potravinářských přídatných látek v souladu s nařízením 1333/2008/ES o potravinářských přídatných látkách
OJ L 44, 09/02/2021, s. 3

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/329/EU o obnovení povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy pro výkrm kuřat (držitel povolení: AVEVE NV) a o zrušení nařízení 1091/2009/ES
OJ L 65, 25/02/2021, s. 38
Prováděcí nařízení 2021/330/EU o povolení přípravku 3-fytázy z Komagataella phaffii CECT 13094 jako doplňkové látky pro výkrm prasat, menšinové druhy prasat a výkrm a odchov krůt (držitel povolení: Fertinagro Biotech S.L.)
OJ L 65, 25/02/2021, s. 43
Prováděcí nařízení 2021/343/EU o povolení přípravku Lactobacillus buchneri DSM 29026 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 157
Prováděcí nařízení 2021/344/EU o povolení sorbitanmonolaurátu jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 160
Prováděcí nařízení 2021/346/EU o povolení přípravku Lactobacillus parafarraginis DSM 32962 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 68, 26/02/2021, s. 167

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ POTRAVIN, NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ
Rozhodnutí Smíšeného výboru podle dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství 1/2021 ze dne 25. ledna 2021, o změnách příloh 14-A a 14-B o zeměpisných označeních [2021/109]
OJ L 35, 01/02/2021, s. 31
Prováděcí nařízení 2021/147/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Český modrý mák“ (CHZO))
OJ L 44, 09/02/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/247/EU o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení „Liptovské droby“ (CHZO)
OJ L 57, 18/02/2021, s. 83
Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 1/2020 ze dne 19. listopadu 2020, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2021/273]
OJ L 61, 22/02/2021, s. 27

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Prováděcí nařízení 2021/181/EU, kterým se mění nařízení 889/2008/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 834/2007/ES o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu
OJ L 53, 16/02/2021, s. 99
Nařízení 2021/269/EU ze dne 4. prosince 2020, kterým se mění nařízení 2020/427/EU, pokud jde o datum použitelnosti změn určitých podrobných pravidel produkce ekologických produktů uvedených v příloze II nařízení 2018/848/EU
OJ L 60, 22/02/2021, s. 24
Prováděcí nařízení 2021/279/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 2018/848/EU, pokud jde o kontroly a další opatření zajišťující sledovatelnost a soulad s pravidly pro ekologickou produkci a označování ekologických produktů
OJ L 62, 23/02/2021, s. 6

15. GMO A NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2021/120/EU, kterým se povoluje uvedení prášku z částečně odtučněných řepkových semen z Brassica rapa L. a Brassica napus L. na trh podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 37, 03/02/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/183/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2017/2453/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují určité geneticky modifikované řepky olejné, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (oznámeno po číslem C(2021) 823)
OJ L 55, 16/02/2021, s. 2
Prováděcí rozhodnutí 2021/184/EU, kterým se mění rozhodnutí 2009/813/ES, 2009/814/ES a 2010/429/EU a prováděcí rozhodnutí 2012/82/EU, 2012/83/EU, 2012/347/EU, 2013/649/EU, 2015/683/EU, 2015/684/EU, 2015/685/EU, 2015/686/EU, 2015/687/EU, 2015/688/EU, 2015/689/EU, 2015/693/EU, 2015/695/EU, 2015/696/EU, 2015/700/EU, 2015/701/EU, 2015/2279/EU, 2015/2281/EU, 2016/1216/EU, 2016/1217/EU, 2017/1207/EU, 2018/1111/EU, 2018/2045/EU, 2018/2046/EU, 2019/1307/EU, 2019/1308/EU, 2019/1309/EU, 2019/2083/EU a 2020/1360/EU, pokud jde o držitele povolení pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh a o jeho zástupce v Unii (oznámeno pod číslem C(2021)826)
OJ L 55, 16/02/2021, s. 4

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2021/114/EU ze dne 25. září 2020, kterým se mění přílohy II a III nařízení 978/2012/EU, pokud jde o Arménii a Vietnam
OJ L 36, 02/02/2021, s. 5
Nařízení 2021/115/EU ze dne 27. listopadu 2020, kterým se mění příloha I nařízení 2019/1021/EU, pokud jde o perfluoroktanovou kyselinu (PFOA), její soli a sloučeniny příbuzné PFOA
OJ L 36, 02/02/2021, s. 7
Prováděcí nařízení 2021/254/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/761/EU a 2020/1988/EU a nařízení 218/2007/ES a 1518/2007/ES, pokud jde o dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království, a kterým se tyto produkty vylučují z celních kvót s probíhajícími obdobími platnosti
OJ L 58, 19/02/2021, s. 17

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ MASO A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/349/EU, kterým se mění nařízení1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 68, 26/02/2021, s. 179

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

20. MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/342/EU, kterým se opětovně ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajského království ve vztahu ke společnosti River Kwai International Food Industry Co., Ltd v návaznosti na opětovné zahájení prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 68, 26/02/2021, s. 149

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A KÁVOVINOVÉ EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 26. 2. 2021

Zdroj: Bezpečnost potravin

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-potravinarske-predpisy-eu-unor-2021.aspx

12 April 2021

Evropští spotřebitelé během pandemie koronaviru posílili zájem o nákup potravin online. Maloobchod proto čekají podle zástupců evropského svazu obchodu EuroCommerce velké investice do digitální infrastruktury, pokud si obchodníci chtějí udržet nebo posílit svůj podíl na trhu. EuroCommerce nicméně uvádí, že přestože preference nakupování potravin online posiluje, pro supermarkety zatím stále není profitabilní, a to zejména kvůli vysokým nákladům na realizaci každého nákupu online ze strany supermarketů. EuroCommerce proto předpokládá zakládání nových aliancí v maloobchodu s cílem uspokojit poptávku ze strany spotřebitelů a současně limitovat náklady vyžadované ze strany maloobchodu.

Více informací zde.

12 April 2021

Sněmovna se vrátí ke kvótám na české potraviny v řetězcích.

Průmyslové, ale i potravinářské organizace napsaly v tomto týdnu poslancům, aby schválili senátní verzi novely zákona o potravinách. Ze sněmovního návrhu mimo jiné vypouští povinnost, aby maloobchodní řetězce prodávaly od příštího roku minimálně 55 procent českých potravin. Novelu vrácenou Senátem projedná v úterý Sněmovna, verzi dolní parlamentní komory podporuje kvůli stanovisku sjezdu například Agrární komora ČR.

Senát v polovině března odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu vrátil Sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu, který do zákona navrhli poslanci za SPD. Kvóty na potraviny by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Očekává se, že Sněmovna návrh znovu nepodpoří. Přesto se snaží mnohé organizace poslance přesvědčit, aby skutečně sněmovní návrh nepodpořili.

Proti kvótám na potraviny se postavila například i prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. "Kvóty jsou v rozporu s principy jednotného vnitřního evropského trhu," píše se v dopisu, který kromě ní podepsal i prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák nebo prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Případné schválení kvóty by podle nich přineslo ČR pouze ostudu.

Proti se naopak staví Agrární komora ČR, kterou sjezd zavázal k podpoře. "Pozměňovací návrh o povinném podílu českých potravin na pultech velkých obchodů jasně pojmenoval dlouhodobý problém, který je potřeba řešit. Tím je nízké zastoupení domácí produkce v regálech. S tím přímo souvisí nízká soběstačnost ČR u některých potravin, jako je ovoce a zelenina, a nutnost nastavení férovějších podmínek pro odbyt produkce českých zemědělských prvovýrobců," sdělil ČTK prezident komory Jan Doležal. Objektivní důvody pro podobný zákon tak podle něj existují.

Aktivitu podpořil i bývalý ministr zemědělství Jiří Milek. "Minimální podíl tuzemských potravin ve velkých obchodech by podpořil české zemědělství a potravinářství a také by přispěl ke zlepšení životního prostředí. Dnes dosahujeme přibližně 50procentního podílu českých potravin a před vstupem do EU jsme v těchto potravinách byli plně soběstační. České zemědělství má skvělý potenciál, například vyvážíme miliony tun obilí jako surovinu," uvedl Milek, který je místopředsedou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Kvóta, kterou při jednání původně podpořili poslanci, se nemá týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Zákon původně zakazuje dvojí kvalitu potravin.

Zdroj: ČTK

Společný dopis svazů a asociací k tzv. potravinovým kvótám

09 April 2021

Potravinářský průmysl je největší zpracovatelský sektor v Evropské unii. V posledních letech pro něj rostou společné výzvy, jako je klimatická změna, vyčerpávání zdrojů, podvýživa apod. Food Drink Europe, organizace, která zastupuje evropský potravinářský a nápojářský průmysl, vydala v roce 2019 souhrnnou zprávu, která představuje strategii Cesty potravinářského a nápojářského průmyslu k udržitelnému potravinovému systému (The path of the food and drink industry towards Sustainable Food Systems).

Zpráva se zabývá společnými cíli udržitelného rozvoje. Patří sem cíl zachovat si tvořit udržitelný růst, zároveň naplňovat potřeby a požadavky obyvatel a spotřebitelů, tj. poskytovat zdravější a udržitelnější potraviny a poskytovat v této souvislosti informace o výživové hodnotě a udržitelnosti. A v neposlední řadě je třeba se a zodpovědně starat o naši planetu. Pod tím si můžeme představit podporu udržitelného zemědělství, jak lokální tak celosvětovou (souvislost s odlesňováním, udržením biodiverzity apod.), adaptaci a snížení klimatických změn a posun k zodpovědnějšímu a výkonnějšímu využití zdrojů a cirkulární ekonomice.

To vše samozřejmě vyžaduje spolupráci mnoha sektorů napříč celým dodavatelským řetězcem na národní i mezinárodní úrovni. Bezpochyby je zde třeba holistického a koordinovaného přístupu. Udržitelnost se stává v poslední době strategickou prioritou, která ke své realizaci potřebuje vhodné podmínky, finanční podporu, politiky a regulační rámce ke zdolání potenciálních překážek a úspěšnému naplnění.

Podrobnější informace v celé zprávě naleznete zde.

Zpracováno: ČTPP, Výbor pro udržitelnou a etickou produkci

Zdroj: FoodDrinkEurope

09 April 2021

Řím 8. dubna (ČTK) - Světové ceny potravin se v březnu desátý měsíc za sebou zvyšovaly a jejich index se vyšplhal na nejvyšší úroveň od června 2014. Za růstem cen stálo zdražení rostlinných olejů, masa a mléčných výrobků. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, se zvýšil na 118,5 bodu z únorové hodnoty 116,1 bodu.

Dílčí index cen rostlinných olejů meziměsíčně vzrostl o osm procent a dostal se nejvýše od června 2011. Za jeho růstem stály vyšší ceny palmového, sójového, řepkového a slunečnicového oleje. Index cen mléčných výrobků se zvýšil o 3,9 procenta a index cen masa o 2,3 procenta.

Index cen obilovin naopak o 1,7 procenta klesl, celosvětová sklizeň obilovin podle FAO zůstává na cestě k celoročnímu rekordu. Index cen cukru se snížil dokonce o čtyři procenta, a to kvůli vyhlídkám na rozsáhlý vývoz cukru z Indie.

FAO dnes zvýšila odhad sklizně obilovin za pěstitelskou sezonu 2020 na 2,765 miliardy tun, což je o čtyři miliony tun více, než čekala minulý měsíc. Proti předchozímu roku by tak sklizeň měla být vyšší o dvě procenta. S růstem počítá FAO také v příští sezoně, uvedla agentura Reuters.

pmh spr

09 April 2021

Praha 8. dubna (ČTK) - Potravinové banky loni shromáždily 7007 tun potravin, což bylo proti předloňským 4700 tunám zhruba o polovinu více. Loni tak pomohly více než 160.000 lidí, oznámila dnes Česká federace potravinových bank v tiskové zprávě. Kvůli koronavirové pandemii ale přibylo potřebných.

"Objem potravin, které se nám loni povedlo shromáždit, je enormní, a přesto nebyl dostatečný. V podzimním období jsme se kvůli stoupající poptávce dostali do situace, kdy byli naše sklady téměř prázdné," uvedla ředitelka federace Veronika Láchová. Potřeba potravinové pomoci podle ní loni stoupla meziročně o 60 procent a stále roste. Banky dodávají potraviny do více než tisícovky organizací, které je následně předávají lidem v nouzi.

Hodnota potravin, které banky loni shromáždila, činila 300 milionů Kč. Vláda loni na podzim uvolnila z rozpočtové rezervy navíc 20 milionů korun pro potravinové banky. Podle ministerstva zemědělství peníze pokryly náklady, které bankám kvůli větší poptávce po potravinách z těchto institucí vznikly. Celkem tak tyto organizace loni dostaly od státu 95 milionů korun, což bylo zhruba o 21 milionů méně než předloni. Letos by měly podle schváleného rozpočtu získat 83 milionů Kč.

Od roku 2018 začala platit novela zákona, podle které musí obchody s výměrou nad 400 metrů čtverečních nabídnout bankám nezávadné jídlo, které hodlají vyřadit z prodeje. Řetězce uvádí, že dary i nad rámec zákona stále rostou. Například mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček dnes ČTK sdělil, že řetězec loni daroval více než 800 tun potravin, navíc věnoval bankám dodávku a letos plánuje dát další dva automobily. Řetězec pak letos chce zdvojnásobit množství darovaných potravin.

Řetězec Globus zase věnoval za čtyři roky přes 500 tun potravin. "Potraviny ještě před vypršením data spotřeby neprodáváme ve slevě, ale včas je poskytujeme přes potravinové banky sociálně potřebným lidem. V posledních letech jsme rozšířili okruh potravin vhodných k darování, aby měli příjemci pestřejší jídelníček," dodala za řetězec Lutfia Volfová.

První potravinová banka na světě byla založená v roce 1967 ve Phoenixu v Arizoně, v Evropě první vznikla v roce 1984 v Paříži. V roce 1986 byla založená Evropská federace potravinových bank a v roce 1994 Česká federace potravinových bank. V ČR je 15 takových bank a logistické centrum v Modleticích u Prahy.

drh mha

08 April 2021

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o obalech, ve kterém jsou transponovány cíle a požadavky Směrnice O obalech a obalových odpadech, známé jako CEP. Česká republika a tedy i český systém EPR (systém rozšířené odpovědnosti výrobců) EKO‑KOM musí zajistit splnění vyšších recyklačních cílů pro obaly. Že jejich splnění nebude úplně jednoduché, umocňuje fakt, že účinnost dotřídění využitelných odpadů na třídicích linkách v ČR dlouhodobě klesá. Týká se to zejména plastových komunálních odpadů, které jsou svou heterogenitou na dotřídění a následné uplatnění druhotné suroviny, nejsložitější. Naopak u ostatních komodit, jako je sklo, kovy a papír se dlouhodobě pohybuje míra dotřídění pro materiálovou recyklaci nad 96 %. Tyto tříděné odpady představují více než tři čtvrtiny celkového množství tříděných odpadů ze systému obcí.

Postupný pokles účinnosti dotřídění plastů pro materiálovou recyklaci je důsledkem souběhu několika faktorů. Problém začal být zřetelný nejdříve v důsledku omezení dovozu vytříděných plastových odpadů do Číny před dvěma lety, kdy zásadním způsobem poklesla poptávka po vytříděných plastech v celé EU a ČR je, vzhledem k množství odpadů, které produkujeme, závislá na pohybech větších odpadových trhů. Dalším aspektem je, že se doposud dostatečně nenastartovala poptávka po plastové druhotné surovině na domácím trhu, nízkým cenám primárních materiálů a negativní vývoj situace ještě umocnily dopady probíhající pandemie a omezení průmyslu.

Graf: Účinnost procesu dotřídění plastových komunálních odpadů

Provozovatelé dotřiďovacích linek se chovají tržně a dotřiďují materiál, pro který jsou schopni nalézt odbyt. V důsledku pandemie také omezení poptávky po druhotné surovině ze strany průmyslu přispělo k preferenci výroby certifikovaných alternativních paliv oproti úpravě na materiálově využitelnou druhotnou surovinu. Od roku 2016 rostlo využití vytříděných plastů do výroby certifikovaných paliv v návaznosti na poptávku po nich. Protože šlo o efektivní způsob využití, který byl plně podporován EU, projevil se tento trend nejen u nás, ale v celé EU. Celkové dotříděné množství pro produkci výrobků, buď materiálově, nebo pro výrobu TAP, se v ČR dlouhodobě pohybuje nad 60 %. Materiálové využití však v době pandemie, kleslo z necelé poloviny, kde se pohybovalo ještě před čtyřmi roky, pod kritických 30 %. Naprostá většina materiálově využitého plastu jsou obaly, proto v jejich případě není pokles procenta recyklace tak drastický. Přesto však míra materiálového využití plastových obalů klesla pod jinak běžných 50 % a přiblížila se kritické hranici 40 %, která je naprosto nedostačující pro splnění požadavků EU. Zároveň existují relativně velké rozdíly mezi jednotlivými úpravci dotřiďujícími plastové komunální odpady, jak v technickém vybavení, tak zejména v míře účinnosti procesu dotřídění. Celkem v systému v roce 2020 bylo 117 třídících linek, které dotřiďovaly komunální plastové odpady. Míra dotřídění pro materiálovou recyklaci dosahovala u zhruba 60 % třídicích linek rozpětí účinnosti mezi 20 – 50 %. Na míře účinnosti dotřídění plastových obalů v minulém roce je také znatelný propad v důsledku dopadů opatření proti šíření onemocnění COVID.

Z výše uvedeného grafu je patrné, že až do konce roku 2020 se příklon k výrobě alternativních paliv oproti materiálové recyklaci neprojevil ve statistice celkové recyklace. Od letošního roku, byla v souladu s požadavky Směrnice o odpadech, upravena pravidla vykazování i v ČR a výroba TAP již nebude formou využití odpadů, které je považováno za recyklaci.

Je tedy zřejmé, že zásadní podmínkou pro zvýšení účinnosti dotřiďování plastových odpadů, které je nutným předpokladem pro úspěšné plnění cílů CEP, je podpora poptávky po plastovém recyklátu pro uplatnění ve výrobě nových výrobků.

Pro zajištění splnění recyklačních procent bylo již v minulosti nutné finančně podpořit úpravu a i zpracování některých druhů odpadů, u nichž jsou možnosti zpracování omezené vzhledem k nízké poptávce po této druhotné surovině nebo kvůli obtížnosti jejich zpracování. AOS EKO‑KOM již od ledna tohoto roku přistoupila ke zvýšení plateb za úpravu obalových odpadů tak, aby jednak reflektovaly měnící se náklady, ale také motivovaly ke zvýšení účinnosti třídění. Spolu s finanční podporou zpracovatelů problematicky uplatnitelných plastových odpadů je cílem těchto finančních opatření podpora motivace třídících linek ke zvýšení účinnosti dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci, tedy ke zvýšení celkového množství odpadu předaného k recyklaci a omezení výmětů. Je na rozhodnutí každého z provozovatelů, jaká opatření je ke zvýšení účinnosti dotřídění schopen realizovat, AOS EKO‑KOM je připravena prostřednictvím finanční motivace stimulovat dotřiďovací zařízení, aby to bylo ekonomicky realizovatelné.

Co je však pozitivním trendem, že vytříděná množství komunálních odpadů v obcích dlouhodobě každoročně narůstají v rozmezí 7 - 10 %, díky velké hustotě a rozmístění nádob na tříděný sběr plastových odpadů. Dostatečné množství vytříděných odpadů je základní podmínkou pro to abychom jako stát plnili evropské požadavky na míru recyklace odpadů včetně těch obalových.

Zdroj: EKOKOM

Link: https://www.ekokom.cz/news/854/212/ucinnost-dotrideni-plastovych-odpadu-na-tridicich-linkach-k-dobe-COVIDU-klesla-EKO-KOM-pracuje-na-otoceni-trendu

08 April 2021

V celém Japonsku existuje jen asi tucet lihovarů, které vyrábějí whisky. Japonské destilérky ale nebyly schopny v posledních dvou dekádách udržet krok s rostoucí poptávkou po tomto oblíbeném nápoji. Mnoho palíren proto míchá svůj produkt s whisky zakoupenou v zámoří, aby tak zvýšily množství svých zásob.

Na rozdíl od Skotska, kde přidání alkoholu z jiné země znamená, že whisky již nemůže být nazývaná skotská, v Japonsku nikdy neexistovala přesná definice výroby a použití surovin. Proto se často stává, že místní firma smíchá skotskou whisky s šoču (japonská pálenka z rýže, ječmene, sladkých brambor nebo pohanky), nebo jednoduše doveze whisky z ciziny a doma ji pak stáčí do lahví pod nálepkou „Japonská whisky“.

Tato praxe se změní díky novým pravidlům, které před měsícem vydala Japonská asociace výrobců lihovin a likérů (JSMLA). Po několika letech konzultací asociace vydala soubor kritérií, který musí produkt splňovat, aby mohl být nazýván japonská whisky. Mezi klíčové patří následující body: Destilát musí být fermentován a destilován v Japonsku, také zde musí zrát po dobu tří let, voda použitá k výrobě alkoholu musí být získaná v Japonsku a produkt musí být plněn do lahví v Japonsku.

Od 1. dubna 2021 začínají členové JSMLA přecházet k novému standardu pro označování svých produktů Nová pravidla, která vstoupí v platnost dne 31. března 2024, nepřichází s žádnými pokutami a vztahují se pouze na výrobky firem, jež jsou součástí JSMLA. Asociace ale zastupuje většinu japonských lihovarů, včetně těch nejznámějších jako je Suntory nebo Nikka. Lihoviny, které nebudou splňovat nové požadavky, budou moci být označeny jako whisky, ale ne jako japonská whisky.

Zpracovala:
Irena Leopoldová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil: ČR: +420 773 743 880, E-Mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/nova-kriteria-pro-oznaceni-japonska.html

07 April 2021

Potvrzeno! Český modrý mák je unikátní! Získal totiž prestižní modro-žluté Chráněné zeměpisné označení (CHZO), které zaručuje, že název Český modrý mák nebude možné v rámci celé EU použít, pokud nepůjde opravdu o mák vypěstovaný u nás.

Věděli jste, že jsme největším pěstitelem a exportérem potravinářského máku na světě? Ročně této plodiny sklidíme zhruba 26 000 tun. Každý Čech během roku průměrně zkonzumuje 380 g, tedy zhruba 1 g denně.

Přestože může být mák zejména pro cizince kontroverzní potravinou, nelze popřít jeho výjimečné nutriční složení. Nejvýznamnější je mimořádný obsah vápníku (1500–1840 mg ve 100 g), což je 600× více než pšeničná mouka, 12× více než mléko a 16–20× více než jádra vlašských ořechů. Makové semeno vyniká také vysokým obsahem draslíku, kterého je 2,5× více než v banánu. Hořčíku má 2× více než vlašské ořechy a zinku je v máku více než v „zinkových“ semínkách tykve olejné. Proč ještě si pochutnat na máku? Třeba díky složení jeho tuků, kdy celých 75 % připadá na esenciální mastné kyseliny! Ty jsou pro nás z výživového hlediska velmi příznivé.

„Český modrý mák má velmi specifickou vůni, chuť a jedinečné výživové složení. Díky vysokému obsahu omega 6 mastných kyselin snižuje bolesti, otoky a ranní tuhnutí kloubů (revma). Dále upravuje vysoký tlak a redukuje přecitlivělost na alergeny. Dodává energii, pomáhá zkvalitňovat paměť i ulevit od stresu. Vyživuje také vlasy, nehty a kosti. V poslední době se dokonce mluví o jeho vlivu na potlačení příznaků ADHD,“ jmenuje benefity Českého modrého máku Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D., z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze a spolku Český modrý mák.

Český modrý mák konečně uznán za evropskou potravinu

Před 5,5 lety podal spolek Český modrý mák žádost k evropskému dvoru. V průběhu tohoto dlouhého období bylo nutné Evropské komisi opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. A to je právě hlavním smyslem ochranné známky – rozlišit od sebe dva typy komodit, i když mají stejné jméno.

Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí konzumovat. Naproti tomu Český modrý mák je zcela jiných kvalit. Je to ze své podstaty potravina, která má své místo nejen v ČR a na Slovensku, ale také v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku a dalších státech, které spojuje slovanská historie.

Díky tomu nebude možné v rámci EU použít název Český modrý mák, pokud skutečně nebude pocházet z ČR. Evropská unie tak uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ.

„Mák je pro nás z hlediska zahraničního obchodu významnější než český chmel. V zahraničí je o Český modrý mák velký zájem. Až 85 % naší sklizně míří právě do ciziny, jeho hodnota je vyšší než miliarda korun. Nejvíce ho loni putovalo do Ruska, Rakouska, Polska, Slovenska a Německa. Nezanedbatelné množství v řádu stovek až tisíc tun vyvážíme na Ukrajinu, do Rumunska, Maďarska, Běloruska a také do Holandska, odkud se vyváží ještě třeba do USA a Kanady. Mák je zkrátka naše modré zlato. Udělení evropské ochranné známky nejvíce pomůže nám všem – spotřebitelům. Ale také České republice na světovém trhu s mákem, protože tato známka s sebou nese jasně definovanou kvalitu,“ dodává Vlastimil Mikšík.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO), resp. v angličtině „PGI“ (Protected Geographical Indication), upozorňuje na produkty pocházející z určitého místa, regionu nebo země, kdy se jejich kvalita odvíjí především od tohoto zeměpisného původu. Český modrý mák se tak zařadil mezi další takto oceněné produkty, jako jsou například Hořické trubičky, Jihočeská Zlatá niva, Štramberské uši, české pivo či Olomoucké tvarůžky a mnoho dalších.

Detailní seznam takto označených potravin najdete na portále Ministerstva zemědělství ČR: http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/znacky-kvality-potravin/

O Českém modrém máku se dočtete více na stránkách spolku Český modrý mák: https://ceskymodrymak.cz.

Zdroj: Akademie kvality

Link: https://www.akademiekvality.cz/clanek/cesky-mak-ocenen-chranenym-zemepisnym-oznacenim

07 April 2021

Ministerstvo zemědělství v návaznosti na pokračování negativních dopadů v důsledku přijatých opatření proti koronaviru připravilo 2. výzvu Dotačního programu, který by měl přispět ke stabilizaci sektoru produkce potravin a zemědělských produktů, a zejména eliminovat riziko ukončení činnosti potravinářských a zemědělských podniků, které se podílejí na zajištění základních potřeb zajištění potravin pro obyvatele České republiky.

Dotační program navazuje na předchozí program a je určen :

a) pro výrobce potravin podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, jejichž činností je výroba a uvádění na trh potravin určených pro provozovatele stravovací služby.

a

b) pro zemědělského podnikatele provozujícího zemědělskou výrobu podle ustanovení § 2e odst. 3 písm. a), b) a e) zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jehož činností je uvádění na trh vlastní produkce zemědělské výroby určené pro výrobu potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu a/nebo potravin určených pro provozovatele potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu.

Nárok na dotaci vzniká, pokud celkové příjmy klesly mezi 1. prosincem 2020 a 28. únorem 2021 nejméně o 25 % v meziročním srovnání. Sazba podpory na jeden podnik je až 200 000 Kč a dále pak až 20 000 Kč na jednoho zaměstnance.

Příjem žádostí probíhá od 15. března 2021 do 30. dubna 2021.

Bližší informace o dotačním programu včetně postupu podání žádosti naleznete na webu MZe: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/narodni-dotace/program-agricovid-potravinarstvi/ případně se na nás můžete obrátit na e-mailu: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

07 April 2021

Světový den zdraví byl vyhlášen 7. 4. 1950, kdy také vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization).

Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň připomínkou toho, že WHO se snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci.

https://www.who.int/campaigns/world-health-day/2021

07 April 2021

České republice hrozí vyřazení ze seznamu zemí z vyřešeným jódovým deficitem, na kterém je od roku 2004. Výsledky monitoringu saturace jódem u novorozenců jsou alarmující. Toto a další překvapivá zjištění zazněla na letošní konferenci JÓD 21.

Dne 5. 3. 2021 Pořádala Meziresortní komise pro řešení jodového deficitu u příležitosti Mezinárodního dne jódu již 14. konferenci o jodovém deficitu a jeho prevenci. Konference se poprvé konala on line a zúčastnilo se jí přes 120 zdravotnických odborníků. Jednání zahájila předsedkyně MKJD a vedoucí centra MUDr. Marie Nejedlá, která zdůraznila dlouhodobou kontinuitu práce komise a její podíl na zvládání problémů se saturací populace jódem v ČR.

Jaké jsou stěžejní závěry konference?

Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3%, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3.8%., v roce 2020 pak podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4.8%, jak vyplývá z výsledků monitoringu, který z vlastní iniciativy pravidelně vypracovávají zástupci Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. LF UK. V některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12%. Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem. MKJD plánuje v této věci podnikat další kroky.
MKJD iniciovala vypracování průzkumu nabídky suplementů s obsahem jodu na českém trhu. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.

Přestože z důvodu nepříznivé epidemické situace byla konference konána on-line, nabídla celou řadu zajímavých příspěvků, včetně příspěvku zahraniční řečnice. Jejich krátké shrnutí:

Paní doktorka Sigrun Henjum z Oslo Metropolitan University, která představila kontext i výsledky nedávno provedené norské risk-benefit analýzy řešení nedostatečné saturace těhotných žen a dětí v Norsku. Jedna čtvrtina norských žen ve fertilním věku má přívod jódu pod spodním limitem, z dospívajících děvčat je to dokonce 40 % a z devítiletých jedna třetina. 8 a 9 % jedno a dvouletých dětí má rovněž deficitní přívod jódu. Analýza se týkala přínosů a rizik saturace jódem uvedených populačních skupin. Přednáška paní doktorky Henjum byla zajištěna ve spolupráci s Koordinačním místem pro vědeckou a technickou spolupráci s EFSA. Za podporu děkujeme.
Paní doktorka Vítů z Endokrinologického ústavu přednesla příspěvek shrnující problematiku hormonálních disruptorů v životním prostředí. Teoretická přednáška, vysvětlující roli hormonálních disruptorů ve zdraví, včetně konkrétních příkladů je ke shlédnutí na youtube kanálu SZU.
Možnostem dlouhodobého sledování saturace jodem v české populaci se věnoval příspěvek, který přednesl doc. Bílek (Endokrinologický ústav). Přednáška s příznačným názvem: “Sledování hladin tyreoglobulinu” shrnovala vztah hladiny tyreoglobulinu k onemocnění štítné žlázy. Tyreoglobulin, jehož hladiny např. zvyšuje struma, charakteristická pro oblasti se závažným jódovým deficitem, tak může sloužit jako dlouhodobý ukazatel jodové saturace.
Paní doktorka Řehůřková z Centra zdraví, výživy a potravin SZU přednesla příspěvek věnovaný významu ryb jako zdrojů jodu i dalších významných nutrientů. V rámci svého příspěvku se zaměřila nejen na benefity mořských ryb, ale i na potenciální rizika plynoucí z kontaminace rybího masa. Z velkého souboru výsledků brněnského pracoviště SZÚ plyne, že rizikové kontaminanty v rybách jsou bezpečně pod stanovenými limity. Benefity konzumace mořských ryb, které jsou zdrojem nejen jodu, ale i dalších pro zdraví důležitých látek (např. selen, vápník, kvalitní bílkovina, esenciální omega 3 mastné kyseliny, vitamin D, B12, A, E), tak významně přesahují jejich teoretická rizika.
Kravské mléko je v České republice zásadním zdrojem jódu, protože krmiva podávaná dojnicím jsou obohacená o jód. Proto je v rámci monitoringu dietární expozice prováděném Centrem zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu sledována koncentrace jódu ve dvou typech mléka od roku 1998. Magistr Šmoldas z Centra zdraví, výživy a potravin prezentoval příspěvek věnovaný obsahu tohoto důležitého prvku v mléce na českém trhu.
Na konferenci byla prezentována dvě krátká sdělení věnovaná plánovaným výzkumným aktivitám: Výsledky šetření saturace jódem u nedonošených dětí, které představila MUDr. Krylová z LF UK v Hradci Králové a shrnutí připravovaného šetření znalostí o jódu v sociálně znevýhodněných skupinách zařazených do Projektu Efektivní podpory zdraví, které přednesla MUDr. Eliška Selinger z Centra podpory veřejného zdraví. Šetření bude první tohoto druhu v ČR a jeho koncepce se bude opírat o podobné studie v zahraničí.
Přestože v obecné populaci je saturace jodem v České republice dostatečná, z výsledků monitoringu, který z vlastní iniciativy pravidelně vypracovávají zástupci Kliniky dětí a dorostu FNKV a 3. LF UK vyplývá, že jodová saturace českých novorozenců je již dlouhodobě hraniční. Zatímco v oblastech s vyřešeným jodovým deficitem by podíl deficitních novorozenců neměl přesahovat 3%, v Čechách již v roce 2019 tento podíl dosáhl čísla 3.8%. Výsledky posledního monitoringu jsou pak vysloveně alarmující. Dle dat prezentovaných v příspěvku MUDr. Martina Světničky a MUDr. El Lababidi z Kliniky dětí a dorostu FNKV vyplývá, že podíl deficitních novorozenců v Čechách (nikoliv na Moravě) vystoupal plošně na 4.8%. V některých oblastech pak tento podíl dosahuje až 12%. Celkově pouze několik okresů splňuje kritéria pro vyřešený jodovým deficit, ostatním se pohybují minimálně v hranicích lehkého deficitu. Vzhledem ke kontinuálně se zhoršující situaci a nejaktuálnějším výsledkům tak při stávajícím trendu hrozí, že Česká republika bude vyřazena ze seznamu zemí s vyřešeným jodovým deficitem ve všech věkových kategoriích, do kterého je řazena od roku 2004. MKJD plánuje v této věci podnikat další kroky, zejména v oblasti spolupráce s lékaři z oboru pediatrie a gynekologie, jejichž součinnost při distribuci informačních materiálů a preskripcí jódových preparátů je stěžejní pro zajištění dostatečného příjmu tohoto důležitého nutrientu.
MKJD iniciovala vypracování průzkumu nabídky suplementů s obsahem jodu na českém trhu. Výsledky průzkumu byly prezentovány Mgr. Henikovou z 3. LF UK. Výstupem průzkumu nebylo pouze zmapování dostupných forem jodu, ale především monitoring obsahu tohoto prvku v jednotlivých přípravcích, především s důrazem na evaluaci možného rizika předávkování. V rámci šetření bylo v nabídce českých on-line prodejců nalezeno celkem 91 přípravků s obsahem jódu, a to ve formě tablet, kapslí, kapek, sprejů, tinktury, prášku, tobolek nebo pastilek, nabízející denní doporučenou dávku jodu v cenovém rozpětí od 1Kč až do 60Kč. Znepokojujícím výstupem monitoringu bylo zjištění, že na trhu jsou bez jakéhokoliv upozornění volně dostupné i suplementy, které i několikanásobně přesahují doporučené dávky jódu a vystavují tak spotřebitele riziku předávkování. MKJD v současné době dokončuje podrobnější analýzu výstupů a chystá kroky další kroky.
Stejně jako v minulém roce byly i letos na konferenci prezentovány předběžné výsledky probíhající studie zabývající se zdravotním stavem vegetariánských a veganských dětí. I přestože v rámci výzkumu chybí kontrolní omnivorní skupina, z předběžných výsledků vyplývá, že jod může být jeden z potenciálně deficitních nutrientů v této populaci. Na sérii kazuistik byly prezentovány příklady dětských pacientů s diagnostikovaným deficitem a jeho řešení v souladu s filosofií rodiny. V rámci příspěvku byla zdůrazněna důležitost otevřené a respektující kooperace lékařů a pacientů, stejně jako nutnost otevření širší diskuze o přístupu k alternativně se stravujícím rodinám a ustanovení detailnějšího monitoringu zdravotního stavu zástupců tohoto rostoucího trendu.

V závěru konference zaznělo poděkování všem účastníkům, nabídka na publikaci příspěvků v samostatném čísle Časopisu lékařů českých ČLS JEP a přijetí dalších kroků k řešení nových zjištění. Potvrdila se potřeba trvalého monitoringu saturace jódem v populaci, protože byť se situace jeví stabilizovaná, výsledky naznačují opak. Bez trvalého monitoringu jódové saturace není možné adekvátně a bez dlouhé prodlevy iniciovat opatření k nápravě, což je posláním Mezirezortní komise pro řešení jódového deficitu od jejího vzniku. Jejím členům patří velký dík nejen za příspěvky na samotné konferenci, ale za dlouhodobou systematickou práci, kterou vykonávají pro komisi a s trochou patosu pro celou společnost bez nároku na honorář, s vysokým nasazením, odbornou erudicí a úsměvem.

Záznamy jednotlivých přednášek z akce, které se účastnilo více než 100 posluchačů, jsou postupně zveřejňovány na YouTube kanálu SZÚ.

Za MKJD: MUDr. Marie Nejedlá a MUDr. Eliška Selinger, Centrum podpory veřejného zdraví SZÚ

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Link: http://www.szu.cz/jodovy-deficit-v-cr-stale-aktualni

07 April 2021

Podle § 26 odst. 5 a 6 zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.

Přílohy

Prezentace-oznamovací-povinnost-FCM-na-web.pdf (582,13 KB)

Formulář-oznámení-výroby-nebo-dovozu-FCM-002.docx (26,52 KB)

Zdroj: MZdr ČR
Link: Oznamovací povinnost – materiály a předměty určené pro styk s potravinami – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

07 April 2021

Nařízení Komise (EU) 2019/649 ze dne 24. dubna 2019, které stanovuje limit pro obsah trans-mastných kyselin v potravinách v míře 2 g na 100 g tuku, vstoupilo v platnost dne 01/04/2021.

Od tohoto data nesmí být na trh EU dále uváděny potraviny překračující tento limit v případě trans-mastných kyselin jiných než přirozeně se vyskytujících v tucích živočišného původu.

07 April 2021

Bezpečnost potravin a novinky nejen v potravinářské legislativě

Vážení,

dovolujeme si Vás pozvat na webinář věnovaný novinkám v potravinovém právu, vybraným tématům z oblasti bezpečnosti potravin a zkušenostem dozorových orgánů při aplikaci potravinového práva.

Z důvodu nepředvídatelné epidemické situace proběhne seminář prostřednictvím aplikace MS TEAMS

Datum konání: 10. června 2021

Forma konání: prostřednictvím MS TEAMS

Vložné: 1000,- Kč (včetně DPH)

Začátek webináře: 9:00 hodin

NA WEBINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře. Pokyny k registraci a k platbě naleznete na konci pozvánky.

Registraci včetně platby je nutné provést nejpozději do 5. června 2021!

Bližší informace naleznete v příloze.

Těšíme se na Vaši účast

Pozvánka_10.6.2021

07 April 2021

Praha 6. dubna 2021 (PROTEXT) - Jak se žije s pandemií v Česku? Jak se chová česká populace a manažeři firem? O výsledcích výzkumů agentury Ipsos hovoří Jakub Malý, ředitel této společnosti v České republice. Podle něj původní lehkou paniku vystřídal úbytek optimismu a sílící přesvědčení, že boj s pandemií hned tak neskončí. "Obavy zdravotnického rázu ustupují strachu z ekonomických dopadů krize,” zdůrazňuje Jakub Malý.

Je to už rok, co se celý svět potýká s pandemií koronaviru. Jak česká společnost vnímá koronavirovou krizi?

Postoje a názory veřejnosti měříme pravidelně od začátku pandemie v březnu 2020, takže vidíme, jak se vnímání měnilo v čase. Po vypuknutí pandemie zavládla lehká panika, 8 z 10 lidí se cítilo koronavirem ohroženo, nejčastěji nejstarší generace. Panoval ale zároveň velký souhlas s přijatými opatřeními i vůle je dodržovat. Lidé nosili roušky, dodržovali hygienická pravidla, výrazně omezovali sociální kontakty. Byli optimističtí a věřili, že se viru zbavíme v řádu jednotek týdnů. Postupem času však optimismus klesal, sílilo přesvědčení, že boj s koronavirem bude běh na dlouhou trať. A ten pocit stále trvá. Světlem na konci tunelu by mohlo být očkování...

Současná krize má dva aspekty, zdravotní a ekonomický. Bojí se lidé více o zdraví, nebo spíše ekonomických dopadů protiepidemických opatření?

Zpočátku se lidé báli hlavně o zdraví. Vir byl nový, nic jsme o něm nevěděli, v médiích to bylo velmi exponované téma. S novými a novými opatřeními, zavíráním provozů a dalšími restrikcemi si lidé stále více uvědomovali také negativní dopady na ekonomiku. Polovina lidí uvádí, že se ekonomických dopadů krize obává více než zdravotních aspektů. Více než polovina lidí se bojí dopadů koronakrize na zdroj jejich příjmů, výrazné je to zejména u OSVČ a zaměstnanců malých firem. Třetina pracujících se obává propouštění.

Pandemie jistě mění i nákupní chování zákazníků. Jaké pozorujete změny?

Jednoznačné je posílení online nákupů, dnes nakupují i ti, kteří to ještě před rokem odmítali. Na internetu nakupuje běžně i starší generace, ať už sama nebo s pomocí svých dětí či vnoučat. Ochota nakupovat přes internet se však liší podle kategorií zboží, nejraději lidé online nakupují spotřebiče a elektroniku, ale také knihy či hračky. Během pandemie významně narostla ochota nakupovat online zejména lékárenské výrobky a potraviny.

Dlouhodobý lockdown, zavření škol, častější využívání home office a další omezení měly jistě dopad i na životní styl populace. Často se hovoří i o dopadech na mentální zdraví…

Ano, výzkumy Ipsos potvrzují, že životní styl populace se během pandemie proměnil. Třetina lidí přiznává, že přibrala na váze, v průměru o šest kilogramů. Čtvrtina populace cvičí méně nebo přestala cvičit úplně, jde zejména o ty, co pracují často z domova, a také o mladé lidi. U lidí starších 40 let výrazný pokles pohybové aktivity nepozorujeme. To patrně souvisí s uzavřením sportovních a fitness center, která navštěvují častěji právě mladší ročníky. Na druhou stranu část populace pandemie naopak pozitivně nakopla, asi pětina začala více cvičit, někteří se dali na meditaci, začali s otužováním.

Dopady současné situace na duševní pohodu pozorujeme bohužel i v našich datech. Čtyři z 10 lidí přiznávají, že se u nich oproti době před pandemií zvýšila míra stresu. Největší nárůst stresu pozorujeme u mladých lidí do 29 let, uvádí to skoro polovina z nich, ve skupině studentů pak ještě více. Příčinou je omezení kontaktů, lidé se cítí izolovaní, osamělí. Míru stresu dále zvyšuje pocit nejistoty a také obavy o zdraví. Bohužel tedy i v této oblasti pandemie páchá nemalé škody…

I přesto, co bylo řečeno, vidí lidé i nějaká pozitiva současné situace?

Určitě, je to technologický posun, urychlení inovací v oblasti digitalizace a komunikace, na tom se ostatně shodují i tři čtvrtiny populace. Lidé přiznávají, že nyní více přemýšlejí o důležitých životních hodnotách, kladou také větší důraz na péči o zdraví a o rodinu. V osobní rovině lidé oceňují, že oproti situaci před pandemií tráví více času s rodinou a také tráví volný čas v přírodě. Na druhou stranu jsou Češi také poměrně realističtí. S tím, že se díky koronakrizi svět změní k lepšímu, souhlasí pouze 16 procent lidí.

Jak reagovali top manažeři ve firmách?

Z výzkumů Ipsos vyplývá, že prakticky dvěma třetinám firem pandemie nějakým způsobem uškodila. Firmy začaly více využívat finanční rezervy a úspory a bohužel začaly odkládat i investice. Mnoho manažerů začalo v rámci krizového řízení i měnit obchodní strategii (přechod na e-commerce, využívání nových kanálů aj.), neboť je jasné, že i byznys se změní. Některé firmy se „vrhly“ do inovací výrobků či služeb, digitalizace procesů se výrazně urychlila, protože "štěstí přeje jen odvážným“. Naopak hodně se začalo šetřit na poli PR, marketingu a HR.

Ipsos se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Jaké změny se udály ve vašem oboru? A jak jste na ně reagovali?

Ano, i obor výzkumu trhu byl poznamenán pandemií. Klienti pochopitelně přehodnocovali marketingové rozpočty. Musím říct, alespoň z naší zkušenosti, že většina klientů si ale zároveň uvědomovala, že v době celospolečenských změn informace o měnícím se spotřebitelském chování potřebují více než kdy jindy. Byla to tedy výzva na obou stranách.

Výzkum trhu obecně zaznamenal velký přesun aktivit do online prostředí. V Ipsos jsme výrazně pokročili v digitalizaci naší práce, i když jsme si často mysleli, že už to víc nejde. Opět se potvrdilo, že pro úspěšné postavení se krizi čelem jsou zásadní navázaná dlouhodobá partnerství a spolupráce; namátkou zmíním Univerzitu Karlovu, Asociaci společenské odpovědnosti či laboratoř pro virtuální realitu Virtuplex. Zní to jako klišé, že krize plodí příležitosti, ale je v tom velká pravda. I pro letošní rok jsme nadále optimisty. Nemůžu skončit jinak než přáním, ať to všichni zvládneme!

Informace o Ipsos

Ipsos je výzkumnou technologickou a konzultační společností. Spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 90 zemích. Z Prahy řídí projekty po celém světě, sídlí zde Ipsos Mystery Shopping Global Support Centre a vedení Ipsos Central Europe Cluster (ČR, SR, Maďarsko, Rakousko). Ipsos disponuje moderním technickým zázemím pro sběr a zpracování dat a využívá know-how divizí specializovaných na výzkumy značky a komunikace, mapování trhu a segmentaci, zákaznickou zkušenost a kvalitativní výzkum. Ipsos je členem organizací ESOMAR, MSPA, SIMAR a řídí se jejich etickými principy a metodickými pravidly. Dlouhodobě se věnuje tématům CSR a udržitelného rozvoje. Více nawww.ipsos.cz.

Jakub Malý

Z pozice Managing Director Ipsos CZ řídí největší tuzemskou výzkumnou agenturu, která je součástí největší nezávislé výzkumné sítě na světě. Má více než 20 let zkušeností ve výzkumu trhu, působí v roli konzultanta pro stanovení a implementaci výzkumných zjištění. Podílí se také na rozvoji a implementaci metod pro využití virtuální reality ve výzkumu. Je dlouholetým členem globální výzkumné asociace ESOMAR.

Kontakt:

www.ipsos.cz

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

07 April 2021

Dva ze čtyř předních pivovarů v Japonsku se rozhodly uvést na trh produkt zaměřený na milovníky piva, kteří dbají o své zdraví a štíhlou linii.

Pivovar Suntory Beer, jeden z hlavních odběratelů českého chmele, uvede v dubnu na trh bezsacharidové pivo obsahující 5,5 % alkoholu s názvem Perfect Suntory Beer. Společnost Kirin, která také odebírá žatecký chmel, představila stejný druh piva loni na podzim, jen obsah alkoholu byl nižší (4 %).

Cukry jsou důležitou součástí při vaření piva, proto odstranění veškerých sacharidů během fermentačního procesu je z technického hlediska považováno za obtížný úkol. Na trhu již existuje celá řada piv s nízkým obsahem cukru, ale úplného vyloučení sacharidů během procesu výroby piva, aby chuť piva zůstala zachována, se dlouho nedařilo. Během výroby piva se škrob přeměňuje na cukry pomocí enzymů získaných ze sladu. Cukr se poté během fermentace rozloží na alkohol a oxid uhličitý. Cukr zůstává v hotovém výrobku, protože kvasinky nemohou všechen cukr rozpustit.

Pivovar Suntory vyvinul proces fermentace, kde kvasinky mohou efektivněji rozkládat cukr a prodloužit fermentaci tak, aby se rozložil veškerý obsah cukru. Společnost vyvíjela nové pivo Perfect Suntory Beer po dobu pěti let. Pivovar Kirin, průkopník nového piva, v loni v říjnu uvedl na trh produkt bez sacharidů pod značkou Ichiban Shibori (v překladu První mladina). Toto pivo je velmi populární, během čtyř měsíců se ho prodalo 2,5 milionů kusů. Nicméně na jeho vývoji pracovali experti v Kirinu také pět let.

Pivovary Asahi a Sapporo, zbývající dva ze čtveřice japonských pivních gigantů, uváděly na trh piva s nízkým obsahem cukru v letech 2008 a 2016, ovšem kvůli nízké poptávce od prodeje ustoupily.

Zdroj: MZe ČR

Link: Japonské pivovary uvádějí na trh bezsacharidová piva (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

06 April 2021

Tisková zpráva – V 19. výzvě Operačního programu Rybářství 2014-2020 rozdělí Ministerstvo zemědělství (MZe) na podporu rybářství 20 milionů korun. Peníze jsou určeny například na inovace, recirkulační zařízení, zpracování ryb nebo modernizaci podniků. Připravuje se také nové programové období na roky 2021-2027.

Ode dneška mohou rybáři žádat o dotace z OP Rybářství 2014-2020. Jde o devatenáctou a poslední výzvu v rámci tohoto programového období.

Celkem 20 milionů korun je připraveno například na podporu technologického rozvoje, inovace a předávání znalostí do podniků, které spolupracují s vysokými školami nebo výzkumnými organizacemi. Předmětem dotace jsou i investice na zvýšení konkurenceschopnosti a zachování akvakultury. Podpora se vztahuje rovněž na vybudování a modernizaci recirkulačních zařízení a průtočných systémů k produkci kvalitních ryb. Část dotací se týká zvýšení podílu i sortimentu zpracovaných sladkovodních ryb prostřednictvím modernizace podniků a výstavby zpracoven.

Objem dotací ve výši 20 miliónů korun může být navýšen o peníze ušetřené v předchozích výzvách programu například tím, když některý žadatel odstoupí od svého projektu. Proto MZe zřídilo zásobník projektů, které budou seřazeny podle preferenčních kritérií. Bude tak moci poskytnout dotaci i některým žadatelům, kteří na ni zatím nedosáhli.

Příjem žádostí prostřednictvím Portálu farmáře začíná dnes, 6. dubna a končí 27. dubna. Podrobnosti najdete zde:

http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/operacni-program-rybarstvi-na-obdobi-1/aktuality/

Připravuje se navazující program OP Rybářství 2021-2027. Právní předpisy již Česká republika a další členské státy s Evropskou komisí vyjednaly a v dubnu či květnu vstoupí v platnost. K nejdůležitějším úspěchům, které se podařilo dohodnout, patří zařazení kompenzací (např. mimoprodukčních funkcí rybníků) mezi podporované aktivity.

První výzvy v OP Rybářství 2021-2027 budou vyhlášeny na začátku roku 2022. Program bude zaměřen na sladkovodní akvakulturu. Jeho hlavním cílem je, aby odvětví zůstalo konkurenceschopné, odolné a udržitelné. Tento cíl rovněž přispívá záměrům Zelené dohody pro Evropu. V programu bude mít Česká republika přibližně stejně peněz jako v právě končícím období, tedy 1,1 miliardy korun.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: MZe ČR

Link: Rybáři dostanou příspěvky na investice do akvakultury, zpracování produktů nebo technologický rozvoj. Chystá se i nový Operační program Rybářství (eAGRI)

06 April 2021

Bezpečnost potravin a novinky nejen v potravinářské legislativě

Vážení,

dovolujeme si Vás pozvat na webinář věnovaný novinkám v potravinovém právu, vybraným tématům z oblasti bezpečnosti potravin a zkušenostem dozorových orgánů při aplikaci potravinového práva.

Z důvodu nepředvídatelné epidemické situace proběhne seminář prostřednictvím aplikace MS TEAMS

Datum konání: 10. června 2021

Forma konání: prostřednictvím MS TEAMS

Vložné: 1000,- Kč (včetně DPH)

Začátek webináře: 9:00 hodin

NA WEBINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře. Pokyny k registraci a k platbě naleznete na konci pozvánky.

Registraci včetně platby je nutné provést nejpozději do 5. června 2021!

Bližší informace naleznete v příloze.

Těšíme se na Vaši účast

Pozvánka_10.6.2021

06 April 2021

Ministerstvo zdravotnictví upravilo podmínky opatření pro návrat ze zahraničí. Nově bude povinnost podstoupit test před vstupem na území České republiky pouze při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem nákazy (tmavě červená kategorie). Ministerstvo zdravotnictví tak reaguje na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který s účinností od 5. 4. zrušil část dosud platného ochranného opatření.

Pro návraty ze zemí s vysokým rizikem nákazy (červená kategorie) a ze zemí se středním rizikem nákazy (oranžová kategorie) se bude test ještě před návratem do ČR požadovat pouze v případě, že daná osoba použije k návratu veřejnou dopravu.

„Na základě expertních stanovisek máme informace, že pokud jeden nakažený vstoupí do letadla, může nakazit deset až dvacet dalších lidí. Ti pak mohou nákazu šířit v zemi, ve které vystoupí. Považujeme proto za nezbytné, aby se osoby testovaly už před vstupem na území České republiky, to znamená před nástupem do dopravního prostředku,“ vysvětluje důvody opatření ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Součástí opatření zůstává také povinnost podstoupit PCR test, a to nejpozději 5 dní po návratu do České republiky v případě příjezdu z červené země a nejdříve 5. den po návratu z tmavě červené země. Do té doby musí být dotyčná osoba v samoizolaci. Zůstává také povinnost vyplnit před návratem příjezdový formulář. Tyto povinnosti neplatí jen pro zelenou kategorii zemí.

Kromě toho jsou z preventivních důvodů osoby, které se vrátily ze zemí oranžové, červené a tmavě červené kategorie povinné nosit po dobu čtrnácti dnů všude mimo domov respirátor. A to i ve venkovních prostorech.

Celé znění opatření naleznete zde.

Odbor komunikace s veřejností
Mgr. Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZdr ČR

Link: Ministerstvo zdravotnictví upravilo opatření pro návrat ze zahraničí do České republiky – Aktuální informace o COVID-19 (mzcr.cz)

06 April 2021

Nové nařízení o transparentnosti v oblasti produkce potravin vstoupilo v platnost dne 27/03/2021 a slouží k posílení transparentnosti hodnocení rizik pesticidů, geneticky upravených potravin, přídavných látek a ochucovadel. Všechny žádosti o schválení nových chemických látek používaných v zemědělství a potravinářství budou nyní zveřejňovány v online databázi Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA).

Více informací zde.

06 April 2021

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2021 již osmý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci.

Inovace jsou rozděleny do následujících kategorií:

a) Bezpečnost a kvalita potravin

b) Reformulace roku

c) Potraviny pro zvláštní výživu

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 31. 3. do 30. 6. 2021. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách Potravinářské komory České republiky. Pravidla soutěže, vodítka pro zařazení do jednotlivých kategorií zůstávají stejná jako v roce 2020.

Přihláška 2021

Přihláška 2021 (word)

Vyhlášení 8. ročníku soutěže

05 April 2021

Podrobné výsledky kontrol medu v tržní síti za období 2009 - 2020 jsou k dispozici v souvisejících dokumentech.

Přílohy

Kontrola medu_2009 [velikost: 36,5 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2010 [velikost: 32,0 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2011 [velikost: 68,0 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2012 [velikost: 50,0 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2013 [velikost: 63,5 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2014 [velikost: 22,6 KB, formát: xlsx]
Kontrola medu_2015 [velikost: 80,0 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2016 [velikost: 59,0 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2017 [velikost: 63,5 KB, formát: xls]
Kontrola medu_2018 [velikost: 19,5 KB, formát: xlsx]
Kontrola medu_2019 [velikost: 15,6 KB, formát: xlsx]
Kontrola medu_2020 [velikost: 15,5 KB, formát: xlsx]

Zdroj: SZPI

Link: Státní zemědělská a potravinářská inspekce | Výsledky kontrol medu v tržní síti (gov.cz)

05 April 2021

26. 3. 2021 - Úřad pro ochranu osobních údajů rozšířil své doporučení z 5. března 2021 k aktuální povinnosti testovat zaměstnance na přítomnost viru SARS-CoV-2. Ta je zaměstnavatelům nařízena novými mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví (MZDR 47828/2020-16/MIN/KAN, MZDR 9364/2021-1/MIN/KAN, MZDR 47828/ 2020-22/MIN/KAN, MZDR 47828/2020-26/MIN/KAN, MZDR 47828/2020-25/MIN/KAN). O přípravě doporučení byla ministerstva zdravotnictví a průmyslu a obchodu informována.

Zaměstnavatelé zpracovávají při plnění uložené povinnosti zajišťovat testování zaměstnanců na přítomnost viru SARS-CoV-2 osobní údaje ke splnění právní povinnosti, která se na ně vztahuje dle obecného nařízení pro ochranu osobních údajů (GDPR) (dále jen „obecné nařízení“) a v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19) a opatřeními z nich vyplývajícími.

Neopomenutelným principem zůstává, že zaměstnanec je i v průběhu testování slabší stranou pracovněprávního vztahu, nemá jinou možnost než dané opatření strpět, přičemž s ním při praktických opatřeních musí být v tomto ohledu zacházeno nanejvýš ohleduplným a šetrným způsobem, s respektem nejen k ochraně osobních údajů, ale celkově k jeho soukromí a lidské důstojnosti.

Je nutno připomenout, že povinnosti v souvislosti s ochranou osobních údajů nejsou zaměstnavatelům ukládány Úřadem pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“), nýbrž objektivně plynou ze zde citovaných právních předpisů. Povinnost vést evidenci, která obsahuje zvláštní kategorii osobních údajů, tj. údajů o výsledku testování na přítomnost viru SARS-CoV-2, je pro řadu zaměstnavatelů zcela novou oblastí zpracování osobních údajů, se kterou nemají předchozí zkušenosti.

Pokud je po zaměstnavateli ze strany příslušných orgánů vyžadována evidence takového údaje, jeví se jako praktické v této souvislosti vycházet z následujících nezávazných doporučení některých konkrétních opatření a postupů, jež mohou zaměstnavatelům pomoci splnit povinnosti vyplývající z obecného nařízení. Stanovení konkrétního rozsahu evidovaných osobních údajů či doby jejich uchování přitom není v působnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Každý ze zaměstnavatelů musí zpracování osobních údajů v evidenci testování přizpůsobit konkrétním podmínkám a rozsahu jeho činnosti, ale následující informace by měly významnou měrou usnadnit všem zaměstnavatelům povinnosti při vedení evidence provedených testů na přítomnost viru SARS-CoV-2, které jsou jim uloženy mimořádným opatřením.

Upraveny jsou v zásadě dva způsoby, jak testování provádět. Za zaměstnance jsou považovány i další osoby pracující na pracovištích zaměstnavatele (dočasně přidělení zaměstnanci agentury práce a další osoby, které vykonávají práce nebo obdobné činnosti spolu se zaměstnanci zaměstnavatele).

Testování poskytovateli zdravotních služeb, kdy jsou testy prováděny a účtovány jako zdravotnické výkony. Zpracování osobních údajů je prováděno v rámci standardních postupů upravených zvláštními právními předpisy. V těchto případech je z hlediska zaměstnavatele nezbytné obdržet potvrzení o provedeném testu vystavené poskytovatelem zdravotních služeb. Zaměstnavatel a poskytovatel zdravotních služeb, který provádí testování na přítomnost viru SARS-CoV-2 zaměstnanců pro zaměstnavatele, jsou v postavení dvou samostatných správců. Poskytovatel zdravotních služeb, který provádí testování, zpracovává osobní údaje mimo možnou kontrolu zaměstnavatele; dochází při tom např. k předávání údajů do Informačního systému infekčních nemocí a vytváření zdravotnické dokumentace, která má, mimo dalšího, určený rozsah přístupu a dobu uchování. Ke smluvnímu ujednání mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem zdravotních služeb dojít musí, aby byly předávány údaje nezbytné k plnění povinnosti stanovené zaměstnavatelům výše uvedeným mimořádným opatřením, nejde však o smlouvu o zpracování osobních údajů mezi správcem a zpracovatelem podle čl. 28 odst. 3 obecného nařízení.

Testování prováděné přímo zaměstnavatelem (samoodběr zaměstnanců pomocí testů poskytnutých zaměstnavatelem, testování prováděné určenými zaměstnanci, testování externími subjekty mimo poskytovatele zdravotních služeb apod.), kdy testy mají být hrazeny z jednotlivých Fondů prevence zdravotních pojišťoven. V tomto případě se při zpracování osobních údajů zaměstnavatel stává správcem osobních údajů se všemi povinnostmi vyplývajícími z obecného nařízení. Z důvodu veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví dle obecného nařízení je při testování zaměstnanců zpracovávána také zvláštní kategorie osobních údajů vypovídajících o zdravotním stavu. Samotné záznamy o provedení testů u jednotlivých zaměstnanců je možno využívat pouze v přímé souvislosti s plněním povinností uložených mimořádným opatřením.

Vlastní záznamy o provedení testů u zaměstnanců mohou obsahovat pouze základní identifikační údaje zaměstnance sloužící k identifikaci daného zaměstnance (jméno, příjmení, datum narození, které je možno nahradit identifikátorem, který zaměstnanci přidělil zaměstnavatel), údaje o přesném čase provedení testu (u většiny zaměstnavatelů postačí datum provedení testu, ve specifických provozech může být evidován i přesný čas) a výsledek testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, a to v mezích oprávněných požadavků příslušných orgánů. Stejné omezení rozsahu pouze na nezbytné osobní údaje platí i pro případné dokumenty prokazující výjimku z povinného testování daného zaměstnance (identifikační údaje zaměstnance, důvod výjimky z testování jako je prodělání infekce COVID-19 ve lhůtě do 90 dní před provedením testu, provedení očkování, home office bez přítomnosti na pracovišti, pracovní neschopnost).

V případě, že bude zaměstnavatelem sjednán smluvní vztah s poskytovatelem zdravotních služeb, aby pro zaměstnavatele prováděl testování zaměstnanců, nebo budou čerpány prostředky zdravotních pojišťoven přímo zaměstnavatelem k úhradě povinného testování zaměstnanců, mohou být zpracovávány další nezbytné údaje sloužící k identifikaci zaměstnance, a to v nezbytném rozsahu oprávněně vyžadovaném zdravotní pojišťovnou. Předávanými údaji mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem zdravotních služeb či zdravotními pojišťovnami tak mohou být údaje o číslu pojištěnce a o zdravotní pojišťovně daného zaměstnance. Poskytovatelé zdravotních služeb a zdravotní pojišťovny mohou uvedené údaje zpracovávat dle zvláštních právních předpisů v oblasti poskytování zdravotních služeb a zdravotního pojištění. S ohledem na rozsah mimořádných opatření je nutno omezit administrativní zátěž, která může být způsobena zaměstnavatelům i poskytovatelům zdravotních služeb, kteří zdravotnickou dokumentaci jednotlivých osob obvykle evidují spojením údajů o jménu, příjmení a čísle pojištěnce.

Je nezbytné pamatovat, že poskytovatelé zdravotních služeb či zdravotní pojišťovny mohou evidovat více osob se stejným jménem i datem narození a je nutno předcházet případné záměně osob a případně i výsledků jejich vyšetření na přítomnost viru SARS-CoV-2. Při procesu předávání uvedených údajů mezi subjekty je nutno klást důraz na jejich zabezpečení, aby nedošlo k jejich neoprávněnému zpřístupnění či ztrátě. Je odpovědností zdravotní pojišťovny, aby metodicky či jinak zaměstnavatelům stanovila rozsah údajů, které jsou pro uvedený postup nezbytné. Totéž platí pro stanovení rozsahu osobních údajů uchovávaných pro účely jiných následných kontrol (ze strany orgánu veřejného zdraví apod.).

Doba pro uchování evidence testování nebyla v rámci mimořádného opatření stanovena, avšak s ohledem na povinnosti, které jsou upraveny právními předpisy uvedenými výše, jeví se jako maximální doba uchování osobních údajů v evidenci testování tři roky od doby jejich pořízení. Tato doba se váže na nutnost prokázání plnění uložených povinností vůči orgánům ochrany veřejného zdraví, které jsou nadány kontrolou plnění uloženého opatření správcem, pokud nebude zjištěno, že pro uvedené účely postačuje doba kratší. Zaměstnavatelům, dle ustanovení § 10 odst. 2 písm. c) zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, mohou orgány ochrany veřejného zdraví za neplnění příkazu testovat zaměstnance a jiné pracovníky uložit sankci do výše 500 000 Kč. Uplatní se tedy ustanovení § 30 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který stanoví promlčecí dobu u daného přestupku tři roky.

Totéž platí pro uchovávání osobních údajů o testování zaměstnanců hrazené zaměstnavatelem, využitých v budoucnu pro programy zdravotních pojišťoven, avízované vládou. Opět platí, že dobu pro uchování osobních údajů v zákonných mezích musí konkrétně stanovit příslušné orgány (pro účely kontroly apod.), a to již diferencovaně ve vztahu k různým účelům (např. s ohledem na různé zaměření vykazování či kontrol). K záznamům v evidenci testování vedené za účelem plnění dalších právních předpisů, např. z důvodů eventuální daňové uznatelnosti, není nutno uchovávat osobní údaje zaměstnanců.

V souvislosti se zpracováním osobních údajů Úřad upozorňuje na povinnosti správce vyplývající přímo z obecného nařízení, zejména:

Poskytnout subjektům údajů konkrétní informace o zpracování osobních údajů související s testováním (účel/y a právní důvod/y zpracování, rozsah zpracovávaných údajů, doba uchování atd.). Vzor informace o zpracování viz příloha č. 1.
Vést záznamy o činnostech zpracování podle článku 30 obecného nařízení. Vzor záznamu viz příloha č. 2.
Zajistit, aby osobní údaje byly zpracovávány s odpovídající ochranou soukromí; každý ze zaměstnavatelů musí s přihlédnutím ke svým možnostem přijmout technická a organizační opatření, aby osobní údaje řádně zabezpečil před možnou ztrátou, neoprávněnému zpřístupnění nebo nepovoleným úpravám. Komplexní posouzení rizika a výběr opatření závisí na správci, jejich výběr a aplikaci musí zvážit správce s ohledem na konkrétní parametry zpracování jako jsou lokality, použité ICT apod. Součástí obecné povinnosti správce řídit rizika je i provedení posouzení vlivu (DPIA), pokud správce, na základě analýzy, zda zpracování podléhá povinnosti provést posouzení vlivu, dojde k závěru, že je to nutné. Vzor provedení analýzy viz příloha č. 3.

V závislosti na dalším vývoji situace při uplatňování opatření a získaných praktických poznatcích bude Úřad své vyjádření dále upravovat. Parametry zpracování osobních údajů jsou závislé na konkrétním rozsahu povinností ukládaných zaměstnavatelům v mezích právního řádu, které mohou být ze strany ústředních orgánů státní správy a zdravotních pojišťoven měněny či metodicky upřesňovány. Úřad v tomto smyslu neukládá (nemá kompetenci uložit) zaměstnavatelům povinnost zpracovávat osobní údaje v konkrétním rozsahu či po určitou dobu, reaguje toliko na situaci, kdy je (bude) zaměstnavatelům určitá typová povinnost uložena.

Lze připustit, že prvotní fáze plnění povinností podle uvedených mimořádných opatření mohla být z pohledu zaměstnavatelů stižena jistou nepřehledností, přičemž příslušné orgány související metodické postupy upřesňují a aktualizují dosud. Ani za této situace nemůže Úřad upustit od výkonu svých dozorových pravomocí, nicméně lze očekávat, že kontrolní činnost Úřadu se v tomto kontextu zaměří na následný způsob a míru nápravy eventuálních vadných postupů s ohledem na postupné zvyšování informovanosti.

Přiložené vzory dokumentů představují nezávazné doporučení a zrcadlí aktuální rozsah dostupných informací.

Přílohy:

Informace o zpracování osobních údajů zaměstnanců
Záznamy o činnostech zpracování
Analýza, zda je nezbytné provádět DPIA (DPIA není potřeba provádět)

Zdroj: Úřad pro ochranu osobních údajů

Link: K povinnému testování zaměstnanců – rozšířené vyjádření: Úřad pro ochranu osobních údajů (uoou.cz)

Odkazy

1. Informace o zpracování osobních údajů zaměstnanců [DOC, 60 kB]
2. Záznamy o činnostech zpracování [DOC, 42 kB]
3. K povinnostem správců provádět DPIA [DOC, 54 kB]

Vybírejte potraviny s logem České cechovní normy

Evropské maloobchodní společnosti Lidl a Colruyt zavádí na zkoušku EcoScore

Bylinkový týden v muzeu – online

Přístup k poskytování povinných a nepovinných informací o potravinách, jejich rozsahu a způsobu uvedení při prodeji potravin prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku

Přílohy

Vyhlášení osmého ročníku soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“.

Poklady naší země, které milují i v zahraničí

"Liptovské droby" zapsány do rejstříku CHZO

Nové potravinářské předpisy EU – únor 2021

Spotřebitelé během pandemie koronaviru nakupují potraviny více online

Společný dopis svazů a asociací k tzv. potravinovým kvótám

Sněmovna se vrátí ke kvótám na české potraviny v řetězcích.

Cesta potravinářského a nápojářského průmyslu k udržitelnému potravinovému systému

FAO: Světové ceny potravin dál rostou, jsou nejvyšší od poloviny roku 2014

Potravinové banky loni shromáždily o polovinu víc jídla, přesto to nestačilo

Účinnost dotřídění plastových odpadů na třídicích linkách k době COVIDU klesla, EKO-KOM pracuje na otočení trendu

Nová kritéria pro označení „Japonská whisky“

Český mák oceněn Chráněným zeměpisným označením

2. výzva dotačního programu AGRICOVID POTRAVINÁŘSTVÍ

Dnes je Světový den zdraví - 7. dubna 2021

Jódový deficit v ČR stále aktuální

Oznamovací povinnost – materiály a předměty určené pro styk s potravinami

Přílohy

Potraviny překračující limit obsahu průmyslových trans-mastných kyselin ve výši 2 gramů na 100 gramů tuku nesmí být od 01/04/2021 dále uváděny na trh Evropské unie

Odborný webinář PK ČR: Bezpečnost potravin a novinky nejen v potravinářské legislativě

Výzkum: životní styl populace se během pandemie proměnil

Japonské pivovary uvádějí na trh bezsacharidová piva

Rybáři dostanou příspěvky na investice do akvakultury, zpracování produktů nebo technologický rozvoj. Chystá se i nový Operační program Rybářství

Odborný webinář PK ČR: Bezpečnost potravin a novinky nejen v potravinářské legislativě

Ministerstvo zdravotnictví upravilo opatření pro návrat ze zahraničí do České republiky

Nařízení o transparentnosti vstoupilo v platnost; v Evropské Unii posílí transparentnost hodnocení rizik pesticidů, geneticky upravených potravin, přídavných látek a ochucovadel

Vyhlášení osmého ročníku soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“

Výsledky kontrol medu v tržní síti

Přílohy

K povinnému testování zaměstnanců – rozšířené vyjádření

Odkazy