Ceny potravin v posledních letech vyletěly prudce nahoru. To platí i pro ovoce a zeleninu. Proto mnozí lidé začínají dávat přednost samosběrům. Na polích se za výhodnou cenu dá nasbírat prakticky cokoliv. Na jihu Moravy v těchto dnech začala sklizeň česneku.
Ceny potravin zůstávají tahounem české inflace a podle odborníků porostou i nadále. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář se ve studiu CNN Prima NEWS shodli, že extrémní rozdíly mezi běžnými a akčními cenami potravin deformují trh a vytvářejí iluzi dostupnosti. Český zákazník je podle nich závislý na slevách, což obchodní řetězce zneužívají ke své marketingové výhodě.
Extrémní rozdíl mezi běžnými a akčními cenami ilustroval místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář. „Kuřecí maso je senzitivní položka. Řetězce ho používají jako marketingový tahák, prodávají ho pod nákupní cenou. Někdy je rozdíl mezi běžnou a akční cenou i více než 50 %,“ upozornil.
Hnutí STAN ve svém novém programu do nadcházejících voleb slibuje zavedení daně na slazené nápoje. Starostové argumentují tím, že chtějí zdravější zemi a vybrané peníze se investují do výstavby sportovišť a cyklostezek. Studie Liberálního institutu ale varuje, že by opatření postihlo zejména nízkopříjmové občany, kterým by zdražila nápoje. Příklady ze zahraničí navíc ukazují, že státy od této daně spíše ustupují.
S novou daní nesouhlasí ani Potravinářská komora, která nápad kritizuje dlouhodobě. „V Česku spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá a výrobci soustavně reformulují svoje výrobky, zejména snižují množství cukru. Neuvážené zdanění nezaručí snížení konzumace, nezbytné je naopak edukovat spotřebitele,“ sdělili představitelé komory v prohlášení.
Zatímco loni se touto dobou vejce v obchodech prodávala v průměru za čtyři koruny, nyní vyjdou skoro na dvojnásobek, když stojí kolem sedmi korun. Zlevnění nepřišlo ani po svátcích jara, jak někteří ekonomové doufali. V mnoha supermarketech se objevují podobné ceny 69,90 korun za balení deseti vajec, ale prodávají se i vajíčka za deset korun kus. Zemědělci šli přitom po Velikonocích s cenou dolů.
„Na cenu má vliv i zdražující krmivo pro nosnice. Zkrátka okolnosti, které mají vliv na cenu vajec, jsou bohužel nepříznivé,“ komentoval také mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
„Zajímavé je, že probíhá cenové následování. Vejce kategorie M po deseti lze ve všech supermarketech pořídit za 69,90 koruny,“ upozornil Zemánek.
Vajíček z neklecových systémů není aktuálně na evropském trhu dostatek, říkají půl roku před termínem, dokdy se většina řetězců zavázala k opuštění vajec od nosnic v klecích, zástupci obchodních řetězců. Naopak některé řetězce potvrdily, že termín stihnou, například nově Lidl.
Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek připomíná, že producenti vajec na tuto situaci upozorňovali a varovali supermarkety před nereálnými sliby. „Ty si sice mohou slibovat cokoli, ale realita trhu je jiná a klecová vejce se jen tak nevytratí,“ sdělil.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/vejce-klecovy-chov-retezce-ceny.A250618_103007_ekonomika_ven
Až půjdete do obchodu, schválně se rozhlédněte: kolik lidí si mezi regály pročítá etikety? Moc jich nejspíš nenapočítáte, většina nakupujících skládá zboží do košíku automaticky. „Z etikety přitom o výrobku vyčtete úplně všechno,“ říká Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Mluví taky o plýtvání potravinami či správné manipulaci s nimi nebo o tom, zda v dohledné době začneme konzumovat hmyz.
Celý rozhovor je k dispozici zde: https://reportermagazin.cz/93162/kazde-vyhozene-jidlo-je-ostuda-rika-odbornik-cesi-jsou-ve-srovnani-s-evropou-relativne-zodpovedni/
Nejdřív alarmující čísla, pak spousta pozitiv. Bohatá část populace ve velkém plýtvá jídlem. Naproti tomu uvědomělé skupiny lidského druhu čím dál větší část nespotřebované potravy zachraňují, aby se přece jen zkonzumovala. Oba tyto procesy něco stojí. Zdá se, že se těmto výdajům nedokážeme vyhnout. Společnost žijící ve velkých komunitách jinak než ekonomicky „náročně“ žít neumí. Na záchranu jídla, jehož výroba něco stojí, vydává další peníze.
Člověk, aby přežil, musí získávat energii z jídla. Přitom si zdroje, bez něhož zemře, nijak zvlášť neváží. Organizace World Food Programme například tvrdí, že pětina vyrobených potravin přijde vniveč dřív, než je někdo zkonzumuje.
V srpnu 2026 začne platit Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2025/40 o obalech a obalových odpadech. Tak jako jiná nařízení a směrnice z Bruselu, i tento předpis přináší řadu změn a omezení jak pro dodavatele, tak pro spotřebitele.
Hlavním cílem nařízení je omezit od roku 2030 množství jednorázových plastových obalů a podporovat znovupoužitelné obaly. Pro spotřebitele to přináší výraznou změnu v tom, jakým způsobem budou nakupovat balené zboží, vysvětlila pro Epoch Times jedna z našich největších odbornic na tuto tématiku, ředitelka Obalového institutu Syba, Iva Werbynská.
Výrobci obalů a dovozci se budou muset připravit také na zvýšenou administrativní zátěž. Při uvádění výrobků na trh se totiž budou muset zaregistrovat do národních registrů obalů v každém členském státě, kde své produkty dodávají.
„To znamená nejen jednorázové poplatky a časovou investici spojenou se založením účtů, ale i průběžné náklady na vedení a aktualizaci dat,“ uvedla Werbynská s tím, že ruku v ruce s tím čeká firmy pravidelné vykazování dat. „V mnoha státech se očekává čtvrtletní či roční podávání elektronických výkazů, které musí být v přesně stanoveném formátu,“ vysvětlila.
Vedle přímých nákladů na změnu technologie balení, registrace a poplatky, vzniknou společnostem i nepřímé náklady jako školení zaměstnanců, interní audity, spolupráce s poradenskými či právními firmami a případné sankce za pozdní či chybná podání.
V Česku roste počet obchodů, které se zaměřují na levné potraviny. Nabízejí přebytky, zboží s poškozeným obalem nebo blížícím se datem spotřeby. Češi si tyto obchody chválí. Kupují hlavně uzeniny a výrobky z mléka.
Podle Potravinářské komory ale mohou být takové obchody pro malé prodejce, zejména v menších městech, likvidační. "Když řetězec prodá maso za 80 Kč za kilo, ačkoli ho nakoupil za 100 Kč, spotřebitel se domnívá, že 80 Kč za kilo je běžná cena. Následně pak vnímá cenu 120 Kč v místním řeznictví, což je reálná průměrná cena, jako přemrštěnou," varuje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
K tématu tady: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/617908-v-cesku-se-rozmahaji-obchody-s-levnym-jidlem-lide-tam-usetri-tisice-mesicne
Tuňák, fazole, kukuřice, rajčatový protlak anebo nejrůznější masové směsi v konzervách a plechovkách jsou v USA nejčastěji prodávané potraviny. Jejich cenovou dostupnost ale do budoucna ohrožují Trumpova padesátiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, která vstoupila v platnost 4. června, píše The Guardian.
Odborníci říkají, že konzervované produkty v USA mohou v příštích týdnech zdražit až o 15 procent. To by byla obrovská rána především pro nízkopříjmové domácnosti. Republikáni navíc už nyní prosazují historicky největší škrty ve federálních programech potravinové pomoci, na kterých jsou miliony Američanů závislí. Přitom redukce cen potravin se řadila k hlavním předvolebním slibům Donalda Trumpa.
Tempo zdražování zemědělských komodit zrychlilo. A s ním i perspektiva, že se dražší skot, obilí i mléko v příštích měsících přelijí do nárůstu cen potravin.
Ceny zemědělských výrobců, které ukazují, za kolik své produkty prodávají farmáři ke zpracování na potraviny, v květnu vzrostly o 15,7 procenta. Podobně stouply už v dubnu a jednalo se o výrazné zrychlení růstového tempa, které tím pokračuje.
O přelévání do cen potravin už ostatně mluví i jejich výrobci. Potravinářská komora ČR tvrdí, že se ocitla mezi mlýnskými kameny, kde na jedné straně navyšují ceny farmáři, na té druhé obchod tlačí na nízké ceny, a to i díky možnosti dovážet levněji ze zahraničí.
„Výrobci potravin byli zpočátku nějakou dobu schopni absorbovat zvýšené náklady, nicméně dlouhodobě je tato situace neudržitelná a musí dojít k navýšení jejich ceny. Nejde totiž jen o růst výkupních cen komodit. Současně se zvyšují i poplatky za obaly a odpady a výrazně rostou i mzdy v celém sektoru. Tato kumulace nákladů vytváří pro potravináře enormní tlak,“ vysvětlil mluvčí Marek Zemánek.
V Pardubicích se konal 31. ročník prestižní pekařské události Dny chleba. Odborná porota hodnotila 100 chlebů z celé republiky. Soutěžilo se v pěti kategoriích a vítězné pekárny si odvezly právo označovat svůj výrobek známkou Chléb roku 2025.
K tématu zde: https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/pardubice-se-vybiral-chleb-roku-nejlepsi-pekarny-20250616.html
Školní jídelny mají od září vařit zdravěji. Po prázdninách totiž začne platit novela vyhlášky o stravování. Přestože do nabytí účinnosti zbývají necelé čtyři měsíce, zásadní připomínky zůstaly bez odpovědi, uvedla Potravinářská komora (PK) pro CNN Prima NEWS. To může mít pro výrobce vážné následky. Vyhláška podle nich například zahrnuje i takové položky, které vůbec nejsou na trhu a není možné je vyrobit. Dodavatelé se zase strachují o zakázky. Obědy navíc s novelou podraží.
„Je to alarmující,“ řekl mluvčí PK Marek Zemánek pro CNN Prima NEWS. „Výrobci se ocitnou pod obrovským časovým tlakem a budou čelit závažným ekonomickým důsledkům kvůli nemožnosti zpracovat nebo prodat stávající zásoby,“ objasnil.
Potravináři si již dříve stěžovali, že s nimi návrh novely vyhlášky nikdo nekonzultoval. Ačkoliv připouštějí, že je stravovací systém v Česku zastaralý a potřebuje změnu, předcházet by jí měly diskuse všech zainteresovaných stran.
Návrh má podle odborníků své mouchy. Například zmínění potravináři si stěžují na to, že vyhláška obsahuje potraviny, které vůbec nejsou na trhu. „Například u filé je požadovaný takový podíl soli, že produkt s tímto limitem nikdo nevyrábí,“ namítl Zemánek. „Ostatně není ani technologicky možné takový výrobek vyrobit. Sůl se totiž přirozeně vyskytuje v rybí svalovině,“ doplnil.
Vyhláška jídelnám stanovuje také minimální podíl biopotravin, na to však Česko aktuálně nemá podmínky. Ekologické produkty se k nám tak budou muset dovážet. „V situaci, kdy se zdůrazňuje lokálnost, je to naprosto nelogické,“ okomentoval Zemánek. „Jde o čistý protimluv, popírá veškeré snahy o podporu místních zdrojů.“
Česko čeká od července zdražování potravin. Jejich výrobcům totiž stoupnou náklady na obaly kvůli zvýšení poplatku za recyklaci. Změnu zákona, která mohla zvyšování poplatků zvrátit, poslanci neschválili. Stalo se tak přesto, že podle společnosti EKO-KOM, která poplatky dostává, zvyšování cen není potřeba.
"Od července se navyšují poplatky za obaly o 13 procent. Týká se to celého sektoru potravinářství. Nejvíce mlékařů a masařů. Půjde o desítky haléřů až jednotky korun," varoval mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Poplatky za obaly už přitom rostly výrazněji v minulých letech. "Autorizované obalové společnosti se navyšuje roční fond, a to z 25 procent na 50 procent ročních nákladů," sdělil Zemánek.
Změnu mohli schválit poslanci, jenže to neudělali. "My na tento problém upozorňujeme již dva roky, do současné chvíle jsme napsali přes 70 dopisů, bohužel od politiků vidíme jen maraton ignorace," prohlásil Zemánek.
Reportáž k tématu v článku: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/617456-potraviny-pristi-mesic-zdrazi-poslanci-to-mohli-zvratit-ale-neudelali-to
Chodí do třetího ročníku oboru řezník-uzenář, na soutěžích sbírá úspěch za úspěchem, stala se i mladou řeznicí roku v Česku. Anna Kachtíková, studentka Integrované střední školy ve Valašském Meziříčí, je jednou z nositelek naděje, že tento tradiční obor v Česku ani v budoucnu nezanikne.
Bez nadsázky lze říct, že každý student, který se do Valašského Meziříčí přihlásí na řezníka-uzenáře, je pro školu požehnáním. Nikde jinde v kraji se tento obor neučí. Před lety měli v jednom ročníku dokonce třináct žáků, což ale byla výjimka. Nyní je třeba v prvním ročníku jen jeden.
S nedostatkem studentů mají pomoci i finance. Na praxi v nedaleké společnosti MP Krásno, která patří k největším zpracovatelům masa v Česku, si žáci v Meziříčí vydělají až šest tisíc korun měsíčně. Peníze formou stipendií dostávají také od kraje v jednotlivých ročnících. Řádově jde o stokoruny měsíčně.
Po absolvování je pak čeká nástupní mzda na bourárně masa zhruba ve výši průměrného platu v kraji, tedy kolem 40 tisíc korun. Se zkušenostmi ale jde nahoru a v soukromém podnikání jde vydělat ještě víc.
Na začátku června skončilo uvolnění celních kvót pro dovoz ukrajinského obilí, cukru, drůbeže a dalších komodit do EU. Evropské komisi se nepodařilo dojednat stálou variantu ohledně liberalizace obchodu s Ukrajinou. Podle dřívějšího vyjádření ukrajinských představitelů konec režimu bude pro Ukrajinu znamenat exportní ztrátu kolem tří miliard eur, tedy téměř 75 miliard korun.
Česká Potravinářská komora pak zdůrazňuje, že jakákoliv pomoc Ukrajincům nesmí znamenat likvidaci českých podniků. „Nesmí se už opakovat katastrofa, jako například nedávné uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, které bylo mimo jiné zapříčiněno právě levnými dovozy z Ukrajiny. I když se dovozy cukru mohou zdát objemově malé, narušily celý východní trh, kde je situace již tak obtížná,“ říká mluvčí komory Marek Zemánek. Podle něj bude nové řešení pravděpodobně platit až od příštího roku.
Dlouhá, stabilní a spolehlivá, tak by se dala nazvat cesta stálice v sortimentu Mlékárny Valašské Meziříčí Valašské kyšky. Obliba tohoto výrobku rok od roku roste. Na trhu inovací, novinek a změn znamená jistotu pro všechny milovníky čerstvých kysaných výrobků. Valašská kyška je ideální pro každého, kdo si chce pochutnat a zároveň odlehčit svému trávícímu ústrojí. Kysané mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem plnohodnotných bílkovin, vápníku, fosforu a vitaminů, převážně skupiny B. Mlékárna Valašské Meziříčí po celé dlouhé roky zachovává vysokou kvalitu složení Valašské kyšky, a to i přes neustálý tlak na cenu vstupní suroviny, tedy mléka.
Trh i odborná porota tento přístup oceňují a zvolily Valašskou kyšku Mlékárny Valašské Meziříčí Mlékárenským výrobkem roku 2025 v kategorii Zakysané mléčné výrobky. Výrobek získal rovněž cenu médií. Ocenění každý rok těm nejlepším mlékárenským výrobkům uděluje Ministerstvo zemědělství, Českomoravský svaz mlékárenský, Český komitét Mezinárodní mlékařské federace, Sekce pro mléko při Potravinářské komoře České republiky a Ústav mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha.
Češi za rok vyhodí jídlo v hodnotě 4636 korun na osobu. O nejvíce peněz za vyhozené jídlo přijdou lidé ve věku 36 a 44 let, průměrně jde o víc než 6000 korun ročně, ukázal průzkum.
Nejčastěji přitom plýtvají lidé ve věku 18 až 26 let, více než polovina z nich vyhodí potraviny alespoň jednou týdně. Nejméně naopak plýtvá starší generace.
Vyplývá to z květnového průzkumu agentury Ipsos a platformy Nesnězeno, jejímž prostřednictvím podniky nabízejí balíčky s nespotřebovaným jídlem. Do online průzkumu se zapojilo 1100 respondentů ve věku 18 až 65 let.
Pro někoho jsou vítaným pomocníkem při balení potravin, pro jiné je to jen odpad. Po plastových brčkách, příborech či nádobí skončí podle nařízení Evropské unie za necelých pět let používání jednorázových igelitových sáčků. Zmizí i například malé obaly na omáčky nebo smetanu do kávy. Ministerstvo životního prostředí už začíná připravovat novelu zákona o obalech, schválená musí být nejpozději do konce srpna příštího roku.
Že by nutnost nahradit jednorázové plastové obaly způsobila omezení nabídky potravin, nehrozí. „Obchodníci mají dostatek času na přípravu. Spíše než nedostupnost se může objevit počáteční diskomfort a potřeba zvyknout si na nové způsoby balení,“ reagoval mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Zároveň připomenul, že hlavními uživateli jednorázových igelitových sáčků jsou markety. „Potravinářský průmysl sice také využívá plasty, ale většinou jde o primární obaly, které slouží k ochraně, prodloužení trvanlivosti a zajištění hygieny. Tyto obaly jsou často složitější na nahrazení a nejsou primárním cílem nadcházejícího zákazu, jenž se zaměřuje na jednorázové obaly,“ dodal Zemánek.
Další informace k tématu: https://www.denik.cz/ekonomika/zakaz-plasty-konec-plastovych-igelitovych-sacku.html
Ceny potravin opět značně přiživují inflaci v ekonomice. V žebříčku těch, které nejvíce podražily, jsou celer, vejce, krůtí maso i čokoláda.
Zdražování potravin předznamenaly už rostoucí ceny zemědělské výroby v minulých měsících. Ceny se postupně přelévají do obchodů, částečně to už ukazují nová data ČSÚ k inflaci.
„V případě potravin se do cen promítá i zdražování zemědělských komodit, které může zastavit až nastupující sezóna,“ uvádí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.
Z ovoce se v první desítce umístila jablka a pomeranče. Méně už překvapí zdražení vajec, která se drží nad 50 korunami za deset kusů a jejichž cenu stále šponuje ptačí chřipka. Další stálicí v inflaci jsou káva a kakao.
Inflace v květnu zrychlila růst na 2,4 procenta. Výrazně zdražily hlavně některé potraviny, zvyšování spotřebitelských cen naopak brzdí nízké ceny pohonných hmot.
Ve srovnání s dubnem meziroční inflace v květnu poskočila o 0,6 procentního bodu. Za zrychlením inflace stojí především potraviny. Vejce zdražila o více než 44 procent, ceny čokolády a výrobků z ní skočily o více než 23 procent, ovoce o 15 procent a zdražovaly i další položky nákupního koše, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ).
Proč se třetina jídla ve školních jídelnách vyhodí? Česká legislativa je nastavena tak přísně, že školním jídelnám nebo domovům pro seniory, nezbývá než velkou část čerstvě uvařených pokrmů vyhodit. Přitom by stačilo málo to změnit. Alespoň se už podařilo rozjet darování nevyzvednutých obědů.
Jak říká Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR, vždy se hledá kompromis mezi ekonomickými náklady, environmentálním a sociálním dopadem a kvalitou potravin. „Ideální řešení neexistují. V mnoha případech však stojí za zvážení, zda jsme při tvorbě předpisů skutečně vzali do úvahy všechny možné dopady. Například v rámci veřejného stravování se pod tlakem hygienických předpisů vyhazuje značné množství potravin,“ zamýšlí se Zemánek.
„Obdobně nás tlak na hygienu a pohodlnost dotlačil k nadměrnému využívání jednorázového nádobí. Každá limitní hodnota a požadavek, které nastavíme, kladou zvýšené ekonomické a mnohdy i environmentální nároky. Mnoho předpisů by si jistě v tomto úhlu pohledu zasloužilo revizi,“ je přesvědčen Zemánek.
Zdroj: https://www.ecoista.cz/jidlo-si-vzit-nemuzete-radeji-ho-vyhodime-kvuli-byrokracii-se-plytva/
Česko v současné době v EU usiluje o to, aby byl odložen start druhé fáze systému obchodování s emisními povolenkami (tzv. EU ETS II), která ho má rozšířit i na sektor dopravy a budov. Co to ale EU ETS vůbec je? Plní svůj účel? A co má přinést jeho reforma?
Podívejte se na infografiku v článku: https://euractiv.cz/section/klima-a-zivotni-prostredi/infographic/infografika-emisni-povolenky-evropska-cesta-za-snizenim-emisi/
V Česku roste spotřeba nealkoholického piva. Loni ho tuzemské pivovary uvařily 1,6 milionu hektolitrů, což je vůbec nejvíc v historii. Naopak klesá domácí spotřeba toho klasického. Každý Čech loni vypil podle Českého svazu pivovarů a sladoven v průměru 126 litrů piva, což je o šestnáct litrů méně než před šesti lety. Zároveň se konzumace přesouvá z restaurací do domácího prostředí. Novému trendu se přizpůsobují pivovary, bary i restaurace. Novinky se totiž týkají i stravovacích návyků lidí.
Minipivovarů v Česku loni mírně přibylo, uvařily ale zhruba o šest procent méně piva než v roce 2023. Zároveň roste počet minipivovarů, které produkují „slabší“ nápoje, tedy nízko- a nealkoholická piva.
Ke konci roku 2024 fungovalo v Česku 520 minipivovarů, tedy o 12 více než předloni, které ale uvařily o 6 procent méně než v roce 2023, přibližně 390 tisíc hektolitrů piva.
Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou lahev na pití. Ačkoliv zhruba tři pětiny lidí považují dopad výroby potravin na životní prostředí za důležitý, při nákupu se rozhodují především podle ceny.
Další informace zde: https://www.hrot24.cz/clanek/trideni-odpadu-nakupy-ekologie-udrzitelnost-pruzkum-cvvm-HJBS6
Každý z nás ročně zkonzumuje v průměru 60 kilo brambor. Připravujeme je na stovky způsobů, ať už jako přílohu, nebo hlavní jídlo. Vůbec nejradši si ale podle unikátního velkého průzkumu smlsneme na bramborácích.
Zemáky jsou bohatým zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a draslíku. Celosvětově patří k nejoblíbenějším a základním potravinám. Jako přílohu má více než třetina Čechů nejraději kaši, naopak příliš v lásce nemáme bramborové knedlíky či brambory v alobalu na grilu. Často si však stále k masu či rybě dopřáváme pečené a šťouchané.
Zelená daň v podobě emisních povolenek se blíží. Už za rok a půl čekají české domácnosti nové výdaje, které mohou citelně zasáhnout rodinné rozpočty. Evropská unie plánuje rozšířit systém emisních povolenek (ETS2) také na domácnosti a osobní dopravu (vytápění budov, silniční doprava, apod.). To ukazuje první nedostatky, jelikož krátce po začátku obchodování původně deklarovaná cena povolenky na rok 2028 ve výši 45 eur (1120 korun) se vyšplhala na 70 až 80 eur (1740 až 2000 korun) za tunu oxidu uhličitého. To znamená, že nás čeká rapidní zdražení energií a pohonných hmot (uhlí, plyn, nafta, benzin, apod.).
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu odhaduje, že povolenka za 45 eur zdraží cenu benzínu a nafty o 3 až 3,50 koruny na litr. Každých deset eur navíc by znamenalo i zdražení o 75 haléřů na litr. Zdražení nafty a benzínu o několik korun se promítne i do cen potravin, služeb zemědělských produktů, dopravy a přiživí i inflaci.
Evropská unie je v rámci obchodních jednání s vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa ochotná snížit cla na dovoz hnojiv ze Spojených států. Nebude ale kvůli dosažení dohody zmírňovat své normy bezpečnosti potravin. Agentuře Reuters to řekl evropský komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen.
Snížení cel na hnojiva je podle eurokomisaře rozhodně jednou z možností, která bude na stole. Je to podle něj významná nabídka, která by mohla znamenat pokrok v jednání. Zatím ale není jisté, zda budou cla nulová, nebo se jen sníží současné celní sazby.
Eurokomisař dodal, že Evropská unie je také otevřena diskusi o zvýšení nákupů hovězího masa bez hormonů z USA a o dohodě nulových cel na vína. Unie však nebude při hledání dohody slevovat ze svých přísných norem bezpečnosti potravin.
Světové ceny potravin se v květnu opět snížily. Podle dat Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) stlačily index dolů především levnější obiloviny, cukr a rostlinné oleje. Nejvíce zlevnila kukuřice díky silné sklizni v Argentině a Brazílii a nadějím na rekordní úrodu v USA. Naopak dražší je hovězí maso a mléčné výrobky, zejména kvůli asijské poptávce. FAO zároveň očekává historicky rekordní sklizeň obilovin.
