Minipivovarů v Česku loni mírně přibylo, uvařily ale zhruba o šest procent méně piva než v roce 2023. Zároveň roste počet minipivovarů, které produkují „slabší“ nápoje, tedy nízko- a nealkoholická piva.
Ke konci roku 2024 fungovalo v Česku 520 minipivovarů, tedy o 12 více než předloni, které ale uvařily o 6 procent méně než v roce 2023, přibližně 390 tisíc hektolitrů piva.
Devět z deseti českých domácností třídí běžný odpad a necelé dvě třetiny také kompostují nebo jinak třídí bioodpad. Vlastní tašku si na nákupy nosí 90 procent nakupujících, více než polovina lidí se také vyhýbá jednorázovým plastovým výrobkům a nosí si znovu použitelnou lahev na pití. Ačkoliv zhruba tři pětiny lidí považují dopad výroby potravin na životní prostředí za důležitý, při nákupu se rozhodují především podle ceny.
Další informace zde: https://www.hrot24.cz/clanek/trideni-odpadu-nakupy-ekologie-udrzitelnost-pruzkum-cvvm-HJBS6
Každý z nás ročně zkonzumuje v průměru 60 kilo brambor. Připravujeme je na stovky způsobů, ať už jako přílohu, nebo hlavní jídlo. Vůbec nejradši si ale podle unikátního velkého průzkumu smlsneme na bramborácích.
Zemáky jsou bohatým zdrojem vitaminů, minerálů, vlákniny a draslíku. Celosvětově patří k nejoblíbenějším a základním potravinám. Jako přílohu má více než třetina Čechů nejraději kaši, naopak příliš v lásce nemáme bramborové knedlíky či brambory v alobalu na grilu. Často si však stále k masu či rybě dopřáváme pečené a šťouchané.
Zelená daň v podobě emisních povolenek se blíží. Už za rok a půl čekají české domácnosti nové výdaje, které mohou citelně zasáhnout rodinné rozpočty. Evropská unie plánuje rozšířit systém emisních povolenek (ETS2) také na domácnosti a osobní dopravu (vytápění budov, silniční doprava, apod.). To ukazuje první nedostatky, jelikož krátce po začátku obchodování původně deklarovaná cena povolenky na rok 2028 ve výši 45 eur (1120 korun) se vyšplhala na 70 až 80 eur (1740 až 2000 korun) za tunu oxidu uhličitého. To znamená, že nás čeká rapidní zdražení energií a pohonných hmot (uhlí, plyn, nafta, benzin, apod.).
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu odhaduje, že povolenka za 45 eur zdraží cenu benzínu a nafty o 3 až 3,50 koruny na litr. Každých deset eur navíc by znamenalo i zdražení o 75 haléřů na litr. Zdražení nafty a benzínu o několik korun se promítne i do cen potravin, služeb zemědělských produktů, dopravy a přiživí i inflaci.
Evropská unie je v rámci obchodních jednání s vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa ochotná snížit cla na dovoz hnojiv ze Spojených států. Nebude ale kvůli dosažení dohody zmírňovat své normy bezpečnosti potravin. Agentuře Reuters to řekl evropský komisař pro zemědělství a potraviny Christophe Hansen.
Snížení cel na hnojiva je podle eurokomisaře rozhodně jednou z možností, která bude na stole. Je to podle něj významná nabídka, která by mohla znamenat pokrok v jednání. Zatím ale není jisté, zda budou cla nulová, nebo se jen sníží současné celní sazby.
Eurokomisař dodal, že Evropská unie je také otevřena diskusi o zvýšení nákupů hovězího masa bez hormonů z USA a o dohodě nulových cel na vína. Unie však nebude při hledání dohody slevovat ze svých přísných norem bezpečnosti potravin.
Světové ceny potravin se v květnu opět snížily. Podle dat Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) stlačily index dolů především levnější obiloviny, cukr a rostlinné oleje. Nejvíce zlevnila kukuřice díky silné sklizni v Argentině a Brazílii a nadějím na rekordní úrodu v USA. Naopak dražší je hovězí maso a mléčné výrobky, zejména kvůli asijské poptávce. FAO zároveň očekává historicky rekordní sklizeň obilovin.
Každý nákupní rituál dlouhá léta pravidelně končil obligátní otázkou: „A naši kartičku máte?“ Doba se ale mění a s ní i technologie, které obchodní řetězce k připoutání zákazníků a analýze jejich spotřebního chování používají. Dnes tedy rituální otázka před zaplacením zní: „A naši aplikaci máte?“ Podstatně tím narostl objem údajů a osobních dat, jež po instalaci programu do mobilního telefonu putují od zákazníka k obchodníkovi.
Věrnostní programy podmíněné instalací aplikace tak nejenže vyvolávají nelibost u těch zákazníků, kteří jsou hákliví na sdílení svých osobních údajů a ztrátu kontroly nad nimi. Zabývat se jimi letos bude také Úřad pro ochranu osobních údajů. Velkou kontrolu řetězců chystá na druhou polovinu letošního roku. Jejím cílem je zjistit, zda ekonomický tlak prostřednictvím slev pro členy klubu není v rozporu s nařízeními GDPR.
Od září nebudou povinné změny na talířích žáků škol, školek nebo třeba internátů, které měly zavést více luštěnin či méně masa. Dlouho připravovaná změna tzv. stravovacího koše sice začne platit od nového školního roku, jak stát plánoval, ale školy se k ní nebudou muset ještě rok přihlásit.
Možnost inovovat svůj jídelníček však budou mít, pokud budou chtít. Ministerstvo školství už ukončilo připomínkové řízení k vyhlášce, kterou má MF DNES k dispozici.
Stát 320 připomínek vypořádal za několik měsíců, kritici normy si ale stěžují, že ty nejdůležitější prostě neakceptoval. „K návrhu se sešel bezprecedentně vysoký počet připomínek, což samo o sobě ukazuje, že materiál nebyl řádně prodiskutován a v praxi určitě narazíme na řadu problémů. Samotné vypořádání navíc proběhlo nestandardně – autoři vyhlášky neumožnili ústní diskusi s těmi, kdo připomínky podali, a vše se řešilo pouze písemně,“ sdělil MF DNES mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Celý materiál se podle něj nyní stal velmi nepřehledným. „Není tak výjimkou, že i když autoři připomínku uznali, text se objevil v jiné části vyhlášky jako nově vložený bod. Domníváme se, že v této podobě bude aplikace vyhlášky v praxi velmi problematická,“ dodal.
Vedra a s nimi spojené dlouhé sucho, jeden z neblahých projevů klimatických změn, znamenaly v uplynulých zhruba dvou letech doslova pohromu pro jihoevropské producenty olivového oleje . Jejich výroba se ve sklizňových letech 2022/23 a 2023/24 propadla o více než dvě pětiny. Spotřebitelé se následně nestačili divit, kam až se v důsledku omezené nabídky a vyprázdněných skladů vyšplhala cena v supermarketech. Zdražení o padesát a někde i více procent přimělo spotřebitele k přechodu k levnějším druhům olejů.
Ale to už je minulost. Cenové pnutí na trhu polevuje, neboť poslední sklizeň oliv dopadla ve středomořských zemích díky příznivému počasí během uplynulého roku většinou velice dobře. A vyhlídky na příští sklizeň, jež začne v říjnu, jsou prozatím slibné.
„I když pokles burzovních cen nastal již na podzim, v tuzemských maloobchodních řetězcích se projevil se zpožděním, a nižší ceny tak mohli zdejší spotřebitelé zaznamenat až v březnu letošního roku. Pro představu, zatímco loni na podzim se litr extra panenského olivového oleje běžně prodával za 580 korun, ani v akcích neklesl pod 400 korun. Letos na jaře se průměrná cena snížila na 500 korun a v akcích bylo možné koupit litr oleje už za 360 korun,“ sdělil HN Marek Zemánek, mluvčí Potravinářské komory ČR.
Chladicí věže temelínské jaderné elektrárny mají na dohled, přesto navyšují výrobu vlastní energie. Zemědělci na Vltavotýnsku totiž zpracovávají své i dovezené bioodpady, což se jim vyplatí. Pohánějí jimi plynové elektrárny. Tvrdí, že dostatek paliva jim přináší současný životní styl, kdy lidé hodně plýtvají jídlem.
Obecně podle vedoucích školních jídelen ve městě sní děti maximálně pět procent uvařených polévek a ze zbytků zůstává také hodně luštěnin. Právě ty jsou vhodné pro vznik bioplynu.
Ačkoli v Česku existují firmy nabízející biopotraviny, které mají své věrné zákazníky, odbyt těchto produktů celkově spíše stagnuje. Jsme pod průměrem Evropské unie, prodeje poškodil pokles reálných příjmů v posledních letech – i když Češi a Češky zdravě jíst chtějí.
Přestože obchodníci i výrobci sledují rostoucí zájem o bio i to, že spotřebitelé stále více dbají na zdravý životní styl a zajímají se o původ a kvalitu jídla, podíl biopotravin se na celkovém prodeji potravin drží pod dvěma procenty. A v posledních letech nijak zvlášť neroste. V roce 2023 dokonce mírně klesl, což ministerstvo zemědělství přičítá poklesu reálných příjmů, vysoké inflaci a prudkému nárůstu cen potravin ve zmíněném období. I když spotřeba biopotravin podle statistik rostla o 6,7 procenta, růst táhly spíš vyšší ceny než skutečné zvýšení poptávky.
K tématu tady: https://reportermagazin.cz/92363/jak-nakopnout-biopotraviny-cesi-by-chteli-jist-zdraveji-ale-jsou-citlivi-na-ceny/
Ceny zemědělských výrobců rostou v Česku nejrychleji od února 2023. Konkrétně poslední dostupná čísla z dubna ukazují meziroční nárůst o 15,7 procenta. Ještě výrazně rychleji zdražovala v meziročním srovnání vejce (o 42,5 procenta) a ovoce (o 38,5 procenta), citelné bylo i zvýšení cen hovězího (o 25,8 procenta) nebo mléka (o 19,6 procenta). Když se naposled – konkrétně koncem roku 2021 – zemědělské ceny takovým způsobem utrhly, během několika měsíců to pocítili také zákazníci v obchodech a následně v kombinaci s prudkým zdražením energií po zahájení ruské invaze na Ukrajinu zažilo Česko nejvyšší inflaci od roku 1993.
Další informace najdete zde: https://byznys.hn.cz/c1-67742610-blizi-se-dalsi-vyrazne-zdrazovani-potravin-statistika-vypada-dramaticky-podobnym-tempem-rostly-ceny-na-konci-roku-2021
Česká obchodní inspekce uskutečnila v prvním čtvrtletí přes pět set kontrol, ve kterých se zaměřila na slevy v obchodech. Nedostatky zjistila ve více než polovině případů. Nejčastěji šlo o chyby na cenovkách. Právě u zboží v akci porušují obchodníci zákon opakovaně, bez ohledu na četnost kontrol.
Zákazníci ve Spojených státech v posledních měsících víc nakupují rybí konzervy nebo mražené pizzy. Tento fenomén typicky provází ekonomické obavy z horších časů. USA i v důsledku Trumpovy celní války hrozí recese. V Česku obchodníci podobný jev zatím nehlásí.
„Ověřoval jsem to u producentů a nepociťují výrazné navýšení prodejů těchto potravin,“ řekl Novinkám mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Výjimkou je jen mírný růst v akcích typu dva plus jedna.
Dále zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-americane-skupuji-sardinky-a-mrazenou-pizzu-40523342
Naše redakce se podívala na některé připravené zdravé svačiny v supermarketech, dnes je seženeme téměř v každém řetězci. Některé mají trvanlivost i týden, zajímalo nás tedy, zda nemůže týden staré ovoce ztrácet na kvalitě.
Dalším problémem je zbytečně vyprodukovaný plastový odpad, ve kterém je ovoce baleno. Lepší variantou jsou pak kompostovatelné nebo vratné obaly. Na paradoxní situaci ohledně plastového obalu upozorňuje také Potravinářská komora.
„Podle nás je nakupování celých plodů ekonomičtější, ale také šetrnější k životnímu prostředí. Od začátku letošního února platí nové evropské nařízení pro obaly, které má omezit používání jednorázových obalů a snížit tak množství odpadu. Vzniká tak paradoxní situace, kdy kvůli předkrájenému ovoci a zelenině se zvyšuje množství odpadu. Navíc trvanlivost minimálně opracovaného ovoce a zeleniny bývá kratší než u čerstvého a může docházet i ke ztrátě vitamínů. Je však nutné upozornit, že v některých situacích je prodej těchto produktů výhodnější z hygienických důvodů, například při podávání v rámci dopravy, kdy není k dispozici pitná voda. Tyto produkty k okamžitému servírování jsou také často atraktivnější jako taková rychlá zdravá svačina pro děti,“ sdělil redakci Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory.
Základní potraviny sice v uplynulém čtvrtletí zlevnily, v meziročním srovnání si ale za jejich srovnávací koš připlatíme. Nejvíce třeba za jablka, vajíčka či brambory, levnější je naopak máslo. Jak se budou ceny vyvíjet v příštích měsících, rozhodne zejména počasí a to, jak promluví do letních sklizní.
I když v uplynulém čtvrtletí spotřební koš základních potravin zlevnil o stokorunu, v celoročním srovnání zdražil asi o 37 korun. Nejvíce si oproti loňsku připlatíme za jablka, která jsou dražší o 43 procent, vejce zdražila o 28 procent. Za poslední čtvrtletí zdražily zejména brambory, a sice o čtvrtinu původní ceny. Obchodníci nyní základní potraviny nabízejí v akcích s průměrnou slevou 27 procent.
Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/ceny-potravin-inflace-vejce-maslo-zdrazeni.html
Čeští zemědělci a potravináři se důrazně staví proti prodloužení současné podoby obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou a požadují naopak zpřísnění pravidel dovozu zboží z Ukrajiny, tedy navrácení do režimu před únorem 2022. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. Stávající bezcelní režim podle nich ohrožuje podnikání zemědělců a potravinářů tím, že umožňuje většině ukrajinského zboží vstup na unijní trh bez celních poplatků.
Podle českých potravinářů jsou konkrétní dopady současných obchodních podmínek v ČR patrné, levné dovozy z Ukrajiny podle nich například výrazně přispěly k letošnímu zavření cukrovaru v Hrušovanech. „Podobné obavy máme i u kuřecího masa, kde neregulované dovozy mohou ohrozit domácí chovatele drůbeže,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Ukrajině je potřeba v konfliktu s Ruskem pomáhat, ale je pro nás nepřijatelné, aby podpora Ukrajiny vedla k likvidaci našich vlastních podniků, k růstu nezaměstnanosti a k ohrožení naší potravinové soběstačnosti,“ dodala.
Čeští zemědělci a potravináři se důrazně staví proti prodloužení současné podoby obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou a požadují naopak zpřísnění pravidel dovozu zboží z Ukrajiny, tedy navrácení do režimu před únorem 2022. Ve společné tiskové zprávě to uvedly Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR. Stávající bezcelní režim podle nich ohrožuje podnikání zemědělců a potravinářů tím, že umožňuje většině ukrajinského zboží vstup na unijní trh bez celních poplatků.
Čeští zemědělci a potravináři se důrazně staví proti prodloužení současné podoby obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Stávající bezcelní režim, který umožňuje většině ukrajinského zboží vstup na unijní trh bez jakýchkoli celních poplatků, ohrožuje jejich podnikání. Negativním důsledkem bylo například letošní uzavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou na jižní Moravě, kde jednou z příčin ukončení výroby byly i levné dovozy z Ukrajiny.
Agrární komora ČR a Potravinářská komora ČR jednotně usilují, aby se obchodní režim s Kyjevem vrátil k podobě platné před únorem 2022, tedy před vojenskou invazí Ruska na Ukrajinu a byl obnoven celní režim. V tomto postoji plně podporují již existující iniciativu svých kolegů ze Slovenska, Polska, Francie a dalších členských států EU, kde čelí obdobným problémům.
Zemědělci v minulosti opakovaně upozorňovali například na problematiku nadměrného dovozu ukrajinského obilí do Evropy, který představoval významnou zátěž pro tuzemský trh a vedl k propadu výkupních cen této komodity.
„Česká republika je i kvůli propadu živočišné výroby, ke kterému došlo v minulosti vlivem nerovných podmínek na jednotném trhu EU, sama vývozcem obilovin a nepotřebuje proto zemědělskou produkci z Ukrajiny dovážet. Navíc nechápeme, proč jsou našim zemědělcům neustále kladeny další a další povinnosti a jsou fakticky nuceni k neprodukci, zatímco se otevírají dveře produkci ze zemí, kde rozhodně tak přísné standardy neplatí. Ukrajinská zemědělská produkce by dlouhodobě měla směřovat k tradičním odběratelům mimo EU, nikoliv na naše trhy na úkor místních podnikatelů. Je načase, aby si Evropská unie uvědomila, že pomáhat může jen ten, kdo je v silné pozici a sám pomoc nepotřebuje,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Potravinářská komora ČR zase dlouhodobě upozorňuje na problematické dovozy levného kuřecího masa a cukru, které rovněž deformují domácí trh. Důkazem těchto obav je i letošní zavření cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde k ukončení výroby přispěly mimo jiné právě levné dovozy z Ukrajiny.
„Konkrétní dopady už vidíme, například letošní zavření cukrovaru v Hrušovanech, k čemuž výrazně přispěly levné dovozy z Ukrajiny. Podobné obavy máme i u kuřecího masa, kde neregulované dovozy mohou ohrozit domácí chovatele drůbeže. Ukrajině je potřeba v konfliktu s Ruskem pomáhat, ale je pro nás nepřijatelné, aby podpora Ukrajiny vedla k likvidaci našich vlastních podniků, k růstu nezaměstnanosti a k ohrožení naší potravinové soběstačnosti," uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Obě komory upozorňují, že producenti na Ukrajině navíc nepodléhají přísným výrobním a environmentálním standardům, jaké jsou vyžadovány v zemích Evropské unie. Tato nerovnost v pravidlech pak vytváří neférové konkurenční prostředí na evropském trhu.
Bezcelní režim v obchodování s Ukrajinou měl původně být dočasným řešením, ze kterého se však staly roky trvající výjimky. Platnost bezcelních opatření se týká široké škály komodit, například pšenice, kuřecího masa, cukru, medu, kukuřice, řepky nebo slunečnice.
Obě komory jsou přesvědčené, že v tuto chvíli je nezbytné najít smysluplné a udržitelné řešení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Zároveň se už nesmí jednat o politické rozhodnutí, ale je třeba vzít v úvahu i ekonomické aspekty a dopad na evropské zemědělce a potravináře včetně českých. V žádném případě už nesmí dojít k dalšímu křivení trhu a poškozování domácích producentů kvalitních potravin.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Vídeňský startup Revo Foods představil potraviny z mykoproteinu, bílkoviny, která se vyrábí z hub pěstovaných v obřích fermentorech. Pomocí 3D tisku ji pak upravuje do podoby ryb či chobotnic. Nově jsou tyto výrobky k dostání i v Česku.
Marek Zemánek, tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR, říká, že koncept výroby imitace masa z mykoproteinu lze považovat za technologicky zajímavý a vědecky podložený. „Výrobky založené na fermentaci hub se však mohou jevit jako umělé a spotřebitelsky odtažité. Z pohledu českého trhu je navíc perspektiva širšího uplatnění zatím omezená. Spotřebitelé v Česku se obecně vyznačují zdrženlivostí vůči netradičním potravinám a náhražkám,“ zmiňuje Zemánek.
„Optimisticky však lze konstatovat, že s rostoucím zájmem o udržitelnost může tento typ produktu oslovit užší, environmentálně orientovanou cílovou skupinu,“ naznačuje Zemánek. Dodává, že rostlinné alternativy masa mají na českém trhu omezený, byť mírně rostoucí podíl, převážná většina jejich spotřeby se ovšem koncentruje do několika městských regionů a věkově mladších skupin konzumentů.
Dále zde: https://www.ecoista.cz/losos-z-hub-rakouska-firma-vyrabi-rybi-speciality-3d-tiskem/
V německých supermarketech vypukla cenová válka. Lidl, Aldi, Rewe, Penny & Co. po letech zdražování snižují ceny u stovek produktů. Jejich spektrum je široké, od baget přes brambůrky, těstoviny, limonády, sladkosti, víno až po cukr. Ceny u některých produktů se snižují až o 35 procent, upozorňuje deník Berliner Morgenpost. České pobočky supermarketů se zlevňovat nechystají. Opět mluví o „specifickém trhu“.
O tématu tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-konkurence-zafungovala-supermarkety-v-nemecku-zlevnuji-o-sto-sest-a-v-cesku-nic-40522918
Do českých obchodů přichází změna. Od 1. září si budete moci koupit vajíčka nebo majonézu mimo chladicí boxy kdekoliv na ploše prodejny. Novela, kterou připravuje ministerstvo zemědělství, totiž umožní skladovat vajíčka v prostorách s teplotou do 24 stupňů Celsia. Do teď to bylo 18 stupňů.
"Když se vejce snese, jde do takzvané třídírny, odkud směřuje na pulty obchodů. Zde je potřeba zdůraznit, aby nebyl porušen ten teplotní řetězec v celé výrobní vertikále," poznamenal mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Více informací zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/614796-do-obchodu-prichazi-zmena-vejce-uz-nebudou-muset-byt-v-chladicich-boxech
Tuzemští obchodníci se připravují na novinku. Vejce se nově budou moci prodávat i mimo chladící boxy - třeba u pokladen. Novela vyhlášky, kterou připravilo ministerstvo zemědělství, totiž umožňuje skladovat vejce v prostorách s maximální teplotou do 24 stupňů Celsia. To je o šest více než v současnosti. Na stejnou teplotu je budou moci skladovat i dodavatelé a producenti. Zatímco obchodníci chystané uvolnění pravidel vítají, drůbežáři by uvítali úplné zrušení teplotní hranice po vzoru ostatních evropských států.
Kromě vajec bude moci mimo chladničky prodejci umístit také majonézy. Novela vyhlášky posouvá hranici maximální teploty ze současných 15 stupňů Celsia na 24 stupňů Celsia.
Ne všechny majonézy ale budou moci být mimo chladící boxy. „Na trhu budou k dostání dvě varianty majonéz: ty, které vyžadují skladování v chladu, a ty, které je možné uchovávat při pokojové teplotě. Podmínky skladování budou vždy zřetelně uvedeny na obalu každého výrobku. Tato změna, která je teprve ve schvalovacím procesu, znamená rozšíření možností pro každého, kdo si bude chtít majonézu koupit. Ať už preferuje tradiční chlazenou variantu, nebo ocení praktičnost majonézy, kterou může mít ve spíži. Výběr bude na každém spotřebiteli,“ dodal mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Obchodníci se od papírových letáků a plastových kartiček přesouvají k mobilním aplikacím. V nich se přihlásíte k věrnostním programům, které nabízejí slevy, výhody nebo sběr věrnostních bodů. Výměnou za to však po uživatelích požadují osobní informace - jméno, bydliště, datum narození nebo telefonní číslo.
V čem je háček? „Každý známe rčení ‚nechci slevu zadarmo‘. Supermarkety pro využití slevových programů požadují naše osobní informace, tedy informace o tom, kde bydlíme, jak se jmenujeme, kdy jsme se narodili a třeba náš mobil nebo e-mail,“ vysvětluje Jan Cibulka.
Podle redaktorů Antiviru tyto informace obchodníci používají ke sledování nákupů zákazníků v čase. „Podle toho nám přizpůsobují různé slevové akce. Tyto informace jim také pomáhají lépe plánovat zásobování prodejen zbožím,“ říká Magdoňová.
Oproti loňsku si za některé základní potraviny připlatíme. A nejde jen o cenový růst, který by se dal přičíst na vrub inflaci. Týká se to především másla, mléka nebo vajec, která zdražila meziročně i o několik desítek procent. Jaké jsou důvody růstu cen těchto potravin?
Může za to zejména ptačí chřipka a vybíjení chovů. Na trhu proto není dostatek vajec a jejich cena roste. Významné je také zdražení másla o 22 procent. Důvod můžeme hledat zejména u stále dražšího mléka, které je hlavní surovinou pro výrobu másla. Cena surového mléka roste, jak se po celé Evropě omezují chovy dojnic.
Potravináři každopádně nad dalším zdražováním uvažují. Uvedla to například prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. „Pokud rostou náklady, tak se to musí projevit na ceně výrobku. Je třeba počítat s tím, že nedojde ke skokovému zdražení z měsíce na měsíc. Když totiž chcete zdražit produkt, tak musíte vyjednávat s obchodními řetězci. Vědět to musí tři měsíce dopředu,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS Večeřová.
Dodávky důležitých zemědělských surovin do Evropy jsou kvůli enviromentálním hrozbám v ohrožení. Odborníci varují zejména před čokoládovou krizí, kterou do budoucna může způsobit nedostatek kakaa. Afričtí pěstitelé totiž nejsou připraveni na důsledky probíhajících klimatických změn a úbytek biodiverzity.
Nová zpráva analytiků společnosti Foresight Transitions říká, že více než dvě třetiny kávy, sóji, rýže, pšenice a kukuřice dovezené do Evropské unie v roce 2023 pocházely ze zemí, které nejsou připraveny čelit dopadům klimatických změn. Nejhorší situace ale panuje u kakaa, píše portál The Guardian.
Více informací zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/kakao-ceny-afriky-dovoz-klimaticke-zmeny-dopady-kava-klima.A250522_122902_eko-zahranicni_jla
Dubnový růst cen zemědělských výrobců spolu se zvyšováním cen v potravinářském průmyslu bude podle analytiků znamenat další zdražování potravin v obchodech. Ceny zemědělských výrobců proti březnu vzrostly o 3,2 procenta, meziročně byly vyšší o 15,7 procenta.
Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil upozornil, že ceny rostou i v potravinářském průmyslu. „Ceny v potravinářském sektoru meziměsíčně stouply o výrazných 0,7 procenta a ve spojení s inflací v zemědělství předznamenávají pravděpodobný tlak na zdražování potravin pro spotřebitele,“ řekl.
Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ceny-v-zemedelstvi-rostou-potraviny-zdrazi-40521904
O 60 milionů více než předloni uložila v minulém roce na pokutách Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ačkoliv je počet kontrol každoročně podobný, podle mluvčího inspekce Pavla Kopřivy roste výše sankcí při opakovaných pochybeních u stejných provozovatelů.
Inspekce provedla loni přes 50 tisíc vstupů. Kontroly provádí s cílem ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů. Většina v počtu přes 31 tisíc vstupů se týkala provozoven maloobchodního prodeje, přes 14 tisíc provozoven společného stravování, téměř 12 tisíc výroby potravin a další kontroly se týkaly velkoskladů, prvovýroby a ostatních míst jako například přeprava nebo internetový prodej.
Z hlediska země původu inspekce loni zjistila nejvyšší míru pochybení u potravin dovážených z takzvaných třetích zemí. Naopak nejmenší podíl vzorků byl u tuzemských výrobců, což je ale obdobné jako v minulých letech.
Zaměstnavatele a agentury práce čeká od června nová povinnost a extra výdaje – budou muset dohodářům a brigádníkům u většiny krátkodobých prací zajistit a uhradit vstupní zdravotní prohlídku. Novinku omylem přinesla takzvaná flexinovela zákoníku práce. Ta přitom měla zaměstnavatelům naopak zaměstnávání lidí zjednodušit.
Je to zároveň paradoxně téměř dva roky, co u kategorie bezrizikových prací ministerstvo zdravotnictví zdravotní prohlídky zrušilo – týkalo se to těch opakovaných, pravidelných. A slíbilo, že zruší i vstupní. Jenže zákon se nepovedl – povinnost se naopak rozšiřuje o brigádníky a dohodáře.
Výrobci potravin budou od července platit vyšší poplatky za recyklaci obalů. Zákonodárci sice chtěli zvýšení poplatků zabrzdit, Sněmovna to ale včas nestihla. Kritizují to potravináři i obchodníci. Ekonomové ale upozorňují, že odpovídající zdražení potravin kvůli obalům bude maximálně o desetiny procenta.
„Nejvýrazněji se zvýšení poplatků za obaly pravděpodobně promítne do cen lehkých či objemných výrobků, jako jsou například cereálie, dále u tekutých potravin balených v PET lahvích či nápojových kartonech,“ řekl Novinkám mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. Zdražení se projeví třeba také u balených masných výrobků nebo sýrů.
„Ačkoliv obal představuje jen jednu z mnoha položek v celkové ceně potraviny, lze orientačně předpokládat, že zdražení poplatků za obaly by se mohlo projevit navýšením konečných cen v řádu desetin až několika procent,“ dodal Zemánek.
Další informace tady: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-potravinari-kritizuji-zvyseni-poplatku-za-obaly-40522109
