12 March 2024

Ukrajina a Polsko se blíží k dosažení dohody o opatřeních na ochranu polských zemědělců před dovozy ukrajinských zemědělských produktů, uvedl to v uplynulém týdnu ukrajinský obchodní zástupce Taras Kachka. Kachka dále uvítal návrh Evropské komise na liberalizaci obchodu se zavedením ochrany citlivých odvětví. Ukrajina je dle zástupce připravena na aplikaci potřebných pravidel a nástrojů pro vyvážení regionálního a unijního dopadu exportu na trh.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

12 March 2024

Americký stát Florida schválil v uplynulých týdnech zákon zakazující prodej a produkci laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso. Jakýkoli masný nebo potravinářský výrobek vyrobený z kultivovaných živočišných buněk bude nyní klasifikován jako přestupek druhého stupně pro ty, kdo jej vyrobí za účelem prodeje, kteří jej prodají, drží nebo nabízejí k prodeji nebo distribuují na území státu. Porušovatelům hrozí pokuta až 1000 amerických dolarů a podnikům, u nichž bude zjištěno porušení, může být pozastavena licence. V podobném duchu přijala Sněmovna delegátů Západní Virginie kroky k zajištění transparentnosti při označování potravin, zejména alternativních proteinů. Tamní legislativa nyní vyžaduje, aby potraviny rostlinného původu, houbového původu, hmyzího původu a laboratorně pěstované imitace byly jasně označeny výrazy jako "imitace", "analog" nebo "bezmasé". O regulaci alternativních bílkovin projevil zájem také Texas, který v loňském roce schválil zákon o označování kultivovaného masa. Rovněž senát státu Alabama nedávno schválil návrh zákona, jehož cílem je zakázat výrobu a prodej laboratorně pěstovaných bílkovin.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

12 March 2024

Protesty zemědělců napříč Evropskou unií a Velkou Británií proti současné ekonomické situaci, národním i evropským opatřením a dohodám o volném obchodu nadále pokračovaly i v uplynulém týdnu. Čeští zemědělci protestovali dne 07/03/2024 v Praze za zrušení omezujících opatření zavedených v rámci Zelené dohody a za obnovení cel na ukrajinské zemědělské produkty. Dne 06/03/2024 se stejnými požadavky proběhl také rozsáhlý protest polských zemědělců ve Varšavě. Demonstrace zemědělců proti Evropské zelené dohodě pokračují již pátý týden také ve Španělsku. Největší francouzská zemědělská organizace FNSEA plánuje v nadcházejících týdnech další řadu protestů a blokád, aby přiměla tamní vládu splnit své sliby ve prospěch zemědělského odvětví. Britští zemědělci protestovali dne 03/03/2024 v Canterbury proti dovozu levných potravin a proti omezujícím národním opatřením.

Více informací zdezdezdezde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay 

12 March 2024

Evropská komise spustila dne 07/03/2024 online dotazníkové šetření pro zemědělce zaměřené na aktuálně projednávané zjednodušení SZP. Šetření bude probíhat v termínu od 07/03/2024 do 08/04/2024, dotazník je dostupný jak v češtině, tak ve slovenštině. Průzkum by měl Evropské komisi pomoci lépe pochopit obavy evropských zemědělců, určit zdroje administrativní zátěže a složitosti vyplývající z pravidel SZP i dalších pravidel pro oblast zemědělství a potravinářství, a to jak v souvislosti s jejich uplatňováním na vnitrostátní úrovni, tak i s evidenčními a ohlašovacími povinnostmi, které jsou s nimi spojeny. Předběžné výsledky šetření by měly být k dispozici v polovině dubna 2024. Dostupné zde.

Více informací zde.

Zdroj: Stále zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

 

11 March 2024

Během ledna Češi fyzicky dovezli přes 10 tisíc tun pšenice, trojnásobek proti prvnímu měsíci roku 2023.  Import z Ukrajiny, na který si předseda Zemědělského svazu Pýcha stěžoval, dosáhl čtyř tisíc tun. Dalších pět tisíc tun přišlo ze Slovenska. Pravděpodobně přitom jde o zboží, které přišlo na Slovensko z Ukrajiny, případně o slovenskou pšenici, která nedokázala na domácím trhu čelit levnějšímu ukrajinskému dovozu.

Na první pohled nejde o zásadní událost. Pšenice patří vedle mléka ke komoditám, na které se zdejší zemědělci nejvíc zaměřili, přitom je většina sklizně určena pro vývoz do Německa, Rakouska a Polska. Pouze v lednu vyvezli čeští obchodníci 248 tisíc tun pšenice, tedy pětadvacetkrát víc, než dovezli, a o polovinu víc než před rokem. Údajný příliv ukrajinské pšenice do Evropy nezměnil trend z posledních let, podle kterého čistý vývoz tuzemské pšenice průběžně roste.
 
„Agrární komora opakovaně upozorňuje, že se ceny zemědělských komodit v Česku v řadě případů pohybují pod evropským průměrem,“ upozorňuje mluvčí komory Barbora Pánková. K důvodům patří i to, že v Česku tvoří větší část vývozní ceny náklady na skladování a na přepravu. Tuzemští rolníci se totiž nesdružují do odbytových družstev a velcí provozovatelé skladů i obchodníci mohou sami určovat přirážky. Proto dnes zemědělec nedostane za tunu pšenice pět a půl tisíce korun, které zaplatí zahraniční zákazník, ale musí se spokojit s částkou o dva tisíce korun nižší. „Některé zemědělce dohnaly nízké ceny k obavám o vlastní existenci,“ uvedla mluvčí Pánková.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

07 March 2024

Přesně před rokem investiční banky na Wall Street řešily obavy z recese, které se ale nakonec nenaplnily. Naopak – americká ekonomika prokázala obdivuhodnou odolnost. V čem se od ní může Evropa přiučit jako celek a v čem jednotlivé státy při nastavování měnové politiky a fiskálních stimulů? V pořadu Řečí peněz vysvětluje Jan Švejnar, profesor Kolumbijské univerzity a zakladatel CERGE-EI. (repríza)

Američtí ekonomové oceňují fiskální stimuly, které pomohly v zemi odvrátit recesi. Prezident Joe Biden přijal zákon o snížení inflace, takzvaný Inflation Reduction Act, který vyčlenil 369 miliard amerických dolarů na investice do energetické bezpečnosti v příštích deseti letech. Je proto mimo jiné považován za přelomový právní předpis USA v oblasti klimatu.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

07 March 2024

Potravinářská komora ČR vyzývá vládu k posílení a podpoře českého zemědělského sektoru, ale i k podpoře investic v oblasti zpracování a produkce potravin. PK ČR jednoznačně podporuje požadavky na úpravu podmínek Green Dealu. „Green Deal nesmí tak ostře omezovat zemědělství a potravinářství. První plán Green Dealu, který vyběhl před třemi roky, v podstatě znamenal konec zemědělství a potravinářství v Evropské unii,“ vysvětlila prezidentka komory Dana Večeřová s tím, že se úprava dohody díky tlaku většiny zemí podaří. „Protesty již nejsou ojedinělé, jsou v podstatě koordinované a neustávají v celé Evropě,“ připomněla Dana Večeřová.

Potravinářská komora proto čtvrteční protesty Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a dalších zemědělských organizací i soukromých farmářů plně podporuje a je připravena se zapojit i do dalších národních i evropských protestů.

Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst zde:

Ilutrační foto: pixabay

07 March 2024

„Situace v tuzemském agrárním sektoru není dobrá a neustále se zhoršuje. Přes osobní snahu ministra zemědělství Marka Výborného se nepodařilo vyjednat v rámci pětikoalice zásadní posun v našich prioritách, které by našim chovatelům a pěstitelům skutečně pomohly,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Kromě agrární komory a zemědělského svazu k účasti na protestní akci vyzvaly své členy také Společnost mladých agrárníků České republiky, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků či Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje. Protest podporuje i Potravinářská komora ČR.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

06 March 2024

Protesty zemědělců hýbou řadou států Evropy již několik týdnů.Většina protestujících upozorňuje na neutěšenou finanční situaci v evropském zemědělství, přílišnou byrokratickou zátěž či konkurenci od ukrajinských farmářů. V pondělí po několikadenním jednání oznámili čeští zemědělci pokračování protestů. Například v Německu už si vymohli ponechání daňové výjimky na paliva pro zemědělce, v Lotyšsku zákaz importu levnějšího ruského a běloruského zboží. V Polsku vláda neformálně jedná o výjimkách z Green Dealu.

Zemědělci ve velké části Evropy protestují už několik týdnů proti velké byrokratické zátěži, nerovnoměrným dotacím či podmínkám Green Dealu. V únoru na velké demonstrace, které se konaly i v Bruselu reagovala Evropská komise, úpravou například podmínek příjímání dotací pro malé zemědělce do deseti hektarů, či snížení počtu kontrol na farmách díky využívání satelitního systému Copernicus. Komise chce také jednat o o změnách v nařízení o dusičnanech a ochraně vody. Požádala také farmáře o to, aby o svých problémech informovali komisi skrz dotazník. Jeho závěry chce komise zveřejnit na podzim.

Celý článek si můžete přečíst zde:

05 March 2024

Část zemědělských organizací žádá po vládě splnění pěti podmínek, jinak hrozí protesty. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přislíbil splnění části z nich. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je to ale jen další slib, přičemž ty předchozí nebyly splněny. „Mám pocit, že ministr Výborný se nám snaží vyjít vstříc, ale čtyři další koaliční strany vůbec nechápou, jaká situace v zemědělství je.“

Pýcha zdůrazňuje, že zemědělci s počínajícím jarem spíše potřebují jezdit po polích než demonstrovat, ale situace je už velmi vážná – ostatně protestují zemědělci v celé Evropě. I ti čeští se musejí vyrovnávat s propadem cen komodit a ztrátou tradičních trhů.

„My dnes prodáváme obilí za cenu jako v roce 1994, kdy mimochodem byla průměrná mzda asi 9600 korun. Představte si, že byste teď pracovali za takovou mzdu a měli uhradit všechny náklady,“ upozorňuje s tím, že Evropa je dnes plná ukrajinského obilí.

Zemědělci proto požadují, aby Unie zabránila dalšímu dovozu obilí a naopak pomohla ukrajinským zemědělcům dostat svou produkci do afrických zemí, kam tradičně vyváželi.

„Cena obilí je dnes okolo 3500 korun, ale náklady na dopravu z Ukrajiny do evropského přístavu jsou třeba 2500 korun. Proto to ukrajinský zemědělec raději prodá hned za hranicemi s co nejmenšími náklady. A proto se země jako Polsko, Slovensko, Rumunsko nebo Bulharsko tak brání a zavírají hranice, protože jim to zdemolovalo trh,“ vysvětluje.

Celý rozhovor najdete ZDE

05 March 2024

Novela zákona o ochraně hospodářskésoutěže, účinná od 29. 7. 2023, zejména transponuje do českého právního rámce směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (směrnice ECN+).Novela přináší řadu změn týkajících se např.možnosti přijetí závazků, pravidel poskytování informací ze spisu ostatním orgánům veřejné moci, ukládání pokut (např. sankce za nesplnění povinnosti strpět místní šetření, pořádkové i donucovací pokuty), ručení za zaplacení pokuty u sdružení soutěžitelů, pravidel leniency programu či narovnání.Novela dále zavádí institut důvěrných informací jiných než obchodní tajemství a související právo na utajení identity a možnost využití záznamů odposlechů pořízených Policií ČR při vyšetřování trestných činů proti hospodářské soutěži.

Dne 20. 3. 2024 proběhne třetí metodický den. Jeho téma bude " Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže". Pozvánku najdete zde:

Přednášející: 

Mgr. Ing. Kamil Nejezchleb, Ph.D.

místopředseda ÚOHS

Kamil Nejezchleb působí jako místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pověřený řízením Sekce hospodářské soutěže od 1. 4. 2021. Od listopadu 2008 působí celou svou profesní kariéru na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, kde vystřídal různé pozice. V posledních pěti letech před jmenováním do pozice místopředsedy působil ve funkci vedoucího Oddělení kartelů. Zkušenosti s aplikací soutěžního práva má rovněž ze zahraničí, z půlroční stáže u Evropské komise na DG COMP a především z dlouhodobého působení v rámci sítí soutěžních orgánů ECN a ICN. Spolupracoval na metodikách k programům leniency a narovnání i přípravě posledních novel zákona o ochraně hospodářské soutěže. Rovněž se dlouhodobě podílel na školení veřejných zadavatelů k problematice bid riggingu. Z oblasti hospodářské soutěže publikoval řadu odborných článků. Je spoluautorem publikace Ekonomické metody v soutěžním právu.

    Kontakt: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Igor Pospíšil

ředitel Odboru kartelů ÚOHS

Igor Pospíšil pracuje pro ÚOHS jako právník od roku 2001. Působil jako vedoucí Pracovní skupiny pro svobodná povolání, následně jako ředitel Odboru výroby a maloobchodu. Od roku 2007 je ředitelem Odboru kartelů. Několik let byl rovněž činný jako lektor akreditovaný Ministerstvem vnitra pro oblast správního práva. Podílel se na zpracování řady soutěžních dokumentů a zúčastnil se desítek konferencí a seminářů v oblasti hospodářské soutěže. Věnuje se i legislativní, publikační a přednáškové činnosti, je spoluautorem soft-law ÚOHS.

Kontakt: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Ing. Lenka Svobodová,

ředitelka Odboru dominance, fúzí a vertikálních dohod ÚOHS

Lenka Svobodová absolvovala v roce 1995 Vysoké učení technické v Brně a od téhož roku pracuje pro ÚOHS. Od počátku svého působení na Úřadu se věnovala oblasti spojené s ochranou hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému narušení zejména dohodami soutěžitelů či zneužitím dominantního postavení. Řešené případy zahrnovaly celou řadu oblastí, především energetiku, zdravotnictví a farmaceutiku, zemědělství, lesní a vodní hospodářství, maloobchodní prodeje zboží atd. V roce 2018 byla jmenována vedoucí Oddělení dominance a vertikálních dohod – výroba a v roce 2021 byla jmenována ředitelkou Odboru dominance, fúzí a vertikálních dohod.

Kontakt: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

05 March 2024

Sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že výrazně nad zdravou mírou se pohybuje více než 60 % Čechů. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob, nejčastěji takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka  druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.

„Alarmující je v Česku i stále rostoucí počet obézních dětí. Jen u těch ve věku 13-17 let stoupl od roku 96 do současnosti podíl jedinců s nadváhou z 10 na 25 %. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR představují zhruba 30 miliard korun ročně. Obezita je i podle dat WHO vážným problémem veřejného zdraví a jedním z hlavních faktorů invalidity a úmrtí v celém evropském regionu. Už od dětství se tedy děti s nadváhou dostávají do skupiny lidí, kteří velmi pravděpodobně budou v dospělosti zápasit s některou ze závažných zdravotních komplikací právě kvůli nadváze.“

Celou zprávu si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

04 March 2024

Ministr zemědělství Marek Výborný nabídl v pátek zemědělcům nové finanční možnosti, to ale zemědělským organizacím nakonec nestačilo. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR tak budou ve čtvrtek demonstrovat v Praze. „Došli jsme jednoznačně k tomu, že (předložené věci) nejsou adekvátní k té krizi, ve které se zemědělství nachází,“ řekl prezident komory Jan Doležal.

Zemědělci tak chystají na čtvrtek další protest v ulicích Prahy. Plánují jízdu zemědělské techniky hlavně po vltavském nábřeží a ulicí Milady Horákové.Nebudou se ale snažit o blokádu hlavního města. Zemědělci nebudou chtít zastavit severojižní magistrálu, cesta strojů by měla být hlavně v okolí vládních budov a případně na Letenskou pláň. Před Úřadem vlády by se potom měla uskutečnit demonstrace.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

04 March 2024

Představujeme program "Školení dovedností vývoje nových produktů (NPD Skills Training)", který je určen odborníkům pracujícím v podnicích, akademické sféře nebo výzkumných institucích v zemích RIS. Organizovaný předními evropskými akademickými institucemi a průmyslovými partnery, tento program má za cíl sdílet odborné znalosti a podporovat spolupráci mezi experty v potravinářství, s důrazem na uvedení inovativních produktů na trh. Online jarní edice obsahuje dva kurzy s povinnými částmi zaměřenými na spotřebitelsky orientovaný přístup a design thinking v NPD (12.-13. března) a na řízení projektů při vývoji nových produktů (19.-20. března). Termín pro podání přihlášek je 7. března 2024. Pro další informace kontaktujte prosím tým NPD Skills na adrese This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.. Využijte této příležitosti k rozvoji vašich profesionálních dovedností v oblasti potravinářství.

Pozvánku najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

04 March 2024

Evropská komise nadále vyzývá zemědělce a menší dodavatele v celém potravinářském dodavatelském řetězci k účasti v průzkumu o jejich zkušenostech s nekalými obchodními praktikami (zde). Komise v současné době pracuje na opatřeních, která by zlepšila postavení zemědělců v potravinářském řetězci a dále zlepšila prosazování práva proti nekalým obchodním praktikám. Dotazník (dostupný také v českém jazyce) je otevřen do 15/03/2024, k dispozici zde.

04 March 2024

Polská vláda jedná o možnosti dočasného uzavření společné hranice pro obchod s Ukrajinou; Polsko zvažuje zákaz dovozu ruského a běloruského obilí; protestující polští zemědělci zničili okolo 160 milionů tun ukrajinského obilí

Zemědělský sektor EU přišel v letech 2022 a 2023 o 19 miliard EUR v důsledku liberalizace obchodu s Ukrajinou, oznámil to v uplynulém týdnu komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Janusz Wojciechowski na jednání Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Vývoz zemědělských produktů z EU na Ukrajinu v letech 2022-2023 dosáhl výše okolo 6 miliard EUR, zatímco dovoz z Ukrajiny do EU dosáhl 25 miliard EUR. Polská vláda jedná o možnosti dočasného uzavření společné hranice pro obchod s Ukrajinou, aby zabránila další destabilizaci polského trhu. Polsko navíc zvažuje po vzoru Lotyšska zakázat dovoz ruského a běloruského obilí do země s cílem ochránit polský trh. Ukrajinské vicepremiér Oleksandr Kubrakov uvedl, že v rámci čtvrtého útoku protestujících polských zemědělců na ukrajinské zboží bylo zničeno okolo 160 tun ukrajinského obilí. Polsko situaci vyšetřuje. Ukrajina dále vyjádřila nespokojenost s tím, že Evropská unie doposud nezakázala dovoz ruských potravin.

Více informací zdezdezdezde a zde.

04 March 2024

Francie v uplynulém týdnu opět předložila národní vyhlášku zakazující používání názvů tradičních pro potraviny živočišného původu i pro jejich rostlinné imitace. Podle francouzského premiéra Gabriela Attala výzva k ochraně názvů masa a masných výrobků patřila mezi požadavky protestujících zemědělců. Vyhláška je součástí nového francouzského plánu suverenity pro chov hospodářských zvířat s celkovou podporou ve výši 400 milionů EUR. Mezi chráněné výrazy by tak nyní měly patřit například svíčková, rumpsteak, steak, řízek, šunka, flank steak nebo chuck steak. Za nedodržení zákona může být fyzické osobě uložena pokuta až do výše 1.500 EUR a společnosti až do výše 7.500 EUR. Zákon se nevztahuje na výrobky vyrobené nebo uvedené na trh v jiném členském státě EU nebo ve třetích zemích.  

Více informací zde a zde.

04 March 2024

Evropský parlament dne 28/02/2024 schválil výraznou většinou dohodu evropských institucí týkající se nových pravidel chráněného zeměpisného označování potravin (GIs). Dohoda vyplynula z trialogu, který proběhl dne 24/10/2023 stran pravidel chráněného zeměpisného označování potravin a dalších režimů jakosti pro vína, lihoviny a zemědělské produkty. Cílem dohody je zjednodušit a zefektivnit proces registrace a zkrátit dobu mezi podáním žádosti a samotnou registrací zeměpisného označení. Nové nařízení zavádí jednotný právní rámec a zkrácený a zjednodušený postup registrace (sloučí rozdílná pravidla platná pro potraviny, víno a lihoviny, která upravují postupy a ochranu zeměpisného značení); zvýší ochranu produktů se zeměpisným označením používaných jako přísady i jejich ochranu online; posílí uznání udržitelných postupů produkce z hlediska environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti; a posílí postavení seskupení producentů. Stávající systém uznaných seskupení producentů, který existuje ve 4 členských státech, bude zachován, zatímco ostatním 23 členským státům bude ponecháno právo dobrovolně zavést systém uznávání. Evropská komise bude i nadále výhradně odpovědná za všechny postupy týkající se zeměpisných označení – posílená role EUIPO (Evropský úřad na ochranu duševního vlastnictví) nebyla podpořena. Dohoda byla v Parlamentu schválena poměrem hlasů 520 pro, 19 proti, 64 europoslanců se zdrželo.

Více informací zde a zde.

01 March 2024

Komentář prezidenta Agrární komory České republiky  Jana Doležala po dnešním jednání zástupců nevládních organizací s ministrem zemědělství Markem Výborným. 

Ministr zemědělství Marek Výborný předložil dnes zástupcům nevládních organizací včetně Agrární komory ČR, která zastupuje většinu zemědělců v Česku bez ohledu na jejich velikost nebo výrobní zaměření, několik návrhů. Tématem schůzky byly rovněž priority, které považujeme za zásadní a jejichž naplnění rozhodne o dalších protestech zemědělců 7. března. Ministrovi Výbornému nelze upřít snahu vyjednat podporu pro tuzemský agrární sektor v rámci koalice a po včerejším jednání došlo v tomto ohledu k posunu, což jednoznačně vítáme. České zemědělství se nyní nachází v tíživé situaci, přičemž řada oborů především živočišné výroby či pěstování citlivých komodit směřuje pomalu, ale jistě k zániku a pomoc skutečně potřebují. Agrární komora ČR funguje demokraticky, proto jsme svolali na pondělí 4. března další mimořádné jednání představenstva a dozorčí rady, kterého se zúčastní též představenstvo Zemědělského svazu ČR. 

Zdroj: Agrární komora ČR

Ilustrační foto: pixabay

01 March 2024

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny vyhlašují v roce 2024 již jedenáctý ročník soutěže „Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Cílem této soutěže je podpora českých potravin a jejich výrobců, a především vyzvednutí českých inovativních potravinářských výrobků. Prostřednictvím této soutěže bychom zároveň rádi inspirovali ostatní potravinářské společnosti k inovativnímu přístupu k práci. Inovace jsou rozděleny pro rok 2024 do následujících kategorií:

  1. Bezpečnost a kvalita potravin
  2. Reformulace roku
  3. Potraviny pro osoby se specifickými požadavky na výživu
  4. Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti (časná dětská výživa) 
  5. Evropské inovace

Přihlášení výrobků do soutěže bude probíhat od 1. 3. do 15. 6. 2024. Podrobné informace o soutěži najdou zájemci na stránkách soutěže

Pravidla soutěže byla pro rok 2024 upravena, a to v článku 2 „Podmínky účasti v soutěži“ v bodech 2 a 6. 

  • Bod 2: Soutěže se může rovněž zúčastnit subjekt se sídlem na území České republiky, který je výhradním distributorem nebo je součástí korporace vyrábějící přihlášený výrobek na území jiného státu v rámci EU. Výrobky musí být v době podání přihlášky a po celou dobu soutěže uváděny na trh v České republice. Přihlášené výrobky podle tohoto bodu soutěží v samostatné kategorii s názvem "Evropské inovace".
  • Bod 6: Do soutěže nelze přihlásit výrobky ve stádiu prototypu, potraviny pro zvláštní lékařské účely, doplňky stravy a počáteční kojeneckou výživu.

Dále byla v článku 3 „Hodnocení výrobků" v bodě 5 doplněna nová kategorie výrobků s názvem "Pokračovací kojenecká výživa a výživa pro malé děti (časná dětská výživa)". Na základě této změny byla také upravena přihláška pro rok 2024.

 

01 March 2024

O možnosti zavést v Česku spotřební daň na takzvané tiché víno se hovořilo opakovaně, ale vždy to vyvolalo silný odpor domácích vinařů. Stejně tomu bylo i loni na jaře, kdy zdanění tichého vína doporučila vládě jako jednu z možností pro zlepšení stavu veřejných financí Národní ekonomická rada vlády (NERV). Loni v květnu vláda oznámila, že daň na tichá vína v plánu na ozdravení veřejných financí zavádět nechce.

Pracovní skupina, která se dnes tímto tématem znovu zabývala, předloží předsedům koaličních stran a ministerstvu financí několik návrhů k posouzení, řekl ministr na tiskové konferenci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

29 February 2024

Na Potravinářskou komoru České republiky jsme pozvali přední české mlékárenské odborníky jak z průmyslu, tak z akademické sféry, a požádali je, aby pro vás otestovali ve speciálním testu širokou paletu bílých jogurtů a zakysaných smetan prodávaných na českém trhu.

V testu jsme chtěli pokrýt co nejširší paletu výrobků a našim prvním pozitivním zjištěním bylo, že je skutečně nepřeberná a pestrá. Všechny výrobky jsme zakoupili v běžné tržní síti tak, jak si je kupuje běžný spotřebitel, a jediným naši požadovaným výběrovým kritériem bylo, aby všechny výrobky byly maximálně srovnatelné z pohledu doby spotřeby. Celkem jsme v den nákupu shromáždili na 31 jogurtů (bílých) od 16 českých výrobců a 15 zakysaných smetan od 7 producentů.

CELÝ TEST NAJDETE ZDE:

28 February 2024

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně ověřuje pravdivost údajů uváděných v provozovnách společného stravování – zejména restauracích a rychlém občerstvení – při nabídce pokrmů. Inspektoři při kontrole konfrontují údaje uvedené v jídelních a nápojových lístcích, nabídkových tabulích nebo ústním sdělením personálu se skutečným složením předmětného pokrmu. Cílem kontroly je prověřit, zda při nabídce nejsou spotřebiteli sděleny nepravdivé nebo zavádějící informace ohledně složení pokrmu, použité suroviny, případně zda nebyla na úkor spotřebitele nahrazena dražší složka pokrmu složkou levnější.

V roce 2023 inspektoři SZPI provedli tento typ kontroly v celkem 194 různých provozovnách společného stravování. Poskytování nepravdivých a zavádějících informací kontrola prokázala ve 49 provozovnách, inspektoři tak konstatovali nelegální praktiky u čtvrtiny z kontrolovaných podniků. V některých provozovnách kontrola zjistila více prohřešků, celkem se jednalo o 60 zjištění.

Nejčastější typ klamání spotřebitele inspektoři zjistili při nabídce pokrmů se sýrem. Typickým příkladem je sýr „parmazán“, kdy chráněné označení původu „Parmigiano – Reggiano“ provozovatelé zneužili v 18 případech, a to nahrazením deklarované složky jinou levnější složkou se zdánlivě podobnými chuťovými vlastnostmi. Ve 2 případech inspektoři prokázali zneužití výrazu „Grana Padano“. Celkem v 19 případech kontrola zjistila neoprávněné uvedení značky sýra „Hermelín“, přičemž složka byla v pokrmu nahrazena jinými značkami sýra (např. typu camembert).

Ve 4 případech kontrola potvrdila neoprávněné použití výrazu „šunka“, když provozovatel ve skutečnosti v pokrmu použil jiný masný výrobek neodpovídající uvedenému označení.

Z výše uvedených zjištěná vyplývá, že dle výsledků kontrol nejčastěji ke klamání spotřebitelů dochází při nabízení pokrmů z italské gastronomie, např pizza, těstoviny, rizoto apod.

Krom uvedených případů kontrola prověřovala i segment rozlévaných nápojů. Nejvíce pochybení inspektoři zaznamenali při nabídce lihovin pod označením „rum“. V celkem 9 případech kontrola prokázala, že ve skutečnosti byl spotřebiteli podán „tuzemák“ nebo jiná lihovina neodpovídající kategorii „rum“.

Kontrolovaným osobám, u kterých bylo prokázáno použití nepravdivých a zavádějících tvrzení, inspektoři uložili, aby odstranily zjištěná pochybení a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.

Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva – tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633 

Zdroj: SZPI

Ilustrační foto: pixabay

28 February 2024

Česko má 14. nejsilnější ekonomiku v EU. Podle srovnání Indexu prosperity a finančního zdraví jsme si ale v eurounijním srovnání již podruhé pohoršili. Oproti roku 2022 se Česko propadlo dokonce o 5 příček. Ačkoliv se jako země můžeme pyšnit relativně pestrým průmyslem s vysokou komplexitou, brzdí nás nízká přidaná hodnota a vysoká inflace. Ta se promítla i do cen potravin, které minulý rok stály o téměř polovinu více než v roce 2015. Meziročně nejvíce podražil cukr, jehož cena vzrostla podle Českého statistického úřadu přibližně o 40 %. V průběhu roku však začaly ceny opět klesat. Analytici tak očekávají, že se letos inflace ustálí na 2,4 %.

„Očekáváme, že ceny potravin budou v tomto roce stabilní, nebudou v žádném případě raketově růst, nicméně pro nějaké větší zlevňování prostor není,“ upozorňuje Helena Kavanová z Potravinářské komory a dále vysvětluje: „ceny energií, které jsou jedním z nejvýznamnějších faktorů v rámci cenotvorby, neklesly na předválečnou úroveň, a vše ostatní mimo cen zemědělských surovin roste.“

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

28 February 2024

Rozhovor s Danou Večeřovou, prezidentkou Potravinářské komory ČR o aktuálních cenách zemědělských komodit, energiích a dalších nákladech si můžete poslechnout na ČT24 v pořadu Události v regionech. 

V rozhovoru například zaznělo, ceny potravin jsou stabilizované, nicméně protože se pouze snížila cena zemědělských komodit, ostatní náklady zdaleka neklesly na ceny před zahájením válečného konfliktu na Ukrajině a například mzdové náklady dále stoupají, není proto prostor pro další zelvňování. Co se týče výše DPH, tak stále patříme mezi nejdražší země v regionu. Rakousko a Slovensko má 10 % DPH, Německo 7%, Polsko stále produlužuje = DPH na potraviny. 

Cenotvorbu ovlivňuje i režim na světových trzích a soběstačnost dané země. Například v segmentu zeleniny jsme soběstační pouze z jedné třetiny. Jsme nuseni dovážet a jsme závislí cenami, které nabídne dodavatel ze zahraničí. 

Pravděpodobně došlo ke zdražení nákupního koše, protože veškeré nealkoholické nápoje se dostyldo základní 21% sazby DPH a to ikdyž DPH na potraviny o 3% kleslo. 

Celý pořad můžete shlédnout zde: V čase 04:10. 

Foto: scan z pořadu ČT24

27 February 2024
 

Praha 27. února (ČTK) - Ve srovnání s rokem 2019 loni dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny trojnásobně vzrostl. Zatímco před pěti lety dosáhl hodnoty 2,15 miliardy korun, v minulém roce činil přibližně 6,45 miliardy korun. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství (MZe). Právě na růst importu levnější produkce z Ukrajiny, zejména obilí, si stěžují zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. Z Ukrajiny se v minulém roce do Česka dovezlo 87,8 tisíce tun obilovin za 525,2 milionu korun, v roce 2019 to bylo 4,7 tisíce tun za 24,6 milionu korun, uvádějí data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Bezcelní dohoda s Ukrajinou vyprší letos v červnu, předseda polské vlády Donald Tusk na dnešní schůzce premiérů zemí visegradské čtyřky v Praze řekl, že je potřeba dohodu upravit.

Ukrajina byla loni 13. zemí, odkud zemědělské zboží do Česka nejčastěji plynulo, vedlo Německo, Polsko a Nizozemsko. Z dovezených ukrajinských obilovin v minulém roce připadlo 19,6 tisíce tun za 97,1 milionu korun na pšenici a sourež, tedy směs pšenice a žita. Ze zemí mimo Evropskou unii (EU) se ale loni nejvíce zemědělského zboží dovezlo z Číny, kdy hodnota importu činila přibližně sedm miliard korun, což byl ve srovnání s rokem 2019 dvojnásobný nárůst.

Po Číně a Ukrajině z třetích zemí následovaly Norsko, Velká Británie, USA a Brazílie, uvádí MZe. Šestnácté v pořadí bylo Rusko, odkud loni hodnota dovozu dosáhla přibližně miliardy korun, ve srovnání s roky 2021 a 2022 ale klesla. Po Rusku se zemědělské produkty ze zemí mimo EU do Česka nejvíce dovážely z Argentiny, Jižní Afriky a Mexika. Celkově dovoz ze zemí mimo EU loni meziročně narostl o 7,3 procenta na 60,4 miliardy korun.

"Budeme pracovat také nad úpravou dohody o volném obchodu s Ukrajinou," uvedl Tusk. Polsko podle Tuska vede s Ukrajinou hovory o tom, že kromě dovozu obilí bude možná muset rozšířit embargo i na jiné komodity, pokud EU nenajde způsob ochrany evropského a polského trhu.

Bezcelní dohoda s Ukrajinou, která vyprší letos v červnu, by podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) měla být prodloužena. Napadenou zemi je totiž potřeba nadále podporovat nejen vojensky, ale také ekonomicky, uvedl už dříve. Pro všechny zemědělce by však podle něj měly platit stejné podmínky, aby tak čeští farmáři neztráceli svou konkurenceschopnost.

Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. Vývoz loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun.

Vývoz ze zemí mimo EU mezi lety 2019 a 2023 (v miliardách korun):

 

2023

2022

2021

2020

2019

Čína

7

5,7

3,8

3,5

3,5

Ukrajina

6,45

5,05

4,02

3,04

2,15

Norsko

4,4

3,9

3

2,4

1,7

Velká Británie

3,8

3,7

3,3

4,2

4,4

USA

3,5

2,9

2,4

2,4

2,5

Brazílie

2,7

2,6

1,6

1,4

1,7

… Rusko

1

1,6

1,3

0,79

0,65

Argentina

1

1,7

0,78

0,83

0,73

Jižní Afrika

0,98

1

0,66

0,6

0,51

Mexiko

0,92

0,88

0,73

0,75

0,77

zdroj: MZe

Ilustrační foto: pixabay

26 February 2024

Potravinářská komora ČR ale v této souvislosti připomíná, že malé a střední podniky, které chtějí dodávat své zboží velkým řetězcům, se do budoucna bez těchto výkazů neobejdou. Partneři z řad řetězců tím už nyní v řadě evropských zemí podmiňují pokračování obchodních vztahů.

Jan Pivoňka z Potravinářské komory ČR upozorňuje, že spousta evropských států pro své zemědělce a potravináře připravila nejrůznější kalkulačky, které pomáhají se spočítáním potřebných informací. Sami výrobci to totiž podle něj nezvládnou. „V současné době není dostatečný počet specialistů, kteří by se problematice mohli věnovat na skutečně detailní a odborné úrovni,“ uvádí Pivoňka. „Řada konzultačních společností sice služby nabízí, nicméně hodnocení životního cyklu a kalkulace emisí v zemědělství a potravinářství vyžaduje specifické znalosti v oblasti technologií a jejich vazeb, které nelze nahradit obecným ekonomickým nebo manažerským vzděláním,“ doplňuje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

23 February 2024

Zemědělské obchodní družstvo (ZOD) Mrákov na Domažlicku, jedna z největších farem v Plzeňském kraji, je loni i letos ve ztrátě. V celé novodobé historii bylo vždy v zisku. Ceny všech rostlinných komodit jsou hluboko pod náklady, mléko je na hraně rentability. Řekl to předseda družstva Jiří Schamberger. Na vině jsou podle něj hlavně dovozy komodit z Ukrajiny a Latinské Ameriky, které zdeformovaly evropský zemědělský trh, a vysoké ceny vstupů. ZOD Mrákov hospodaří na 3500 hektarech a má 1400 dojnic a 350 prasat.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

22 February 2024

Pokojné protesty zemědělců, kteří chtějí upozornit na nesmyslné požadavky evropského Green Dealu, vysokou byrokracii, časté a zbytečné kontroly i na rizikové dovozy ze třetích zemí, které likvidují pěstitele a chovatele v celé Evropě mají naši plnou podporu. Úplné odstoupení od Green Dealu v praxi reálné není, ale musí dojít k přehodnocení ambiciózních cílů EU a zejména je třeba zastavit zběsilé tempo zavádění nepromyšlených změn a opatření. Pravidla související s ochranou životního prostředí jsou velmi nákladná a významně snižují konkurenceschopnost našich zemědělců i potravinářů oproti zbytku světa. Vyzýváme proto k úpravě podmínek Green Dealu tak, aby byly narovnány nerovné podmínky zemědělců a potravinářů a navrhovaná opatření skutečně přispěla k ochraně klimatu a biodiverzity a nikoliv naopak.

Nastavené cíle EU, které nezohledňují současnou situaci, mohou být v konečném důsledku nejen pro naše, ale i pro evropské zemědělství a potravinářství likvidační. Výsledkem pak bude, že většinu potravin budeme dovážet ze zemí mimo Evropu. Bude to dražší, budeme na těchto dovozech závislí a nebudeme moci uhlídat kvalitu a především bezpečnost takových potravin. Evropa si už v současné době nastavuje tak přísná pravidla, že není schopna konkurovat při výrobě potravin třetím zemím. A při aplikaci stávajících podmínek Green Dealu se tato situace ještě zhorší.

Ilustrační foto: pixabay

21 February 2024

Pověstná věta „jdeme na jedno“ teprve začíná nabývat reálných rozměrů, a to vzhledem k ceně půllitru, která se přehoupla přes hranici sedmdesáti korun. Vyšší sazba DPH sice nenahrává do karet majitelům restaurací, zvlášť těch malých, pro které může být likvidační, i přes silné hlasy odpůrců však může mít zdražení piva ve finále pozitivní přínos.

Co se spotřeby piva týče, Češi v rukou jasně třímají zlatý metál. Průměrně totiž každý z nás vypije přes 140 litrů piva za rok. A ačkoli jsme s faktem, že se pivo značně podílí i na bilanci nadváhy či obezity a obsahuje alkohol, který není vhodný ke každodenní konzumaci, všichni obeznámeni, na svůj zlatý mok si nenecháme sáhnout. Není tedy divu, že k jakémukoli zdražování národního pokladu přistupuje majoritní část populace s notnou dávkou nevole.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay