Evropská komise připravila pro potravinářský veletrh Vietnam FoodExpo 2024 pavilon EU. 

Akce se uskuteční ve dnech 13. až 16. listopadu 2024 v Ho Či Minově Městě ve Vietnamu.

Agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích letos navštívilo 129 396 lidí. Je to nejvíce za posledních dvacet let. Loni přišlo 111 886 návštěvníků. Letošní jubilejní 50. ročník nabídl od 22. do 27. srpna i další rekordy, mezi nimi nejvýkonnější kombajn, kterých je na světě 15 a jeden je zapůjčený v Česku.

Země živitelka prezentuje zemědělství napříč všemi jeho obory, vystaveny jsou novinky v zemědělské technice, myslivosti, rybářství, potravinářství, chovu hospodářských zvířat, výzkumu a vzdělávání.

„Speciálně k 50. výročí byla vydána kniha s názvem Fenomén Výstaviště a také pamětní mince, kterými byly oceněny významné osobnosti, jež se zasloužily o rozvoj nejen Země živitelky, ale také samotného Výstaviště v Českých Budějovicích,“ uvedla jeho mluvčí Michaela Čeňková.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Postupně se z krajské výstavy socialistických výdobytků stala celorepubliková akce s národními dožínkami a později dokonce získala status mezinárodní přehlídky. Dodnes si pamětníci vybaví voňavé pavilony Bulharska s pyramidami zralého ovoce, sovětskou Surabaju nebo „vymazlený“ pavilon NDR. Právě jednotlivé pavilony vyrůstaly během let jako houby po dešti - v dnes už neexistující Rybářské baště byla expozice živých ryb, v dalších podupávali koně, jinde se batolila čerstvě vylíhnutá kuřata a u salaše se pořádala soutěž o nejrychleji ostříhanou ovci. Mimochodem, jde o jednu z nejoblíbenějších atrakcí, která se koná dodnes.

Pro autobusy plné zemědělců z celé republiky, kteří museli vyjíždět hluboko v noci, aby do Českých Budějovic dorazili nad ránem a stihli si „žívu“ užít do slova a do písmene plnými doušky (neptejte se, jak to pak vypadalo v oblíbené Pivovarské zahradě i po cestě zpět k parkovišti busů pod Dlouhým mostem, to už nejsou pro místní právě pozitivní vzpomínky), znamenala výprava na výstavu nejen možnost vydechnout si po žních, ale také si třeba nakoupit nedostatkové zboží. Z mladických vzpomínek lovím, že se tu dala s trochou snahy sehnat i naprosto nedostatková Rubikova kostka nebo o pár let později sběratelská komodita poloviny 80. let minulého století - ano, slavná plastová „céčka“.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Zdroj: text i fotografie: www. medium.seznam.cz

 Českých Budějovicích odstartoval jubilejní 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Čeští zákonodárci se v těchto týdnech zabývají jak zákonem o obalech, tak tzv. českým Green Dealem. Jak zelená politika ovlivní Česko? Jak jsme na tom s drahotou a cenami potravin?  Nejen na to se ptala v dnešním speciálním Epicentru z Českých Budějovic Pavlína Horáková prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Zkraje: Zemědělce tíží byrokracie, ministr slibuje zlepšení

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Vedle klasických akcí Češi objevili kouzlo dalších zlevněných potravin. Tuzemští zákazníci ve velkém nakupují potraviny s blížícím koncem doby trvanlivosti. Motivuje je přitom nejen finanční úspora, ale i snaha omezit plýtvání jídlem.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou se ve čtvrtek zúčastní agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Navštíví prezentaci regionálních výrobců potravin, expozice Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a Jihočeského kraje, prezentaci Potravinářské komory nebo přehlídku moderních trendů v zemědělství. Na webu to dnes uvedl Hrad. Akci ve čtvrtek navštíví také premiér Petr Fiala (ODS).

Českobudějovický agrosalon letos dovrší 50 let. Návštěvníci uvidí rekordní počet kusů techniky i hospodářských zvířat. Od 22. do 27. srpna se představí přes 600 vystavovatelů a přes 300 kusů hospodářských zvířat.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropská unie vyprodukovala v roce 2023 celkem 32,5 miliardy litrů alkoholického piva, což je o 5 % méně než v roce 2022. Dále bylo vyprodukováno 1,8 miliard litrů nealkoholického piva, tedy o 13,5 % více oproti roku 2022. Největšími producenty alkoholického piva byly členské státy Německo (22,3 %), Španělsko (12,4 %), Polsko (10,8 %), Nizozemsko (7,5 %) a Belgie (6,3 %) a největšími vývozci byly státy Nizozemsko (21,5 %), Německo (16,7 %), Belgie (16,7 %), Česká republika (6 %) a Irsko (6 %). Nejvíce piva bylo vyvezeno do Velké Británie, z UK bylo také nejvíce piva do EU dovezeno.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Další zlevňování potravin neočekává ani Potravinářská komora. Podle její prezidentky Dany Večeřové sice ceny některých vstupů klesají, ostatní náklady ale nikoli. „Například energie, pohonné hmoty, náklady na pracovní síly, obaly a odpady, ty se na předválečnou úroveň nevrátily,“ tvrdí.

Ilustrační foto: pixabay

Vážení kolegové,

ráda bych vám nabídla zdarma účast na semináři s názvem „Jak na spotřebitelské právo“, který se uskuteční dne 12. září 2024 od 10:00 – 16:00hod. v prostorách Florentina v Praze. Tento program je zaměřen na školení v oblasti řešení problémů, se kterými se podnikatelé často setkávají při jednání se zákazníky. Seminář pomůže lépe se zorientovat v této oblasti a poskytne praktické rady, jak předcházet konfliktům se zákazníky nebo je účinně řešit. Více informací o semináři a možnost přihlášení naleznete ZDE. Seminář je dostupný i pro naše členy.

Dále avizuji konání on-line školení ZDARMA od společnosti Google, které můžete využít (taktéž určeno i pro členy):

• 24.9.: Vizualizace dat
• 22.10.: Rozhodování na základě dat
• 26.11.: Krátká videa

On-line kurzy, včetně podrobného popisu, budou postupně vypsány na našich webových stránkách www.komora.cz v sekci Kurzy a semináře.

S pozdravem

Ivana Hrdinová

Mgr. et Mgr. Ivana Hrdinová

zástupce tajemníka úřadu

pro oblast vnitřního řízení a zahraničních vztahů

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

Florentinum (recepce A) • Na Florenci 2116/15 • 110 00 Praha 1
M: +420 724 613 972
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Ilustrační foto: pixabay

Padesátý ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka se z velké části zaměří na oslavu jubilea. Od samotného počátku je nejnavštěvovanější zemědělskou výstavu u nás a během padesáti let byly vynechány jen dva ročníky. Jedna v roce 2002, kdy Českou republiku zasáhly ničivé povodně, druhá pak v roce 2020 kvůli covidu.  

„Letošní jubilejní ročník propojuje modernost a tradice našeho resortu. Jak velké změny se staly za půl století, je nejlépe vidět na vývoji techniky a strojů. Dříve byl v zeměděllství velký podíl ruční práce, která byla skutečnou dřinou. Dnes mají zemědělci k dispozici moderní technologie a chytrou techniku, která usnadňuje práci a pomáhá při ochraně životního prostředí. Jsem rád, že díky veletrhu můžeme vidět, že se ze zemědělství stal moderní obor,“ komentoval ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Kromě něj přijede na zahájení výstavy také prezident České republiky Petr Pavel nebo premiér Petr Fiala (ODS). 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Jubilejní 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka se letos chystá v Českých Budějovicích. Nabídne nejen to nejlepší z oboru zemědělství a potravinářství, ale také bohatý doprovodný program. 

Na zahájení výstavy přijali pozvání i prezident republiky Petr Pavel a předseda vlády Petr Fiala. Mezinárodní agrosalon Země živitelka se koná od 22. do 27. srpna 2024. Otevírací doba je čtvrtek až pondělí od 9 do 18 hodin, úterý od 9 do 17 hodin. 

Nebudeme se však ohlížet jen do minulosti, potravinářské firmy se dnes zaměřují především na modernizaci a sledují trendy v oboru. Pro návštěvníky máme proto připraveny i ochutnávky výrobků, které usilují o Cenu Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek nebo k dispozici budou i ochutnávky potravin s označením Česká cechovní norma.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Vážení kolegové,

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) vyhlásila soutěž EBRD AgVenture pro inovativní start-upy, které vyvíjejí technologie pro ekologičtější a udržitelnější zemědělství a potravinářství.

Kromě hlavní ceny pro 3 vítězné start-upy (poradenské služby na míru v rámci programu EBRD Star Venture v hodnotě 80 tis. EUR a další benefity) může až 15 vybraných účastníků získat jedinečnou možnost propagace, prezentace a expozice v rámci sítí EBRD.

Do soutěže se mohou zapojit inovativní start-upy:

-          převážně působící v jedné ze zemí operací EBRD (pozn. ČR dočasně zemí operací do konce roku 2026)

-          s ročním obratem do 1 mil. EUR

-          které nepodnikají déle než 10 let

-          s vysokým potenciálem k rychlému a mezinárodnímu rozšíření

-          nabízející produkt/službu související s oblastí zemědělsko-potravinářských technologií, která je zaměřena na ekologizaci zemědělsko-potravinářského odvětví.

Konkrétní příklady těchto produktů a služeb, kompletní podmínky účasti a podrobnosti o průběhu soutěže a nabízených odměnách naleznete na webu EBRD a v přiloženém souboru. ZDE:

Proces výběru vhodných uchazečů je rozdělen do tří fází. Uzávěrka přihlášek je do 19. 8. 2024 23:59 (GMT). Uchazeči budou o případném postupu do další fáze výběru vyrozuměni ze strany EBRD.

EBRD patří ve svých zemích operací k předním investorům v agribusinessu. Banka se zaměřuje především na modernizaci tohoto sektoru a pomáhá společnostem odklonit se od běžného podnikání a investovat udržitelným, odpovědným a inovativním způsobem. Do agrárního sektoru EBRD investovala již více než 15 mld. EUR skrze 897 projektů. Prostřednictvím soutěže EBRD AgVenture banka rozšiřuje podporu začínajícím podnikům v potravinářském a agrotechnickém sektoru v zemích operací poskytováním poradenských služeb a podpory. EBRD AgVenture pomáhá těmto firmám zvýšit jejich konkurenceschopnost a udržitelný růst, což následně přispívá ke třem klíčovým oblastem zaměření celé soutěže: potraviny, výroba a efektivita; ekologizace zemědělského odvětví a zlepšování zapojení do hodnotového řetězce.

Jako gestor agendy EBRD za ČR bychom Vás rádi o této soutěži informovali a požádali Vás o sdílení informace o této akci mezi své členy / zveřejnili informaci na svých webech/sítích. Neváhejte také sdílet svým kontaktům, které by se mohly do soutěže zapojit.

V případě dodatečných dotazů se neváhejte obrátit na mě nebo kolegyni Sekovou (v kopii).

Děkuji za spolupráci.

S pozdravem

Alena Lídlová Georgiu

vedoucí oddělení  | Head of Unit

odd. Mezinárodní finanční instituce a rozvojová spolupráce | International Financial Institutions and Development Cooperation

odbor Mezinárodní vztahy |International Relations

MINISTERSTVO FINANCÍ | MINISTRY OF FINANCE

Letenská 15, 118 10 Praha | Prague – Czech Republic
+420 704 967 152

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it." width="208" height="76" style="height:.791in;width:2.166in" border="0" />    

Zavedení daně ze slazených nápojů má podle jejích příznivců dva klíčové efekty. Klesá nejen samotná spotřeba limonád, ale i obsah cukru ve zdaněných nápojích. Výrobci se totiž snaží dani vyhnout.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

„Pro mnoho lidí je český chléb synonymem domova a tradice. Ve většině jižních zemí, kam jezdí Češi obvykle na dovolenou, se totiž kváskový chléb, jak jej známe, nevyrábí nebo je poměrně drahý. I když v Německu nebo regionech na sever od nás je kváskový chléb poměrně běžnou potravinou, český kváskový chléb má svá specifika,“ popisuje ředitel pro Společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy Potravinářské komory Jan Pivoňka.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropská komise zveřejnila dne 07/08/2024 nejčastější otázky a odpovědi týkající se nefinančního reportingu, tedy pravidel pro podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). Cílem je pomoci zúčastněným stranám při zavádění pravidel EU pro podávání zpráv o udržitelnosti podniků a snížit administrativní zátěž při implementaci směrnice. Publikace podle vyjádření Evropské komise zohledňuje podněty obdržené od společností, na které se směrnice vztahuje. Podněty se týkají například oblasti působnosti pravidel, termínů uplatňování směrnice nebo výjimek. Publikace mimo jiné objasňuje, kdy mohou společnosti používat odhady místo toho, aby musely shromažďovat informace o hodnotovém řetězci od dodavatelů nebo partnerů. Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků je základním kamenem agendy EU v oblasti udržitelnosti a Evropské zelené dohody, modernizuje a posiluje pravidla týkající se sociálního a environmentálního reportingu, který musí evropské podniky vykazovat. Směrnice (zde) vstoupila v platnost dne 05/01/2023, první skupina společností, na které se nová pravidla vztahují, musí začít podávat zprávy v roce 2025 za účetní rok 2024.

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

POZVÁNKA

PÁTEK 23. 8. 2024 14.00 – 17.00 hodin

Pozvánku najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay 

Brno 12. srpna (ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal internetový obchod s potravinami Košík.cz pokutou 1,8 milionu korun za zneužití významné tržní síly. Společnost pochybení přiznala, využila procedury narovnání a proti pokutě nepodala rozklad, informoval ÚOHS v tiskové zprávě. Vyjádření firmy ČTK shání.

Firma podle rozhodnutí úřadu chybovala, když od ledna 2023 do začátku června letošního roku uzavírala s desítkami svých dodavatelů smlouvy na takzvaný marketingový bonus a trademarketingovou podporu. " V těchto smlouvách nebyly sjednány obsahové náležitosti stanovené zákonem. U uvedených služeb nebylo především jednoznačně vymezeno, co je jejich předmětem, v jakém rozsahu je služba poskytována a součástí smluv nebyl ani odhad nákladů a podklad pro výpočet tohoto odhadu," uvedl úřad.

ÚOHS původní pokutu mírně snížil poté, co firma využila procedury narovnání a k nezákonnému jednání se přiznala. Kromě pokuty stanovil úřad obchodu také nápravná opatření. Košík.cz musí do konce října letošního roku uvést smlouvy do souladu se zákonem a ve stejné podobě předkládat i smlouvy na rok 2025. Do konce května příštího roku pak musí firma ÚOHS předložit seznam dodavatelů, jejichž smlouvy byly změněny a provedení úprav prokázat několika konkrétními smlouvami.

"Jedná se již o třetí rozhodnutí vydané podle novelizovaného zákona o významné tržní síle, jehož vymáhání začalo po uplynutí přechodného období od počátku roku 2024. Dalších 12 správních řízení v současné době probíhá," uvedl úřad.

ska sd

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

POZVÁNKA NA WORKSHOP
5. září 2024 od 13:00 do 15:00 hodin
na půdě Hospodářské komory ČR,
Na Florenci 2116/15, Praha 1

Představuje export alespoň čtvrtinu vašich ročních tržeb? Chcete investovat do modernizace, digitalizace, nákupu nových technologií, strojů, know-how nebo licencí? Potřebujete nahradit subdodávky z nestabilních částí světa a materiálově se předzásobit? Zvažujete převzetí společnosti, která je zatím vaším významným dodavatelem nebo konkurentem?

Úvěr na zvyšování konkurenceschopnosti ČEB je určen vývozně orientovaným podnikům se sídlem v ČR, u nichž podíl vývozu na celkových ročních tržbách za poslední ukončené účetní období dosáhl alespoň 25 %.

Moderátor: Jiří Hansl, ředitel zahraničního odboru Hospodářské komory ČR

Program:       
 

• 13:00 – 13:05 Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory ČR

Promluví o svých autentických zkušenostech s exportem a využíváním exportního financování, o sérii krajských exportních konferencích organizovaných HK ČR v uplynulých letech za účasti MZV, ČEB a EGAP a dalších aktérů v podpoře exportu.
 

• 13:05 – 13:20 Tomáš Kuchta, ředitel Odboru ekonomické a vědecké diplomacie MZV ČR

Odprezentuje pohled MZV ČR a sítě zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí na konkurenceschopnost českých firem a jakými nástroji ji lze podporovat, Odbor ekonomické a vědecké diplomacie je v poslední dekádě velmi aktivní v tomto směru, ať už formou tzv. projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) či organizací seminářů a konferencí pro exportéry, řadu z nich ve spolupráci s HK ČR a krajskými hospodářskými komorami.
 

• 13:20 – 13:50 Miroslav Stříbrný, ředitel úseku obchodu a exportního financování ČEB

Představí nejnovější produkt České exportní banky zaměřený na posilování mezinárodní konkurenceschopnosti českých vývozně orientovaných podniků, široké možnosti jeho využití, výhody spolupráce s ČEB i konkrétní příklady financování, které ukáží uplatnění produktu v praxi.

• 13:50 – 14:10             Příběhy firem, které úspěšně produkt využily
• 14:10 – 14:30             Diskuze
• 14:30 – 15:00             Individuální konzultace

Svou účast, prosím, potvrďte do 31. srpna 2024
ZDE

Ilustrační foto: pixabay

O tom, že nabídka potravin byla za socialismu proti dnešku nesrovnatelně méně rozmanitá, není sporu. Nezřídka se ale objevují tvrzení, že byly kvalitnější než v současnosti. „Není to pravda. Třeba u salámů je potvrzené, že když dnes řezníci vyrobí produkt podle tehdejších norem, výsledek bude kvalitnější, než jaký byl dříve. Prostě proto, že v současnosti používáme lepší suroviny, například méně tučné maso,“ upozorňuje Martin Franc.

Také si nedělejme iluze o technologické kázni v socialistických masokombinátech. Některé druhy koření se navíc daly jen obtížně sehnat. Uzenáři proto do salámů přisypávali různé náhrady a směsi. „Dnes jsme také zvyklí na výraznější chutě a více soli, takže tehdejší výrobky by nám opravdu moc nechutnaly,“ usmívá se historik.

Když už je řeč o mase, bylo by dobré vyvrátit mýtus, že nebylo k dostání a stály se na něj dlouhé fronty. Podle Martina France byl masa alespoň ve větších městech dostatek. Ovšem nikoli kvalitního. To opravdu dobré se skutečně dalo sehnat jen „pod pultem“. „Tučného byl ale nadbytek. Někteří pamětníci dokonce uvádějí, že třeba v Praze nevěděli, kam s horším masem. Všechny skladovací plochy byly totiž přeplněné bůčky,“ popisuje.

Naopak drůbeží maso včetně kuřecího platilo za luxus, což se také odráželo v jeho ceně. Podle dobových materiálů byly ještě v padesátých letech pokrmy z tohoto masa v nabídce mnohých drahých restaurací vůbec nejdražšími jídly. Ne že by si je nikdo nemohl dovolit. Potraviny totiž byly jednou z mála slušně dostupných věcí, za které se dalo utrácet. Část populace tehdy dokonce měla na jídlo (v poměru ke mzdě) větší podíl volných prostředků než dnes.

„Možnosti cestování byly velmi omezené, nebylo snadné sehnat elektroniku, lidé nemohli investovat do svého podnikání… Spousta z nich tedy neměla za co jiného utratit své peníze než za pochutiny,“ poukazuje vědec. To také vysvětluje, proč někteří lidé vzpomínají na období socialismu jako na dobu, kdy byly potraviny levné. Existuje přitom však spousta propočtů, které tato prohlášení vyvracejí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Green Deal je tak flexibilní, jak intenzivní je odpor proti němu. A politici chtějí být zvoleni. Takže tvrdit, že Green Deal je neměnný, je nesmysl, říká v Hrotcastu hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.  

Balíček Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990, se musí do schválit do roku 2027. Podle premiéra Petra Fialy ale vláda nebude schvalovat nic, co by přineslo vlnu zdražování. „Chceme využít zbývající čas k jednání o dalším zmírnění nebo přehodnocení myšlenky nového typu povolenek. Což lze až nyní, kdy se změnil Evropský parlament a Evropská komise", řekl premiér. Je tak jasné, že vláda v tuto chvíli hraje o čas. 

Zároveň v celém procesu hraje roli i specifická politická a společenská kultura, která je často skeptická vůči rychlým a rozsáhlým změnám. Zejména těm, které mohou obyvatelům zásadně zdražit cenu základních komodit. „Češi se necítí odpovědní za svět, nikoho nevykořisťovali, spíš mají pocit, že sami byli vykořisťováni. A teď my máme jít jako předvoj, sami sebe zdanit až do modra, omezit svou životní úroveň?", pokládá si řečnickou otázku ekonom.  

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto. pixabay

Podle odhadů odborníků přichází vniveč třetina potravin vyrobených pro lidskou spotřebu. Mezi hlavní plýtvače v Česku přitom nepatří restaurace, jídelny nebo supermarkety. Více než polovinu vyhozeného jídla mají na svědomí domácnosti. Jak přestat plýtvat?

Každý Evropan vyhodí za rok přibližně 100 kilogramů jídla. Češi přitom ve výzkumech uvádějí, že se snaží jídlem neplýtvat. Podle některých výzkumů by mohla čtyřčlenná rodina každý rok ušetřit více než 14 000 korun, kdyby zodpovědněji hospodařila s jídlem. „Nadměrné vyhazování potravin způsobují především neuvážené nákupy a nesprávné uchovávání jídla, které se tak předčasně kazí,“ říká Jitka Götzová. Mezi potraviny, které často končí v koši, patří ovoce, zelenina, pečivo a mléčné produkty.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Ministerstvo zemědělství se nyní rozhodlo zřídit pracovní skupinu, v rámci které by měl Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) vytvořit metodiku zatím alespoň pro čtyři potraviny, tu by pak mohly využívat všechny řetězce. Zda se povede vše stihnout, je zatím nejasné.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová pak dodává, že by bylo dobré, aby jednotné podmínky byly co nejdříve a aby je ve stejné podobě vyžadovaly všechny obchodní řetězce. „Je zřejmé, že s novým Evropským parlamentem nedojde k zásadnímu přehodnocení „Green Dealu“, jak mnozí předpovídali. Zvýšené administrativě a byrokracii se tedy bohužel nevyhneme. Celý segment je nutné urychleně na národní úrovni konsolidovat a zajistit zemědělcům a potravinářům snadný reporting založený na faktech a lokálních datech,“ tvrdí.

Výkonný ředitel společnosti Green0meter, která se zabývá měřením emisí, Karel Kotoun pak připomíná, že pro zemědělství není plynem s nejvyšší uhlíkovou stopou oxid uhličitý, ale oxid dusný. „Tento plyn je sice emitován v menším množství než CO2, má ale téměř 300 x vyšší potenciál globálního oteplování. Mezi nejvýraznější přispěvatele do celkové uhlíkové stopy patří výroba hnojiv, nezanedbatelný podíl také vzniká při spalování paliv při využívání farmářské techniky,“ vysvětlil MF DNES.

Podle něj je proti jiným regionům česká uhlíková stopa lehce nižší. Mimo jiné kvůli klimatickým podmínkám, intenzitě pěstování, ale i míře technologické vyspělosti. Podle Kavanové by tak nakonec mohly obchodní řetězce preferovat české potraviny.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Úředníci EU nepochybně vycházeli z nějakých studií, jen je nyní těžké je dohledat. Ano, asi platí uváděné číslo, že lidstvo každoročně vyprodukuje 400 milionů tun plastu, a taky odhad, že se jen 9 procent podaří úspěšně recyklovat. Ale to nedává odpověď na to, proč dáváme takovou pozornost právě víčkům. Články z roku 2018 často zmiňují to, že uzávěry od lahví jsou „nejčastějšími odpadky na evropských plážích“. Což může být pravda, ale ani k tomu studie dohledat nejde. Klidně to může být jen dojmologie politiků či úředníků, kterou si přivezli do práce z dovolené

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Češi jsou slevovými šampiony. V akci nakupujeme většinu zboží. Podíl slev ovšem po dvaceti letech přestal růst. Ještě loni jsme měli v nákupním košíku 66 procent akčního zboží, ve druhém čtvrtletí letošního roku už ho bylo o procento méně. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu bude nadále klesat. Více se však bude prodávat zboží privátních značek.

Slevy jsou ovšem nadále trnem v oku Potravinářské komoře. Ta tvrdí, že zákazníci mají kvůli akcím problém s odhadem reálné ceny zboží. „Protože jsou některé výrobky stále ve slevách, jiné výrobky jsou výrazně dražší, než by mohly být. U těchto výrobků bývá obchodní přirážka vyšší než sto procent,“ namítla mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

Na jednání Valné hromady Potravinářské komory ČR, která se konala 23. května, bylo řádně v prvním kole zvoleno nové představenstvo, a to s účinností od 1. července t.r.

V představenstvu zasednou:

David Bednář (Drůbežářský závod Klatovy a.s.)

Ondřej Beránek (Bohemia Sekt, s.r.o.)

Pavel Dvořáček (Rudolf Jelínek a.s.)

Michal Dyttert (Svaz výrobců nealkoholických nápojů)

Martina Frolíková (Orkla Foods Česko a Slovensko a.s.)

Oldřich Gojiš (Interlacto, spol. s r.o.)

Bohumil Hlavatý (Svaz pekařů a cukrářů v České republice, z.s.)

Martin Hudík (Moravia Lacto a.s.)

Martin Chroustovský (Smetanová cukrárna a.s.)

Vratislav Janda (Nestlé Česko s.r.o.)

Michal Jedlička (Český svaz zpracovatelů masa)

Jana Ježková (Mattoni 1873 a.s.)

Pavlína Kalousová (Plzeňský Prazdroj, a. s.)

Martin Kolář (Tereos TTD, a.s.)

Martin Krystián (Olma a.s.)

Zdeněk Kubiska (Spolek pro komodity a krmiva)

Jaroslav Kurčík (Penam, a.s.)

Jan Lukeš (Carla spol. s r.o.)

František Mates (Sdružení drůbežářských podniků)

Čestmír Motejzík (Maso uzeniny Písek, a.s.)

Miroslav Olbrecht (Víno Blatel, a.s.)

Hynek Strnad ml. (Aroco, spol. s r.o.)

Pavel Tomáš (PT servis konzervárna spol. s r.o.)

Ivana Tůmová (Mondelez Czech Republic s. r. o.)

Marie Vávrová (Lyckeby Culinar a.s.)

Pavel Vybíral (Polabské mlékárny a.s.)

V dozorčí radě zasednou:

Ladislav Jirčík (Beas, a.s.)

Jaromír Kloud (Český svaz zpracovatelů masa)

Miroslav Maňásek (Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s.)

Představenstvo Potravinářské komory ČR, které se konalo 23. července 2024, zvolilo nové členy Výkonné rady.

Na postech viceprezidentů byli potvrzeni:

Pavel Dvořáček (Rudolf Jelínek a.s.)

Jaroslav Kurčík (Penam a.s.).

Novými zástupci byli zvoleni:

 David Bednář (Drůbežářský závod Klatovy a.s.)

Martin Kolář (Tereos TTD, a.s.)

Martin Krystián (Olma a.s.)

Čestmír Motejzlík (Maso uzeniny Písek a.s.).

Zdroj: PK ČR

Ilustrační foto: Vojtěch Pavelčík

Česko i Slovensko budou mít své zástupce ve Výborech Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova a pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Vyplývá to z výsledků jednání prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu po evropských volbách. Výbor EP pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) bude mít 49 řádných členů, Výbor EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI) bude mít 90 členů.

Členové COMAGRI: Daniel Buda (EPP, RO), Carmen Crespo (EPP, ES), Salvatore De Meo (EPP, IT), Paulo Cabral (EPP, PT), Herbert Dorfmann (EPP, IT), Krzysztof Hetman (EPP, PL), Céline Imart (EPP, FR), Stefan Köhler (EPP, DE), Norbert Lins (EPP, DE), Péter Magyar (EPP,HU), Pekka Toveri (EPP, FI), Jessika van Leeuwen (EPP, NL), Maria Walsh (EPP, IE), Stefano Bonaccini (S&D, IT), Gheorghe Carciu (S&D, RO), Maria Grapini (S&D, RO), Camilla Laureti (S&D, IT), Cristina Maestre (S&D, ES), Dario Nardella (S&D, IT), Maria Noichl (S&D, DE), André Rodrigues (S&D, PT), Eric Sarguacomo (S&D, FR), Mireia Borras Pabon (PfE, ES), Valérie Deloge (PfE, FR), Balázs Gyorffy (PfE, HU), Martin Hlaváček (po rezignaci Martina Hlaváčka zatím nebylo oznámeno jméno nástupce v COMAGRI, jedno místo pro zástupce Patriotů z Česka by ale mělo být zajištěno; nástupcem za Martina Hlaváčka ve frakci je Tomáš Kubín), Gilles Pennelle (PfE, FR), Raffaele Stancanelli (PfE, IT), Sergio Berlato (ECR, IT), Waldemar Buda (ECR, PL), Carlo Fidanza (ECR, IT), Jan-Bert Ruissen (ECR, NL), Veronika Vrecionová (ECR, CZ), Asger Christensen (Renew, DK), Barry Cowen (Renew, IE), Valérie Hayer (Renew, FR), Elsi Katainen (Renew, FI), Christine Singer (Renew, DE), Cristina Guarda (Zelení, IT), Martin Hausling (Zelení, DE), Anna Stroleberg (Zelení, NL), Thomas Waitz (Zelení, AT), Sebastian Everding (Levice, DE), Luke Ming Flanagan (Levice, IE), Arash Saeidi (Levice, FR), Arno Bausemer (ESN, DE), Ivan David (ESN, CZ), Alvise Pérez (Nezařazení, ES) a Katarina Roth Neveďalová (NI, SK).

ČEŠTÍ EUROPOSLANCI DÁLE OBSADILI VÝBORY:

Nikola Bartůšek – Patrioti (PfE), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, členka), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, členka), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice);

Jaroslav Bžoch – Patrioti (PfE), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník);

Ivan David – Evropa suverénních národů (ESN), Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, člen), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdravé a bezpečnost potravin (ENVI, náhradník), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradník);

Klára Dostálová – Patrioti (PfE), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, členka), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, členka);

Ondřej Dostál – Nezařazení, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, náhradník);

Jan Farský – EPP, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradník);

Markéta Gregorová – Zelení, Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, členka), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradnice), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice), Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO, náhradnice);

Martin Hlaváček (rezignoval, náhradníkem je Tomáš Kubín, zatím ale není potvrzeno, zda převezme i všechny Výbory po Martinu Hlaváčkovi) – Patrioti, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Hospodářský a měnový výbor (ECON, náhradník);

Ondřej Knotek – Patrioti, Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, člen), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, člen);

Ondřej Kolář – EPP, Výbor pro zahraniční věci (AFET, člen), Výbor pro rozvoj (DEVE, náhradník), Podvýbor pro lidská práva (DROI, náhradník);

Kateřina Konečná – Nezařazení, Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, členka), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradnice);

Ondřej Kovařík – Patrioti, Rozpočtový výbor (BUDG, člen), Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, náhradník);

Ondřej Krutílek – ECR, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, náhradník);

Jana Nagyová – Patrioti, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, členka), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice);

Danuše Nerudová – EPP, Rozpočtový výbor (BUDG, členka), Hospodářská a měnový výbor (ECON, náhradnice), Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, náhradnice), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, náhradnice);

Luděk Niedermayer – EPP, Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro dopravu a cestovní ruch (náhradník), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, náhradník);

Jaroslava Pokorná Jermanová – Patrioti, Hospodářský a měnový výbor (členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, náhradnice);

Filip Turek – Patrioti, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, člen);

Alexandr Vondra – ECR, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Podvýbor pro bezpečnost a obranu (SEDE, náhradník);

Veronika Vrecionová – ECR, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, členka), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice);

Tomáš Zdechovský – EPP, Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, člen), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník).

SLOVENŠTÍ EUROPOSLANCI DÁLE OBSADILI VÝBORY

Monika Beňová – Nezařazení, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, členka), Podvýbor pro veřejné zdraví (SANT, členka), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradnice);

Ľuboš Blaha – Nezařazení, Výbor pro zahraniční věci (AFET, člen), Podvýbor pro lidská práva (DROI, člen), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, náhradník);

Veronika Cifrová Ostrihoňová – Renew, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, členka), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, náhradnice);

Martin Hojsík – Renew, Člen předsednictva Evropského parlamentu – místopředseda Evropského parlamentu, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, náhradník), Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE, náhradník),

Erik Kaliňák – Nezařazení, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen), Petiční výbor (PETI, náhradník);

Ľubica Karvašová – Renew, Výbor pro regionální rozvoj (REGI, členka), Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO, členka), Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, náhradnice);

Judita Laššáková – Nezařazení, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, členka), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradnice);

Miriam Lexmann – EPP, Předsednictvo Evropského parlamentu – Kvestorka, Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, členka – kvestorka), Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, členka – kvestorka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice);

Milan Mazurek – Nezařazení, Výbor pro dopravu a cestovní ruch (TRAN, člen), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradník);

Ľudovít Ódor – Renew, Hospodářský a měnový výbor (ECON, člen), Podvýbor pro daňové záležitosti (FISC, člen), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO, náhradník);

Branislav Ondruš – Nezařazení, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (EMPL, člen), Výbor pro mezinárodní obchod (INTA, náhradník);

Katarina Roth Neveďalová – Nezařazení, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, členka), Výbor pro regionální rozvoj (REGI, náhradnice);

Milan Uhrík – Evropa suverénních národů (ESN), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, člen);

Michal Wiezik – Renew, Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI, člen), Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT, náhradník), Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI, náhradník), Výbor pro rybolov (PECH, náhradník);

Lucia Yar – Renew, Rozpočtový výbor (BUDG, členka), Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM, členka), Výbor pro zahraniční věci (AFET, náhradnice), Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE, náhradnice).

Česká republika a Slovensko tak budou mít dohromady 7 plných členů a 4 náhradníky ve Výboru EP pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (COMENVI), 4 plné členy a 1 náhradníka ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (COMAGRI) a 3 plné členy a 4 náhradníky ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

Výbory poprvé zasednou dne 23/07/2024, během prvních zasedání budou voleni předsedové a místopředsedové Výborů. V COMAGRI proběhne volba dne 23/07 v 09:00, šanci na získání postu předsedkyně Výboru má podle evropských médií česká europoslankyně Veronika Vrecionová.

V souvislosti s výsledky evropských voleb už rezignoval komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius, který se dne 15/07/2024 stal europoslancem. Agendu životního prostředí a rybolovu dočasně převezme slovenský komisař Maroš Šefčovič.

Více informací zde.  

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Při rozhodování o zavedení recyklačního poplatku za slevové letáky nelze podle odpůrců plánu myslet jen na životní prostředí. Chyběly by seniorům a sociálně slabším lidem, navíc by jim zdražily potraviny. Ministerstvu průmyslu v návrhu chybí vyčíslení dopadů změny.

Plán ministerstva životního prostředí na zpoplatnění slevových letáků v připravované novele zákona o obalech nemá odpůrce jen mezi obchodníky, odpadovými firmami, tiskaři či zástupci organizací seniorů a zdravotně postižených.

Reprezentanti všech těchto skupin podepsali otevřený dopis zaslaný v červnu ministru životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL). Výhradami proti návrhu novely se však nyní netají ani ministerstvo průmyslu či někteří poslanci.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrční foto: pixabay

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Evropský parlament má nyní osm frakcí