23. červenec 2021

Podle nejnovějšího reportu FAO z 8. července 2021, hodnota FAO Food Price Indexu v červnu poklesla o 2,5 %, její úroveň je ale stále přibližně 34 % nad hodnotami z minulého roku. Jedná se o první propad cen po 12 měsících kontinuálního růstu - ovlivněn je zejména nižšími cenami rostlinných olejů, obilnin a částečně i mléčných výrobků.

FAO Price Index

Červen 2021 (ke květnu 2021)

Červen 2021 (k červnu 2020)

Mléčné výrobky

- 1,0 %

+ 22,0 %

Cukr

+ 0,9 %

+ 43,8 %

Obilniny

- 2,6 %

+ 33,8 %

Rostlinný olej

- 9,8 %

+ 81,9 %

Maso

+ 2,1 %

+ 15,6 %

FAO Dairy Price Index (mléčné produkty) se v červnu snížil o 1,0 %, což ukončilo roční růst tohoto indexu. V současné chvíli je hodnota mléčných výrobků 22,0 % nad úrovní z minulého června. Největší pokles zaznamenalo máslo kvůli velkému propadu mezinárodní poptávky a lehkému nárůstu zásob zejména v Evropě. Plnotučné sušené mléko cenově pokleslo kvůli sníženým nákupům z Číny a menšímu zájmu o tvorbu zásob, přičemž globální exportní kapacity zůstávají stejné. Mezinárodní poptávka po sýru a odstředěném sušeném mléku se lehce snížila v závislosti na sníženou globální poptávku a zvýšenou produkci v klíčových regionech.

FAO Sugar Price Index (cukrposílil o 0,9 %, což značí třetí měsíc kontinuálního růstu a nový cenový rekord indexu (od roku 2016). Nejistoty ohledně dopadu nepříznivých podmínek na úrodu v Brazílii (světového největšího exportéra cukru) zvýšily další tlak na rostoucí ceny. Rostoucí ceny energie motivují producenty cukru k použití vyšší části úrody k produkci etanolu, silná měna zároveň negativně ovlivňuje export. Cenovou hladinu indexu částečně vyrovnala Indie, která zaznamenala dobrou úrodu a má příznivé exportní podmínky.

FAO Cereal Price Index (obilniny) zaznamenal pokles o 2,6 % v porovnání s květnovými hodnotami, ale je stále 33,8 % nad cenovou úrovní loňského června. Nižší ceny obilnin způsobily lepší vyhlídky současných sklizní i přes suché počasí, které ovlivňuje plodiny v severní Americe. Po dosažení rekordních cen v květnu (nejvyšších od ledna 2013) se v červnu mezinárodní ceny kukuřice propadly o 5 %, přičemž stále udržují cenu o 72 % vyšší než během loňského června. Ceny kukuřice se propadly zejména v Argentině, kde překvapila dobrá sklizeň, i v Brazílii. V USA nižší ceny ovlivnilo příznivější počasí v některých oblastech. Ceny ječmene a čiroku v červnu také poklesly. Mezinárodní ceny pšenice klesly pouze o 0,8 %, ale stále zůstávají 31 % nad hodnotami z minulého roku. Nižší ceny zaznamenal index také u rýže, která je na 15 měsíčním minimu zejména kvůli vysokým nákladům na dopravu a zpožděným kontejnerům.

FAO Vegetable Oil Price Index (rostlinný olej) v červnu klesl o 9,8 % a značí tak 4 měsíční propad cen. Pokles vůči květnové cenové hladině způsobily zejména ceny palmového, sójového a slunečnicového oleje. Po 12 měsíčním nárůstu se palmový olej v červnu lehce propadl, ovlivněn očekávanou velkou úrodou v hlavních produkčních zemích a nedostatkem nové poptávky. Mezitím tlumená globální poptávka po dovozu snížila ceny sójového a slunečnicového oleje. U sójového oleje ovlivňovala ceny nižší než předpokládaná poptávka ze strany výrobců biodieselu v USA. Na rozdíl od toho se ceny řepkového oleje udržely v růstové tendenci, podpořené zvyšující se poptávkou z EU.

FAO Meat Price Index (masoposílil o 2,1 % a pokračuje v 9 měsících růstu cen. V červnu poptávka po všech typech masa plynule stoupala a zvýšené exporty z některých východoasijských zemí vykompenzovaly zpomalení nákupu masa z Číny (zejména vepřového). Cenu posilovaly nižší exportní zásoby, které reflektují několik faktorů - nízké zásoby drůbeže v USA, omezené dodávky z Brazílie a Oceánie a obnova obchodu a prodeje potravin v exportních zemích.

Ing. Martina Nádvorníková
Odbor zahraničně obchodní spolupráce
+420 221 814 623

Zdroj: Mze ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/ceny-potravinovych-komodit-poprve-po.html

23. červenec 2021

Ve Slovinsku 20. a 21. července diskutovali ministři životního prostředí zemí EU o nově zveřejněném legislativním balíčku „Fit for 55“ k dosažení klimatického cíle EU do roku 2030. Na tzv. neformální Radě, která slouží především k výměně názorů mezi členskými státy, se hovořilo též o přípravě na podzimní klimatickou konferenci OSN v Glasgow (COP 26) a o realizaci Iniciativy EU týkající se opylovačů. Českou republiku na jednání zastupoval náměstek Ministerstva životního prostředí Vladislav Smrž.

14. července 2021 zveřejnila Evropská komise balíček legislativních návrhů s názvem „Fit for 55“ , který má zajistit implementaci cíle snížení emisí skleníkových plynů v EU do roku 2030 o alespoň 55 % oproti roku 1990. ČR na jednání informovala, že nyní pečlivě studuje všechny legislativní návrhy i doprovodná posouzení dopadů a připravuje k nim národní pozici. „Je potřeba najít správnou rovnováhu mezi ambiciózními cíli legislativních návrhů a jejich dopady na ekonomiku i běžné občany. ČR bude v následujících měsících vyjednávat specifické nastavení jednotlivých nástrojů a fondů, které umožní českému hospodářství další snížení emisní i energetické náročnosti, investice do nízkoemisních, bezemisních zdrojů energie, odklon od uhlí a také investice do čisté mobility,“ uvedl náměstek MŽP Vladislav Smrž.

Dále na jednání probíhala diskuze k přípravě na 26. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 26) ve skotském Glasgow, která by se měla konat od 31. října do 12. listopadu 2021, pokud to dovolí současná epidemická situace. Hlavním cílem COP 26 je dokončení přípravy pravidel pro implementaci Pařížské dohody a posílení ambicí jednotlivých států za účelem omezení nárůstu teploty o ne více jak 1,5 resp. 2 stupňů Celsia. ČR na neformální Radě uvedla, že EU by se měla snažit o posílení diplomacie a dialogu vůči všem ostatním státům světa s cílem nalézt potřebné kompromisy a posílit ambici ještě před samotným COP 26. Dále ČR zdůraznila, že COP 26 musí učinit zásadní pokrok v projednávání pravidel pro naplňování Pařížské dohody.

Druhý den jednání se věnoval tématu biodiverzity, vztažené konkrétně k debatě ke globálnímu rámci pro ochranu biodiverzity po roce 2020 a přípravě 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti.

Jednání zahájili ministr životního prostředí a územního plánování Slovinska Andrej Vizjak a evropský komisař Virginijus Sinkevičius. Oba zdůraznili závažnost pokračujícího úbytku globální biologické rozmanitosti a zásadní roli nového globálního rámce biologické rozmanitosti pro jeho zvrácení. ČR a řada dalších členských států zdůraznila potřebu přijmout jasné a měřitelné cíle společně se spolehlivým rámcem pro jejich sledování a mechanismem pro jejich implementaci.

Posledním bodem jednání byla prezentace zprávy o provádění Iniciativy EU týkající se opylovačů evropským komisařem Virginijusem Sinkevičiusem a následná výměna názorů. „Primárně je potřeba řešit ztrátu přirozeného prostředí opylovačů v zemědělské krajině spolu s dopady pesticidů. ” uvedl na závěr jednání náměstek MŽP Vladislav Smrž.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_20210722-Ministri-zivotniho-prostredi-EU-poprve-diskutovali-o-novem-klimatickem-balicku

23. červenec 2021

V sousedním Německu se africký mor prasat (AMP) rozšířil do chovů prasat domácích, což je důkazem, že nákaza v tomto regionu je spíše na vzestupu. AMP zasáhl tři chovy v Braniborsku na východě Německa. Vzhledem k tomuto šíření nákazy poblíž polské hranice, SVS důrazně apeluje na nutnost dodržování mimořádných veterinárních opatření a zásad biologické bezpečnosti v chovech. Právě dodržování pravidel bio-bezpečnosti představuje jediný efektivní nástroj, jak se před nákazou ochránit.

V prvním chovu v okrese Spree-Neisse se nacházelo 313 kusů prasat domácích, přičemž ohnisko je od hranic s Českou republikou vzdálené cca 75 km. Další dva případy se potvrdily v okrese Märkisch-Oderland, jedná se o dva malochovy se dvěma, resp. čtyřmi kusy prasat. Vzdálenost těchto ohnisek od české hranice je větší cca 180 km. „Všechna tři ohniska se nacházejí v zamořené oblasti, kde se AMP vyskytuje u prasat divokých a tyto případy svědčí o tom, že výskyt AMP představuje významné riziko pro šíření do chovů. Rizikové jsou především malochovy, kde nelze důsledně dodržovat biologickou bezpečnost,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. SVS oceňuje systém časné detekce nákazy v Německu a transparentnost německé strany.

I v Polsku se AMP v současnosti šíří. Před pár dny se nákaza prokázala v chovu prasat domácích (60 ks prasat), který je vzdálen jen 40 km od hranice s ČR. Nálezy pozitivních prasat divokých v Polsku se pak vyskytují již cca 35 km od hranice. Právě výskyty AMP v Německu a Polsku současně představují pro ČR největší nebezpeční znovu zavlečení nákazy.

Popsané případy svědčí o poměrně velkém infekčním tlaku, který je za českými hranicemi z důvodu výskytu AMP u divočáků. Navíc s ohledem na roční období lze očekávat, že tento tlak bude stoupat a s ním i riziko zavlečení nákazy na území ČR. Nejvyšší počet případů AMP je zaznamenáván obvykle koncem léta. Proto lze očekávat dynamický vývoj ve všech postižených oblastech.

Česká republika je od roku 2019 opět oficiálně „zemí bez AMP“.  I v současnosti však stále platí celostátní mimořádná veterinární opatření (MVO) s cílem zabránit možnému opětovnému zavlečení této nákazy do ČR. „Podle nich je v celé ČR zakázáno přikrmování a omezení vnadění prasat divokých. Také je nařízen jejich celoroční intenzivní lov, platí zákaz dovozu částí těl prasat divokých ke zhotovení trofejí ze zemí s výskytem AMP i zákaz používat v chovech prasat seno a slámu pocházející z těchto zemí,“ uvedl Semerád.

V oblasti s intenzivním odlovem (u hranice s Německem a Polskem), která byla vymezena v loňském listopadu jako preventivní opatření proti znovu zavlečení AMP, se dosud ulovilo téměř 2500 kusů divočáků. Všechna ulovená prasata byla vyšetřena na AMP s negativním výsledkem. V téže lokalitě bylo rovněž negativně vyšetřeno 72 uhynulých a sražených divočáků.

V současné době je hlášen výskyt AMP na Ukrajině a v Srbsku, vedle toho také v 10 členských státech EU: Bulharsku, Estonsku, Itálii (výskyt pouze na Sardinii), Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a Německu. Zásilkám vepřového masa a zvěřiny ze zemí s AMP se veterinární dozor dlouhodobě věnuje a namátkově maso testuje na přítomnost původce. Více aktuálních informací k AMP naleznete zde.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

22. červenec 2021

Káva, čaj, mléko a mléčné výrobky, dětská výživa, ovoce a zelenina, nebo trička. To všechno si Češi zvykli kupovat v kvalitě bio.

Obliba biopotravin nadále roste. Ve srovnání s rokem 2018 byl předloni meziroční růst vyšší o 19 % a domácnosti spotřebovaly biopotraviny za 5,26 mld. Kč (v roce 2018 za 4,43 mld. Kč), uvádí Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2019, kterou koncem dubna zveřejnilo Ministerstvo zemědělství.

Obrat českých společností na trhu s biopotravinami činil v roce 2019 přibližně 8,26 mld. Kč (v roce 2018 přibližně 7,02 mld. Kč). Z celkové spotřeby biopotravin činil obrat v maloobchodě 3,85 miliardy, ve veřejném stravování 301 mil. a 302 mil. tvořil obrat přímého prodeje. Prodej prostřednictvím e-shopů činil 801 mil. Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů dosáhl 1,52 % a průměrná roční spotřeba vzrostla na 492 Kč na obyvatele (416 Kč v roce 2018).

Struktura hlavních biopotravin je dlouhodobě stabilní. Největší zájem byl o „Ostatní zpracované potraviny“, které tvořily přibližně 43% podíl na maloobchodním obratu biopotravin. Nejčastěji šlo o kávu a čaj, ostatní zpracované biopotraviny, hotové pokrmy včetně dětské výživy a doplňky stravy. Další nejčastěji nakupované biopotraviny jsou ovoce a zelenina (17 %) a mléko a mléčné výrobky (16 %).

Bio už je standard

Nejvíce biopotravin nakoupili podle zprávy zveřejněné Ministerstvem zemědělství čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích, tedy v supermarketech a hypermarketech (35 %, za celkem 1,8 mld. Kč), prostřednictvím prodejen zdravé výživy a biopotravin (16,2 %, za 851 mil.), e-shopů (15,2 %, za 801 mil.) a drogérií (15,2 %, za 797 mil.). E-shopy pro prodej svých výrobků využívají i faremní zpracovatelé a další výrobci, jejich podíl tvoří zhruba 25 % z celkového obratu prodeje přes e-shopy.

Rostoucí zájem zákazníků o biopotraviny se promítá ve struktuře a množství jejich nabídky v prodejnách. „Sortiment bio výrobků neustále rozšiřujeme a snažíme se ho zákazníkům zpřístupňovat díky spolupráci s dodavateli. Podpora a rozšiřování bio sortimentu odpovídá i poslání naší značky ‚jíst lépe, žít lépe‘. Proto i na nově remodelovaných vybraných prodejnách nabízíme mimo jiné bezobalový prodej bio potravin, ve kterém si zákazníci můžou vybrat z luštěnin, oříšků či sušeného ovoce a odnést si potřebné množství v připravených papírových pytlících. Více bio potravin najdou zákazníci také v oddělení Zdravě s Albertem nebo v Tržnici u Alberta, a to na jednom místě u dané kategorie,“ říká Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.

„Mezi nejoblíbenější patří banány, citróny, paprika a mrkev, přičemž větší zájem o bio produkty sledujeme ve větších městech. Dodavatelé ovoce a zeleniny se mění v návaznosti na sezónu. Od lokálních bio producentů tak máme nyní například lahůdkovou cibuli či salát, který odebíráme z biofarmy Olešná,“ doplňuje J. Mareček.

„Zájem zákazníků z pohledu prodaných kusů a obratu je meziročně srovnatelný. Hlavní zájem o bio v kontextu celé nabídky a co do prodaných kusů je aktuálně v kategorii mléčné výrobky, vejce, vaření a pečení. Kvalita u ovoce a zeleniny se u nás obecně drží vysoko, poptávku po bio variantách zde nezaznamenáváme tak výrazně, jako u jiných kategorií,“ říká Aneta Turnovská, tisková mluvčí řetězce Globus. „Biopotraviny jsou dostupné v našich sekcích Globus Zdravý svět. Aktuálně máme v nabídce přes 500 bioproduktů, na konci tohoto roku je však naším cílem nabídnout zákazníkovi až tisíc produktů v bio kvalitě,“ dodává. Stálicemi na špičce prodejů jsou bio plnotučné mléko, dále bio vanilkový cukr a bio vejce.

„O biopotraviny je ze strany zákazníků zvyšující se zájem, který se projevuje meziročním nárůstem prodeje. V současné době nabízíme přes 500 artiklů a z toho přibližně jednu třetinu tvoří produkty vlastní značky Kaufland K-Bio. Stále pracujeme na rozšiřování portfolia těchto produktů. Mezi nejprodávanější bio položky patří bio ovoce/zelenina a například čerstvé mléko nebo vejce,“ říká Renata Maierl, mluvčí společnosti Kaufland.

V prodejnách řetězce Lidl vedou žebříček nejoblíbenějších biopotravin bio rýžové oplatky, veganské bio pomazánky či bio sójový nápoj. „Stálou nabídku i nadále rozšiřujeme, zákazníci tak u nás mimo jiné naleznou například bio agávový sirup nebo med, v bio kvalitě nabízíme i základní potraviny, jako jsou vejce, máslo nebo čerstvé mléko, nechybí ani bio hovězí mleté maso,“ uvádí Lukáš Myler, mluvčí společnosti Lidl. Potraviny v bio kvalitě jsou umístěny ve speciálních regálech. V bio kvalitě zákazníci nakupují i dětskou výživu pod značkou Lupilu.

Součástí stálé nabídky je také ovoce a zelenina, která se liší podle aktuální sezóny a nabídky. „V současné době nabízíme například v bio kvalitě banány, avokádo, baby špenát, mrkev nebo rajčata a jablka. Od českých dodavatelů bio plodiny odebíráme, dokud je dané ovoce či zelenina v ČR dostupné a v dostatečném množství,“ vysvětluje L. Myler. Mezi nejoblíbenější produkty se řadí bio okurky, rajčata a mrkev, z bio ovoce jsou to banány a citrony.

„Na vysokou kvalitu ale dbáme také u plodin, které označení bio nenesou. Naším cílem je nabízet čerstvé ovoce a zeleninu bez pesticidů. Specifikační hodnoty Lidlu pro pesticidy a kontaminanty u ovoce a zeleniny proto tolerují rezidua účinné látky pouze v koncentracích nanejvýš jedné třetiny maximálních obsahů daných zákonem,“ dodává L. Myler. V rámci spotřebního zboží nabízí Lidl dámské i pánské oblečení či ložní povlečení z bio bavlny.

„Zájem o produkty zdravé výživy včetně biopotravin v posledních několika letech neustále roste. Tento trend se nezměnil ani v posledním roce, kdy prodej biopotravin rostl dvojciferným tempem. V našem řetězci nabízíme kompletní sortiment biopotravin od mléčných výrobků přes ovoce a zeleninu až například po víno. Celkově máme v nabídce více než 50 položek, z čehož přibližně jednu třetinu tvoří naše privátní značka my BIO. Jednoznačně největší zájem zákazníků je o bio čerstvé mléko,“ uvádí Petr Chmelař, vedoucí nákupu řetězce Penny.

Zlepšuje se dostupnost domácích biopotravin

Distributoři a maloobchodní řetězce dovezli podle zprávy zveřejněné Ministerstvem zemědělství finální biopotraviny (tj. bez zahrnutí dovozu bioproduktů a biopotravin určených k dalšímu zpracování) za 2,3 mld. Kč, což představuje 48% podíl na maloobchodním obratu trhu s biopotravinami v ČR.

„V kategorii mléčných výrobků jsou profesionální zpracovatelé a dostupnost a šíře této je nabídky srovnatelná s konvenční produkcí v kategorii. Zpracovatelský sektor má ještě velký prostor k růstu. Stávající výrobci z různých důvodů nechtějí, anebo nemohou bio produkci na moderní trh dodávat, a to například kvůli tržní situaci, legislativním a technickým požadavkům na výrobu biopotravin, až po chybějící podporu malých bio zpracovatelů, aby mohli na tuzemském trhu růst. Odbytu bio produkce by také prospěla osvěta veřejnosti o benefitech biopotravin,“ uvádí Aneta Turnovská.

„Čeští dodavatelé se postupně orientují tímto směrem a rozšiřují svou přidanou hodnotu cestou ‚bio‘. Jde ale o dlouhodobý proces, a ne všechny položky je možné vyprodukovat či vypěstovat v České republice,“ říká Renata Maierl. Také Petr Chmelař, vedoucí nákupu řetězce Penny, potvrzuje, že se dostupnost tuzemských biopotravin dlouhodobě zlepšuje. Je to podle něj dáno především kontinuálně rostoucí poptávkou zákazníků po těchto produktech.

Zdroj: Retail News

Link: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/nejvice-biopotravin-nakupujeme-v-retezcich

22. červenec 2021

Obvykle se veřejnost moc nezajímá o složení směsí omega-3 mastných kyselin (MK). Jenomže se ukazuje, že poměry EPA, DHA, DPA a konečně i ALA mají různý vliv na organizmus. Nové rozsáhlé longitudinální epidemiologické studie na desetisících respondentů v kohortách (VITAL, REACT-IT, USA) přinášejí nové pochopení vlivu omega-3 MK na zdraví.


Jaké výsledky máme v rámci monitoringu omega-3 indexu v ČR

V současnosti máme něco přes 400 výsledků na dospělých osobách. Sumární omega-3 index  se pohybuje mezi 4 – 5 %. Cílová hodnota je 8 % vyšší, optimum 10 %. Jenomže nejde jen o sumu MK EPA a DHA, potažmo DPA, jde také o jejich poměry. Monitoring ukazuje, že průměrný obsah v buněčných membránách, měřených v erytrocytech, jako biomarker ostatních buněk organizmu, ukazuje, že měřená populace (nerandomizovaná) má zhruba 18-20 % EPA a zbytek je DHA. Podíl by se ještě snížil, pokud by se započítala DPA.

Po narození je potřeba DHA k rozvoji mozku a očí u dětí

Je známé, že se doporučuje 250 mg DHA na den. Pediatři to matkám doporučují a docela se to ujalo. To je dobrý krok. Mozek se bouřlivě rozvíjí a potřebuje materiál na rozvoj. DHA je v mozku zhruba 25%. O EPA se moc nemluví. Je to zajímavé. Populace má na rozjezd dostatek vhodných omega-3, tedy hlavně DHA. Bohužel to není úplně pravda – viz naše dřívější měření v mateřském mléce. Většina dietárních zdrojů, včetně obvyklých ryb má tento poměr (20 % EPA / 80 % DHA). Jsou ale výjimky. Také doplňky stravy se ve složení hodně liší.

Kdy potřebuje organizmus větší množství EPA

Eikosanoidy, které vznikají z EPA,  jsou většinou silně protizánětlivé. S pokračujícím životem se v organizmu rozvíjí řada chronických zánětů. Pokud je množství EPA nízké, nejsou záněty úplně pod kontrolou. Typická funkce EPA je spojena s prevencí kardiovaskulárního aparátu a kloubů. Je zajímavé, že existuje statisíce publikací, ale poměr EPA / DHA se často nediskutuje. Řada publikací studující CVD nevychází úplně dobře, jiné ano. Možná je problém právě v poměru obou omega-3. Poslední výsledky podporují hypotézu, že pro efekt na CVD musí být převaha, či dostatek EPA. Té je ale v dietě opravdu málo, s výjimkou některých potravin nebo doplňků stravy.

Individuální přístup je novou cestou?

Běžné potraviny (ryby) mají nadbytek DHA. Platí to i pro doplňky stravy. Takové se hodí především pro děti. Pro dospělé osoby, ale hlavně pro starší osoby je asi výhodnější daleko vyšší zastoupení EPA. Alespoň 40 % a více. Při každodenní dávce 1000 nebo lépe 2000 mg omega-3 s poměrem 40 / 60 se mění poměry v buněčných membránách. V současnosti analyzujeme data z intervenční studie na zdravotnících v SZÚ, abychom zákonitosti lépe pochopili.

Jaké zdroje EPA jsou k dispozici v potravinách – sardinky a sledě (zavináče)

Samozřejmě si můžete přečíst složení poměru EPA a DHA v doplňcích stravy. Nás ale zajímá i jaké levné a dostupné zdroje máme v ČR běžně na trhu. Podle tabulek složení potravin (USA), jsou výborným zdrojem EPA především sleď 82 EPA / 100 DHA, který znáte jako zavináče nebo obyčejné sardinky 93 EPA / 100 DHA. To farmový losos má poměr 47 EPA / 100 DHA. Obyčejná treska má pouze 2 EPA / 100 DHA, makrela 55 EPA / 100 DHA, atd.

Závěrem

Zamyslete se nad svým věkem, zdravotním stavem a upravte výběr potravin tak, aby odpovídaly realitě. Jde to…

 prof. J.Ruprich, CZVP SZÚ, 23.7.2021

Zdroj: Státní zdravotní ústav

Link: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/zajimave-zdravotni-dusledky-smesi-omega-3-mastnych-kyselin

22. červenec 2021
Datum: 27.8.2021  13:00 – 14:30
Místo konání: Výstaviště České Budějovice, Pavilon Z, 1. patro, č. místnosti 2
Kategorie: Vzdělávací akce (konference, kurzy, přednášky atd.)

Jste firma podnikající v oblasti zemědělství, potravinářství nebo lesnictví? Využívá Vaše firma pracovníky ze zahraničí nebo o jejich zapojení uvažuje? Zajímá Vás, jaké jsou možnosti zaměstnávání těchto pracovníků a jak v případě různých možností postupovat či, na koho se při získávání takových pracovníků obrátit? Víte, jaké jsou výhody programů řízené ekonomické migrace, které jsou realizovány v gesci různých rezortů státní správy?

Odpovědi na tyto a další otázky Vám poskytne právě tento seminář organizovaný Ministerstvem zemědělství v rámci výstavy Země živitelka 2021.

Zájemci o účast se mohou přihlásit přes formulář do 25. 8. 2021

Plánovaný program:

ČAS

OBSAH

PREZENTUJE

13:00 – 13:10

ÚVOD

Ing. Jiří Šír, náměstek ministra zemědělství

13:10 – 13:50
  • Možnosti zaměstnávání zahraničních pracovníků v zemědělství, potravinářství a lesnictví
  • Program Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví
  • Další programy řízené ekonomické migrace

Ing. Jan Petr Roman, odbor zahraničně obchodní spolupráce MZe

13:50 – 14:10 Role komor a svazů v projektech řízené ekonomické migrace Ing. Václav Suchan CSc., MBA   ředitel, Agrární komora ČR
14:10 – 14:30 Otázky a odpovědi, diskuse  

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/pozvanka-na-seminar-jak-ziskat.html

22. červenec 2021
Nový projekt EFSA zaměřený na rizika související s přechodem na cirkulární ekonomiku

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) plánuje dvouletý projekt "Zranitelnost bezpečnosti potravin a krmiv v cirkulární ekonomice". Prostřednictvím participativního procesu prognózování se tento projekt bude snažit identifikovat potenciální vznikající rizika pro bezpečnost potravin a krmiv a životní prostředí při přechodu na cirkulární ekonomiku, a to holistickým a integrovaným způsobem. Tím bude zajištěno, že bezpečnost potravin a krmiv, jakož i zdravotní aspekty životního prostředí budou zahrnuty v rané fázi výzkumu nebo politických iniciativ spojených s cirkulární ekonomikou.

Potřeba komplexní sítě partnerů a zúčastněných stran

V souvislosti s tímto projektem se úřad EFSA snaží vytvořit síť partnerů a zúčastněných stran, aby bylo možné identifikovat výzvy pro budoucí hodnocení rizik a prozkoumat možné synergie, příležitosti, konflikty a kompromisy mezi politikami, cíli a opatřeními v oblasti environmentální bezpečnosti a bezpečnosti potravin.

Činnost sítě bude probíhat prostřednictvím různých činností (seminářů, akcí, konzultací atd.), mimo jiné
za účelem:
- řídit vývoj projektu;
- podporovat identifikaci výzev pro hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv a stanovení priorit v oblasti nedostatků ve znalostech, potřeb politiky, problémů specifických pro jednotlivé země a zranitelných míst;
- identifikovat osvědčené postupy, jak integrovat iniciativy v oblasti bezpečnosti potravin a životního prostředí;
- navrhnout zásady a strategie pro zajištění souladu a integrace mezi zastřešujícími politickými programy a odvětvovými politikami v oblasti životního prostředí a bezpečnosti potravin/krmiv;
- navrhnout a realizovat participativní prognostické činnosti pro budoucí postupy oběhového hospodářství;
- formulovat doporučení (data, metody, technologie, politika, spolupráce, potřeby v oblasti osvěty).

Koho EFSA hledá a jak se můžete přihlásit

Pro tuto síť chce EFSA získat širokou škálu organizací:
- evropských i mimoevropských
- z celého potravinového hodnotového řetězce/systému
- zemědělce, podniky, nevládní organizace, spotřebitele, akademickou a výzkumnou sféru, veřejné instituce atd.
- s odbornými znalostmi v oblasti zdraví lidí/zvířat/rostlin a/nebo životního prostředí a klimatu.

Pokud máte zájem přispět k tomuto projektu jako zúčastněná strana, zaregistrujte se pomocí tohoto odkazu.

Participativní procesy, které EFSA navrhuje, budou co nejvíce inkluzivní. K zapojení do sítě bude vyzvána každá organizace, jejíž zájmy a odborné znalosti budou považovány za relevantní pro rozsah projektu. Úřad EFSA si vyhrazuje právo vybrat zúčastněné strany podle potřeby pro konkrétní činnosti, pokud to bude považovat za vhodné.

Zdroj: EFSA

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/zranitelnost-bezpecnosti-potravin-a-krmiv-v-obehovem-hospodarstvi.aspx

22. červenec 2021

Praha 21. července 2021 (PROTEXT) - Další stromy za produkci značky Miil. Rohlík nechá vysázet ovocný sad na Hodonínsku

Největší tuzemský online supermarket Rohlik.cz vybral další projekt, který bude neutralizovat uhlíkovou stopu značky Miil. U té myslel e-shop s potravinami nejen na to, aby zákazníkům nabídl kvalitní mléčné produkty za parádní ceny, ale také na naši planetu. Plánovanými opatřeními proto snižuje obecnou zátěž značky a zbylou uhlíkovou stopu kompenzuje výsadbou stromů. Výsledek? 100% neutralizace CO2. Novým projektem, který Rohlík podpoří, aby vykompenzoval uhlíkovou stopu vzniklou produkcí, je výsadba ovocného sadu a aleje v obci Tvarožná Lhota v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji.

„Ekologie patří k Rohlíku už od samého začátku. Stále přemýšlíme, jak kromě našich zákazníků udělat radost i planetě. A Miil v tomhle ohledu není výjimkou. Víme, že produkty zkrátka zatěžují životní prostředí. Ale to neznamená, že s tím nebudeme něco dělat,” vysvětluje komerční ředitel Rohlik Group Olin Novák, co stálo za rozhodnutím uvést na trh značku Miil, která je uhlíkově neutrální. První projekt, který Rohlik.cz vybral pro kompenzaci uhlíkové stopy dvou měsíců prodeje značky, je výsadba 47 stromů podél cyklostezky pod Vlčnovskými búdami na Zlínsku. Lokalita přímo navazuje na památkovou rezervaci vinohradnických staveb. Stromová výsadba zvýší biodiverzitu a estetickou hodnotu lokality, pozitivně ovlivní klima a pomůže se zadržováním vody v krajině. Celkem bude vysázeno 47 stromů, z toho 20 lip srdčitých (Tilia cordata), 10 habrů obecných (Carpinus betulus) a 17 ořešáků (Juglans regia Mars), které jsou v této lokalitě typické. Výsadba začne letos na podzim.

Vlastní značka Rohlíku je v prodeji od letošního března, a to nejen v Česku, ale i na dalších trzích, kde Rohlik Group působí. „Českým zákazníkům nabízíme jasný unikátní benefit - nemuset se při nákupu mléčných potravin rozhodovat mezi kvalitou, cenou, nebo dopadem na životní prostředí,” komentuje dál Novák s tím, že údaje o uhlíkové stopě najdou zákazníci na každé kartě produktu Miil na webu Rohlíku. „Vydali jsme se cestou transparentnosti, každý produkt za sebou uhlíkovou stopu zanechá a my nad tím nechceme jen tak zavírat oči. To by nebylo fér vůči zákazníkům ani vůči naší planetě. Značka Miil je dalším krokem v rohlíkovské misi za udržitelnost,” dodává.

Rohlík pomáhá lidem i krajině

Dalším projektem, jehož realizaci Rohlik.cz zaštítí, je výsadba krajinotvorného sadu a ovocné aleje nad Tvarožnou Lhotou v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Jedná se o výsadbu ovocné aleje u místní silnice vedoucí do Bílých Karpat a obnovu historického pastevního sadu z 19. století. Obě plochy leží v CHKO Bílé Karpaty. Smyslem výsadby je zvýšit biodiverzitu, pozitivně ovlivnit mikroklima a zadržovat vodu v území. U silnice zároveň vznikne vegetační bariéra s ochrannou funkcí proti prachu a větrné erozi, která také pomůže ke snížení hluku a prachu z automobilové dopravy. Celkem projekt počítá s 65 dlouhověkými stromy, mezi nimiž budou například třešně, jeřáby, moruše nebo ořešáky. Projekt postupně vykompenzuje přes 131 tun CO2.

Miilujeme naši planetu

Projekt ovocného sadu na Hodonínsku není rozhodně posledním, kterému Rohlik.cz pomůže spatřit světlo světa. Už před dvěma měsíci online supermarket spustil výzvu Miilujeme naši planetu. V rámci ní chce najít české projekty, které společnosti pomůžou s neutralizací uhlíkové stopy vzniklé při produkci značky Miil. Na konceptu spolupracuje Rohlík s organizací CI2, která spočítala výši uhlíkové stopy pro každý jednotlivý produkt nové mléčné řady. Přihlášené projekty bude pro Rohlik.cz hodnotit opět organizace CI2. Návrhy nebo projekty lze přihlašovat prostřednictvím e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Online supermarket pak ještě letos společně s CI2 vybere ty projekty, kterým pomůže. „Projekty finančně podpoříme a pomůžeme jim na svět,” komentuje Olin Novák. A všichni toho mohou být součástí! V Rohlíku se totiž bez názoru zákazníka neobejdou. Zákazníci budou rádci i tentokrát a jejich slovo rozhodne ve výběru projektu, který Rohlík podpoří.

Ředitel organizace CI2, Josef Novák, přístup Rohlíku komentuje slovy: „Již dlouho se diskutuje srovnání emisní zátěže centralizované dopravy produktů v porovnání s individuálními cestami do obchodních center. Proto bylo výzvou spočítat uhlíkovou stopu výrobků Miil a podívat se zblízka na strukturu uhlíkové stopy jednotlivých výrobků. Skutečnost, že společnost Rohlik kompenzuje uhlíkovou stopu produktů značky Miil, je důležitým signálem pro zákazníky i další podniky. Považuji to za velmi ambiciózní krok”. O dalších projektech kompenzujících uhlíkovou stopu pak rozhodnou zákazníci, kteří je vyberou z přihlášených nápadů. Aby Rohlik.cz neutralizoval uhlíkovou stopu, kterou výrobky Miil během jednoho roku vyprodukují, bude třeba vysadit přibližně 2200 stromů. Jedná se o odhad společnosti – každý zapojený projekt bude unikátní a neutralizuje i poměrově jiné množství CO2. Finální počet kusů vysazených stromů se bude odvíjet od množství prodaných produktů Miil.

Značka Miil je zatím k dostání na Rohlik.cz i na dalších trzích, kde Rohlik Group působí (Kifli.hu v Maďarsku, Gurkerl.at v Rakousku, následovat bude Knuspr.de v Německu). Nabídka Miil čítá přes 31 druhů mléčných výrobků, naposledy přibyly polotučný a plnotučný tvaroh a tři druhy mozzarell (klasik, mini a BIO).

Kontakt:

Denisa Morgensteinová

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

 

22. červenec 2021

Podle statistik k 11. červenci 2021 vyrostl ruský agrární export o 18 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 a dosáhl hodnoty 15,6 mld. USD. Pro letošní rok Rusko počítá, že agrární export bude ve výši 30 mld. USD, což je podobně jako v loňském roce.

Nejvíce vyrostl export obilí (o 20 % na hodnotu 4,4 mld. USD), rostlinných olejů (o 39 % na hodnotu 3,6 mld. USD), a masné a mléčné produkce (o 25% na hodnotu 203 mil. USD). Hlavními dovozci ruských potravin se stala Čína a Evropská unie shodně s podílem 12,3 %. Během prvního pololetí se agrární export Ruska do EU zvýšil o 33 %, zatímco v případě Číny došlo ke snížení. Dále ruské agrární zboží nejčastěji směřuje do Turecka (11,6 %), Jižní Koreji (7,5 %), Kazachstánu, Egypta, Běloruska, Ukrajiny, Uzbekistánu a Ázerbájdžánu.

Rusko se za posledních šest měsíců stalo největším dodavatelem masa do Vietnamu. Vietnam v prvním pololetí dovezl přes 70 tis. tun vepřového masa a dalších produktů, z čehož více než polovina připadla na Rusko. To vyvezlo do Vietnamu více než 45,75 tis. tun  vepřového v hodnotě 97,49 milionů. Rusko taktéž navyšuje export krůtího masa a to především do Číny, na Ukrajinu, do Beninu, Konga a SAE.

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Autor: MZe

Link: Meziroční nárůst agrárního exportu Ruska za první polovinu roku o 18 % (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

 
21. červenec 2021

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v tržní síti nebezpečnou šarži doplňku stravy Křemelina, v balení 300 g, s označením data minimální trvanlivosti do: 2.5.2022, distributor: CITY Star s.r.o, Kaprova 42/14, Staré město, Praha 1, 110 00.

Laboratorní rozbor potvrdil v potravině přítomnost hliníku v množství 11598,0 miligramů na kilogram (mg/kg). Vzhledem k tomu, že obsah hliníku ve výrobku při doporučeném denním dávkování mnohonásobně překračuje maximální tolerovatelnou dávku hliníku pro dospělého člověka, jedná se o potravinu škodlivou pro lidské zdraví.

Laboratorní rozbor dále v potravině potvrdil přítomnost olova v množství 4,8 mg/kg. Vzhledem k tomu, že obsah olova ve výrobku stanovuje Nařízení (ES) č. 1881/2006 na maximálně 3,0 mg/kg, jedná se o potravinu škodlivou pro lidské zdraví.

Inspektoři nevyhovující vzorky odebrali v provozovně společnosti CITY Star s.r.o., Nerudova 940/7, Hradec Králové, 500 02. Dle informací poskytnutých distributorem byla potravina nabízena i prostřednictvím eshopu foxylife.cz.

S kontrolovanou osobou SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Potravinářská inspekce důrazně doporučuje všem spotřebitelům, kteří mají uvedenou šarži potraviny doma, aby ji nekonzumovali.


Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633  
 
21. červenec 2021

Mnozí z nás se obávají toho, že se v pozdějším věku budou potýkat se ztrátou paměti nebo problémy s myšlením. Mluvíme o poklesu kognitivních (poznávacích) funkcí. Pro člověka pak může být obtížné vykonávat i běžné denní aktivity.  Dobrou zprávou však je, že velkou část rizikových faktorů způsobujících pokles kognitivních funkcí je možné ovlivnit změnou životního stylu . Článek je zaměřený hlavně na výživu. Nechte se inspirovat tím, co pro zdraví svého mozku můžete udělat. 


Prevence a zase prevence, jiná cesta není...

Stárnutí je často doprovázeno přirozeným poklesem kognitivních schopností. Pokud jsou však potíže (například s pamětí) větší, než odpovídá danému věku, může se již jednat o projev onemocnění. Průměrná délka života se prodlužuje, můžeme tedy v budoucnu očekávat, že počet osob trpících některým z  onemocnění postihující funkce nervových buněk v mozku a míše (tzv.  neurodegenerativních nemocí) ještě poroste. Spektrum závažnosti může být od mírné kognitivní poruchy až po závažnější stav (Alzheimerovu nemoc či vaskulární demenci).

Velký význam má prevence, jakýmkoliv nežádoucím změnám lze totiž předcházet nebo je alespoň oddálit. Změny v mozku se mohou začít objevovat roky před tím, než zaznamenáme jakékoli subjektivní změny a případné symptomy onemocnění (např. demence) (4). Je také dobré jít svoji paměť včas otestovat k lékaři nebo na kontaktní místo České alzheimerovské společnosti.  

Nemůžeme mít kontrolu nad všemi faktory (např. genetika, věk), které ovlivňují naše kognitivní zdraví. Ve svých rukou však máme účinné nástroje k udržení dobré funkce mozku i do vysokého věku. Těmi jsou správná výživa, zdravý životní styl, dostatek mentální a fyzické aktivity, jednoduše řečeno péče o své zdraví. Jaké jsou některé tipy:

  • Jezte zdravě.

Preferujte převážně rostlinnou stravu, bohatou na zeleninu a ovoce, celozrnné výrobky a luštěniny. Jídelníček doplňte o ryby, libové maso a mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku.

  • Dodržujte pitný režim.
  • Mějte dostatek pohybové aktivity.

Pravidelné cvičení vám pomůže kontrolovat vaši hmotnost, krevní tlak, snižovat riziko cukrovky druhého typu a demence. Pohybová aktivita přispívá také k psychické pohodě.

  • Pečujte o své tělo a srdce.

Choďte na pravidelné prohlídky u lékaře a dodržujte jeho doporučení. Hlídejte si váš krevní tlak, hladinu cholesterolu a glukózy v krvi.

  • Dbejte na dostatek spánku.
  • Naučte se ovládat stres.
  • Zůstaňte v kontaktu s přáteli a rodinou, buďte sociálně aktivní.
  • Zůstaňte mentálně aktivní.

Trénujte svůj mozek, vyhledávejte nové aktivity, učte se nové věci.

  • Nekuřte a nepijte nadměrné množství alkoholu.
  • Snažte se snížit riziko jakýchkoli pádů a nehod.

Úrazy hlavy mohou mít negativní vliv na stav kognitivních funkcí v pozdějším věku.


Celý materiál autorů © Vysloužilová M., Bischofová S., Ruprich J.: Jak zůstat „kognitivně fit“, je k dispozici zde: kognitivne_fit.pdf kognitivne_fit.pdf (1.09 MB 19.07.2021 09:41)

prof. J.Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 19.7.2021

Zdroj: SZÚ

Link: To co jíme má vliv na náš mozek - buďte kognitivně fit!, SZÚ (szu.cz)

21. červenec 2021

Praha 20. července (ČTK) - Lesní mateřské školy budou moct zajišťovat stravování dětí například pomocí pojízdných výdejen jídla. Vyplývá to z novely vyhlášky o školním stravování, kterou připravilo ministerstvo školství. V reakci na růst cen v posledních letech se nově upraví také finanční limity na nákup potravin. Novela bude účinná od 1. září.

Lesní školky nemají zděné budovy, takže dosavadní pravidla pro zajištění alespoň tří jídel denně jako v běžných školkách se u nich ukázalo jako problematické. Pokud chtěly být ve školském rejstříku, musely si nechat jídlo dovážet. Podle Asociace lesních mateřských škol ale řada nenašla ve svém okolí vhodného dodavatele jídla. Asociace proto v uplynulých letech usilovala o změny v legislativě, které by lesním školkám umožnily dávat dětem jídlo z domova od rodičů.

Novela školského zákona zavedla loni jako nový typ zařízení školního stravování výdejnu lesní mateřské školy. Úprava vyhlášky o stravování na to navázala. Podle ní v případě, že bude výdejna lesní školky poskytovat pokrmy bez přípravy, bude muset splňovat hygienické požadavky pro pojízdnou prodejnu. Když bude i jídla připravovat, bude se muset řídit podle přísnějších pravidel.

Od září se podle novely kromě toho navýší finanční limity na nákup potravin, které platí od ledna 2012. Podle Českého statistického úřadu se od té doby do loňska zvedla cena potravin o pětinu. Dosavadní limity cen pro školní stravování tomu podle ministerstva neodpovídaly. Úřad připustil, že změna může mít dopad na děti z chudších rodin, pro které bude hrazení školních obědů složitější. "Tento dopad na sociálně slabé žáky však vyrovnávají a řeší programy ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, například projekt Obědy do škol, včetně navýšení přídavků na dítě v roce 2018,“ uvedl.

Ministerstvo původně navrhovalo také to, aby si jídelny napříště již nemohly vybírat, zda se při poskytování snídaně či svačin budou řídit takzvaným spotřebním košem, či pamlskovou vyhláškou. U těchto jídel se podle něj měly řídit vždy pamlskovou vyhláškou. Úřad argumentoval tím, že příprava svačin podle spotřebního koše je pro jídelny obtížná. Nakonec od toho ale ustoupil. Proti změně se vyslovily například Českomoravská konfederace odborných svazů, Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv. Upozornily na obavy, že podmínky pamlskové vyhlášky jsou přísnější než spotřební koš. Pamlsková vyhláška již dříve zakázala prodej nezdravých potravin a nápojů ve školních bufetech a automatech. Spotřební koš určuje množství spotřeby vybraných druhů potravin za měsíc.

ptd ma

20. červenec 2021

Státní veterinární správa (SVS) upozorňuje spotřebitele na mléčný výrobek „Kunín Pohár mléčný dezert 150 g“, který obsahuje stopové množství etylenoxidu. Tento pesticid, který se dostal do přídatné látky (Flanogen), není v EU povolený. SVS obdržela informaci o etylenoxidu v přídatné látce prostřednictvím systému rychlého varování RASFF. Do trží sítě bylo distribuováno 385 tisíc kusů zmíněného výrobku. Produkt prodávají různí prodejci. V současné době probíhá stahování výrobku, které zahájil výrobce z vlastního rozhodnutí a SVS dohlíží na jeho řádné provedení. Spotřebitelé, kteří doma produkt mají, by jej neměli konzumovat a mohou jej vrátit v místě, kde jej zakoupili.

 Identifikace výrobku:

Název: Kunín Pohár mléčný dezert 150 g, příchuť – čokoláda, jahoda, borůvka a meruňka

 Datum spotřeby: 21. 7. 2021, 22. 7. 2021, 23. 7. 2021, 27. 7. 2021, 28. 7. 2021, 29. 7. 2021

 Výrobce: Lactalis CZ, s.r.o.

V současné době probíhá stahování produktu, které se týká pouze výrobků s uvedenými daty spotřeby, ostatní výrobky nejsou tímto opatřením dotčeny. SVS doporučuje výrobky s uvedeným datem spotřeby nekonzumovat a vrátit v místě prodeje. Zde bude vrácena kupní cena i bez předložení pokladního dokladu.

Etylenoxid se v některých třetích zemích používá pro regulaci zrání, a to je pravděpodobně důvodem, že se jeho malé množství objevilo v přídatné látce (Flanogen), která se dostala na unijní trh a byla následně použita pří výrobě dotčeného mléčného výrobku.

Etylenoxid je velmi reaktivní plynná látka s mutagenními a karcinogenními účinky, a tudíž není ani hodnotitelná s ohledem na rizika pro zdraví a žádná hladina není pro člověka bezpečná. Používá se jako pesticid k ošetření některých rostlinných komodit. V EU není povolen.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

 

Autor: SVS ČR

Link: SVS dohlíží na stažení mléčného výrobku, který obsahuje etylenoxid – Státní veterinární správa (svscr.cz)

Komentář PK ČR:

Společnost Lactalis CZ, s.r.o. preventivně stahuje výrobky značky Mlékárna Kunín, ve kterých je použita surovina, která nesplňuje požadavky na bezpečnou potravinu.
Jedná se o pesticid ethylenoxid analyzovaný ve složce jedné z ingrediencí, karubinu, v množství překračující maximální povolené limity. Dodavatel suroviny nezajistil shodu této suroviny s požadavky evropské legislativy, kde je použití ethylen oxidu zakázané. „Jestliže se provozovatel potravinářského podniku domnívá nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin, neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu, pokud tato potravina již není pod bezprostřední kontrolou tohoto původního provozovatele potravinářského podniku, a uvědomí o tom příslušné orgán.“ Evropská komise koordinovala diskuze se zapojením všech členských států o přístupu k uchopení tohoto potenciálně velmi rozsáhlého problému. Výsledná pozici plně respektuje vysoký standard bezpečnosti potravin nastavený v rámci EU.
20. červenec 2021

Aktuální souhrn informací pro české podniky z oblasti zemědělství, které zaměstnávají pracovníky ze zahraničí.

1. Od 19. 7. 2021, 0:00 hodin stanovuje podmínky vstupu do ČR Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 7. 2021.

2. Zahraničním pracovníkům ze třetích zemí, které nejsou na seznamu zemí s nízkým rizikem nákazy onemocnění COVID-19, a cizincům, kteří mají v těchto zemích přechodný nebo trvalý pobyt, je vstup do ČR umožněn pouze za podmínky, že mají:

  • povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu v zemích s nízkým rizikem nákazy onemocnění COVID-19,
  • jsou držiteli platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu na území České republiky vydaných Českou republikou,
  • jsou držiteli krátkodobého víza vydaného Českou republikou po 11. květnu 2020.

3. Nově od 9. 7. 2021 pro všechny zahraniční pracovníky, kteří v období 14 dnů před vstupem do ČR pobývali na území jiných států (včetně nízkorizikových) déle než 12 hodin platí povinnost nahlásit tuto skutečnost před vstupem příslušné krajské hygienické stanici prostřednictvím elektronického Příjezdového formuláře a předložit na vyžádání doklad o jeho vyplnění při hraniční nebo pobytové kontrole.

Rozdělení zemí je stanoveno podle rizika do pěti skupin od nízkorizikových až s extrémním rizikem (dle průběžně aktualizovaného sdělení Ministerstva zdravotnictví) s odstupňovanými pravidly pro vstup a návrat. Pravidla jsou dále diferencována (předložení negativního RT-PCR testu nebo antigenního testu, samoizolace) podle způsobu dopravy (individuální/veřejná), pobytového oprávnění (občané EU s vydaným potvrzením o přechodném pobytu a cizinci s povolením k trvalému pobytu/ostatní cizinci), prodělání onemocnění a absolvování očkování. Přehledný souhrn jednotlivých pravidel vstupu a návratu do ČR je uveden v příloze, případně na stránkách Ministerstva vnitra.

Vstupní opatření neplatí, s výjimkou cest ze zemí s extrémním rizikem, pro občany EU a držitele platného dlouhodobého víza, průkazu o povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu v ČR vydaných ČR za určitých podmínek vážících se k prodělání onemocnění a blíže specifikovaných v Ochranném opatření Ministerstva zdravotnictví Lhůta pro uznání prodělání potvrzeného onemocnění je nejméně 11 dní a nejvýše 180 dní od prvního pozitivního testu. Možný vzor lékařského potvrzení  je uveden na stránkách Ministerstva zdravotnictví. Absolvování izolace mimo ČR a další státy EU je osvědčováno diplomatickou nótou.

Ochranné opatření v bodě I.11 upravuje podmínky vstupu a návratu do ČR pro vyjmenované osoby  (občané EU s vydaným potvrzením o přechodném pobytu a cizinci s povolením k trvalému pobytu), mají-li tyto osoby méně než 14 dní před plánovaným vstupem prokázáno onemocnění Covid-19 Nařízena je, individuální přeprava (pokud je to možné) a následná izolace. V případě veřejné dopravy je nutné dopravce informovat.

Ochranné opatření dále upravuje podmínky vstupu pro osoby s uznanými národními certifikáty o očkování v členském státě EU nebo pro vyjmenované osoby  v uznané třetí zemi vakcínou schválenou EMA (bod III.7). Očkovaná osoba musí být nejméně 14 dní po aplikaci druhé dávky v případě dvoudávkového schématu nebo 14 dní po aplikaci dávky v případě jednodávkového schématu očkování. Všechny osoby s výjimkou dle bodu I.9 vstupující ze zemí s extrémním rizikem musí v rámci výjimek  z omezení volného pohybu po 14 dnů od vstupu do ČR nosit respirátory bez výdechového ventilu, či obdobný prostředek, s parametry odpovídajícím normám od úrovně FFP2, KN 95 apod. Výsledky testů provedených na území ČR jsou spárovány s Příjezdovým formulářem, není tedy nutné je hlásit krajské hygienické stanici.

Nicméně v případě osob hlásících vstup ze zemí s vysokým až extrémním rizikem a majících po vstupu povinnost provést RT-PCR test, krajská hygienická stanice rozhodne o příslušných opatřeních na ochranu veřejného zdraví, v případě pozitivního druhého testu o izolaci. Podmínkou vstupu těchto zahraničních pracovníků do provozu nebo na pracoviště je negativní výsledek RT-PCR testu provedeného v ČR. U pracovníků vstupujících ze zemí s vysokým a velmi vysokým rizikem tedy nejdříve 5 dnů od příjezdu do ČR, ze zemí s extrémním rizikem 10 dnů. Do výsledku testu je též nutná samoizolace dle bodu III.9.

Je-li po vstupu do ČR ze zemí s nízkým a středním rizikem požadován dle Ochranného opatření test, je vstup na pracoviště do výsledku testu možný, s použitím ochranného prostředku (respirátorem) ve stanovených případech.

4. Informace o podávání žádostí na jednotlivých konzulátech lze nalézt na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Od 1. července 2021 lze při prokazování provedení testů, absolvování očkování nebo prodělání onemocnění a související izolace využít digitální certifikát EU COVID.

 
Bližší informace lze získat na tel. 221812468, 221814537, 221812452.

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link: Aktuální informace pro české firmy ke vstupu zahraničních občanů do ČR za účelem zaměstnání v zemědělství a potravinářství - stav od 19.7. 2021 (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

20. červenec 2021

Tisková zpráva – Zemědělci spotřebovali loni na polích v České republice o 4,3 % méně přípravků na ochranu rostlin než v předešlém roce. Vyplývá to z materiálu Ministerstva zemědělství „Výroční zpráva o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů v ČR za rok 2020“, který dnes projednala vláda.

Pokles využití pesticidů v České republice byl v roce 2020 způsoben především počasím a zákazem některých účinných látek. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni meziročně klesla o 4,3 procenta na 11,05 milionu kilogramů. Nejvíce se snížil podíl herbicidů (postřiky na likvidaci nežádoucích rostlin, například plevelů) a desikantů (látky na vysušování rostlin). V těchto dvou kategoriích se loni spotřebovalo 4,6 milionu tun přípravků, zatímco v předchozím roce 5 milionů tun.

„Postupné snižování množství látek, které zemědělci používají na polích, je pro nás velmi důležité. Cílem Ministerstva zemědělství je rozvíjet šetrnější metody na ošetřování rostlin a nadále snižovat spotřebu pesticidů,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Pro udržitelné používání chemických prostředků a zlepšování ochrany zdraví lidí i přírody Ministerstvo zemědělství (MZe) využívá soubor vzájemně se doplňujících opatření a postupů. MZe loni organizovalo pro zemědělce semináře, školení a vzdělávací projekty. Odborná pracoviště zase například zkoumala odolnost škůdců, ověřovala metody integrované ochrany rostlin, poskytovala poradenství zemědělcům, kontrolovala ekologické zemědělství nebo dovoz přípravků na ochranu rostlin.

Kvůli ochraně podzemních a povrchových vod v roce 2020 pokračoval státní podnik Povodí Vltavy v pilotním programu na snižování použití chemických přípravků v ochranném pásmu vodárenské nádrže Švihov (Želivka). Do projektu je zapojených 18 zemědělských podniků. V letošním roce je připraveno rozšíření projektu na další tři vodní nádrže – Římov, Vrchlice a Opatovice. Zkušenosti získané při pilotním projektu chce MZe využít při přípravě nové vyhlášky o zásadách hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů, a při rozšiřování projektu na další vodní nádrže.  

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) testoval nízkorizikové alternativy k ošetření révy vinné a jabloní, které by mohly do budoucna nahradit v současnosti využívané chemické přípravky. ÚKZÚZ rovněž kontroloval správné nakládání s přípravky na prostranstvích určených pro veřejnost, jako jsou parky, ve skladech rostlinných produktů, v zahradnictvích, v okolí silnic a železnic.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce loni odebrala v rámci monitoringu reziduí pozůstatků pesticidů 689 vzorků zemědělských produktů, z nich povolené limity překročilo pouze 13. Z českých vzorků nebyl nadlimitní ani jeden.

Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v ČR vychází z evropské směrnice, kterou se stanoví pravidla pro udržitelné používání pesticidů a soubory opatření na snížení nepříznivého vlivu přípravků na ochranu rostlin na zdraví lidí a životní prostředí.

Celou Výroční zprávu najdete zde: https://1url.cz/0KBfc

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Přílohy

19. červenec 2021
Vydáno: 16.7.2021
Tisk článku
Autor: Mgr. Dana Koubová
Orientační přehled výrobků notifikovaných systémem RASFF v 27. týdnu 2021: 5. 7. – 11. 7. 2021 (v češtině).

Existují dva druhy notifikací systému včasného varování pro potraviny a krmiva (RASFF): notifikace týkající se výrobků (potravin nebo krmiv) na trhu EU a notifikace týkající se výrobků zadržených na hranicích vstupu do EU.

Notifikace výrobků na trhu EU se dále dělí na varování (alert notifications) nebo informativní hlášení o výrobcích (informations). Společně s notifikacemi “zadrženo na hranicích” (border rejection) a novinkami rozesílanými prostřednictvím systému RASFF existují celkem čtyři typy hlášení.

V níže uvedené tabulce jsou hlášení typu varování. Ostatní typy hlášení jsou k dispozici v databázi RASFF, ve které lze vyhledávat podle různých kritérií.

       Datum

Ohlásila země

Důvod ohlášení

Země původu výrobku

   

                        Potraviny

 

09/07/2021

Německo

 cizí těleso (kovový úlomek) ve výrobku z brambor

Belgie

09/07/2021

Polsko

 Salmonella Enteritidis v drůbežím mase

 

09/07/2021

Itálie

 přítomnost rtuti v mečounovi

Španělsko

09/07/2021

Dánsko

 Listeria monocytogenes v salámu Chorizo se smetanovým sýrem

 

09/07/2021

Německo

 nepovolená látka ethylenoxid v karubinu

 

08/07/2021

Belgie

 chlorpyrifos-methyl v pšeničných produktech (lepek a otruby)

 

08/07/2021

Nizozemsko

 Salmonella v mražených kuřecích řízcích

 

08/07/2021

Španělsko

 rtuť v mraženém mečounovi (Xiphias gladius)

Španělsko

08/07/2021

Francie

 Salmonella (přítomnost /25g) v krájené uzené syrové šunce

Německo

08/07/2021

Španělsko

 ethylenoxid v extraktu z bakopy použitém jako složka v doplňcích stravy

Španělsko

08/07/2021

Německo

 zvýšený obsah THC v konopném čaji, bio

Rakousko

08/07/2021

Nizozemsko

 Salmonella v kuřecích prsou

 

08/07/2021

Německo

 2-chloroethanol v doplňcích stravy

Německo

08/07/2021

Francie

 ethylenoxid v slunečnicových semínkách pražených solených

 

08/07/2021

Německo

 penkonazol, propikonazol, thiofanát-methyl, cyprokonazol a myklobutanil a nepovolené látky karbendazim, flusilazol a iprodion v nakládaných vinných listech

Egypt, přes Nizozemsko

07/07/2021

Německo

 ethylenoxid v moringa prášku, bio  

Indie

07/07/2021

Švédsko

 ethylenoxid v zahušťovadle (karubin) použitém ve zmrzlině

 

07/07/2021

Itálie

 alimentární nákaza (podezření na otravu histaminem) způsobená mraženými hřbetními částmi tuňáka žlutoploutvého

Španělsko

07/07/2021

Finsko

 ethylenoxid v karamelizovaných ořeších se sezamovými semínky (mandle, lískové ořechy a arašídy)

Řecko

06/07/2021

Německo

 překročení maximálních limitů reziduí chlorpyrifosu v kmínu

Indie

06/07/2021

Nizozemsko

 chybný obsah balení – studentská směs místo kešu ořechů

Nizozemsko

06/07/2021

Finsko

 Salmonella Agona ve slunečnicové halvě  

Litva, přes Německo

06/07/2021

Nizozemsko

 ethylenoxid v kořenící pastě

Singapur

06/07/2021

Nizozemsko

 vysoký obsah kadmia v avokádu

 

05/07/2021

Nizozemsko

 benzo(a)pyren a PAH v bobkovém listu, bio

Turecko

05/07/2021

Polsko

 Salmonella Enteritidis a Salmonella skupiny O:7 v kůžích z kuřecích krků

Polsko

05/07/2021

Francie

 Salmonella spp. detekovaná v salámu Chorizo

vyrobeno ve Španělsku

05/07/2021

Itálie

 stopy sóji ve vícezrnné kaši pro děti, bio

Chorvatsko

05/07/2021

Francie

 příliš vysoký počet Escherichia coli (930 MPN/100g) v živých slávkách

Francie

   

                  Krmiva

 

07/07/2021

Island

 Salmonella typhimurium ve žvýkacích pochoutkách pro psy (vepřové uši)

Polsko, přes Německo

05/07/2021

Německo

 olovo v krmivu pro psy

Německo

   

Materiály přicházející do styku s potravinami

 

07/07/2021

Finsko

 migrace těkavých organických složek (1.6 %) ze silikonových hrnků pro děti

Čína, přes Dánsko

05/07/2021

Německo

 3-MCPD v menu boxech z cukrové třtiny

Hongkong

Přehled všech notifikací v příslušném týdnu lze vyhledat zde

19. červenec 2021

Trenton (USA) 19. července (ČTK/NJ Flavour) - Zmrzlina je neodmyslitelně spojená s létem. Ale někoho by mohlo poněkud překvapit, když uvidí cukrárnu nabízet tuto mraženou lahůdku například s příchutí citronu s olivovým olejem, anebo pečených mušlí. Pravdou je, že dnešní cukrárny jdou daleko nad rámec tradiční "zmrzlinové svaté trojice" - vanilková-čokoládová-jahodová. Příchuti, jako je bazalka, humří rolky a dokonce i cikády dokazují, že tato lahůdka je vhodným základem pro spoustu různých chutí, píše webový magazín NJ Flavour.

"Současná generace vyrůstá s cukrárnami, které posouvají hranice toho, co může být lahodná chuť. A to je pro mě vzrušující a inspirující," říká spolumajitelka malé zmrzlinárny v Princetonu Gabrielle Carboneová. Podnik The Bent Spoon otevřela s dlouholetým přítelem a milovníkem zmrzliny Mattem Errikem v květnu 2004. A od té doby tam vytvořili více než 650 různých příchutí zmrzliny.

"Snažíme se používat co nejvíc sezonních ingrediencí," dodává Carboneová . "Právě teď děláme borůvkovo-kukuřičnou zmrzlinu, po které se lidi můžou utlouct. Kupujeme místní bio kukuřici, kterou si musíme sami oloupat a nakrájet. Stojí to spoustu práce, ale nakonec se to stoprocentně vyplatí."

Chuťové kombinace vždy vytvářejí přirozeně podle toho, co se právě děje v přírodě. "V době, kdy zrají rajská jablíčka, je také nejlepší sezona broskví, takže rajčatovo-broskvový sorbet je úžasná směs," poznamenala Carboneová. "Snažíme se vytvořit chuťový zážitek spojený s tímto místem. Když u nás v červenci ochutnáte bazalkovou zmrzlinu, nejíte jen tak zmrzlinu v The Bent Spoon, ale okusíte chuť červencového New Jersey. A díky tomu je speciální."

Před časem zde také trochu rozvířili vody svou cikádovou zmrzlinou. Princeton je hustě zalesněná oblast s mnoha starými stromy, takže nebylo žádné překvapení, že se tu objevil tento cyklicky se rojící hmyz z takzvané generace X, která je pokládána za početně nejsilnější.

"Cikády nemají nijak šokující, výraznou chuť. Chtěli jsme lidem ukázat, že když jsou správně připravené, mohou být cikády udržitelným zdrojem bílkovin po celém světě," uvedla Carboneová.

Na spolupráci vsadila další cukrárna, která nabízí nezvyklé zmrzlinové příchutě. WooHoo Ice Cream z města Beach Haven, kterou vlastní manželský pár Shuan a Megan Kilroyovi, se spojila s místním podnikem Mystic Lobster Roll Company a použila do své zmrzliny chuť jejich speciality - humřích rolek.

"Ochutnali jsme celou škálu humřích rolek, které prodávají, probrali jsme ingredience a rozhodli jsme se, které budou nejlépe fungovat ve zmrzlině. A Megan pak použila své chemické znalosti přípravy zmrzliny, uzpůsobila přísady a vytvořila dvě skvěle chutnající varianty zmrzliny z humřích rolek. Lidé jsou opravdu překvapení, jak dobře chutnají," říká Shaun Kilroy.

Některé recepty vyžadují vědečtější přístup - například zmrzlina s příchutí italských trubiček cannoli nebo zmrzliny na bázi alkoholu. "Když pracujete s takovými věcmi, jako je sýr, který používáte do trubiček cannoli, anebo s alkoholem, musíte přijít na to, jaké procento použít, a jak je nejlépe zpracovat - jestli je povařit, spařit nebo třeba přidat cukr, aby ve zmrzlině fungovaly," dodal. "Pořád vymýšlíme něco nového - ať už jsou to nové příchutě, veganské varianty, pečené doplňky nebo domácí polevy."

Dalším z trendů, kterým se nechali inspirovat, je shandy. Kombinace piva a limonády si v létě získává stále větší oblibu. Kilroyovi už připravovali pivní zmrzliny, a když lidé začali šílet po shandy, věděli, že tohle chtějí také zkusit.

A když je řeč o pivu, nelze vynechat jejich další inovativní příchuť, kterou nazvali Jersey Blues - před několika lety prý slavila značný úspěch. Byla namíchaná z borůvkové zmrzliny s kousky karamelizované opečené slaniny.

dk spr

18. červenec 2021

Edinburgh (Británie) 18. července (ČTK) - Jedna skotská firma poslala do Číny více než 35 tun materiálu, z něhož má vzniknout první lihovar na whisky v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Ze skotského města Buckie do přístavu v čínském městě Tchien-ťin putuje od pátku kompletní sada vybavení, včetně destilačních přístrojů, podlahových krytin, regulačních ventilů a potrubí. Palírna bude sestavena v budově, která v severočínské autonomní oblasti právě vzniká, napsal server BBC.

Pozoruhodná zásilka je součástí smlouvy za tři miliony liber (asi 90 milionů Kč), kterou uzavřela skotská společnost Valentine International s čínskou firmou Mengtai Group v roce 2019.

Očekává se, že stavební práce na místě chystaného lihovaru ve městě Ordos skončí koncem letošního roku. Veškeré vybavení pro závod vyrobila skotská společnost Forsyths, která do Číny vysílá pět svých inženýrů, aby pomohli s jeho sestavením. Podnik má další tým v Hongkongu, který bude poskytovat poprodejní podporu a servis.

Předseda a výkonný ředitel společnosti Valentine International David Valentine uvedl, že nápad na projekt vzešel od předsedy čínské společnosti Mengtai Group Ao Feng-tchinga, který si vytyčil cíl vyrobit "světově oceňovanou whisky". "Skotsko je domovem whisky a má největší odborné znalosti výroby lihovarnických zařízení. Proto pan Feng-tching věří, že v Ordosu vytvoříme projekt světové úrovně," řekl Valentine.

Pro skupinu Mengtai je chystaná palírna prvním krokem do světa whisky. Jedna z největších firem Vnitřního Mongolska se orientuje převážně na těžbu uhlí a výrobu elektřiny. Společnost uzavřela s britským partnerem i strategickou smlouvu, která se týká dodávek whisky do Číny. Valentine odmítl uvést, o kterou značku alkoholického nápoje půjde, ale dodal, že jde o "dlouhodobě zavedenou" společnost.

ban lex spr

16. červenec 2021

Ve dnech 20. až 23. 7. 2021 se bude konat pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR XVI. Kongres Evropské asociace zemědělských ekonomů (EAAE). Kongres bude zaměřen na zvýšení role výzkumu v oblasti zemědělské ekonomie při řešení aktuálních problémů produkce potravin. Poukáže také na současné globální i lokální problémy v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí a na možnosti jejich řešení.

Problémy, na které se kongres v Praze tematicky především zaměří, jsou udržitelné využívání přírodních zdrojů a holistický pohled na systém produkce potravin ve světle měnících se demografických struktur v Evropě a ve světě. Kongres tak bude prostorem k dialogu mezi akademiky, představiteli řídící sféry a soukromé sféry, při využití výsledků vědecké práce, vč. práce zemědělských ekonomů. V současné době se ukazuje, že prosté předávání výsledků vědecké práce a z ní plynoucích doporučení již není dostačující. Namísto toho vyvstává potřeba efektivní demonstrace a komunikace vědeckých výsledků se zahrnutím aktérů přímo do přípravy a realizace výzkumu. Kongres si proto klade za cíl nejen přispět novými poznatky k řešení současných problémů systému produkce potravin, ale zároveň hledat hlubší soulad mezi potřebami cílových skupin a vědeckou prací zemědělských ekonomů. 

Kongres EAAE je nejvýznamnější událostí v oblasti zemědělské ekonomie a ekonomiky, která se uskutečňuje jednou za tři roky a které se účastní jednak přední představitelé vědecké a decizní sféry, ale rovněž významní aktéři soukromé sféry. Akce má značný dopad do formování zemědělských politik v evropském prostoru a v delším horizontu do vývoje celého odvětví.

Více informací naleznete na: http://www.eaae2021.org/

Vydáno: ČZU, PEF

Link: https://www.czu.cz/cs/r-7229-aktuality-czu/pef-czu-v-praze-organizuje-prestizni-kongres-evropske-asocia.html

16. červenec 2021

Bzenec (Hodonínsko) 15. července (ČTK) - Moderní interaktivní muzeum vinařství s rozsáhlým zázemím a multifunkčním sálem by mohlo vzniknout v prostorách novogotického zámku v Bzenci na Hodonínsku. Ten už několik desetiletí nemá využití, od roku 2002 jej vlastní město. Sál byl sloužil i potřebám spolků v Bzenci. Studii možného využití dnes novinářům představil ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.

"Důvodem pro vznik studie bylo uspořádání referenda. V něm se mají obyvatelé města rozhodnout, zda dají zastupitelstvu mandát zámek prodat, nebo ne," řekl Svoboda. Zámecké vinařství sídlí v těsném sousedství zámku, pronajaté má zámecké sklepy, které na vlastní náklady zrekonstruovalo.

Studie předpokládá kompletní rekonstrukci zámku i přilehlého prostranství a vybudování interaktivní expozice v interiéru zámku. "Předpokládané náklady pouze na stavební rekonstrukci zámku bez oprav inženýrských sítí jsou 230 milionů korun. Po započtení rekonstrukce inženýrských sítí se dostaneme minimálně na 250 milionů. A to jsou ceny z letošního prvního čtvrtletí, od té doby ceny stavebních prací ještě vzrostly," konstatoval Svoboda.

Samotná expozice by měla vyjít na 30 až 60 milionů korun, podle využitých technologií. Při vzniku studie autoři vycházeli z francouzského muzea Cité du vin v Bordeaux a World of Wine v portugalském Portu. "Takovýto projekt by měl potenciál mít evropský přesah, přivést sem turisty i ze zahraničí," uvedl Martin Chlad ze Svazu vinařů.

Majitelé Zámeckého vinařství by měli zájem zámek od města odkoupit a muzeum v něm vybudovat. Ještě před podzimním referendem, které se uskuteční v době parlamentních voleb, chtějí představit obyvatelům Bzence jednu z možností, jak v budoucnu zámek využít.

"Tento prostor je velmi specifický, sousedí s budovou vinařství a dalšími průmyslovými budovami z druhé strany. Možnosti jeho využití jsou tak velmi omezené. My bychom byli rádi, pokud by se podařilo Svět vína a kultury v zámku vybudovat. Pokud by šlo všechno bez potíží, mělo by to být možné přibližně za sedm let," uvedl Svoboda.

Zámek v Bzenci byl postaven v letech 1850 až 1858 na místě zbořeného barokního zámku. Před ním stála na stejném místě gotická tvrz. V posledních desetiletích zámek chátrá a nemá žádné využití.

Veronika Skálová

16. červenec 2021

Rusko přijalo 3. července 2021 změny v zákoně O pěstování a výrobě vína, které mají za cíl nastavit pravidla v tomto oboru a především co nejvíce pomoci domácím ruským producentům. Jedna z nejkontroverznějších částí, která má mezinárodní dopad, je ta, která se týká šampaňského/šumivého vína.

Podle úprav v ruském zákoně totiž název „šampaňské“ může mít na etiketě pouze šumivé víno vyrobené v Rusku. Víno, vyrobené v zahraničí, včetně opravdového francouzského šampaňského, jehož název je chráněn asi ve 120ti zemích světa, se nově na ruském trhu musí nazývat „šumivé víno“.

To vyvolalo nevoli u předních francouzských producentů, mezi kterými je nejhlasitější firma Moet Hennessy. Ta nejprve avizovala stažení z ruského trhu, ale o pár dní později připustila, že bude podmínky ruského zákona akceptovat a že na zadní etiketě lahví upraví název na „šumivé víno“. To může způsobit krátkodobé výpadky v dovozu, jelikož změna etiket bude pravděpodobně vyžadovat i opakovanou certifikaci produktů.

Jedná se tak o další z ruských netarifních opatření, které ovlivní obchod mj. se zeměmi EU a v prvé řadě s Francií. Export českých vín do Ruska je velmi okrajovou záležitostí, proto by dopad na vzájemný obchod v tomto segmentu neměl být nijak výrazný.

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Zdroj: MZe

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/sampanske-uz-jedine-to-ruske.html

15. červenec 2021
Při příležitosti třicátého výročí fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přinášíme sérii textů, v nichž shrnujeme priority a vize v jednotlivých oblastech působnosti.

Sekce legislativy a veřejné regulace je svou historií nejmladší a rovněž počtem pracovníků nejmenší sekcí úřadu. To ale nelze říci o rozsahu agendy této sekce. Obsahem činnosti sekce jsou obvyklé agendy ústředních orgánů státní správy, jako je činnost legislativní, právní a zajišťování evropských a mezinárodních vztahů Úřadu. Vedle těchto primárně podpůrných činností má sekce ve své náplni dvě důležité samostatné agendy, kterými jsou výkon koordinačního orgánu v oblasti veřejné podpory dle § 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě někte­rých vztahů v oblasti veřejné podpory, a také dozor nad dodržováním zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinář­ských produktů a jejím zneužití, dle § 5 tohoto zákona.

Agenda veřejné podpory, která byla Úřadu svěřena již před vstupem do Evrop­ské unie, nabývá na významu v posledních letech se vzrůstající snahou státu podporovat vybraná odvětví průmyslu v oblasti inovací, vědy, výzkumu a zavá­dění vysokorychlostního internetu. Součástí těchto aktivit je také podpora malých a středních podniků a rovněž různé formy dovolené podpory u důle­žitých státních podniků a státem vlastněných obchodních společností. Rovněž samospráva, zejména na úrovni krajů a statutárních měst, se snaží podporo­vat oblast sportu a výstavby sportovních zařízení, jako je například plánovaná multifunkční Aréna Brno, či podporovat činnost sportovních hal a sportovních klubů, včetně podpory sportovní činnosti mládeže, stavbu a provoz kultur­ních a společenských center, ale i jejich provoz. Otázku veřejné podpory je však třeba řešit i při financování „běžných“ činností, jako je zajištění dopravní obslužnosti, poskytování zdravotní a sociální péče, dostupného bydlení nebo u podpory cestovního ruchu. Výhradní rolí Úřadu v oblasti veřejné podpory je především spolupráce s poskytovateli veřejné podpory při přípravě oznámení opatření veřejné podpory Evropské komisi. Úřad dále spolupracuje s Evropskou komisí a s poskytovateli veřejných podpor v rámci řízení před Komisí, a to jak v řízeních týkajících se oznámené veřejné podpory, tak i v případech protiprávní veřejné podpory, zneužití veřejné podpory, existujících režimů veřejné podpory či v případě, že Komise provádí na území České republiky šetření na místě. Úřad rovněž poskytuje obecné poradenství a metodickou pomoc všem úrovním poskytovatelů veřejné podpory.

Důležitost agendy veřejné podpory byla umocněna na jaře roku 2020 v sou­vislosti s propuknutím pandemie covid-19. Všechny členské státy potřebo­valy rychle podpořit uzavřené nebo velmi omezené obory ekonomiky. V tento moment zareagovala již 16. března 2020 Evropská komise přijetím sdělení Komise – Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 (dále jen „dočasný rámec“). Jedná se o zvláštní právní rámec pro posuzování slučitelnosti podpor dle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (náprava vážné poruchy v hospodářství některého členského státu), který umožňuje členským státům po schválení ze strany Komise poskytovat podpory podnikům, které v důsledku opatření přijatých v souvislosti s covid-19 čelí nedostatku nebo nedostupnosti likvidity. Dočasný rámec byl postupně novelizován a doplňován o další typy pod­por. K začátku května 2021 byl předpis změněn již pětkrát a v průběhu tohoto roku se chystají další úpravy, včetně možného prodloužení platnosti předpisu za horizont 2021, neboť situace ohledně vývoje pandemie se stále negativně projevuje na hospodářství jednotlivých členských států. Česká republika využila postup dle dočasného rámce u většiny svých programů na podporu ekonomiky. V této oblasti lze očekávat během roku 2021 postupnou orientaci podpůrných programů z formy „první pomoci“ ekonomice při omezujících vládních opatře­ních a z toho plynoucího nedostatku výnosů a likvidity směrem k dlouhodobým programům na povzbuzení ekonomického oživení a podporu dlouhodobě živo­taschopných ekonomických subjektů. Druhou tendencí je maximální zjednodu­šení existujících covidových podpůrných programů (aktuálně přes 40 vládou schválených a Evropské komisi notifikovaných schémat podpory) do tzv. zastře­šujících („umbrella“) schémat dle nejvyužívanějších typů podpor dle dočasného rámce (očekáváme nejvýše pět zastřešujících schémat). Úřad je připraven této aktivitě vlády maximálně napomáhat a již od března 2021 intenzivně spolupra­cuje zejména s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty na přípravě a následném schválení odpovídajících podpůrných programů.

Již před vznikem pandemie covid-19 bylo možné v agendě veřejné podpory sle­dovat snahu posílit pozici Evropské unie a jejích ekonomických subjektů vůči ostatním globálním hráčům v mezinárodní ekonomice, zejména vůči Číně a USA. Na straně Evropské unie bylo zřetelné zaostávání v některých perspektivních oborech (například v elektromobilitě a výrobě odpovídajících klíčových kompo­nent), na straně globálních hráčů pak byla patrná snaha podpořit své domácí subjekty mnohdy na úkor evropských subjektů. V roce 2014 přijala Evropská komise sdělení obsahující pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posu­zovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu (tzv. Important projects of common European interest – dále jen „IPCEI“). Cílem tohoto sdělení bylo umožnit členským státům kombinovat veřejnou podporu pro tyto projekty se soukromými investicemi, aby následně velmi významně přispěly k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschop­nosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Unie. V samotném komuniké Evrop­ská komise uvádí, že významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní sub­jekty v celé Unii a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedo­statky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro Unii a její občany. Vzhledem k ino­vativnosti tohoto nástroje, povinnému zapojení více členských států a dalším stanoveným podmínkám trvalo několik let, než se povedlo konkrétní projekt dle rámce IPCEI realizovat.

V prosinci roku 2018 schválila Evropská komise první projekt IPCEI v oblasti mik­roelektroniky za účasti čtyř členských států – Německa, Francie, Velké Británie a Itálie. Později se k tomuto projektu připojilo ještě Rakousko. Cílem je podpořit rozvoj výroby klíčových prvků mikroelektroniky jako polovodiče, čipy, senzory, tranzistory a optické prvky sítí, které se používají v různých průmyslových obo­rech, zejména automobilovém. Projektu se účastní 29 podnikatelských subjektů z původních čtyř států a dodatečně se připojily tři rakouské subjekty. Tyto sub­jekty společně investují okolo šesti miliard eur ze soukromého kapitálu, přičemž členské státy projektu poskytnou 1,75 miliardy eur veřejné podpory. Další IPCEI projekt byl schválen hned následujícího roku v prosinci 2019 za účasti sedmi členských států (Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Polska a Švédska) s cílem podpořit výrobu komponent a samotných elektrobaterií. Tohoto projektu se účastní 17 průmyslových subjektů, které investují pět miliard eur a obdrží pod­poru ve výši 3,2 miliardy eur od zúčastněných členských států. Ještě rozsáhlejší je výší privátních investic, veřejné podpory a počtem členských států druhý IPCEI projekt na podporu výrobního řetězce autobaterií nazvaný poněkud vznešeně Evropská inovace v bateriích a schválený v únoru 2021 za účasti 12 členských států (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Polsko, Slovensko, Španělsko and Švédsko). Privátní investoři poskytnou v pro­jektu devět miliard eur a veřejná podpora z členských států by měla dosáhnout 2,9 miliardy eur. První tři schválené IPCEI projekty ukazují snahu Evropské unie dohnat náskok v oblasti výroby klíčových komponent pro přechod k elektromo­bilitě a souvisejících průmyslových oborech, který před Evropskou unií získala zejména Čína.

Bohužel je smutnou skutečností, že Česká republika, jako tradičně průmys­lová země se silným podílem automobilového průmyslu, se žádného z těchto významných projektů dosud neúčastní. Nezbývá než doufat, že Česko se aktivně zúčastní aktuálně připravovaného projektu na podporu výroby vodíkové infra­struktury, jehož příprava byla slavnostně zahájena 18. prosince 2020 na závěr německého předsednictví v Radě Evropské unie podpisem memoranda 22 člen­ských států a Norska. V této oblasti bude Unie dohánět především náskok Japon­ska, kde se vývoji a uplatnění vodíkových technologií věnuje zejména automo­bilka Toyota s podporou japonské vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu již pro tento projekt vypsalo výzvu na webových stránkách a hledá české subjekty, které by se ho mohly zúčastnit. Dalším připravovaným významným projektem je Mikroelektronika II se zaměřením na významné inovační projekty v oblasti designu procesorů a čipů pro umělou inteligenci, designu čipů pro komunikaci na úrovni 5G, 6G a konektivitu, rozvoje a výroby těchto čipů v Evropě, pokročilých technologií pouzdření pro heterogenní integraci a polovodičové substráty pro radiofrekvenční a výkonová zařízení, jež pomohou obnovit kapacitu v oblastech, ve kterých je Evropa silně závislá na dovozu surovin a technologií a zajistí konku­renceschopnost průmyslu Evropské unie na světových trzích. I u tohoto projektu budeme doufat, že se podaří nalézt odpovídajícího partnera mezi českými pod­niky nebo výzkumnými institucemi.

Vedle výše popsané podpory významných evropských projektů v poslední době posiluje snaha ochránit společný unijní trh před dopady subvencí ze strany tře­tích zemí. Potřebu přijetí nové regulace v oblasti zahraničních subvencí vyjád­řila Evropská komise v Bílé knize o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi z června 2020, ve které uvedla: „Jak ukázala analýza nedostatků, Evropská unie již má určité nástroje k řešení narušení vnitřního trhu, jež mohou způsobovat zahraniční subvence, především v případech zahranič­ních subvencí poskytovaných na dovoz zboží. Z analýzy nedostatků a vymezení problému ale rovněž vyplývá, že stávající nástroje je třeba doplnit tak, aby se konkrétně zabývaly narušeními vnitřního trhu Evropské unie v důsledku subvencí poskytovaných orgány států mimo Unii a dokázaly je napravit.“ Jde zejména o situ­ace, kdy subvence ze třetích států nepodléhají regulaci pravidly veřejné podpory, zatímco subvence poskytované státy Unie jsou těmto přísným pravidlům pod­řízeny. Neregulované subvence ze třetích států tak mohou mít negativní dopad na jednotný trh Evropské unie. Návrh nového nařízení k subvencím přijatý Evrop­skou komisí dne 5. května 2021 předkládá možnosti přezkumu a regulace sub­vencí poskytnutých ze strany třetích států podnikům působícím na vnitřním trhu Evropské unie. Návrh zavádí ex post přezkum subvencí poskytovaných třetími státy a ex ante posuzování spojení podniků a veřejných zakázek, jichž se účastní podniky, jimž byly takové subvence ze třetích zemí poskytnuty. V případě sub­vencí, u kterých bude prokázáno, že narušují vnitřní trh, předkládá návrh nařízení možnosti nápravy, například formou nařízeného navrácení subvence. Konkrétní případy spojení podniků a veřejných zakázek, na kterých participují podniky, jež obdržely zahraniční subvenci, budou podléhat předběžné notifikaci k Evropské komisi. Bez jejího schválení, respektive bez marného uplynutí lhůty pro schvá­lení, nebude spojení podniků nebo přidělení veřejné zakázky povoleno. Během slovinského předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2021 je plánováno zahájení schvalovacího legislativního procesu na pracovní skupině pro hospodářskou soutěž Rady Evropské unie a v rámci spolurozhodovací pro­cedury bude nutné najít konsenzus s pozicí Evropského parlamentu.

V unijním právu platí obecná zásada, že poskytování veřejné podpory je zaká­záno. Nicméně z uvedeného pravidla existuje celá řada výjimek, na jejichž základě veřejnou podporu poskytnout lze. Musí však být splněny specifické podmínky obsažené v jednotlivých předpisech, které umožňují veřejnou pod­poru poskytovat bez vydání rozhodnutí Evropské komise v dané věci (jedná se o tzv. blokové výjimky), a dále v předpisech, označovaných jako tzv. soft law, kdy je splnění podmínek ověřováno ze strany Evropské komise v rámci jí vedeného řízení. Uvedené předpisy prošly v letech 2012–2014 rozsáhlou revizí, kterou Komise provedla v rámci první modernizace pravidel veřejné podpory. S blížícím se koncem platnosti těchto modernizovaných pravidel Komise zahájila na začátku roku 2019 proces jejich hodnocení. Účelem hodnocení bylo zjistit, zda pravidla nadále vyhovují měnícím se společenským a hospodářským pod­mínkám a postačí tedy pouze prodloužit jejich platnost, nebo zda je třeba tato pravidla upravit či dokonce změnit. Výsledek hodnocení ukázal, že dosavadní nastavení systému kontroly veřejné podpory je uspokojivé. Bylo však zjištěno, že některá pravidla vyžadují úpravu, a to i s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu a na kontext Evropské průmyslové a digitální strategie. První revidované před­pisy Komise představila v roce 2020, a to prostřednictvím veřejných konzultací. Úřad v rámci výkonu svých koordinačních pravomocí v oblasti veřejné podpory vypracoval ve spolupráci s resorty připomínky a komentáře k návrhům revido­vaných předpisů a připravil souhrnné stanovisko za Českou republiku, které následně předložil Evropské komisi. Účastnil se rovněž projednávání příslušných návrhů v rámci poradních výborů a jednání zástupců členských států a Evrop­ské komise. Zmíněná revize proběhla především u nejvyužívanější výjimky ze zákazu veřejné podpory, kterou je obecné nařízení o blokových výjimkách. Změny v obecném nařízení se budou týkat národního spolufinancování v rámci některých unijních programů Evropské unie pro podporu výzkumu a vývoje či v rámci Fondu InvestEU. Nově mají být také zavedena ustanovení týkající se oblasti energetické účinnosti budov, nízkoemisní mobility či zavádění široko­pásmového připojení, to vše v reakci na pandemii nemoci covid-19 a související opatření přijatá vládami členských států. V rámci veřejných konzultací Evrop­ská komise představila návrh nové podoby dalších předpisů. Jedná se o shora zmíněný předpis pro významné projekty společného evropského zájmu, předpis upravující poskytování podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či předpis pro poskytování regionální podpory. Další veřejné konzultace budou následovat v průběhu tohoto roku a roku následujícího. V legislativní oblasti tedy stojí před Úřadem i dalšími veřejnými orgány velké množství práce. Lze vyjádřit očekávání, že zrevidované předpisy budou jednodušší co do jejich aplikace i interpretace zejména pro subjekty poskytující veřejnou podporu.

Kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti významné tržní síly jsou vymezeny zákonem č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o VTS“). Pravomoc Úřadu spočívá především v provádění dozoru nad dodržová­ním zákona o VTS a metodické činnosti. Jedná se o výkon činností a plnění úkolů se zaměřením na odhalování nekalých obchodních praktik, šetření ve věcech zneužití významné tržní síly a následné vedení správních řízení včetně ukládání správních sankcí. Hlavní cíl činnosti Úřadu spočívá v nápravě odhaleného závad­ného stavu ve smluvních vztazích mezi dodavateli a odběrateli na trhu nákupu a prodeje potravin a v narovnání těchto obchodních vztahů. Úřad k tomu využívá široké kompetence, ať už se jedná o možnost využití určitých procesních odklonů v případě méně závažných porušení zákona o VTS (například ve fázi před zaháje­ním správního řízení), možnost využití institutu závazků a narovnání ve správních řízeních nebo uložení správní sankce ve formě pokuty až do výše 10 % obratu u subjektu, který porušil zákon o VTS. Průběh předběžného šetření a následně i samotného správního řízení vždy závisí na vůli a ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat s Úřadem a dobrovolně se podílet na nápravě zjištěných nedo­statků. Partnerský přístup Úřadu a dotčených subjektů může v mnoha případech vést k efektivnějšímu a rychlejšímu odstranění protiprávního stavu a narovnání dodavatelsko-odběratelského vztahu. Významnou část činností Úřadu před­stavuje vydávání odborných stanovisek k výkladu problematických ustanovení zákona o významné tržní síle. Úřad je rovněž vstřícný k umožnění konzultací mezi jím a dozorovanými subjekty a rovněž i jejich dodavateli zejména pokud tímto dochází k prevenci možného protiprávního jednání.

Ve své dosavadní dozorové praxi se Úřad zaměřoval zejména na postih těch nejzávažnějších praktik objevujících se mezi dodavateli a odběrateli. Úřad se ve většině šetřených kauz soustředí na plošný dopad praktik a snaží se zado­kumentovat a postihnout praktiku, která je uplatňována vůči větším skupinám dodavatelů. Dále se v rámci vedených správních řízení zaměřuje na typově velmi závažná porušení zákona zasahující do majetkové sféry dodavatelů. V rámci šet­řených praktik se Úřad již méně setkává s porušováním formálních požadavků zákona, tj. zejména s nedodržováním písemnosti smluv. Po několika význam­ných zásazích Úřadu dochází v posledních letech také k odhalování sofistiko­vanějších praktik. Jedná se zejména o problematiku sjednávání smluv, které vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi smluvními stranami, stále přetrvávající sjednávání a vybírání plateb, za které nebylo poskytnuto protiplnění, nebo pře­nášení podnikatelského rizika z obchodního řetězce na dodavatele. Závažnosti praktik pak odpovídají i uložené pokuty, které jsou v agendě významné tržní síly vysoké vzhledem k vysokým obratům šetřených odběratelů (maloobchodních řetězců). Méně závažná porušení týkající se nedodržení formálních požadavků zákona o VTS většinou Úřad řeší alternativními procesními postupy tak, aby došlo k rychlé nápravě vadného stavu. Od roku 2016, kdy došlo k zásadní novele zákona o VTS, zahajuje Úřad každoročně v průměru tři správní řízení pro možné porušení zákona o VTS.

Zajímavým vývojem s velkým dopadem pro budoucnost v posledních letech prošla úprava nekalých obchodních praktik v oblasti potravinářského řetězce na úrovni Evropské unie. Tato oblast byla v hledáčku Evropské komise již od roku 2009, kdy bylo přijato sdělení Komise o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě. V roce 2013 byl vydán dokument vztahující se k problematice obchodních řetězců ve formě zelené knihy, který obsahoval jednak identifikaci nejčastějších zakázaných obchodních praktik a dále popisoval možnosti řešení této problematiky v jednotlivých členských státech Evropské unie a návrhy na možné sjednocení řešení této problematiky. Ve zprávě z roku 2016 určila Evropská komise řadu oblastí pro zlepšení jak právních předpisů členských států zabývajících se nekalými obchodními praktikami, tak dobrovolných inici­ativ v odvětví potravinářství. Komise se přitom zavázala před skončením svého mandátu znovu posoudit potřebu opatření Evropské unie za účelem řešení nekalých obchodních praktik, jejichž způsob regulace byl na úrovni členských států velmi různorodý a roztříštěný. Důsledkem neexistence jednotného evrop­ského rámce docházelo k velmi malé nebo žádné spolupráci mezi donucujícími orgány členských států. Zejména ze států Visegrádské skupiny byl vůči Evropské komisi vyvíjen soustavný tlak na předložení jednotné evropské regulace, jehož výsledkem bylo předložení návrhu směrnice o nekalých obchodních praktikách v roce 2018. Na poměry Evropské unie proběhl legislativní proces velmi rychle během jednoho roku a již dne 17. dubna 2019 byl uveřejněn přijatý text směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2019/633, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „směrnice“).

Směrnice byla přijata s cílem zavést minimální unijní standard ochrany proti zneužívajícím obchodním praktikám v zemědělském a potravinovém řetězci, čehož má být prakticky dosaženo harmonizací právních předpisů jednotlivých členských států Evropské unie v dané oblasti a dále vymezením a sjednocením základních nekalých obchodních praktik spolu se stanovením způsobu jejich omezení. Ochrana poskytovaná směrnicí se vztahuje na zemědělské výrobce a fyzické nebo právnické osoby (včetně organizací producentů a sdružení těchto organizací, ať už uznaných, či nikoli), které dodávají zemědělské produkty a potra­vinářské výrobky, a to v závislosti na jejich relativní vyjednávací síle. Směrnice se zaměřuje na obchodní jednání větších subjektů vůči subjektům, jež mají menší vyjednávací sílu, přičemž se týká všech úrovní zemědělského a potravinového řetězce. Směrnice obsahuje jako kompromis tzv. dynamický přístup, který je zalo­žen na ochraně vzájemného vztahu v závislosti na relativní velikosti dodavatele a kupujícího z hlediska ročního obratu. Směrnice začíná na úrovni do dvou mili­onů eur u dodavatele vůči odběrateli s obratem nad dva miliony eur a následně v pěti pásmech dle obratových kritérií tato ochrana končí u dodavatele s ročním obratem do výše 350 milionů eur vůči odběrateli s obratem nad 350 milionů eur.

Směrnice dále stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik ze strany kupujících, jako jsou pozdní platby za dodávky zboží, rušení objednávek v nedostatečném časovém předstihu, jednostranné změny smluv­ních podmínek, vyžadování plateb nesouvisejících s prodejem dodaného zboží, požadování náhrady za zhoršení jakosti či ztrátu již dodaného zboží bez zavinění dodavatele, odmítnutí písemného potvrzení smluvních podmínek, neoprávněné využití či zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele, odvetná obchodní opatření za uplatňování smluvních či zákonných práv dodavatele, vyžadování odškodnění za náklady spojené s prošetřením stížností zákazníků. Vedle zcela zakázaných praktik uvádí směrnice rovněž výčet praktik, které jsou zakázány pouze v případě, že nebyly předem jasně a jednoznačně sjednány ve smluvních podmínkách, jako je například vrácení neprodaného zboží dodavateli, aniž by bylo kupujícím zaplaceno, požadování úhrady nákladů slev na zboží prodávané v rámci propagace, vyžadování plateb za reklamu na zboží, plateb za uvedení zboží na trh a plateb za úpravu prodejních prostor. Směrnice také stanovuje členským státům Evropské unie povinnost určit donucovací orgán k prosazování pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik a vymezit jeho pravomoci. Donucovacím orgánům členských států je pak stanovena povinnost vzájemné účinné spolupráce a podávání zpráv Komisi. Dále je zmíněno, že členské státy mohou podporovat dobrovolné využívání nezávislých mechanismů alterna­tivního řešení sporů. Do právních řádů jednotlivých členských států měla být směrnice transponována do 1. května 2021, přičemž přijatá opatření mají být použitelná nejpozději od 1. listopadu 2021. Při transpozici směrnice lze ponechat v platnosti či zavést přísnější pravidla zaměřená na boj proti nekalým obchod­ním praktikám, než jaká stanoví směrnice.

Česká republika zahájila transpoziční práce hned po finálním přijetí textu směr­nice. I přes poměrně intenzivní legislativní práce probíhající během roku 2019 a v první půli roku 2020 pod vedením Ministerstva zemědělství jako gestora této problematiky se nepodařilo dosáhnout textu novely, který by byl akceptovatelný pro zbývající dva spolugestory, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad. Ministerstvo zemědělství předložilo na konci dubna 2021 neúplný trans­poziční text k projednání vládě České republiky. Vzhledem k zásadním trans­pozičním nedostatkům (novela nerozšiřuje působnost zákona o VTS na celý potravinářský řetězec, v rozporu se směrnicí je navržena hranice sedmi milionů korun jako obratové kritérium) je evidentní, že v tomto volebním období není reálné přijetí implementační novely odpovídající platnému znění směrnice. Bude proto úkolem příští vlády vzniklé po říjnových volbách 2021 znovu zahájit legisla­tivní práce na plné transpozici směrnice. Klíčovou otázkou bude, zda pokračovat v novelizaci současného zákona o VTS, nebo připravit zcela nový zákon, který by svým pojetím odpovídal jak vývoji v oblasti VTS během posledních deseti let, tak zejména obsahovým požadavkům směrnice. Nová úprava bude muset rozšířit působnost české normy na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v potravi­nářství, zajistit ochranu slabší strany bez ohledu na to, zda je touto slabší stranou dodavatel nebo odběratel a znovu zvážit rozsah postihovaných nekalých praktik.

Agenda Evropské unie bude rovněž důležitou součástí aktivit Úřadu v nejbližším období, neboť Česká republika bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě Evropské unie. Úřad bude muset zajistit předsedání v pracovní skupině Rady pro hospodářskou soutěž, zorganizovat Evropský soutěžní den v říjnu 2022 v Praze a zajistit jednání pracovní skupiny pro veřejnou podporu, jejíž konání rovněž plá­nujeme uskutečnit během podzimu 2022 v Praze. Z hlediska agendy očekáváme během našeho předsednictví dokončení modernizovaných pravidel pro veřej­nou podporu, která již byla výše zmíněna. Z legislativních předpisů projednáva­ných v proceduře spolurozhodování společně s Evropským parlamentem před­pokládáme dokončení návrhu nařízení k digitálním trhům (tzv. Digital Market Act Regulation) a rovněž návrhu nařízení k subvencím, o kterém jsem se již zmínil v předchozím textu. České předsednictví v Radě Evropské unie u těchto návrhů naváže na práci francouzského předsednictví v první polovině 2022, a bude proto nezbytná vzájemná koordinace a spolupráce obou států.

JUDr. Petr Solský

místopředseda

Zdroj: ÚOHS

Link: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Tiskové zprávy z oblasti veřejné podpory | Směřování sekce legislativy a veřejné regulace (uohs.cz)

15. červenec 2021

Evropská komise dnes přijala balíček návrhů, jejichž cílem je učinit politiky EU v oblasti klimatu, využívání půdy, energetiky, dopravy a zdanění vhodné ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Dosažení tohoto snížení emisí v příštím desetiletí je nezbytné k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu stala skutečností. Komise dnešními návrhy představuje legislativní nástroje k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima a k zásadní transformaci hospodářství a společnosti pro spravedlivou, ekologickou a prosperující budoucnost.

Komplexní a vzájemně provázaný soubor návrhů

Dnešní návrhy umožní nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Kombinují: uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi, větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinností, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku.

  • Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Úspěšně za posledních 16 let snížil emise z výroby elektřiny a energeticky náročných výrobních odvětví o 42,8 %Komise dnes navrhuje ještě více snížit celkový emisní strop a zvýšit roční míru jeho snižování. Komise rovněž navrhuje postupně rušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu, aby bylo dosaženo souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), a poprvé začlenit emise z lodní dopravy do EU ETS. V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhuje zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.
  • Pro doplnění značných výdajů na klima z rozpočtu EU by členské státy měly vynakládat veškeré své příjmy z obchodování s emisemi na projekty v oblasti klimatu a energetiky. Vyčleněná část příjmů z nového systému pro silniční dopravu a budovy by měla řešit případný sociální dopad na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy.
  • Nařízení o „sdílení úsilí“ přiřazuje každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost.
  • Členské státy mají rovněž společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanoví celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 milionům tun emisí CO2 do roku 2030. Vnitrostátní cíle budou po členských státech požadovat, aby pečovaly o své propady uhlíku a usilovaly o jejich rozšíření. EU by měla usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2035, pokud jde o využívání půdy, lesnictví a zemědělství, také včetně emisí jiných než emisí CO2, jako jsou emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zlepšit kvalitu, kvantitu a odolnost lesů v EU. Strategie podporuje lesníky a lesní biohospodářství, zachovává udržitelnost těžby a využívání biomasy, udržuje biologickou rozmanitost a stanoví plán výsadby tří miliard stromů v celé Evropě do roku 2030.
  • Výroba a využívání energie představují 75 % emisí EU, takže urychlení přechodu na ekologičtější energetický systém je nezbytné. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie vytyčí zvýšený cíl vyrábět 40 % naší energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K této ambici přispějí všechny členské státy a konkrétní cíle se navrhují pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, pro vytápění a chlazení, v budovách a průmyslu. Aby byly splněny cíle v oblasti klimatu i životního prostředí, zpřísňují se kritéria udržitelnosti pro využívání bioenergie a členské státy musí koncipovat veškeré režimy na podporu bioenergie způsobem, který respektuje kaskádový princip využívání dřevní biomasy.
  • K omezení celkové spotřeby energie, snížení emisí a řešení energetické chudoby stanoví směrnice o energetické účinnosti ambicióznější závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie na úrovni EU. Bude vodítkem pro stanovení vnitrostátních příspěvků a téměř zdvojnásobí roční povinné úspory energie pro členské státy. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat 3 % svých budov, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky.
  • Pro řešení problému zvyšujících se emisí v silniční dopravě je zapotřebí kombinace opatření, která doplní obchodování s emisemi. Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky urychlí přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 budou tedy vozidly s nulovými emisemi. Aby se zajistilo, že řidiči budou moci po celé Evropě nabíjet nebo napájet svá vozidla ve spolehlivé síti, bude zrevidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva od členských států vyžadovat, aby rozšířily kapacitu nabíjení v souladu s prodejem automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních silničních tazích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv.
  • Letecká a námořní paliva způsobují značné znečištění a vyžadují rovněž zvláštní opatření doplňující obchodování s emisemi. Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva vyžaduje, aby letadla a lodě měly přístup k dodávkám elektřiny z čistých zdrojů v hlavních přístavech a na letištíchIniciativa v oblasti leteckých paliv ReFuelEU Aviation bude vyžadovat, aby dodavatelé paliv mísili stále více udržitelných leteckých paliv do tryskového paliva čerpaného na letištích EU, včetně syntetických nízkouhlíkových paliv, známých jako e-paliva. Podobně bude iniciativa v oblasti námořních paliv FuelEU Maritime stimulovat využívání udržitelných námořních paliv a technologií s nulovými emisemi tím, že stanoví maximální limit pro obsah skleníkových plynů v rámci energie spotřebovávané loděmi vplouvajícími do evropských přístavů.
  • Daňový systém pro energetické produkty musí chránit a zlepšovat jednotný trh a podporovat ekologickou transformaci stanovením správných pobídek. Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Cílem nových pravidel je omezit škodlivé účinky soutěže v oblasti zdanění energie a pomoci členským státům zajistit příjmy z ekologických daní, které mají na růst menší negativní dopad než zdanění práce.
  • Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích promítne cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že ambiciózní opatření v oblasti klimatu v Evropě nepovedou k „úniku uhlíku“. Tím se zajistí, že snížení emisí v Evropě přispěje k celosvětovému snížení emisí, namísto odsunutí uhlíkově intenzivní produkce mimo Evropu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a naše mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem.

Tyto návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují. Potřebujeme tento vyvážený balíček a příjmy, které tvoří, abychom zajistili transformaci, díky níž bude Evropa spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná; odpovědnost zde bude rovnoměrně rozdělena napříč různými odvětvími a členskými státy a v případě nutnosti bude poskytnuta další pomoc.

Sociálně spravedlivý přechod

Přestože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přínosy politik EU v oblasti klimatu jednoznačně převažují nad náklady na tento přechod, v krátkodobém horizontu hrozí, že tyto politiky ještě více zatíží zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Koncepce politik obsažených v dnešním balíčku proto spravedlivě rozděluje náklady na boj proti změně klimatu a na přizpůsobení se této změně.

Nástroje pro stanovení cen uhlíku navíc zvyšují příjmy, které lze znovu investovat do stimulace inovací, hospodářského růstu a investic do čistých technologií. Navrhuje se vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským státům vyčleněné finanční prostředky na pomoc občanům s investicemi do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a čistší mobility. Sociální fond pro změnu klimatu by byl financován z rozpočtu EU s použitím částky odpovídající 25 % očekávaných příjmů z obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Poskytne členským státům na období 2025–2032 finanční prostředky ve výši 72,2 miliardy eur na základě cílené změny víceletého finančního rámce. Díky návrhu čerpat odpovídající příslušné finanční prostředky členských států by fond mobilizoval 144,4 miliardy eur na sociálně spravedlivý přechod.

Přínos dnešního úsilí na ochranu lidí a planety je jasný: čistší ovzduší, chladnější a ekologičtější města, zdravější občané, nižší spotřeba energie a nižší účty, evropská pracovní místa, technologie a průmyslové příležitosti, více prostoru pro přírodu a zdravější planeta, která bude předána budoucím generacím. Výzvou, která je těžištěm ekologické transformace Evropy, je zajistit, aby výhody a příležitosti, které z ní plynou, byly dostupné všem, a to co nejrychleji a co nejspravedlivěji. Využíváním různých dostupných nástrojů politiky na úrovni EU můžeme zajistit, aby byla rychlost změn dostatečná, avšak nikoliv zbytečně rušivá.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu, kterou Komise představila dne 11. prosince 2019, stanoví cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Evropský právní rámec pro klima, který vstupuje v platnost tento měsíc, zakotvuje do závazných právních předpisů závazek EU ve smyslu klimatické neutrality a střednědobý cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Závazek EU snížit do roku 2030 své čisté emise nejméně o 55 % byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako příspěvek EU k plnění cílů Pařížské dohody.

Výsledkem stávajících právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky je snížení emisí skleníkových plynů v EU ve srovnání s rokem 1990 o 24 %, zatímco ekonomika EU ve stejném období vzrostla o více než 60 %; růst se tak oddělil od emisí. Tento vyzkoušený a osvědčený právní rámec tvoří základ tohoto balíčku předpisů.

Komise před předložením těchto návrhů provedla rozsáhlá posouzení dopadů s cílem změřit příležitosti a náklady spojené s ekologickou transformací. V září 2020 podpořilo komplexní posouzení dopadů návrh Komise zvýšit cíl EU v oblasti čistého snížení emisí do roku 2030 alespoň na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Vyplynulo z něj, že tento cíl je jak dosažitelný, tak přínosný. Dnešní legislativní návrhy jsou podloženy podrobnými posouzeními dopadů a přihlížejí k propojení s ostatními částmi balíčku.

Ekologickou transformaci podpoří dlouhodobý rozpočet EU na příštích sedm let Na podporu opatření v oblasti klimatu bylo vyčleněno 30 % z programů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v hodnotě 2 biliony eur, jakož i prostředky z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Na opatření v oblasti klimatu je věnováno 37 % z Nástroje pro oživení a odolnost v hodnotě 723,8 miliardy eur, které budou financovat vnitrostátní programy členských států v rámci nástroje na podporu oživení NextGenerationEU.

Členové sboru komisařů k tomu uvedli:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Ekonomika založená na fosilních palivech dosáhla svých hranic. Chceme příštím generacím předat zdravou planetu, dobrá pracovní místa a růst, který neškodí naší přírodě. Zelená dohoda pro Evropu je naší strategií růstu, která směřuje k dekarbonizované ekonomice. Evropa byla prvním kontinentem, který prohlásil, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Nyní jsme první, kdo předkládá konkrétní plán. Evropa proměňuje slova v činy prostřednictvím inovací, investic a sociální kompenzace.“

Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu dodal: „Jde o rizikové desetiletí v boji proti klimatickým krizím a krizím v oblasti biologické rozmanitosti. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle a my dnes vysvětlujeme, jak je můžeme splnit. Dospět k ekologické a zdravé budoucnosti pro všechny bude vyžadovat značné úsilí v každém odvětví a ze strany všech členských států. Naše návrhy společně podnítí nezbytné změny, všem občanům umožní pocítit co nejdříve přínosy opatření v oblasti klimatu a poskytnou podporu nejzranitelnějším domácnostem. Transformace Evropy bude spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Naše úsilí v boji proti změně klimatu musí být politicky ambiciózní, celosvětově koordinované a sociálně spravedlivé. Nyní aktualizujeme dvě desetiletí stará pravidla tak, aby podporovala využívání zelených paliv a omezovala škodlivou soutěž v oblasti zdanění energie. A navrhujeme mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který sladí cenu uhlíku při dovozu s cenou platnou v rámci EU. Při plném dodržení našich závazků v rámci WTO to zajistí, že naše ambice v oblasti klimatu nebudou oslabovány zahraničními firmami, které podléhají méně přísným požadavkům v oblasti životního prostředí. Podpoří to také ekologičtější normy za našimi hranicemi. Jde o jedinečnou chvíli ve smyslu „teď nebo nikdy“. Každý rok je hrůzná realita změny klimatu zřetelnější: dnes potvrzujeme své odhodlání jednat dříve, než bude pozdě.“

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dodala: „Splnění cílů Zelené dohody nebude možné bez přetvoření našeho energetického systému – právě zde totiž vzniká většina našich emisí. Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit vývoj obnovitelných zdrojů energie v revoluci a zajistit, aby při tom nedocházelo k plýtvání energií. Dnešní návrhy stanoví ambicióznější cíle, odstraňují překážky a doplňují pobídky tak, abychom se ještě rychleji přiblížili energetickému systému s nulovými čistými emisemi.“

Komisařka pro dopravu Adina Văleanová poznamenala: „Díky našim třem iniciativám zaměřeným na dopravu – ReFuel Aviation, FuelEU Maritime a nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva – podpoříme přechod odvětví dopravy na systém, který obstojí i v budoucnu. Vytvoříme trh pro udržitelná alternativní paliva a nízkouhlíkové technologie a vybudujeme správnou infrastrukturu, která zajistí široké využívání vozidel a plavidel s nulovými emisemi. Tento balíček nás posune nad rámec ekologizace mobility a logistiky. Je to šance, aby se EU stala vedoucím trhem pro špičkové technologie.“

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius řekl: „Lesy jsou výraznou součástí řešení mnoha problémů, jimž čelíme, když se potýkáme s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Jsou také nezbytným faktorem pro splnění cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030. Současný stav lesů z hlediska ochrany v EU však daleka není příznivý. Musíme zvýšit využívání postupů šetrných k biologické rozmanitosti a zajistit zdraví a odolnost lesních ekosystémů. Strategie v oblasti lesnictví představuje skutečnou změnu ve způsobech, jak chránit, spravovat a pěstovat naše lesy pro naši planetu, lidi a hospodářství.“

Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski uvedl: „Lesy jsou v boji proti změně klimatu nezbytné. Poskytují také pracovní místa a růst ve venkovských oblastech, udržitelný materiál pro rozvoj biohospodářství a cenné ekosystémové služby pro naši společnost. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví, která řeší sociální, ekonomické a ekologické aspekty dohromady, je zajistit a posílit multifunkčnost našich lesů a zdůraznit klíčovou úlohu milionů lesníků, kteří pracují v terénu. Nová společná zemědělská politika bude příležitostí pro cílenou podporu našich lesníků a udržitelný rozvoj našich lesů“.

Další informace

Sdělení: balíček „Fit for 55“ pro realizaci cílů EU do roku 2030

Internetové stránky pro realizaci Zelené dohody pro Evropu (včetně legislativních návrhů)

Internetové stránky s audiovizuálním materiálem souvisejícím s návrhy

Otázky a odpovědi o systému EU pro obchodování s emisemi

Otázky a odpovědi týkající se nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy, lesnictví a o zemědělství

Otázky a odpovědi o tom, jak učinit naše energetické systémy vhodné pro naše cíle v oblasti klimatu

Otázky a odpovědi o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Otázky a odpovědi o revizi směrnice o zdanění energie

Otázky a odpovědi o udržitelné dopravní infrastruktuře a palivech

Informativní přehled o struktuře balíčku

Informativní přehled o sociálně spravedlivé transformaci

Informativní přehled o přírodě a lesích

Informativní přehled o dopravě

Informativní přehled o energetice

Informativní přehled o budovách

Informativní přehled o průmyslu

Informativní přehled o vodíku

Informativní přehled o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Informativní přehled o tom, jak učinit zdanění energií ekologičtější

Brožura o realizaci Zelené dohody pro Evropu

Zdroj: Evropská komise

Link: Hospodářství a společnost EU mají splnit ambice v oblasti klimatu (europa.eu)

 
15. červenec 2021

Češi jí cibuli z Nového Zélandu, steaky z Argentiny nebo jablka z Polska. Většina z nich to přitom ani neví. Trendem do budoucna je ale posílit lokální patriotismus a situaci změnit. Zájem českých spotřebitelů o lokální potraviny postupně roste. Spotřebitelé znají původ sezónních potravin, znají svého farmáře a chtějí ho podpořit. Oproti zemím, jako je Rakousko, jsme ale ještě pozadu, říká vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU Milada Šťastná.

Se změnou souzní především mladší generace, která nehledí jen na cenu v supermarketech, ale zajímá ji i původ potravin. „Mladší generace je nastavená ke zdravému životnímu stylu. Je to záležitost nejen kvality ekologických produktů, ale i udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, mladší generace k tomu má blíž," dodala Šťastná.

Snahou akademiků je mimo jiné nabídnout informace a pomoc malým a středním farmářům, jak přispět k udržitelné ekonomice venkova či jak zvýšit zájem veřejnosti o zdravé sezónní potraviny. Jednou z možností, jak toho dosáhnout a přispět k šíření tohoto konceptu jsou takzvané krátké dodavatelské řetězce (KDŘ), které nabízí konzumentům možnost nakupovat lokálně a odpovědně.

Česká republika v novém trendu zaostává například za Rakouskem, kde už celý systém funguje. Pro zemědělce je velkou motivací nastavení nových evropských programů, které preferují co nejkratší způsob dodávky produktů v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork).
Ke zvýšení osvěty je nutné i zapojení samosprávy na krajské a lokální úrovni. „Cílem je usměrnit chování spotřebitelů a dodavatelů. Spojit veškeré hráče na trhu, aby mezi sebou spolupracovali, aby měl spotřebitel povědomí o této možnosti, aby potraviny neputovaly napříč světadíly a nacházely své konzumenty co nejblíže místu produkce. Jednou z výhod lokální spotřeby je totiž i efektivní doprava v regionu. K tomu je třeba změnit některé spotřebitelské návyky," uvedla Šťastná s tím, že klíčová je myšlenka patriotismu, která zatím není v České republice příliš živá.

Šťastná stojí aktuálně v čele pracovní skupiny zřízené Celostátní sítí pro venkov (SZIF). Jejím cílem je mimo jiné propagovat formu odběru místních produktů sezónních potravin v rámci krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) a místní komunity. Jednou z forem je komunitou podporované zemědělství (KPZ).

To vyžaduje aktivní přístup obou stran tedy zemědělce/producenta a spotřebitele a vytváří příznivější potravinové dodavatelsko/odběratelské vztahy a umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované potraviny. V rámci těchto vztahů je stále citelnější potřeba společného lokálního odběrového místa a proto začínají vznikat i komunitní spolkové obchody. Spotřebitelé a zemědělec se stávají partnery: spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má předplacené odběry na celou sezonu skupinami podílníků, může snadno plánovat úrodu.

Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, tel.: 606 580 412, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU

 

Zdroj: mendelu.cz

Link: Vědci chtějí přispět k posílení lokálního patriotismu u potravin - Mendelova univerzita v Brně (mendelu.cz)

15. červenec 2021

Povinnost zajistit identifikovatelnost a sledovatelnost produktu je obecně stanovena v čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002.

Specifickým právním předpisem pro vinařské produkty, stanovujícím povinnost uvádět v Unii do oběhu vinařské produkty opatřené úředně schváleným průvodním dokladem (což znamená, že průvodní doklad musí doprovázet produkt a nelze jej dodat dodatečně, jak je častou praxí u ostatních potravin), je nařízení (EU) č. 1308/2013 (článek 147).

Požadavky na dokumentaci, která tyto produkty musí provázet a podle níž mají být označeny, jsou potom stanoveny nařízením (EU) 2018/273 (vinařské produkty původem z EU a vinařské produkty původem ze třetích zemí), vyhlášky
č. 88/2017 Sb. (vinařské produkty přepravované pouze na území České republiky).

Povinnost předložit při dovozu vinařských produktu ze třetích zemí Doklad VI-1 (zahrnující osvědčení a zprávu o výsledku analýzy) je stanovena čl. 90 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, prováděcí pravidla k tomuto článku jsou stanovena v kap. IV oddílu II nařízení (EU) 2018/273.

Vinařské produkty dále v souladu s § 27 odst. 8 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, musí být skladovány v řádně označených nádobách, aby nemohlo dojít k záměně a aby bylo možné kdykoli prokázat jejich původ.

NÁLEŽITOSTI PRŮVODNÍHO DOKLADU

Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2018/273 musí průvodní doklad obsahovat informace uvedené v části A přílohy V tohoto nařízení nebo umožnit příslušným orgánům přístup k těmto informacím.

Průvodní doklad musí být vyplněn čitelně a nesmazatelně, nesmí obsahovat výmazy a přepisy. Každý předepsaný opis průvodního dokladu musí být opatřen označením „opis“.

Průvodní doklad podle § 27 odst. 4 písm. b) bodu 4 zákona č. 321/2004 Sb. nesmí obsahovat nepravdivé, chybné, nečitelné nebo neúplné údaje.

K přepravě od stejného odesílatele na adresu stejného příjemce podle přílohy V oddílu B části 1 bodu 1.4 nařízení (EU) 2018/273 je možné použít jediný doklad, a to:

  • pro více šarží stejného druhu produktu nebo
  • pro více šarží různých druhů produktů, pokud jsou uloženy v nádobách o jmenovitém objemu nepřesahujícím
    60 litrů, které jsou opatřeny jednorázovým uzávěrem a označeny etiketou.

Odmítne-li příjemce celkové množství výrobku přepravovaného s průvodním dokladem nebo jeho dílčí množství, poznamená na zadní stranu průvodního dokladu „odmítnuto příjemcem“ a připojí datum a podpis, případně zaznamená odmítnuté množství. Výrobek lze tedy odeslat zpět odesílateli se stejným průvodním dokladem nebo jej může přepravce uskladnit do doby vystavení nového průvodního dokladu [viz čl. 16 nařízení (EU) 2018/273].

Průvodní doklady k vinařským výrobkům vyžadované na území členských států nebo mezi nimi dle typu vinařského produktu (v souvislosti se spotřební daní):

Vinařské produkty lze obecně rozdělit na:

  • produkty podléhající spotřební dani (tj. vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury (KN) 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu) – tichá vína, šumivá vína a meziprodukty
  • produkty nepodléhající spotřební dani - hrozny, hroznová šťáva a rmuty

Spotřební daň pro vinařské produkty je upravena zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních.

Při označování vína KN kódem (dle platného celního sazebníku[1]) postačí SZPI základní verze kódu (viz níže), a to za předpokladu, že je produkt dostatečně identifikován slovním popisem. KN kód a slovní popis výrobku nesmí být vzájemně v rozporu.

  • vinné hrozny KN kód 0806 10 90
  • hroznová šťáva KN kód 2009 61 a 2009 69
  • ostatní vinný mošt KN kód 2204 30
  • částečně zkvašený vinný mošt (včetně burčáku) KN 2204 30 10
  • tichá vína KN kód 2204 21 a 2204 29
  • šumivá vína KN kód 2204 10
  • fortifikovaná (dolihovaná vína) KN kód 2204 21
  • vermuty KN kód 2205 10 a 2205 90

a. Produkty podléhají spotřební dani, ale jsou přepravovány s podmíněným osvobozením od této daně

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení (EU) 2018/273]

= daňový režim, v němž je zboží dočasně osvobozeno od spotřební daně, např. u zboží dopravovaného z jednoho daňového skladu do jiného daňového skladu

Je vyžadován (běžný) průvodní doklad, který představuje:

  • výtisk elektronického správního dokladu nebo jiného obchodního dokladu, v němž je zřetelně uveden specifický správní referenční kód = „ARC“ (čl. 20 odst. 5 směrnice (EU) 2020/262).
  • V případě, že je elektronický systém v členském státě dočasně nedostupný (nefunguje), pak listinný doklad obsahující stejné údaje jako návrh elektronického správního dokladu. Současně je třeba uvědomit orgány členského státu odeslání před zahájení přepravy a předložit elektronický správní doklad, jakmile je systém obnoven (čl. 26 směrnice (EU) 2020/262)

Pokud je na dokladech uveden správní referenční kód „ARC“ přidělený elektronickým systémem, musí být v použitém systému obsaženy informace uvedené v příloze V části A nařízení (EU) 2018/273.

Návrh elektronického správního dokladu a elektronický správní doklad musejí splňovat požadavky vymezené v příloze I nařízení Komise (ES) č. 684/2009.

Tento doklad (nebo alespoň ARC kód písemné formy tohoto elektronického průvodního dokladu) musí být na vyžádání předložen správci daně (celní správa).

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

b. Produkty podléhající spotřební dani

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod ii) nařízení (EU) 2018/273]

Je vyžadován zjednodušený průvodní doklad (nařízení Komise (EHS) č. 3649/92)

  • Vzor s vysvětlivkami je obsažen v příloze nařízení Komise (EHS) č. 3649/92, zvlášť pro dodavatele a pro příjemce.
  • Jako zjednodušený průvodní doklad však může být použita i obchodní dokumentace (faktury, dodací listy, ložné listy, atd.), pokud obsahují stejné údaje jako vzor v příloze nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 a pokud povaha údaje je označena číslem odpovídajícím příslušnému číslu kolonky uvedeného vzoru – v takovém případě musí být obchodní dokumentace zřetelně označena jako „Zjednodušený průvodní doklad pro účely daňové kontroly (výrobky podléhající spotřební dani)“ (viz čl. 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 3649/92).

Čl. 4 nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 dále stanoví, že se zjednodušený průvodní doklad vystaví ve 3 vyhotoveních – první si ponechá dodavatel pro daňovou kontrolu, druhé doprovází zásilku a ponechá si jej příjemce a třetí doprovází zásilku a příjemce je vrátí dodavateli s potvrzením o přijetí.

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

c. Produkty nepodléhající spotřební dani (hrozny, hroznová šťáva, rmuty) a produkty podléhající spotřební dani odeslané malovýrobci[2] podle čl. 40 směrnice (EU) 2020/262 - (malí výrobci vína – do 1000 hl ročně)

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod iii) nařízení (EU) 2018/273]

Jsou vyžadovány průvodní doklady, které představují:

  • výtisk elektronického dokladu nebo výtisk obchodního dokladu, které obsahují specifický správní referenční kód (kód pro přepravu vinařských produktů) „MVV“ přidělený danému elektronickému dokladu informačním systémem.

Pokud je na dokladech uveden správní referenční kód „MVV“ přidělený informačním systémem zavedeným členským státem, z něhož je zásilka odesílána, musí být v použitém systému obsaženy informace uvedené v příloze V části A nařízení (EU) 2018/273.

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

Pro tyto případy tedy není jednotná forma průvodního dokladu.

d. Produkty přepravované výlučně na území České republiky

[§ 11 vyhlášky č. 88/2017Sb.]

Pokud se jedná o přepravu vinařských produktů uskutečňující se pouze na území členského státu, mohou ČS podle čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) 2018/273 uznat jiné průvodní doklady (včetně dokladů na základě elektronického postupu – postup zjednodušený).

České republika si stanovila dle § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb. náležitosti průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů na území České republiky (§ 27 odst. 14 zákona č. 321/2004 Sb.).

Místo průvodních dokladů podle nařízení (EU) 2018/273 tedy mohou být pro přepravu uskutečněnou výlučně na území ČR použity průvodní doklady splňující náležitosti § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Průvodní doklad má listinnou formu obsahující v případě právnických osob jméno, příjmení a podpis osoby nebo osob, které jednají za odesílatele, nebo v případě fyzických osob jméno, příjmení a podpis osoby, která průvodní doklad vystavuje. Průvodní doklad musí obsahovat údaje uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Za průvodní doklad je považován daňový doklad, dodací list nebo jiný doklad, pokud splňují požadavky stanovené v § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Vystavený doklad lze využít pouze pro jednu přepravu a to nejpozději do konce třetího dne ode dne zahájení přepravy.

Při přepravě produktů pocházejících ze třetích zemí musí průvodní doklad obsahovat kromě výše uvedených požadavků i číslo dokladu VI 1 nebo referenční číslo rovnocenného dokladu schváleného příslušnými orgány země původu. 

Vzor průvodního dokladu podle vyhlášky č. 88/2017 Sb. zveřejnilo Ministerstvo zemědělství na svých webových stránkách. Tento vzor průvodní dokladu není závazný.

 

[1] aktuální podobu předpisu lze dohledat na webové stránce Celní správy ČR: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Stranky/default.aspx

[2] Malovýrobce – producent, který vyrábí průměrně méně než 1 000 hektolitrů vína za vinařský rok, a to na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně tří po sobě jdoucích vinařských roků (čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2018/273);

 
Zdroj: SZPI
15. červenec 2021

Vážená paní, vážený pane,

dovolujeme si Vás pozvat na pátou výroční konferenci Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne 15. září 2021 od 9:30 hodin v Národní technické knihovně, Ballingův sál, Technická 2710/6, Praha 6 – Dejvice.

Záštitu nad konáním konference převzali:

ministr zemědělství,

ministr zdravotnictví,

a předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.

 

Program konference a doprovodné informace jsou součástí přílohy. *

Registrace nutná. Účast není zpoplatněna.

Svoji účast můžete potvrdit už nyní na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejpozději do 10. září 2021.

 

 

 

*Změna programu vyhrazena. V případě nepříznivé epidemické situace proběhne konference online.

Těšíme se na Vaši účast! Uvidíme se v září…

Pozvánka

Program

 

15. červenec 2021

Aktualizováno 26. srpna 2021

Počínaje zářím letošního roku zrealizuje Potravinářská komora ČR v průběhu šesti měsíců ve spolupráci s Centrem zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací, s.r.o. celkem 18 jednodenních webinářů.

Akce organizované prostřednictvím firemní platformy MS TEAMS si kladou ambici seznámit podnikové manažery jakosti, kvality a dalších oddělení s inovacemi a trendy v potravinářském průmyslu, systémy řízení bezpečnosti potravin, ale i s označením kvality a certifikace, a to vždy v reflexi na evropské strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“.

První serie webinářů na inovace a trendy v potravinářském průmyslu v reflexi na evropské strategie proběhne v termínech 14. 9. 2021, 12. 10. 2021, 16. 11. 2021, 11. 1. 2022, 22. 2. 2022 a 22. 3. 2022.

Druhá serie k systémům řízení bezpečnosti potravin v reflexi na evropské strategie pak ve dnech 20. 9. 2021, 19. 10. 2021, 23. 11. 2021, 18. 1. 2022, 1. 3. 2022 a 5. 4. 2022.

Třetí serie webinářů představí v termínech 29. 9. 2021, 26. 10. 2021, 30. 11. 2021, 25. 1. 2022, 8. 3. 2022 a 12. 4. 2022 klíčové aspekty k označení kvality a certifikace, a to rovněž s ohledem na dikce plynoucí z evropské strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“.

S ohledem na pravidla finančního nástroje realizace akcí je každý webinář kapacitně omezen na 20 osob. Doporučujeme tedy registraci v co nejbližším termínu na adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Webináře - říjen 2021

Pozvánka_Inovace a trendy v potravinářském průmyslu

Pozvánka_Označení kvality a certifikace

Pozvánka_Systémy řízení bezpečnosti potravin

Webináře - září 2021:

Pozvánka_Inovace a trendy v potravinářském průmyslu

Pozvánka_Označení kvality a certifikace

Pozvánka_Systémy řízení bezpečnosti potravin

 

15. červenec 2021

Brno 13. července (ČTK) - Znojemské historické vinobraní, které bylo letos v plánu od 10. do 12. září, se letos ruší a přesouvá na rok 2022. Důvodem je obava z omezení kulturních akcí kvůli koronavirové pandemii. Znojemská Beseda, jež akci pořádá, se stejně jako v minulém roce připravuje na alternativní program v podobě Vinařských tripů, které směřuje na druhý zářijový víkend a jejich program zatím nezveřejnila. ČTK to za organizátory oznámil Karel Semotam. Akci ruší také Valtice, naopak Mikulov vinobraní chystá.

Vinobraní s programem na 13 scénách v historickém centru Znojma každoročně navštíví okolo 80.000 až 90.000 lidí. "Doufali jsme, že díky příznivější situaci v souvislosti s pandemií budeme znát také výhled na září. Podle predikcí a stávajících podmínek se ale ani na podzim nevyhneme sektorování kulturních akcí a možná i jiných přísnějších podmínek. To je pro nás nemyslitelnou překážkou, kterou nemůžeme organizačně dodržet," uvedl ředitel Znojemské Besedy František Koudela.

Zakoupené vstupenky lze buď vrátit, nebo je využít v příštím ročníku. "Vstupenky zůstávají v platnosti a my věříme, že si je příznivci vinobraní ponechají a vydají se k nám do Znojma na návštěvu i v roce 2022," uvedl starosta města Jakub Malačka (za ČSSD). Znojemské historické vinobraní je příští rok v plánu 9. až 11. září.

Vinobraní zrušili z důvodu přetrvávajících vládních opatření pro pořádání venkovních akcí také ve Valticích. ČTK to potvrdila Bohdana Rytířová z turistického informačního centra. Vedení města o tom rozhodlo už v květnu. "Tak obrovská akce se musí plánovat dlouhou dobu dopředu. Není možné ji naplánovat za týden nebo za měsíc. Stále se nevědělo, jestli budeme moct venkovní akce pořádat, a proto radní rozhodli takto," vysvětlila Rytířová.

Připravuje se naopak Pálavské vinobraní v Mikulově. "Všichni účinkující nám letos vyšli vstříc a můžeme do poslední chvíle vyčkávat, zda akce bude. Jsme schopni ji uskutečnit na konci srpna, když vláda rozhodne, že tento typ akcí se může konat," sdělil Dominik Ryšánek za pořadatele. Na rušení je podle něj ještě brzy. Organizátoři by o tom uvažovali až v momentě, kdy bude jasné, že aktuální vládní opatření neumožní zorganizovat akci v plném rozsahu.

"Zájem ze strany návštěvníků je spíše vyšší než v předcházejících letech, lze pozorovat, že kulturní akce lidem chybí. Bylo by proto nefér, kdyby získali poloviční akci. Prozatím však věříme, že se vinobraní uskuteční, letošní epidemická situace je mnohem příznivější než v loňském roce," doplnil Ryšánek.

brs klv abz

15. červenec 2021

Olomouc 13. července (ČTK) - Více než třetina kontrolovaných zmrzlin, jejichž vzorky odebrali hygienici v Olomouckém kraji, nesplnila hygienické limity na přítomnost bakterií čeledi Enterobacteriaceae. U lidí se sníženou imunitou nebo u dětí mohou tyto bakterie vyvolat nepříznivou reakci organismu. ČTK to dnes řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Markéta Koutná.

Letos v létě kontroloři zatím odebrali a vyhodnotili 25 vzorků točených zmrzlin, z nichž devět nesplňovalo hygienické limity. "Ve vzorcích zmrzlin potvrdily laboratorní rozbory nadlimitní počty kolonií bakterií čeledi Enterobacteriaceae, které ukazují na nedostatečnou sanitaci zařízení na výrobu zmrzliny. Tyto bakterie by u zdravých jedinců neměly mít zdravotně výrazný dopad, avšak reakce by se mohla objevit u osob se sníženou imunitou nebo u dětí," uvedla Koutná.

Hygienici v kraji pravidelně kontrolují zmrzliny vyráběné tzv. studenou cestou, tedy smícháním zmrzlinového prášku s vodou. Odebrané vzorky jsou testovány na přítomnost salmonely, listérie a také na bakterie čeledi Enterobacteriaceae.

beh kš

13. červenec 2021

Nejen od firem, ale i od přátel, často slyším otázku, co vlastně Covid-19 na poli mezinárodního obchodu způsobil. Nemusím zmiňovat často probíraná témata v médiích, jako jsou neskutečné problémy uvnitř firem a různé přístupy jednotlivých států.

Osobně jsem v kontaktu s několika firmami, které zažívaly ještě na jaře 2020 neskutečný boom a nyní neví, jestli dokáží dál pokračovat. Takových příkladů je bohužel mnoho.

Před pár dny mi přišel email od jedné mezinárodní firmy, která velmi přesně a dokonale vysvětlila, proč jejich zboží dorazí pozdě a co se především v mezinárodní přepravě zboží děje. Mnoho z nás určitě slyšelo, že ceny za přepravu se zvyšují, doby dodaní se prodlužují, atd. Víme ale, proč se to stalo a jaká je stále situace v druhé polovině roku 2021? Daný email mě inspiroval a spolu s dalšími odbornými články se dají sestavit 3 kritické body, které ovlivňují každého z nás. Ať už na přímo jako výrobce či obchodníka, tak nepřímo jako zákazníka a konzumenta, který to ve většině odvětví pocítil také.

Mezinárodní lodní doprava, kterou využívá téměř každá větší firma, stále prochází jednou z největších moderních krizí. Pandemie koronaviru způsobila úplné narušení mezinárodního obchodu. Hlavní problém nenastává jen v prodloužených dodacích lhůtách a sehnání místa na přepravních lodích, ale také při samotném přístupu ke zboží po dodání kontejneru do přístavu. Zmíněné tři zásadní body, které ohrožují obchod, dnes jsou: start pandemie, prodloužení zpátečních cest nákladních lodí a nová vlna onemocnění covid-19 v čínském Jen-tchienu.

Počáteční úplný lockdown v Číně způsobil, že obchodně nejživější stát zasekl na několik měsíců velkou část mezinárodních kontejnerů a uvěznil je v jejich přístavech. Po zlepšení situace by se čekalo, že se pomalu vše vrátí k normálu. Opak je ale pravdou. Jakmile začala Čína opět plně obchodovat a vypouštět kontejnery na vodu, zvýšila se také poptávka po importu. To začalo způsobovat zácpy a hromadění lodí kolem pobřeží. Aby toho nebylo málo, vznikl takzvaný motýlí efekt, kdy se problém ucpaného pobřeží a obchodních přístavů rozšířil do celého světa. K prodlouženým časům nakládky a vykládky tak přibylo ještě nucené přeskakování jednotlivých přístavů, hledání alternativních cest, a tím i neustálé zdražování celkové přepravy. Dle analýzy The Wall Street Journal dorazilo v prvním kvartálu letošního roku do přístavu bez zpoždění jen 40 % přepravních lodí.

Na tento problém navazuje další zásadní bod, a to postupné prodlužování zpátečních cest přepravních lodí. I když je pandemie mezi námi déle než rok, způsobená vlna překážek v přepravě se stále zvětšuje. Kvůli ucpaným přístavům a častému čekání lodí na volný příjezd se prodlužuje doba, do které se loď vrátí do původního přístavu. Pokud firma odeslala zásilku, v průměru se jí loď vrátila za 5 týdnů. V současné době to je 6 týdnů. Aby firma takovou ztrátu vyrovnala, přidává do flotily další lodě. Taková strategie má bohužel ještě horší dopad na ucpávání přístavů a průjezdů. Podle serveru Sea Intelligence jen v únoru 2021 bylo téměř 12 % světového obsahu kontejnerů pohlceno kvůli zpoždění. V celých číslech to znamená, že se jen během jediného měsíce vytratil obchod z 2,8 milionů kontejnerů způsobený pouze zpožděním lodí a ucpáním přístavů.

V druhé polovině roku 2021 by se dalo čekat, že se vše pomalu srovnává, nebo by minimálně mělo. Nicméně mezinárodní lodní dopravu postihla další tvrdá rána, a to velmi čerstvá. Jeden z největších obchodních přístavů v Číně, Jen-tchien, postihla nová vlna koronaviru. Nová varianta koronaviru v regionu přinutila alespoň omezit příchod do zaměstnání. Jeden z největších přepravních přístavů na světě s omezenou kapacitou zaměstnanců na 30 %, tak nahání hrůzu i těm odvážným. Průměrná doba naložení a vyložení kontejneru v Jen-tchienu se během června zvýšila z 11 na 27 dní. Začátkem července hlásí přístav postupné navracení k normálu. Nicméně mezinárodní média se shodují, že měsíční omezení provozu přístavu zpomalí a opětovně prodraží velkou část světové přepravy minimálně do konce tohoto roku.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/jake-problemy-v-mezinarodni-preprave.html