Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí. Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést k plýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.

„Nová vyhláška o školním stravování představuje oproti předchozí úpravě zásadnější změnu, která se zaměřuje na přísnější limity a omezení pro konkrétní potraviny a skupiny potravin namísto pouhé úpravy jejich poměrů,“ tvrdí mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Komora kritizuje údajné nahrazování vajec luštěninami, a to kvůli nedostatečnému obsahu některých živin. „Kvalitu a využitelnost bílkovin z vajec a luštěnin nelze srovnávat, a to včetně obsahu dalších mikronutrientů, například vitaminu B12, železa a vitaminů rozpustných v tucích. V tomto ohledu působí navržené změny spíše ideologicky než odborně správně,“ prohlašuje mluvčí Zemánek.

Za problematické potravináři považují zvýšení podílu ryb a luštěnin, omezení červeného masa a zavedení povinného podílu celozrnných obilovin a pseudoobilovin, jako je pohanka nebo quinoa. Potravinářské komoře se v jídelníčku nelíbí ani tempeh, tofu nebo alternativy mléčných výrobků. Podle komory nejsou v těchto výrobcích dostatečně stanoveny limity pro obsahy klíčových živin.

Kritika potravinářů míří i na testování nového spotřebního koše před schválením vyhlášky. „Pilotní testování dopadů vyhlášky proběhlo pouze na extrémně malém a cíleně vybraném vzorku. Konkrétně se jednalo o pouhých 0,29 procenta všech školních jídelen v zemi, což v absolutních číslech nedosahuje ani třiceti zařízení z celkového počtu 8 700,“ uvádí Zemánek.

Podle Potravinářské komory ČR je pravidelná revize spotřebního koše žádoucí a chce se na ní podílet, nikoliv však formou zákazů. „Důkazem snahy je i Deklarace ke zdravému životnímu stylu, kterou jsme v srpnu 2022 podepsali s ministerstvem zdravotnictví. Ta zavazuje výrobce k reformulacím receptur a omezování obsahu nežádoucích živin. Podporujeme postupné zvyšování podílu zeleniny, ovoce a celozrnných výrobků, ale formou evolučních změn, které budou akceptovatelné pro děti i ekonomicky proveditelné pro jídelny,“ dodává Zemánek.

K tématu zde: https://www.ekonews.cz/potravinari-kritizuji-zmenu-jidelnicku-ve-skolach-zdravotnici-tvrdi-ze-je-pro-deti-zdravejsi-a-potravinarum-jde-o-zisk/

Gala, Golden Delicious nebo Jonagold. Ve skladech českých pěstitelů v současnosti leží podle Ovocnářské unie České republiky více než 50 tisíc tun českých jablek, na pultech řetězců ale převažuje zahraniční produkce. V zemi zároveň pokračuje podle ovocnářů likvidace sadů.

Zatímco například rakouské obchodní řetězce podle vyjádření mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka staví nabídku na domácí produkci a dovozová jablka tvoří jen okrajovou část sortimentu, v Česku na pultech převažuje ovoce ze zahraničí. „Je zarážející, že na českém trhu se některé řetězce chovají tak, že cíleně ignorují domácí české dodavatele a většinou dávají přednost jablkům z dovozu ,“ posteskl si koncem loňského roku Zemánek v příspěvku na sociální síti X.

Za pravdu mu dává i zkušenost sadařů. Spolumajitelka Ovocných sadů v Bříství na Kolínsku a předsedkyně Středočeské ovocnářské unie Alice Žertová už jablka do řetězců nedodává . „V minulosti jsme udělali tak moc špatnou zkušenost, že jsme naše prodejní kanály proměnili. Cílíme rovnou na koncové spotřebitele,“ sdělila Ekonomickému deníku.

Dále zde: https://ekonomickydenik.cz/ceska-jablka-domaci-ovoce-nedostava-zakaznikum/

Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací vás zve na odborný seminář věnovaný aktuálnímu tématu odlesňování. Podrobnosti k programu a odkaz pro registraci naleznete níže. 

EUDR v praxi a jak se připravit
Kdy:
27. ledna 2026
Místo: Potravinářská komora ČR, Počernická 96/272, 108 03 Praha Malešice (nebo on-line)

Program: 
  • Nařízení EU o odlesňování (EUDR) – právní povinnosti pohledem poslední změn
  • Úvod k nařízení EU proti odlesňování EUDR z pohledu potravinářského průmyslu
  • Informační systém EUDR v kostce
  • Praktická implementace EUDR

Podnikatelské prostředí v českém potravinářství se zhoršuje, říká prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Podle ní české firmy ztrácejí konkurenceschopnost kvůli přebujelé byrokracii a přílivu neférových dovozů z třetích zemí, které neodpovídají unijním pravidlům. Apeluje proto na vládu, aby zajistila stabilitu a zrušila zbytečné regulace, které průmysl jen brzdí.

Rok 2025 byl náročný z mnoha ohledů, rostoucí náklady, tlak na udržitelnost, nová regulace. Jak to dopadlo na české výrobce potravin?
Nechceme působit dojmem, že si jen stěžujeme, ale ten, kdo v tomto sektoru podniká, dnes zažívá hlubokou deziluzi. České potravinářské firmy se i přes rostoucí náklady a další tlaky snaží držet tempo, podporují zelenou politiku, snižují náklady, investují do úspor energií, automatizace či fotovoltaiky. Jenže mnohé požadavky jsou nastaveny shora bez vazby na realitu provozu. Chybějí i dopadové studie. Kritika je přitom často chápána jako odpor k udržitelnosti, což není pravda. Pokud se pravidla nenastaví reálně, Evropa přijde o vlastní produkci a bude ji nahrazovat dovozem ze zemí, kde je ekologická stopa často mnohem horší.

Nová vláda přinese možná i novou agendu. Co by měla mít v oblasti potravinářství a zemědělství jako nejvyšší prioritu?
Prioritou musí být stabilní podnikatelské prostředí a výrazné omezení byrokracie, která je už dnes neúnosná a pro malé firmy téměř likvidační. Důležitá je i ochrana výrobců před nekalými dovozy ze třetích zemí. Nelze mluvit o soběstačnosti, pokud je domácí produkce podkopávána nerovnými podmínkami. Vláda musí zajistit, aby dovážené potraviny splňovaly stejné environmentální, veterinární a kvalitativní standardy jako ty evropské. Zároveň je třeba vrátit a posílit podporu celého sektoru. Potravináři dlouhodobě nedostávají národní investiční dotace a kvůli nereálným podmínkám vázne čerpání Programu rozvoje venkova. Chybí i funkční finanční nástroje. Věřím, že nová vláda začne tento klíčový sektor podporovat, ať už obnovením dotací, nebo formou bezúročných úvěrů.

Pokud byste mohla nové vládě doporučit jedinou legislativní změnu s největším dopadem na sektor, jaká by to byla?
Nejdůležitější je, aby Česko nepřidávalo nad rámec unijní legislativy nic navíc. Nová vláda by měla provést audit zejména v oblasti zemědělství a životního prostředí a prověřit, kde jsme si pravidla zbytečně zpřísnili oproti EU. Česko má bohužel tendenci „vylepšovat“ evropská nařízení, i když to Unie nevyžaduje a ostatní státy postupují podle původního předpisu. Tím dostáváme domácí podniky do nevýhodné pozice a vytváříme jim zbytečně nekonkurenceschopné podmínky.

Celý rozhovor najdete v časopise Zboží&Prodej, číslo 326.

Už jen rok mají drůbežáři na přestavbu klecových chovů slepic. Od příštího roku budou v Česku zakázané. Předělat musí ještě asi 40 procent hal pro zhruba 2,5 milionu nosnic.

V celém Česku firmy přestavěly více než polovinu klecových chovů, říká předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

O tématu zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zakaz-klecovych-chovu-se-blizi-drubezari-musi-do-konce-roku-prestavit-farmy_2601051055_rec

02 January 2026

Šestiletá vědecko-politická telenovela, která má jídelníček Evropanů připravit na klimatickou změnu, je u konce. Evropský parlament a Rada EU dosáhly předběžné dohody o regulaci nových genomických technik v rostlinách. Cílem je umožnit vývoj odrůd, které lépe odolávají suchu, chorobám či extrémnímu počasí a v důsledku přispět v neklidných geopolitických časech k potravinové suverenitě kontinentu.  

K tématu zde: https://www.e15.cz/byznys/brusel-dohani-cinu-a-usa-pomalu-otevira-dvere-geneticke-uprave-rostlin-kvuli-zmene-klimatu-1429858

01 January 2026

Česká konkurenceschopnost se výrazně zhorší poté, co Německo začne své firmy podporovat dotováním cen energií, říká v rozhovoru pro iDNES.cz prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Chce zpřísnit kontroly dovozového zboží, v minulost podle ní pomohly zvlášť směrem k Polsku.

V posledních letech potravináři mnohokrát argumentovali, že mají problémy s konkurenceschopností kvůli vysokým cenám energií. Už se situace změnila?
Je to jedno z hlavních témat, která nás trápí. Upozorňovali jsme na to opakovaně, trpí tím celý průmysl. Nejsou to jen čeští potravináři, kteří bojují s vysokými cenami, ale celý region. Proto mě potěšilo rozhodnutí, že vláda začne platit poplatek za obnovitelné zdroje energie. Může se zdát, že jde o nevelké peníze, ale u středního podniku to znamená čtyři až pět milionů korun ročně, které samozřejmě musí promítnout do ceny výrobku. V poslední době sice klesá cena silové energie, ale nikoliv regulovaná složka pro koncové zákazníky, což je pro nás i nadále velký problém.

V Německu se nyní diskutuje o tříleté dotované ceně ve výši pěti centů za kilowatthodinu pro energeticky náročné podniky, a to do poloviny jejich spotřeby. Pokud k tomu dojde, český průmysl ji pak bude mít minimálně o třetinu dražší.

Vše nasvědčuje tomu, že to Evropská komise notifikuje. Půjde o obrovský zásah do naší konkurenceschopnosti, Němci se tak dostanou na cenovou úroveň USA. Vzhledem k tomu, že Německo je jedním z našich hlavních exportních i importních partnerů, tak je to pro nás vážné téma.

Před Vánocemi byla jmenovaná nová vláda, jaká máte od ministra zemědělství očekávání?
Doufáme, že se zase vrátí zpátky podporované investice do potravinářského průmyslu. Čtyři roky nebyly vůbec žádné, a to nemluvím jen o tzv. dotačním programu 13, který je stále trnem v oku řady současných opozičních politiků. Byť nevím proč, část peněz sice investuje stát, ale podnikatel musí dát tu zbývající většinu prostředků, díky multiplikačnímu efektu, odvodům DPH, úsporám energií a tvorbě pracovních míst se státu tato investice ve výsledku bohatě vrátí. Bohužel ani v posledních letech nefungovala opatření z evropského Programu rozvoje venkova, kde byly podmínky pro získání dotací nastaveny zcela nereálně.

U některých opatření se nám to podařilo vyřešit, problémem byla například podmínka auditu snižování odpadů, kterou ale nemohla splnit prakticky žádná firma. Ne proto, že by odpady nesnižovala, ale kvůli tomu, že tyto audity u nás dělají pouze dvě auditorské společnosti a z toho jedna z nich musela být vyloučena, protože zároveň auditovala ministerstvo zemědělství. K tomu se navíc zadrhly i finanční nástroje přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), kam se firmy kvůli podmínkám neodpovídajícím praxi nehlásí.

Celý rozhovor najdete zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-vecerova-komora.A251219_165001_eko-doprava_drh

29 December 2025

Ceny potravin v obchodech jdou nečekaně dolů. U některých položek až o desítky procent. Výrazně zlevnilo máslo, mléko, ale i kuřecí maso nebo některá zelenina. Jenže podobné ceny podle odborníků v obchodech prý příliš dlouho nevydrží.

„U mléčných výrobků hraje klíčovou roli zejména přebytek mléčného tuku na trhu a postupné uvolňování mrazírenských zásob ze zahraničí,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

„Situace je natolik napjatá, že některé mlékárny jsou nuceny prodávat své produkty se ztrátou, tlak na cenu dále umocňuje vysoký podíl slevových akcí,“ dodává.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/637308-potraviny-rekordne-zlevnily-ne-nadlouho-varuji-potravinari

28 December 2025

Venkovské prodejny postupně mizí – jen loni jich zavřelo přes 160. V řadě případů šlo o jediný obchod v širokém okolí. Obce tak hledají nové způsoby, jak lidem zajistit základní služby. Zavádějí hybridní prodejny, plně automatizované obchody anebo výdejní boxy. Co nové formy nakupování přinášejí a jak mohou změnit život na českém venkově?

Za posledních osm let ubylo více než dva tisíce obchodů s plochou do 400 metrů čtverečních, vyplývá z údajů Asociace českého tradičního obchodu.

Příčin masivní uzavírání obchodů je více: nízký počet obyvatel na venkově, vysoké provozní náklady, nedostatek zaměstnanců, konkurence supermarketů, ale také změna nákupních zvyklostí – lidé dnes často jezdí jednou týdně na velký nákup do města.

Více zde: https://denikn.cz/1914788/obchody-bez-prodavacu-miri-na-venkov-automatizace-meni-nakupovani-v-cesku/

27 December 2025

Plánované zlevnění elektřiny by se podle ekonomů mohlo promítnout i do cen potravin, především u energeticky náročných výrobků, jako je pečivo nebo mléčné produkty. Potravináři ale mluví spíš o stabilizaci cen, protože se jim od ledna zvyšují další náklady, hlavně mzdy a poplatky. Elektřina zlevní kvůli tomu, že stát převezme financování podporovaných zdrojů energie.

„Přestože se ceny elektřiny sníží, tak ekonomika nefunguje jako přímé potrubí, naopak potravinářům se od ledna zvedají poplatky za obaly, odpady, rostou mzdy v sektoru a musíme připočíst i rostoucí cenu vstupních surovin,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/637177-pecivo-a-mlecne-vyrobky-by-mohly-zlevnit-tvrdi-ekonomove-potravinari-jsou-proti

26 December 2025

Peníze z alkoholu budou chybět přicházející vládě. Výběr daně z lihovin se totiž letos propadne o dvě miliardy, říká v rozhovoru pro iDNES.cz Jakub Gottwald, tajemník Unie destilatérů a majitel obchodu Lihovárek.cz. „Zažíváme krušné časy,“ dodává.

Už loni před koncem roku jste jako Unie destilatérů varovali, že spotřební daň, která se loni i letos zvedala o 10 procent a od příštího roku se má zvednout o dalších pět procent, se přes její navýšení nepovede ve skutečnosti ve větší míře vybrat. Jak to nakonec dopadlo?
Prakticky se děje to, co jsme říkali od začátku říkali, že se stane. Už když se zvedala daň mezi lety 2019 a 2020 o 13,2 procenta, najednou došlo k poklesu výběru o zhruba 500 milionů korun. Následně výběry pomalu rostly, pohybovaly se mezi 8,5 až 9 miliardami. A pak přišla současná vláda a vymyslela geniální plán zvýšit daň třikrát za sebou. Z jejího pohledu to vlastně docela geniální skutečně bylo, protože tím propad výběru odložili o ty tři roky a odnese to nová vláda premiéra Babiše.

Celý rozhovor si můžete přečíst zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/lihoviny-dane-lihovarek-cz-alkohol-gottwald.A251218_104611_ekonomika_drh

24 December 2025

Odborníci pro příští rok neočekávají u cen potravin žádné překvapivé skoky. Letošní dobrá sezona a velká nabídka vedla k velmi nízkým cenám brambor či levným mléčným výrobkům. Drůbežáři varují, že kvůli zákazu obohacených klecí naopak zdraží vajíčka, zákazníkům se prodraží i plodiny z exotických končin. Cestou k úsporám jsou zejména slevové akce řetězců.

Mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek očekává, že zdražovat budou zejména plodiny z dovozu. „U komodit jako káva, kakao nebo citrusy se projevuje neúroda v hlavních produkčních oblastech, což v kombinaci s vysokou poptávkou žene ceny vzhůru,“ přiblížil. Až do dubna se spotřebitelé také budou muset smířit s rostoucími cenami zeleniny jako ostatně každý rok. Až se na pulty opět po zimě vrátí příští produkce českých pěstitelů, cena logicky klesne.

Dále zde: https://www.denik.cz/ekonomika/potraviny-ceny-zemedelstvi-obchodni-retezce-slevy-letaky.html

23 December 2025

Kolik letos stojí sváteční menu podle vzorového koše, který portál iDNES.cz dlouhodobě sleduje? Domácnosti zaplatí téměř stejně jako loni, přestože u jednotlivých potravin docházelo během roku k výrazným cenovým pohybům. Celkový účet za Štědrý večer tak drží stabilitu, ale za touto rovnováhou se skrývají značné rozdíly mezi položkami.

Velkou pozornost letos přitáhlo máslo. Jeho cena se během roku výrazně měnila. V létě patřilo k dražším položkám, nyní naopak k těm, na kterých domácnosti ušetří. Ve spotřebním koši zlevnilo oproti loňsku ze 60,56 koruny na 51,33 koruny. Podle Marka Zemánka z Potravinářské komory to souvisí s tím, že na konci roku je na trhu másla dostatek. „V druhé polovině roku se uvolnily zásoby a zároveň se vyrábělo méně tučných výrobků, což vytvořilo přebytek,“ vysvětluje.

O tématu zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceny-stedrovecerni-menu.A251222_150729_ekonomika_ven

22 December 2025

Vážené členky, vážení členové, milí kolegové, vážení spotřebitelé,

uplynulý rok byl plný výzev, zejména v úsilí čelit všemožným regulacím přicházejícím z Bruselu, ale i z naší legislativy. Děkuji vám všem za vaši vytrvalost a za to, že i přes veškerá úskalí je díky vašemu úsilí potravinářství silným a nezastupitelným sektorem.

V roce 2026 budeme i nadále důsledně hájit vaše zájmy a prosazovat stabilitu, kterou naše odvětví tolik potřebuje.

Přejeme vám krásné svátky plné pohody, do nového roku pak štěstí, zdraví a pevné nervy. Našim členům přejeme správná obchodní rozhodnutí a radost z dobře vykonané práce. Vám, spotřebitelům, děkujeme, že dáváte přednost českým potravinám a podporujete tak poctivé lokální výrobce.


Dana Večeřová
prezidentka Potravinářské komory ČR

21 December 2025

V Česku nastupuje nový trend. Lidé se prý už nebojí tolik utrácet a začínají i více investovat. Oproti loňsku utrácí nejvíc za kosmetiku, oblečení a sportovní vybavení. Naopak ale začali šetřit na jídle.

Za poslední měsíce zdražily vejce, mléko a mléčné výrobky. Zatímco u vajec nepozorujeme nižší spotřebu, mírný pokles zaznamenáváme u mléčných výrobků,“ uvedl Marek Zemánek z Potravinářské komory ČR.

Reportáž k dispozici zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/636808-cesi-setri-na-potravinach-o-to-vic-ale-utraceji-za-jine-veci

20 December 2025

Podobně jako cukroví patří k Vánocům i vaječný likér. Lidé si za něj letos pár korun připlatí především v obchodech. Při domácí výrobě nejvíce zdražila vejce, naopak zlevnily například vanilka nebo smetana.

Vaječný likér musí plnit několik podmínek. „Nápoj musí obsahovat minimálně 140 gramů čistého vaječného žloutku a alespoň 150 gramů cukru nebo medu na jeden litr výsledného produktu,“ vysvětluje unijní pravidla tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Dále je pro vaječný likér předepsán obsah alkoholu alespoň 14 objemových procent. Zemánek upozorňuje, že existuje ještě další podobná kategorie, tedy likér s přídavkem vajec. Takový nápoj obsahuje minimálně 70 gramů žloutků na litr a minimálně 15 procent alkoholu.

Pokud se výrobek nedá zařadit ani do jedné z výše zmíněných kategorií, nesmí být na trhu uveden jako vaječný likér. Obvykle se pak takové výrobky označují jako „ostatní alkoholické nápoje“.

Zemánek proto zákazníkům doporučuje sledovat přesný název výrobku na etiketě. Pokud nesou názvy jako například „vaječný sen“ nebo „dezertní krém“, je podle něj pravděpodobnější, že budou mít nižší podíl vajec nebo budou obsahovat více zahušťovadel.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-atribut-vanoc-podrazil-vajecnaku-vladne-vanilka-objevuji-se-i-dalsi-prichute-294727

19 December 2025

S blížícími se svátky pomalu startuje i vánoční prodej kaprů. Cena tradiční štědrovečerní ryby zůstává u většiny producentů na podobné úrovni jako v minulých letech, přestože v maloobchodu se mohou objevovat i vyšší částky. Rybářství již několikátý rok registrují mírný pokles zájmu zákazníků o kapry - lidé je u slavnostní tabule nahrazují jinými rybami nebo volí zcela jiné maso.

Podle průzkumu firmy Košík u bezmála tří tisíc respondentů má kapra na štědrovečerní tabuli necelých 40 procent domácností, ostatní ho nahrazují jinou rybou, kuřecími řízky nebo vinnou klobásou.

„Kapr však zůstává pevnou součástí kultury. Pro mnoho lidí Vánoce bez kapra a salátu zkrátka nejsou Vánocemi,“ uvedl Marek Zemánek z Potravinářské komory ČR.

Roste podle něj zájem o další sladkovodní ryby. „Pro mnoho domácností představují ideální zlatou střední cestu. Zachovávají tradici ryby, ale nabízejí jiný chuťový zážitek a často i méně kostí,“ dodal Zemánek.

Mezi oblíbené alternativy patří například candát, pstruh, amur nebo sumec.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-zajem-o-vanocni-kapry-mirne-klesa-40554200

19 December 2025

Projekt D4PACK (Support the transition of the Central Europe food industry Towards Next-Gen Packaging models) je evropský projekt financovaný z programu Interreg CENTRAL EUROPE, zaměřený na podporu malých a středních podniků v zemědělsko-potravinářském průmyslu při přechodu na „next-gen“ a udržitelnější obalová řešení. V projektu vzniká nadnárodní služba pro transfer technologií (Technology Transfer Service, TTS) doplněná o rozhodovací nástroj (Decision Support System, DSS), který má firmám pomoci posoudit dopady zavedení nových obalů do jejich výroby – včetně technických, environmentálních, právních, ekonomických i sociálních aspektů.

Za sebou již máme první pilotní fázi, která ověřuje metodiku ve 12 firmách. Navazující krok počítá s vývojem elektronického nástroje (EGeT) a jeho testováním ve větší skupině až u 60 malých a středních podniků ve čtyřech zemích – v České republice, Itálii, Maďarsku, Slovinsku.

Malé a střední podniky, které mají zájem zapojit se do testovací fáze, mohou kontaktovat p. Hrubou na e-mailu This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

Sledujte aktuality a podrobnosti přímo na webu projektu Interreg CENTRAL EUROPE.

18 December 2025

Tisíce zemědělců protestovaly v Bruselu proti levným dovozům a zemědělské politice EU. Při demonstraci došlo i na střety s policií, která použila vodní děla.

Protest se odehrál v den summitu EU a stal se jedním z nejviditelnějších projevů nespokojenosti evropských zemědělců s aktuálním směřováním unijní zemědělské a obchodní politiky, která se teprve domlouvá.

Hlavním terčem kritiky byla plánovaná obchodní dohoda mezi EU a jihoamerickým uskupením Mercosur. Farmáři varovali, že otevření evropského trhu povede k přílivu levnějších zemědělských produktů ze třetích zemí, které podle nich nedodržují stejné ekologické, veterinární a produkční standardy jako producenti v EU.

Více zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-horici-pneumatiky-a-brambory-do-oken-farmari-protestovali-v-bruselu-294615

17 December 2025

Ceny potravin by se v nejbližších měsících měly v Česku postupně stabilizovat, v některých segmentech dokonce mírně klesat. Naznačují to aktuální statistická data, vyjádření analytiků i očekávání podnikatelské sféry. Nová vláda zároveň deklaruje, že chce řešit dostupnost potravin systémově. Podle expertů však nebude rozhodující samotná politická rétorika, ale konkrétní kroky v oblasti konkurence, byrokracie a nastavení zemědělských a potravinářských dotací.

Potravinářská komora ČR se s programem nové vlády na prioritách z velké části shoduje, zároveň ale upozorňuje, že rozhodující bude rychlost a efektivita přijatých opatření. „Vítáme, že značná část programu nové vlády odráží naše priority, zejména podporu potravinářského sektoru, snížení byrokracie a posílení soběstačnosti. Teď ale bude klíčové, aby tyto záměry nezůstaly jen na papíře,“ uvedla prezidentka komory Dana Večeřová. Potravináři zároveň upozorňují na dlouhodobý výpadek investičních dotací a žádají buď jejich návrat, nebo zavedení alternativní podpory, například formou bezúročných úvěrů.

Dále zde: https://www.echo24.cz/a/HxDJn/zpravy-domov-potraviny-zlevnit-vlada-sliob-analytic-skutecne-brzdy

16 December 2025

Meziměsíčně ceny zemědělských výrobců klesly o 4 procenta. Ceny průmyslových výrobců se zvýšily o 0,3 procenta. Stavební práce šly nahoru o 0,1 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky se naopak meziměsíčně snížily o 0,1 procenta.

U zemědělských výrobců meziměsíčně klesly například ceny ovoce - o 9,5 procenta, brambor - o 8,2 procenta, nebo třeba prasat - o 6,1 procenta. Cena vajec však šla nahoru o 12,4 procenta, stejně tak drůbež o 2,1 procenta.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-ovoce-mezimesicne-zlevnilo-vejce-ale-zdrazila-40553604

15 December 2025

Priority tuzemských výrobců potravin se podle Potravinářské komory ČR z velké části shodují se zveřejněnými záměry nové vlády. Jde zejména o podporu potravinářského sektoru, snižování administrativní zátěže, zvyšování potravinové soběstačnosti Česka nebo omezení dovozu nekvalitních produktů. Komora je připravena pokračovat ve spolupráci s novým vedením ministerstva zemědělství, a to jak při přípravě legislativních změn, tak při realizaci projektů v různých oblastech.

„Vítáme, že značná část programu nové vlády odráží naše priority. Shodujeme se, že Česko se potřebuje zaměřit na podporu potravinářského průmyslu, posílení soběstačnosti, důslednou kontrolu nekvalitních dovozů a snížení byrokracie. Teď ale bude klíčové, aby tyto záměry nezůstaly jen na papíře a vláda je dokázala převést do konkrétních a hmatatelných kroků,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Potravináři již několik let nemají žádnou podporu formou národních investičních dotací. Současně vázne i čerpání podpory investic z Programu rozvoje venkova kvůli nereálným a příliš přísně nastaveným podmínkám. Nedostačuje ani podpora formou finančních nástrojů, jako jsou garance úvěrů či dotace úroků z úvěrů, které nejsou dimenzovány tak, aby pokryly i rozsáhlejší investiční projekty.

„Věříme, že nová vláda buď dotace sektoru vrátí, nebo poskytne adekvátní a dostatečnou podporu, například formou bezúročných úvěrů pro podniky. Investice jsou klíčové pro udržení konkurenceschopnosti českých potravinářů, i s ohledem na požadavky na udržitelné hospodaření“ dodala prezidentka Večeřová.

Mimořádně důležité je uvedené téma i proto, že se Evropská unie chystá vyjmout podporu potravinářství ze Společné zemědělské politiky a přesunout ji do strukturálních fondů. Namísto soupeření se zemědělskými podniky mají potravináři nově soutěžit o finance s dalšími resorty a rozsáhlými projekty, jako jsou stavby dálnic, energetických sítí nebo místních chodníků.

Situace je navíc kritická i s ohledem na kroky ostatních členských států. Německo například nedávno ohlásilo rozsáhlé dotační programy pro svůj průmysl a řada dalších evropských zemí již také poskytuje daňové úlevy a investiční pobídky, čímž se konkurenční prostředí pro české potravináře ještě zhoršuje.

Komora také dlouhodobě prosazuje zásadní zjednodušení administrativní zátěže a papírování. Apeluje na novou vládu, aby provedla revizi stávajících předpisů a zrušila zbytečnou regulaci. Zároveň vyzývá k okamžitému ukončení praxe takzvaného "gold platingu", tedy zavádění dalších povinností navíc, nad rámec předpisů EU. Komora zdůrazňuje, že Česko je v tomto ohledu nechvalně unikátní a většinu členských států EU takto své podnikatele nezatěžuje.

Potravinářská komora je připravena s vládou a dalšími partnery aktivně a konstruktivně spolupracovat na naplňování společných priorit. Zároveň bude pečlivě sledovat, zda vláda slíbené změny provádí reálně.

Potravinářská komora ČR vyjadřuje podporu novému ministru zemědělství Martinovi Šebestyánovi. Považuje jej za odborníka s potřebnými zkušenostmi. Jeho jméno je dobrou volbu. Komora věří, že svou novou funkci náležitě zvládne a bude úspěšným ministrem.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

15 December 2025

Zákazníci by si neměli zvykat na současné ceny vajec, kvůli ptačí chřipce a zákazu klecových chovů nejspíš dojde k jejich zdražení, uvedla na pondělní tiskové konferenci předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Od příštího roku nebude většina řetězců nabízet vejce z klecových chovů, o rok později nebude možná produkce klecových vajec produkovat kvůli legislativě.

Se zákazem chovu v klecových systémech v ČR se čeká také zvýšení dovozu. Už nyní roste dovoz například z Ukrajiny, kde se podle Dlouhé chovají nosnice v podmínkách, které nejsou v EU možné už od roku 2012. Na základě dat ministerstva zemědělství tvoří vejce z Ukrajiny už více než 30 procent dovozů.

„Celý systém tak připomíná situaci, kdy si doma pečlivě utěsníme okna proti úniku tepla, abychom vzápětí otevřeli dokořán hlavní dveře. Důsledkem je, že čeští chovatelé budou vystavení nekalé konkurenci a budou ve výrazné nevýhodě,“ okomentoval situaci mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Prouza pak také zkritizoval český stát, jehož zákonodárci rozhodli, že se na zákaz přejde až v roce 2027, což je časová disproporce proti dobrovolným obchodním závazkům, které byly přijaty ve velké části Evropy. Prezident svazu uvedl, že český stát je znovu „papežštější než papež“, když sáhl po plošném zákazu klecových chovů.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek nicméně namítl, že Prouza předvádí názorový veletoč, protože v době schvalování zákazu patřil k jeho podporovatelům.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-vejce-obchod-ekologie.A251215_094651_eko-doprava_drh

14 December 2025

Nastupující vláda se chystá přepracovat vyhlášku o zdravých obědech, tedy o takzvaném spotřebním koši, která nařizuje školním jídelnám zařadit do jídelníčků více luštěnin nebo celozrnných příloh. Podle hnutí ANO jde o experiment na dětech a takové obědy prý budou často končit v koši. Přitom právě to měla vyhláška odbourat.

Podle potravinářské komory je školní oběd pro spoustu dětí jediné teplé jídlo a za den a je tak potřeba, aby se z něj děti pořádně najedly. Vadí třeba i to, že nově mají mít žáci na výběr i bezmasé jídlo a přibýt má pseudoobilovin, jako jsou amarant, pohanka nebo quinoa.

„Určitě to není dobré. A co jsme tomu vyčítali asi nejvíc, je dávat pryč z jídelníčku dětí maso s odůvodněním, že maso není nutnou součástí plnohodnotné výživy,“ říká prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Dále zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/636305-do-skol-miri-nove-jidelnicky-hnuti-ano-se-nelibi-a-chce-je-zmenit

13 December 2025

Jde o jedno z největších opatření, jak lidem v Chorvatsku ulevit od inflace. Tamní vláda nedávno rozšířila seznam potravin a základních surovin, které podléhají maximálním cenovým limitům - nabobtnal na přibližně sto položek. Tento krok má stabilizovat ceny před novou turistickou sezonou 2026 a zároveň jde o pomoc sociálně slabším domácnostem, které se potýkaly s dlouhotrvajícím zdražováním v letech po přijetí eura. Deník se podíval na to, co vše už je na seznamu, kde levnější potraviny najít a kolik peněz stojí.

Každá položka musí být v obchodě viditelně označena včetně informace o předchozí cenové výši. Pro všechny prodejny větší než 400 metrů čtverečních zůstala povinnost zajistit oddělené prostory pro prodej veškerého zboží, na něž se regulace vztahuje.

Více zde: https://www.denik.cz/staty-eu/nutella-kalamary-i-lizatka-regulovanou-cenu-ma-v-chorvatsku-uz-100-polozek-20261.html

12 December 2025

Sehnat dnes máslo pod třicet korun není až tak výjimečné, i když někdy jen díky nějakému kupónu nebo slevové aplikaci. Proč je tak levné a můžeme ho nakoupit ve velkém a pak mrazit?

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu aktuální ceny mléčných produktů ovlivňují především ceny mléka a ceny energií – a obě již delší dobu klesají. Proti tomuto tvrzení se ale dnes ohradila Potravinářská komora. Podle ní je totiž současná nabídka levného másla v obchodech způsobena primárně výprodejem přebytečných zmrazených zásob z dovozu a celkovým přebytkem mléčného tuku na evropském trhu. „Zatímco v loňském roce se primárně vyrábělo více tučných mléčných výrobků, zejména sýrů, což přirozeně snižovalo objem tuku určeného pro výrobu másla, současný nadbytek tlačí cenu dolů,“ uvádí komora.

„Je nutné ale podotknout, že takové máslo není závadné, avšak je třeba počítat s tím, že jeho kvalita a chuť nebudou prvotřídní jako u čerstvé potraviny. Zásadně se nedoporučuje toto máslo opětovně mrazit,“ varuje Potravinářská komora.

Více zde: https://www.vitalia.cz/clanky/koupili-jste-hodne-levne-maslo-nemrazte-ho/

12 December 2025

Potravinářská komora ČR se ostře vymezuje proti nepravdivým tvrzením prezidenta Tomáš Prouzy ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. V souvislosti s nízkými cenami másla hovořil o údajné neefektivitě tuzemských mlékáren. Podle Komory je současná nabídka levného másla v obchodech způsobena primárně výprodejem přebytečných zmrazených zásob z dovozu a celkovým přebytkem mléčného tuku na evropském trhu. Potravináři tímto uvádí zavádějící prohlášení pana Prouzy na pravou míru.

NEPRAVDA: „Žádný významný český obchodník neprodává rozmrazené máslo z hmotných rezerv. Takové máslo by muselo být podle vyhlášky výslovně označeno jako „stolní máslo“, s čímž by byl zákazník seznámen na etiketě.“ (Tisková zpráva SOCR, 4. prosince)

FAKTA: Zatímco legislativa Evropské unie zná pouze pojem „máslo“, česká legislativa jako jediná definuje pojmy „stolní máslo“ pro máslo, které bylo zmrazeno a následně rozmrazeno, a stejně tak definuje označení „čerstvé máslo“, které v rámci Evropy není běžně definováno. Máslo může být skladováno zmrazené po dobu až dvou let. Je nutné ale podotknout, že takové máslo není závadné, avšak je třeba počítat s tím, že jeho kvalita a chuť nebudou prvotřídní jako u čerstvé potraviny. Zásadně se nedoporučuje toto máslo opětovně mrazit.

NEPRAVDA: „Efektivní výrobci, kteří bohužel nejsou moc často v ČR, dokážou máslo nabízet za výrazně nižší ceny. Ti čeští jsou v tom výrazně pomalejší, proto i ta aktivita Potravinářské komory, která se tady snaží udržovat ceny uměle vysoko.“ (Rozhlas, 7. prosince)

FAKTA: Jen náklady na výrobní surovinu se při současných výkupních cenách mléka pohybují kolem 40 Kč na jednu kostku másla. To je výrazně více než akční pultová cena pod 30 Kč. Je nutné zdůraznit, že za současné nižší ceny másla nemůže pouze uvolňování mrazírenských zásob. K ochlazení trhu totiž přispívá i celková situace, kdy je v současnosti na trhu k dispozici více mléčného tuku oproti loňsku. Zatímco v loňském roce se primárně vyrábělo více tučných mléčných výrobků, zejména sýrů, což přirozeně snižovalo objem tuku určeného pro výrobu másla, současný nadbytek tlačí cenu dolů.

NEPRAVDA: „Od září letošního roku stále klesají evropské ceny mléka a souvisejících produktů – opět tedy není důvod pro zdražování másla.“ (Tisková zpráva SOCR, 4. prosince)

FAKTA: Na rozdíl od jiných evropských zemí, kde ceny mléka mohou klesat, v Česku tato situace rozhodně neplatí. Zde naopak cena suroviny roste 26 měsíců v řadě.

Graf 3
NEPRAVDA: „Pravidla hospodářské soutěže zakazují asociacím a svazům, tedy včetně Potravinářské komory, jakoukoliv veřejnou komunikaci, která by mohla být vnímána jako cenová signalizace, a tedy i snaha koordinovat cenovou politiku členů daného sdružení.“ (Tisková zpráva SOCR, 4. prosince)

FAKTA: Potravinářská komora ČR nikdy neuváděla konkrétní procento, o které by máslo mělo zdražit, a naprosto vylučuje jakoukoli koordinaci cen s výrobci. Komora pouze poukazuje na současné a reálné výrobní náklady, přičemž je naprosto logické, že jakmile přebytek mléčného tuku na trhu pomine, cena se zákonitě změní a vrátí se k úrovni, která odpovídá reálným výrobním nákladům. Komora navíc upozorňuje, že někteří producenti jsou v současné době nuceni dodávat své výrobky obchodům pod výrobní cenou. Kromě toho čeští výrobci čelí stálému nárůstu mzdových nákladů a dalších provozních poplatků, což dále zvyšuje tlak na finální cenu výrobků.

NEPRAVDA: „Členi Potravinářské komory mají plné sklady, ale místo toho, aby modernizovali výrobu, investovali a aby byli stejně efektivní jako jejich zahraniční konkurence, tak tady používají Potravinářskou komoru pro to, aby lidem říkali, že bude dráž a že nemůžou být ceny tak nízko.“ (Rozhlas, 7. prosince)

FAKTA: Osočování českých mlékáren z neefektivity ve srovnání se zahraniční konkurencí naprosto svědčí o absolutní neznalosti oboru. Komora touto cestou oficiálně zve pana Prouzu přímo do provozu, aby si na vlastní oči ověřil realitu moderních výrobních linek a pochopil skutečné náklady českého zpracovatelského průmyslu, namísto aby šířil zavádějící soudy z pohodlí své kanceláře.

NEPRAVDA: „Za všech okolností dáváme přednost domácí produkci, ale ta musí být cenově i kvalitou srovnatelná se zahraniční konkurencí. Pokud ale členové Potravinářské komory nemají zájem o zlepšování kvality i cen své produkce, nezbude nám bohužel nic jiného, než abychom se spolehli na ty, kteří dokáží dodat vysokou kvalitu za dobrou cenu.“ (Tisková zpráva SOCR, 4. prosince)

FAKTA: Napadat kvalitu českého másla je zcela za hranou jakékoli konstruktivní debaty. České mlékárny vyrábí špičkové produkty, což se pravidelně potvrzuje. Tuzemská másla totiž opakovaně porážejí zahraniční konkurenci v nezávislých spotřebitelských testech i odborných ochutnávkách. Zpochybňování české kvality je naprosto neopodstatněné a jen dokazuje, že pan Prouza neváhá použít nepravdu k zakrytí skutečných důvodů současných nízkých cen dovozového másla v obchodech.

NEPRAVDA: „Reálná marže obchodníků je u másla dlouhodobě záporná. Detailní data Českého statistického úřadu ukazují, že marže na másle byla po většinu roku 2024 a 2025 záporná.“ (Tisková zpráva SOCR, 4. prosince)

FAKTA: Data Českého statistického úřadu uvádějí cenu výhradně od českých producentů, zatímco spotřebitelská cena na pultech zahrnuje i to levné, zahraniční máslo. Tyto hodnoty proto nelze srovnávat. Ačkoliv je možné, že v určitých měsících supermarkety prodávají máslo za podnákupní cenu, opakovaně prezentovat tento stav jako běžnou obchodní praxi a ignorovat ekonomické zákonitosti, je demagogie.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

12 December 2025

Cíl Evropské unie snížit do konce roku 2030 množství potravinového odpadu při výrobě a zpracování potravin o deset procent považuje Potravinářská komora ČR za nesmyslný. Odpadu už teď mnoho potravinářů produkuje omezené množství a není mnoho prostoru pro jeho další snížení, řekl mluvčí komory Marek Zemánek.

Odpad podle něj podniky omezují hlavně z ekonomických důvodů. Ze zbytků často vyrábí krmivo pro zvířata nebo je využívají jako energii, řekl Zemánek.

"Stanovení plošných cílů bez jasné představy o reálném potenciálu snížení je podle komory spíše deklaratorní než praktické. Skutečný prostor pro omezení plýtvání se totiž nachází zejména v domácnostech a gastronomii, nikoli u výrobců," uvedl Zemánek.

O tématu zde: https://zemedelec.cz/potravinari-novy-cil-eu-ke-snizeni-mnozstvi-potravinoveho-odpadu-je-nesmyslny/

12 December 2025

Pokud jste čekali, že maso na pultech v příštím roce zlevní, budete zklamáni. Podle majitele masokombinátu Krásno Karla Pilčíka bude naopak zdražovat. Rostou totiž náklady a už teď jsou podle něj marže potravinářů neúměrně nízké.

Rok 2026 rozhodně nebude rokem zlevňování potravin a zejména v případě masa. I když teď ceny hovězího i drůbeže lehce klesly, výhled ukazuje, že po novém roce půjdou opět nahoru. Výrobci si navíc stěžují na další rostoucí náklady.

„Rozhodně nechci plakat, to chraň bože. Jen konstatuji, co se na nás valí. Zdražení o pět až osm procent od nového roku nám teď posílá skoro každý dodavatel. Od náhradních dílů přes koření a podobně. To vždy jen přijde oznámení. Zdražuje i EKO-KOM (systém sběru a recyklace obalů, pozn. red.). Už teď jsme platili tři čtvrtě milionu čtvrtletně a bude to o pět procent více,“ popisuje v pořadu Inside Talks Karel Pilčík s tím, že další suma jsou mzdy, stroje a provoz. „Všechno od nového roku skočí nahoru. A pak tu jsou ještě evropské věci, jako je třeba odlesňování, “ dodává Pilčík.

Celý rozhovor najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-pilcik-trikilovou-sunku-uz-dnes-prodate-stezi-a-maso-bude-jeste-drazsi-293888

11 December 2025

Potravinářská komora ČR upozorňuje na nesmyslnost povinného cíle Evropské unie snížit do roku 2030 potravinový odpad u zpracovatelů a výrobců o 10 %. Podle Komory již podniky v mnoha případech provozují velmi efektivní výrobní systémy s minimálním odpadem. Potravináři naopak kritizují stávající metodiku měření, která je v praxi obtížně realizovatelná. Vyžaduje totiž odhad množství a koeficienty, což způsobuje značné nepřesnosti.    

Potravinářská komora ČR považuje snahu omezit plýtvání potravinami za důležitou. Upozorňuje však, že čeští výrobci už v mnoha případech minimalizují odpad a vedlejší produkty dále efektivně využívají. Zbytky se často využijí jako krmivo nebo zdroje energie, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky.

„Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářským zvířatům. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě minimální. Do kafilerií putují jenom odstředivkové kaly, které tvoří zanedbatelnou část, maximálně desetiny procent celkového objemu,“ uvedl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.

Potravinářský průmysl je motivován šetřit suroviny především z ekonomických důvodů. Odpad představuje náklad, proto podniky kontinuálně investují do technologií, které jeho vznik minimalizují. Prostor pro další snižování odpadu je tak již velmi omezený.

„V našem oboru zpracování masa jsou to především povinné konfiskáty, které se posílají do asanačních podniků, kde se dále zpracovávají. Odpady se v masném průmyslu vysoce hlídají a vše je přísně regulováno. Potravinový odpad je praktický nulový,“ dodal šéf uzenářské firmy MP Krásno Karel Pilčík.

Stanovení plošných cílů bez jasné představy o reálném potenciálu snížení je podle Komory spíše deklaratorní než praktické. Skutečný prostor pro omezení plýtvání se totiž nachází zejména v domácnostech a gastronomii, nikoli u výrobců. Pokud už k vyhazování potravin ve zpracovatelském průmyslu dochází, bývá to často přímý důsledek přehnaných legislativních požadavků. Ty nutí provozovatele k likvidaci potravin i v okamžiku, kdy by jejich další využití bylo stále bezpečné.

Komora proto vyzývá k revizi metodiky a k realistickému nastavení cílů, které musí vycházet z ověřitelných dat, nikoli z pouhých odhadů a nejednotných koeficientů.

Potravináři přesto vítají, že nebyl na úrovni EU přijat ještě nesmyslnější cíl snížení plýtvání v jejich sektoru o 20 až 30 %, navrhovaný některými zahraničními europoslanci. Takové představy o možnostech potravinářského průmyslu ilustrují absolutní neznalost oboru.

Doplňující informace:

O směrnici o odpadech

Evropský parlament schválil směrnici, která vyžaduje snížení potravinového odpadu u výrobců o 10 % a v maloobchodě, gastronomii a domácnostech o 30 % do roku 2030, přičemž cíle se budou počítat z průměru let 2021–2023. Nová pravidla se vztahují i na oblečení, obuv a bytový textil. Členské státy mají na zavedení směrnice do národních zákonů 20 měsíců, nová pravidla by měla začít platit zhruba v polovině roku 2027.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR