Od srpna začne účinkovat evropské nařízení ohledně obalového materiálu, tzv. PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation). Ačkoliv přináší řadu dobrých myšlenek, například na zmenšování volného prostoru v obalech, nebo omezení věčných chemikálií, zavede řadu administrativně i výrobně náročných věcí, na které není prakticky byznys připravený. Potravináři i obchodníci se tak snaží o odsunutí termínu účinnosti.
Nařízení je platné od loňského února, účinnost má ale posunutou na 12. srpen, některé věci je pak možné dodržovat až od roku 2030. Letos v srpnu se tak omezí používání polyfluorovaných alkylových látek (PFAS), tzv. věčných plastů, které jsou například v papírových boxech na pizzu, v kelímcích nebo sáčcích na popcorn.
Potravinářská komora připomíná, že nařízení nestanovuje absolutní nulu, ale velmi přísné prahové hodnoty, které budou muset být potvrzené laboratorními rozbory. Bohužel jsou ale podle jejího mluvčího Marka Zemánka kapacity laboratoří velmi omezené. Výrobci obalů tak mají přijít s alternativami úprav povrchu obalů, které budou odpuzovat mastnotu a vodu bez PFAS.
Další novinkou pak bude, že každý obal bude muset být dohledatelný. Bude na něm muset být uveden výrobce nebo dovozce do EU. Pokud bude obal moc malý, může být tato informace podle komory v průvodní dokumentaci.
„Celá ta povinnost uvádět výrobce obalu je postavená na hlavu. Podívejte se na obyčejnou pomazánku. Má plastový kelímek a kovové víčko. Podniky, které tyhle komponenty vyrobí, ale podle EU nejsou ‚výrobci‘, ale jen dodavatelé. Výrobcem se stává až ten, kdo to spojí dohromady a naplní,“ vysvětluje jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička. To ale platí pouze, když má firma na obalu své logo, doplňuje.
„Pokud tu samou pomazánku vyrobíme pro řetězec jako privátní značku, stává se výrobcem obalu najednou ten obchod, i když s výrobou krabičky neměl nic společného. Je to neuvěřitelný úřednický výmysl, který jen komplikuje podnikání a zvyšuje náklady. Zákazníkovi to nic nepřináší a přírodě taky ne,“ domnívá se.
Podle mluvčího komory Marka Zemánka je nařízení v současné podobě jeden velký byrokratický zmatek, mimo jiné proto, že se zatím přesně neví, kdo bude nové povinnosti kontrolovat. „Kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly. Přece nemůžeme po potravinářských podnicích chtít, aby každý rok investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděly, co bude platit za pár měsíců. Je to postavené na hlavu,“ tvrdí Zemánek.
Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/obaly-plasty-eu.A260408_154912_ekonomika_ven
