Cena vajec v českých obchodech roste. A důvodem je podle nových údajů potravinářské komory nedostatek nosnic v celé Evropě a to, že nabídka zdaleka nepokrývá poptávku. Evropská vejce se navíc snaží skupovat Amerika, kde musely být utraceny miliony slepic kvůli ptačí chřipce. Ta je ale i v Evropě. 

"Ceny mohou nadále mírně růst, protože v EU se stále šíří ptačí chřipka," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

"Například v roce 2022 chovatelé v Jihomoravském kraji vyprodukovali 122 milionů vajec, předloni už to bylo pouze 43 milionů," přiblížil Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/602908-vejce-za-petikorunu-aby-clovek-pohledal-za-vysoke-ceny-muze-nedostatek-i-usa

• Konference, akce, semináře

Společnost Testo ČR vás zve na odborný kurz "Metrologie v potravinářství II".

Kdy: 9. dubna 2025
Kde: na centrále Testo v pražských Jinonicích

Kurz je určen pro metrology, manažery kvality, provozní pracovníky a další odborníky z oblasti potravinářství, kteří se chtějí seznámit s klíčovými principy metrologie a jejich aplikací v praxi.

Hlásit se můžete do 1. 4. zde: https://bit.ly/3Xc0c33

Více k programu tady. 

Rostoucí ceny potravin zůstávají strašákem číslo jedna českých domácností. Výrazně zdražuje třeba mléko, máslo, vejce nebo čokoláda. Meziročně máme nejvyšší nárůst cen potravin v Evropě, a to o 4,4 procenta.

Nelichotivé stříbro. Jedinou zemí na kontinentu, kde se ceny potravin zkraje letošního roku vyšplhaly ještě o něco výš, je Turecko. Nejdramatičtější byl nárůst u másla, které za rok zdražilo o více než 40 procent. O necelou třetinu víc stála čokoláda. Bezmála o pětinu si zákazníci připlatili také za čerstvá vejce a o více než 12 procent šlo nahoru mléko.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/potraviny-v-cesku-nadale-zdrazuji-politici-mluvi-o-nefunkcni-kontrole-i-male-konkurenci-468787

Jednodušší prodeje farmářů ze dvora jsou opět o něco blíže schválení. Ministerstvo zemědělství aktuálně dokončuje změny vyhlášek, podle nichž padne limit 35 poražených kusů drůbeže nebo králíků týdně. Nová hranice pro porážku má být 2 000 kusů ročně, které nebude potřeba veterinárně vyšetřit.

Tuzemští chovatelé drůbeže nicméně od státu žádali, aby umožnil porážku bez jatek zhruba deseti tisíc kuřat ročně, jak je to možné v souvislosti s prodejem ze dvora v mnoha okolních státech. Pořízení jatek totiž vyjde na 1,5 milionu korun a dráže, takže se menším producentům nevyplatí. Osud této změny, kterou se snažila prosadit podnikatelka Dáša Tománková, je ale zatím nejasný.

Podle informací iDNES.cz by stát mohl pro tento případ zjednodušit podmínky. Šlo by o takzvanou okrajovou činnost v rámci potravinářského podniku. Provozovatel podniku by ale musel být zároveň chovatelem a porážka by musela být na místě chovu.

Se změnou má částečně problém Potravinářská komora ČR. Její mluvčí Marek Zemánek argumentuje zdravím spotřebitelů. „Každá výjimka, která může snížit úroveň bezpečnosti potravin, musí být řádně odůvodněna a musí být přijata taková opatření, aby spotřebitelé byli chráněni. V případě drůbežího masa jde o produkt, u něhož hygiena jatečného opracování a následné uchovávání hraje klíčovou roli,“ sdělil mluvčí.

„Vítáme, že chovy, které budou chtít prodávat více než 2 000 kusů drůbeže, musí být registrovány v systému státní organizace Mezinárodního testování drůbeže Ústrašice, ke kterému mají přístup inspektoři Státní veterinární správy, a bude jednoduché zkontrolovat způsob chovu, a jak svoji drůbež porážejí,“ dodal Zemánek.

Více informací zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-prodej-tomankova-drubez-potraviny.A250313_172421_ekonomika_drh

Ceny vajec v České republice se pohybují na svém historickém maximu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla jejich cena za poslední půl rok ze 42 Kč na 62–64 Kč za balení deseti kusů. Za tímto nárůstem je především nedostatek vajec u nás i v Evropě a situaci zřejmě výhledově nepomůže ani přechod na bezklecové chovy.

Další informace najdete zde: https://www.epochtimes.cz/2025/03/13/draha-vejce-proc-jejich-cena-vyletela-vzhuru-a-drzi-se/

Ukrajina by při stávajícím tempu reforem mohla vstoupit do Evropské unie již před rokem 2030, uvedla nedávno předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Pokud by k tomu ale došlo, znamenalo by to i zapojení do systému zemědělských dotací. A tedy do plánů ohledně vyjednávání nové zemědělské „sedmiletky“, která by se měla rozběhnout v roce 2028.

Mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek upozorňuje, že už nyní kvótovaná produkce z Ukrajiny narušuje tuzemský trh. Známý je například dopad na trh s cukrem nebo obilovinami, kde došlo kvůli přetlaku ke snížení výkupních cen, aniž klesly náklady. Naopak, kvůli energetické krizi vzrostly.

Stejně jako v případě vstupu Česka a dalších států do Evropské unie je podle Zemánka nutné, aby se podpora pro ukrajinské podniky zvyšovala postupně. „Říkalo se tomu phasing-in neboli postupné zavádění. To znamená, že by první rok nedostaly plnou částku, ale začaly by na 25 procentech cílové výše podpory. V prvních letech by se navyšovalo o pět procent ročně, v pozdější fázi o deset procent, aby byl nárůst pozvolný,“ popisuje Zemánek.

Potravináři se obávají zhroucení některých sektorů, jako jsou drůbež, vejce, cukr a obiloviny. „V případě nepřiměřených dopadů by EU musela zemědělcům vyplácet kompenzace, čímž by se vytvořil další tlak na celý unijní rozpočet,“ říká Zemánek z Potravinářské komory ČR.

Aby byl trh jednotný, měly by podle něj hlavně platit evropské standardy ohledně obalů, odpadů nebo energií i na Ukrajině, čímž by částečně došlo k vyrovnání nákladů.

Více k tématu zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-dotace-eu-ukrajina.A250312_173813_ekonomika_drh

Exemplární sankce v řádech stovek tisíc či milionů korun by mohly přimět obchodní řetězce, aby se k zákazníkům chovaly spravedlivě. V pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Narážel tím na nesprávné vypočítávání slevových akcí či na neadekvátní marže.

Řetězce si podle Výborného k některým produktům přidávají nepřiměřené marže. Kontrolovat by to měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, s jehož prací však ministr není spokojený. Jeho šetření prý nevedou k tomu, že by se prohřešky napravovaly. V případě nesprávně vypočítaných slevových akcí zase zasahuje Česká obchodní inspekce.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/vyborny-vola-po-exemplarnich-pokutach-retezcum-chovaji-se-k-nam-jinak-nez-v-zahranici-rekl-468663

Dubajská čokoláda s pistáciovou náplní ohromuje celý svět. Čeští výrobci se ji snaží napodobovat, a to buď tabulkou čokolády, nanuky, dezerty nebo třeba pralinkami. Ceny pistácií tak letí nahoru.

"Cena loupaných pistácií přesáhla hodnotu 500 korun za kilo, což je samozřejmě historické maximum a dosahuje hodnoty makadamových ořechů, které vždy patřily mezi nejdražší ořechy," řekl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Mimo pistácie šly nahoru i další suroviny, ze kterých se vyrábí čokoláda.

"Já bych možná vypíchl hlavně tu čokoládu, která skutečně jako zdražuje neuvěřitelným způsobem. Dokonce bych si dokázal představit, že za chvíli čokoláda bude pouze pro vyvolené lidi spolu s kaviárem," uvedl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Bohumil Hlavatý.

Dozorčí rada firmy Moravskoslezské cukrovary dnes rozhodla o zavření závodu v Hrušovanech nad Jevišovkou, o práci přijde 150 lidí. Výrobu zachová jen v Opavě. Mateřská rakouská společnost Agrana současně zavře závod v Leopoldsdorfu východně od Vídně, kde skončí 120 zaměstnanců.

„Aktuální cena, za kterou lidé cukr nakoupí, cukrovarům zdaleka nepokryje náklady. V posledních letech podnikům rostly všechny náklady a zejména platby za energie, na něž je výroba cukru velmi náročná. Je nutné také připomenout, že cukrovary jako jediný obor z potravinářství platí emisní povolenky,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Více čtěte tady: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/cukrovar-hrusovany-nad-jevisovkou-uzavreni-propousteni.A250312_144738_brno-zpravy_mos1

Koupili jste si slunečnicový chléb a měli jste pocit, že je v něm málo semínek? Nebo třeba cizrnovou pomazánku, která cizrnu „viděla jenom z rychlíku“? Taková situace skutečně může nastat. České předpisy totiž ne u všech potravin definují minimální množství surovin, podle kterých se následně pochutina jmenuje. Od léta by se to ale mohlo změnit. 

Například máslo se může jmenovat pouze výrobek, který obsahuje minimálně 80 procent mléčného tuku. A čokoláda na pití nebo slazené kakao, které má 25 procent kakaa. „U šunky vysoké jakosti musí být minimálně 16 % svalové bílkoviny, což odpovídá 80 až 100 procentům masa,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Od poloviny roku by mělo dojít ke zpřísnění u výrobků z luštěnin. „Stát v tomto ohledu chystá vyhlášku, která by měla definovat, kolik cizrny má v hummusu být. Cizrna by měla převažovat nad ostatními surovinami,“ nechal se slyšet Zemánek.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/hummus-opravdu-z-cizrny-norma-stanovi-minimalni-mnozstvi-surovin-ktere-urcuji-nazev-468416

Letošní rok je tím posledním, kdy byste v českých řetězcích měli sehnat klecová vejce. Už v roce 2018 si totiž všechny řetězce v Česku předsevzaly, že je ve svých obchodech přestanou prodávat o dost dříve, než jim to zakáže legislativa.

Prvním, kdo klecové vejce vyřadil z prodeje, byla Billa, která už je na pultech nemá přes rok. Zvládnou to i její konkurenti, v průběhu letošního roku, jak slíbili? Drůbežáři říkají, že to není reálné.

Více zde: https://www.vitalia.cz/clanky/konec-prodeje-klecovych-vajec-2025/

Za mazance, beránky anebo jidáše si Češi o letošních Velikonocích v obchodech a pekárnách připlatí. Jejich cena oproti loňsku vzroste, někde až o třicet procent, jak ČT potvrdily oslovené pekárny. Důvodem jsou hlavně rostoucí ceny vajec, kakaa a mléčných výrobků, ale také vyšší náklady za obalové materiály či mzdy.

Výrobci mléčných produktů se podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy potýkají s velkým nárůstem cen mléka i mléčného tuku od léta, což se následně s vysokými cenami energií promítá i do cen.

Rostou nejen výkupní ceny mléka, ale to samé platí i u pšenice a žita. „Z důvodů klesajících osevních ploch obilovin v Česku i Evropě se může vytvořit také vyšší poptávka po této komoditě. V této souvislosti je také nutné upozornit na nižší výnosy obilovin v některých státech – třeba ve Francii a v Německu zaznamenali pěstitelé snížení výroby až o dvacet procent,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Vyšší ceny vajec pak souvisí též s epidemií ptačí chřipky. „Kromě toho začali chovatelé přestavovat chovy nosnic z klecového způsobu ustájení na volné chovy. To s sebou samozřejmě nese vyšší náklady,“ dodává Zemánek.

Více zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/drazsi-mazance-i-beranci-za-tradicni-velikonocni-pecivo-letos-cesi-utrati-vic-358919

Dlouho avizovaná hrozba ze strany maďarského premiéra Viktora Orbána se stává skutečností. V reakci na opakovaný vzestup spotřebitelských cen v Maďarsku dnes oznámil vládní nařízení, které od půli března omezí zisky prodejců potravin. Nejde tedy přímo o cenový strop, který v zemi zaváděl před dvěma lety v důsledku astronomického zdražování, ale o povolení "maximální marže deseti procent u třiceti druhů základních potravin" - zejména másla, vajec a smetany. Podle serveru hvg.hu tím vlastně vláda v Budapešti v konečném důsledku přiznává, že není schopna zkrotit rostoucí inflaci, která její občany - zejména rodiny a důchodce - už několik měsíců opět sužuje.

Zdroj: https://www.echo24.cz/a/Hc9Ns/zpravy-madarsko-trest-za-nadmerne-zdrazovani-viktor-orban-zmrazi-zisky-prodejcum-potravin

Divoce rostoucí ceny potravin zůstávají strašákem číslo jedna českých domácností. Lidé za ně v únoru platili v průměru o 4,4 procenta více než před rokem, a staly se tak nejsilnějším faktorem roztáčejícím inflaci v zemi. Pokud jde o účty za potraviny, Češi navíc drží v rámci Evropy nepříjemný primát. Ceny za jídlo totiž letos poskočily v tuzemsku suverénně nejrychleji z unijních ekonomik. Jedinou zemí na kontinentu, kde potraviny zkraje letošního roku zdražily ještě o něco málo rychleji, je momentálně Turecko. To se však dlouhodobě potýká s růstem cen na prahu hyperinflace. 

„Existuje více faktorů, které umožnily cenám potravin v lednu velké přecenění. Na něčem jsme dovozně závislí, někde mohou mít vyšší marže producenti. Ale primárně to asi bude síla řetězců,“ uvedla v rozsáhlém březnovém rozhovoru viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.

Další informace: https://www.e15.cz/byznys/potraviny/rychleji-zdrazuji-potraviny-uz-jen-na-tureckem-trzisti-proti-cesku-jde-sila-retezcu-i-vyssi-moci-1422983

Ze zamrzlé Sibiře až do české kotliny. Ruský supermarket Mere v Česku otevřel už svou šestou prodejnu. Obchod ještě před válkou na Ukrajině plánoval uchvátit evropský trh. Sen se postupně plní až nyní, a to s podporou Ruska. Záhadní ruští bratři Šnajderovi, majitelé řetězce, podle zjištění iDNES.cz čile obchodují s armádou ve službách Vladimira Putina.

Více informací zde: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mere-rusko-obchod-potraviny-valka-sankce-ukrajina-snajder-cesko.A250221_123438_domaci_svm

Palmový olej zdražuje, kdysi nejlevnější z rostlinných olejů se v posledních týdnech stává doslova luxusním zbožím. Důvodem je hlavně stagnující produkce i rostoucí poptávka po bionaftě zejména v Indonésii. Ta je sice největším světovým producentem palmového oleje na světě, kvůli palivům má s komoditou vlastní záměry.

Palmový olej má obrovské využití, používá se v potravinářství, kosmetickém průmyslu kupříkladu při výrobě čisticích prostředků. Podle agentury Reuters se na celkovém obchodu s rostlinnými oleji podílí více než polovinou. Zvláště oblíbený je v rozvojových státech, a to hlavně v Indii.

Zdražení palmového oleje ale pocítí spotřebitelé po celém světě. Ti už v posledních měsících bojovali s obrovskou inflací. Právě vyšší cena palmového oleje se promítne do zdražení nejrůznějších koncových produktů, které palmový olej obsahují.

Zároveň velmi pravděpodobně stoupnou ceny i ostatních olejových alternativ, a to včetně sójového, řepkového či slunečnicového oleje. S vyšším zájmem o tyto oleje totiž nejspíš budou růst i jejich ceny.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/palma-olejna-cena-palmovy-olej-indonesie-asie-produkce.A250310_115654_eko-zahranicni_jla

Pro ochránce zvířat je zákaz klecového chovu slepic alespoň malou výhrou, kdežto pro majitele drůbežáren to znamená hned několik problémů. Těmi jsou investice do přestavby, náročnější údržba nových typů chovů i vyšší náklady na provoz. Ačkoliv zákaz vstoupí v platnost až začátkem roku 2027, jeho důsledky jsou, zejména na jižní Moravě, patrné už několik posledních let.

Zatímco podle Českého statistického úřadu vyprodukovali chovatelé v kraji v roce 2022 více než 122 milionů vajec, o rok později to bylo pouze 43 milionů. A na nízkých hodnotách se drží i letos.

Ruku v ruce s nižší produkcí vajec jde i jejich narůstající cena. Nejedná se ovšem o jediný ani hlavní faktor. Tím je v současné době zejména ptačí chřipka, kvůli níž museli chovatelé po celé Evropě i Americe vybít miliony kusů drůbeže.

Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/produkce-vajec-drubezarny-jizni-morava-zakaz-klecovy-chov.A250310_843297_brno-zpravy_krut

Blíží se konec mini balením másla, smetany nebo šamponů. Od začátku února totiž platí nové evropské nařízení pro obaly, které má omezit používání jednorázových obalů a snížit tak množství odpadu. Česko má na jejich zavedení 18 měsíců. Odborníci ale varují, že by toto opatření mohlo paradoxně vést k většímu plýtvání potravinami.

"Nový návrh se týká obalů na jednorázové použití. Jde například o mlíčka do kafe, jednorázové šampony v hotelnictví nebo omáčky ve fastfoodech," vyjmenoval mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

​Odborníci i někteří europoslanci upozorňují, že tato omezení mohou zvýšit plýtvání potravinami. "Příkladem mohou být mlíčka do kafe, protože ta vznikla proto, aby spotřebitel neotvíral velké krabicové mléko a později ho nevyléval, protože ho nespotřebuje. Obaly obecně mají funkci ochrany," dodal Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/601780-boj-eu-s-plastovymi-obaly-blizi-se-konec-malym-maslum-nebo-smetany-do-kavy

Další pilíř evropské Zelené dohody padl. Evropská komise nepředloží návrh jednotného štítku označování potravin v rámci sedmadvacítky, který by konzumentům podával informace o nutričních hodnotách balených a zpracovaných potravin. 

Reportéři francouzského veřejnoprávního média citovali dokumenty, které Komise dlouho zadržovala a z nichž vyplývá, že už v březnu 2023 byly příslušné orgány bruselského úřadu proti používání v současnosti nejrozšířenějšího označování potravin v celé Unii – takzvaného nutri skóre, známého též jako potravinový semafor.

Na evropské úrovni však jednotný, byť dobrovolný systém označování potravin existovat nebude. Mluvčí Evropské komise na otázku deníku Die Presse uvedla, že Komise spolupracovala se zájmovými skupinami a zabývala se studiemi, což potvrdilo složitost problematiky a zdůraznilo problémy při hledání společných řešení.

Více zde: https://plus.rozhlas.cz/nutri-skore-nebude-evropska-komise-ustoupila-potravinarum-k-jednotnemu-hodnoceni-9427511

Technologické centrum Praha pořádá národní informační den k letošní výzvě k předkládání návrhů mezinárodních projektů, kterou vyhlásí Evropské partnerství Circular Bio-based Europe Joint Undertaking (CBE JU).

Kdy: 17. března 2025
Kde: Technologické centrum Praha, Ve Struhách 27, Praha 6

Témata aktuální výzvy jsou zaměřena mj. na kultivaci řas, náhradu chemikálií v textilní výrobě, proteiny ve výživě z alternativních zdrojů, biopolymery/kopolymery, lesní biomasu, hnojiva nebo alternativní výrobu kaučuku.

Informační den proběhne v angličtině, program naleznete zde, registrujte se zde.

Více zde: https://www.horizontevropa.cz/cs/aktuality/yiifnews/3102/narodni-informacni-den-cbe-ju-k

Máte ve společnosti stejný počet žen a mužů? A jakou uhlíkovou stopu zanechá váš výrobek? To jsou příklady otázek, na které musí firmy odpovídat v rámci takzvaného nefinančního (tedy ESG) reportingu. Ten vychází z evropských nařízení, podnikatelé ovšem hovoří o obrovské byrokracii, která nikomu nic nepřinese, a navíc zdržuje. Evropská komise sice navrhuje zmírnění požadavků, to však prý nestačí. 

Například potravináři a zemědělci na nedávném setkání s premiérem požadovali úplné zrušení nefinančního reportingu. Prý jim tím znovu vzrostou náklady, které se nakonec odrazí i v cenách potravin.

Více zde: https://cnn.iprima.cz/pocet-zen-a-muzu-nebo-uhlikova-stopa-podnikatele-kritizuji-esg-reporting-pry-zdrzuje-468283

Kávu si baleným mlíčkem nebo cukrem již brzy neochutíte. Začátkem února totiž vstoupilo v platnost evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které mimo jiné zakazuje jednotlivé porce ochucovadel v plastových obalech na jedno použití. Účinné má být až v srpnu příštího roku, už teď však odborníci upozorňují, že se regulace pořádně prodraží. Informoval o tom deník MF Dnes. 

Nová unijní legislativa může nepříznivě ovlivnit ceny potravin, upozorňují někteří odborníci. „V současnosti se zvyšují náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený EU,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek MF Dnes.

Kromě zdražování potravin má regulace podle odborníků ještě další úskalí. Třeba taková okurka ukazuje, že obaly mohou mít smysl. Plast jí totiž pomáhá chránit před vysycháním a poškozením. „V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá čtyři až sedm dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až čtrnáct dní,“ zmínil Zemánek. 

Jednorázová porcovaná smetana do kávy zase vznikla proto, aby spotřebitel nemusel kvůli ochucení kávy otevírat celé mléko, které by později nespotřeboval a zbytečně ho vylil.

Více k tématu: https://cnn.iprima.cz/konec-plastovych-mlicek-i-cukru-do-kavy-narizeni-eu-se-poradne-prodrazi-varuji-odbornici-468234

Opavský cukrovar zahájil svou kampaň vloni 3. září a nikdo netušil, co se za jedenáct dnů poté stane. Povodeň zalila celé jeho vodní hospodářství, a proto musel od 15. září provoz zastavit. Znovu ho mohl spustit až v sobotu 21. září a kompletně hotovo bylo 2. února 2025.

Dalším vážným problémem, který ohrožuje všechny cukrovary v Česku i některé v Evropě, je nadměrný dovoz levného cukru z Ukrajiny, snižující jeho cenu. Ta aktuální, za kterou je prodávaný, tak cukrovarům podle vyjádření Českomoravského cukrovarnického spolku nepokryje výrobní náklady a v důsledku toho hrozí uzavíráním.

Potravinářská komora ČR upozorňuje, že problém s dovozem ukrajinského cukru je i v tom, že na evropské pěstitele jsou kladeny jak přísnější podmínky, tak i velké množství administrativních a environmentálních požadavků.

Více zde: https://opavsky.denik.cz/zpravy_region/cukrovary-jsou-v-ohrozeni-a-opavskou-kampan-navic-ovlivnila-povoden-20250308.html

Cukrovary ohrožuje levný dovoz ze třetích zemí, klesající cena je vidět i v obchodech, kam míří sedmdesát procent české výroby. Cukrovary v Česku říkají, že importu ze zahraničí nemohou konkurovat. Ztrácejí odbyt a nevylučují omezování výroby, negativně to dopadá i na možnosti investic. Česká republika i přesto dále patří mezi cukrovarnické velmoci.

"Nám meziročně propadne profitabilita, výkonnost naší společnosti o 70 %, což bude mít velké následky na to, že budeme muset výrazně omezit investice," řekl generální ředitel Tereos TTD Martin Kolář.

"Spotřebitel jásá, poněvadž cena na pultech obchodů klesá. Je nutné však si uvědomit, že výkupní cena od cukrovarů nepokrývá jejich náklady, poněvadž rostou ceny energií, obalů a samozřejmě emisních povolenek," uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Reportáž k dispozici zde: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/tuzemskym-cukrovarum-se-nedari-358798

Evropská komise v minulém týdnu představila návrhy na zjednodušení reportů ohledně udržitelnosti a vykazování uhlíkové stopy. Změny vypadají na první pohled pěkně, například zprávy budou povinné pouze pro podniky s více než tisíci zaměstnanci, zatímco dřív se počítalo se čtvrtinovým počtem. Ale ve skutečnosti nejspíš na zemědělce a potravináře dopadnou úplně stejně, jako by ke zjednodušení nedošlo.

Potravináři společně se zemědělci na nedávném setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) požadovali úplné zrušení těchto tzv. ESG (Environmental, social and governance) reportů. Argumentovali například tím, že jim tím znovu vzrostou náklady, které se nakonec odrazí v cenách potravin. Pokud by ke zrušení nebo jeho „zdobrovolnění“ nedošlo, měly by mít tyto povinnosti pouze firmy kótované na burze, říká mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Zemědělci jakožto dodavatelé budou mít podle něj problém, jak přesně vykazovat emise. „Protože hospodaření v krajině je variabilní i s ohledem na počasí. Je nutné také upozornit na to, že některé firmy mohou přestat odebírat komodity od zemědělců z EU, protože dovozové výrobky, jež cestovaly přes půl světa, vykazují nižší uhlíkovou stopu než komodity původem z EU. Důsledkem by mohl být kolaps evropského zemědělství,“ tvrdí mluvčí.

Další informace zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-esg-eu-emise.A250306_165906_ekonomika_drh

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které v budoucnu mimo jiné zakáže vybrané jednorázové plastové obaly v restauracích, jako jsou třeba smetánky do kávy, v únoru vstoupilo v platnost. Ač bude účinné až od srpna následujícího roku a některá ustanovení mají ještě delší přechodná období, zástupci obchodníků i potravinářů upozorňují, že udržitelnost není zdarma a nařízení může mít ekonomické dopady.

„Tato unijní legislativa může mít vliv na ceny potravin, protože se v současnosti zvedají náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený Evropskou unií. Již dnes je cena recyklátu vysoká, a navíc se musí dovážet. Tyto zvýšené náklady budou muset firmy promítnout do svých cen produktů,“ zmiňuje například tiskový mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Podle Zemánka se potravinářské firmy obalům věnují dlouhodobě a někteří dodavatelé již dnes nahrazují například plastové vaničky papírovými. Plastové obaly některých druhů ovoce a zeleniny mají ovšem podle komory smysl.

„Typickým příkladem je okurka. Plast pomáhá zeleninu chránit před vysycháním a poškozením. V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá 4 až 7 dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až 14 dní,“ zmínil Zemánek.

Potravináři i obchodníci upozorňují, že nařízení může jít proti strategii omezující plýtvání potravinami. „Nejde ve všech případech snižovat množství obalů a zároveň snižovat množství potravinového odpadu. Typickým příkladem jsou mlíčka do kávy. Ta vznikla, aby spotřebitel nemusel otvírat klasické mléko, které by nespotřeboval a později je vyléval,“ uvedl Marek Zemánek.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/narizeni-ppwr-obaly-odpady-eu.A250220_090721_ekonomika_rie

Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni meziročně prohloubil o 17,4 procenta na 45,6 miliardy korun, uvedlo ministerstvo zemědělství. Rozdíl mezi dovozem a vývozem tak byl třetí nejhorší od počátku měření.

Z ČR se nejvíce vyvážejí cigarety, přípravky k výživě zvířat, pekařské zboží, potravinové přípravky, ale i pšenice, nezahuštěné mléko nebo smetana. Dlouhodobě pak odborníci upozorňují že naopak se do ČR přivážejí výrobky s vyšší přidanou hodnotou, hlavně vepřové maso, ale také čokoláda, sýry, tvarohy.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potravin-obchod-azo.A250305_114118_ekonomika_drh

Chybějící zaměstnanci, stárnoucí populace a rostoucí konkurence z okolních zemí tlačí firmy do kouta. Český pracovní trh čelí bezprecedentní výzvě. Jak z této situace ven? Odpovědi ve Forbes BrandVoice podcastu hledali David Bednář, CEO Drůbežářského závodu Klatovy a člen výkonné rady Potravinářské komory, a Tomáš Ervín Dombrovský, analytik pracovního trhu z Alma Career.

Jedním z diskutovaných řešení současné doby je masivní robotizace a automatizace výroby. Bednář přiznává, že jeho firma už do těchto technologií investovala značné prostředky. „Navštívil jsem několik polských závodů a viděl, jak daleko jsou. Plně robotizované provozy jsou tam standardem. My jsme také investovali, ale v Česku nemáme podporu, kterou mají polské firmy od státu. U nás jsou investiční pobídky v podstatě nulové,“ říká.

Poslechněte si celý podcast zde: https://forbes.cz/chceme-mit-konkurenceschopne-podnikani-omezme-byrokracii-a-podporme-modernizaci/

Cukrovary v Česku se chystají snižovat výrobu a uzavírat některé provozy. Mohou za to levné dovozy cukru, které sice snížily ceny zákazníkům, ale naši výrobci jim nemohou konkurovat.

Problémem je levný cukr ze zemí třetího světa. Například z Ukrajiny ho překupníci přivezli čtyřikrát tolik než před dvěma lety. Spotřebitelé mohou jásat, v obchodech díky tomu stojí zhruba polovinu, ale cukrovary nepokryjí ani náklady. 

"Vozí se k nám cukr z Bulharska, kde není jediný cukrovar, a jde o přebalený cukr z Ruska," kritizoval mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/600936-ceskym-cukrovarum-hrozi-zanik-nemohou-konkurovat-dovozu-ze-zahranici

Většina Čechů je za zajímavou akční nabídkou ochotna cestovat maximálně 30 minut, zjistil průzkum. Jinak ale na běžný nákup daleko kratší dobu. Výběr obchodu kromě výše slev ovlivňuje především vzdálenost od bydliště, na což reagují obchodní řetězce. Prodejny otevírají i v nejmenších městech, zatímco tradiční krámky se zavírají.

Více k tématu čtěte zde: https://www.denik.cz/ekonomika/obchodni-retezce-supermarkety-male-prodejny.html