Pokud jste čekali, že maso na pultech v příštím roce zlevní, budete zklamáni. Podle majitele masokombinátu Krásno Karla Pilčíka bude naopak zdražovat. Rostou totiž náklady a už teď jsou podle něj marže potravinářů neúměrně nízké.

Rok 2026 rozhodně nebude rokem zlevňování potravin a zejména v případě masa. I když teď ceny hovězího i drůbeže lehce klesly, výhled ukazuje, že po novém roce půjdou opět nahoru. Výrobci si navíc stěžují na další rostoucí náklady.

„Rozhodně nechci plakat, to chraň bože. Jen konstatuji, co se na nás valí. Zdražení o pět až osm procent od nového roku nám teď posílá skoro každý dodavatel. Od náhradních dílů přes koření a podobně. To vždy jen přijde oznámení. Zdražuje i EKO-KOM (systém sběru a recyklace obalů, pozn. red.). Už teď jsme platili tři čtvrtě milionu čtvrtletně a bude to o pět procent více,“ popisuje v pořadu Inside Talks Karel Pilčík s tím, že další suma jsou mzdy, stroje a provoz. „Všechno od nového roku skočí nahoru. A pak tu jsou ještě evropské věci, jako je třeba odlesňování, “ dodává Pilčík.

Celý rozhovor najdete zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-pilcik-trikilovou-sunku-uz-dnes-prodate-stezi-a-maso-bude-jeste-drazsi-293888

Potravinářská komora ČR upozorňuje na nesmyslnost povinného cíle Evropské unie snížit do roku 2030 potravinový odpad u zpracovatelů a výrobců o 10 %. Podle Komory již podniky v mnoha případech provozují velmi efektivní výrobní systémy s minimálním odpadem. Potravináři naopak kritizují stávající metodiku měření, která je v praxi obtížně realizovatelná. Vyžaduje totiž odhad množství a koeficienty, což způsobuje značné nepřesnosti.    

Potravinářská komora ČR považuje snahu omezit plýtvání potravinami za důležitou. Upozorňuje však, že čeští výrobci už v mnoha případech minimalizují odpad a vedlejší produkty dále efektivně využívají. Zbytky se často využijí jako krmivo nebo zdroje energie, čímž naplňují principy cirkulární ekonomiky.

„Většina vedlejších živočišných produktů z mlékárenské výroby, jako jsou syrovátka či podmáslí, není likvidována, ale v rámci oběhového hospodářství se dále zpracovávají nebo jsou zkrmovány hospodářským zvířatům. Dopady na životní prostředí jsou v tomto případě minimální. Do kafilerií putují jenom odstředivkové kaly, které tvoří zanedbatelnou část, maximálně desetiny procent celkového objemu,“ uvedl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička.

Potravinářský průmysl je motivován šetřit suroviny především z ekonomických důvodů. Odpad představuje náklad, proto podniky kontinuálně investují do technologií, které jeho vznik minimalizují. Prostor pro další snižování odpadu je tak již velmi omezený.

„V našem oboru zpracování masa jsou to především povinné konfiskáty, které se posílají do asanačních podniků, kde se dále zpracovávají. Odpady se v masném průmyslu vysoce hlídají a vše je přísně regulováno. Potravinový odpad je praktický nulový,“ dodal šéf uzenářské firmy MP Krásno Karel Pilčík.

Stanovení plošných cílů bez jasné představy o reálném potenciálu snížení je podle Komory spíše deklaratorní než praktické. Skutečný prostor pro omezení plýtvání se totiž nachází zejména v domácnostech a gastronomii, nikoli u výrobců. Pokud už k vyhazování potravin ve zpracovatelském průmyslu dochází, bývá to často přímý důsledek přehnaných legislativních požadavků. Ty nutí provozovatele k likvidaci potravin i v okamžiku, kdy by jejich další využití bylo stále bezpečné.

Komora proto vyzývá k revizi metodiky a k realistickému nastavení cílů, které musí vycházet z ověřitelných dat, nikoli z pouhých odhadů a nejednotných koeficientů.

Potravináři přesto vítají, že nebyl na úrovni EU přijat ještě nesmyslnější cíl snížení plýtvání v jejich sektoru o 20 až 30 %, navrhovaný některými zahraničními europoslanci. Takové představy o možnostech potravinářského průmyslu ilustrují absolutní neznalost oboru.

Doplňující informace:

O směrnici o odpadech

Evropský parlament schválil směrnici, která vyžaduje snížení potravinového odpadu u výrobců o 10 % a v maloobchodě, gastronomii a domácnostech o 30 % do roku 2030, přičemž cíle se budou počítat z průměru let 2021–2023. Nová pravidla se vztahují i na oblečení, obuv a bytový textil. Členské státy mají na zavedení směrnice do národních zákonů 20 měsíců, nová pravidla by měla začít platit zhruba v polovině roku 2027.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Letos se na pultech českých obchodů mísí prudká zdražení s překvapivými slevami. Například káva a vejce táhnou inflaci, zlevňují oleje a jiné trvanlivé potraviny.

Obchodní řetězce svou cenovou politiku nekomentují. Do velké míry obchodníci kopírují konkurenci, ale neplatí to vždy. Ceny některých stejných položek se dost zásadně liší. Třeba oblíbené müsli Emco se u různých obchodníků v běžných cenách pohybuje od 85 korun do 126 korun za identické balení.

Z vyjádření Potravinářské komory je zřejmé, že tlak na navyšování cen v některých segmentech nekončí. „Letošní rok lze vnímat jako přechodnou fázi, která není plným návratem k předinflačnímu normálu, a pro výrobce potravin zůstává dynamickým prostředím. Značný tlak vytváří rostoucí ceny surovin a vysoké náklady na vstupy, konkrétně mzdy, energie, poplatky za obaly a přibývající administrativní zátěž. V mlékárenském průmyslu například producenti nejsou schopni promítnout veškeré náklady do finálního výrobku, což vede k tomu, že některé výrobky dodávají se ztrátou,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Dále zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-inflace-jako-pred-covidem-ale-nektere-potraviny-skacou-o-desitky-korun-293725

Předvánoční pečení se letos znovu mírně prodraží. Ačkoli se už dvě třetiny zboží prodávají ve slevových akcích, i jejich ceny letos vyskočily u pečicích surovin v průměru o osm až deset procent, ukazují data portálu Akcniceny.cz. Po přepočtu na jednotlivé druhy cukroví jde však podle redakčních kalkulací maximálně o desetikoruny.

„Meziročně zdražila nejvíc vejce, jejichž cena je vysoce citlivá na klíčové faktory, jako jsou náklady na krmiva nebo změny v chovu. Na vrcholu žebříčku potravin, které mohou zákazníky tempem růstu překvapit, stojí ovšem také kakao,“ říká mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Většina světové produkce pochází z Pobřeží slonoviny a Ghany. „Tyto klíčové oblasti se v posledních letech potýkaly se střídáním extrémního sucha a následných silných dešťů. V důsledku vysoké vlhkosti po deštích se rozšířily choroby, které zničily velkou část úrody, což přímo tlačí na globální ceny,“ doplnil.

Podle Zemánka zdražují také vlašské ořechy. „Na vině je neúroda na Moravě, kde se rozšířila vrtule ořechová a lokálně zničila i sto procent úrody. Vyšší jsou stále i ceny pistácií,“ dodal. Na vině je podle něj trend dubajské čokolády a jejích náhražek, v nichž se používá pistáciová pasta. Producenti pistácií nyní poptávku po jádrech nestíhají pokrýt a už na jaře mnohé čokoládovny zastavovaly objednávky.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-vanoce-cukrovi-ceny.A251209_164551_ekonomika_drh

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá finanční podporu pro zemědělce v celkové výši 12 miliard dolarů, v přepočtu asi 250 miliard korun. Trump tento plán oznámil v pondělí na kulatém stolu se zástupci zemědělců v Bílém domě za účasti ministra financí Scotta Bessenta a ministryně zemědělství Brooke Rollinsové. Zemědělci se potýkají s dopady celních válek, které prezident rozpoutal, zejména s Čínou.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-trump-podpori-zemedelce-miliardami-dolaru-penize-vezme-z-cel-40552496

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a Potravinářská komora se vzájemně obviňují ze šíření nepravd ohledně másla na českých pultech. Šéf svazu Tomáš Prouza reagoval na tvrzení komory, že levná másla v obchodech jsou rozmrazená másla ze zahraničí s končící dobou spotřeby.

Prouza v rozhovoru tvrdil, že se stolní máslo musí označovat jako stolní, má-li pocházet z mrazírenských rezerv. Zemánek však řekl Epoch Times, že evropská legislativa nic takového jako stolní máslo nezná. „Unijní legislativa zná pouze pojem máslo. Takže pokud bude evropská mlékárna chtít udat máslo, ať už mrazírenské nebo jakkékoliv jiné, tak bude známo pod pojmem máslo,“ uvedl.

Prouza také obvinil české mlékárny, že nejsou schopny vyrábět s nízkými náklady a konkurovat zahraničním výrobcům. Hlavní příčinou levného másla jsou podle něj klesající ceny mléka a energií. Kromě toho supermarkety cenu másla také údajně „dlouhodobě dotují“.

Zemánek sice přiznává, že v Evropě poslední tři měsíce výkupní cena mléka klesá, ovšem v Česku se cena „minimálně rok a půl stále zvyšuje“, pronesl. Na evropském trhu je podle něj nyní přebytek mléka, protože po létě nastává sezóna, kdy krávy dojí víc. Dalším faktorem má být to, že se letos vyrobilo méně tučných sýrů než vloni a tím pádem je na trhu i více mléčného tuku, což má ceny tlačit dolů.

Zahraniční firmy jsou podle Zemánka také často zvýhodněni nižšími cenami energií či různými úlevami pro zemědělce, jako je tomu například v Polsku.

Více zde: https://www.epochtimes.cz/2025/12/08/potravinari-a-obchodnici-se-obvinuji-ze-lzi-ohledne-rozmrazeneho-masla-na-ceskych-pultech/

Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU se nedávno dohodly na odložení účinnosti sporného nařízení o odlesňování o další rok. Za odkladem stojí tlak ze strany evropského průmyslu, do něhož se aktivně zapojila i Potravinářská komora ČR. Komora v Bruselu opakovaně upozorňovala na zásadní chyby, a to jak formou dopisů a podkladů europoslancům, tak při přímých jednáních s Evropskou komisí. Nyní je potřeba využít získaný roční odklad k přípravě na praktické provádění a k dalšímu zjednodušení a přepracování nařízení.

Upravené nařízení o odlesňování má nyní pozměněné termíny. Pro střední a velké podniky začnou povinnosti podle nařízení platit od 30. prosince 2026, zatímco mikropodniky a malé podniky získaly odklad až do 30. června 2027. Povinnost vykonávání náležité péče bude nově nést pouze první článek dodavatelského řetězce, tedy takzvaný hospodářský subjekt, který poprvé uvede produkt na trh v EU. Pro mikro a malé primární producenty (zemědělce) platí úleva, kdy namísto referenčních čísel předloží pouze jednorázovou identifikační deklaraci. Evropská komise navíc do 30. dubna 2026 předloží zprávu o možnostech dalšího zjednodušení nařízení.

Za odkladem nařízení stojí společný tlak evropského průmyslu, do něhož se aktivně zapojila i Potravinářská komora. Při přímých jednáních s Evropskou komisí Komora opakovaně poukazovala na zásadní chyby, zejména v souvislosti s obtížnou proveditelností požadavků vyplývajících z nařízení. Aktivně připravovala a poskytovala podklady zástupcům Komise i europoslancům, čímž jim předkládala věcné argumenty vycházející z české praxe.

„Když jsme opakovaně jednali v Bruselu, setkávali jsme se s nepochopením dopadů nařízení na podniky. Bylo zřejmé, že úředníci Komise komunikují hlavně s velkými hráči, kteří tvrdili, že nová pravidla zvládnou. Jenže nikdo nemyslel na desetitisíce malých a středních unijních firem, které by to administrativně rozdrtilo. Proto celý průmysl musel vyvinout tlak, aby nás nakonec vyslyšeli a byl čas na nápravu,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Potravináři se chtějí aktivně podílet na úsilí, které povede k omezení globálního odlesňování. Zdůrazňují však, že veškeré postupy musí být v praxi reálně proveditelné, nesmí ohrozit plynulost dodávek potravin a nesmí poškozovat konkurenceschopnost evropských hospodářských subjektů ve srovnání s konkurenty ze zemí mimo EU.

Kritika sporného nařízení sjednotila celý dodavatelský řetězec, od výrobců až po prodejce. Komora tímto děkuje za velmi dobrou spolupráci s Asociací českého tradičního obchodu, dále s Agrární komorou ČR, Českým svazem zpracovatelů masa, Svazem obchodu a cestovního ruchu a Lesnicko-dřevařskou komorou ČR. Děkuje také za aktivní přístup českých politiků, ministerstvu zemědělství a skupině českých europoslanců.

Dohodnutý text nařízení nyní sice musí ještě schválit Rada EU i Evropský parlament, jde však už jen o formalitu. Je nutné, aby byl zveřejněn v Úředním věstníku EU ještě před nabytím účinnosti současného nařízení, tedy do 30. prosince letošního roku.

Evropská komise má do konce dubna příštího roku předložit zprávu o vyhodnocení možností dalšího zjednodušení nařízení a případně předložit odpovídající novelu nařízení. Potravinářská komora další zjednodušení nařízení podporuje, zejména považuje za vhodné zavést kategorii zemí se zanedbatelným rizikem, ve kterých by administrativní požadavky mohly být ještě více zjednodušeny.

Doplňující informace:

O nařízení EU proti odlesňování

Nařízení EU proti odlesňování má zajistit, aby klíčové komodity, jako je sója, hovězí maso, palmový olej, kakao, káva, dřevo a kaučuk, uváděné na trh EU, nepřispívaly ke globálnímu odlesňování. V samotné Evropské unii však k masivnímu kácení lesů za účelem zemědělské produkce nedochází. Například v České republice je situace opačná, lesů každoročně přibývá.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Podíl českého česneku už neroste, i kvůli cenám v řetězcích převažuje dovoz ze Španělska. Pěstitel českého česneku utrží za kilogram aromatických cibulek mezi 95 a 130 korunami. Přitom na pultech obchodních řetězců totéž množství vyjde alespoň na 200 korun, v akcích se většinou neprodává.

Více zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-potraviny-cesnek-pestovani-obchod.A251207_173046_ekonomika_drh

Neúroda vlašských ořechů na jižní Moravě ovlivnila ceny vánočního cukroví. V období před Vánoci ale tradičně zdražují i lískové ořechy a mandle. Za stejně velké balení lidé oproti loňsku zaplatí o bezmála 50 korun víc.

„Cena vlašských ořechů roste. Je to dáno především kvůli neúrodě na jižní Moravě, kde se rozšířila vrtule ořechová. Lokálně zde bylo zničeno 100 % úrody,“ potvrzuje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek. 

Více zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/635791-za-cukrovi-si-priplatite-ceny-orechu-prudce-vystrelily

Současný pokles cen másla způsobuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR zejména dlouhodobý přebytek mléka a také to, že mléko rychle zlevňuje. Ve vyjádření, které má ČTK k dispozici, svaz odmítl tvrzení, že obchodní řetězce prodávají rozmrazené máslo z rezerv, což jako jednu z příčin poklesu cen másla uvedla Potravinářská komora ČR. Mluvčí komory Marek Zemánek ČTK řekl, že se na trh v poslední době dostalo rozmrazené máslo především z Polska, Belgie, Německa, Irska a Nizozemska. Jde podle něj o máslo ze zásob mlékáren, které je nestihly prodat a blíží se konec jeho trvanlivosti. Dalším důvodem zlevnění másla je podle Zemánka ale také větší objem mléčného tuku na trhu proti loňsku.

Na základě aktuálních tržních informací dochází v posledních měsících k uvolňování zásob mrazírenského másla ze skladů. Toto máslo, které míří na evropský trh, pochází především z Polska, Belgie, Německa, Irska a Nizozemska,“ uvedl Zemánek. Zároveň je ale podle něj potřeba zdůraznit, že to není jediný důvod současného poklesu cen másla. Stojí za tím i větší objem mléčného tuku na trhu.

„Loni se primárně vyrábělo více tučných mléčných výrobků, zejména sýrů, což přirozeně snižovalo objem tuku určeného pro výrobu másla,“ řekl Zemánek.

„Zároveň si dovolujeme upozornit, že pan Prouza nemá pravdu, pokud jde o označení výrobku stolního másla. Evropská legislativa zná pouze máslo, pojem stolní máslo nebo čerstvé máslo je národní specifikum a není definován na úrovni EU,“ doplnil. Také podle něj není pravda, že výkupní cena mléka klesá.

Dále zde: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/828296/maslo-i-za-27-90-kc-experti-o-pricinach-zlevneni-na-trhu-je-i-maslo-z-polska-nemecka-ci-irska.html

Máslo, které loni touto dobou patřilo k nejdražším položkám nákupního košíku, je letos překvapivě laciné. Za nezvykle nízkou cenou stojí souhra několika faktorů, které začaly působit už během podzimu.

Největší roli podle odborníků hraje vývoj na zahraničních trzích. Ceny másla na světových burzách klesají už několik měsíců a český trh tento trend postupně následuje.

Podle Potravinářské komory ČR způsobují nízkou cenu také masivně uvolněné mrazírenské zásoby másla, kterým končí trvanlivost a musí se rychle prodat. Mluvčí komory Marek Zemánek uvádí, že jde o máslo vyrobené v roce 2023, které lze podle unijních pravidel skladovat maximálně dva roky. Jakmile se blíží limit, producenti musí zásoby uvést na trh. „Vypadá to, že aktuálně končí expirace mrazírenského másla,“ říká Zemánek a dodává, že podobný trend je letos vidět i v Rakousku.

Více zde: https://archiv.hn.cz/c1-67820720-maslo-je-pred-vanoci-neobvykle-levne-za-prudkym-poklesem-cen-jsou-ctyri-duvody

Zástupci firem, obchodních řetězců či potravinářů vítají opětovný odklad nařízení o odlesňování, o němž ve čtvrtek informoval Evropský parlament. Tato doba by se podle nich měla využít k zjednodušení nařízení, které je administrativně náročné a může ohrozit konkurenceschopnost Evropské unie, vyplývá z vyjádření Hospodářské komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu a Potravinářské komory pro ČTK.

Cílem odložení je podle europarlamentu umožnit zemědělcům, lesníkům, obchodníkům i dalším hospodářským subjektům, aby se mohli na předpis řádně připravit. Velké hospodářské subjekty a obchodníci budou nyní muset nařízení uplatňovat od 30. prosince 2026 a malé hospodářské subjekty, soukromé osoby a mikropodniky či malé podniky od 30. června 2027. Původně mělo nařízení platit od konce roku 2024.

Také Potravinářská komora odložení nařízení vítá. "Potravináři se aktivně chtějí podílet na úsilí, které povede k omezení globálního odlesňování. Zdůrazňují však, že veškeré postupy musí být v praxi reálně proveditelné, nesmí narušit plynulost dodávek potravin a nesmí poškozovat konkurenceschopnost evropských hospodářských subjektů ve srovnání s konkurenty ze zemí mimo EU," uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.

Dále tady: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odklad-narizeni-o-odlesnovani-by-se-mel-podle-firem-vyuzit-k-jeho-zjednoduseni

Agrární komory zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, odmítly připravované změny ve společné zemědělské politice. Její členové se zároveň zapojí do protestu, který do Bruselu v této záležitosti svolala největší evropská zemědělská organizace COPA-COGECA. Zástupci agrárních komor V4 to oznámili v pátek po jednání na Slovensku.

Dále zde: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/agrarni-komory-zemi-v4-odmitly-chystane-zmeny-v-zemedelske-p/r~df5d3156d1db11f0beca0cc47ab5f122/

Program setkání, které se uskutečnilo 2. prosince, byl nabitý od první do poslední minuty a velmi prakticky zaměřený. Společně jsme zhodnotili dosavadní aktivity a jasně vytyčili směr pro příštích šest měsíců projektu. V nadcházejícím období bude zahájena druhá pilotní fáze s účastí malých a středních podniků (MSP), dále se rozběhne mentoringový program a bude spuštěn nový digitální nástroj EGeT.

V rámci druhé pilotní fáze bude nástroj EGeT otestován u 60 zemědělsko-potravinářských podniků z České republiky, Itálie, Slovinska a Maďarska. Vícejazyčný digitální nástroj EGeT má za cíl umožnit těmto firmám samostatně vyhodnotit různé varianty inovativních obalových řešení. Uživatelé si díky němu mohou provést předběžné posouzení plánovaných inovací, například formou SWOT analýzy, a vybrat tak nejvhodnější variantu. Nástroj také firmám pomůže s autodiagnostikou rizik spojených se zaváděním nových obalových řešení a umožní jim lépe se rozhodovat na základě ověřených dat.

Partneři, kteří se setkání zúčastnili: CEVI-Confindustria Verona, Campden BRI Magyarország, GZS - Zbornica kmetijskih in živilskih podjetij, Potravinářská komora ČR, Innoskart Digital Cluster, Łukasiewicz - Łódzki Instytut Technologiczny, Proma UCIMA (Confindustria) a Krakow University of Economics.

Pro více informací sledujte aktuální novinky o iniciativách a akcích souvisejících s projektem Facilitating the introduction of advanced packaging materials - Interreg Central Europe.

Inspektoři SZPI objevili plesnivé muffiny v restauraci KFC v Jenišově. Čtyři z sedmi muffinů, které byly vystaveny na pultu pro výdej jídel, byly pokryté šedobílou plísní.

V restauraci u Karlových Varů šlo podle inspekce o plněný muffin tripl choco. Tím, že byly muffiny plesnivé, a nebyly tedy bezpečné pro konzumaci, porušil provozovatel zákon o potravinách.

Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/potraviny/kontrola-objevila-plesnive-muffiny-v-kfc-na-karlovarsku-1429305

Slovo maso by se mělo používat jenom u kusů živočichů, vyčetl ve středu na konferenci Potravinářské komory ČR výrobcům masa z tkáňových kultur ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Radek Slanec. Ti hovořili o svých projektech ve firmách Bene Meat a Mewery. Diskuse se zúčastnil i Petr Beneš, zástupce z ministerstva zemědělství.

„Regulátor mluví o kultivovaném mase, ač moc dobře ví, že evropský soud udělal nějaké rozhodnutí na francouzskou vyhlášku a bylo tam jednoznačně řešeno, co je to maso. Není možné říkat, že maso je všechno,“ řekl Slanec. Název maso je podle něj klíčová marketingová záležitost, která prodává, používat tento název pro rostlinné výrobky či pro výrobky z tkáňových kultur je podle něj nefér.

O tématu zde: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/potraviny-maso-laborator-nazev.A251203_130224_ekonomika_drh

Čtvrt kila másla do třiceti korun si Češi pravděpodobně moc dlouho neužijí. Po vyprodání mrazírenských zásob, které na trh dodaly evropské země, se nejspíš vrátí na původní cenu. Zlevněný výrobek je podle expertů nezávadný.

Podle expertů není na mrazírenském másle nic závadného. „Na chleba nebo do krémů bych jej sice nepoužil, ale do vánočky či na korpusy je naprosto ideální,“ uvedl Zemánek. Zároveň upozornil, že takové máslo by se už nemělo znovu zmrazovat: „Už tak má za sebou dost, druhý poločas by ho jen dorazil,“ dodal.

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-cesko-zaplavilo-levne-maslo-je-nezavadne-ale-do-mrazaku-by-uz-nemelo-293165

Tuzemské obchody zaplavuje nezvykle levné máslo. Čtvrtkilovou kostku lze koupit i za méně než třicet korun. Nízká cena prý nevydrží dlouho. Zástupce Potravinářské komory ČR popisuje, odkud výrobek je a na co si dát pozor.

"Žádná evropská mlékárna nedokáže máslo za tyto peníze při současných nákladech vyrobit," tvrdí mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

"Nízkou cenu způsobují zejména masivně uvolněné staré mrazírenské zásoby v zahraničí, kterým končí trvanlivost a musí se rychle prodat," vysvětluje Zemánek.

Podle expertů je rozmrazené máslo naprosto nezávadné. "Ale nepoužíval bych ho do krémů, hodí se spíš do vánočky," poznamenal Zemánek.

"Z pohledu chuti mu chybí čerstvost a může být i lehce nažluklé z důvodů probíhajících oxidativních změn, dokonce i při mrazírenských teplotách," řekl už dřív šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.

Více zde: https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/superlevne-maslo-na-co-si-dat-pozor-kdyz-pouzivate-rozmrazen/r~7e9db8b6cf8011f0b589ac1f6b220ee8/

Nedávno se v Česku opět objevila ptačí chřipka. Byť zatím nezasáhla nosnice, tradičně vysoká poptávka po vejcích před svátky, přestavby klecových chovů a situace v okolních zemích zatím dle šéfky Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé nižší ceny nenaznačují.

K cenově napjaté situaci dle Dlouhé přispívá zákon o zákazu klecového chovu slepic, který bude platný od 1. ledna 2027. Čeští drůbežáři houfně přestavují provozy na podestýlku. Z 5,8 milionu ustajovacích míst jich zbývá přestavit ještě 2,5 milionu, uvedla s tím, že kvůli přestavbám budou vejce chybět.

Více zde: https://www.epochtimes.cz/2025/12/02/cena-vajec-se-drzi-vysoko-a-lip-nebude-rika-sefka-drubezaru/

Vláda Andreje Babiše chce zrušit novou stravovací vyhlášku pro školy, která měla od září postupně přinést zdravější obědy pro děti. Norma snižuje množství soli, cukru, brambor a průmyslově zpracovaných potravin a naopak přidává luštěniny, ryby, zeleninu či celozrnné obiloviny. V praxi ale podle kritiků naráží na odpor žáků, plné odpadkové koše a administrativní i provozní problémy ve školních jídelnách.

Právě kombinace ambiciózních výživových cílů a tvrdých kvót naráží na kritiku samospráv i školských odborů. Svaz měst a obcí upozorňuje, že zvýšení podílu ryb a luštěnin povede k tomu, že část jídel děti jednoduše nechají na talíři. Podle svazu „povedou některé změny ke zvýšení odpadu, protože dětem jídla nebudou chutnat“.

Potravinářská komora už dříve uvedla, že zavedení vyhlášky „bude v současné podobě velmi problematické“ a materiál se kvůli množství pozměňovacích zásahů stal podle ní nepřehledným.

Více zde: https://www.echo24.cz/a/H2kBa/zpravy-domov-zdrave-obedy-skoly-experiment-deti-ano-vyhlaska-ryby-lusteniny-zrusit

Řeznické řemeslo je v Česku na ústupu. Mladí lidé nemají o tradiční profesi zájem a podle statistik v posledních letech skončil svou činnost každý šestý řezník u nás. Obor se ale částečně mění například pod vlivem americké gastronomie.

Řeznické řemeslo je ale v posledních letech na ústupu. Podle Potravinářské komory mezi lety 2017 až 2024 ukončilo svou činnost 17 % všech řezníků v Česku. Mladým lidem vadí prý například náročnost povolání.

Více tady: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/635244-reznicke-remeslo-je-v-cesku-na-ustupu-narocne-povolani-mlade-nelaka

Evropská unie se i kvůli velkému zájmu veřejnosti zavázala, že v roce 2027 ukončí klecové chovy hospodářských zvířat. Zatímco Česko by mohlo jít příkladem, protože samo rozhodlo, že do tohoto roku ukončí klecový chov drůbeže, na celoevropskou regulaci to zatím nevypadá. Podle ochránců zvířat plán práce na příští rok na závazek zapomněl a od europoslanců se pomalu ozývají hlasy, že mu unie nedostojí. Zejména kvůli ekonomickým dopadům.

Více o tématu zde: https://www.denik.cz/zvireci-denik/klecovy-chov-slepice-evropska-komise-zakaz-2027.html

Evropský parlament podpořil návrh Rady EU na roční odklad platnosti sporného nařízení o odlesňování. K tomuto kroku, který navazuje na podobné rozhodnutí Rady EU, došlo v důsledku intenzivního tlaku evropských podnikatelů a komor. Různé subjekty opakovaně upozorňovaly na nedostatečnou připravenost IT systémů a neúměrnou byrokratickou zátěž. Na začátku listopadu například Potravinářská komora ČR zaslala europoslancům dopis s výzvou k odložení sporné legislativy.

Nejzásadnější změnou je pro střední a velké podniky to, že budou muset dodržovat povinnosti vyplývající z tohoto nařízení až od 30. prosince 2026. Mikropodniky a malé podniky dokonce až od 30. června 2027. Europoslanci dále odhlasovali zjednodušení v administrativě. Konkrétně se ruší povinnost předávat referenční čísla celním orgánům pro následné subjekty při vývozu a také se zrušila povinnost předávat tato čísla kromě prvního dodání od výrobce dodavateli. Komise navíc musí do 30. dubna 2026 předložit zprávu o administrativní náročnosti nařízení a případné návrhy na jeho zjednodušení.

„Roční odklad je nezbytný pro podnikatele, kteří čelili hrozbě nefunkčního systému. Vítáme, že byl vyslyšen požadavek podnikatelské sféry, aby byl zaručen hladký přechod a zejména posílen IT systém Unie pro elektronická prohlášení. Je klíčové, aby Evropská komise tuto dobu využila k zajištění plné funkčnosti, minimalizaci byrokracie, a především k zásadnímu přepracování celé kritizované legislativy. Nyní je klíčové, aby instituce EU návrh schválily včas,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Evropský parlament nad rámec návrhů Rady EU navrhuje mechanismy pro zajištění funkčnosti nařízení. Komisi by uložil povinnost zřídit stálou skupinu zúčastněných stran pro sběr zpětné vazby od odborníků a provozovatelů. Dále navrhuje, aby příslušné orgány musely Komisi sdělovat veškeré zdokumentované obtíže a chyby informačních systémů Unie. Tento krok má garantovat, že podnikatelé nebudou znevýhodněni kvůli problémům na straně IT systémů.

Aby roční odklad mohl vstoupit v platnost, musí Evropský parlament urychleně zahájit jednání o nařízení s členskými státy EU a s Evropskou komisí. Jeho konečná podoba musí být schválena EU institucemi a zveřejněna v Úředním věstníku EU nejpozději do konce roku 2025.

Potravinářská komora varuje, že podniky nemohou být na původní termín platnosti vůbec připravené. Jakékoli zdržení, které by vedlo k tomu, že odklad nevstoupí v platnost, by pro celou podnikatelskou sféru znamenalo obrovský administrativní chaos.

Doplňující informace:

O nařízení EU proti odlesňování

Nařízení EU proti odlesňování má zajistit, aby klíčové komodity, jako je sója, hovězí maso, palmový olej, kakao, káva, dřevo a kaučuk, uváděné na trh EU, nepřispívaly ke globálnímu odlesňování. V samotné Evropské unii však k masivnímu kácení lesů za účelem zemědělské produkce nedochází. Například v České republice je situace opačná, lesů každoročně přibývá.


Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Od roku 2030 se nebudou smět používat některé plastové obaly. Zákaz by se mohl dotknout i smršťovací fólie, která mimo jiné poutá zboží na dřevěných paletách při transportu. Místo ní by se mohl použít například karton. Potravináři nyní bijí na poplach – tato změna je pro ně prakticky nepředstavitelná. Obchodníci doufají, že se ještě povede dojednat změna.

„Plošný zákaz strečových fólií pro balení palet je pro nás v logistice prostě nepředstavitelný. Pokud budeme muset nahradit fólii kartonem, nesnížíme odpad, ale naopak ho jen namnožíme. Navíc hrozí riziko narušení bezpečnosti potravin a poškození přepravovaného zboží,“ říká mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Podle něj by stačilo, aby venku zapršelo nebo zboží navlhlo a papír by nemusel vydržet. V něm obalené palety by se pak mohly zhroutit. „Zboží se poničí a doprava se prodraží. Potřebujeme funkční řešení, ne pouze nařízení, které nepočítá s realitou terénu,“ popsal.

Podobně to vidí také generální ředitel Polabských mlékáren Pavel Vybíral. Zdůrazňuje, že pro mlékárny je hygiena hlavní prioritou. „Strečová fólie není jen obal, je to naše poslední obranná linie. Vytváří nepropustný štít, který drží prach, vlhkost a cokoliv nežádoucího daleko od našich výrobků. Pokud bychom nepoužívali strečovou fólii pro transport našich výrobků, tak by ztráty vzniklé poškozením zboží byly opravdu velmi vysoké,“ vysvětlil.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/obaly-plasty-folie.A251127_163447_ekonomika_ven

Zemědělci a potravináři upozorňují, že dekarbonizace sektoru musí být ekonomicky udržitelná, administrativně zvládnutelná a férová vůči globální konkurenci – a že současný systém podpory prostřednictvím společné zemědělské politiky EU není dostatečný.

Společná zemědělská politika EU hraje v dekarbonizaci českého zemědělství dvojí roli – je hlavním finančním nástrojem pro různá opatření, ale zároveň zdrojem frustrace kvůli byrokracii a nejasným prioritám.

Jiří Šír z Potravinářské komory ČR kritizoval návrh Evropské komise, podle něhož bude nová zemědělská politika po roce 2028 podporovat pouze zemědělce a lesníky, a nikoliv potravináře. Ti budou muset sahat pro podporu do jiných „kapitol“, například do strukturálních fondů určených pro rozvoj regionů.

Šír ostře kritizoval složité evropské regulace, které jsou sice dobře myšlené, ale v praxi často končí špatně. Jako příklad uvedl nařízení proti odlesňování, které podle něj klade na podniky neuvěřitelnou administrativní zátěž. Instituce EU nicméně nedávno rozhodly o jeho dalším odložení.

Více zde: https://euractiv.cz/section/evropske-finance/news/bojuji-se-zmenou-klimatu-i-byrokracii-zemedelci-a-potravinari-zadaji-ferovou-podporu-eu/

Nápad je to na první pohled jednoduchý. Zdražíme potraviny s vysokým obsahem cukru a tuku – a lidé je přestanou kupovat a jíst. Takhle to v praxi ale nefunguje. Jak ukázala maďarská „daň na chipsy“ z roku 2011 nebo dánská daň na cukr, opak byl pravdou. Spotřeba po zavedení daně naopak mírně vzrostla. Lidský mozek se nenechá obelstít. Kdo má chuť, ten si prostě buď koupí dražší zdaněnou čokoládu, nebo si cukr najde v jiných, nezdaněných potravinách. Skutečné řešení je v prevenci a motivaci. Je nutné investovat do hřišť a sportovišť, přimět lidi k pohybu a cílit peníze na osvětové kampaně. Navíc, potravináři v Česku již mnoho let aktivně pracují na vylepšování receptur. Jde však o dlouhodobý proces. Snížení obsahu, či dokonce odbourání některých složek by v mnoha případech zásadně ovlivnilo texturu a chuť výrobku, což by mohlo vést k odmítnutí ze strany spotřebitelů. V potaz je třeba brát také technologii výroby, protože pokud například sůl, která funguje zároveň jako přirozený konzervant, snížíte pod určitou hranici, pak ji musíte nahradit přídatnými látkami, aby se zachovaly vlastnosti výrobku. Proto musejí být veškeré změny zaváděny uvážlivě a postupně.

Komentář prezidentky Dany Večeřové byl zveřejněn v rubrice PRO A PROTI v 48. čísle týdeníku Echo.

V době předvánočních nákupů se lidé mohou setkávat se zdražením základních potravin. Kromě vajec se to v posledních měsících týkalo zejména mléka. Důvodem bylo omezování chovů na evropském trhu a také nemoci hospodářských zvířat. Zdražování ale nemusí být v následujících měsících tak silné a nakupující se mohou dokonce těšit na mírné zlevňování. Kvůli rostoucím nákladům zemědělců lze v příštím roce očekávat, že si spotřebitelé znovu budou připlácet.

Podle dat Českého statistického úřadu rostla výkupní cena mléka nepřetržitě rok a půl. V současné době se pohybuje okolo 13 až 14 korun za litr. Pro spotřebitele to znamená růst ceny mléka na současnou průměrnou cenu 27,36 koruny za litr. V lednu letošního roku přitom litr polotučného pasterovaného mléka stál 26,13 koruny. V letošním roce dochází zatím k nárůstu ceny o 4,5 procenta, což je dvojnásobek oproti průměrné inflaci.

Dále zde: https://cnn.iprima.cz/cena-mleka-na-burze-klesa-presto-si-v-obchodech-priplacime-kdy-se-dockame-zlevneni-492724

Potravinářská komora ČR vítá záměr budoucí vlády revidovat nedávno zavedenou vyhlášku o školním stravování. Pouhé úpravy však nestačí. Komora trvá na kompletní revizi celého procesu tvorby problematického spotřebního koše u dětského stravování. Ten totiž úředníci připravili netransparentně, za zavřenými dveřmi a pouze s předem vybranou skupinou osob, která sdílela názory autorů. Oponentní hlasy byly záměrně eliminovány. Z každodenní praxe se přitom na adresu vyhlášky ozývají zásadní výhrady, které je nutné bezodkladně zohlednit a zapracovat.

„Z praxe víme, že současné nastavení spotřebního koše je v řadě bodů nerealizovatelné. Vítáme, že se budoucí vláda ke zděděnému problému hlásí, ale nestačí jen hasit požár. Trváme na tom, že problematický spotřební koš, který vznikl za zavřenými dveřmi, musí být kompletně přepracován. Jinak budeme mít sice novou vyhlášku, ale stále nefunkční pravidla,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.  

Komora má k dispozici dokumentaci, která potvrzuje nestandardní postup při přípravě vyhlášky. Ačkoli návrh formálně prošel mezirezortním připomínkováním, připomínky nebyly ve většině případů akceptovány, a to bez řádného zdůvodnění. Výsledkem je dokument, který odráží úzký pohled autorů, nikoli konsenzus odborné veřejnosti. Jejich osobní vize stravování se tak stala finálním dokumentem, a to často bez ohledu na reálné výživové potřeby dětí a praktickou proveditelnost pro provozovatele jídelen.

Testování proběhlo pouze ve vybraných školách, které nedostatečně reprezentují reálné podmínky školních jídelen a u nichž se dalo očekávat, že budou systém podporovat. Všichni účastníci navíc byli z nepochopitelných důvodů vázáni mlčenlivostí, což znemožnilo otevřenou diskusi o výsledcích.

Potravinářská komora zdůrazňuje, že absence odborné diskuse vedla k vytvoření nefunkčního systému s přímými negativními důsledky. Konkrétně došlo k jednostrannému nastavení limitů a zákazů, které nebere v potaz technologickou, ekonomickou ani provozní realitu školních jídelen. Největší obavy panují z nárustu plýtvání potravinami v důsledku odmítání pokrmů. Podobně i omezení příjmu červeného masa u dětí vzbuzuje u části odborné veřejnosti obavy o nutriční dostatečnost nového spotřebního koše. Je třeba si uvědomit, že zejména pro děti z nízkopříjmových skupin obyvatelstva představuje školní stravování klíčový zdroj hodnotných živin a pro mnohé i jediné teplé jídlo dne. Tato restrikce proto může ohrozit jejich celkový denní příjem živin.

„Hlavním cílem vyhlášky je logicky udržet děti v jídelnách a poskytnout jim nutričně vyváženou stravu. Jestliže však bude vyhláška složitá a špatně aplikovaná v praxi, hrozí, že dosáhneme úplně opačného efektu. Namísto podpory stravování povede jen k tomu, že děti budou jídlo odmítat a z jídelen odejdou. A to je přesně to, čemu chceme zabránit kompletní revizí,“ uvedla předsedkyně Asociace společného stravování Renáta Černá.

Z těchto důvodů Komora předkládá jasný a logický postup k nápravě. Nejprve je nutné znovu otevřít celý proces tvorby spotřebního koše a doplnit jej o skutečně širokou odbornou diskusi. Cílem musí být stanovení jasných, nutričně podložených principů, které jsou zároveň proveditelné v reálném prostředí školních jídelen. Finální návrh je poté nutné pilotně ověřit v dostatečném počtu škol a teprve na základě těchto výsledků vyhlášku dokončit.

Potravináři dlouhodobě podporují veškeré iniciativy směřující ke zlepšení stravovacích návyků a zdravého životního stylu v ČR. Komora nechce kritizovat, chce konstruktivně spolupracovat. Spotřební koš je důležitý nástroj státní správy a jeho revize je nezbytná. Potravináři se aktivně hlásí k účasti na jeho aktualizaci, avšak výhradně na bázi odborné diskuse a konsenzu, nikoli jednostranných zákazů. Důkazem proaktivní snahy je i Deklarace ke zdravému životnímu stylu, kterou Komora podepsala v srpnu 2022 s ministerstvem zdravotnictví a která zavazuje výrobce k reformulacím receptur a omezování obsahu nežádoucích živin.

Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR

Všechny, kdo se už připravují na pečení vánočního cukroví, potěší aktuální ceny základní suroviny másla. Oproti minulému roku zlevnilo, přibylo slevových akcí na něj a vzrostla také průměrná výše slevy. Ukázala to analýza spotřebitelské služby Kupi.cz.

Zatímco loni v říjnu a listopadu se průměrné ceny másla pohybovaly nad 60 korunami za čtvrtku a populární české značky se prodávaly kolem 70 korun, letos v říjnu cena klesla na 54 korun. Máslo tedy zlevnilo zhruba o desetinu. A předběžné údaje statistiků naznačují, že tento měsíc by mohly ceny ještě klesnout.

Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-maslo-je-levnejsi-nez-loni-v-akcich-mnohdy-stoji-45-korun-40549962

Ústav mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha, Českomoravský svaz mlékárenský a Potravinářská komora si vás dovolují pozvat na 21. ročník "Celostátních přehlídek sýrů", který se uskuteční ve středu 11. února 2026.

Vyhlášeny budou výsledky hodnocení senzorické jakosti sýrů vyrobených v ČR, které bude provedeno odbornými komisemi 5. února 2026. Součástí doprovodného programu budou prezentace a ochutnávky sýrů přihlášenými mlékárnami, odborné přednášky, výstavka sýrů a prezentace firem dodávající přístrojové vybavení pro analytiku sýrů nebo pomocné látky k výrobě sýrů.

Ve čtvrtek 12. února 2026 proběhne konference "Mléko a sýry", která se zaměří na nové poznatky v mikrobiologii a technologii mléka, sýrů a ostatních mléčných výrobků. Z přehlídek a konference bude vydán společný sborník.

Podrobné informace najdete na stránkách: https://cps.vscht.cz/

On-line registrace účastníků je možná na: https://cps.vscht.cz/prihlasky/registrace-ucastniku