19 February 2024

Potravinářská komora ČR, jejíž součástí jsou i zpracovatelské podniky, pak uvádí, že dovoz drůbeže do ČR v posledních letech roste. „V meziročním srovnání jde o nárůst o 13 271 tun, tedy více než 10procentní. Když uvažujeme, že jeden plně naložený kamion převeze 20 tun drůbežího masa, jde o více než 660 kamionů navíc,“ popisuje mluvčí komory Helena Kavanová.

 Ta ovšem zemědělcům připomíná, že jim klesly náklady na krmné směsi, protože klesá cena obilí, které je pro drůbež hlavní složkou potravy. „Na druhé straně však rostou náklady na obaly, odpady, vodné, stočné, mzdové náklady. Náklady na energie sice poklesly, ale zdaleka nedosahují úrovní před energetickou krizí,“ doplnila Kavanová.

Podle ní jsou podmínky s podniky mimo EU nesrovnatelné. „Je problematické splňovat ambiciózní požadavky Green Dealu a na druhé straně dovážet do země výrobky ze zemí, kde tato pravidla dodržována nejsou. Kvalita drůbežího masa pak není srovnatelná. Dovozy nejen ze třetích zemí tlačí ceny drůbežího masa dolů v celé Evropě,“ vysvětluje. Část chovatelů však kvůli tomu v ČR skončí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

15 February 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes na online tiskové konferenci zveřejnil výsledky sektorového šetření na trhu výroby a prodeje cukru a průběžné výsledky sektorových šetření k dodržování povinností stanovených zákonem o významné tržní síle. Vedení ÚOHS rovněž oznámilo, jaká sektorová šetření budou uskutečněna v letošním roce.

Trh výroby cukru je více koncentrovaný, působí zde pět výrobců, kteří provozují sedm cukrovarů. Jeden z výrobců přitom produkuje významné množství českého cukru, avšak do obchodních řetězců směřuje pouze cca 10 % z tohoto objemu. Převážná většina je prodána dalším zpracovatelům, zejména výrobcům potravin, alkoholu či dezinfekce. Trh je však nutno považovat za nadnárodní, protože velké množství cukru české výroby se exportuje a současně přibližně 1/3 spotřeby se naopak dováží ze zahraničí. Na nárůst cen cukrovarů ve druhé polovině roku 2022 mělo vliv zvýšení cen cukrové řepy, energií, platů zaměstnanců i nejistota na trzích. Ani v této oblasti nebyly zjištěny stopy možného protisoutěžního jednání a vzhledem k nadnárodní povaze trhu nelze hovořit ani o existenci dominantního postavení.

Celý text TZ najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024

Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nově otevírá doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0, který je prvním doktorským studiem v této oblasti v České republice. Studijní program reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací. Tento program klade důraz na získání hlubokých a systematických znalostí a dovedností v oblasti využití moderních výpočetních metod, jako jsou metody umělé inteligence, elektroniky a automatizace, počítačové simulace a využití experimentálních dat pro inovativní technická řešení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024

Mezi zlevněným zbožím v obchodech se mnohem častěji než dříve objevují výrobky privátních značek. Dříve to nebývalo, protože tyto značky už byly samy o sobě levnější než ty slavnější a známé názvy.

Ceny v České republice v posledních dvou letech vzrostly stejně jako za předchozích třináct let – o téměř 26 procent. Loňský rok tak ukázal vzestup nejen slevových akcí, ale také posilování role privátních značek v obchodní strategii velkých řetězců.

Značky jako Tesco Value, Boni od Penny Marketu, Pilos či Milbona z Lidlu, Albert Basic a mnoho jiných, si obchodníci nechávají vyrábět u potravinářských firem, ale prodávají je pod svou značkou i marketingem. Mají tím pod kontrolou cenu i kvalitu, tedy složení.

A nejedná se jen o potraviny, systém platí i pro kosmetiku a drogistické zboží, které se v řetězcích prodává.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024

Zemědělcům v Evropě došla trpělivost s politikou. V různých zemích mají na své vlády různé vlastní požadavky, společně jim však vadí evropská regulace, která má přispět ke snižování emisí, vyšší ochraně přírody a větší pohodě zvířat.

Kvůli ní mají vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí přebytky zemědělských komodit z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, proto ceny zemědělské produkce klesají. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024

Vyžadovat po evropských zemědělcích, aby nechávali pole ladem, zakazovat jim přípravky na ochranu rostlin, které se jinde ve světě používají, je nonsens. Zemědělce musí v první řadě živit práce, nikoliv dotační podpory, které jsou navíc spojené s obří byrokracií. Nemluvě o tom, že od roku 2014 vydává Unie na zemědělství stejné množství peněz. Na Green Deal nejsou prostředky a už vůbec není Green Deal kompatibilní s otevřením hranic pro zemědělskou produkci z Jižní Ameriky či z Ukrajiny. Těžko vysvětlovat českému sedlákovi, že má nechávat pole ladem a připravit se tak o část příjmů, když se sem vozí zemědělská produkce z míst, kde o ničem takovém nikdy neslyšeli.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024

Podle prezidentky Potravinářské komory ČR je podpora kvalitních českých potravin dnes možná důležitější než kdykoliv v minulosti. O regionální výrobky od českých výrobců, nositelů značek kvality jako je například KLASA, Regionální potravina nebo Česká cechovní norma je mezi spotřebiteli zájem. Je ale nutné, aby byly co nejvíce dostupné na pultech našich obchodů, a to nejen v Praze, ale i v ostatních městech. Je třeba jednat i s obchodníky, obchodními řetězci, aby věnovali pozornost regionálním produktům z konkrétních regionů a výrobky od místních producentů tak mohly být lépe dostupné. Je třeba snížit nároky řetězců na celoroční dodávky v obrovských objemech do celé republiky. Jedině tak bude mít spotřebitel větší výběr a na pultech obchodu bude tak žádoucí konkurence.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14 February 2024
 

Praha 14. února (ČTK) - O případných úpravách společné zemědělské politiky nebo byrokratické zátěži ze strany Evropské komise chce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hovořit na čtvrtečním jednání se zástupci farmářů, kterého se zúčastní i premiér Petr Fiala (ODS). Bude také informovat o krocích, které ministerstvo zemědělství (MZe) v posledních dnech pro chovatele a pěstitele učinilo, řekl dnes novinářům. Zda výsledky jednání přesvědčí velké oborové organizace k tomu, aby protesty na národní úrovni nepořádaly, nedokáže říci, doplnil.

"Mým cílem zítřejšího (čtvrtečního) jednání je seznámit s kroky, které jsme už učinili v posledních dnech a hodinách. Reagujeme třeba na to, co včera (v úterý) zveřejnila Evropská komise v rámci takzvaných neprodukčních ploch. Chceme to pro letošní sezonu pro české farmáře upravit," řekl Výborný.

Zástupce Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství bude Výborný na čtvrteční schůzce dále informovat o tlaku, který MZe vynakládá na EK, aby zemědělcům snížila byrokratickou zátěž. "Musí dojít k výraznému snížení byrokracie a kontrolní zátěže. Není možné, abychom se utrhli někam, kde to ani já neumím farmářům vysvětlit," uvedl.

Jedním z probíraných témat podle Výborného budou i případné úpravy společné zemědělské politiky na národní úrovni. "Pomohli jsme malým rodinným farmám, ale ten problém se nám trochu přesunul do středních podniků a tam musíme zacílit pozornost," doplnil ministr.

Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství přistupují k jednáním podle Výborného konstruktivně. Uvedl také, že rozumí jejich požadavkům. "Ale například ohlášené protesty v pondělí jsou protesty někoho, kdo reálně nezastupuje české zemědělce. Jsou to věci, v jejichž pozadí jsou nějaké osobní a politické zájmy a tam já velmi těžko hledám partnery, se kterými bych hovořil," dodal.

Blokádou pražské magistrály chce část farmářů v pondělí 19. února upozornit na podle nich špatnou situaci českého zemědělství. Ministrovi Výbornému také předají dopis s požadavkem, aby česká vláda odstoupila od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Protest organizuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Do Prahy by podle nich mohlo v pondělí přijet 600 až 1000 traktorů či další zemědělské techniky. Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se od tohoto protestu distancovaly, chtějí počkat na výsledky jednání s Výborným.

Na vysokou byrokratickou zátěž, stoupající náklady nebo nastavení dotační politiky si zemědělci stěžují dlouhodobě. Například Zemědělský svaz uvedl, že podle jeho interního průzkumu klesl v minulém roce zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

 
Zpravodaj Papadopulos a prezident Agrární komory ČR Doležal o protestech zemědělců (zdroj: ČT24)

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024

O možném domácím protestu, který by mířil proti nastavení českých zemědělských dotací, se zatím nerozhodlo. Komora dala ministrovi čas na dojednání změn do 1. března. „Pokud ministr Výborný nepřijde po dohodě s vládní pětikoalicí s přijatelným řešením pro zemědělce do 1. března, Agrární komora podpoří protesty, které již místy živelně propukají napříč republikou, a vyústí demonstrací.

Dne 29. února 2024 se uskuteční další mimořádné jednání představenstva Agrární komory, během nějž ministr zemědělství představí závěry jednání v rámci pětikoalice,“ dodala komora.

Prezident komory zdůraznil, že nechce, aby zemědělci ochromili fungování společnosti. „Chceme pouze důrazně upozornit na široké a prohlubující se problémy zemědělců. Z důvodu všech popsaných tlaků se hraje o jejich samotnou existenci, a jak jsme slyšeli na jednání v Polsku, ve stejném postavení jsou i zemědělci v ostatních zemích v Evropské unie,“ uvedl Doležal (Jan Doležal, prezident Agrární kommory ČR). 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024

Praha 12. února (ČTK) - Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Vývoz zemědělského zboží loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun. Zemědělské produkty se loni nejvíce vyvážely do Německa a na Slovensko, mimo země Evropské unie zejména do Británie a na Ukrajinu.

Vývoz do Německa loni podle MZe meziročně vzrostl o 3,1 procentního bodu na 27,6 procenta, v případě Slovenska naopak klesl o 0,5 procentního bodu na 19,5 procenta. K dalším významným exportním partnerům Česka v minulém roce patřilo Polsko, kam směřovalo 8,8 procenta vývozu, následovalo Rakousko s 5,8 procenta a Itálie s 4,8 procenta, informovalo MZe. Mimo země EU pak hlavními odběrateli byla s 2,1 procenta Velká Británie a s 0,8 procenta Ukrajina. Na Rusko a Egypt shodně připadlo 0,7 procenta.

Celkově loni vývoz do zemí EU dosáhl 275,3 miliardy korun, meziročně to bylo asi o 11,5 procenta více. Do zemí mimo EU loni směřovalo zboží za 30,5 miliardy korun, v roce 2022 za 27,8 miliardy korun.

I v dovozu podle úřadu vedlo Německo, na importu se podílelo 19,6 procenta. Druhé bylo Polsko, odkud do Česka plynulo 15,8 procenta z celkového dovozu. Po Polsku podle MZe následovalo Nizozemsko, které se na importu podílelo sedmi procenty, a Slovensko s 6,5 procenta. Mimo země EU byly nejvýznamnějšími dovozci Čína, která měla dvouprocentní podíl, a Ukrajina, odkud bylo 1,9 procenta dovozu. Následovalo Norsko s 1,3 procenta a Velká Británie s 1,1 procenta. Ze zemí EU loni dovoz narostl přibližně o 6,7 procenta na 282,1 miliardy korun, ze zemí mimo EU o 7,3 procenta na 60,4 miliardy korun.

K nejvíce dováženým položkám v minulém roce patřilo vepřové maso, za něj se zařadily přípravky k výživě zvířat a pekařské zboží. Naopak největší podíl na exportu loni měly cigarety, informovalo MZe. Bilance se loni podle úřadu meziročně zlepšila především s přípravky k výživě zvířat, řepkovým olejem a cukrem. Naopak největší zhoršení zaznamenalo vepřové maso a řepková semena.

"Cílem našeho ministerstva je nadále podporovat zejména export produktů s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou mléčné výrobky, cukrovinky, nápoje nebo osivo a mák. V těchto výrobcích jsme konkurenceschopní, navíc můžeme využít a navázat na historické vazby. Naší snahou je také vyvážet více do zemí mimo Evropskou unii, které mají velký exportní potenciál," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pomoci by tomu podle něj mohly podnikatelské cesty, které se letos v březnu uskuteční do Vietnamu a na Filipíny. "Konkrétně u těchto dvou zemí existuje velký potenciál v sektoru pivovarnictví, ale i potravin zdravé výživy či mléčných a masných výrobků," doplnil Výborný.

Zahraniční obchod ČR se zemědělským zbožím mezi roky 2018 a 2023 (v miliardách Kč)

Rok

Vývoz

Dovoz

Saldo

Obrat

2018

186,3

228,0

- 41,7

414,3

2019

198,0

245,5

- 47,5

443,5

2020

214,5

250,9

- 36,4

465,4

2021

226,8

270,3

- 43,6

497,1

2022

274,7

321,7

- 47,0

596,5

2023

305,8

343,8

- 38,0

649,6

Zdroj: MZe

Nejvíce vyvážené a dovážené položky v roce 2023:

Položka

Hodnota vývozu (mld. Kč)

Podíl na agrár. vývozu (%)

Změna proti roku 2022 (%)

Položka

Hodnota dovozu (mld. Kč)

Podíl na agrár. dovozu (%)

Změna proti roku 2022 (%)

Cigarety

29,4

10,1

89,0

Vepřové maso

22,2

6,8

21,4

Přípravky k výživě zvířat

25,6

8,8

24,0

Přípravky k výživě zvířat

16,4

5,0

23,8

Potravinové přípravky

16,5

5,6

9,9

Pekařské zboží, pečivo, oplatky apod.

15,8

4,8

20,3

Pekařské zboží, pečivo, oplatky apod.

16,4

5,6

21,0

Potravinové přípravky

13,9

4,2

6,3

Pšenice

15,7

5,4

-8,3

Sýry a tvaroh

12,8

3,9

-0,6

Mléko a smetana nezahuštěná neslazená

12,9

4,4

3,8

Čokoláda a ostatní kakaové přípravky

12,2

3,7

14,5

Sýry a tvaroh

9,9

3,4

16,6

Výrobky obsahující tabák a nikotin (k vdechování bez spalování)

8,8

2,7

37,6

Řepkový olej

8,7

3,0

5,5

Drůbeží maso

8,1

2,5

8,8

Čokoláda a ostatní kakaové přípravky

8,4

2,9

7,4

Káva

8,0

2,4

-0,2

Pivo

8,3

2,8

10,4

Cigarety

7,3

2,2

1,0

Zdroj: MZe

Výměna zboží se zeměmi EU a mimo EU mezi roky 2021 a 2023 (v miliardách Kč):

Rok

Vývoz do zemí EU

Vývoz do zemí mimo EU

Dovoz ze zemí EU

Dovoz ze zemí mimo EU

2021

203,2

23,5

226,3

43,5

2022

246,9

27,8

264,4

56,3

2023

275,3

30,5

282,1

60,4

Zdroj: MZe

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024
 

Varšava/Praha 13. února (ČTK) - Zemědělské organizace střední a východní Evropy vyzvaly zemědělce k protestům proti agrární politice Evropské unie. V tiskové zprávě to dnes oznámila česká agrární komora, podle které se mají hromadné demonstrace konat 22. února. Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Zemědělci upozorňují také na rostoucí náklady nebo na podle nich neférovou zahraniční konkurenci.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixaby

13 February 2024

Ministerstvo zdravotnictví navrhlo k zařazení na seznam zakázaných návykových látek hexahydrokanabinol (HHC), hexahydrokanabinol-O-acetát (HHC-O) a tetrahydrokanabiforol (THCP). Vyplývá to ze zveřejněného návrhu, který by podle dřívějšího vyjádření ministra Vlastimila Válka (TOP 09) měla ve středu projednat vláda.

Balíčky s cukrovinami nejsou oficiálně označené jako potraviny, nemusí tedy splňovat požadavky, které stát na jejich zdravotní bezpečnost klade. „Děti a mladiství užívají tyto látky zejména v podobě gumových medvídků, které se prodávají pod označením ‚sběratelské předměty‘ a lze je koupit i prostřednictvím prodejních automatů,“ píše ministerstvo.

Látka HHC se vyrábí synteticky z kanabidiolu (CBD) nebo tetrahydrokanabinolu (THC). V malých koncentracích může tyto látky obsahovat i konopí včetně technického. „Byla u těchto látek stanovena výjimka pro případy, kdy jsou tyto látky obsaženy v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 procenta,“ uvádí materiál.

Nařízení vlády se seznamem návykových látek souvisí se zákonem o návykových látkách, seznam jich obsahuje zhruba 500. Zařazení HHC a THCP na tento seznam bylo policií doporučeno v roce 2022, v červenci 2023 ho navrhlo i MZd, vláda ale nesouhlasila. Ve středu se jím bude zabývat znovu. Kdy přesně začne zákaz platit, zatím není jasné. V návrhu je platnost následující den po vyhlášení, je třeba ale jeho notifikace Evropskou komisí.

Podobné látky by do budoucna měla regulovat novela zákona o návykových látkách, která zavádí novou kategorii psychoaktivních látek. Ty by podle návrhu, který v současné době projednává Sněmovna, neměly být zcela zakázané, ale nemohly by se prodávat přes internet a dětem. Ve středu by se jím měla zabývat pracovní skupina předkladatelů návrhu a dalších odborníků..

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024

Co vlastně budete konkrétně dělat?

Nechci tady vůbec suplovat nějaké už etablované pracoviště, jako ministerstvo financí a Českou národní banku, které vypracovávají konvergenční zprávu o české ekonomice. Po analytické stránce tomu ani nemám šanci konkurovat, ale budu chtít třeba vypíchnout nějaké body nebo zmínit ty, které v konvergenčních zprávách nejsou. Tedy navázat na práci, kterou dělal Oldřich Dědek, když byl v letech 2007 až 2017 koordinátorem pro zavedení eura. Shromáždil obrovské množství faktů třeba o dopadech vstupu do eurozóny na nejrůznější sociální skupiny. Vůči různým skupinám je potřeba komunikovat stejný obsah, ale jinou formou. Další věcí je sledovat aktuální dění, protože se začne řešit podoba nového víceletého společného rozpočtu Evropské unie a v tomto rámci se nejspíš opět vynoří téma samostatného rozpočtu jen pro eurozónu, což by pro nás bylo docela vražedné jako pro zemi, která dostává velké příspěvky ze stávajícího evropského rozpočtu. Abych to shrnul, v posledních letech v době covidu a zhoršené bezpečnostní situace tady téma eura spadlo v žebříčku priorit úplně dolů. V součinnosti s ostatními aktéry, kteří se tomu věnují, bych ho chtěl oživit.

Proč bychom měli mít euro?

Z řady důvodů. Země, které mají v podstatě velmi podobné makroekonomické parametry, dokázaly, že se v rámci eurozóny mohou velmi slušně rozvíjet. Jak z hlediska výkonnosti, tak z hlediska nějakých strukturálních přeměn. Mluvím hlavně o baltských státech. Na druhou stranu jsou tam i méně pozitivní příklady, jako je Slovensko.

Takže bohatnout lze s eurem i bez něj.

Ano, příspěvek eura ke konvergenci není úplně hmatatelný. S eurem bychom ale byli součástí významného ekonomicko-měnového celku, který je odolnější a který má poměrně zásadní vliv. Eurozóna představuje nějakých 91 procent HDP celé EU. Nevidím jednoznačný makroekonomický argument, proč bychom euro mít neměli. A také je fakt, že jsme se při našem vstupu do EU ke vstupu do eurozóny zavázali. Havlovsky řečeno v duchu tohoto závazku se předpokládalo, že to bude tehdy, až splníme kritéria a nebudeme si vymýšlet překážky.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13 February 2024

Trend nošení krabiček s obědem do práce se zvedl v době, kdy byly zavřené restaurace. Dnes si do práce nosí krabičky asi čtyřicet procent Čechů. Pět procent dokonce neobědvá. Data nám také potvrdila, že oběd je stále naše nejoblíbenější jídlo.

Lze spočítat, kolik průměrně ušetří krabičkář za jeden oběd?
Je to závislé na surovinách, v době krize byla populární hlavně česká kuchyně, protože exotické potraviny jsou dražší. Obecně se lidé ke krabičkám uchylují, aby ušetřili, a je to vidět i na datech. Loni rostly ceny obědů v restauracích každý měsíc průměrně o korunu. Nejrychleji ceny stoupaly v první polovině roku – nejdráž jsme obědvali během letních prázdnin. Zhruba od září ceny stagnují.

Hraje také roli, s kým v práci nejčastěji obědváme?
Oběd je podle mě nejlevnější teambuilding. V práci trávíme spoustu času. I z průzkumu nám vyšlo, že jsme hodně sociální národ, tři z pěti Čechů nejraději obědvají s kolegy, ať už v kantýně nebo v restauraci. Jen 30 % zaměstnanců preferuje jíst v práci o samotě. Navíc ty nejlepší pracovní nápady vznikají, když máte zpětnou vazbu kolegy.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

12 February 2024

Neumíme doložit, že jsou vyráběné nízkoemisně, Evropa to přitom požaduje

České potraviny jsou v současnosti z pohledu udržitelnosti konkurenceschopné i v mezinárodním měřítku. Zatím to ale na rozdíl od zahraničí neumíme věrohodně doložit. Na nutnosti přípravy jednotné metodiky výměny dat o uhlíkové stopě celého potravinářského řetězce se shodli účastníci semináře o vykazování emisí výroby a prodeje potravin, který společně uspořádaly Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Potravinářská komora ČR (PK ČR).

Celý článek si můžete přečíst zde:

12 February 2024

Dovolujeme si vás pozvat na vzdělávací kurzy, které pro Vás připravilo Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací. 

Nabízíme vám tyto specifické kurzy:

13. března 2024: Systém kritických bodů (HACCP) - Připojte se k našemu komplexnímu kurzu, který vás provede všemi aspekty systému HACCP – od legislativních požadavků až po praktickou implementaci ve vašem podniku.

27. března 2024: Požadavky mezinárodních GFSI standardů – Získejte důkladný přehled o globálně uznávaných GFSI standardech a naučte se, jak je efektivně aplikovat v potravinářském průmyslu.

Tento kurz poskytuje komplexní pohled na standardy IFS, BRC a FSSC 22000, včetně objasnění jejich specifik a rozdílů.

 

Konaktní osoba: 

Magdaléna Hrubá 

Telefon: +420 725 916 891 

E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. 

 

Centrum zemědělsko-potravinářského 

výzkumu a inovací, s.r.o. 

Počernická 272/96 

108 03  Praha 10 - Malešice 

www.czpvi.cz 

12 February 2024

Maďarský ministr zemědělství István Nagy vyzval k podpoře a následování italské iniciativy na zákaz uvádění laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso na trh. Nagy upozornil, že proces odebírání tkáně živého zvířete a následné množení buněk v umělých podmínkách může mít nepředvídatelné důsledky. Laboratorně pěstované tkáně imitující maso jsou povoleny na trhu v Singapuru, USA a Izraeli, maďarský ministr proto podporuje brzké zakročení proti rozšíření trendu do EU. Oddělení výroby potravin od zemědělské půdy povede podle Nagyho ke vzdálení se tradicím a ohrožení evropského způsobu života.

Více informací zde.

12 February 2024

Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč zvažuje možnosti, včetně změn slovenské ústavy, které by pomohly nastavit minimální podíl slovenských potravin na pultech obchodů, a to navzdory tomu, že některé země (například Česko nebo Rumunsko) už se o podobné kroky pokusily a musely od nich po sporech s Evropskou komisí ustoupit. Podle Takáče existují členské země EU, které mají procento prodeje domácích výrobků v obchodních řetězcích definované v ústavě, nespecifikoval ale, o které země se jedná. Zástupci obchodníků návrh kritizovali, stanovení kvót podle nich porušuje pravidla jednotného trhu a je významnou překážkou svobody usazování.

Více informací zde.  

12 February 2024

Evropská komise v uplynulém týdnu informovala zúčastněné strany, které byly přímo přizvány ke Strategickému dialogu k budoucnosti evropského zemědělství, o plánovaném harmonogramu plenárních zasedání. Strategického dialogu se účastní celkem 27 organizací (za zemědělský sektor Copa, Cogeca, CEJA, ECVC, ELO, IFOAM; za dodavatele Fertilizers Europe a Euroseeds; za obchodníky CELCAA a EUROCOMMERCE; za potravinářství FoodDrinkEurope; za environmentální nevládní organizace Greenpeace, Birldlife, EEB, Eurogroup for Animals, FEBA, Green 10, Slow Food, Rural Youth Europe a AEEU; za spotřebitele BEUC; za pracovníky EFFAT a Geopa; za bankovní sektor EIB a EACB; za akademickou sféru univerzita Wageningen; za místní akční skupiny ELARD). Zástupci všech zúčastněných stran se budou setkávat na plenárních zasedáních, která jsou naplánována na 11-12/03/2024, 22-23/04/2024, 11-12/06/2024 a 09-10/07/2024, což by mělo být poslední plenární zasedání. Mezitím bude práce probíhat v rámci menších pracovních skupin. Pracovní skupiny byly rozděleny do čtyř kategorií, první z nich je zaměřena na zemědělce a venkovské oblasti, druhá na podporu zemědělství v planetárních ekosystémových omezeních, třetí na znalosti a technologické inovace a čtvrtá na potravinový systém a konkurenceschopnost. Profesor Peter Strohschneider, který dostal za úkol strategický dialog vést (a který už podobný úkol realizoval v Německu s poměrně významně proenvironmentálním výsledkem), by měl výslednou zprávu zpracovat během letních měsíců tak, aby byla k dispozici Evropské komisi v září 2024. Situace se ale bude odvíjet rovněž od výsledku evropských voleb, které proběhnou v termínu 06-09/06/2024, a které ovlivní i složení Evropské komise. Výměna komisařů by měla proběhnout v druhé polovině roku 2024. Záležet bude rovněž na tom, zda se současná předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, bude skutečně ucházet o druhé funkční období. Možnosti zapojení se nepozvaných organizací do strategického dialogu Komise stále neupřesnila.

12 February 2024

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla dne 06/02/2024 během plenárního zasedání Evropského parlamentu, že ostatním komisařům předloží návrh na stažení návrhu Evropské komise z června 2022 o udržitelném používání pesticidů. Oficiálním důvodem, který ve svém vystoupení předsedkyně Komise zmínila, je, že téma redukce pesticidů v Evropské Unii dlouhodobě vyvolávalo polarizaci společnosti, svoji roli rovněž sehrály protesty evropských zemědělců, které probíhají v řadě zemí EU. Von der Leyenová, u které evropská média očekávají, že bude usilovat u další mandát předsedkyně Evropské komise po evropských volbách v červnu 2024, ve své řeči uznala roli zemědělců a zdůraznila, že je třeba zemědělcům vyjádřit úctu, poděkování a uznání za tvrdou práci, kterou odvádí bez přestávky i v těžkých dobách. Von der Leyen ve svém vystoupení ale trvala i na tom, že je třeba posílit udržitelnost a účinnou ochranu přírody. Zmínila, že 60-70 % půdy v Evropě je nyní ve špatném stavu. Zemědělcům je ale zapotřebí připravit skutečné motivační pobídky, které budou přesahovat pouhou potenciální ztrátu výnosů. Může se jednat například o veřejné dotace nebo různé typy prémiového značení zemědělské produkce, které pomůže ve vztazích a spolupráci se zpracovateli a maloobchodníky. Stažení návrhu je podle Von der Leyen správnou cestou i s ohledem na zamítnutí návrhu Evropským parlamentem v listopadu 2023 a na situaci v Radě, kde aktuálně ve vyjednávání o udržitelném používání pesticidů nedochází k žádnému významnějšímu pokroku. Téma je ale podle Von der Leyen nadále aktuální, aby bylo možné se posunout vpřed bude ale potřeba více dialogu a změna přístupu. Evropská komise by proto mohla vypracovat nový návrh s mnohem vyzrálejším obsahem a za pomoci a zapojení se zúčastněných stran.

Více informací zde a zde.

12 February 2024

Evropská komise předložila dne 06/02/2024 návrh Klimatických cílů Unie do roku 2040. Dokument navazuje na balíček FitFor55, který stanovoval cíle redukce emisí skleníkových plynů pro rok 2030 (55 %) a Evropskou zelenou dohodu stanovující cíl klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2040 měly být v Evropské Unii podle návrhu Komise sníženy emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. V pracovní verzi návrhu, se kterou Komise pracovala ještě na začátku února 2024, počítala Komise s nastavením redukčních cílů i v zemědělství. V zemědělském sektoru podle původního stanoviska Komise mělo být cílem snížit emise skleníkových plynů, které nejsou CO2, o 30 % ve srovnání s rokem 2015 a zvýšit schopnost půdy a lesů ukládat více uhlíku. Výsledný dokument z 06/02/2024 má podobu Sdělení, jedná se tedy o nelegislativní dokument, který by měl sloužit k otevření dialogu a pomoci Evropské komisi nejen stanovit pravděpodobně právně závazný cíl redukce emisí do roku 2040, ale také navrhnout příslušné právní předpisy k jeho dosažení. Cílem nového sdělení je zahájit dialog se zúčastněnými stranami, spuštěna bude také rozsáhlá veřejná konzultace. Komise ve sdělení předkládá jako doporučený cíl pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990 a nastiňuje některá doporučení stran opatření, která by k dosažení tohoto cíle měla být přijata. Komise počítá se započítáváním jak snížení emisí tak s odstraňováním uhlíku. Evropská komise dále uznává, že zemědělství, lesnictví a potravinářství jsou pro společnost životně důležité sektory, a že produkce kvalitních potravin má pro Evropskou Unii strategický význam. Komise dokonce zmiňuje příspěvek zemědělsko-potravinářského sektoru k potravinové suverenitě Evropské Unie. Doplňuje, že zemědělství je odvětvím, které hraje při dosahování cílů pro rok 2040 významnou roli a zdůrazňuje, že je třeba řešit zemědělsko-potravinářský sektor komplexněji, není možné zabývat se nadále pouze zemědělstvím izolovaně. Potravinářský sektor je výslovně zmíněn jako oblast, která hraje důležitou roli při prosazování udržitelnosti, přičemž by měl být motivován k tomu, aby nakupoval udržitelnější suroviny a přispíval k potravinovému prostředí, které spotřebitelům umožní zdravější stravu jako dostupnou a cenově přijatelnou volbu. Společná zemědělská politika by měla být nástrojem, který poskytne opatření na podporu přechodu zemědělského odvětví k novým udržitelným postupům a obchodním modelům, konkrétní opatření ale Komise ve sdělení nezmiňuje. Navzdory původní pracovní verzi dokumentu, která unikla v uplynulých týdnech, Komise nakonec ve sdělení nezmiňuje doporučený cíl pro redukci emisí ze zemědělství (v pracovní verzi navrhovala výše zmíněný cíl 30 %). Sdělení by mělo být formálně představeno ministrům životního prostředí na Radě ministrů dne 25/03/2024 a projednáno i Evropskou radou, tedy lídry členských států EU, v rámci Strategické agendy EU na období 2024-2029, a to v termínu 27-28/06/2024.

Více informací zde a zde, stránky věnované přímo sdělení zde.

12 February 2024

Místopředseda polské vlády Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval dne 09/02/2024 evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Janusze Wojciechowskiho k rezignaci. Výzvu podpořil i Jaroslaw Kaczynski, předseda strany Právo a Spravedlnost (PiS), kterou Wojciechowski v letech 2010 – 2016 zastupoval v Evropském parlamentu. Kaczynski dodal, že rozhodnutí o tom, zda Wojciechowski rezignuje, je v rukou pouze samotného komisaře. Kosiniak-Kamysz uvedl, že výsledkem práce komisaře Wojciechowskiho je poštvání většiny evropských zemědělců proti pravidlům, která pro zemědělský sektor navrhuje a přijímá Evropská komise. Po vlnách protestů v evropských zemích byly zahájeny protesty i v Polsku, a to od 09/02/2024 do nejméně 09/03/2024.

05 February 2024

Ministr zemědělství Marek Výborný si loni záhy po svém letním vstupu do funkce začal stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mezi veřejností též známý jako antimonopolní úřad. Podle Výborného nedostatečně provádí sektorová šetření a neřeší možné vysoké marže na trhu s potravinami.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna kontroval, že často ani nemá pravomoci, se kterými by mohl situaci řešit. A teď v polovině ledna přišel s návrhem nových zákonných mantinelů, podle kterých by mohl mimo jiné dělat preventivní kontroly ve firmách, ve kterých není podezření na kriminální činnost. Návrhy na řešení marží ale návrh neobsahuje, zato je v něm možnost se souhlasem státního zástupce zjišťovat polohu mobilních zařízení byznysmenů při podezření na kartelové jednání.

...

Antimonopolní úřad mimo jiné nadhodil možnost, že pokud sektorovým šetřením zjistí, že je někde trh narušený, bude moci navrhnout přezkum většího množství fúzí v tomto segmentu a například přikázat poskytnutí přístupu k sítím, infrastruktuře nebo datům. Pokud tyto kroky nebudou fungovat, bude moci zpětně nařídit odprodej části podniku. To je podle Minčiče v zahraničí používáno, k takovému kroku by se ale mělo sáhnout pouze jako k nejzazšímu opatření. „Může k tomu dojít, ale je to mimořádné opatření a nemyslím si, že u nás máme firmy, kterých by se to mohlo týkat,“ doplňuje ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

05 February 2024

Hlavní zprávy na Prima CNN News (středa 31.1.2024) se v úvodní reportáži věnovaly  i cenám potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase 3:22. 

Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček tvrdí, že je možné ještě zlevnit potraviny, ale výrobci s tím nesouhlasí a tvrdí, že ceny již dosáhly svého minima. Zemědělci si naopak stěžují na pokles výkupních cen pšenice o více než třetinu za jeden rok.

Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, odpovídá na otázky ohledně poklesu cen potravin. Tvrdí, že výrobci musí promítnout zvýšené ceny surovin do cen potravin, ale v tuto chvíli jsou ceny stabilizované. Někteří obchodníci snížili své ceny, ale není jisté, zda se tyto snížené ceny dostanou ke konečnému spotřebiteli. Kavanová také uvádí, že rekordní zisky potravinářů jsou nadnesené a cena energií stále zůstává vysoká.

 
Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:
 
A ve vysílání teď vítám Helenu Kavanovoumluvčí Potravinářské komory České republiky. Dobrý večer. Tak, paní Kavanová, co říkáte na slova Štěpána Křečka, že si, cituji, vymýšlíte absurdní důvody a skutečně teď není prostor pro pokles cen, když zemědělci zlevňují několik měsíců v řadě?
Helena KAVANOVÁmluvčí Potravinářské komory ČR:
 
Dobrý večer. Tak já nemůžu říct, že by se jednalo o absurdní důvody. Situace je taková, že všechny ostatní vstupy mimo surovin, a i u surovin, to není vždycky pravidlem. Například cena mléka se stále zvyšuje, tak všechny ostatní vstupy vlastně mírně stoupají a někdo to zaplatit, zaplatit musí. Takže výrobci v konečném důsledku musí promítnout ty zvýšené ceny do cen potravin. Nicméně v tuto chvíli jsou ceny stabilizované. Jak jsme mluvili s našimi členy, členy Potravinářské komory, tak v rámci vyjednávání s obchodními řetězci byli obchodníky požádáni, aby svoje ceny zlevnili a mnozí z nich to skutečně udělali. Takže otázkou zůstává, zda obchodníci, obchodní řetězce, promítnou tyto snížené ceny od dodavatelů směrem ke konečnému spotřebiteli.
 
Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:
Víme, že rok 2022 byl pro řadu potravinářů velmi úspěšný a někteří z nich měli i rekordní zisky. Proč tedy nelze potraviny zlevnit nebo jaký parametr by se podle vás musel změnit, aby ceny konečně klesly?
 
Helena KAVANOVÁmluvčí Potravinářské komory ČR:
Tak rekordní zisky, bych řekla, že je velmi, velmi nadnesené. Potravináři zisky měli, ale jestli je dva až tři procenta zisk z obratu nějaký rekordní zisk, tak to je potřeba si vydiskutovat. Nicméně dosáhli toho mnohdy za cenu například snížením všech investic, zefektivněním výroby a podobně. Co se týče těch parametrů, na které jste se ptala, tak vlastně velmi významným nákladem je cena energií a cena energií v tuto chvíli stále ještě neklesla na tu hladinu, která byla v roce 2019/2020. Je zhruba o polovinu vyšší, takže ne všechny firmy nakupují na spotech, některé mají ceny zafixované a tam určitě k významnému poklesu těch cen energií nedošlo.
 
Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka:
Paní Kavanová, díky za rozhovor pro Hlavní zprávy. Přeji klidný večer.
 
Helena KAVANOVÁmluvčí Potravinářské komory ČR:
Děkuji za pozvání.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Celý pořad můžete shlédnout zde:

05 February 2024

Hlavní zprávy na Prima CNN News (neděle 4.2.2024) se věnovaly také problematice nutričního značení na přední straně obalů potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase od 9:50. 

Potravinový semafor, který měl označovat vhodnost potravin pro náš organismus, je podle potravinářů a výživových odborníků nevyhovující a může manipulovat zákazníky při nákupech. Nové označení potravin podle nutričních hodnot je stále neznámé pro zákazníky a nebere v úvahu všechny důležité faktory, jako jsou vitamíny a minerální látky.

Potravinový semafor připomínající známý energetický štítek by měl značit některé potraviny už zhruba přes dva roky. Měl by přitom vycházet z nutričních hodnot vybraných potravin. Záporné body dostávají složky jako cukr nebo sůl, kladné zase ty prospěšné, jako jsou bílkoviny nebo vláknina. Z toho vyjde celkové označení od nejzdravějšího A do nejméně zdravého E. Podle nového přepočtu patří k nejzdravějším žitný chléb nebo polotučný tvaroh. A k těm nejméně zdravým zase olivový olej, losos nebo plísňový sýr. Pro zákazníky bylo značení velkou neznámou už zhruba před dvěma a půl lety.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

05 February 2024

Evropská komise schválila dne 30/01/2024 dvě německá schémata státní podpory v celkové výši 1 miliardy EUR na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat. Schémata se zaměřují na investice do modernizace chovů prasat a zavádění postupů řízení ke zlepšení standardů dobrých životních podmínek prasat v souladu s cíli Evropské zelené dohody, Společné zemědělské politiky a strategie Farm to Fork. Podpory budou vypláceny ve formě přímých grantů malým a středním chovatelům prasat. Dostupné zde.

05 February 2024

Největší politická frakce Evropského parlamentu EPP vyzvala dne 26/01/2024 Evropskou komisi k zavedení opatření omezujících ukrajinské dovozy zemědělských produktů do EU (Evropská komise předložila návrh dne 01/02/2024, viz aktualita výše). EPP konkrétně požaduje omezení dovozů ukrajinského obilí, zeleniny, cukru, vajec a drůbeže s cílem ochránit evropské výrobce před nepříznivými dopady současné politiky volného obchodu s Ukrajinou. EPP vyzývá k zavedení prahových hodnot pro dovoz výše uvedených produktů, po jejichž překročení by bylo ukrajinské zboží směřováno mimo EU, aby nebyla narušena stabilita evropského zemědělského odvětví. Šest evropských zemědělských a producentských asociací v odvětví cukru, obilí, olejnin, drůbeže a vajec (včetně největší evropské zemědělské organizace Copy – Cogecy) zaslalo dopis ministrům zemědělství všech členských států EU, ve kterém vyjadřují znepokojení nad dopady neomezeného dovozu ukrajinského zboží a též vyzývají k zavedení prahových hodnot pro dovoz zemědělských produktů a k zavedení systému zajišťujícího vývoz ukrajinského zboží na předem vybrané místo určení.  Ukrajina zahájila s Polskem technická jednání o vývozních licencích, které by měly umožňovat monitoring vývozu ukrajinských produktů do Polska. Licencování nezahrnuje zavedení kvót na objem produkce, podle polského ministra zemědělství Czeslawa Siekierskiho však licence docílí omezení nadměrného toku zboží do Polska, a navíc ukončí obchodní spor s Ukrajinou. Lotyšská vláda dosáhla dohody o zavedení jednostranného zákazu dovozu ruského a běloruského obilí. Lotyšsko plánuje v únoru připravit a schválit návrh tohoto zákona.

Více informací zdezdezdezde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

29 January 2024

Zemědělci protestují napříč Evropou, na neutěšenou situaci chtěli upozornit i zemědělci z Frýdecko-Místecka nebo Novojičínska, kteří projeli v koloně Moravskoslezským krajem. S těmi je ministr Výborný v kontaktu.

„Snažíme se o problémech hovořit,“ řekl Výborný v České televizi. „Česká vláda nikdy neuvažovala o tom, že by zrušila zelenou naftu,“ uvedl. Nevidí proto důvod, aby čeští zemědělci vyšli do ulic.

Prezident Agrární komory Jan Doležal s ním nesouhlasí. Podle něj se čeští zemědělci pravděpodobně v březnu zapojí do celoevropských protestů. Zda se uskuteční i na národní úrovni, záleží na tom, zda vláda vyjde vstříc požadavkům farmářů, dodal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

29 January 2024

Nejdříve se diskutující věnovali protestům farmářů napříč Evropou. Francouzští, němečtí, ale i polší farmáři protestovali zejména proti zvyšující se finanční zátěži a ekologickým požadavkům EU. O protestech rozhodli i čeští zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný požádal francouzského ministra zemědělství o ochranu českých dopravců. Mezi další témata patřily ceny potravin, snížení DPH, dotace, dovoz potravin z dalších zemí, postavení antimonopolního úřadu v ČR a další.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Foto: kopie z pořadu ČT24