S ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem o páté vlně koronaviru, vládních opatřeních a víře v lidi.
Datum vydání: 10. 1. 2022
Zdroj: Respekt 2/2022
Autoři: Jiří Nádoba, František Trojan
S ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem o páté vlně koronaviru, vládních opatřeních a víře v lidi.
Dal jste si do nového roku nějaké předsevzetí?
Aby všechno začalo konečně fungovat. Což začne.
Co „všechno“ máte na mysli?
Organizaci v řízení covidu. Přes Nový rok jsme v ní dotáhli některé změny tak, aby měla jasná pravidla. Já mám rád šanony, podle barvy, podle velikosti. Mám rád řád, systém. A ten nastane.
V čem bude váš řád jiný než ten dosavadní?
Bude jasné, kdo za co odpovídá, kdo velí. Máme centrální řídící tým, orgán, který bude řídit covidový provoz, komunikuje s hejtmany, s očkovacími centry nebo s krajskými hygienami. Doposud do této organizace neustále někdo házel vidle. Tu expremiér Babiš, tu někdo jiný. To už se dít nebude. Řízení se bude opírat o rozhodnutí jasně definované skupiny lidí, reprezentujících českou vědu – Národní institut pro zvládání pandemie. Dával jsem ji dohromady čtyři měsíce. Povede ji profesor Chlíbek a jsou v ní zástupci jednotlivých odborných společností z řad vakcinologie, epidemiologie nebo imunologie. Jde o vrchol pyramidy českého biomedicínského výzkumu.
Své odborníky měla i minulá vláda. V čem bude vaše skupina lepší?
Už nebude fungovat praxe, že pravdu má ten, kdo je zrovna největší kamarád s premiérem. Já nepotřebuju, aby se odborníci se mnou kamarádili, já potřebuju konsenzus české vědy. Klasický případ je délka karantény – někdo navrhuje čtrnáct dní, jiný pět. Doteď to bylo tak, že jednou se naslouchalo tomu, podruhé tomu, ale vždy to byli jednotlivci. Tím neříkám, že jednotlivci neměli někdy správný názor, ale nešlo o názor vědecké obce. Platit bude to, na čem se shodne většina. Když budete jako pacient obcházet různé onkology, dostanete škálu různých doporučení a nebudete vědět nic. Pokud půjdete na onkologickou indikační komisi, tak donutíte odborníky k dohodě. A dostanete daleko lepší výsledek.
Můžete zaručit, že budete shodu odborníků respektovat?
To jsem neřekl. Vy také jako pacient nemusíte respektovat doporučení onkologické komise. To doporučení ale musí vypadat tak, že dostanu tři varianty, k nim seznam výhod a nevýhod a ministerstvo musí říct, co je legislativně možné. Plukovník Šnajdárek z centrálního řídícího týmu musí říct, co je v praxi realizovatelné. Pokud se například ukáže, že jsme limitováni nedostatkem PCR testů, odborníci pak svá stanoviska musí korigovat.
Co když se akademici neshodnou? Anebo vy jako politik budete cítit, že ideál domluvený mezi vědci nejste schopen prosadit?
Pětatřicet let se věnuji české vědě, organizuji vědecké konference, kongresy, akademické senáty. Při vší úctě, já umím vědu. A vím, že toto tam nehrozí. Ve vědě se nedá neshodnout. Hlasuje se a většina rozhodne. Jako v parlamentu, tam se také nelze neshodnout. Ve vědě je to ještě jednodušší, tam jsou lidé připraveni. Neřeší politická stanoviska, pro která nejsou odborné argumenty. To ve vědě není, ve vědě musíte zdůvodnit, proč si něco myslíte. A pokud jde o má politická rozhodnutí, pokaždé jim bude předcházet debata s odbornou skupinou. Pokud nastane nějaký velký střet mezi doporučením a realitou, debata na dané téma se obnoví. Rozhodně nepustím ven nic, na co bych neměl od nich palec.
Po nástupu do funkce jste sliboval udělat audit, jak ministerstvo v pandemii fungovalo. Už víte, kde se děly chyby?
Bezesporu se to posouvá. Ale máme služební zákon, máme nějaká pravidla a já jsem teď v situaci, kdy musím řešit omikron. Na to napínám všechny síly. Přijde i čas na řešení dalších věcí.
V opozici jste fungování ministerstva hodně kritizoval. Co můžete o příčinách chybování říct už teď?
Ministerstvo zdravotnictví dostalo několik zásahů. Za Svatopluka Němečka (ministra zdravotnictví v letech 2014–2016 z ČSSD – pozn. red.) se tu výrazně snížil počet zaměstnanců a to se už nezměnilo. Dnes tady není odbor, kde by nebyl těžký podstav. Služební zákon situaci dál v něčem zkomplikoval. A co s ministerstvem provedla v posledním roce ani ne tak vláda, ale bývalý premiér, to je strašné. Čtyřikrát se změnil ministr a s každým přišlo a odešlo dalších, řekněme, deset lidí. Může jít o pozice, o kterých – když to přeženu – normálně ani nevíte. Ale pokud se na nich lidé obmění čtyřikrát za rok, nefunguje ve výsledku vůbec nic.
Rozumíme tomu správně, že paralelně s omikronem teď na personální věci a provoz ministerstva není čas?
Něco už měním. Ale některé důslednější a komplexnější změny mohu udělat až s reorganizací ministerstva, kterou už teď provést nelze. Bohužel jsme převzali vládu pozdě – a já nevím, jestli to byl, nebo nebyl úmysl –, reorganizace šla udělat před koncem roku. Teď už to možné není. Nemohu tím pádem obměnit některé posty, jež jsou pod služebním zákonem.
Kdyby to šlo, chtěl byste větší změny?
Zatím neříkám, že jsou tady lidé, které bych chtěl měnit. Ale zavedl jsem u všech dokumentů evidenci, kdo je jmenovitě psal a který ředitel odboru je četl. Ať funguje jasná osobní odpovědnost. Za opatřeními není „ministerstvo“, ale vždy nějaký konkrétní člověk. A já jsem zvyklý z nemocnice, že za každou žádankou a každým úkonem je konkrétní jméno. Tak to bude i tady. Stát se může cokoli
Současnou situaci s koronavirem jste mezi svátky popsal jako „klid před bouří“. Na jakou bouři se máme připravit?
Stoprocentně na rychlý nástup omikronu. Počty pozitivně testovaných rychle narostou. Tak to bylo zatím ve všech zemích. Nárůst bude velmi strmý – a my ho chceme nejen zachytit, ale pokud možno také protáhnout v čase.
Jak hodláte očekávanou vlnu nákazy rozložit v čase?
Pomocí testování – tím, že zachytím včas co nejvíce pozitivních, pošlu je do karantény a omezím tím šíření. Proto spouštíme plošné testování. Virus šíří všichni, i ti, kdo mají druhou dávku. Riziko přenosu i vážného průběhu je u nich menší, ale nakazit se mohou, a tím pádem mohou šířit virus.
Proč se karanténa zkracuje?
Protože jinak by ty očekávané vysoké počty nakažených vedly k tomu, že budu mít v karanténě miliony lidí. Zkrácená karanténa sníží riziko, že vypadnou některé služby.
S kolika nakaženými počítáte a kdy?
Ze všech predikcí a ze zkušenosti jiných zemí vyplývá, že nástup bude někdy druhý týden v lednu. Uvidíme, jak strmý bude. Podle prognóz z období mezi svátky tu můžeme mít denně 20 tisíc pozitivně testovaných, ale i 80 tisíc. Vrchol by měl nastat na přelomu ledna a února, možná o týden dřív. Otázka bude, jak se nám vlnu podaří zkorigovat a roztáhnout.
Tak vysoko jsme nikdy nebyli, dosavadní vrchol byl 28 tisíc loni v listopadu. Jak chcete takovou situaci zvládnout?
Zatím se bavíme jen o pozitivně testovaných. Řada z nich bude mít druhou nebo třetí dávku, a tedy slabší průběh onemocnění. Hlavní však bude, jak už jsem řekl, testování. Čím dřív nakažené zachytím, tím pomalejší ten nástup bude. Naopak čím déle je nechám mezi lidmi, tím bude vrchol vyšší.
Co považujete za zvladatelné číslo?
Třicet tisíc je vlastně optimismus, ačkoli i to je pořád moc.
Co chcete dělat, když i optimistický scénář vám dává moc vysoká čísla?
Jednak zkrátit karanténu tak, abychom neměli najednou v karanténě polovinu zdravotníků nebo učitelů. A přizpůsobit systém tomu, jak se chová omikron. Nákaza trvá kratší dobu, kratší dobu je pacient infekční, ale zkracuje se také doba, kdy lze nasadit léčbu. Proto se domlouvám, jak to udělat, abych co nejrychleji dostal léčbu k symptomatickým pacientům přes praktické lékaře. Není to úplně jednoduché, protože to časové okno je malé – dva, maximálně tři dny od výtěru. Plán je takový, že by v laboratořích měly mít prioritu vzorky od lidí s příznaky.
Česko má nově k dispozici antivirotikum molnupiravir, pro které se ale musí jezdit do vybraných nemocničních lékáren. Půjde to změnit?
Není to tak jednoduché. Každý lék má jasně definováno, kdo ho může indikovat. Ne každý lék může nasadit praktik. U molnupiraviru budeme postup ještě projednávat. Postup by mohl být takový, pokud mi to legislativa umožní, že lék vydá praktický lékař. To teď řeší úseky ministerstva zdravotnictví, které to mají na starosti.
Dříve ministerstvo říkalo, že jiný postup možný není.
U těchto léků není standardní systém distribuce. Výrobce trvá na tom, že léky musí koupit centrálně stát a že stát musí distribuci zajistit, na což ale nemáme žádný mechanismus. Já teď hledám cesty, jak to vyřešit. Pokud to nepůjde, což není vyloučeno, potom se musí zjednodušit cesta od praktika k vyzvednutí a k nasazení léčby.
Lék paxlovid od firmy Pfizer může být velkou změnou v boji s pandemií. Má mít až devadesátiprocentní účinnost při prevenci hospitalizace a úmrtí u vysoce rizikových pacientů. Na čem nákup vázne a kdy bude dotažen?
Na ničem, peníze jsou zajištěny, způsob distribuce vyřešen a podklady pro sepsání smlouvy dostala firma Pfizer. Nyní čekáme, až nám centrála v New Yorku pošle smlouvu k podpisu, ihned ji podepíšeme.
Nemáte obavy z toho, že antigenní testy mnoho nakažených neodhalí? Anebo že jich firmy neseženou dost či testování vůbec nebudou brát vážně?
Ne. Průběžná data z probíhajícího testování zaměstnanců a dětí ve školách ukazují, že naše rozhodnutí bylo správné a testy jsou kvalitní.
Lze se už spolehnout na to, že u omikronu má nemoc slabší průběh?
Zjistím to druhý týden v lednu, podle nových dat ze zemí, kde omikron nastoupil dřív. Podle výsledků nám Národní institut pro zvládání pandemie v čele s profesorem Chlíbkem nachystá variantní doporučení, jak postupovat.
Zdá se, že hodně sázíte na příznivý vývoj řady věcí – na disciplínu v testování, na nové léky, na účinné testy, na slabší průběh onemocnění. Co když to nevyjde? Jak vypadá naopak horší scénář?
Nemyslím si, že v horším scénáři dojde k zahlcení jednotek intenzivní péče. Horší scénář je větší počet hospitalizovaných na běžných odděleních, což by mohl být problém, na jehož řešení jsme připraveni. Horší scénář je, že vrchol v počtech nakažených bude užší a vyšší prostě proto, že lidé nebudou dodržovat opatření, nebudou nosit respirátory, vykašlou se na cokoli. Vysoký nástup nákazy by pak mohl vést k tomu, že v karanténě – byť zkrácené – bude odhadem milion, dva miliony lidí.
Důležité jsou, jak sám říkáte, počty lidí v nemocnicích. Co čekáte tam? Může být nemocných více, než jsme kdy měli?
Stát se může samozřejmě cokoli, ale z žádné prognózy toto není pravděpodobné. A když, tak na běžných odděleních. A toto umíme vyřešit. Větším problémem by bylo zahlcení jednotek intenzivní péče a lůžek s ECMO.
Nakolik bude záležet na tom, jak budou lidé dodržovat současná opatření?
To je klíčové, naprosto klíčové.
Co ještě může zachránit očkování?
Otevřeli jsme třetí dávku všem starším 18 let, kteří mají aspoň pět měsíců od dokončeného očkování. Teď se snažíme vymyslet, jak ji zpřístupnit i lidem 16+. Dvě dávky jsou výborné, ale třetí ještě více snižuje riziko vážného průběhu onemocnění. Proto teď musíme co nejrychleji dát třetí dávku. Nelze ji však dát rychle těm, kdo žádné očkování nemají.
Proč myslíte, že v horším scénáři nehrozí větší počet lidí na jednotkách intenzivní péče, než jaký jsme kdy měli?
V žádné zemi k tomu zatím nedochází. Podle dat z Anglie, Dánska, Nizozemska nebo Jihoafrické republiky se zdá, že patogenita ve smyslu rizika závažného průběhu a umístění na jednotku intenzivní péče je nižší. Ochrana po třetí dávce vychází výborně. Máme ale nějakou strukturu obyvatel. Máme nějaký index tělesné hmotnosti, máme komorbidity. To všechno jsou věci, které se těžko kalkulují. Až někdy v druhém lednovém týdnu budeme vědět, jak moc velcí optimisté tady v Česku můžeme být.
Co budete vědět nového?
Dvě věci. Jestli nástup opravdu je tak pomalý, jak očekáváme, a zároveň jestli jsou po třetí dávce všichni za vodou jako všude jinde. Dál budu veřejnost chránit opakovaným testováním a budu pokračovat v třetích dávkách. Mám připravené nemocnice na hospitalizace. Mám nachystaný systém na jednotné řízení. Jsou jasně rozdělené kompetence a nikdo nemůže do řízení nesystémově zasahovat. A ano – paralelně s tím připravuji scénář, kdyby nastalo něco, co zatím nikde takto katastrofálně nenastalo. Když to nastane, tak ten scénář spustím.
Řeknete nám k němu něco?
Neřeknu.
Může se stát, že v tomto scénáři nastanou nějaké větší restrikce, například plošné uzávěry?
Chystáme variantní scénáře, pokud se situace zhorší. A ty variantní scénáře musí umožnit fungování škol, musí pokud možno umožnit v plné míře volnočasové aktivity dětí. Musí umožnit, aby děti jezdily na zájezdy na hory, protože když je ten kolektiv spolu týden na horách, tak nic neriskujeme. Musí umožnit, aby fungovala ekonomika.
Co bude tedy na ráně jako první?
Určitě si dovedu představit, že například účast diváků na hokeji a fotbale nejsou nezbytné věci v době, kdy strmě rostou počty nakažených.
Co je ještě zbytného?
To už nedokážu takto říct.
Nebylo by fér dát dopředu vědět, jaké parametry sledujete, jaké hodnoty jsou kritické a co se bude dít po jejich překročení?
Několikrát se v praxi ověřilo, že to nejde. Viz loňský pokus s tabulkou PES.
Proč to nejde? Pro veřejnost by to bylo čitelnější, lidé by mohli mít sami snahu chovat se tak, aby situaci nezhoršovali a lockdownu předešli, nebo ne?
Kdybychom to udělali pořádně loni, tak ano. Teď se však bojím, že nedůvěra v PES a podobné modely je už moc velká. Nemáme čas veřejnost přesvědčit, že tentokrát odborníci a vláda jsou připraveni táhnout za jeden provaz.
Sami jste takové scénáře po Babišově vládě chtěli a vyčítali jí, že jedná ad hoc, ze dne na den.
Rozdíl je v tom, že my je máme. Jen je nebudeme zveřejňovat.
Proč ne? Vždyť přece věříte v rozum lidí, v jejich odpovědnost, tak jste o tom opakovaně mluvil…
Bezesporu věřím. Úplně si ale nemyslím, že vědecká doporučení by měla hodnotit široká veřejnost, protože potom jsou ta doporučení často interpretována velmi nešťastným způsobem. Jako to bylo s protilátkami. Ono když některé odborné věci zjednodušíte, ve stylu „protonová léčba rakoviny je nejlepší“, budíte v lidech pocit, že kdo nejde na protonovou léčbu a jde na jinou, tak že ho zabíjíme. Ve skutečnosti to vůbec není pravda. Ale jednoduše vysvětlit, kdy je lépe indikovat protonovou léčbu a kdy jiný typ léčby, není snadné.
Nezdá se vám, že spoluobčany zbytečně podceňujete?
Ne. Zveřejníme nějaké jednoduché parametry, na základě kterých budeme postupovat. Ale ne komplikované tabulky s incidencí a já nevím, s čím vším.
Zároveň však opakujete, že sázíte na osobní odpovědnost lidí. Mluvíte o tom tak často, že to bývá i karikováno – jako by osobní odpovědnost měla teď vše vyřešit.
Já na ni nesázím moc. Proč bych na to sázel moc? Já sázím na osobní odpovědnost tak, jak na ni sázel Havel v roce 1989. O čem to bylo? Ti studenti šli dobrovolně do ulic a vzali věci do svých rukou. Každý tam šel sám za sebe.
Jak to myslíte? Jaká je paralela Havel 1989 a Válek 2022?
Žádná, jen že nedůvěra v lidi se nevyplácí.
Proč jim tedy nechcete ukázat podklady, podle nichž se rozhodujete?
Já pouze nechci, aby se nějaký odborný manuál, který slouží k rozhodování vědců, tvářil jako kalendář, podle něhož bude fungovat společnost. Kalendář musí být předvídatelný, jasný a srozumitelný. A to tady ty manuály pro laickou veřejnost často nebývají.
O co opíráte víru, že sázka na osobní odpovědnost tentokrát vyjde? Průzkum agentury STEM pro magistrát hlavního města změřil, že třeba případný zákaz návštěv přátel a příbuzných by polovina lidí nedodržovala.
Důvěru nemůžete o nic opírat. Buď ji máte, nebo ji nemáte.
Důvěřujete zdejší veřejnosti, že se tentokrát bude chovat rozumně? I když je rozdělená, nedůvěřivá a mnozí neberou vážně ani základní opatření, jako jsou roušky?
Jsem přesvědčený, že společnost je – a mám i takovou zkušenost – daleko lepší. Ano, někdo nenosí respirátory. Potkáte je, když jdete na nákup, ale to jsou jednotlivci. Drtivá většina, kterou já potkávám, respirátor má. Důvod, proč jsou podle mého názoru lidé nedůvěřiví a proč nechtějí covidová doporučení dodržovat, je v tom, že byla nepředvídatelná, komplikovaná, nesrozumitelná a v některých případech se ani dodržovat nedala. Je to jako nulová tolerance alkoholu u cyklistů – pro takové věci já hlasovat nebudu. Raději společně
Jednou z věcí, která v minulosti veřejnost mátla, byla situace, kdy ministr zdravotnictví řekne, že by se něco mělo zavést, a předseda vlády potom přijde a řekne, že to se tedy rozhodně zavádět nebude. Jakou shodu na tom, jak v pandemii postupovat, s předsedou vlády máte?
Stoprocentní.
Na první schůzce, kterou jste si k tomu dali, jste se na všem shodli?
Znám Petra Fialu dvacet let, je to můj bývalý rektor a já s ním mám stoprocentní shodu. Ta shoda je na základě debaty a někdy přesvědčí on mě a někdy přesvědčím já jeho. On mě nepřesvědčuje o odborných stanoviscích, já ho nepřesvědčuji o politických stanoviscích. Naše shoda je v tomto směru naprosto stoprocentní.
TOP 09 má ve vládě nejméně ministrů. Kabinet si zatím zakládá na tom, že mluví ke všemu jednotně. Jak se chcete jako strana v takové situaci vyprofilovat?
Bezesporu jsou témata, kde mohou být různé názory, ale v žádném případě to není covid. Covid je tak závažná věc a tak nebezpečný virus, že já bych chtěl najít společný hlas i s opozicí.
Myslíte, že podobně jednotně budete aspoň v rámci koalice Spolu postupovat třeba při výběru kandidáta na prezidenta?
Prezidenta volí občané této země. Ti dávají mandát. Debata o nominantech bezesporu probíhá. Bude záležet, jestli tu bude nějaký kandidát, o kterém budeme přesvědčeni, že je dobrý a strany se na něm shodnou.
Kdo bude vaším favoritem? Miroslav Kalousek?
Bezesporu, proč ne? On je kandidát do řady funkcí. Je to člověk, kterého si osobně velmi vážím.
Vidíte pro TOP 09 budoucnost v samostatnosti, anebo spíš v integraci pravice, tak jako teď před volbami?
Nejsem politolog a nejsem ani odborník na politiku. Já jsem obyčejný doktor, který je sice místopředseda strany, ale pořád je hlavně doktor, kterého teď trápí covid a české zdravotnictví. Bezesporu je dobré hledat společné názory a to, co jste ochotni společně podpořit. A faktem je, že pokud těch věcí, o nichž najednou zjistíte, že jste ochotni je společně podpořit, je překvapivě víc, než jste si původně mysleli, tak že je to jakýsi krůček k budoucí spolupráci, která může být velmi úzká.
VLASTIMIL VÁLEK (61) Pochází z Brna. Studoval na Lékařské fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykovy univerzity) v Brně. V roce 2003 se na MUNI stal profesorem. Jako lékař se věnuje radiologii. Do politiky poprvé nahlédl v roce 2010, když byl zvolen zastupitelem v brněnské Líšni. Členem TOP 09 je od roku 2013 a od roku 2017 je také poslancem. V prosinci loňského roku byl jmenován ministrem zdravotnictví a stal se místopředsedou vlády. Hraje World of Warcraft a zpívá ve sboru. Je ženatý a má čtyři děti.
Zdroj: MZdr ČR
Link: https://www.mzcr.cz/uz-tady-bude-poradek-rika-v-rozhovoru-ministr-zdravotnictvi-vlastimil-valek/
