Průzkum byl dosud největším šetřením pravosti kuchyňských bylin a koření z hlediska zúčastněných zemí a počtu analýz.

Evropská komise zveřejnila ke konci roku 2021 výsledky prvního koordinovaného plánu kontrol pravosti bylin a koření, který zahájilo Generální ředitelství SANTE a provedlo dvacet jedna členských států EU, Švýcarsko a Norsko.

Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC) provedlo téměř 10 000 analýz na 1885 vzorcích za použití řady nejmodernějších analytických technik k posouzení pravosti šesti různých druhů bylin a koření.

Z výsledků analýz vyšla procenta vzorků, která byla považována za riziková z důvodu falšování, u pepře to bylo 17 %, u kmínu 14 %, u kurkumy 11 %, u šafránu také 11 % a u papriky/chilli 6 %. Nejvíce rizikové z hlediska falšování bylo shledáno oregano, u kterého 48 % vzorků bylo rizikových, přičemž ve většině případů bylo oregano kontaminováno olivovými listy.

Autentičnost a čistota bylin a koření byla hodnocena podle příslušných norem ISO. V případě, že vzorek nevyhovoval těmto ustanovením pro cizorodé látky a celkový popel, byl považován za podezřelý z falšování. Kromě hodnocení podle norem ISO byly jako podpůrné důkazy použity výsledky dalších testů zaměřených na určité biomarkery bylin a koření.

Tento průzkum poprvé umožnil, že vnitrostátní orgány odpovědné za kontroly potravin a Komise spojily své zkušenosti a zdroje a zaměřily se na odvětví bylinek a koření s cílem chránit spotřebitele před zavádějícími a potenciálně nebezpečnými produkty.

Na základě výsledků průzkumu Komise již vyzvala provozovatele k okamžitému akčnímu plánu k nápravě situace, která poškozuje zájmy a zdraví spotřebitelů, ale také samotné odvětví bylinek a koření a provozovatele veletrhů.

Komise rovněž vyzvala vnitrostátní orgány, aby posílily úřední kontroly v tomto odvětví s cílem nadále odrazovat od podvodných praktik a sankcionovat pachatele podvodů.

Pozadí:
Informace z jednorázových kontrol naznačovaly, že na trhu EU se vyskytují falšované bylinky a koření, ale často zůstávají nezjištěny.

Evropská komise proto v roce 2019 vytvořila koordinovaný plán kontrol, v němž vyzvala členské státy EU, Norsko a Švýcarsko, aby odebraly vzorky některých bylin a koření a poslaly je k analýze do Společného výzkumného centra EK.

Koordinovaný plán kontrol je dosud největším šetřením pravosti kuchyňských bylin a koření z hlediska zúčastněných zemí a počtu analýz.

• Pro více informací navštivte webovou stránku EK, věnovanou celoevropskému průzkumu o pravosti bylinek a koření, kde jsou rozšiřující otázky a odpovědi - ZDE
  
  

Zdroj: ec.europa.eu

Den pizzy

Zveme Vás na online tiskovou konferenci na téma

Je inflace v Česku vysoká?

Tisková konference se koná v pondělí 14. února od 10:00 hodin v budově Českého statistického úřadu.

Obsah tiskové konference

1)    Aktuální výsledky
2)    Co nejvíce ovlivňuje růst inflace
3)    Mezinárodní srovnání

Přednášející
Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu
Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ

Na tiskovou konferenci je nutná akreditace, v případě zájmu o účast se obraťte na:
Tomáš Chrámecký
Odbor komunikace ČSÚ
Tel.: 274 052 765
Mobil: 737 280 892
E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Tisková konference je primárně určena pro zástupce médií, vzhledem k omezené kapacitě nelze ostatním zájemcům účast na konferenci garantovat.

Přílohy

• csu_tk_inflace_pozvanka.docx

Zdroj: Český statistický úřad

Link: https://www.czso.cz/csu/czso/pozvanka-na-tiskovou-konferenci-je-inflace-v-cesku-vysoka

Praha, 8. února 2022– Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začíná vydávat rozhodnutí na podporu Ekologického zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova
(PRV). O dotaci si zažádalo 4 564 zemědělců, Fond jim vyplatí 1,55 miliardy korun.

Celá tisková zpráva zde.

Zdroj: SZIF

Vydáno: 8. 2. 2022

Link: https://www.szif.cz/cs/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fzpravy%2Fprv2014%2Fopatreni%2Fez%2F1644308056774.pdf

Informace spotřebitelské organizace dTest.

Praha 9. února (ČTK) - Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o živočišné výrobě za loňské poslední čtvrtletí a celý rok 2021. Informovat bude mimo jiné o produkci jednotlivých druhů mas, výkupu mléka nebo cenách jatečných zvířat. V loňském třetím čtvrtletí podle statistiků pokračoval nárůst výroby masa, která se meziročně zvýšila o 1,3 procenta na 115.574 tun. Přímý nákup mléka naopak klesl o 1,5 procenta na 764,4 milionu litrů.

Za nárůstem výroby masa loni v létě stálo zejména drůbeží maso. Jeho výroba se tehdy meziročně zvýšila o 3,7 procenta na 45.413 tun. Produkce vepřového stoupla o méně, o 0,3 procenta na 52.915 tun. Výroba hovězího meziročně klesla o 1,8 procenta na 17.217 tun.

Podle informací, které ČSÚ zveřejnil v pondělí, loni v Česku přibylo chovaného skotu i drůbeže a vyšší byla také produkce mléka a vajec. Naopak prasat proti roku 2020 ubylo. V českých chovech bylo na konci loňského roku podle ČSÚ 1,36 milionu kusů skotu, o 1,4 procenta více než o rok dříve. Množství chované drůbeže stouplo o více než 12 procent na 25,8 milionu kusů. Prasat chovali čeští zemědělci meziročně o 3,4 procenta méně, na konci loňského roku jich měli 1,49 milionu.

ktp jw

Praha 8. února (ČTK) - Potravinové banky v loňském roce shromáždily 9300 tun potravin, o třetinu více než o rok dříve. Jejich pomoc využilo přes 200.000 lidí, což byl nárůst zhruba o čtvrtinu. Potřeba potravinové pomoci ale v Česku stoupla o více než 30 procent. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila Česká federace potravinových bank (ČFPB).

"Rok 2021 byl pokračováním náročného období, a to nejen v souvislosti s pandemií. Hned na začátku roku jsme intenzivně pomáhali s distribucí potravin, které nemohly zamířit do zavřených škol. Těch se povedlo zachránit několik stovek tun," uvedla ředitelka ČFPB Veronika Láchová. Celková hodnota potravin, které banky v loňském roce shromáždily, je přes 425 milionů korun. O rok dříve to bylo 300 milionů korun.

Potravinové banky se ale také staraly o distribuci ochranných pomůcek lidem v nouzi. Rozvezly více než sedm milionů roušek a tři miliony respirátorů. "Všechny potravinové banky jely celý rok doslova 'na plno', jsem pyšná na to, jak fungují a jak efektivně pracují," podotkla Láchová.

Potravinové banky jsou neziskové organizace a v České republice existují od roku 1992. Momentálně jich funguje 15 a k tomu centrální logistické centrum. Jejich provoz podporuje ministerstvo zemědělství, loni nově poskytlo dotaci na investici do infrastruktury i ministerstvo životního prostředí. Od roku 2018 začala platit novela zákona, podle které musí obchody s výměrou nad 400 metrů čtverečních nabídnout bankám nezávadné jídlo, které hodlají vyřadit z prodeje.

První potravinová banka na světě byla založena v roce 1967 ve Phoenixu v Arizoně, v Evropě první vznikla v roce 1984 v Paříži. V roce 1986 byla založená Evropská federace potravinových bank a v roce 1994 Česká federace potravinových bank.

mtj snm

Tisková zpráva – Udržitelné uhlíkové cykly, tzv. uhlíkové zemědělství, byly hlavním tématem neformálního zasedání Rady ministrů zemědělství ve Štrasburku. Jde o používání zemědělských postupů, které odstraňují oxid uhličitý z atmosféry. Ministerstvo zemědělství v této otázce úzce spolupracuje s Francií a Švédskem v rámci tříčlenné skupiny (tzv. předsednického tria).

Od začátku hospodářského roku 2021/22 do 2. února 2022 bylo z Ukrajiny vyvezeno 38,6 mil. tun obilovin, což je o 9,2 mil. tun více než ve stejném období loňského roku. Jednalo se zejména o pšenici (17 mil. tun), ječmen (5,4 mil. tun), žito (156,5 tis. tun) a kukuřici (15,6 mil. tun).

Praha 7. února (ČTK) - Vlastní jídlo si loni pěstovalo 52 procent tuzemských domácností, meziročně o osm procent více. Vyplývá to z průzkumu o vztahu lidí v Česku k jídlu během pandemie covid-19. Na 14 procent respondentů pěstování ovoce, zeleniny a chov zvířat zvažovalo. Jen 17 procentům respondentů však tyto aktivity pokryly zásadní část spotřeby. O průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 dospělých, informovala dnes Akademie věd ČR (AV).

Na 83 procent lidí, meziročně o procento méně, uvedlo, že pandemie jejich přístup k potravinám výrazně nezměnila. Vzrostl však počet lidí, kteří se kvůli finanční nejistotě bojí nedostatku potravin odpovídajících jejich stravovacím potřebám včetně speciálních diet. Předloni to bylo 23 procent dotázaných, loni 36 procent.

Zkušenost s nedostatkem jídla kvůli špatné finanční situaci má 18 procent lidí. Pokles příjmů kvůli pandemii zažilo 28 procent domácností, meziročně o 11 procent více. Průzkum také ukázal, že ve snaze ušetřit lidé častěji plánují jídelníčky, nakupují do zásoby a sledují slevy. Vzrostl i odběr jídla z potravinových bank. Loni je, většinou jako doplňkový zdroj, využívalo pět procent lidí, v roce 2020 to byly dvě osoby z 530 respondentů.

Průzkum se zaměřil i na zkušenost s omezením některých potravin kvůli financím. Například ryby loni méně kupovalo 17 procent respondentů, nákup alkoholu omezilo 16 procent dotázaných, sladkosti 13 procent lidí. Ovoce a zeleninu méně konzumovalo deset procent dotázaných.

Ve velkých obchodech pořizovalo čerstvé i trvanlivé potraviny 88 procent lidí, 20 procent ale sdělilo, že četnost takových nákupů u nich klesla. Malé obchody navštěvovalo 39 procent lidí, předloni to byla třetina. Čerstvé potraviny kupovalo v supermarketech a hypermarketech 92 procent respondentů, do malých řeznictví, pekáren či zelinářství však také chodilo 57 procent dotázaných. Na 22 procent respondentů sdělilo, že často navštěvují farmářské trhy, 20 procent volilo odběr potravin od výrobců či pěstitelů. V obou případech je to více než desetiprocentní nárůst proti roku 2020. Přímo domů si loni nechalo lokální produkty dovážet osm procent lidí.

Průzkum také ukázal, že 56 procent lidí jí denně pečivo, zatímco čerstvé ovoce a zeleninu si dá 35 procent lidí a 27 procent respondentů je konzumuje čtyřikrát až šestkrát týdně. Zástupci Akademie věd upozornili, že takto nízká konzumace ovoce a zeleniny neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace, podle kterých by lidé měli denně sníst alespoň 400 gramů ovoce a zeleniny. Mléčné výrobky si každý den dopřává 31 procent lidí, čerstvé maso čtyři procenta.

Průzkum se uskutečnl v programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Sběr dat loni v říjnu provedla agentura Median, 449 respondentů bylo dotázáno on-line, 66 telefonicky.

sar jw

Přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

Uvedené hodnoty jsou pouze návrhy a jsou zde zveřejněny pro informaci o současném stavu projednávání, nejedná se o schválené maximální limity.

Více zde.

USA

Petr Ježek, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 601 558 079, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Ve dnech 8. – 9. září 2022 se v New Yorku uskuteční další ročník veletrhu Plant Based World Expo. Již na minulé ročníky připravoval zemědělský diplomat Petr Ježek účast českých firem, ale kvůli pandemii covid-19 ji nebylo možné realizovat. Letos snad již bude situace příznivá
a čeští exportéři budou moci ukázat americkým partnerům, že mají v tomto novém segmentu co nabídnout.

V této souvislosti je vhodné zmínit několik aspektů pro výrobce a exportéry produktů,
které mohou najít využití v gastronomii. Ať už jde o hotové výrobky nebo suroviny. Jde o to, že na rozdíl od maloobchodu, kde spotřebitelé mohou objevit nové výrobky během nákupu nebo z doslechu, jsou v restauracích nové položky v menu hlavními tahouny prodeje. Typická restaurace může mít 10 až 20 základních položek v menu, což je diametrální rozdíl s 20 tisíci položek v maloobchodě. Položky v menu restaurací jsou také přímým rozhraním mezi zákazníkem a prodejcem. Brand samotného výrobku dodavatele je tak v tomto vztahu marginální.

Dodavatelé výrobků, surovin nebo nápojů by měli přihlédnout ke specifickým požadavkům gastronomických provozů, například balení ve velkém je jeden z nich. Jiné požadavky mohou mít hotelové restaurace, jiné provozovny rychlého občerstvení nebo vysokoškolské jídelny. Tomu pak bude asi odpovídat i způsob přípravy nebo zpracování produktu či jeho balení.

Čeští výrobci a vývozci asi nebudou mít ambici dodávat své produkty přímo do koncových gastronomických zařízení. Spíše budou hledat partnera, který má již takové vazby vybudované a využít stávajících distribučních kanálů. I tak je vhodné mít na paměti potřeby restaurací a připravit se na případný úspěch, aby bylo možné zajistit nepřetržité dodávky se stálou kvalitou. To zahrnuje kalkulace, zajištění a rozhodnutí o umístění výrobních kapacit
a distribučních cest, jakož i poskytování průběžné podpory po uvedení výrobku na trh.

Není vyloučeno, že dodavatel bude se svým plant based výrobkem konkurovat jinému výrobku svého vlastního portfolia. I na tuto variantu je třeba připravit prodejní strategii a případně diverzifikovat distribuční kanály.

V USA je snad ještě více než na jiných trzích třeba udržovat permanentní komunikaci se svými partnery. V provozu gastronomických zařízení je i s ohledem a současnou situaci (snad již) ke konci pandemie covid-19 situace velice volatilní. Je dobré aktivně získávat informace, jestli dodávané produkty splňují veškeré potřeby zákazníka a případně rychle reagovat na změny.

Podmínky pro účast českých společností na výše uvedeném veletrhu Plant Based World Expo jsou aktuálně v jednání s organizátory veletrhu. V případě zájmu o bližší informace nebo účast na veletrhu prosíme, napište email na adresu: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..

 Zdroj: MZe ČR

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins a Tibor Angyal, Místní zástupci ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně, tel.: +44 749 533 9811, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.  – komunikace v angličtině

Trendy v oblasti udržitelných obalů v roce 2022 v UK

Udržitelné obaly se stávají významným trendem. Širší veřejnost i podniky si stále více uvědomují potenciální škody, které může mít konzumní způsob života. Obaly jsou pro podniky hlavní příležitostí, jak zvýšit svou udržitelnost a přenést ji na své spotřebitele díky používání ekologických metod balení a podporou recyklace.

Některé trendy v oblasti udržitelných obalů

Ekologicky šetrné materiály – v současné době je k dispozici široké spektrum udržitelných obalů, včetně recyklovaných materiálů, kompostovatelných materiálů a recyklovatelných materiálů.

Opakovaně použitelné a vratné obaly - tento způsob prosazuje oběhový životní cyklus obalu tím, že uživatele vybízí k opakovanému použití obalu nebo k vrácení obalu, který bude znovu použit.

Méně obalů - v posledních letech mnoho firem omezilo veškeré nepotřebné součásti obalů, které nepřinášejí jejich výrobku žádný užitek ani neplní jiný účel nebo vytvářejí zbytečný odpad. Požívaným řešením je například zmenšení obalu při zachování stejného množství výrobku nebo úplným odstraněním částí obalu, jako je plastová fólie.

Výrobky, které je možné opakovaně plnit – dalším významným trendem v oblasti udržitelných obalů jsou výrobky, které je možné opakovaně plnit. Tento trend zaznamenává v oblasti domácností stále větší nárůst, protože firmy nabízejí svým spotřebitelům nový způsob nákupu svých výrobků a zároveň produkují méně odpadu.

Zvýšená recyklace - recyklace je nesmírně důležitá jak pro podniky, tak pro spotřebitele. Pro recyklaci jsou zásadní osvěta a informace, protože spotřebitelé mohou být často zmateni tím, které složky obalů mohou nebo nemohou vyhazovat do recyklovatelného odpadu.

https://www.springfieldsolutions.co.uk/news/sustainable-packaging-trends-2022

Nová daň z plastových obalů v UK

V dubnu 2022 má ve Spojeném království vstoupit v platnost daň z plastových obalů. Daň se bude vztahovat na plastové obaly, které jsou vyrobeny ve Spojeném království nebo do něj dovezeny a které obsahují méně než 30 % recyklovaného plastu. To se pravděpodobně dotkne i výrobců a dovozců plastových obalů a také spotřebitelů, kteří nakupují zboží v plastových obalech, protože daň se pravděpodobně promítne do finálních cen výrobků.

Tato daň se nebude vztahovat na obaly, které obsahují alespoň 30 % recyklovaného plastu, což bude tlačit výrobce k tomu, aby začali využívat ekologicky šetrnější varianty obalů. Tato daň (ve výši 200 GBP za tunu obalů) bude vytvářet ekonomickou pobídku pro podniky, aby ve svých obalech používaly recyklované materiály. To následně vytvoří vyšší poptávku po recyklovaných plastech a bude motivovat k vyšší míře recyklace, čímž se sníží množství odpadu ukládaného na skládky nebo odváženého do spaloven.

https://www.springfieldsolutions.co.uk/news/a-guide-to-the-uk-environmental-packaging-regulations

Zdroj: MZe ČR

• Pozvánka na 2 webináře se zahraničními spolupracovníky MZe na téma „Mezinárodní doprava a logistika“ ve dnech 23.-24. února 2022 vždy 13.-15.hod.

Zdroj: MZe ČR

Pozvánka na Den se zemědělskou diplomatkou v Japonsku Irenou Leopoldovou – 9. února 2022.

Zdroj: MZe ČR

Maďarská vláda od 1. února sníží ceny pšeničné mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou.

Ceny těchto potravin mají klesnout na úroveň z poloviny loňského října. Oznámil premiér Viktor Orbán prostřednictvím videa na sociálních sítích. Cenový strop bude v platnosti čtvrt roku, do 1. května 2022. 

Vláda rozhodla snížit ceny dva dny před zveřejněním údajů o prosincové inflaci Maďarským statistickým úřadem (KSH), která dosahovala 7,4 procenta. Průměrný nárůst cen v roce 2021 dosahoval 5,1 procenta.

Jaké byly průměrné ceny v říjnu 2021, ke kterým se Maďarsko nyní vrátí? Podle údajů KSH:

• kilogram vepřové kýty stál 1420 HUF (97 CZK),
• kilogram kuřecích prsou (bez kostí a kůže) 1600 HUF (109 CZK),
• litr slunečnicového oleje 713 HUF (48 CZK),
• kilogram jemné mouky 203 HUF (14 CZK),
• kilogram krystalového cukru 261 HUF (18 CZK),
• litr mléka s 2,8% obsahem tuku 286 HUF (19 CZK).

Prodejny se budou muset vrátit k prodejním cenám, které byly evidovány v jejich elektronických kasách k 15. říjnu 2021. Nebude v platnosti tedy plošná cena, ale každý obchod se bude vracet na svoji vlastní cenovou úroveň. Za poslední rok vzrostly ceny potravin ve světě průměru o 32,8 %, což je nejvyšší procento za posledních 10 let. Důvody jsou složité. Svou roli hraje pandemie koronaviru, energetická krize, extrémní počasí a změna klimatu. Růst cen potravin se časem přenese na úroveň celé ekonomiky. V Maďarsku se v roce 2022 pravděpodobně očekává ještě větší nárůst cen.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Maďarsko.
Zdroje: https://hungarytoday.hu, https://telex.hu, https://www.ksh.hu

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/madarsko-zavadi-strop-pro-nejvyssi-ceny-vybranych-potravin

Paříž 6. února (ČTK) - Francouzský řemeslný pivovar začal vyrábět modré pivo, barvu mu dodává řasa spirulina. Ve snaze najít způsoby, jak ozvláštnit své nápoje, se pivovar spojil s nedalekou firmou, která chce zpopularizovat řasy jako doplněk stravy, uvedla agentura Reuters.

Pivo se podle zaměstnance společnosti Hoppy Urban Brew Sébastiena Verbekeho prodává dobře. "U veřejnosti vzbuzuje obrovský zájem a zvědavost," uvedl.

Spirulinu pěstuje společnost Etika Spirulina v severní Francii. Složka spiruliny, která se nazývá fykocyanin a dodává pivu modrou barvu, se přidává do piva při vaření.

Modré pivo, které dostalo název Line, popisuje zaměstnankyně pivovaru Mathilde Vanmansartová jako chmelové, lehké a s ovocnými tóny. Jediným důkazem přidané řasy je podle ní výrazná barva.

Podle Xaviera Delannoye, majitele farmy, která řasu dodává, udělal pivovar několik zkušebních várek, než našel směs, která by zákazníky oslovila. Od října do prosince loňského roku se podle něj prodalo 1500 lahví modrého piva a pivovar se nyní chystá zvýšit jeho výrobu, aby uspokojil poptávku.

irl spr

Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora žiada, aby za bezpečnosť potravín po dátume minimálnej trvanlivosti zodpovedal obchod, nie ich výrobca. S touto požiadavkou sa agropotravinárska samospráva obracia aj na poslancov Národnej rady SR, aby sa táto formulácia dostala aj do novely zákona o potravinách.

Poslanci Národnej rady SR začnú zajtra /1. februára 2022/ rokovanie 55. schôdze parlamentu. Jedným z jej bodov programu je aj novela zákona o potravinách, ktorá má určiť aj nové zákonné povinnosti pri predaji potravín po dátume minimálnej trvanlivosti (DMT).

Legislatívne idú poslanci upravovať predaj trvanlivých potravín, ako sú napríklad konzervy, cestoviny, múka, cukrovinky, čokolády a ďalšie potraviny, ktorým na svojich obaloch expiruje dátum minimálnej trvanlivosti. Doteraz takéto výrobky po uplynutí DMT ponúkali obchodníci charitatívnym organizáciám. Po novom by malo platiť, že ak charita o takéto potraviny nebude mať záujem, obchodníci ich budú naďalej predávať zákazníkom, a to po dobu 45 dní.

Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora však zdôrazňuje, že za bezpečnosť takýchto potravín musí zo zákona niesť zodpovednosť obchodník, a nie výrobca potraviny. Obrátila sa preto listom na všetkých 150 poslancov Národnej rady SR. V ňom ich dnes /31. januára 2022/ vyzvala, aby garantom bezpečnosti potraviny po uplynutí dátumu minimálnej trvanlivosti bol zo zákona obchodník a nie samotný potravinár (pokiaľ on sám takéto potraviny aj nepredáva).

„Naše firmy vyrábajú potraviny pri garantovaní ich 100-percentnej bezpečnosti, kvality a s tým súvisiaceho zachovania výživových ukazovateľov. Je pravda, že aj po dátume minimálnej trvanlivosti je potravina mnohokrát ešte stále bezpečná, ale len za predpokladu, že sa správne skladuje a nemá poškodený obal. Výrobca po odovzdaní potraviny predajcovi však už nemá možnosť ovplyvňovať riadenie týchto rizík, pretože tovar je majetkom predajcu. Práve z tohto dôvodu slovenskí potravinári nemôžu niesť zodpovednosť za bezpečnosť potravín po uplynutí dátumu minimálnej trvanlivosti,“ uviedol podpredseda SPPK Marián Šolty.

Potravinári sa obávajú, že by tak mohlo dochádzať aj k ohrozovaniu ich dobrého obchodného mena. V prípade predaja takýchto potravín bude z pohľadu SPPK nutné ustanoviť osobitný právny režim, ktorým sa zodpovednosť za bezpečnosť takejto potraviny prenesie na predajcu. SPPK navrhuje zriadiť osobitné predajné miesto, kde nájdu spotrebitelia dostatok informácií o charaktere týchto potravín, ale aj o tom, kto preberá zodpovednosť za kvalitu a bezpečnosť potraviny po uplynutí DMT.

Ďalšou zásadnou požiadavkou SPPK je aj označenie obalu potraviny predávanej po DMT tak, aby nedošlo k prípadnému ohrozeniu zdravia spotrebiteľa. Na obale musí byť uvedená informácia, že spotrebiteľ drží v ruke potravinu po DMT, kde už ani údaje a ani výživové hodnoty nemusia zodpovedať skutočnosti. Rovnako tak treba apelovať na spotrebiteľov, aby takúto potravinu čo najrýchlejšie skonzumovali.

Zdroj: Jana Holéciová, hovorkyňa SPPK

Vydáno:31. ledna 2022

Link: https://www.sppk.sk/clanok/4260

„Požádat o kompenzace bude moci až 11 tisíc subjektů. Podmínkou bude pokles tržeb v druhém pololetí loňského roku oproti stejnému období v roce 2019 a to o 50 procent, maximální výše podpory na jeden subjekt se bude pohybovat mezi 500 tisíci korun a 1,5 mil. Kč v závislosti na odvětví,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že některé dílčí parametry programů bude ještě konzultovat s oborovými organizacemi v čele s Hospodářskou komorou. Definitivní podobu by měla příští týden ve středu schválit vláda.

Cílem programů je pomoci těm sektorům, které v druhé polovině minulého roku čelily vládním omezením, a jsou tak nejvíce zasaženy poklesem tržeb. Vláda chce také podporu zaměřit primárně na drobné podnikatele, pro které je nejtěžší se s dopady covidové pandemie vyrovnat s ohledem na jejich velikost, finanční rezervy a omezené možnosti v oblasti úvěrových nástrojů.

Kompenzační programy počítají s restauracemi, hudebními kluby, cateringovými společnostmi, cestovními agenturami a organizátory kulturních a sportovních akcí. Primárně se chce ministerstvo zaměřit na adventní trhovce a organizátory adventních trhů. „Ti byli minulou vládou ze dne na den připraveni o možnost prodeje svých výrobků a jejich práce tak byla často zcela znehodnocena,“ říká ministr Síkela. Maximální podpora pro stánkaře se bude odvíjet od počtu jejich stánků a dnů, kdy měl trvat adventní trh. Kdo měl jeden stánek, tak za jeden den, kdy měl zavřeno, bude mít nárok na 5 tisíc korun. Ten, kdo měl dva stánky, bude mít nárok na 8 tisíc/den a stánkaři se 3 a více stánky budou moci dostat 11 tisíc korun/den. Maximální podpora pro jednoho stánkaře za 30 dní tedy bude 330 tisíc korun.

Programy by měly být vypsány koncem února, kdy MPO také začne přijímat žádosti. Prostředky by se měly začít vyplácet v polovině března. „Podání žádostí bude snazší než dříve a programy také nastavíme tak, abychom nemuseli žádat o notifikaci u Evropské komise. S velkou pravděpodobností bude podpora poskytována v režimu de minimis,“ dodává ministr Síkela.

Ten také zdůraznil, že by byl rád, aby tyto kompenzační programy byly posledními, které MPO vypíše. „Covid s námi bude bohužel déle, než jsme doufali. Všichni se musíme adaptovat a naučit se v tomto ne už tak novém prostředí fungovat. Našim cílem je pomoci podnikatelům s adaptací na tuto novou realitu. Primárně proto chceme vytvořit nové programy a nástroje, které s tím podnikatelům pomohou,“ říká ministr Síkela. MPO v rámci Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy připravuje pro firmy dotační programy, prostřednictvím kterých budou moci čerpat prostředky na digitalizací nebo na energetické úspory, dále ministerstvo připravuje balíček s cílem snížit podnikatelům byrokracii a další formy podpory.

Zdroj: MPO

Link: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/pomoc-tem--kteri-ji-opravdu-potrebuji--mpo-predstavilo-covidove-programy-pro-podnikatele--265821/

Vydáno: 3. 2. 2022

Brusel, 21. - 24. června 2022

Registrace na konferenci ONE 2022 - Zdraví, životní prostředí, společnost, je nyní otevřena!

Čtyřdenní akce, kterou spolupořádají EFSA, Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Společné výzkumné středisko Evropské komise (JRC), se bude konat 21. až 24. června v Bruselu a online.

Na konferenci se sejdou vědci, odborníci a další zainteresované strany z různých oblastí, aby zasadili bezpečnost potravin do širší perspektivy udržitelných potravinových systémů, diskutovali o příležitostech a výzvách při zavádění přístupu "Jedno zdraví" a prozkoumali nový vývoj v oblasti vědy o hodnocení rizik.

• Podívejte se na program (další informace přineseme v následujících měsících).

Jak se zaregistrovat

Chcete-li se zúčastnit konference ONE 2022, vyplňte online registrační formulář a vyberte preferovaný způsob účasti.

Registrace pro online účast bude otevřena po celou dobu konání konference; termín pro registraci pro fyzickou účast je 29. dubna. Online i fyzická účast jsou bezplatné.

Přímý přenos plenárních a tematických zasedání bude k dispozici všem uživatelům na webových stránkách konference ONE 2022. Upozorňujeme, že pouze registrovaní účastníci budou mít přístup k možnostem navazování kontaktů prostřednictvím speciální aplikace akce a budou moci během zasedání zanechávat komentáře, klást otázky a komunikovat s ostatními účastníky, řečníky a panelisty v reálném čase.

O konferenci
Konference ONE 2022 je čtyřdenní akce, která se koná v Bruselu a online. Akce bude zahájena úvodním plenárním zasedáním, po němž bude následovat řada blokových zasedání rozdělených do čtyř tematických okruhů (ONE Life, ONE Planet, ONE Society a MANY Ways), z nichž každý se zaměří na konkrétní aspekty bezpečnosti potravin. Zasedání doplňují doprovodné akce a příležitosti k navazování kontaktů pro osobní i online účastníky. Na závěrečném plenárním zasedání bude akce ukončena a bude poskytnuto strategické vedení, jak dále rozvíjet bezpečnost potravin.
Některé doprovodné akce ve formě workshopů se uskuteční ještě před oficiálním zahájením konference.

Zdroj: EFSA

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Vydáno: 3. 2. 2022

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Konference ONE 2022 - Health, Environment, Society: registrace otevřena! (bezpecnostpotravin.cz)

Každé pondělí od 7. února do 28. března od 13:00 do 16:00 hodin

Webináře jsou zdarma!

Téma:

potravinářská přídatná látka e171  •  alternativní zdroje bílkovin  •  výživová hodnota potravin  •  občanská věda •  rezidua pesticidů  •  potravinové podvody  •  metrologie v potravinách  •  nejistota měření  •  externí kontrola kvality •  metabolomika  •  pravost a sledovatelnost  •  sledovatelnost, kvalita potravin  •  funkční potraviny, personalizovaná výživa  •  mykotoxigenní houby a mykotoxiny  •  analýza potravinářských přídatných látek  •  nové kontaminanty životního prostředí  •  změna složení potravin  •  alternativní zdroje bílkovin (také olej)  •  referenční materiály  •  primární metody kvantifikace

Kompletní program a registrace na https://metrofood.cz/cs/webinare/

METROFOOD-RI (www.metrofood.eu) je distribuovaná výzkumná infrastruktura zahrnující 48 partnerů ze 17 zemí. Její node partner METROFOOD-CZ (LM2018100) (www.metrofood.cz) je distribuovaná výzkumná infrastruktura zahrnující 3 partnerské instituce: Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU, hlavní koordinátor) , Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) a Výzkumný ústav potravinářský Praha (VÚPP).

Zdroj: czu.cz

e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.af.czu.cz

Řím 3. února (ČTK) - Světové ceny potravin se v lednu zotavily a zůstávají blízko nejvyšší hodnoty za deset let. Přispěl k tomu hlavně růst cen rostlinných olejů, uvedla ve své dnešní zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, v lednu vzrostl ve srovnání s předchozím měsícem o 1,1 procenta na 135,7 bodu. Loni v lednu byl na 113,5 bodu.

Vyšší ceny potravin přispívají k růstu inflace, a to v době, kdy se ekonomiky vzpamatovávají z krize způsobené pandemií nemoci covid-19. FAO varovala, že vyšší náklady ohrožují hlavně chudší obyvatelstvo v zemích závislých na dovozu.

Index rostlinných olejů v lednu meziměsíčně vzrostl o 4,2 procenta a vystoupil na rekord. Příčinou je horší dostupnost vývozu a další problémy na straně nabídky, jako je nedostatek pracovníků a nepříznivé počasí. Index cen mléčných výrobků stoupl o 2,4 procenta, nejvýrazněji vzrostly ceny sušeného odstředěného mléka a másla.

Z dílčích indexů jako jediný zaznamenal pokles index cen cukru, a to o 3,1 procenta, částečně díky příznivým vyhlídkám produkce v hlavních vývozních zemích, což je Indie a Thajsko. Z jednotlivých komodit se o 3,1 procenta snížily také ceny pšenice, a to díky velké úrodě v Austrálii a v Argentině.

V loňském roce se světové ceny potravin zvýšily o 28,1 procenta na nejvyšší hodnotu za deset let, prudký nárůst přitom vykázaly všechny kategorie. Přispěla k tomu neúroda a vysoká poptávka.

irl spr

Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Celní správou České republiky odhalila v jedné z prodejen v pražské tržnici SAPA více než 300 kg živočišných produktů neznámého původu. Konzumace takových produktů je velmi riziková. Provozovateli bude v přestupkovém řízení uložena pokuta. Za výše popsaná porušení umožňuje legislativa uložit pokutu až ve výši 50 milionů Kč.

Prodejce nabízel k prodeji více než 100 kg drůbeže bez jakékoliv identifikace a dokladů o původu.  Na místě bylo dále uloženo 75 kg masných výrobků, rovněž bez identifikačního označení a dokladů. V mrazicím zařízení prodejce uchovával v nevhodných hygienických podmínkách 80 kg neoznačených zmrazených produktů rybolovu. Jednalo se o ryby, sépie, chobotnice, krevety a také několik kilogramů dalších produktů – například vepřových střev a kůží. Veterinární inspektoři produkty na místě znehodnotili obarvením a nařídili neškodné odstranění celkem 316 kg produktů.

Prodejce nabízel k prodeji také živé ryby. Ty byly umístěny v příliš malých a přeplněných kádích s nedostatečným okysličením vody. Ryby byly namačkány na sobě a nemohly se pohybovat. Některé ležely nehybně na boku. Veterinární inspektoři prodejci nařídili okamžité přemístění ryb do větších nádob, zajištění vyššího okysličení vody a usmrcení několika kusů ryb v nejhorším zdravotním stavu, aby nepokračovalo jejich utrpení.

Uváděním potravin neznámého původu na trh se prodejce dopustil vážných porušení předpisů. Nebylo totiž možno ověřit, kde byla zvířata chována, zda byla zdravá, či jim byla podávána léčiva. Nebyl znám nákazový stav v chovu, ani nebylo možno zjistit, jestli byla posouzena zdravotní nezávadnost masa. 

Ve věci týrání ryb bude případ předán místně příslušnému městskému úřadu, v jehož pravomoci je vedení přestupkového řízení.

Při společné kontrole, při níž celníci využívali své pravomoci a zastavovali vozidla jedoucí do areálu a z areálu, bylo zjištěno také pochybení při identifikaci přepravovaných potravin rostlinného původu. Tento případ SVS dál předá Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI), v jejíž kompetenci je tento přestupek řešit. Celníci rovněž ten den lustrovali kontrolované osoby v databázi dlužníků a podařilo se jim vybrat dlužnou částku tři tisíce korun.

Státní veterinární správa spolupracuje s Celní správou České republiky při kontrolách přepravy potravin i problematických prodejců dlouhodobě. Vzájemná spolupráce je velmi přínosná a efektivní.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS

Link: https://www.svscr.cz/svs-pri-spolecne-kontrole-s-celniky-v-arealu-sapa-odhalila-prodej-vice-nez-300-kg-nevyhovujicich-potravin-a-tyrani-prodavanych-ryb/

Dana Večeřová: Hlavní zprávy CNN Prima NEWS v čase 25:35 na téma slevové akce

27.1.2022

Zdroj: https://cnn.iprima.cz/porady/hlavni-zpravy/27012022

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) důrazně apeluje na provozovatele, aby nepodceňovali průběžnou údržbu provozoven a dodržování hygienických předpisů. Výsledky kontrol SZPI za leden 2022 ukazují, že inspektoři byli nuceni na místě uzavřít celkem 21 provozoven právě pro závažná porušení hygienických předpisů. Jedná se o nejvyšší počet uzavřených provozoven v daný měsíc za posledních 5 let. Ve stejném období roku 2021 inspektoři uzavřeli 6 provozoven, v lednu r. 2020 šlo o 15 provozoven, předchozí rok 2019 o 10 provozoven a v lednu 2018 o 13 provozoven.

Aktuální zjištění se týkají širokého spektra provozů – restaurací, pivnic, cukráren, rychlého občerstvení, prodejen velkých obchodních řetězců, samostatných maloobchodních prodejen, výroby potravin apod.

Zákaz užívání prostor inspektoři ukládají tehdy, když kontrolou zjištěný stav provozovny neumožňuje zaručit bezpečnost potravin nebo pokrmů a dochází k ohrožení zdraví spotřebitele.

Zdaleka nejčastějším důvodem k uzavření provozoven v letošním roce je nezvládnutá prevence výskytu škůdců, zejména hlodavců. Kontrola v prodejnách nebo zázemí zjistila výskyt myšího trusu, potraviny poškozené myším požerem a v některých případech i výskyt mrtvých nebo živých myší. K základním – a u řady kontrolovaných osob zanedbávaným – povinnostem patří pravidelná kontrola deratizačních monitorovacích staniček, ze kterých lze zjistit přítomnost škůdců v provozovně před tím, než dojde k masivnímu rozšíření problému. Přítomnost škůdců a jejich exkrementů v provozovnách představuje závažné riziko pro spotřebitele mj. proto, že ke kontaminaci může dojít i u potravin, na kterých nejsou stopy působení škůdců patrné.

K dalším častým prohřeškům patří dlouhodobě zanedbaný úklid – znečištěné podlahy a prodejní regály, výskyt plísní v provozovně nebo dokonce v chladicích zařízeních, skladování předmětů nesouvisejících s prodejem potravin, nezvládnutý odvoz odpadu a další nedostatky.

Při zjištění nepřijatelných hygienických podmínek v provozovně uloží inspektoři na místě zákaz užívání prostor. Zároveň nařídí provozovateli, aby odstranil zjištěné nedostatky, např. provedl deratizaci. Při opakované kontrole inspektoři vyhodnotí, jestli provozovatel uvedl podnik do souladu s požadavky zákona a až poté případně zákaz uvolní. Následně je zahájeno správní řízení o uložení pokuty.

Přehled uzavřených provozoven včetně zjištěných nedostatků a fotodokumentace viz web Potraviny na pranýři v sekci Uzavřené provozovny.

Tisková zpráva – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) upozorňuje dovozce na zásadní změnu v dovozních fytosanitárních podmínkách pro některé druhy ovoce a zeleniny. Změny mají za cíl předcházet zavlékání, usídlení a šíření škodlivých organismů rostlin na území Unie.

Od 11. dubna 2022 vstoupí v účinnost nové fytosanitární požadavky pro dovoz rostlinných komodit do Evropské unie, které se týkají vybraných druhů ovoce a zeleniny, a souvisejících karanténních původců chorob a škůdců.  

Konkrétně se jedná o plody láhevníku Annona (graviola), papáje Carica papaya z Afriky a Asie,   guajavy - Psidium gujava, papriky Capsicum a druhů rodu Solanum  z Afriky a Asie, hořké okurky Momordica ze všech třetích zemí, papriky Capsicum a rajčete Solanum lycopersicum z Bolívie, Kolumbie, Ekvádoru, Peru a Spojených států amerických, plodů druhů z čeledi Solanaceae původem z Austrálie, amerického kontinentu a Nového Zélandu a plodů  druhů rodu Citrus, Fortunella, Poncirus, Mangifera a Prunus ze všech třetích zemí. 

Vyvážející země jsou povinny předem poskytnout pro EU garance k potvrzení statutu výskytu škodlivých organismů v místě produkce. Jedná se zejména o garantování země nebo konkrétní oblasti prosté výskytu dotčených škodlivých organismů. Podrobné informace o aktuálních dovozních požadavcích, vyplývajících z prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/2285 uvádíme na webu   ÚKZÚZ – Dovoz a vývoz rostlin. 

V případě pochybností k provedení certifikace zásilek se může úřední orgán země vývozu obrátit přímo  na  ÚKZÚZ.  

ÚKZÚZ doporučuje  dovozcům, aby si ověřili u svých dodavatelů, že vyvážená produkce  splní nové podmínky EU. Pokud podmínky nebudou splněny, zásilky budou při dovozní kontrole odmítnuty.  

Ivana Kršková, tisková mluvčí

Autor: ÚKZÚZ

Vydáno: 2. 2. 2022

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-pozadavky-na-dovoz-ovoce-a-zeleniny-ze-tretich-zemi.aspx

„Klademe důraz na krátký dodavatelský řetězec, aby obchody nakupovaly výrobky z co nejbližšího okolí. Při dovozu ze zemí třetího světa mohou potraviny obsahovat např. rezidua v Evropě nepovolených pesticidů, veterinární léčiva, těžké kovy, popřípadě další kontaminanty. U potravin ze zámoří nebo z asijských zemí zase předpokládáme nárůst obalů, což přírodě rozhodně neprospívá,“ vysvětluje Ing. Dana Večeřová, prezidentka Potravinářská komora České republiky.

Zdroj: https://www.idnes.cz/jenproholky/lifestyle/udrzitelnost-nakupy-zero-waste.A220119_185147_jph-lifestyle_abr?fbclid=IwAR13AAB8mUx3SfjvYRzblsVw-Wi8sW5HLYf3dOWNLzt_LzKW9edoq14IT8I#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ona&utm_content=main