Dotaz:

Kdy a jakým způsobem je možné uvádět na etiketě vína údaj o stáčírně, výrobci, prodejci a dovozci?

Odpověď:

Danou problematiku upravují článek 119 odst. 1 písm. e) a f) nařízení EP a Rady (EU) č.1308/2013, v platném znění a článek 46 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 [dále jen „nařízení (EU) 2019/33].

Tyto předpisy vykládá SZPI následujícím způsobem:

1. NÁZEV STÁČÍRNY – u jiných vín než šumivých, jakostních šumivých, jakostních aromatických šumivých a šumivých vín dosycených oxidem uhličitým.

„Stáčírnou se [dle čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět“

• U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“ plus název a adresa stáčírny (název obce a členského státu / třetí země).

PŘÍKLAD:

„Stáčírna: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika“

„Plněno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika“

• Slova „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“ lze [dle čl. 46 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2019/33] doplnit výrazy odkazujícími na zemědělský podnik výrobce.

PŘÍKLAD:

„Stáčírna: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika; výrobce: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

„Plněno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika; vyrobeno v CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

• U vín s CHOP/CHZO lze [dle čl. 46 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2019/33] uvést výrazy odkazující na místo, kde došlo k plnění:
   
• v zemědělském podniku výrobce;
• v provozovnách seskupení výrobců;
• v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Pozn.: Podmínky pro použití výše uvedených výrazů (i – iii) mají stanovit členské státy. ČR však žádné podmínky pro použití těchto výrazů nestanovila. Z toho dovozujeme, že neexistují žádná omezení, nelze však uvádět takové údaje, které by vedly k možnému klamání spotřebitele.

• Při plnění za úhradu se [dle čl. 46 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „plněno pro (…)“ nebo „plněno pro (…) v (…)“.

PŘÍKLAD:

„Plněno pro VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika v CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

Pozn.: Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou shora uvedené údaje dále doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

• Při používání jiných nádob než lahví se [dle čl. 46 odst. 2 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „balírna“ a „baleno v (…)“.
• Údaj o stáčírně je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa stáčírny tvořeny chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
   

2. NÁZEV VÝROBCE (PRODUCENTA) NEBO PRODEJCE – u vín šumivých, šumivých dosycených oxidem uhličitým, jakostních šumivých a jakostních aromatických šumivých.

„Výrobcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů nebo hroznového moštu na vína nebo zpracování hroznů nebo vína na šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět“

„Prodejcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína“

• U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v (…)“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“ nebo rovnocenné výrazy plus název a adresa výrobce / prodejce (název obce a členského státu / třetí země).

PŘÍKLAD:

„Výrobce: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika“

„Vyrobeno ve / prodáváno ve VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika“

„Prodejce: VINOMIX s.r.o., Brno, Česká republika“

• Slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v (…)“ lze [dle čl. 46 odst. 3 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2019/33] nahradit výrazy uvedenými v příloze II nařízení (EU) 2019/33, pokud to dotyčný členský stát povolí.

Pozn.: Pro ČR jsou to výrazy „zpracovatel“ nebo „vinař“ a „zpracováno v (…)“ nebo „vyrobeno v (…)“. ČR dosud použití těchto výrazů výslovně nepovolila, SZPI však použití těchto výrazů akceptuje.

PŘÍKLAD:

„Zpracovatel: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

„Zpracováno ve CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

„Vinař: CUCWINE a.s., Blansko, Česká republika“

• Údaj o výrobci / prodejci je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa výrobce / prodejce tvořeny CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
   

3. NÁZEV DOVOZCE – u dovážených vín.

„Dovozcem se [dle čl. 46 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2019/33] rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Unii, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Unie, do volného oběhu ve smyslu čl. 5 odst. 24 nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013“

• U těchto vín se [dle čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) 2019/33] uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“ plus název a adresa dovozce (název obce a členského státu / třetí země).

Pozn.: U výrobků dovážených ve velkokapacitních nádobách a stáčených na území Unie se může název dovozce nahradit nebo doplnit údajem o stáčírně (viz výše).

• Údaj o dovozci je možné seskupit s dalšími údaji, případně použít kód. Tyto situace stejně jako případy, kdy jsou název a adresa dovozce tvořeny CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, jsou blíže popsány v bodech 4 a 5 tohoto ZS.
   

4. SESKUPENÍ ÚDAJŮ, POUŽITÍ KÓDU

• Čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) 2019/33 stanoví, že údaje o stáčírně, výrobci / prodejci a dovozci (podle povinností u konkrétního výrobku) lze seskupit, pokud se týkají stejného subjektu. Jeden z těchto údajů pak lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce/prodejce, nebo dovozce své ústředí.

Pozn.: Na etiketě dotyčného výrobku se uvede rovněž název a adresa subjektu podílejícího se na obchodní distribuci, je-li jiný než stáčírna, výrobce / prodejce nebo dovozce uvedený pomocí kódu.

Pozn.: Ministerstvo zemědělství ČR rozhoduje o přidělení kódu za splnění podmínek dle § 16 odst. 12 písm. a) až c) zákona č. 321/2004 Sb.
 

5. CHOP, CHZO – zahrnuje registrované názvy: Morava, moravské, Čechy, české, Velkopavlovická, Slovácká, Mikulovská, Znojemská, Litoměřická, Mělnická, Šobes, Šobeské víno, Znojmo (VOC), Novosedelské slámové víno.

• Podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) 2019/33 platí, že pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce / prodejce nebo dovozce skládají z CHOP nebo CHZO nebo je obsahují, mohou být na etiketě uvedeny buď:
  1. písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro CHOP/CHZO nebo pro označení druhu výrobku, nebo
  2. pomocí kódu.

Pozn.: Formu uvádění názvu a adresy si mají stanovit členské státy. ČR si v § 16 odst. 14 zákona č. 321/2004 Sb. stanovila, že tyto údaje jsou uváděny pomocí kódu [za splnění podmínek dle § 16 odst. 12 písm. a) až c) zákona č. 321/2004 Sb.].

SZPI bude VYŽADOVAT UVEDENÍ KÓDU (pokud název nebo adresa stáčírny nebo výrobce / prodejce bude obsahovat odkaz na CHOP nebo CHZO) pouze v případě PRODUKTU VYROBENÉHOZ HROZNŮ ZAHRANIČNÍ PROVENIENCE. V ostatních případech (tuzemský původ suroviny) bude SZPI odkazy na CHOP nebo CHZO tolerovat.

PŘÍKLADY (PRODUKT ZAHRANIČNÍ PROVENIENCE):

STÁČÍRNA:

„Stáčírna: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Stáčírna: CZ 0123456789A“, nebo

„Plněno v CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Plněno v CZ 9876543210A“.

VÝROBCE / PRODEJCE:

„Výrobce: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Výrobce: CZ 0123456789A“, nebo

„Vyrobeno v CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Vyrobeno v CZ 9876543210A“.

DOVOZCE (VŽDY NÁSLEDOVNĚ):

„Dovozce: Víno Morava s.r.o., Brno, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Dovozce: CZ 0123456789A“, nebo

„Dovezeno CUCWINE a.s., Moravská Nová Ves, Česká republika“ musí být nahrazen textem „Dovezeno CZ 9876543210A“.
 

6. OBECNÁ PRAVIDLA PRO UVÁDĚNÍ POVINNÝCH ÚDAJŮ

• Údaj o stáčírně a výrobci / prodejci se musí nacházet na nádobě ve stejném zorném poli jako ostatní povinné údaje dle čl. 119 nařízení EP a Rady (EU) č. 1308/2013.
   
• Tyto údaje musejí být čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují [čl. 40 odst. 1 nařízení (EU) 2019/33]. Údaj o dovozci (podobně jako údaj o číslu šarže a údaj o alergenu) lze uvést mimo shora uvedené zorné pole [čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2019/33].
   
• Velikost písma povinných údajů musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků [čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2019/33].
   
• Jestliže bude v zorném poli uveden min. velikostí písma (1,2 mm) údaj o provenienci „víno ze Slovenska“ a výrazně větším písmem slova „CUCWINE s.r.o. (adresa)“ dochází k porušení čl. 13 odst. 1 nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011, neboť zvýrazněný údaj (např. písmo tučné, podtržené, velké znaky) odvádí pozornost od povinného údaje o provenienci a tak od údaje o skutečném původu výrobku.

JAPONSKO

Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,

Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Japonský McDonald’s opět zvyšuje ceny kvůli vyšším nákladům na suroviny

Společnost McDonald’s Holdings Japan letos již po druhé zvýšila ceny svých pokrmů, řetězec se tak snaží kompenzovat vyšší náklady na suroviny způsobené slabým jenem. Ke zvýšení cen došlo na konci září. Běžný hamburger nyní stojí 150 jenů, a jedná se tak o 40% nárůst v porovnání s cenou z března letošního roku.

McDonald’s není jediným restauračním řetězcem, který přenáší vyšší náklady na spotřebitele. Například společnost Duskin, provozovatel řetězce Mister Donut, zvýšil letos podruhé ceny u téměř všech svých produktů v nabídce.

Japonský trh s alternativními potravinami zasažený vysokými cenami sóji

Japonské restaurace a prodejci rozšiřují svou nabídku o rostlinné náhražky masa v naději, že využijí rostoucího zájmu spotřebitelů o zdravé a udržitelné potraviny, přestože ceny klíčové komodity - sójových bobů rostou.

Cena futures kontraktů na mezinárodním trhu je nyní 1,5krát vyšší než v roce 2020 kvůli rostoucí poptávce v Číně a narušení dodávek po ruské invazi na Ukrajinu. Japonsko je závislé na dovozu z 93 % své spotřeby sóji. Přesto je zde průmysl alternativních potravin na vzestupu. Oblíbené jsou polévky bez vajec s vývarem ze sójového mléka doplněné rostlinným masem, klobásy z hrachu, fazolí a rýže nebo rostlinné placičky. A další výrobci se chystají vstoupit na trh.

Obchodníkům, které nyní trápí inflace, ale svítá na lepší časy v podobě nárůstu zahraničních návštěvníků. Japonsko, které od 11. října výrazně zmírní příletové restrikce vyvolané pandemií, se nyní otevírá, přičemž slabý jen z něj činí atraktivnější destinací. Japonská agentura pro cestovní ruch odhaduje počet vegetariánských a veganských návštěvníků, kteří přijeli do země v roce 2018 na 1,67 milionu, což představuje více než 5 % z celkového počtu návštěvníků.

Zdroj: Nikkei Asia

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Future Food Forum se opět konalo v Dubaji

Po loňském velmi úspěšném obchodním fóru Future Food se akce opět vrátila do emirátské Dubaje. Jde tak již o třetí ročník, který pořádá spolek UAE Food & Beverage Manufacturers Business Group, tedy místní asociace výrobců potravin a nápojů. V letošním roce získala akce také podporu Dubajské obchodní komory a projektu Food Tech Valley.

Letošní ročník se opět zaměřil na žhavá témata potravinové bezpečnosti, zásobovací řetězce, nové digitální technologie a budoucnost farmaření. Mezi sponzory fóra nechyběla jména jako Nestlé, GE, IFFCo nebo Agthia.

Během rozhovorů byla zveřejněna aktuální data, která staví Spojené arabské emiráty na druhou příčku světových re-exportérů zemědělských výrobků a potravin hned za USA. Tento fakt řadí SAE mezi velmi vlivné a důležité hráče mezinárodního obchodu v celém regionu.

Letošní dvoudenní akce přilákala přes 600 delegátů, mezi kterými nechyběli ministři, vládní představitelé, majitelé největších místních podniků, akademici i světoví leadeři z oboru potravinářství. Diskutovat o této problematice a jejích budoucích řešeních přiletěli zástupci Ománu, Bahrajnu, Kuvajtu, Egyptu, Jordánska, Anglie, USA, Francie, Švýcarska, Dánska a další.

Během úvodního proslovu viceministr pro ekonomii SAE uvedl, že potřeby zlepšení domácí produkce potravin a adopce nových postupů a technologií jsou v současné době nevyhnutelné a nutné. K dosažení těchto změn již SAE podnikají kroky a uzavírají takzvané CEPA, ekonomické dohody o spolupráci. V letošním roce byly uzavřeny tři a to s Indií, Indonésií a Izraelem.

SRBSKO

Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.:+381  63 388931, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

SRBSKO – stoupající dovoz kaprů

V Srbsku se blíží sezóna pravoslavných svátků, ve které stoupá poptávka po sladkovodních rybách, zejména kaprech. Kaprů je však na trhu nedostatek, a to následkem celé řady okolností z předchozích let. Problémy umocnila v posledních dvou letech také pandemie virové nákazy Covid 19, kdy z důvodu uzavření restaurací a omezení rodinných sešlostí klesla spotřeba ryb. Rybáři tak nemohli založit nový chov. Problém podle Nenada Budimoviće z Hospodářské komory Srbska působí také nedostatečná státní podpora v oblasti chovu ryb - stát např. vybírá vysoké poplatky za užívání vod a nekompenzuje ztráty způsobené jinými živočichy (kormoráni apod.). Proto celá řada rybářství utlumila činnost a některé velké rybníky se vysoušejí a předělávají na zemědělskou půdu. Před přibližně 10 lety mělo Srbsko ještě 12 000 ha rybníků, nyní je v Srbsku v provozu jen 3 500 ha rybníků.  Srbsko v roce 2021 vyprodukovalo v rybnících 5 470 tun ryb a kolem 2 350 tun ryb vylovili rybáři v otevřených vodách. Srbsko tak jenom za první tři měsíce tohoto roku dovezlo 6 400 tun ryb v hodnotě 18,5 miliónu EUR, a z toho jenom dovoz kapra z Chorvatska byl v hodnotě 600 000 EUR. Kapr se aktuálně prodává v maloprodeji za cenu 6 EUR/kg. Dá se však očekávat, že z důvodu nedostatku této ryby na srbském trhu bude letos vyšší poptávka i po českých kaprech. Česká republika tradičně vyváží kapry i do Srbska, kde jsou velmi ceněni pro svou kvalitu a v Srbsku jsou populární i větší kusy, které české zákazníky tolik nezajímají. V roce 2021 se do Srbska z České republiky vyvezlo necelých 53 tun živých kaprů v hodnotě cca 3 miliónů Kč a přibližně 7 tun mražených kaprů za necelý milión Kč.

Tisková zpráva – O uhlíkovém zemědělství, společném přístupu členských států k připravované unijní legislativě pro udržitelné používání pesticidů a o podpoře rozvoje výzkumu a vývoje dnes v Pezinku na Slovensku jednali ministři zemědělství zemí V4+4. Věnovali se také situaci na trhu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Na závěr jednání, kterého se zúčastnil i komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, přijali ministři Visegrádské skupiny (Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko) a Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska společné prohlášení.

Od 1. ledna 2023 přechází odpovědnost za správu daňových výhod obchodu s alkoholem z CBP na TTB. Přidělené daňové výhody pro dovozce piva, vína a destilovaných lihovin budou zpětně vráceny po podání žádosti u TTB.

Ustanovení zákona o modernizaci řemeslných nápojů (CBMA) stanoví snížené sazby nebo daňové úlevy pro pivo, víno a destilované lihoviny vyrobené ve Spojených státech nebo dovezené do Spojených států. Tyto daňové výhody CBMA jsou omezeny co do množství pro každého výrobce, včetně zahraničních výrobců. Zahraniční výrobci využívají daňové výhody CBMA tím, že je přiřazují americkým dovozcům svých výrobků. Američtí dovozci platí federální spotřební daň z dováženého piva, vína a destilovaných lihovin a musí obdržet postoupení daňových výhod CBMA od zahraničního výrobce, aby mohli využít daňových výhod CBMA.

Od roku 2018 do roku 2022 spravuje americká celní a pohraniční ochrana (CBP) daňová ustanovení CBMA týkající se dovážených produktů.

Změna zákona přenesla odpovědnost za správu daňových výhod CBMA pro dovážený alkohol z CBP na daňový úřad obchodu s tabákem a alkoholem (TTB), počínaje produkty přihlášenými ke spotřebě ve Spojených státech od 1. ledna 2023.

Zákon také změnil způsob, jakým budou dovozci využívat daňových výhod, které jim byly přiděleny. Od 1. ledna 2023 musí dovozci, kteří chtějí využít přidělených daňových výhod, zaplatit CBP plnou daňovou sazbu a následně podat TTB žádost o vrácení peněz.

Zdroj: www.ttb.gov

Zpracoval tým zaměstnanců zahraniční kanceláře CzechTrade USA (Chicago).

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/dovozci-alkoholu-do-usa-budou-danove-zvyhodneni

Prezidentka Potravinářská komora České republiky Dana Večeřová a agrární analytik CZ TEST Petr Havel dnes v pořadu CNN Prima NEWS Co na to vaše peněženka o dostupnosti potravin, o bezpečnosti potravin, o dovozech potravin ze třetích zemích, o cenách potravin, o změně spotřebitelského chování, zastropování cen potravin a dalších tématech.

Autor: CNN Prima NEWS

Zdroj: https://cnn.iprima.cz/porady/co-na-to-vase-penezenka/06102022-dana-vecerova-petr-havel

Sedmý ročník Evropského týdne udržitelného rozvoje (ETUR) propojil více než stovku akcí v celé České republice. Tento celoevropský festival chce přiblížit myšlenky udržitelného rozvoje a ukázat, jak každý jednotlivec může přispět k lepší budoucnosti i kvalitě života. Během týdne 20. – 26. září proběhly výstavy o klimatu, workshopy o městském zahradničení a kompostování nebo o životě bez odpadu a řada solárních elektráren přivítala návštěvníky během dní otevřených dveří. Do týdne udržitelného rozvoje se svými akcemi zapojilo i Ministerstvo životního prostředí.

„Uspořádali jsme dvě akce, kde jsme chtěli ukázat, jak široký může být pojem udržitelného rozvoje a přiblížit ho lidem prostřednictvím akcí a nápadů. Lidé se mohli inspirovat, jak mohou přispět k udržitelnější společnosti i oni sami prostřednictvím osobních výzev. Naše akce zájemce zaujaly nejen obsahem, ale i díky tomu, že poskytly prostor pro setkání lidí se zájmem o udržitelný rozvoj. Vznikla zde řada nových iniciativ a spolupráce,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

Ministerstvo životního prostředí odstartovalo Evropský týden udržitelného rozvoje Zahajovacím večerem 20. září v Kampusu Hybernská, kde účastníky přivítala náměstkyně ministryně životního prostředí Eva Volfová, náměstek ministra pro místní rozvoj Radim Sršeň a prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy Pavel Doleček.

Organizace zapojené do iniciativy Udržitelný podzim představily své akce, které proběhnou do konce roku. Iniciativa navazuje na Evropský týden udržitelného rozvoje a spojuje partnery z různých sektorů, například Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zahraničních věcí, Univerzitu Karlovu, Česká centra, Národní muzeum, České fórum pro rozvojovou spolupráci, České priority a studentské spolky. Partneři se shodli, že týden je pro popularizaci a podporu udržitelnosti příliš krátká doba, a proto chtějí podporovat tyto aktivity kontinuálně. Své akce registrovali na webu Udržitelný podzim, kde jsou pro veřejnost k dispozici podrobnosti.

Představení akcí bylo proloženo multižánrovými bloky. Kurátor Národního muzea Ondřej Táborský pohovořil o výstavě ZeMě a nástrahách vystavování udržitelnosti. Básnířky Kristýna Svidroňová a Eliška Beranová přečetly svou environmentální poezii a zamyslely se, jak témata udržitelnosti ovlivňují jejich poezii a zda mohou být inspirací pro současnou uměleckou tvorbu. Závěrem STEM, Ústav empirických výzkumů informoval o výsledcích průzkumu a postojích české veřejnosti k zelené transformaci a Zelené dohodě pro Evropu. Organizace České priority představila své aktivity foresightové aktivity včetně spolupráce s MŽP na aktualizaci Strategického rámce Česká republika 2030.

Evropský týden udržitelného rozvoje zakončilo MŽP v pondělí 26. září debatou na téma Potřebujeme vědecký konsenzus. Akce se opět uskutečnila v Kampusu Hybernská, kde Tereza Stöckelová z Akademie věd, Petr Koubský z Deníku N a Hana Kosová a Petr Pokorný z Univerzity Karlovy diskutovali o tom, co vlastně je vědecký konsenzus, jakou roli má věda ve veřejných politikách a jak dostat její poznat k široké veřejnosti. Celá diskuze byla streamovaná na kanále udržitelného rozvoje na platformě YouTube.

Celkem se do Evropského týdne udržitelného rozvoje v České republice registrovalo 113 akcí. V celé Evropě se letos registrovalo 6636 akcí napříč 24 zeměmi a Česká republika se umístila na 6. místě po Německu, Itálii, Francii, Maďarsku a Finsku.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 818 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) jako správní úřad pro výkon státního dozoru v oblasti potravin vede od 1. 10. 2022 v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 písm. f) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SZPI“) seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin nebo jejichž obsah závažným způsobem porušuje požadavky stanovené právními předpisy, k jejichž kontrole je inspekce příslušná (dále jen „seznam internetových stránek“) a zveřejňuje ho na svých internetových stránkách.

Dle § 3b zákona o SZPI obsahuje seznam internetových stránek adresu internetové stránky, den zápisu internetové stránky do seznamu internetových stránek, popřípadě den výmazu zápisu internetové stránky z tohoto seznamu.

Zákon o SZPI v § 3d ukládá povinnost poskytovatelům služby přístupu k internetu na území České republiky zamezit přístup k internetovým stránkám uvedeným v seznamuinternetových stránek, a to do 15 dnů ode dne zveřejnění internetové stránky v seznamu internetových stránek.

Seznam je k dispozici ve formátu CSV, údaje jsou odděleny čárkou:

Seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin

Pro kontrolu integrity seznamu je k dispozici i hash soubor se seznamem ve formátu SHA256. V souboru, který obsahuje hash je uvedeno i datum zveřejnění pro možnost automatické kontroly. 

Seznam internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin HASH

Oznámení aktualizace seznamu internetových stránek s nabídkou nebezpečných potravin 

Seznam internetových stránek je poskytován ve strojově čitelné podobě také na Portálu otevřených dat.

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/seznam-blokovanych-webu.aspx

Paříž 6. října (ČTK) - Více než dvojnásobné zvýšení cen vajec ve Francii přimělo některé potravinářské společnosti snížit výrobu nebo změnit receptury. S odvoláním na francouzské producenty vajec o tom informovala agentura Reuters. Za růstem ceny vajec stojí zvyšování nákladů na krmivo a energie a nedostatek zásob po historicky nejhorší krizi ptačí chřipky, která letos postihla Evropskou unii i Spojené státy.

V každém regionu byly utraceny desítky milionů kusů drůbeže. Světová produkce vajec, která loni dosáhla 1,5 bilionu kusů, by měla letos poprvé klesnout, uvedla francouzská průmyslová skupina CNPO.

"Nacházíme se v bezprecedentní situaci. V předchozích krizích jsme spoléhali na dovoz, zejména ze Spojených států, ale letos je situace špatná všude," uvedl místopředseda CNPO Loic Coulombel.

Některé společnosti (...) už začaly měnit receptury nebo zastavily výrobní linky. Na výrobu koláčů nebo vaječných těstovin je potřeba hodně vajec," dodal.

Změna receptury může spočívat ve změně druhu vajec, snížení jejich objemu nebo výjimečně v jejich výměně za alternativy, jako jsou hrachové nebo mléčné bílkoviny.

Ceny vajec ve francouzských supermarketech vzrostly od začátku roku přibližně o 15 až 20 procent v důsledku zákona, který ceny potravin v supermarketech stanovuje podle nákladů výrobců na krmivo.

lsk mka

Myšlenka této výzvy vznikla v roce 2020 s cílem poskytnout oboru potřebné klíče k potravinové produkci zítřka, a to v reakci na očekávání a iniciativy z celého světa.

Ředitelka veletrhu, Audrey Ashworth reaguje na dotaz, co pro ni tato výzva znamená: „Připomíná nám, že jsme nositeli změn a musíme chápat environmentální, etické, digitální a demografické výzvy, kterým planeta čelí. Je na nás, abychom reagovali na výzvy, které přináší dostatek potravin a měnící se spotřební návyky. Znamená to také identifikovat talenty a dát prostor „mladým začínajícím podnikatelům“, kteří chtějí jednat a budou se podílet na tvorbě ekosystému zítřka.“

Ambicí veletrhu SIAL Paříž (15. – 19. října 2022) je nabídnout více než jen organizaci klasického odborného veletrhu. Zaměřuje se na obchod a přináší širší nabídku a rozmanitost, propojuje a usnadňuje navazování kontaktů. Propojuje komunitu před veletrhem, během a po něm. Nabízí inspiraci. Obsah a služby veletrhu pomáhají profesionálům v rozvoji, veletrh představuje kvalitní nástroje v průběhu celého roku. Prezentuje zkušenosti, to znamená více podpory a dobré tipy. Zároveň zpříjemňuje a usnadňuje návštěvu veletrhu.

Důležité milníky ročníku 2022:

V části SIAL Innovation se představí to nejlepší z inovativní části celosvětové potravinářské nabídky.

Novinkou je CENA VEŘEJNOSTI, máte příležitost hlasovat pro svou oblíbenou potravinovou inovaci. Skvělá příležitost vyjádřit svůj názor - https://bit.ly/3Sd8Id8

SIAL Talks, bohatý program konferencí. Více než 100 mezinárodních řečníků a 60 konferencí vám nabídne odbornou analýzu nejnovějších zpráv a hlavních trendů v potravinářském průmyslu.

SIAL Start Up nabídne nové přístupy k produktům a tvorbu řešení pro budoucnost: očekává se účast 650 začínajících podniků, z toho téměř 100 seskupených ve středisku
Sial Start-Up.

SIAL Future Lab poskytne pohled na podstatu potravinářských trendů od současnost do roku 2030.

Registrujte si svoji vstupenku včas!
Kontakt: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Praha 5. října (ČTK) - Rozpočet na příští rok počítá s programem na podporu zaměstnanosti v zemědělství na venkově pomocí sníženého sociálního pojištění. ČTK to sdělil vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce (MPSV) a sociálních věcí Jakub Augusta. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že by mělo jít o podporu až tři miliardy korun a měla by směřovat do živočišné výroby a pěstování citlivých komodit, jako jsou brambory nebo zelenina.

Na programu podpory spolupracuje resort zemědělství a MPSV. "Příslušná úprava se připravuje. V současné době prochází interním připomínkovým řízením, kromě jiného je třeba dbát na to, aby nedošlo k porušení pravidel hospodářské soutěže," uvedl Augusta.

O pomoci pro zemědělce mluvil už v červu na protestním setkání zemědělců ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), které pořádala Agrární komora ČR, Zemědělský svaz ČR a odborové organizace. Svazy už delší dobu kritizují nové nastavení zemědělských dotací, které podle nich může vést k omezení živočišné výroby. Jurečka tehdy uvedl, že opatření by mělo platit příští rok. Ministerstvo podle Augusty zatím nezná termín, kdy by o tom měla jednat vláda.

Výdaje MPSV se podle vládního návrhu státního rozpočtu na příští zvýší nejvíce ze všech resortů, proti novele letošního rozpočtu budou o 115,3 miliardy korun vyšší. Ministerstvo bude hospodařit s 899,4 miliardy korun.

zaz snm

Tisková zpráva 5. 10. 2022. V minulých dnech se v tisku objevila zpráva o podvodech při prodeji tuků do krmných směsí pro drůbež, do které je zapletena polská firma Berg+Schmidt spadající pod německý koncern Stern-Wywiol Gruppe. Polská firma falšovala dokumentaci a dodávala výrobcům technické tuky dovezené z Ruska, Ukrajiny nebo Rumunska, místo tuků vhodných pro použití v potravinářství.

Současná energetická situace výrazným způsobem ovlivňuje ceny v rámci zpracovatelského průmyslu a tím i konkurenceschopnost výrobních podniků na evropském trhu. Polská firma využitím technologických a tím i levnějších tuků snížila svoje výrobní náklady a mohla tak nabízet odběratelům nižší ceny konečných výrobků, v tomto případě tuků do krmných směsí pro kuřata, krůty i kachny. Je potřeba zdůraznit, že technické tuky jsou určeny k výrobě maziv a biopaliv a v žádném případě nesmí končit v potravinářství.

Na českém trhu je běžně k dostání drůbež z Polska, podle některých údajů dovážíme z Polska až 50% drůbežího masa. Maso nakupují domácnosti i gastroprovozy, což v konečném důsledku může znamenat významné poškození českých spotřebitelů. V České republice je kladen na bezpečnost potravin velký důraz. Čeští výrobci potravin jsou pod stálým veterinárním dozorem a produkují své výrobky v souladu s platnou legislativou a kontrolní a dozorové orgány jsou v České republice na velmi vysoké úrovni.

Kauzy z posledních měsíců a let stále častěji ukazují na systémové chyby při kontrole potravin v Polsku. Sám polský nejvyšší kontrolní úřad (NIK) ve své loňské zprávě upozornil na nedostatky v polském systému kontroly bezpečnosti a kvality potravin, zejména na netransparentnost systému, překrývající se kompetence a nedostatečnou spolupráci kontrolních orgánů. Přímo tato kauza má pak zcela shodné znaky s deset let starou kauzou polské posypové technické soli, která byla využívána pro výrobu potravin, kdy opět selhaly veškeré polské kontrolní orgány a mechanismy. Zdá se, že i přes veškerá ujišťování z polské strany se za 10 let nic nezměnilo.

Potravinářská komora ČR bedlivě sleduje vývoj této kauzy a v této souvislosti důrazně vyzývá Státní veterinární správu ČR, aby se zaměřila na kontroly polského drůbežího masa a vstoupila do jednání s polskou stranou, aby se jasně ukázalo, kterých podniků se kauza týká a zda maso z takto vykrmované drůbeže bylo dováženo do ČR. Do té doby je třeba věnovat nákupu drůbežího masa mimořádnou pozornost a nakupovat české výrobky se zaručeným původem a značkou kvality, například Českou cechovní normou.

Tisková zpráva ke stažení

Kontakty pro média:

Potravinářská komora ČR

tisková mluvčí Helena Kavanová

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

V září se každoročně koná rozsáhlá kampaň Září měsíc biopotravin a ekologického zemědělství, která má za cíl zvýšit spotřebu biopotravin u nás a podpořit ekologické zemědělství. Jedním z projektů, který tomu pomáhá, je i „Lovíme BIO“, finančně podpořený z dotací resortu nestátním neziskovým organizacím.

Více se dočtete na str. 7, informační zpravodaj Ministerstva zemědělství

Autor: Zprávy z Ministerstva zemědělství 9/2022

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/file/710496/Zpravy_z_MZe_09_2022.pdf

České předsednictví v Radě Evropské unie je v plném proudu, pojďte se s námi podívat na některá témata, o kterých na jednáních diskutujeme.

Potravinové zabezpečení
Přestože potravin je v Evropské unii dostatek, pandemie a ruská invaze na Ukrajinu prohloubila potravinovou krizi ve světě. V Unii máme zásadní úkol, a to udržitelně zvýšit zemědělskou produkci, snížit plýtvání potravinami a zajistit, aby lidé po celém světě měli přístup ke kvalitním potravinám. Možná nastal čas na přehodnocení některých tradičních přístupů v produkci potravin ve prospěch nových moderních technik.

Více se dočtete na str. 3, informační zpravodaj Ministerstva zemědělství

Autor: Zprávy z Ministerstva zemědělství 9/2022

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/file/710496/Zpravy_z_MZe_09_2022.pdf

Ukrajina je jedním z předních světových vývozců zemědělských produktů. Geografická poloha, klimatické podmínky a půdní vlastnosti vytvářejí velmi příznivé podmínky pro rostlinnou produkci.

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytlo na vodohospodářská opatření na malých vodních nádržích a drobných tocích více než 2 miliardy korun. Za ně bylo v letech 2016-2021 podpořeno téměř 1 300 projektů, z toho bylo 773 vodních nádrží. Takový je výsledek první etapy programu Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Náklady na zadržení 1m3 se podařilo udržet pod 250 korunami.

1. Deset rohlíků v PE sáčku jednoduše zavázaném – pečivo lze ze sáčku vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; považuje se za nebalenou potravinu dle čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a údaje požadované podle ustanovení § 8 zákona o potravinách lze umístit v těsné blízkosti potraviny.
    
2. Dva kusy tvarohového koláče na tácku, pevně obalené ve stretch fólii - jedná se o prodej, který je realizován v krátké době po zabalení potraviny, k němuž nedošlo na žádost spotřebitele (tj. mimo provozovnu výrobce); potravinu není možné vyjmout bez poškození obalu; považuje se proto za zabalenou potravinu. Údaje požadované v § 7 zákona o potravinách je nutno uvést přímo na obalu.
    
3. Veka vložená do neuzavřeného papírového sáčku, rozkrojená půlka chleba v PE sáčku – v případě, že se u půlky chleba jedná o vložení do PE sáčku v místě prodeje a nikoli o chleba zatavený do PE obalu ještě v rámci výroby, odpovídají oba tyto příklady potravině vložené bez žádosti spotřebitele do obalu, z nějž je možné je opět vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; příklady se považují za nebalené pečivo. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.
    
4. Obaly obsahující více druhů pečiva s možností otevření a opětovného uzavření – tato varianta balení pečiva se v rozhodných znacích neliší od variant popsaných v bodech 1) a 3), když se jedná rovněž o pečivo vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který ho umožňuje bez svého poškození opět vyjmout.

Je potřeba upozornit, že v tomto případě může docházet ke vzájemné kontaminaci alergeny a jinými složkami (posypy, odlomky apod.), smísení dopeků, čerstvého pečiva a potravin s různým DMT (rozdílná údržnost potravin s různými náplněmi, tvarohové apod.).

Zvýšené riziko vzájemné kontaminace a ovlivnění jednotlivých kusů pečiva není však znakem rozlišujícím mezi zabalenou a nebalenou potravinou. Nejedná se o kritérium, které by příslušné definice nebalené/zabalené/balené potraviny zohledňovaly. V tomto případě se tedy potraviny považují rovněž za nebalené potraviny, u nichž musí být uvedeny údaje podle § 8 zákona o potravinách. Povinné informace nalezne spotřebitel na regálových etiketách.

5. Bedýnky složené ze zbytkového ovoce a zeleniny – nepochybně se opět jedná o potraviny vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který tyto potraviny umožňuje opět vyjmout, aniž by byl poškozen; považuje se proto za nebalenou potravinu. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.

• Vážená paní, vážený pane,

  dovolte nám pozvat Vás na druhou výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci „Cesta potravinářského průmyslu směrem k udržitelnosti“.

  Kdy: 10. LISTOPADU 2022

  Kde:  NÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM, s. p. o., Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7, velký sál 3. patro

   

  V EU neexistuje specializovaný předpis, který by jednoznačně definoval problematiku udržitelnosti potravin. Strategie je tak postupně naplňována jednotlivými právními akty, přičemž se Evropská komise snaží začlenit udržitelnost do všech politik týkajících se potravin. Mnohé konkrétní návrhy však nebyly doposud prezentovány a probíhají stále diskuse o správných řešeních na různých úrovních. Na výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny a Potravinářské komoře ČR proto budou představeny pohledy vybraných aktérů potravinového systému. Prezentovány budou jak názory českých, tak evropských organizací. V další části programu pak budou představeny konkrétní projekty a aplikace z praxe.

   

  Cílem konference je seznámit odbornou a širokou veřejnost nejen s tématem udržitelnosti v potravinářství, ale také inspirovat podniky k účinným krokům v této oblasti.

   

  Záštitu nad konáním akce převzali:

  předseda Zemědělského výboru PSP ČR Ing. Michal Kučera,

  ministr zemědělství Ing. Zdeněk Nekula,

  Ministerstvo životního prostředí

  a ministr pro evropské záležitosti doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.

  v rámci Předsednictví České republiky v Radě EU 2022

  Registrace na This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

  Pozvánka v českém a anglickém jazyce, program v českém a anglickém jazyce.

  Doprovodná akce v rámci předsednictví ČR v Radě EU.

           Děkujeme všem firmám, které sponzorsky vypomohly finanční částkou, věcným darem nebo jinou formou podpory:

           Philip Morris ČR a.s.

           Coca-Cola Czech Republic

            Nestlé Česko

            Mattoni 1873

            Danone

JAPONSKO

Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,

Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Japonsko drží cenu pšenice nízkou navzdory inflaci

Japonská vláda plánuje od října zachovat průměrnou cenu pšenice na nezměněné úrovni. Jedná se o ceny dovážené pšenice, kterou stát prodává mlýnským společnostem.

Cílem plánu je zmírnit zátěž domácností, které trpí kvůli vyšším cenám potravin vyrobených z pšenice, jako je chleba a nudle v důsledku ruské invaze. Cena by bez zásahu státu mohla vzrůst o 20 %. Vláda zvýšila prodejní cenu dovážené pšenice v dubnu o 17,3 % na 540 USD za tunu.

Vláda reviduje cenu pšenice dvakrát ročně – v dubnu a říjnu – na základě průměrné ceny pšenice, kterou dovezla v uplynulých šesti měsících. Japonsko, které je závislé na zámořských producentech přibližně z 80 % své domácí spotřeby, dováží pšenici ve velkém a přeprodává ji mlýnským společnostem, aby zajistilo stabilní dodávky.

První intervence proti slabému jenu po 24 letech

Japonská vláda prostřednictvím Japonské centrální banky (BOJ) poprvé po 24 letech intervenovala na devizovém trhu prodejem dolarů a nákupem jenů. Tento krok konečně ukazuje na vůli vlády zastavit znehodnocování jenu. Od března letošního roku japonská měna oslabila o téměř 30 jenů za dolar a 22. září dosáhla hodnoty 145 jenů. To je nejslabší hodnota od roku 1998. Důvodem pádu jenu je zvětšující se rozdíl mezi japonskými a americkými úrokovými sazbami.

BOJ oproti bankovním strategiím americké i evropských centrálních bank zachovává politiku významného uvolňování měnové politik, aby podpořila japonskou ekonomiku ultra nízkými úrokovými sazbami. To podnítilo na devizových trzích nákup dolaru, který nabízí vyšší úrokové sazby, což vedlo k prudkému oslabení jenu. Mezitím v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly ceny surovin a slabý jen tento efekt ještě vyostřil, což zasadilo ránu japonské ekonomice a financím domácností.

Zdroj: MZe ČR

LIBANON

Petr Sochor, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bejrútu,

Mob.: 00961 70 258 310, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Libanon – velmi dobrá sklizeň hroznů vinné révy v tomto roce

Suché a slunečné klima společně s vápencovou půdou vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy. Zasněžené hory Libanonu a Anti-Libanonu hraničící se Sýrií poskytují vhodné podmínky vysoko položeným vinicím  v nadmořské výšce kolem 1000m.n.m. Většina libanonských vinic se nachází v údolí Bekaa. K úrodné půdě je potřeba přičíst ještě přibližně 285 slunečných dní v roce, které letos přispěly ke zlepšení kvality a kvantity sklizených hroznů o cca 15% oproti minulým létům. Dnes se v Libanonu pěstuje vinná réva na rozloze 2.120 ha. Vše nasvědčuje tomu, že sklizeň roku 2022 bude pro Libanon rekordní a Libanon poprvé překročí 9 milionů vyrobených lahví vína. Domácí spotřeba, i přes různé náboženské směry a vyznání, také roste a pohybuje se standardně kolem 5 milionů lahví vína ročně. Nejznámější libanonská vinařství jsou Chateau Ksara, Kefraya, Musar, Ixir a Chateau Ka. Nejčastěji pěstované odrůdy červených vín jsou Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah, Cabernet Franc a Caladoc. U bílých vín jsou to Saugnon blanc, Chardonnay, Muškát, Viognier a Obeidy.

Libanonskému vinařství se stabilně daří a vína jsou důležitou položkou libanonského exportu. V příštím roce se předpokládá nárůst exportu na úroveň 4 milionů lahví vína. Výrazný nárůst exportu s sebou přináší i komplikace v podobě nákupu lahví a korků. V těchto položkách je Libanon zcela závislý na dovozech vzhledem k tomu, že v regionu Blizkého východu není žádná sklárna, která umí vyrobit vinné lahve tzv. bordeaux typu. Doporučení pro české sklárny je se v budoucnu na tento region zaměřit. O kvalitní vína je ve světě zájem a zákazníci jsou ochotni kvalitu cenově ocenit. Libanonská vinařství jsou jedny z mála místních podniků, které díky úspěšnému exportu generují volně směnitelné měny. S nadsázkou lze konstatovat, že díky tomu se drží libanonské vinařství nad vodou v době místní hospodářské recese.

Zdroj: MZe ČR

USA

Petr Ježek, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 601 558 079, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Definice pro tvrzení „zdravé“ potraviny v USA

Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA – Food and Drug Administration) vydal dne 29. září pokyny pro tvrzení na obalu, že jde o „zdravou“ potravinu. Záměrem je uceleným způsobem kodifikovat toto tvrzení, které spotřebitel jednoznačně přijme a bude chápat tak, že je produkt vhodný pro zdraví.

Historie tohoto předpisu se datuje do roku 2017, kde se na veřejném slyšení k tomuto tématu celá řada odborníků na výživu, lékařů i zástupců byznysu shodla na tom, že „zdravé potraviny“ nemají jednotnou definici. V případě potravin je totiž třeba vzít v potaz řadu aspektů týkající se zpracování, složení nebo způsobu konzumace. Šest let tak Úřadu trvala příprava pravidel, které definují různé druhy potravin a nápojů z pohledu plnění definice „zdravé“.

Jde o poměrně složitou disciplínu, neboť výroba potravin je vysoce komplexním systémem. Podle nových pokynů musí mít potravina s označením „zdravá“ obsah ekvivalentu porce ovoce, zeleniny, obilovin, mléčných výrobků nebo bílkovin tak, jak je uvedeno ve výživových doporučeních pro Američany. Tvrzení může být automaticky uvedeno u čerstvého ovoce a zeleniny. Pro různé druhy zpracovaných výrobků je k dispozici stupnice, která obsahuje nutriční požadavky a procentuální limity pro doporučený denní příjem přidaných cukrů, sodíku a nasycených tuků. 

Tato definice zdravého stravování bere v úvahu různé aspekty a způsoby, jakými se Američané stravují. Obvykle jde o tři jídla a jednu svačinu, definice tedy bere v úvahu čtyři příležitosti ke konzumaci jídla. A některé produkty definuje jako „zdravé“ ze své podstaty – čerstvé ovoce a zeleninu nebo vodu. Zdůrazňuje také některé výrobky s nižším obsahem tuků, přičemž za "zdravé" považuje nízkotučné či odtučněné mléčné produkty nebo vejce, semena a ořechy.

Příslušné pokyny FDA lze nalézt na tomto odkazu. Předmětný předpis ještě není finálním zněním, ale je publikován k případným připomínkám ve lhůtě 90 dní.

Bílý dům, velká konference a nová strategie pro výživu

Ve středu 28. září se v sídle amerického prezidenta Bílém domě uskutečnila konference o výživě. Tato akce byla za posledních více než 50 let největším diskusním fórem k otázkám potravin a stravování Američanů. Přestože bezpečnost potravin, výživová hodnota, jasné značení na obalech nebo dostatečný přístup ke zdravým potravinám jsou zásadní pro vedení kvalitního života, ne vždy se daří nastavit vhodnou politiku a legislativní prostředí. Joe Biden je prvním prezidentem od dob Richarda Nixona, který svolal setkání nejvyšších zástupců administrativy, zástupců vědecké obce, ochrany spotřebitelů, představitelů soukromého sektoru a investorů, aby diskutovali právě výše uvedené otázky.

Těsně před zahájením samotné konference představila administrativa prezidenta Bidena novou strategii, jejímž cílem je do roku 2030 ukončit hlad a zlepšit stravovací návyky a fyzické zdraví Američanů. The National Strategy on Hunger, Nutrition and Health – národní strategie pro otázky hladu, výživy a zdraví je kombinací exekutivních opatření a legislativních návrhů – kompletní strategii lze dohledat na tomto odkazu.

Ohledně potírání hladu v USA je v Bidenově návrhu několik politických řešení, která se týkají přístupu ke zdravým potravinám, včetně zvýšení přístupu k bezplatnému školnímu stravování, provedení změn v programu tzv. potravinových lístků (SNAP - Supplemental Nutrition Assistance Program) a spolupráce s vládními úřady na zlepšení fyzické dostupnosti obchodů s potravinami.

Zásadní změny se čekají u označování potravin. Tématem, které je diskutováno i v EU, je vytvoření systému označování na přední straně obalu, který spotřebitelům pomůže rychle zjistit nutriční normy výrobku. Toto schéma, které bylo již zavedeno např. ve Velké Británii, jde nad rámec informací o nutričních údajích a mohlo by zahrnovat výstražné barvy semaforu nebo hvězdičky, které by spotřebitelům snadno a jasně ukázaly výživovou hodnotu z pohledu zdraví.

Podobná plánovaná iniciativa by spotřebitelům zpřístupnila informace o výživových hodnotách i při nakupování potravin online, které v USA stále nabývá na významu. Strategie v této otázce vyzývá i k poskytnutí informací s cílem shromáždit data o aktuálních opatřeních a případných problémech.

Návrh strategie se zaměřuje také na dvě důležité, ale i kontroverzní složky v potravinách – sůl a cukr. Vyzývá k opětovnému přezkoumání dobrovolných pokynů pro snižování množství soli, které byly vydány v loňském roce, a ke zvážení případného zavedení podobných pokynů pro snižování množství cukru. Aktuálně platné povinné označení nutričních údajů na výrobcích věnuje větší pozornost množství cukru ve výrobku, zejm. přidaných cukrů. Má se za to, že dobrovolné pokyny by pomohly ještě dále snižovat množství přidávaných cukrů do výrobků – široká diskuse k tomuto tématu se povede v nejbližších měsících.

Strategie si neklade přesné časové termíny, řeší i otázku zvýšení dostupnosti zdravotní péče související s výživou a to je „během na dlouhou trať“. Jednou z iniciativ, které by měly naopak vstoupit v platnost velmi brzy je výše uvedené tvrzení na obalech, že jde o „zdravou“ potravinu.

Zdroj: MZe ČR

Společně se stále rostoucím vlivem sociálních médií, které již nejsou pouze komunikačním prostředkem, ale i nástrojem pro inzerci a reklamu produktů a služeb, jde ruku v ruce četnost využívání influencer marketingu jako zcela běžné formy šíření obchodních sdělení.

Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že je činnost influencerů mimo dosah právní regulace, v praxi je na místě reflektovat v rámci využití influencer marketingu obecně platná pravidla stanovená jak vnitrostátními předpisy, tak legislativou Evropské unie (EU) pro oblast závazkových právních vztahů a právní regulace reklamy.

V následujícím článku bychom Vám rádi nastínili, jak lze vytvořit spolehlivý základ pro šíření obchodních sdělení za pomoci influencerů a právní mantinely formy a obsahu samotné reklamy z pohledu aktuální právní úpravy.

Právní základ spolupráce s influencerem

Aktuální právní úprava nenabízí konkrétní řešení, které by upravovalo specifický vztah mezi podnikatelem a influencerem. Spolehlivým právním základem je však jednoznačně písemná smlouva o spolupráci ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tzv. inominátní (nepojmenovaná) smlouva.

Písemná smlouva zajistí oběma smluvním stranám záruku plnění podmínek dohodnuté spolupráce, kdy se influencer mimo jiné výslovně zaváže k určitému plnění spočívajícímu v propagaci značky, produktů či služeb a podnikatel se za tato plnění zaváže zaplatit sjednanou odměnu. V případě absence písemných ujednání bude v případě potřeby velmi těžko prokazatelné, na čem se smluvní strany ústně či telefonicky dohodly.

Vedle těchto obecných náležitostí nabízí právní úprava celou řadu nástrojů, jimiž lze posílit právní postavení smluvních stran, a to jak v rámci smluvního vztahu mezi podnikatelem a influencerem, tak v rámci konkurenčních vztahů na trhu, a vůči dozorovým orgánům.

Pokud jde o vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, je zde na místě do smlouvy o spolupráci zahrnout zejména:

1. konkrétní specifikaci propagace, a to zejména z jakého účtu, v jaké podobě, délce, četnosti a konkrétním časovém období a frekvenci bude probíhat publikace příspěvků, na jaké platformě (Youtube, Facebook, Instagram, TikTok) bude influencer výstupy publikovat a jakým konkrétním způsobem (feed, stories, reels, video);
2. licenci k dalšímu užití příspěvku vytvořeného influencerem (videa, fotografie, texty atd.) jako autorského díla, a to pokud možná v co nejširšímu možnému rozsahu;
3. v souvislosti s dalšímu užitím příspěvku je na místě rovněž zajistit souhlas influencera se šířením jeho podobizny (obrazového záznamu) a mluveného či písemného projevu;
4. pro snazší dohledatelnost propagované značky, produktů či služeb je na místě sjednat povinnost a způsob jejich označení v příspěvku;
5. v případech, kdy má influencer volnou ruku ve své tvorbě a současně jsou v souvislosti s propagovanou komoditou kladeny specifické zákonné požadavky, je na místě sjednat mechanismus schvalování příspěvků před jejich publikací;
6. závazek influencera chránit dobrou pověst propagované značky, produktů či služeb;
7. oproti tomu je nutné sjednat ve smlouvě odměnu (ve formě peněžitého plnění nebo barteru za propagované výrobky či služby), její výši nebo alespoň způsob jejího určení (např. procentem z prodeje za použití slevového kódu influencera) a podmínky, za jakých bude influencerovi vyplacena;
8. současně je na místě sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ porušení povinností influencera dle smlouvy o spolupráci (např. pokud nebude příspěvek řádně označen, nebude dodržena periodicita příspěvků atp.), která bude pojistkou jejich plnění.

V zájmu eliminace rizika propagace značky, produktů či služeb konkurence influencerem je na místě sjednat v rámci smlouvy o spolupráci doložku exkluzivity, tj. výhradnosti spolupráce, na jejímž základě bude influencer povinen zdržet se po dobu platnosti a účinnosti smlouvy (ev. po jinak sjednanou dobu) propagace konkurentů, a to opět pod hrozbou sankce ve formě smluvní pokuty a/nebo předčasného ukončení spolupráce.

Dalším, neméně důležitým, avšak často opomíjeným tématem, které by mělo být předmětem smluvních ujednání, je úprava práv a povinností podnikatele, jakožto zadavatele reklamy a influencera, jakožto zpracovatele a/nebo šiřitele reklamy ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o regulaci reklamy“), a to tak, aby bylo v případě sankcí ze strany dozorového orgánu postaveno na jisto, která ze smluvní stran je odpovědná za nezákonný obsah nebo způsob šíření reklamy.

Obsah a způsob šíření příspěvku

Propagační příspěvky influencerů zcela jednoznačně naplňují definiční znaky reklamy ve smyslu § 1 odst. 2 Zákona o regulaci reklamy, jíž se rozumí jakékoli oznámení, předvedení či jiná prezentace šířená zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, poskytování služeb, či ochranné známky, pokud není Zákonem o regulaci reklamy stanoveno jinak.

Základním zákonným požadavkem je srozumitelné a viditelné označení reklamy, v opačném případě by mohl být příspěvek influencera kvalifikován jako tzv. skrytá reklama, tedy reklama, u níž spotřebitel z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků nemůže jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu, a současně by se jednalo o exemplární nekalou obchodní praktiku, která je dle § 2 odst. 1 písm. b) Zákona o regulaci reklamy výslovně zakázaná.

Za dostatečně transparentní označení reklamy lze považovat např. i #reklama, #spolupráce nebo #placenepartnerstvi, ev. slovní označení v popisku či prohlášení/zmínění v rámci příspěvku. Některé platformy, jako např. Instagram dokonce umožňují využít funkce „placené partnerství“, či obdobné explicitní označení příspěvku, ze kterého plyne, že se jedná o reklamu, které považujeme ještě za vhodnější. V této souvislosti nelze než doporučit podmínky označení spolupráce výslovně ujednat ve smlouvě s influencerem.

Dále je třeba mít na paměti další obecně platné restrikce týkající obsahu reklamy stanovené v článku § 2 až § 2c Zákona o regulaci reklamy, jako jsou např. zákaz klamavé reklamy, reklamy na zboží či služby, které jsou nelegální (drogy atp.), zákaz reklamy v rozporu s dobrými mravy, podmínky přípustnosti srovnávací reklamy a omezení stanovená ve vztahu k reklamě zaměřené na osoby mladší 18 let.

V neposlední řadě je nutno řádně zohlednit specifické podmínky stanovené v § 3 až § 6a Zákona o regulaci reklamy pro komodity jako jsou např. tabákové výrobky, elektronické cigarety, alkoholické nápoje, výrobky cílící na zdraví a potraviny (vč. doplňků stravy). V této souvislosti je nutno reflektovat rovněž legislativu EU, na kterou je v předmětných ustanoveních Zákona o regulaci reklamy četně odkazováno, na jejímž základě smí influencer např. v rámci reklamy na doplněk stravy deklarovat pouze povolená zdravotní tvrzení, tj. tvrzení které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím (např. „doplněk stravy obsahující hořčík přispívá k udržení normálního stavu kostí“), dále nesmí odkazovat na míru nebo množství úbytku hmotnosti atp.

V praxi dochází nad rámec zákonné úpravy k výrazné samoregulaci. V této souvislosti je na místě poukázat zejména na Kodex spolupráce, vydaný Sdružením pro internetový rozvoj, který vznikl ve spolupráci jak se zadavateli, tak samotnými influencery. Kodex spolupráce zadavatele a influencera vnáší do této oblasti doporučení, kterými by se měly obě stany řídit, za účelem dosažení spolupráce v souladu se zákonem. Současně je vhodné vést v patrnosti rovněž samoregulaci dané platformy, na níž je příspěvek publikován, neboť též na této úrovni jsou často zavedeny specifické vlastní podmínky reklamy a sankce za jejich porušení.

Zákon o sdílení videonahrávek

Dne 15. září 2022 nabyl účinnosti nový zákon č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek (dále jen „Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek“), který transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek má zvýšit ochranu spotřebitelů před nevhodným obsahem na internetových platformách pro sdílení videonahrávek, jako jsou právě např. YouTube, Facebook, Instagram, Tik Tok, které jsou charakteristické tím, že na ně mohou obsah umístit sami uživatelé, jejichž redakční odpovědnost za obsah sdílených videonahrávek je omezená.

Hlavním cílem nové právní úpravy má být nastavení transparentních pravidel pro internetové platformy pro sdílení videonahrávek a umožnění poskytovatelům těchto služeb uplatňovat zákonem stanovená opatření za účelem eliminace nežádoucího obsahu, spočívající v zavedení uživatelsky vstřícných systémů a postupů umožňujících např. oznámení přítomnosti nevhodného obsahu obchodních sdělení na dané platformě, ověřování věku pro uživatele platformy a rodičovskou kontrolu u nevhodného obsahu, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob atp.

Nová právní úprava současné vytváří právní základ pro samoregulaci prostřednictvím etických kodexů, které stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel.

Odpovědnost za obsah příspěvku

Za případná porušení Zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek nese odpovědnost výlučně provozovatel této platformy. Na spolupráci mezi podnikatelem a influencerem se tak aplikují pouze ustanovení § 6b Zákona o regulaci reklamy, jež stanoví pravidla pro učení odpovědnosti za obsah reklamy a způsob šíření reklamy.

V případě propagačních příspěvků na sociálních sítích ponesou v převážné většině případů odpovědnost za jejich obsah společně a nerozdílně podnikatel jako zadavatel a influencer jako zhotovitel reklamy, to ovšem pouze za předpokladu, že influencer sám např. vyfotí fotografii s produktem, či natočí video s recenzí služby. Pokud se influencer na vytvoření příspěvku sám nepodílí, ale prezentuje již hotový příspěvek na svém profilu, bude odpovědný pouze jakožto šiřitel za způsob šíření reklamy.

Podnikatel se jako zadavatel zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, který je v rozporu se zákonem, pouze prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamy v rozporu se zákonem.

S ohledem na skutečnost, že podnikatel může nést odpovědnost za přestupky, kterých se dopustí influencer, je na místě ve smlouvě o spolupráci transparentně ujednat podmínky spolupráce, včetně konkrétního obsahu reklamy a sankce za případné porušení zákonných pravidel regulace reklamy, a to minimálně ve formě náhrady vzniklé škody, jakož i případné nemajetkové újmy způsobené podnikateli.

Dozor

Obecným dozorovým orgánem v oblasti dodržování právní regulace reklamy jsou krajské živnostenské úřady, ledaže se jedná o oblast svěřenou specializovaným orgánům dozoru, jimiž jsou např. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v případě obchodních sděleních na internetových platformách pro sdílení videonahrávek, Státní ústav pro kontrolu léčiv v případě reklamy na léčivé přípravky, nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce u reklamy na potraviny vč. doplňků stravy.

Při zjištění pochybení může dozorový orgán nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, nebo uložit pokutu za přestupek, a to až do maximální výše 5.000.000,- Kč, v závislosti na tom, zda se jej dopustí osoba v roli zadavatele, zpracovatele nebo šiřitele reklamy, jakož i povaze a závažnosti porušení.

Závěr

Reklama na sociálních sítích je efektivním nástrojem šíření obchodních sdělení, je však třeba mít se na pozoru, neboť ačkoli se influencer marketing může na první pohled zdát jako jednoduchá forma propagace značky, výrobků či služeb, je zde stejně jako u klasických forem reklamy na místě nepodcenit nastavení závazných podmínek spolupráce včetně sankčních mechanismů v případě jejich porušení, a to nejen v zájmu ochrany dobrého jména a pověsti propagované značky či produktů, ale i v zájmu eliminace škod v případě, kdy influencer poruší zákonem stanové mantinely pro obsah a formu reklamních příspěvků.

Změnu v této oblasti by měl přinést i Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek, jehož aplikační praxi pro Vás budeme i dále sledovat.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se otázek věcně souvisejících s problematikou právní regulace reklamy Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

Autoři: Mgr. Tereza Dvořáková, advokátka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: www.peytonlegal.cz

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Společností pro výživu Vás zvou na seminář pořádaný k příležitosti Světového dne výživy (World Food Day) a Mezinárodního roku drobného rybolovu a akvakultury.

Na semináři budou odborníci diskutovat aktuální témata Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) ve světovém i lokálním měřítku a vystoupí s příspěvky na téma akvakultury a potravinového zabezpečení. Prezenční seminář „Mezinárodní rok drobného rybolovu a akvakultury v kontextu potravinového zabezpečení“ se koná 25. 10. 2022 od 10:00 v prostorách Ministerstva zemědělství v Praze.

Na akci vystoupí řada českých expertů, kteří přiblíží roli sladkovodních i mořských ryb ve zdravém stravování, kvalitu rybích produktů na českém trhu a vysvětlí současné výzvy globálního rybolovu a principy udržitelné akvakultury.

Účast na semináři je zdarma, nezapomeňte se registrovat nejpozději do 21. 10. 2022, počet míst je omezený. Více podrobností naleznete v přiložených dokumentech s pozvánkou na akci a podrobným programem.

Tisková zpráva – Větší transparentnost trhu a možnost lepších kontrol nekalých obchodních praktik přinese novela zákona o významné tržní síle, kterou dnes ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pomůže zákon hlavně našim zemědělcům, potravinářům a ostatním subjektům, které svou každodenní činností vytvářejí zemědělský a potravinový řetězec.

Praha 30. září 2022 (PROTEXT) - Mezinárodní den kávy připomíná výstava, která se koná na rekordních 113 místech v Česku a 50 místech na Slovensku

První říjen je podle Mezinárodní organizace pro kávu (International Coffee Organisation) Mezinárodním dnem kávy. Tento den tradičně slouží mimo jiné k tomu, aby se naše pozornost obrátila k pracovním a životním podmínkám těch, kdo kávu pěstují. Ti se potýkají dlouhodobě s nízkými cenami, rostoucími náklady na pěstování, nejistotou dobré sklizně a negativními dopady klimatické změny. Ve Fairtrade Česko a Slovensko proto spouštíme kampaň “FAIRTRADE. Malá známka, ale dělá velké věci”, která startuje s vizuálem kávy a zdůrazňuje známku FAIRTRADE a její přínosy pro pěstitele, a také zahajujeme novou výstavu Kávová krize, která přiblíží život pěstitelů v Kolumbii a upozorňuje na jejich problémy.

Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje dnešní doby. Více než polovina Čechů pije denně dva až tři šálky kávy. Nejvíce kávy se vypěstuje v Brazílii, Vietnamu a Kolumbii. Kávovník vyžaduje specifické podmínky pro svůj růst a změna klimatu ve formě nárůstu průměrných ročních teplot a zničujících dešťů nebo naopak sucha mu velmi škodí. Klima se mění rychleji, než jaká je schopnost rostliny se přizpůsobit. Vyšší teploty a zničující deště vedou ke snížení produkce, šíření škůdců nebo plísňových onemocnění. Dle studie vědců z Curyšské univerzity aplikovaných věd dojde do roku 2050 k úbytku vhodných ploch pro pěstování kávy arabiky v Brazílii, Indonésii, Vietnamu a Kolumbii přibližně o polovinu.

Pro pěstitele arabiky to znamená nutnost rychle se na nové podmínky adaptovat. Vysazují stromy a využívají pěstování v zastínění, mulčování, efektivněji využívají vodu – třeba tu dešťovou k zavlažování, sami si vytváří kompost pro ekologické hnojení, volí odolnější odrůdy kávovníků nebo využívají biologickou ochranu proti plevelům, chorobám a škůdcům. „Aby se zde příroda zachovala, nepoužíváme strunové sekačky na trávu, čistíme to tu postaru mačetou. Chráníme vodu, nekácíme stromy, nevypouštíme žádné chemikálie ani nepoužíváme insekticidy, aby se udržela zeleň pro zvířata,“ popisuje Carlos Julio z fairtradového kolumbijského družstva COOAGRONEVADA.

„Výstava Kávová krize nám dává příležitost nahlédnout do života pěstitelů kávy na severu Kolumbie. Můžeme tak lépe vnímat jejich blízké napojení na přírodu i nejistotu důstojného života, kterou ještě zesilují dopady klimatické změny. Výstava ukazuje i konkrétní podporu, kterou pěstitelům nabízí zapojení do systému Fairtrade,“ vysvětluje autor výstavy Stanislav Komínek, který v únoru letošního roku Kolumbii navštívil. Výstava se koná od 1. do 8. 10. a je k vidění současně na rekordních 113 místech v Česku a zároveň na 50 místech na Slovensku v rámci akce Výstava na stromech, kterou již osmým rokem organizují dobrovolníci, letos je to celkem přes sto padesát dobrovolníků. Přehled parků, kde se letošní výstavy konají, a více informací najdete na www.vystavanastromech.cz.

Nejnovější komunikační kampaň Fairtrade Česko a Slovensko startuje také s vizuálem kávy.

Motivem kampaně je „Malá známka, ale dělá velké věci“. Slogan odkazuje na to, že zboží označené známkou FAIRTRADE bylo vyrobeno za dodržení jasných sociálních, environmentálních i ekonomických kritérií a do života pěstitelů přináší pozitivní změny. „Velké věci ale nemůžeme dělat sami,“ říká Lubomír Kadaně, ředitel Fairtrade Česko a Slovensko (FTČS), a doplňuje: „Naší snahou je, aby lidé pochopili, že naše každodenní chování – včetně rozhodnutí, jaké zboží si koupíme – má potenciál přispět k vyšší udržitelnosti pěstování nejen kávy, ale i dalších plodin ze zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky.“

S vyšší poptávkou po fairtradové kávě rostou benefity pěstitelů

Fairtradové kávy, která je jakousi vlajkovou lodí Fairtrade, se loni na našem trhu prodalo 1 326 tun, tedy o 37 % více než v roce 2020. Vztaženo k celkové spotřebě kávy v ČR, kterou udává Český statistický úřad (2,4 kg na osobu a rok), činí podíl fairtradové kávy 4,2 %. Mezi největší prodejce fairtradové kávy v ČR patří Tchibo Praha, Unipetrol Benzina v rámci svých provozoven Stop cafe na čerpacích stanicích Benzina, dále Lidl ČR, který nabízí fairtradovou kávu Lidl2go v rámci nápojových automatů ve svých provozovnách, OMV ČR v rámci konceptu VIVA cafe. Fairtradovou kávu však nabízí i řada kaváren a lokálních pražíren, například Fair & Bio pražírna, síť kaváren mamacoffee a řada dalších.

Kontakt pro další informace

Lubomír Kadaně, lubomíThis email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Kateřina Šimonová, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Tato zpráva byla vydána s finanční podporou Evropské unie. Za obsah textu je výhradně odpovědná organizace Fairtrade Česko a Slovensko, z. s. a nemusí nutně odrážet stanoviska Evropské unie.

Systém Fairtrade a známka FAIRTRADE

Známka FAIRTRADE označuje výrobky, které splňují sociální, ekonomické a environmentální standardy nastavené mezinárodní organizací Fairtrade International. Zákazníky informuje o tom, že pěstitelé dostali za svou práci spravedlivou a stabilní výkupní cenu, která pokrývá náklady na udržitelné pěstování. Nákupem výrobků s označením FAIRTRADE tak zákazníci přispívají ke zlepšování životních podmínek drobných pěstitelů v zemích globálního Jihu (takzvaných rozvojových zemích). Kromě odpovídající výkupní ceny dostávají pěstitelé zapojení do systému Fairtrade ještě fairtradový příplatek, který mohou použít k investicím do rozvoje svých farem a svých komunit, a to na základě demokratického rozhodování členů komunity.

Fairtrade Česko a Slovensko, z.s., je platformou organizací občanské společnosti, které se zabývají etikou obchodu, globálním rozvojem, udržitelnou spotřebou, ochranou životního prostředí a lidských práv.

Již od roku 2004 pracujeme na zvyšování informovanosti o principech a smyslu systému Fairtrade. V České republice a na Slovensku zastupujeme globální organizaci Fairtrade International, jsme garantem vysoké kvality a důvěryhodnosti ochranné známky FAIRTRADE. Monitorujeme český a slovenský trh s fairtradovými výrobky a podporou uvědomělé spotřeby napomáháme k tomu, aby se fairtradové výrobky v co nejvyšší míře dostávaly do obchodní sítě v ČR a na Slovensku. Vedle spolupráce s obchodníky působíme také na širokou veřejnost, a to prostřednictvím aktivit, na kterých se podílíme, jako jsou kampaně Fairtradová města, Fairtradové školy nebo happening Férová snídaně. Více na www.fairtrade.cz.

Ilustrační fotografie ke kávě jsou ke stažení v tiskové kvalitě zde.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Zdroj: ČTK