1. Deset rohlíků v PE sáčku jednoduše zavázaném – pečivo lze ze sáčku vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; považuje se za nebalenou potravinu dle čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a údaje požadované podle ustanovení § 8 zákona o potravinách lze umístit v těsné blízkosti potraviny.
    
2. Dva kusy tvarohového koláče na tácku, pevně obalené ve stretch fólii - jedná se o prodej, který je realizován v krátké době po zabalení potraviny, k němuž nedošlo na žádost spotřebitele (tj. mimo provozovnu výrobce); potravinu není možné vyjmout bez poškození obalu; považuje se proto za zabalenou potravinu. Údaje požadované v § 7 zákona o potravinách je nutno uvést přímo na obalu.
    
3. Veka vložená do neuzavřeného papírového sáčku, rozkrojená půlka chleba v PE sáčku – v případě, že se u půlky chleba jedná o vložení do PE sáčku v místě prodeje a nikoli o chleba zatavený do PE obalu ještě v rámci výroby, odpovídají oba tyto příklady potravině vložené bez žádosti spotřebitele do obalu, z nějž je možné je opět vyjmout, aniž by byl tento obal poškozen; příklady se považují za nebalené pečivo. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.
    
4. Obaly obsahující více druhů pečiva s možností otevření a opětovného uzavření – tato varianta balení pečiva se v rozhodných znacích neliší od variant popsaných v bodech 1) a 3), když se jedná rovněž o pečivo vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který ho umožňuje bez svého poškození opět vyjmout.

Je potřeba upozornit, že v tomto případě může docházet ke vzájemné kontaminaci alergeny a jinými složkami (posypy, odlomky apod.), smísení dopeků, čerstvého pečiva a potravin s různým DMT (rozdílná údržnost potravin s různými náplněmi, tvarohové apod.).

Zvýšené riziko vzájemné kontaminace a ovlivnění jednotlivých kusů pečiva není však znakem rozlišujícím mezi zabalenou a nebalenou potravinou. Nejedná se o kritérium, které by příslušné definice nebalené/zabalené/balené potraviny zohledňovaly. V tomto případě se tedy potraviny považují rovněž za nebalené potraviny, u nichž musí být uvedeny údaje podle § 8 zákona o potravinách. Povinné informace nalezne spotřebitel na regálových etiketách.

5. Bedýnky složené ze zbytkového ovoce a zeleniny – nepochybně se opět jedná o potraviny vložené, aniž by o to žádal spotřebitel, do obalu, který tyto potraviny umožňuje opět vyjmout, aniž by byl poškozen; považuje se proto za nebalenou potravinu. Údaje požadované ustanovení § 8 zákona o potravinách stačí umístit v těsné blízkosti potraviny.

• Vážená paní, vážený pane,

  dovolte nám pozvat Vás na druhou výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci „Cesta potravinářského průmyslu směrem k udržitelnosti“.

  Kdy: 10. LISTOPADU 2022

  Kde:  NÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM, s. p. o., Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7, velký sál 3. patro

   

  V EU neexistuje specializovaný předpis, který by jednoznačně definoval problematiku udržitelnosti potravin. Strategie je tak postupně naplňována jednotlivými právními akty, přičemž se Evropská komise snaží začlenit udržitelnost do všech politik týkajících se potravin. Mnohé konkrétní návrhy však nebyly doposud prezentovány a probíhají stále diskuse o správných řešeních na různých úrovních. Na výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny a Potravinářské komoře ČR proto budou představeny pohledy vybraných aktérů potravinového systému. Prezentovány budou jak názory českých, tak evropských organizací. V další části programu pak budou představeny konkrétní projekty a aplikace z praxe.

   

  Cílem konference je seznámit odbornou a širokou veřejnost nejen s tématem udržitelnosti v potravinářství, ale také inspirovat podniky k účinným krokům v této oblasti.

   

  Záštitu nad konáním akce převzali:

  předseda Zemědělského výboru PSP ČR Ing. Michal Kučera,

  ministr zemědělství Ing. Zdeněk Nekula,

  Ministerstvo životního prostředí

  a ministr pro evropské záležitosti doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.

  v rámci Předsednictví České republiky v Radě EU 2022

  Registrace na This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

  Pozvánka v českém a anglickém jazyce, program v českém a anglickém jazyce.

  Doprovodná akce v rámci předsednictví ČR v Radě EU.

           Děkujeme všem firmám, které sponzorsky vypomohly finanční částkou, věcným darem nebo jinou formou podpory:

           Philip Morris ČR a.s.

           Coca-Cola Czech Republic

            Nestlé Česko

            Mattoni 1873

            Danone

JAPONSKO

Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,

Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Japonsko drží cenu pšenice nízkou navzdory inflaci

Japonská vláda plánuje od října zachovat průměrnou cenu pšenice na nezměněné úrovni. Jedná se o ceny dovážené pšenice, kterou stát prodává mlýnským společnostem.

Cílem plánu je zmírnit zátěž domácností, které trpí kvůli vyšším cenám potravin vyrobených z pšenice, jako je chleba a nudle v důsledku ruské invaze. Cena by bez zásahu státu mohla vzrůst o 20 %. Vláda zvýšila prodejní cenu dovážené pšenice v dubnu o 17,3 % na 540 USD za tunu.

Vláda reviduje cenu pšenice dvakrát ročně – v dubnu a říjnu – na základě průměrné ceny pšenice, kterou dovezla v uplynulých šesti měsících. Japonsko, které je závislé na zámořských producentech přibližně z 80 % své domácí spotřeby, dováží pšenici ve velkém a přeprodává ji mlýnským společnostem, aby zajistilo stabilní dodávky.

První intervence proti slabému jenu po 24 letech

Japonská vláda prostřednictvím Japonské centrální banky (BOJ) poprvé po 24 letech intervenovala na devizovém trhu prodejem dolarů a nákupem jenů. Tento krok konečně ukazuje na vůli vlády zastavit znehodnocování jenu. Od března letošního roku japonská měna oslabila o téměř 30 jenů za dolar a 22. září dosáhla hodnoty 145 jenů. To je nejslabší hodnota od roku 1998. Důvodem pádu jenu je zvětšující se rozdíl mezi japonskými a americkými úrokovými sazbami.

BOJ oproti bankovním strategiím americké i evropských centrálních bank zachovává politiku významného uvolňování měnové politik, aby podpořila japonskou ekonomiku ultra nízkými úrokovými sazbami. To podnítilo na devizových trzích nákup dolaru, který nabízí vyšší úrokové sazby, což vedlo k prudkému oslabení jenu. Mezitím v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly ceny surovin a slabý jen tento efekt ještě vyostřil, což zasadilo ránu japonské ekonomice a financím domácností.

Zdroj: MZe ČR

LIBANON

Petr Sochor, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bejrútu,

Mob.: 00961 70 258 310, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Libanon – velmi dobrá sklizeň hroznů vinné révy v tomto roce

Suché a slunečné klima společně s vápencovou půdou vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy. Zasněžené hory Libanonu a Anti-Libanonu hraničící se Sýrií poskytují vhodné podmínky vysoko položeným vinicím  v nadmořské výšce kolem 1000m.n.m. Většina libanonských vinic se nachází v údolí Bekaa. K úrodné půdě je potřeba přičíst ještě přibližně 285 slunečných dní v roce, které letos přispěly ke zlepšení kvality a kvantity sklizených hroznů o cca 15% oproti minulým létům. Dnes se v Libanonu pěstuje vinná réva na rozloze 2.120 ha. Vše nasvědčuje tomu, že sklizeň roku 2022 bude pro Libanon rekordní a Libanon poprvé překročí 9 milionů vyrobených lahví vína. Domácí spotřeba, i přes různé náboženské směry a vyznání, také roste a pohybuje se standardně kolem 5 milionů lahví vína ročně. Nejznámější libanonská vinařství jsou Chateau Ksara, Kefraya, Musar, Ixir a Chateau Ka. Nejčastěji pěstované odrůdy červených vín jsou Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah, Cabernet Franc a Caladoc. U bílých vín jsou to Saugnon blanc, Chardonnay, Muškát, Viognier a Obeidy.

Libanonskému vinařství se stabilně daří a vína jsou důležitou položkou libanonského exportu. V příštím roce se předpokládá nárůst exportu na úroveň 4 milionů lahví vína. Výrazný nárůst exportu s sebou přináší i komplikace v podobě nákupu lahví a korků. V těchto položkách je Libanon zcela závislý na dovozech vzhledem k tomu, že v regionu Blizkého východu není žádná sklárna, která umí vyrobit vinné lahve tzv. bordeaux typu. Doporučení pro české sklárny je se v budoucnu na tento region zaměřit. O kvalitní vína je ve světě zájem a zákazníci jsou ochotni kvalitu cenově ocenit. Libanonská vinařství jsou jedny z mála místních podniků, které díky úspěšnému exportu generují volně směnitelné měny. S nadsázkou lze konstatovat, že díky tomu se drží libanonské vinařství nad vodou v době místní hospodářské recese.

Zdroj: MZe ČR

USA

Petr Ježek, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 601 558 079, e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Definice pro tvrzení „zdravé“ potraviny v USA

Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA – Food and Drug Administration) vydal dne 29. září pokyny pro tvrzení na obalu, že jde o „zdravou“ potravinu. Záměrem je uceleným způsobem kodifikovat toto tvrzení, které spotřebitel jednoznačně přijme a bude chápat tak, že je produkt vhodný pro zdraví.

Historie tohoto předpisu se datuje do roku 2017, kde se na veřejném slyšení k tomuto tématu celá řada odborníků na výživu, lékařů i zástupců byznysu shodla na tom, že „zdravé potraviny“ nemají jednotnou definici. V případě potravin je totiž třeba vzít v potaz řadu aspektů týkající se zpracování, složení nebo způsobu konzumace. Šest let tak Úřadu trvala příprava pravidel, které definují různé druhy potravin a nápojů z pohledu plnění definice „zdravé“.

Jde o poměrně složitou disciplínu, neboť výroba potravin je vysoce komplexním systémem. Podle nových pokynů musí mít potravina s označením „zdravá“ obsah ekvivalentu porce ovoce, zeleniny, obilovin, mléčných výrobků nebo bílkovin tak, jak je uvedeno ve výživových doporučeních pro Američany. Tvrzení může být automaticky uvedeno u čerstvého ovoce a zeleniny. Pro různé druhy zpracovaných výrobků je k dispozici stupnice, která obsahuje nutriční požadavky a procentuální limity pro doporučený denní příjem přidaných cukrů, sodíku a nasycených tuků. 

Tato definice zdravého stravování bere v úvahu různé aspekty a způsoby, jakými se Američané stravují. Obvykle jde o tři jídla a jednu svačinu, definice tedy bere v úvahu čtyři příležitosti ke konzumaci jídla. A některé produkty definuje jako „zdravé“ ze své podstaty – čerstvé ovoce a zeleninu nebo vodu. Zdůrazňuje také některé výrobky s nižším obsahem tuků, přičemž za "zdravé" považuje nízkotučné či odtučněné mléčné produkty nebo vejce, semena a ořechy.

Příslušné pokyny FDA lze nalézt na tomto odkazu. Předmětný předpis ještě není finálním zněním, ale je publikován k případným připomínkám ve lhůtě 90 dní.

Bílý dům, velká konference a nová strategie pro výživu

Ve středu 28. září se v sídle amerického prezidenta Bílém domě uskutečnila konference o výživě. Tato akce byla za posledních více než 50 let největším diskusním fórem k otázkám potravin a stravování Američanů. Přestože bezpečnost potravin, výživová hodnota, jasné značení na obalech nebo dostatečný přístup ke zdravým potravinám jsou zásadní pro vedení kvalitního života, ne vždy se daří nastavit vhodnou politiku a legislativní prostředí. Joe Biden je prvním prezidentem od dob Richarda Nixona, který svolal setkání nejvyšších zástupců administrativy, zástupců vědecké obce, ochrany spotřebitelů, představitelů soukromého sektoru a investorů, aby diskutovali právě výše uvedené otázky.

Těsně před zahájením samotné konference představila administrativa prezidenta Bidena novou strategii, jejímž cílem je do roku 2030 ukončit hlad a zlepšit stravovací návyky a fyzické zdraví Američanů. The National Strategy on Hunger, Nutrition and Health – národní strategie pro otázky hladu, výživy a zdraví je kombinací exekutivních opatření a legislativních návrhů – kompletní strategii lze dohledat na tomto odkazu.

Ohledně potírání hladu v USA je v Bidenově návrhu několik politických řešení, která se týkají přístupu ke zdravým potravinám, včetně zvýšení přístupu k bezplatnému školnímu stravování, provedení změn v programu tzv. potravinových lístků (SNAP - Supplemental Nutrition Assistance Program) a spolupráce s vládními úřady na zlepšení fyzické dostupnosti obchodů s potravinami.

Zásadní změny se čekají u označování potravin. Tématem, které je diskutováno i v EU, je vytvoření systému označování na přední straně obalu, který spotřebitelům pomůže rychle zjistit nutriční normy výrobku. Toto schéma, které bylo již zavedeno např. ve Velké Británii, jde nad rámec informací o nutričních údajích a mohlo by zahrnovat výstražné barvy semaforu nebo hvězdičky, které by spotřebitelům snadno a jasně ukázaly výživovou hodnotu z pohledu zdraví.

Podobná plánovaná iniciativa by spotřebitelům zpřístupnila informace o výživových hodnotách i při nakupování potravin online, které v USA stále nabývá na významu. Strategie v této otázce vyzývá i k poskytnutí informací s cílem shromáždit data o aktuálních opatřeních a případných problémech.

Návrh strategie se zaměřuje také na dvě důležité, ale i kontroverzní složky v potravinách – sůl a cukr. Vyzývá k opětovnému přezkoumání dobrovolných pokynů pro snižování množství soli, které byly vydány v loňském roce, a ke zvážení případného zavedení podobných pokynů pro snižování množství cukru. Aktuálně platné povinné označení nutričních údajů na výrobcích věnuje větší pozornost množství cukru ve výrobku, zejm. přidaných cukrů. Má se za to, že dobrovolné pokyny by pomohly ještě dále snižovat množství přidávaných cukrů do výrobků – široká diskuse k tomuto tématu se povede v nejbližších měsících.

Strategie si neklade přesné časové termíny, řeší i otázku zvýšení dostupnosti zdravotní péče související s výživou a to je „během na dlouhou trať“. Jednou z iniciativ, které by měly naopak vstoupit v platnost velmi brzy je výše uvedené tvrzení na obalech, že jde o „zdravou“ potravinu.

Zdroj: MZe ČR

Společně se stále rostoucím vlivem sociálních médií, které již nejsou pouze komunikačním prostředkem, ale i nástrojem pro inzerci a reklamu produktů a služeb, jde ruku v ruce četnost využívání influencer marketingu jako zcela běžné formy šíření obchodních sdělení.

Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že je činnost influencerů mimo dosah právní regulace, v praxi je na místě reflektovat v rámci využití influencer marketingu obecně platná pravidla stanovená jak vnitrostátními předpisy, tak legislativou Evropské unie (EU) pro oblast závazkových právních vztahů a právní regulace reklamy.

V následujícím článku bychom Vám rádi nastínili, jak lze vytvořit spolehlivý základ pro šíření obchodních sdělení za pomoci influencerů a právní mantinely formy a obsahu samotné reklamy z pohledu aktuální právní úpravy.

Právní základ spolupráce s influencerem

Aktuální právní úprava nenabízí konkrétní řešení, které by upravovalo specifický vztah mezi podnikatelem a influencerem. Spolehlivým právním základem je však jednoznačně písemná smlouva o spolupráci ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, tzv. inominátní (nepojmenovaná) smlouva.

Písemná smlouva zajistí oběma smluvním stranám záruku plnění podmínek dohodnuté spolupráce, kdy se influencer mimo jiné výslovně zaváže k určitému plnění spočívajícímu v propagaci značky, produktů či služeb a podnikatel se za tato plnění zaváže zaplatit sjednanou odměnu. V případě absence písemných ujednání bude v případě potřeby velmi těžko prokazatelné, na čem se smluvní strany ústně či telefonicky dohodly.

Vedle těchto obecných náležitostí nabízí právní úprava celou řadu nástrojů, jimiž lze posílit právní postavení smluvních stran, a to jak v rámci smluvního vztahu mezi podnikatelem a influencerem, tak v rámci konkurenčních vztahů na trhu, a vůči dozorovým orgánům.

Pokud jde o vzájemná práva a povinnosti smluvních stran, je zde na místě do smlouvy o spolupráci zahrnout zejména:

1. konkrétní specifikaci propagace, a to zejména z jakého účtu, v jaké podobě, délce, četnosti a konkrétním časovém období a frekvenci bude probíhat publikace příspěvků, na jaké platformě (Youtube, Facebook, Instagram, TikTok) bude influencer výstupy publikovat a jakým konkrétním způsobem (feed, stories, reels, video);
2. licenci k dalšímu užití příspěvku vytvořeného influencerem (videa, fotografie, texty atd.) jako autorského díla, a to pokud možná v co nejširšímu možnému rozsahu;
3. v souvislosti s dalšímu užitím příspěvku je na místě rovněž zajistit souhlas influencera se šířením jeho podobizny (obrazového záznamu) a mluveného či písemného projevu;
4. pro snazší dohledatelnost propagované značky, produktů či služeb je na místě sjednat povinnost a způsob jejich označení v příspěvku;
5. v případech, kdy má influencer volnou ruku ve své tvorbě a současně jsou v souvislosti s propagovanou komoditou kladeny specifické zákonné požadavky, je na místě sjednat mechanismus schvalování příspěvků před jejich publikací;
6. závazek influencera chránit dobrou pověst propagované značky, produktů či služeb;
7. oproti tomu je nutné sjednat ve smlouvě odměnu (ve formě peněžitého plnění nebo barteru za propagované výrobky či služby), její výši nebo alespoň způsob jejího určení (např. procentem z prodeje za použití slevového kódu influencera) a podmínky, za jakých bude influencerovi vyplacena;
8. současně je na místě sjednat přiměřenou smluvní pokutu pro případ porušení povinností influencera dle smlouvy o spolupráci (např. pokud nebude příspěvek řádně označen, nebude dodržena periodicita příspěvků atp.), která bude pojistkou jejich plnění.

V zájmu eliminace rizika propagace značky, produktů či služeb konkurence influencerem je na místě sjednat v rámci smlouvy o spolupráci doložku exkluzivity, tj. výhradnosti spolupráce, na jejímž základě bude influencer povinen zdržet se po dobu platnosti a účinnosti smlouvy (ev. po jinak sjednanou dobu) propagace konkurentů, a to opět pod hrozbou sankce ve formě smluvní pokuty a/nebo předčasného ukončení spolupráce.

Dalším, neméně důležitým, avšak často opomíjeným tématem, které by mělo být předmětem smluvních ujednání, je úprava práv a povinností podnikatele, jakožto zadavatele reklamy a influencera, jakožto zpracovatele a/nebo šiřitele reklamy ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o regulaci reklamy“), a to tak, aby bylo v případě sankcí ze strany dozorového orgánu postaveno na jisto, která ze smluvní stran je odpovědná za nezákonný obsah nebo způsob šíření reklamy.

Obsah a způsob šíření příspěvku

Propagační příspěvky influencerů zcela jednoznačně naplňují definiční znaky reklamy ve smyslu § 1 odst. 2 Zákona o regulaci reklamy, jíž se rozumí jakékoli oznámení, předvedení či jiná prezentace šířená zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, poskytování služeb, či ochranné známky, pokud není Zákonem o regulaci reklamy stanoveno jinak.

Základním zákonným požadavkem je srozumitelné a viditelné označení reklamy, v opačném případě by mohl být příspěvek influencera kvalifikován jako tzv. skrytá reklama, tedy reklama, u níž spotřebitel z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků nemůže jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu, a současně by se jednalo o exemplární nekalou obchodní praktiku, která je dle § 2 odst. 1 písm. b) Zákona o regulaci reklamy výslovně zakázaná.

Za dostatečně transparentní označení reklamy lze považovat např. i #reklama, #spolupráce nebo #placenepartnerstvi, ev. slovní označení v popisku či prohlášení/zmínění v rámci příspěvku. Některé platformy, jako např. Instagram dokonce umožňují využít funkce „placené partnerství“, či obdobné explicitní označení příspěvku, ze kterého plyne, že se jedná o reklamu, které považujeme ještě za vhodnější. V této souvislosti nelze než doporučit podmínky označení spolupráce výslovně ujednat ve smlouvě s influencerem.

Dále je třeba mít na paměti další obecně platné restrikce týkající obsahu reklamy stanovené v článku § 2 až § 2c Zákona o regulaci reklamy, jako jsou např. zákaz klamavé reklamy, reklamy na zboží či služby, které jsou nelegální (drogy atp.), zákaz reklamy v rozporu s dobrými mravy, podmínky přípustnosti srovnávací reklamy a omezení stanovená ve vztahu k reklamě zaměřené na osoby mladší 18 let.

V neposlední řadě je nutno řádně zohlednit specifické podmínky stanovené v § 3 až § 6a Zákona o regulaci reklamy pro komodity jako jsou např. tabákové výrobky, elektronické cigarety, alkoholické nápoje, výrobky cílící na zdraví a potraviny (vč. doplňků stravy). V této souvislosti je nutno reflektovat rovněž legislativu EU, na kterou je v předmětných ustanoveních Zákona o regulaci reklamy četně odkazováno, na jejímž základě smí influencer např. v rámci reklamy na doplněk stravy deklarovat pouze povolená zdravotní tvrzení, tj. tvrzení které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím (např. „doplněk stravy obsahující hořčík přispívá k udržení normálního stavu kostí“), dále nesmí odkazovat na míru nebo množství úbytku hmotnosti atp.

V praxi dochází nad rámec zákonné úpravy k výrazné samoregulaci. V této souvislosti je na místě poukázat zejména na Kodex spolupráce, vydaný Sdružením pro internetový rozvoj, který vznikl ve spolupráci jak se zadavateli, tak samotnými influencery. Kodex spolupráce zadavatele a influencera vnáší do této oblasti doporučení, kterými by se měly obě stany řídit, za účelem dosažení spolupráce v souladu se zákonem. Současně je vhodné vést v patrnosti rovněž samoregulaci dané platformy, na níž je příspěvek publikován, neboť též na této úrovni jsou často zavedeny specifické vlastní podmínky reklamy a sankce za jejich porušení.

Zákon o sdílení videonahrávek

Dne 15. září 2022 nabyl účinnosti nový zákon č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek (dále jen „Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek“), který transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).

Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek má zvýšit ochranu spotřebitelů před nevhodným obsahem na internetových platformách pro sdílení videonahrávek, jako jsou právě např. YouTube, Facebook, Instagram, Tik Tok, které jsou charakteristické tím, že na ně mohou obsah umístit sami uživatelé, jejichž redakční odpovědnost za obsah sdílených videonahrávek je omezená.

Hlavním cílem nové právní úpravy má být nastavení transparentních pravidel pro internetové platformy pro sdílení videonahrávek a umožnění poskytovatelům těchto služeb uplatňovat zákonem stanovená opatření za účelem eliminace nežádoucího obsahu, spočívající v zavedení uživatelsky vstřícných systémů a postupů umožňujících např. oznámení přítomnosti nevhodného obsahu obchodních sdělení na dané platformě, ověřování věku pro uživatele platformy a rodičovskou kontrolu u nevhodného obsahu, který může narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob atp.

Nová právní úprava současné vytváří právní základ pro samoregulaci prostřednictvím etických kodexů, které stanoví zejména cíle samoregulace, postupy pravidelného, transparentního a nezávislého sledování a vyhodnocování plnění těchto cílů a mechanismus řešení stížností, včetně mechanismu prosazování přiměřených sankcí za porušení stanovených pravidel.

Odpovědnost za obsah příspěvku

Za případná porušení Zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek nese odpovědnost výlučně provozovatel této platformy. Na spolupráci mezi podnikatelem a influencerem se tak aplikují pouze ustanovení § 6b Zákona o regulaci reklamy, jež stanoví pravidla pro učení odpovědnosti za obsah reklamy a způsob šíření reklamy.

V případě propagačních příspěvků na sociálních sítích ponesou v převážné většině případů odpovědnost za jejich obsah společně a nerozdílně podnikatel jako zadavatel a influencer jako zhotovitel reklamy, to ovšem pouze za předpokladu, že influencer sám např. vyfotí fotografii s produktem, či natočí video s recenzí služby. Pokud se influencer na vytvoření příspěvku sám nepodílí, ale prezentuje již hotový příspěvek na svém profilu, bude odpovědný pouze jakožto šiřitel za způsob šíření reklamy.

Podnikatel se jako zadavatel zprostí odpovědnosti za obsah šířené reklamy, který je v rozporu se zákonem, pouze prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při jejím zpracování jeho pokyny, a v důsledku toho je obsah této reklamy v rozporu se zákonem.

S ohledem na skutečnost, že podnikatel může nést odpovědnost za přestupky, kterých se dopustí influencer, je na místě ve smlouvě o spolupráci transparentně ujednat podmínky spolupráce, včetně konkrétního obsahu reklamy a sankce za případné porušení zákonných pravidel regulace reklamy, a to minimálně ve formě náhrady vzniklé škody, jakož i případné nemajetkové újmy způsobené podnikateli.

Dozor

Obecným dozorovým orgánem v oblasti dodržování právní regulace reklamy jsou krajské živnostenské úřady, ledaže se jedná o oblast svěřenou specializovaným orgánům dozoru, jimiž jsou např. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v případě obchodních sděleních na internetových platformách pro sdílení videonahrávek, Státní ústav pro kontrolu léčiv v případě reklamy na léčivé přípravky, nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce u reklamy na potraviny vč. doplňků stravy.

Při zjištění pochybení může dozorový orgán nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, nebo uložit pokutu za přestupek, a to až do maximální výše 5.000.000,- Kč, v závislosti na tom, zda se jej dopustí osoba v roli zadavatele, zpracovatele nebo šiřitele reklamy, jakož i povaze a závažnosti porušení.

Závěr

Reklama na sociálních sítích je efektivním nástrojem šíření obchodních sdělení, je však třeba mít se na pozoru, neboť ačkoli se influencer marketing může na první pohled zdát jako jednoduchá forma propagace značky, výrobků či služeb, je zde stejně jako u klasických forem reklamy na místě nepodcenit nastavení závazných podmínek spolupráce včetně sankčních mechanismů v případě jejich porušení, a to nejen v zájmu ochrany dobrého jména a pověsti propagované značky či produktů, ale i v zájmu eliminace škod v případě, kdy influencer poruší zákonem stanové mantinely pro obsah a formu reklamních příspěvků.

Změnu v této oblasti by měl přinést i Zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek, jehož aplikační praxi pro Vás budeme i dále sledovat.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se otázek věcně souvisejících s problematikou právní regulace reklamy Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

Autoři: Mgr. Tereza Dvořáková, advokátka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: www.peytonlegal.cz

Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Společností pro výživu Vás zvou na seminář pořádaný k příležitosti Světového dne výživy (World Food Day) a Mezinárodního roku drobného rybolovu a akvakultury.

Na semináři budou odborníci diskutovat aktuální témata Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) ve světovém i lokálním měřítku a vystoupí s příspěvky na téma akvakultury a potravinového zabezpečení. Prezenční seminář „Mezinárodní rok drobného rybolovu a akvakultury v kontextu potravinového zabezpečení“ se koná 25. 10. 2022 od 10:00 v prostorách Ministerstva zemědělství v Praze.

Na akci vystoupí řada českých expertů, kteří přiblíží roli sladkovodních i mořských ryb ve zdravém stravování, kvalitu rybích produktů na českém trhu a vysvětlí současné výzvy globálního rybolovu a principy udržitelné akvakultury.

Účast na semináři je zdarma, nezapomeňte se registrovat nejpozději do 21. 10. 2022, počet míst je omezený. Více podrobností naleznete v přiložených dokumentech s pozvánkou na akci a podrobným programem.

Tisková zpráva – Větší transparentnost trhu a možnost lepších kontrol nekalých obchodních praktik přinese novela zákona o významné tržní síle, kterou dnes ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) pomůže zákon hlavně našim zemědělcům, potravinářům a ostatním subjektům, které svou každodenní činností vytvářejí zemědělský a potravinový řetězec.

Praha 30. září 2022 (PROTEXT) - Mezinárodní den kávy připomíná výstava, která se koná na rekordních 113 místech v Česku a 50 místech na Slovensku

První říjen je podle Mezinárodní organizace pro kávu (International Coffee Organisation) Mezinárodním dnem kávy. Tento den tradičně slouží mimo jiné k tomu, aby se naše pozornost obrátila k pracovním a životním podmínkám těch, kdo kávu pěstují. Ti se potýkají dlouhodobě s nízkými cenami, rostoucími náklady na pěstování, nejistotou dobré sklizně a negativními dopady klimatické změny. Ve Fairtrade Česko a Slovensko proto spouštíme kampaň “FAIRTRADE. Malá známka, ale dělá velké věci”, která startuje s vizuálem kávy a zdůrazňuje známku FAIRTRADE a její přínosy pro pěstitele, a také zahajujeme novou výstavu Kávová krize, která přiblíží život pěstitelů v Kolumbii a upozorňuje na jejich problémy.

Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje dnešní doby. Více než polovina Čechů pije denně dva až tři šálky kávy. Nejvíce kávy se vypěstuje v Brazílii, Vietnamu a Kolumbii. Kávovník vyžaduje specifické podmínky pro svůj růst a změna klimatu ve formě nárůstu průměrných ročních teplot a zničujících dešťů nebo naopak sucha mu velmi škodí. Klima se mění rychleji, než jaká je schopnost rostliny se přizpůsobit. Vyšší teploty a zničující deště vedou ke snížení produkce, šíření škůdců nebo plísňových onemocnění. Dle studie vědců z Curyšské univerzity aplikovaných věd dojde do roku 2050 k úbytku vhodných ploch pro pěstování kávy arabiky v Brazílii, Indonésii, Vietnamu a Kolumbii přibližně o polovinu.

Pro pěstitele arabiky to znamená nutnost rychle se na nové podmínky adaptovat. Vysazují stromy a využívají pěstování v zastínění, mulčování, efektivněji využívají vodu – třeba tu dešťovou k zavlažování, sami si vytváří kompost pro ekologické hnojení, volí odolnější odrůdy kávovníků nebo využívají biologickou ochranu proti plevelům, chorobám a škůdcům. „Aby se zde příroda zachovala, nepoužíváme strunové sekačky na trávu, čistíme to tu postaru mačetou. Chráníme vodu, nekácíme stromy, nevypouštíme žádné chemikálie ani nepoužíváme insekticidy, aby se udržela zeleň pro zvířata,“ popisuje Carlos Julio z fairtradového kolumbijského družstva COOAGRONEVADA.

„Výstava Kávová krize nám dává příležitost nahlédnout do života pěstitelů kávy na severu Kolumbie. Můžeme tak lépe vnímat jejich blízké napojení na přírodu i nejistotu důstojného života, kterou ještě zesilují dopady klimatické změny. Výstava ukazuje i konkrétní podporu, kterou pěstitelům nabízí zapojení do systému Fairtrade,“ vysvětluje autor výstavy Stanislav Komínek, který v únoru letošního roku Kolumbii navštívil. Výstava se koná od 1. do 8. 10. a je k vidění současně na rekordních 113 místech v Česku a zároveň na 50 místech na Slovensku v rámci akce Výstava na stromech, kterou již osmým rokem organizují dobrovolníci, letos je to celkem přes sto padesát dobrovolníků. Přehled parků, kde se letošní výstavy konají, a více informací najdete na www.vystavanastromech.cz.

Nejnovější komunikační kampaň Fairtrade Česko a Slovensko startuje také s vizuálem kávy.

Motivem kampaně je „Malá známka, ale dělá velké věci“. Slogan odkazuje na to, že zboží označené známkou FAIRTRADE bylo vyrobeno za dodržení jasných sociálních, environmentálních i ekonomických kritérií a do života pěstitelů přináší pozitivní změny. „Velké věci ale nemůžeme dělat sami,“ říká Lubomír Kadaně, ředitel Fairtrade Česko a Slovensko (FTČS), a doplňuje: „Naší snahou je, aby lidé pochopili, že naše každodenní chování – včetně rozhodnutí, jaké zboží si koupíme – má potenciál přispět k vyšší udržitelnosti pěstování nejen kávy, ale i dalších plodin ze zemí Latinské Ameriky, Asie a Afriky.“

S vyšší poptávkou po fairtradové kávě rostou benefity pěstitelů

Fairtradové kávy, která je jakousi vlajkovou lodí Fairtrade, se loni na našem trhu prodalo 1 326 tun, tedy o 37 % více než v roce 2020. Vztaženo k celkové spotřebě kávy v ČR, kterou udává Český statistický úřad (2,4 kg na osobu a rok), činí podíl fairtradové kávy 4,2 %. Mezi největší prodejce fairtradové kávy v ČR patří Tchibo Praha, Unipetrol Benzina v rámci svých provozoven Stop cafe na čerpacích stanicích Benzina, dále Lidl ČR, který nabízí fairtradovou kávu Lidl2go v rámci nápojových automatů ve svých provozovnách, OMV ČR v rámci konceptu VIVA cafe. Fairtradovou kávu však nabízí i řada kaváren a lokálních pražíren, například Fair & Bio pražírna, síť kaváren mamacoffee a řada dalších.

Kontakt pro další informace

Lubomír Kadaně, lubomíThis email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Kateřina Šimonová, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Tato zpráva byla vydána s finanční podporou Evropské unie. Za obsah textu je výhradně odpovědná organizace Fairtrade Česko a Slovensko, z. s. a nemusí nutně odrážet stanoviska Evropské unie.

Systém Fairtrade a známka FAIRTRADE

Známka FAIRTRADE označuje výrobky, které splňují sociální, ekonomické a environmentální standardy nastavené mezinárodní organizací Fairtrade International. Zákazníky informuje o tom, že pěstitelé dostali za svou práci spravedlivou a stabilní výkupní cenu, která pokrývá náklady na udržitelné pěstování. Nákupem výrobků s označením FAIRTRADE tak zákazníci přispívají ke zlepšování životních podmínek drobných pěstitelů v zemích globálního Jihu (takzvaných rozvojových zemích). Kromě odpovídající výkupní ceny dostávají pěstitelé zapojení do systému Fairtrade ještě fairtradový příplatek, který mohou použít k investicím do rozvoje svých farem a svých komunit, a to na základě demokratického rozhodování členů komunity.

Fairtrade Česko a Slovensko, z.s., je platformou organizací občanské společnosti, které se zabývají etikou obchodu, globálním rozvojem, udržitelnou spotřebou, ochranou životního prostředí a lidských práv.

Již od roku 2004 pracujeme na zvyšování informovanosti o principech a smyslu systému Fairtrade. V České republice a na Slovensku zastupujeme globální organizaci Fairtrade International, jsme garantem vysoké kvality a důvěryhodnosti ochranné známky FAIRTRADE. Monitorujeme český a slovenský trh s fairtradovými výrobky a podporou uvědomělé spotřeby napomáháme k tomu, aby se fairtradové výrobky v co nejvyšší míře dostávaly do obchodní sítě v ČR a na Slovensku. Vedle spolupráce s obchodníky působíme také na širokou veřejnost, a to prostřednictvím aktivit, na kterých se podílíme, jako jsou kampaně Fairtradová města, Fairtradové školy nebo happening Férová snídaně. Více na www.fairtrade.cz.

Ilustrační fotografie ke kávě jsou ke stažení v tiskové kvalitě zde.

ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.

Upozorňujeme odběratele, že materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost.

PROTEXT

Zdroj: ČTK

Na základě přijetí novely zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, která nabývá účinnosti 1. 10. 2022, přechází kompetence k potvrzovávání certifikátů COI (potvrzení o kontrole) na příslušné dozorové orgány - Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, které budou v souladu s věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů provádět kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. Celní správa bude nově odpovědná jen za celní řízení.

To pro dovozce představuje změnu v komunikaci s vyřizujícím orgánem, kdy zásilky biopotravin neživočišného původu bude v místech propouštění do volného oběhu kontrolovat SZPI. Až po potvrzení certifikátu COI od SZPI bude moci být podáno celní prohlášení k propuštění zásilky do celního režimu volný oběh.

Praktickou změnou je nová struktura míst propuštění do volného oběhu v systému TRACES. V TRACES takto jsou zaneseny všechny krajské celní úřady, jak tomu bylo doposud, ale z názvu je jasně identifikovatelné, že toto místo propouštění do volného oběhu je v kompetenci SZPI. Konkrétně budou v případě dovozu biopotravin neživočišného původu od 1. 10. 2022 v poli 10 COI využívána tato místa:

Jiná než výše uvedená místa nelze od 1. 10. 2022 pro dovoz biopotravin v kompetenci SZPI využít!

Budou-li ze zásilky odebírány laboratorní vzorky, zásilka bude po dobu provádění rozborů, případně i po dobu souvisejícího šetření v systému OFIS (Informační systém ekologického zemědělství) stále v režimu dočasného uskladnění a do doby finálního potvrzení certifikátu COI nebude propuštěna na trh.

Je nutné, aby v TRACES byly k certifikátům COI přiloženy všechny potřebné dokumenty pro kontrolu (např. faktury, přepravní dokumenty apod.).

Tento článek bude průběžně aktualizován, jakmile budou dostupné nové konkrétnější informace. Doporučujeme rovněž sledovat aktuální informace na stránkách Ministerstva zemědělství: https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/dovozy-bioproduktu/

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/upozorneni-pro-dovozce-biopotravin-ze-tretich-zemi-kontrola-v-kompetenci-szpi-od-1-10-2022.aspx

Tisková zpráva – Veškerou mimořádnou podporu už stihla zemědělcům vyplatit platební agentura Ministerstva zemědělství – Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Kladně bylo vyřízeno více než 2,5 tisíce žádostí. Chovatelům prasat, drůbeže a dojnic i pěstitelům brambor a jablek byly odeslány na účty peníze v celkové výši 831 milionů korun. Podpora je určená zemědělským odvětvím, která jsou nyní v obtížné situaci.

„Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize,“ uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo zdravotnictví, které snížení vládě navrhlo.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Méně stupňů, více nemocných

Veškeré snižování teplot však kritizují zejména odboráři. Například místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek si myslí, že se zvýší pracovní neschopnost lidí. Ti budou častěji doma a daleko více zatíží zdravotní systém.

„Samozřejmě zejména u lidí vyššího věku, kteří třeba i přes důchod ještě pracují, nebo u lidí, kteří mají náchylnější imunitní systém, může být snížení teploty problém,“ říká praktický lékař Jan Vačkář.

Naopak Svaz průmyslu a dopravy ČR tvrdí, že pořád lepší je snížit plošně teplotu v provozech, než aby některé firmy kvůli vysokým nákladům na vytápění či nedostatku plynu musely úplně skončit a uzavřít svůj provoz, tedy i propouštět. Snížení teplot řeší i sami zaměstnanci – nejvíce pak lidé, kteří mají sedavé zaměstnání. „Neumím si představit pracovat v 18 stupních. To abych seděla na úřadě v bundě,“ komentovala to jedna z městských úřednic. Maloobchodní řetězce se dříve, než začnou omezovat teplotu ve svých provozech, pustily do omezení reklamního osvětlení. Naopak žádný z řetězců zatím nechce omezovat nic, co by pocítili zákazníci. Tedy kromě právě nižší teploty. „V žádném případě neuvažujeme o omezení otevírací doby nebo o regulaci osvětlení v prodejnách,“ uvedl například mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík.

Tma na parkovišti

O úsporách přemýšlejí i další obchody. „V současnosti modelujeme různé scénáře snížení teplot o jeden a více stupňů a jeho dopad na zákazníky a nákupní prostředí. Hledáme také způsob, jak za takových podmínek zvýšit komfort pro naše zaměstnance,“ zmiňuje mluvčí společnosti Albert Jiří Mareček.

Jeho slova potvrzuje i většina dalších řetězců, které se budou snažit zachovat stávající podmínky nakupování. Podle manažera komunikace drogerie DM Jiřího Peroutky zkrácení otevírací doby patří k opatřením, která snižují komfort pro zákazníky. „Efektivitu prodejen vyhodnocujeme pravidelně. Nyní budeme mnohem důkladněji a častěji vyhodnocovat a regulovat teploty vytápění,“ říká Peroutka.

Cenu plynu i elektrické energie mají řetězce většinou fixovanou na delší dobu. Dává jim to tudíž čas se dobře připravit. Z velké části tak řetězce přistoupily k větším investicím hlavně do úsporných technologií.

„Měníme chlazení a instalujeme LED osvětlení. Obojí přináší až třicetiprocentní úsporu energií, dále renovujeme kotelny. Do jednoho roku budeme mít navíc instalované fotovoltaické elektrárny na střechách čtyř prodejen,“ popisuje mluvčí Makra Romana Nýdrle.

Zavedení úspornějšího provozu osvětlení plánuje také Lidl. Bude optimalizovat režim osvětlení mimo otevírací dobu prodejen, konkrétně na parkovištích nebo u reklamních poutačů. Tam se dosud svítilo do odchodu posledního zaměstnance. Nově se má svítit pouze 15 minut po zavření prodejny.

Autor: Mladá fronta DNES

Vydáno: 29. září 2022

Zdroj: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/v-praci-smi-byt-jen-16-stupnu-na-zachode-15-rozhodla-vlada

„Nejprve jsme diskutovali o návrhu nařízení o vzniku nástroje pro mimořádné situace na vnitřním trhu. Návrh by měl zajistit volný pohyb osob, zboží a služeb a zajistit snadnější komunikaci mezi orgány EU, členskými státy a podnikateli v době krize. Kromě toho zahrnuje také nástroje pro sledování dodavatelských řetězců, vytváření strategických rezerv, opatření k zajištění dostupnosti dodávek zboží a služeb souvisejících s krizí nebo také cílenou a koordinovanou distribuci strategických rezerv v členských státech,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Dále jsme diskutovali o nařízení o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, jehož cílem je snížit negativní dopady životního cyklu výrobků na životní prostředí a zlepšit fungování vnitřního trhu.“

Ministři diskutovali o nedávných krizích, které ukázaly, že narušení jednotného trhu představuje výzvu. Hlavním cílem je připravenost zemí EU na odstraňování překážek a využití potenciálu pro hospodářský růst. „Shodli jsme se na tom, že jednotný trh je základním kamenem naší ekonomiky. Jeho řádné fungování, zejména v krizové situaci, je zásadní,“ říká ministr Síkela.

Řešení ruské agrese vůči Ukrajině je jednou z hlavních priorit českého předsednictví, která má podporu unijních ministrů. „Panovala všeobecná shoda, že musíme lépe integrovat ukrajinské podniky do hodnotových řetězců EU a naopak. Jsme připraveni pokračovat v této debatě na různých úrovních v následujících týdnech a měsících,“ dodává ministr Síkela.

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/v-bruselu-zasedala-rada-ministru-eu-pro-konkurenceschopnost---270130/

Po dokončení celého projektu do roku 2025 bude jako strategická rezerva schopna pojmout až 6 miliard imperiálních galonů vody.

Dubajský úřad pro elektřinu a vodu (Dewa) dokončil výstavbu první etapy projektu akumulace a obnovy vodonosné vrstvy ASR - Aquifer Storage and Recovery) pro odsolenou vodu. Spustil tím další fázi provozu a testování. Po dokončení bude celý projekt schopen uskladnit až 6 miliard imperiálních galonů vody (27,3 mil. kubických metrů), což z něj učiní největší ASR svého druhu na světě. Voda bude v daných vrstvách kdykoliv k dispozici a v případě nouze nahnána do vodního řádu města.

Emirát tak bude mít zajištěn další zdroj strategické rezervy pitné vody na období přibližně 90 dní. Zároveň uskladnění vody v podzemí, bude zajištěna její kvalita. Projekt ASR využívá čistou solární energii k odsolování mořské vody pomocí nejmodernějších technologií reverzní osmózy (RO). Přebytečná voda je skladována ve vodonosných vrstvách a v případě potřeby čerpána zpět do vodovodní sítě.

Náklady na tento inovativní integrovaný model jsou nižší než náklady na tradiční nádrže a představují udržitelné, ekologické a ekonomické řešení. Saeed Mohammed Al Tayer, generální ředitel společnosti Dewa, uvedl, že nový projekt podporuje snahu poskytovatele veřejných služeb zvýšit kapacitu zásobníků v Dubaji tak, aby v roce 2025 dosáhla 7212 milionů metrů krychlových oproti současné kapacitě 822 milionů metrů krychlových.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Spojené arabské emiráty.

Zdroj: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/dubaj-ma-novou-obri-vodni-nadrz-obyvatelum-zajisti-vodu-az-na-90-dni

Novela zákona o rostlinolékařské péči

Na základě přijetí novely zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, která nabývá účinnosti 1. 10. 2022, přechází kompetence k potvrzovávání certifikátů COI (potvrzení o kontrole) na příslušné dozorové orgány – Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, které budou v souladu s věcnou příslušností podle zvláštních právních předpisů provádět kontrolu dovozu produktů ekologického zemědělství ze třetích zemí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848. Celní správa bude nově odpovědná jen za celní řízení.

To pro dovozce představuje změnu v komunikaci s vyřizujícím orgánem, kdy zásilky biopotravin neživočišného původu bude v místech propouštění do volného oběhu kontrolovat SZPI. Až po potvrzení certifikátu COI od SZPI bude moci být podáno celní prohlášení k propuštění zásilky do celního režimu volný oběh.

Praktickou změnou bude nová struktura míst propuštění do volného oběhu v systému TRACES. V TRACES takto budou zaneseny všechny krajské celní úřady, jak tomu bylo doposud, ale z názvu bude jasně identifikovatelné, že toto místo propouštění do volného oběhu je v kompetenci SZPI (např. ve formátu „Celní úřad pro Jihomoravský kraj (SZPI, BIO)“). Přesná struktura názvu těchto míst ještě bude upřesněna.

Budou-li ze zásilky odebírány laboratorní vzorky, zásilka bude po dobu provádění rozborů, případně i po dobu souvisejícího šetření v systému OFIS (Informační systém ekologického zemědělství) stále v režimu dočasného uskladnění a do doby finálního potvrzení certifikátu COI nebude propuštěna na trh.

Tento článek bude průběžně aktualizován, jakmile budou dostupné nové konkrétnější informace. Doporučujeme rovněž sledovat aktuální informace na stránkách Ministerstva zemědělství: https://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/dovozy-bioproduktu/

Zdroj: SZPI

Ministerstvo životního prostředí vydalo na svých webových stránkách zářijové číslo Věstníku.

Šestá částka v tomto roce obsahuje:

• Metodiky samostatného oddělení bezpečnosti a krizového řízení „Systém indikátorů rizik přírodních požárů včetně návodu na použití integrovaného předpovědního systému“ a „Doporučená adaptační a mitigační opatření v rizikových oblastech výskytu přírodních požárů s přihlédnutím k měnícímu se klimatu“ ,
• Společný metodický výklad odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k některým ustanovením zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
• Metodický pokyn MŽP pro postup při vyhodnocování vlivu výroby technického sněhu a jeho používání na biologické složky životního prostředí ve zvláště chráněných územích.

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

Hlavními tématickými okruhy konference jsou:

• Strategie zabezpečení evropské zemědělské a potravinářské produkce
• Bezpečný a udržitelný potravinářsko-zemědělský sektor
• Výzvy moderního zemědělství – např. nové genomické techniky
• Chytré zemědělství šetrné ke klimatu

Na konferenci vystoupí zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise, Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Ministerstva zemědělství USA (USDA), členských států, nevládních organizací, vědečtí odborníci z českých univerzit a další.

Registrace bude otevřená od 19. září 2022 a bude možná prostřednictvím internetových stránek českého předsednictví v Radě Evropské unie (www.eu2022.cz). Informace naleznete také na www.bezpecnostpotravin.cz.

Konference bude probíhat v českém a anglickém jazyce se simultánním překladem.

Těšíme se na setkání s vámi!

• Poslat e

A. Povinnosti chovatelů

Chovatelé psů

Ve veterinárním zákoně je již nějakou dobu zakotvena povinnost čipovat psy, ale vzhledem k výkladovým nejasnostem a navazujícím problémům v praxi byla upravena a upřesněna v § 4.  Nově se uvádí, na které chovatele se povinnost čipování nevztahuje (chovatelé pokusných zvířat, dodavatelé pokusných zvířat nebo uživatelé pokusných zvířat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenská policie nebo obecní policie, pokud jde o psy používané k plnění úkolů obecní policie).

V § 4a a 4c se dále stanovují kompetence k provádění označování zvířat. Kromě soukromého veterinárního lékaře je nově umožněno čipovat zvířata v zájmovém chovu a vydávat pas zvířete v zájmovém chovu vysokým školám s magisterskými studijními programy z oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Uvedený identifikační doklad, který umožňuje zjistit totožnost zvířete a zkontrolovat jeho nákazový status, je nově právně chráněn jako veřejná listina.

Chovatelé včel

Chovatelé včel nejsou nadále povinni hlásit případy úhynů více než 25 procent včelstev. Povinnost hlášení úhynů souvisejících s podezřením na nákazu dostatečně ukládá chovateli § 11 veterinárního zákona (chovatel musí neprodleně oznámit KVS podezření na výskyt nákazy). Včelař má také možnost podat podnět krajské veterinární správě (KVS), pokud pojme podezření na otravu včelstev chemickými přípravky na ochranu rostlin.

Dosavadní oznamovací povinnost chovatele hospodářských zvířat (podnikatele) ohlásit na KVS nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti je z veterinárního zákona vypuštěna. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a k němu vydaná nařízení Komise v přenesené pravomoci zakotvují povinnosti provozovatelů, mezi něž patří také povinnost chovatele hospodářských zvířat (podnikatele) registrovat svůj chov – „zařízení“. Vyjmenované typy zařízení podléhají schválení.

Zrušuje se povinnost chovatele vyžádat si veterinární osvědčení k přemístění včelstev mimo území kraje (§ 6). Zrušen je rovněž dosud používaný vzor veterinárního osvědčení.

POZOR povinnost vyšetření na MVP stanovené MKZ před přemístěním včelstev zůstává!

Chovatelé hospodářských zvířat

• 5a a 5b stanovuje obecnou povinnost subjektů požádat o schválení nebo registraci a svěřuje kompetenci k registraci nebo schvalování, včetně pozastavení nebo odejmutí schválení krajským veterinárním správám (KVS). Zároveň stanovuje subjekty, na které se tato povinnost nevztahuje:
  – chovatelé evidovaných zvířat podle plemenářského zákona, kteří jsou povinni evidovat svá hospodářství podle plemenářského zákona
  – osoby podle § 13a odst. 1 zákona na ochranu zvířat proti týrání, které mají oznamovací povinnost podle zákona na ochranu zvířat proti týrání.

KVS nadále registruje:                                                                                                           

– zařízení provozovatelů podle čl. 84 nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) 2016/429  („Provozovatelé provozující zařízení, jež chovají suchozemská zvířata či odebírají, vyrábějí, zpracovávají nebo skladují zárodečné produkty“)

– dopravce podle čl. 87 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a podle čl. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 („Dopravci chovaných kopytníků, kteří tato zvířata přepravují mezi členskými státy, nebo mezi členským státem a třetí zemí“)

– provozovatele svodu zvířat podle čl. 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 („Provozovatelé provádějící nezávisle na zařízení svody chovaných kopytníků a drůbeže, včetně těch, kteří zvířata nakupují nebo prodávají“).

• 5b upravuje povinnosti provozovatele zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultur (pojmy „zařízení akvakultury“ nebo „skupina zařízení akvakultury“ nahrazují dříve používané pojmy „produkční podnik akvakultury“ a „zařízení pro chov živočichů pocházejících z akvakultury“).

V novém ustanovení §5c se zakotvuje obecná kompetence, která umožní krajské veterinární správě schvalovat soukromé veterinární lékaře pro zařízení, pro která to příslušné předpisy EU budou v konkrétních případech vyžadovat.

Provozovatel, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, je nově v souladu s §5d povinen požádat krajskou veterinární správu o registraci svého zařízení.

Zařízení a provozovatelé registrovaní nebo schválení v souladu s dosavadními právními předpisy před dnem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 se považují za registrované či případně schválené v souladu s uvedeným nařízením (nová úprava tedy nepřinese nové administrativní povinnosti dosavadním subjektům).

B. Centrální evidence psů

Aktuálně schválená novela veterinárního zákona zavádí poprvé v České republice centrální evidenci psů, která má v jiných státech EU již své pevné místo. Problematika byla řešena s ohledem na finanční, technickou a legislativní stránku a v blízké budoucnosti lze očekávat náročné období související se zaváděním této povinnosti. Tvorba, provoz i aktualizace dat v systému bude výzvou jak pro provozovatele registru, tak pro kompetentní orgány, samosprávy obcí, soukromé veterinární lékaře i samotné chovatele.

Správcem a provozovatelem informačního systému centrální evidence psů (dále jen „CEP“) bude Komora veterinárních lékařů. CEP nebude veřejně přístupný. Do CEP bude mít přístup soukromý veterinární lékař za účelem zápisu údajů nebo nahlížení do něj pro potřebu plnění povinností stanovených tímto zákonem, orgán veřejné moci za účelem nahlížení do něj v souvislosti s výkonem své působnosti v rozsahu stanoveném postupem podle zákona o základních registrech a chovatel psa za účelem zápisu čísla svého telefonu nebo nahlížení do evidence v rozsahu údajů vedených o tomto chovateli a jím chovaném psu (veterinární zákon, § 5e odst. 1).

C. Přemístění a přeprava zvířat

Ruší se pojem shromažďovací středisko – nově se označují tyto subjekty jako zařízení pro svody kopytníků nebo zařízení pro svody drůbeže podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 („zařízení pro svody kopytníků a drůbeže, z nichž jsou zvířata přemísťována do jiného členského státu nebo která přijímají zvířata z jiného členského státu“).

Zrušuje se povinnost dopravce, který je držitelem povolení k přepravě skotu, prasat, ovcí nebo koz, žádat krajskou veterinární správu o schválení prostor pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků.

• 7 odst. 3 týkající se dopravních prostředků byl zrušen – podrobnější pravidla týkající se požadavků na dopravní prostředky a kontejnery a podrobnější požadavky na biologickou bezpečnost přepravy zvířat stanovují nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 (veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/990 (požadavky na certifikaci pro přemísťování vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů).

Nově se formulují také kompetence příslušných orgánů v oblasti přemísťování zvířat, živočišných produktů a dalšího veterinárního zboží mezi členskými státy EU, včetně povolování výjimek. Ustanovení § 8a zakotvuje kompetence příslušných orgánů k povolení výjimek z veterinárních požadavků na přemísťování – zákon i nadále obecně svěřuje tuto kompetenci krajským veterinárním správám. Ústřední veterinární správa povoluje, a i v budoucnu bude povolovat, výjimky pro specifické, zákonem vyjmenované účely (přemísťování pro vědecké účely nebo v blízkosti hranic pro rekreační účely, sportovní a kulturní akce nebo za účelem pastvy nebo práce, či přemísťování zárodečných produktů do genových bank v jiném členském státě).

Nově je stanoveno (§ 8 odst. 3), aby vodní živočichové přemísťovaní z jiného členského státu byli v České republice vypuštěni do volné přírody, pouze pokud splňují podmínky uvedené v čl. 199 nařízení (EU) 2016/429. Znamená to, že vodní živočichové musí pocházet z oblasti úředně prosté nákazy uvedené na seznamu nákaz, která se vztahuje k přemísťovanému druhu.

Ustanovení § 9a a 9b, týkající se dosavadních shromažďovacích středisek a obchodníků s hospodářskými zvířaty (osob, které jako podnikatelé přímo nebo nepřímo nakupují a prodávají skot, prasata, ovce či kozy), bylo ze zákona vypuštěno. Podmínky činnosti zařízení pro svody kopytníků a drůbeže stanovuje čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429. V případě, že obchodníci se zvířaty fyzicky nevlastní žádné hospodářství (stáj), budou nově registrováni podle čl. 94 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 jako provozovatelé provádějící svody nezávisle na zařízení.

D. Nákazy a jejich tlumení

Vzhledem k terminologickému sjednocení právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů ČR pro nákazy, byl v celém textu veterinárního zákona nahrazen dosud používaný výraz „zdolávání nákaz“ výrazem „tlumení nákaz“.

V návaznosti na nové nařízení (EU) 2016/429 se určuje, že Státní veterinární správa (§10) je v ČR orgánem příslušným k výkonu dozoru ve smyslu čl. 26 až 28 nařízení (EU) 2016/429 a příslušného nařízení komise v přenesené působnosti a vykonává státní veterinární dozor zaměřený na včasné odhalení nebezpečných nákaz uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

Problematika hlášení nákaz Komisi a členským státům je nově komplexně upravena nařízením (EU) 2016/429 a příslušnými dalšími nařízeními Komise. Do ustanovení § 10a zákona se dále vkládá související kompetence Ústřední veterinární správy hlásit výskyt nákaz také Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE/WOAH).

Orgánem příslušným k vypracování návrhů programů ozdravování některých nebezpečných nákaz zvířat (§10b) se stanovuje Ústřední veterinární správa, která také předkládá Komisi návrhy programů ozdravování zvířat ke schválení v souladu s čl. 31 nařízení (EU) 2016/429 a zprávy v souladu s čl. 34 tohoto nařízení.

• 13 týkající se MVO (mimořádných veterinárních opatření) se přizpůsobuje novému nařízení, přičemž ustanovení, která jsou v nařízení obsažena, byla z textu zákona vypuštěna. V případě podezření z výskytu nebezpečné nákazy popř. potvrzení výskytu nebezpečné nákazy postupuje KVS v souladu s nařízením (EU) 2016/429 a nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz) a (EU) 2020/689 (pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy) nebo podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka (tzv. zoonózy). Znamená to, že nový právní rámec se na zoonózy vztahuje, ale nejsou jím dotčena zvláštní pravidla stanovená pro zoonózy v jiných předpisech, aplikovaných přednostně. Znamená to, že např. při potvrzování výskytu salmonel se přednostně postupuje podle nařízení EP a Rady (ES) č. 2160/2003, které umožňuje vycházet ze vzorku odebraného chovatelem.

Dosavadní ustanovení § 17 se zrušuje, neboť při změně nebo ukončování opatření k tlumení nákazy budou příslušné orgány postupovat podle nařízení (EU) 2016/429.

E. Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy

Nařízení (EU) 2016/429 a k němu vydaná nařízení Komise již neodlišují tzv. obchodování mezi členskými státy, ale stanoví podmínky přemísťování zvířat nebo živočišných produktů. Podle nařízení se tedy mají úřední kontroly provádět shodně, pokud jde o vnitrostátní kontroly, tak i v rámci obchodování mezi členskými státy.

V § 28 je dále nově zakotvena kompetence krajských veterinárních správ plnit úkoly stanovené nařízením, které se týkají oznamování přemísťování zvířat, vodních živočichů nebo živočišných produktů z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů nebo živočišných produktů v případě jejich přemístění do jiného členského státu.

F. Státní správa ve věcech veterinární péče

Elektronická evidence vzorků v rámci metodiky kontroly zdraví

Nová právní úprava ukládá schváleným veterinárním lékařům povinnost využívat ve stanovených případech webovou aplikaci sloužící k elektronické evidenci vzorků odebraných soukromými veterinárními lékaři schválenými krajskou veterinární správou pro provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů stanovených v Metodice kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (§ 61).

Fyzioterapie a rehabilitace zvířat

V§ 64d jsou stanoveny kompetence osob k provádění fyzioterapie a rehabilitace zvířat. Dosud bylo stanoveno vyhláškou 342/2012 Sb. Novelou je upřesněno, že provádět fyzioterapii a rehabilitaci malých zvířat je oprávněna osoba se středoškolským vzděláním s maturitní zkouškou podle § 59a odst. 1 písm. f) pouze v případě, že získá profesní kvalifikaci „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“. Profesní kvalifikace „Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat“ byla vytvořena a schválena v roce 2019, přičemž autorizovanou osobou je pro uvedenou kvalifikaci Asociace fyzioterapie a rehabilitace zvířat České republiky, z.s. (AFRZČR,z.s., http://asofyrez.cz/).

Seznam nákaz

Příloha č. 2 k veterinárnímu zákonu v současnosti uvádí výčet nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které jsou považovány za nebezpečné, a jejich původců.

Příloha 2 zahrnuje:

• nákazy uvedené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 – toto nařízení uvádí definice kategorií nákaz A, B, C, D a E a stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz určená pro nákazy uvedené na seznamu nákaz podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se použijí na kategorie nákaz uvedených na seznamu pro druhy uvedené na seznamu a pro skupiny druhů uvedených na seznamu, jež jsou zmíněny v tabulce v příloze prováděcího nařízení,
• ostatní nákazy považované z odborných důvodů v podmínkách ČR za nebezpečné,
• nákazy uvedené v rozhodnutí Světové organizace pro zdraví zvířat č. XXXI ze dne 27. května 2004 o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení

Nákazy kategorie „A“ jsou definovány jako vysoce přenosné nákazy s nejvážnějšími dopady na zdraví zvířat, veřejné zdraví, hospodářství, společnost nebo životní prostředí v Unii. Běžně se v Unii nevyskytují a jakmile jsou zjištěny, je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci.

Nákazy kategorie „B“ jsou středně až vysoce přenosné nákazy endemické povahy, vyskytující se na celém území nebo na části území Unie, s významným dopadem na hospodářství Unie. Při výskytu je nutné je tlumit ve všech členských státech za účelem eradikace v celé Unii.

Nákazy kategorie „C“ jsou takové, u nichž je potřeba přijmout opatření s cílem zamezit jejich šíření do oblastí (členských států) úředně prostých nebo ozdravujících od dané nákazy.

Nákazy kategorie „D“ jsou definovány jako nákazy, u nichž je možné snížit riziko šíření (v důsledku jejich zavlečení do Unie nebo přemísťování zvířat mezi členskými státy) pomocí opatření týkajících se přemísťování zvířat a produktů.

Nákazy kategorie „E“, nad nimiž je nutné vykonávat dozor – každý členský stát si stanoví podmínky pro dozor v souvislosti s pravidly stanovenými AHL.

Příloha č. 3 k veterinárnímu zákonu nově obsahuje seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka pro účely poskytování náhrady nákladů a ztrát.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se seznam nákaz pro účely poskytnutí náhrady nákladů a ztrát chovatelům a dalším subjektům stanoveným veterinárním zákonem nově zakotvuje ve zvláštní příloze k tomuto zákonu. Jedná se o náhradu nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených k tlumení některé z vyjmenovaných nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci.

G. Změny v oblasti veterinární hygieny a vedlejších živočišných produktů

Změna definice ochranné lhůty (§ 3 odst. 1 písmeno t)).

Doba, po kterou mohou v těle zvířete a jeho produktech přetrvávat zbytky (rezidua) léčiva  tzv. ochranná lhůta je nově definována odkazem na evropskou legislativu. Znění bylo změněno tak, aby byly zahrnuty i látky zhodnocené na základě akceptovatelného denního příjmu (ADI), které nemají stanoveny limity zmíněné v původním znění definice.

Potraviny vrácené z obchodní sítě (§ 18 odst. 4).

Nově se povinnost vyžádat si souhlas a podmínky zpracování vrácených potravin vztahuje na veškeré živočišné produkty ve všech fázích uvádění na trh (dříve potraviny živočišného původu vráceny z obchodní sítě – obchodní síť není nijak definována).

Generické ochranné lhůty (§ 19 odst. 2).

Ochranné lhůty pro maso, mléko, vejce a ryby (28 dnů pro maso, 7 dnů pro mléka a vejce a 500 stupňodnů pro ryby) pro případ použití léčivých přípravků mimo rozhodnutí o jejich registraci se ruší. Nová pravidla pro ochranné lhůty jsou zde odkazem na evropskou legislativu (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6). Dále je doplněn odkaz na evropskou legislativu v případě podezření nebo zjištění nesouladu se stanovenými pravidly pro používání nebo rezidua povolených, zakázaných nebo nepovolených látek s farmakologickým účinkem (nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2090). 2

Domácí porážka skotu (§ 21 odst. 2).

Počet kusů skotu poraženého domácí porážkou se omezuje na 3 kusy skotu mladšího 72 měsíců ročně. Jedná se o změnu, kdy stanovený limit 3 kusy skotu za rok se týká i zvířat mladších 12 měsíců.

Osoby zprostředkovávající uvádění živočišných produktů na trh (§ 22 odst. 2 a 3).

Termín „osoba zprostředkovávající“ byl nahrazen výrazem „osoba, která se podílí na uvádění na trh“. Jedná se pouze o jazykovou úpravu, která nikterak nemění smysl a dosavadní užívání tohoto ustanovení (z právní praxe vyplynula nezbytnost zamezit zaměňování zprostředkovatele podle veterinárního zákona s podobně znějícím označením dle občanského zákoníku).

Prodej malého množství vajec v automatu (§ 27a).

Nově je umožněno prodávat malá množství vajec přímo chovatelem i prostřednictvím prodejního automatu. Tento automat je nutné registrovat (obdobně jako u prodeje malého množství syrového mléka). Prodej potravin prostřednictvím automatu, který není činěn přímo chovatelem, nespadá do kompetence SVS.

Zahrabání koně v zájmovém chovu na vlastním pozemku (§ 40).

Bylo upřesněno, že zahrabávaní kadáverů zvířat na vlastním pozemku se netýká pouze koní jako doposud, ale koňovitých obecně, tedy i například oslů, mul nebo poníků. Dále pak došlo k upřesnění, co je považováno za zvíře v zájmovém chovu v případě zahrabání kadáveru chovatelem na vlastním pozemku – mezi zájmová zvířata v tomto případě nepatří například kadávery šelem nebo jiných savců patřících mezi druhy vyžadující zvláštní péči. Ruší se povinnost chovatele označit místo zahrabání kadáveru koně po dobu 10 let.

Ostatní novelizační body:

V § 53 odstavci 5 je ošetřeno právo kontrolované osoby na druhé odborné stanovisko, kdy se v případě kontroly prodeje na dálku vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje.

• 53 odstavec 7 ošetřuje poskytování náhrad za odebrané vzorky. Jsou zde vyjmenovány případy, kdy se náhrada poskytuje – vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu, které splňují legislativní požadavky nebo vzorky pořízené při kontrolním nákupu, které nelze vrátit kontrolované osobě, a které splňují legislativní požadavky. O náhradu musí kontrolovaná osoba požádat dle stanovených legislativních pravidel.

V § 53b je nově umožněno zastírat skutečnou totožnost inspektora při kontrolním nákupu a při převzetí zásilky je provozovatel kurýrní společnosti povinen inspektorovi takto pořízenou zásilku předat za stanovených podmínek.

• 53c ošetřuje kontrolní nákup. Uvádí, že při provádění kontrolního nákupu nedochází k uzavření smlouvy mezi jednotlivými stranami. Skutečnost, že se jednalo o kontrolní nákup musí být do stanovené lhůty oznámena kontrolované osobě. Dále je zde uvedena povinnost vrátit kontrolní nákup v dané lhůtě kontrolované osobě, pokud to povaha předmětu umožňuje. Jsou zde ošetřeny náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu. Občanský zákoník se v tomto případě nepoužije.

H. Vývoz kontrolovaného zboží do třetích zemí

V §38b, odst 1. přibyla pro vývozce nová povinnost, a sice že k vývozu zvířat označovaných podle zvláštních právních předpisů (zákon č. 154/2000 Sb.) předloží vývozce k žádosti o vydání veterinárního osvědčení identifikační doklady zvířat, jsou-li podle plemenářského zákona vydány.

Novinkou je dále ustanovení § 38b, odst. 2, které uvádí časové lhůty, ve kterých je potřeba žádat o vydání veterinárního osvědčení k vývozu.

O vydání veterinárního osvědčení je vývozce povinen požádat ve lhůtě nejméně

a) 2 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, jde-li o zvířata, u kterých již byly provedeny zdravotní zkoušky nezbytné pro vydání veterinárního osvědčení, nebo živočišných produktů nebo krmiv, u nichž již byla provedena požadovaná laboratorní vyšetření nezbytná pro vydání veterinárního osvědčení, nebo zárodečných produktů, nebo

b) 5 pracovních dnů přede dnem předpokládaného odeslání zvířat, živočišných produktů nebo krmiv v ostatních případech.“.

V § 38b, odst. 11, 12 a 13 jsou nově uvedeny podrobnosti k  držení zvířat v karanténě před jejich vývozem do zemí mimo EU.

I. Různé

V § 70 se prodloužila lhůta pro podání žádosti k poskytnutí nákladů a ztrát (za utracení či poražení zvířat v rámci nařízených opatření k tlumení nákaz) z 6 týdnů na 8 týdnů. 

Zdroj: SVS

Tisková zpráva – Úspěšný boj s virem afrického moru prasat (AMP) je možný pouze za předpokladu, že veřejnost bude dostatečně informovaná o rizicích a preventivních opatřeních v boji s touto nemocí. Na dnešní ministerské konferenci k AMP v Bruselu to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Podle něj je nutné nastavit jasná pravidla pro boj s nákazou a účelně je komunikovat i vymáhat. Konference se zúčastnila i eurokomisařka Stella Kyriakides.

Práce přesčas je jedním z institutů pracovního práva, jehož výkon připouští zákoník práce pouze ve výjimečných případech, přičemž je s ním tak spojena i řada právních konsekvencí, které mohou při nesprávném způsobu dodržování zákonných pravidel nastat.

Mezi taková pravidla se řadí zejména stanovení rozsahu práce přesčas, způsob její evidence či způsob odměňování, kdy při jejichž nedodržení se zaměstnavatel může vystavit mj. riziku sankcí ze strany inspektorátu práce.

Jedním z případů, kdy byl zaměstnavatel shledán vinným za spáchání přestupku v souvislosti se sjednaným způsobem odměňování zaměstnance za práci přesčas, se ve svém nedávném rozhodnutí zabýval Nejvyšší správní soud – ten se však přiklonil na stranu zaměstnavatele, neboť neshledal předem sjednané odložení splatnosti dosažené mzdy za práci přesčas v rozporu se zákonem. Více již dále v našem článku.

Práce přesčas

K naplnění definice práce přesčas dochází při splnění dvou základních kumulativních kritérií, dle kterých musí být taková práce:

1. vykonávána jednak na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem a zároveň
2. nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a mimo rámec rozvrhu pracovních směn (s výjimkami u zkrácených úvazků).

Přikázat práci přesčas může zaměstnavatel pouze ze závažných provozních důvodů, s výjimkou u těhotných žen a pracujících mladistvých, u nichž nelze sjednat práci přesčas ani po vzájemné domluvě.

Při nařizování práce přesčas musí zaměstnavatel dodržet zákonem stanovený rozsah, dle kterého práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, přičemž práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno, se do něj nezapočítává. Uvedený limit je možné překročit, avšak pouze na základě dohody se zaměstnancem, a to nanejvýš o dalších 266 hodin v kalendářním roce.

Zaměstnavatel je dále povinen práci přesčas evidovat jakožto jednu z odpracovaných dob v souladu s § 96 zákoníku práce, jejíž evidenci musí vést u všech svých zaměstnanců bez rozdílu (tj. i u zaměstnanců ve vedoucích funkcích), a to i v případě, že se práce přesčas nezahrnuje do shora uvedeného ročního limitu v důsledku poskytnutí náhradního volna zaměstnanci.

Způsob, jakým se zaměstnavatel rozhodne práci přesčas evidovat, ponechává zákon na jeho uvážení, evidence však musí být v každém případě průkazná a odpovídat skutečnosti. V případě, že by byla práce přesčas prokázána, nikoli však její přesný rozsah, může soud určit výši nároku zaměstnance na odměnu za práci přesčas dle vlastního uvážení.[1]

Způsob odměňování a splatnost dosažené mzdy

Práce přesčas musí být vzhledem ke své výjimečné a nestandartní povaze zaměstnanci vhodným způsobem kompenzována.

Za její výkon tak zaměstnanci kromě tzv. dosažené mzdy (tj. mzdy, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu výkonu práce přesčas právo) náleží příplatek, který činí nejméně 25 % průměrného výdělku. Namísto příplatku se může zaměstnavatel se zaměstnancem rovněž dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Dosaženou mzdu je však zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit vždy, tj. při obou formách kompenzace práce přesčas.

Doba splatnosti dosažené mzdy se dle komentářové literatury řídí ustanovením § 141 zákoníku práce upravující splatnost mzdy nebo platu obecně, dle kterého je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu, resp. ve kterém byla práce přesčas vykonána.

Odložení splatnosti mzdy z pohledu Nejvyššího správního soudu

Dobou splatnosti dosažené mzdy se zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), a to ve svém nedávném rozsudku ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. 6 Ads 138/2022. V daném případě uzavřel zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu, na základě které byla splatnost dosažené mzdy odložena, a to až na okamžik, kdy zaměstnanec bude čerpat náhradní volno, popř. kdy mu bude uhrazen příplatek namísto náhradního volna.

Smyslem dohody bylo poskytnout zaměstnanci výhodu spočívající v zajištění pravidelného přísunu mzdy, neboť pokud by mu byla dosažená mzda vyplácena dle zákonné úpravy, náležela by zaměstnanci za období, v němž by čerpal náhradní volno, nižší základní mzda.

Uvedeným jednáním byl však zaměstnavatel shledán ze strany oblastního inspektorátu práce vinným za spáchání přestupku (konkrétně dle § 256 odst. 1 písm. c) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce), neboť dle inspektorátu neposkytl zaměstnanci dosaženou mzdu za práci přesčas řádně a včas, tj. v souladu s § 141 odst. 1 zákoníku práce. Uložená pokuta činila nakonec částku 50.000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že se správní soud v první instanci přiklonil na stranu zaměstnavatele, podal inspektorát práce kasační stížnost k NSS, ve které i nadále argumentoval kogentní povahou § 141 odst. 1 zákoníku práce, od které není možné se dle jeho názoru s ohledem na znění § 4a odst. 1 zákoníku práce odchýlit.

NSS však v rámci svého posouzení dospěl k opačnému závěru, přičemž jednoznačně stanovil, že ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce je dispozitivní povahy, a proto jeho odchýlení se od něj v uvedeném případě nesnižuje zvláštní zákonné ochranné postavení zaměstnance, které mu § 4a zákoníku práce přiznává.

NSS tak poukázal na to, že dohoda byla se zaměstnancem uzavřena dobrovolně, neboť došlo k pouhému posunutí o dobu přiměřenou (nikoli tak o krácení), a proto z takového jednání není možné dovozovat, že by zaměstnanci bylo přiznáno méně práv.

Současně NSS uvedl, že vzhledem k tomu, že dohodou nedošlo k odložení splatnosti mzdy za práci vykonanou ve standardní době, nýbrž za mzdu za práci přesčas, tzv. dosaženou mzdu, nebyl tak ani narušen požadavek na pravidelné vyplácení mzdy ve smyslu čl. 12 odst. 1 Úmluvy o ochraně mzdy.

Předmětnou dohodu tak NSS zhodnotil za zcela v souladu s normami pracovního práva, a proto pokud zaměstnavatel poskytoval zaměstnanci dosaženou mzdu v jiném, se zaměstnancem dohodnutém termínu splatnosti, nebyly materiální znaky přestupku dle § 26 odst. 1 písm. c) zákona o inspekci práce naplněny.

Závěr

V případě, že je zaměstnanci nařízena ze strany zaměstnavatele práce přesčas, představuje odložení splatnosti dosažené mzdy za její výkon výhodu pro zaměstnance, neboť je mu tím zaručen pravidelný přísun mzdy po celou dobu trvání pracovního poměru, tedy i v období, ve kterém je oprávněn k čerpání náhradního volna namísto příplatku.

K tomu, aby byla taková dohoda sjednána v souladu se zákonem, připomínáme, že její uzavření se zaměstnancem musí být vždy dobrovolné, přičemž termín k výplatě dosažené mzdy by měl být sjednán v přiměřené době, nejpozději však do doby, kdy bude náhradní volno zaměstnancem čerpáno.

V případě jakýchkoli dotazů v souvislosti s dohodou či potřeby pomoci s její přípravou se na nás neváhejte kdykoli obrátit.

Mgr. Kateřina Lansdorfová, advokátní koncipientka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

[1] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2878/2009.

Autor: www.peytonlegal.cz

Vydáno: 27. 09. 2022

Zdroj: https://www.peytonlegal.cz/prace-prescas-a-odlozeni-splatnosti-mzdy/

Tisková zpráva – Zemědělskou výrobu a logistiku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, zemědělské aspekty průmyslových emisí, rybolovná práva pro rok 2023 nebo označování potravin řešili dnes ministři zemědělství EU na Radě v Bruselu. Jednání předsedal ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), zasedání se zúčastnil také ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyi.

Česká technologická platforma pro potraviny, Ministerstvo zemědělství ČR, Státní veterinární správa ČR a Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga v Písku si Vás dovolují pozvat na odborný seminář na téma
Výsledky kontrol zdravotního stavu ulovené volně žijící zvěře a zkušenosti ze systému práce proškolených osob, nové hrozby nákaz u volně žijící zvěře, zákon o myslivosti a legislativní novinky
který se bude konat
dne 19. října 2022
v aule VOŠL a SLŠ B. Schwarzenberga v Písku, Lesnická 55

Program naleznete zde.
Při registraci účastníků semináře bude vybírán registrační poplatek ve výši 350 Kč. V ceně je zahrnuto vložné a občerstvení během celého semináře.
Registrace je možná na adrese This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it..