Aktuality - Foodnet

13. duben 2023

Tisková zpráva – Výsledky intenzivních kontrol nad všemi, kteří se podílejí na výrobě potravin, se začínají projevovat. Například ceny másla nebo vajec už v poslední době klesly. Na kontrolách celého potravinového řetězce spolupracují dozorové orgány více resortů. Zvýšený dohled nad trhem navrhlo Ministerstvo zemědělství (MZe), kvůli tomu vznikla a dnes se podruhé sešla speciální meziresortní pracovní skupina.

Jen za poslední dva týdny udělala Státní zemědělská a potravinářská inspekce (spadá pod MZe) a Česká obchodní inspekce (spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu) 252 společných cílených kontrol. U tří čtvrtin z těchto speciálně zaměřených kontrol zjistily porušení právních předpisů. Tlak, který kontroly vyvolaly na potravinovém trhu, přinesl konkrétní výsledky.

„Máslo v prosinci stálo průměrně 54 korun, čerstvá březnová data ukazují pokles průměrné ceny o 11 korun, v akci se přitom dá máslo koupit i za necelých 30 korun. V polovině března klesla také průměrná cena vajec, i když zatím jen o desítky haléřů. Přestože ještě koncem ledna se v médiích strašilo, že o Velikonocích se bude vejce prodávat za 10 korun, ve skutečnosti se dalo minulý týden sehnat i za 3 nebo 4 koruny. Proto budeme ve spolupráci s ostatními resorty ve speciálně zaměřených kontrolách pokračovat. Když stát nepřipustí zneužití situace a důsledně dohlíží na dodržování pravidel, tak na trh vrací zdravé konkurenční prostředí,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Kontroly se zaměřují na celý potravinový trh, nejvíce podnětů spotřebitelů přichází na chování obchodníků. Pracovní skupina řeší například také ceny pečiva a mléčných výrobků. V porovnání s polovinou loňského roku totiž klesla cena obilí i energií, pečivo ale nezlevňuje.

„Vyžádáme si detailní informace, abychom zjistili, proč se ceny pečiva navzdory klesajícím nákladům nesnižují. Podobná situace je u mléčných výrobků, kde jsou sice ceny například u másla, sýru eidam nebo bílého jogurtu nižší, jinde ale stagnují či dokonce rostou, jako třeba u plnotučného i polotučného mléka,“ řekl ministr Nekula.

Podle ministra Nekuly výsledky společných kontrol potvrdily, že zde stále existuje prostor pro snížení obchodních přirážek, protože někteří podnikatelé zkoušejí ceny nadsadit na maximum, a otestovat tak, kolik zákazníci ještě vydrží.

Členové meziresortní skupiny budou pokračovat v analýze nákladů a koncových cen u dalších základních potravin. Na konec dubna MZe připravuje také jednání u kulatého stolu k tématu jablek, na které pozve pěstitele, zpracovatele i obchodníky.

Pracovní skupina k vysokým cenám potravin se poprvé sešla z iniciativy ministra zemědělství Zdeňka Nekuly letos 21. března. Jejími stálými členy jsou zástupci MZe, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu, Úřadu vlády a Národní ekonomické rady vlády. Skupina se zabývá analýzou aktuálních dat k cenám potravin, kompetencemi dozorových orgánů a jejich společným postupem při kontrolních akcích.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

13. duben 2023

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) informuje o novém rozsahu a zaměření testování květin a bylin určených k pěstování, původem ze třetích zemí. Cílem je zvýšení pravděpodobnosti záchytu škodlivých organismů u dovážených bezpříznakových komodit.

Úprava se týká testování zásilek rostlin určených k pěstování květin a bylin (dále jen „rostlin určených k pěstování“) původem ze třetích zemí, podrobených dovozní rostlinolékařské kontrole, prováděné ÚKZÚZ v místech vstupu zásilek do Evropské unie.

V případě zásilek rostlin určených k pěstování, které musí být při dovozu ze třetích zemí dle platné legislativy EU (prováděcího nařízení Evropské komise 2019/2130 ) opatřeny rostlinolékařským osvědčením, a které podléhají v plném rozsahu dovozní kontrole, je testování prováděno v rámci průzkumu výskytu regulovaných škodlivých organismů, v době provádění dovozní rostlinolékařské kontroly. Testování tak nebude součástí dovozní kontroly. Náklady na vlastní odběr vzorku a testování ponese v těchto případech ÚKZÚZ.

Testování je zaměřeno na odhalení případné přítomnosti karanténních patogenů a škůdců regulovaných na území Evropské unie, a nekaranténních patogenů a škůdců regulovaných na území Evropské unie pouze na rozmnožovacím materiálu rostlin.

V případě odběru a testování vzorku není výsledek kontroly celé zásilky vázán na výsledek testu a dotčená zásilka může být bez ukončeného testování propuštěna do navrhovaného celního režimu.

ÚKZÚZ v těchto případech bude využívat ustanovení zvláštního právního předpisu EU (prováděcího nařízení Evropské komise 2019/2130 ).
Důvodem je vysoké riziko poškození rostlin určených k pěstování v případě jejich skladování po dobu testování v nevyhovujících podmínkách nebo po delší dobu.

Rozsah vzorkování a testování květin je pro dotčené rody a druhy rostlin stanoven dle míry rizika zavlečení příslušných patogenů a škůdců, zejména s přihlédnutím k místu původu partií, a je spolu s dalšími podrobnostmi uveden na webu v části Dovoz a vývoz rostlin.

Ivana Kršková, tisková mluvčí, 737 267 642

Zdroj: ÚKZÚZ

13. duben 2023

Sbírka potravin je dnem solidarity, při kterém může každý pomoci tím nejjednodušším způsobem, darem trvanlivých potravin a drogerie.

Je organizována ve všech krajích potravinovými bankami a Českou federací potravinových bank ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a Asociací společenské odpovědnosti, se sociálními partnery Charita Česká republika, Armáda spásy, NADĚJE, Člověk v tísni a Slezská diakonie a obchodními řetězci Albert, Billa, COOP, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Lidl, MAKRO, Penny Market, ROSSMANN, Tesco, Rohlik.cz a Košík.cz.

Hlavním přepravním partnerem je Raben Logistics Czech.Sbírka potravin je realizována pod záštitou ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a Evropské federace potravinových bank.

Více informací ZDE.

Zdroj: https://www.sbirkapotravin.cz/

13. duben 2023

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., spustil 12. dubna 2023 třetí kolo příjmu žádostí do programu Provoz – Potravináři – snížení jistiny úvěru. Limit počtu přijetých žádostí byl již dosažen a tímto se dané kolo uzavírá.

Program Provoz – Potravináři – snížení jistiny úvěru je důležitou pomocí pro české výrobce potravin, kterým se v důsledku negativního působení vyvolaného ruskou invazí na Ukrajinu výrazně zvýšily ceny energií a další vstupní náklady, což mohlo vést ke zhoršení jejich konkurenceschopnosti na trhu. Tento titul je určen pro malé a střední podniky zabývající se výrobou potravin. Výše podpory na snížení jistiny úvěru činila až 1 250 000 Kč, zároveň však částka nesměla přesáhnout 50 % z nesplacené výše jistiny úvěru.

Limit počtu přijatých žádostí programu Potravináři byl stanoven pro třetí kolo na 150 přijatých žádostí – tato kvóta byla již dosažena a tímto se kolo uzavírá. Do třetího kola příjmu žádostí již nemohli podat žádost ti klienti, kteří již byli úspěšně zaregistrováni v předešlých kolech stejného programu.

Autor: PGRLF

Vydáno: 13. dubna 2023

Zdroj: https://www.pgrlf.cz/2023/04/12/3-kolo-programu-pgrlf-provoz-potravinari-snizeni-jistiny-uveru-ukonceno/

13. duben 2023

Ceny potravin v supermarketech sice už nerostou takovým tempem jako dříve, i tak ale stojí výrazně více. Mnohdy i několikanásobně. Co stojí za takovým zdražením běžných surovin? Jak by mohla jednat vláda? Na to odpovídala v dnešním Press klubu prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Povídal si s ní Čestmír Strakatý, poslechněte si celý pořad.

Autor: www.ceskepodcasty.cz

Vydáno: 12. dubna 2023

Zdroj: https://ceskepodcasty.cz/episode/ejKYIYpNey2tX8eKIWSp

13. duben 2023

V průběhu jara se v České republice otevírají oblíbené farmářské trhy a Státní veterinární správa (SVS) zaměřuje své kontroly i do této oblasti. Farmářské trhy s sebou nesou řadu pozitiv pro malovýrobce i spotřebitele, na druhou stranu však také zvýšená rizika, pokud jde o hygienu potravin. I proto jsou farmářské trhy každoročně pod důsledným dohledem veterinárních inspektorů. V loňském roce provedla SVS na trzích 401 kontrol (v roce 2021 jich bylo 379). Podíl kontrol se závadou meziročně stoupl na téměř 19 procent.

Alespoň jedno porušení předpisů zjistili veterinární inspektoři loni v 76 případech, o rok dříve jich bylo 54. Výše pokut uložených v roce 2022 dosáhla 500 000 Kč, v roce 2021 to bylo cca 425 000 Kč. Trhů, které nabízejí potraviny živočišného původu, a proto podléhají dozoru SVS, bylo loni v ČR zhruba 250, meziročně jich 20 přibylo.

Celkový počet závad zjištěný při kontrolách na trzích v loňském roce dosáhl 219, v předchozím roce jich bylo 131. Při jedné kontrole totiž může být zjištěno i několik závad najednou. Nejčastěji (ve 76 případech) inspektoři zjistili nedostatky v označování výrobků. Druhým nejčastějším problémem bylo porušení správné výrobní a hygienické praxe (52 x). Mezi tato pochybení spadá například nedostatečná ochrana produktů vůči vnější kontaminaci či nedodržení teplotního řetězce. Ve 43 případech byl neznámý či nejasný původ nabízených produktů (tzv. sledovatelnost) a často se vyskytly také problémy během manipulace s produkty (29 x).

„V postcovidové době se četnost konání farmářských trhů vrátila na původní úroveň. Na to reagovaly také naše kontroly, které logicky odhalily více pochybení. I procento závad je však u loňských kontrol na trzích meziročně vyšší, proto budeme v důsledných kontrolách pro zajištení nezávadných potravin živočišného původu pokračovat,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Již před několika lety v souvislosti s rostoucím trendem trhů nabízejících místní zemědělské a potravinářské produkty publikovala SVS, zejména pro prodejce, takzvané Desatero.

SVS připomíná, že prodejce má zákonnou povinnost zákazníka dostatečně informovat o prodávaném zboží. Při jakékoliv pochybnosti je dobré se prodejce doptat pokud se nakupujícímu něco nezdá, zboží nekupovat. V případě vážných nesrovnalostí je možné se obrátit na příslušnou krajskou veterinární správu, která prošetří každý případ týkající se potravin živočišného původu.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

12. duben 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže publikoval výroční zprávu o své činnosti v uplynulém roce. Úřad je ústředním orgánem státní správy, v jehož působnosti je ochrana a podpora hospodářské soutěže, dozor nad zadáváním veřejných zakázek, kontrola významné tržní síly v zemědělsko-potravinářském sektoru a v neposlední řadě též monitoring, poradenství a koordinace v oblasti veřejné podpory.

Stěžejní událostí byla pro ÚOHS účast na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Úřad na něm participoval jednak při přípravě nových unijních předpisů v rámci pracovní skupiny pro hospodářskou soutěže pod COREPER I, tak organizací několika předsednických akcí na české půdě. Z nich byla nejvýznamnější mezinárodní konference Evropský soutěžní den, které se zúčastnily špičky evropské soutěžní politiky, mimo jiné též výkonná místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestager.

V rámci rozhodovací činnosti uložil Úřad jednu z historicky nejvyšších pokut, a to téměř 280 milionů korun za kartelovou dohodu vydavatelů stravenek. I v roce 2022 Úřad opět překonal rekord v počtu provedených místních šetření, když jeho zástupci pátrali po důkazech protisoutěžního jednání u více než 30 firem. Se zvyšujícím se počtem inspekcí však narostl také počet soutěžitelů, kteří se odmítají provedení kontroly podrobit, za což byly c celkem pěti případech uloženy pokuty v maximální možné výši. Jedna z takových sankcí přitom přesahovala 20 milionů korun.

V oblasti dozoru nad veřejným zadáváním ÚOHS pokračoval v prohlubování transparentní a otevřené komunikace se zadavateli i dodavateli veřejných zakázek a s odbornou veřejností, zejména pak v rámci tzv. metodických dnů a prvního ročníku Májové konference o veřejných zakázkách. V rozhodovací činnosti došlo k mírnému poklesu v celkovém počtu zahájených správních řízení i vydaných rozhodnutí (cca o 10 %), který souvisí zejména s téměř čtvrtinovým poklesem počtu správních řízení zahájených na návrh. Naopak u správních řízení zahájených z moci úřední došlo k mírnému nárůstu.

V oblasti významné tržní síly proběhla těsně před koncem roku dočkali novelizace zákona v podobě transpozice směrnice o nekalých obchodních praktikách. Jedná se o významný mezník, který by měl podstatně ovlivnit dodavatelsko-odběratelské vztahy v celém agrárně-potravinářském sektoru. Úřad již dopředu provedl sektorové šetření v této oblasti, aby byl na situaci po novele připraven. Rok 2023 bude v této oblasti zaměřen zejména na osvětovou činnost, v jejímž rámci bude Úřad seznamovat zemědělce, potravináře i obchodníky s novými pravidly.

Po množství covidových podpůrných programů v minulých letech došlo v roce 2022 k relativnímu zklidnění v oblasti veřejné podpory. Přišel sice další krizový rámec související s důsledky ruské vojenské agrese proti Ukrajině, ale v něm zatím Česká republika připravila jen menší množství programů, jejichž schvalování u Evropské komise Úřad zprostředkovává.

Počátek roku 2023 přinesl pro ÚOHS nové výzvy v podobě šetření několika druhů potravin v souvislosti s prudkým nárůstem jejich cen. Protože Úřad nemá žádné pravomoci k regulaci ceny, zaměřuje se v této oblasti zejména na zmapování struktury trhu i cenového vývoje v celé vertikále a na odhalení případných tržních selhání způsobených protisoutěžním jednáním.

Kompletní výroční zpráva ÚOHS za rok 2022 ke stažení 5.6 MB

Obálka výroční zprávy ÚOHS za rok 2022

Tiskové oddělení ÚOHS
23/047

12. duben 2023

Dnešním hostem Press klubu Frekvence 1 bude dnes od 18.00 hodin prezidentka Potravinářská komora České republiky Dana Večeřová. Čestmír Strakatý se bude ptát na drahé potraviny a také, jak zafungovaly ohlášené kontroly Ministerstvo zemědělství České republiky.

12. duben 2023

Národní rozvojová banka (NRB) a Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravily ve vybraných regionech ČR program bezúročných úvěrů na podporu investičních aktivit malých a středních podnikatelů. Podnikatelé v uhelných regionech, tzn. Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji budou moci o finanční prostředky z Operačního programu Spravedlivá transformace žádat od 17. dubna letošního roku.

Malí a střední podnikatelé budou moci k financování investičních projektů čerpat zvýhodněné úvěry od 500 tisíc do 60 milionů korun v případě realizace projektů v Ústeckém a Karlovarském kraji, resp. 100 milionů korun v případě realizace projektů v Moravskoslezském kraji a financovat jimi až 90 % způsobilých výdajů projektu. „Úvěry budeme poskytovat s nulovou úrokovou sazbou. Doba splatnosti bude až 10 let včetně možnosti bezplatného odložení splácení až na 4 roky. Zatíženo jakýmikoliv poplatky nebude ani samotné poskytnutí úvěru či jeho předčasné splacení,“ představuje základní parametry zvýhodněného financování Pavel Křivonožka, člen představenstva NRB zodpovědný za úsek řízení obchodu.

„Bezúročné půjčky pro malé a střední podnikatele jsou v dnešní době velkou raritou. Na trhu se totiž u podobných produktů pohybují úrokové sazby okolo 7 %. Na rozdíl od dotace budou mít podnikatelé hned k dispozici pro plánované investice. V krajích procházejících ekonomickou transformací spojenou s koncem těžby uhlí je podpora podnikání jedním z hlavních stavebních kamenů našeho Operačního programu Spravedlivá transformace. Celkově máme na bezúročný úvěr Transformace připraveno 1,8 mld. Kč, které mohou být využívány opakovaně podle toho, jak budou poskytnuté úvěry postupně spláceny. Půjčky pomohou rozhýbat podnikání v nových oborech a přinesou nové příležitosti pro zaměstnanost v regionech, zároveň ale podporují moderní obory a inovace, které jsou příznivé i pro životní prostředí. Peníze z programu Spravedlivá transformace jsou specifické i v tom, že mohou podpořit oblasti, které ostatní operační programy nepokrývají. Pro Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj to jsou extra prostředky oproti ostatním regionům,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Operační program Spravedlivá transformace (OPST) je zcela novým programem zaměřeným na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. Program podporuje celou řadu žadatelů, od obcí a krajů, přes malé a střední podniky, univerzity, výzkumné instituce až po velké podniky.

Podnikatelé budou moci využít financování z programu Úvěr Transformace k pořízení dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, jako je třeba nákup strojů, zařízení, softwarů a licencí či pořízení a technické zhodnocení budov a pozemků.

Cílem programu Úvěr Transformace je celková revitalizace postižených regionů, což je v souladu s požadavky Fondu pro spravedlivou transformaci, a proto bude možné podpořit pouze ty typy projektů, které nebudou tzv. významně poškozovat životní prostředí. Proto třeba nebude možné podpořit investiční výdaje na pořízení zařízení určených ke spalování fosilních paliv nebo sloužících k výrobě, zpracování, přepravě, distribuci či skladování fosilních paliv.

Celkový výčet podporovaných činností je uveden ve Výzvě programu (pro Moravskoslezský kraj, pro Ústecký kraj a pro Karlovarský kraj), který je zveřejněný na www.nrb.cz nebo www.opst.cz.

Program Úvěr Transformace běží již v rámci nového programovacího období 2021 až 2027 a je na něj z Operačního programu Spravedlivé transformace vyčleněno 1,8 miliardy korun, z toho Moravskoslezskému kraji připadne 1 mld. Kč, Ústeckému kraji 0,6 mld. Kč a Karlovarskému kraji 0,2 mld. Kč.

***

Národní rozvojová banka, a.s., působí na trhu od roku 1992, toho času jako Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Jejím cílem je přispět a podílet se na podpoře dlouhodobě udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje prostřednictvím poskytování finančních produktů, zejména v oblasti malého a středního podnikání, rozvoje infrastruktury a dalších sektorech ekonomiky. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. S využitím prostředků státního rozpočtu, rozpočtu krajů a evropských fondů banka poskytuje podporu formou záruk a zvýhodněných úvěrů a doplňuje tak nabídku bankovních a investičních produktů na trhu. Dceřinými společnostmi NRB jsou Národní rozvojový fond, který se zaměřuje na rozvoj infrastruktury se zapojením soukromých zdrojů, a Národní rozvojová investiční, jež poskytuje podporu ve formě kapitálových finančních nástrojů soukromému i veřejnému sektoru.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

12. duben 2023

Japonské rýžové víno se těší v zahraničí stále větší oblibě. Za rok 2022 vzrostl objem jeho exportu o 18,2 % na hodnotu 340 milionů dolarů.

Ve stínu setrvale klesajících prodaných objemů na domácím trhu hledá stále více japonských výrobců saké nové obchodní příležitosti v zahraničí. Tradiční alkoholický nápoj se skvělé hodí k nejen rybám, ale k jakékoliv jinému masu, a není proto překvapením, že většina exportovaného saké míří spíše přímo do restaurací než na pulty obchodů. Při tom v nich se saké po dlouhou dobu příliš nedařilo. Japonské restaurace tradičně navštěvuje spíše movitější klientela, a ta byla po dlouhou dobu k saké nedůvěřivá. Cenová hladina saké byla oproti kvalitním vínům na nápojových lístcích tradičně poloviční až třetinová, a zákazníci měli tendenci vnímat jej jako druhořadý produkt.

S ohledem na vysokou oblibu japonské kuchyně ve světě si však řada výrobců byla vědoma potenciálu trhu, a v poslední dekádě tak začali investovat do výroby nových prémiových produktů, jež by následně bylo možné na zahraničních trzích prodávat i za prémiovou cenu. A zdá se, že tato strategie nese úspěchy, vedle objemu, který se za poslední dekádu zpětinásobil, totiž vzrostla i průměrná cena exportovaného saké, a to více jak dvojnásobně.

Jedním ze zářných příkladů takto úspěšných výrobců výrobců je společnost Suigei (v překladu Opilá velryba). Ta díky chytlavému názvu, snadno rozpoznatelnému logu a široké paletě produktů od základní tradiční receptury po prémiovou řadu Daito, kde se cena jedné láhve pohybuje okolo 4000 korun, za posledních deset let své zahraniční zisky více jak zdesetinásobila a v současnosti vyváží každoročně saké v hodnotě přesahující hodnotu 15 milionů dolarů.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroj: Mainichi

12. duben 2023

Otestovat v praxi uzavřený cyklus hospodaření se rozhodli vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s českým výrobcem biopotravin odborníci vyvíjí novou funkční potravinu. Odpad z její produkce plánují přeměnit na půdní substrát a část krmiva pro prasata nebo drůbež. Získané živiny tak mohou vracet zpátky do životního prostředí.

„Rádi bychom napomohli změnit myšlení lidí. Chceme farmářům nabídnout jednoduchý a finančně dostupný model hospodaření, kterým by se mohli inspirovat,“ řekla o projektu jeho vedoucí Sylvie Skaličková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU.

Příštích pět let budou vědci spolupracovat se společností PRO-BIO, která je jedním z největších výrobců biopotravin v Česku. Ve Velkých Hostěrádkách na Břeclavsku firma ekologicky hospodaří na více než 350 hektarech půdy. V rámci společného projektu vznikne nová, takzvaně funkční potravina. Jaká přesně, ale zatím vědci neví. „Ve hře je pečivo, různé pochutiny, kaše nebo granola. Zkoušet budeme cereálie i luštěniny. Základem může být bio špalda, pohanka, ječmen, žito, hrách nebo čočka,“ vyjmenovala vědkyně.

Nutriční obohacení výsledného produktu má zajistit proces fermentace. „Je to pro nás stěžejní část výroby, kdy jsme schopní z běžné suroviny – například zmíněné špaldy nebo hrachu – která má určité chemické složení, vytvořit za pomoci mikroorganismů surovinu, která bude mít například větší zastoupení proteinů nebo minerálních látek. Tyto živiny přitom budou díky fermentaci pro tělo lépe vstřebatelné,“ vysvětlila Skaličková.

Veškerá produkce sortimentu firmy PRO-BIO pochází z certifikované ekologické produkce. Mlýnský odpad ze zpracování cereálií i luštěnin proto mohou vědci bez obav přetvořit v krmivo pro hospodářská zvířata nebo ho navrátit do půdy jako zdroj živin.

„Máme v podstatě tři cíle. Při mlýnském zpracování se až třetina z celkového množství suroviny dostává do odpadu a nám jde o to, jak ho využít. Ne každá surovina bude vhodná do krmiva, ne každá se bude hodit jako substrát pro návrat živin do půdy,“ řekla Skaličková. Ideální proto podle ní bude prozkoumat všechny cesty.

V případě krmiva pro prasata nebo drůbež je hlavním cílem to, jak zajistit, aby byly živiny z odpadu pro zvířata dobře stravitelné. „Mlýnský odpad se v současnosti zvířatům krmí, není to tak, že by se vyhazoval. Problém ale je, že je z většiny tvořen vlákninou, která je při průchodu trávicím traktem v závislosti na obsahu jednotlivých složek trávena jen omezeně,“ upozornila vědkyně. Odborníci se proto pokusí za pomoci mikroorganismů upravit vlákninu tak, aby se přeměnila na proteiny a z odpadu by se tím stala bílkovinná složka krmiva. „Farmář by potom nemusel tolik krmit například sójou, což je běžné bílkovinné krmivo, za kterým je ale poměrně výrazná uhlíková stopa,“ dodala Skaličková.

Producenti mlýnského odpadu by pak takto upravené krmivo mohli nabízet jiným farmářům nebo ho, jako v případě partnerské firmy, využít sami pro vlastní chovy.

Nevyužitý zbytek surovin by následně mohl zamířit na ekologicky obhospodařovaná pole. „I v případě kompostu nějakou dobu trvá, než se vláknina rozloží. Naše vize je dělat to trochu řízeně a proces rozkladu urychlit,“ řekla Skaličková. Výsledný substrát chtějí vědci zkombinovat s mikroorganismy, které zlepšují kořenový systém i celkový stav pěstovaných rostlin, a tímto způsobem navracet do půdy živiny a také zlepšovat výnosnost plodin.

Projekt TAČR je zatím na počátku. Před sebou mají odborníci práci v laboratořích na MENDELU, nádobové i polní pokusy a experimenty na prasatech. V závěru je pak čeká samotný transfer technologie do velkovýroby.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Sylvie Skaličková, Ph.D., +420 728 309 042, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | externí odkaz na ">Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Ústav výživy zvířat a pícninářství AF MENDELU

Vydáno: 11. 4. 2023

Autor: Mendelova Univerzita v Brně

Zdroj: Mendelova univerzita v Brně

12. duben 2023

Prezidentka Potravinářská komora České republiky Dana Večeřová v pořadu 90´na ČT24 o změnách sazeb DPH a zejména výši DPH na potraviny.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130411/

V čase 30:44

11. duben 2023

Nová informační povinnost prodávajících v souvislosti s poskytováním slev při prodeji výrobků dle § 12a zákona o ochraně spotřebitele.

Rozšíření informační povinnosti prodávajících v souvislosti s uplatňováním slev při prodeji výrobků bylo do českého právního řádu zakotveno zákonem č. 374/2022 Sb. Tímto zákonem byl do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) doplněn § 12a, podle kterého:

„(1) Informace o slevě z ceny výrobku obsahuje informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával

a) v době 30 dnů před poskytnutím slevy,

b) od okamžiku, kdy začal výrobek nabízet a prodávat, do okamžiku poskytnutí slevy, pokud je výrobek v prodeji dobu kratší než 30 dnů, nebo

c) v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy, zvyšuje-li prodávající slevu z ceny postupně.

(2) Odstavec 1 se nepoužije pro výrobky, které podléhají rychlé zkáze, nebo pro výrobky s krátkou dobou spotřeby.“

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele je promítnutím článku 6a směrnice 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli do českého právního řádu.

Níže je uvedeno stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu k § 12a zákona o ochraně spotřebitele. Stanovisko vychází též ze sdělení Komise „Pokyny k výkladu a uplatňování článku 6a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli“ (2021/C 526/02) (dále jen „Pokyny Evropské komise“).

Názory uvedené v tomto stanovisku nepředjímají postoj dozorových orgánů ani soudů, Ministerstvo průmyslu a obchodu nenese odpovědnost za jakékoliv použití informací a postojů v něm uvedených.

***

SHRNUTÍ

Povinnosti při oznámení slevy:

povinnost uvést také nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy (referenční cena);
platí pro prodej výrobků (nevztahuje se na služby), bez ohledu na formu prodeje (v kamenných obchodech i on-line);
vzniká v případě jakéhokoliv oznámení o poskytované slevě, které může vyvolat ve spotřebiteli dojem, že prodávající poskytuje slevu;
nevztahuje se na výrobky podléhající rychlé zkáze a s krátkou dobou spotřeby;
v principu se dále nevztahuje na obecná marketingová tvrzení porovnávající nabídku prodávajícího s nabídkou konkurentů, na kolísání a snižování cen, individualizované slevy, věrnostní programy opravňující spotřebitele ke slevám po dlouhodobé nepřetržité období, vázané nabídky apod.
oznámení o slevě musí být srozumitelné a může mít různou podobu (měřitelné vyjádření slevy, neměřitelné/slovní vyjádření);
v případě obecného oznámení o slevě nemusí být referenční cena podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele uvedena na stejném nosiči (v tisku, na internetu), vždy však musí být v místě prodeje.

***

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele zakotvuje povinnost prodávajících uvádět při poskytování slev při prodeji výrobků také tzv. referenční cenu, což je nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval ve vztahu k danému výrobku během 30 dnů před poskytnutím slevy.

Povinnost platí pro všechny formy prodeje, tj. při prodeji on-line i v kamenných provozovnách.

Povinnost platí pouze při prodeji výrobků, na poskytování služeb se nevztahuje. Zákon také výslovně stanoví, že se povinnost nevztahuje na výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby. Z povahy věci se však nebude vztahovat i na další situace, jak bude ukázáno na některých místech níže.

1. Použitelnost

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, a tedy povinnost uvést informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před uplatněním slevy, se použije na jakékoliv oznámení o slevě, které může vyvolat ve spotřebiteli dojem, že prodávající poskytuje slevu. Oznámení o slevě může mít celou řadu podob. Oznámení může obsahovat měřitelnou slevu, např. sleva 50 %, sleva 100,- Kč, dnes bez DPH, nebo neměřitelné vyjádření slevy, např. pomocí slov sleva, akce, akční cena, Black Friday, vánoční výprodej apod., které bude v očích průměrného spotřebitele s poskytnutím slevy jednoznačně spojeno.

Povinnost uvést informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před uplatněním slevy, se vztahuje i na plošné oznamování slevy, jako např. dnes sleva 20 % na vše, tento víkend sleva 30 % na všechny prací prášky.

Ve vztahu k měrným cenám (srov. § 13 odst. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů) se povinnost podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele použije pouze v případě tzv. volně ložených výrobků, které jsou měřeny či váženy v přítomnosti spotřebitele na základě jeho požadavku, u kterých jsou prodávající povinni uvádět pouze měrnou cenu. Na případy, kdy jsou prodávající povinni uvádět prodejní i měrnou cenu, se povinnost obsažená ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele na měrnou cenu nevztahuje. V těchto případech bude muset být u výrobku uvedena pouze jedna měrná cena, a to ta, která bude vycházet ze snížené prodejní ceny.

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele se nevztahuje na:

obecná marketingová tvrzení porovnávající nabídku prodávajícího s nabídkou jiných prodávajících za předpokladu, že nevyvolává dojem slevy z ceny (např. nejlepší cena, nejnižší cena, u nás výhodně),
kolísání a snižování cen,
dlouhodobá ujednání umožňující spotřebitelům systematicky využívat snížené ceny v rámci věrnostních programů a konkrétní individuální ceny (avšak srov. níže bod 7),
propagaci cenových výhod (např. vázané nabídky, jako 2 za cenu 1, 2 + 1 zdarma, sleva 20 % při nákupu 3 kusů),
zlevnění výrobku z důvodu vady.

Z povinnosti stanovené v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele jsou výslovně vyňaty výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby.

Povinnost prodávajícího při poskytování slevy uvést nejnižší cenu, za kterou dotčený výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy, se bude vždy posuzovat případ od případu.

2. Požadavky na informování o slevě

Informace o nejnižší ceně výrobku, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy, musí být součástí informace o slevě z ceny.

Informace o slevě i předchozí nejnižší ceně uplatňované v průběhu 30 dnů před poskytnutím slevy musí být pro spotřebitele jasné a srozumitelné, aby nepůsobily na spotřebitele klamavým dojmem. Na to je třeba dbát především v situaci, kdy prodávající uvádí v oznámení o slevě i jinou než referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele.

Rozhodne-li se tedy prodávající uvádět i jinou než referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, musí řádně vysvětlit, o jakou cenu se jedná, aby nedošlo k záměně a klamání spotřebitele ohledně nejnižší ceny výrobku uplatňované prodávajícím po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy. Mohlo by se jednat např. o situace, kdy prodávající současně uvádí tzv. běžnou cenu na trhu uplatňovanou jinými obchodníky, cenu, za kterou prodávající výrobek obvykle nabízí, doporučenou maloobchodní cenu apod. Ze zákona povinně uváděná nejnižší cena uplatňovaná prodávajícím při nabízení a prodeji daného výrobku v období 30 dnů před poskytnutím slevy by měla být na prominentním místě (nepřípustné by bylo např. její uvedení v poznámce, výrazně menším písmem, ve stejném provedení, např. kdyby byly obě ceny přeškrtnuté bez dalšího vysvětlení, o jaké referenční ceny se jedná, apod.). Způsob uvádění referenčních cen by mohl být posuzován také z hlediska zákazu klamání spotřebitelů podle § 5 zákona o ochraně spotřebitele.

Pokud prodávající poskytuje slevu na výrobek, u kterého během posledních 30 dnů před zlevněním nedošlo ke změně jeho prodejní ceny, pak tato cena je i referenční cenou ve smyslu ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele. Prodávající nemusí dále vysvětlovat, že výrobek po dané období za jinou cenu neprodával. Podstatné ale je, aby tomu tak skutečně bylo. V takovém případě je referenční cenou podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele automaticky cena uvedená na původní cenovce, u výrobků prodávaných po internetu původní cena uvedená na on-line rozhraní.

Pokud ale prodávající cenu v průběhu předchozích 30 dnů alespoň jednou změnil, nemusí být tou nejnižší cenou nutně ta cena, která je uvedena u výrobku na poslední cenovce, resp. na on-line rozhraní. V takovém případě prodávající bude muset uvést (doplnit) nejnižší cenu, za kterou výrobek nabízel a prodával během 30 dnů před poskytnutím slevy.

Jak bylo uvedeno, informace o nejnižší ceně výrobku uplatňované prodávajícím během 30 dnů před poskytnutím slevy musí být součástí informace o slevě z ceny. Výjimku představují obecná oznámení v tisku, reklamě, na internetu. V takových případech nemusí být nejnižší cena uplatňovaná během 30 dnů před poskytnutím slevy uvedena na stejném nosiči, což vyplývá z povahy a omezení takových nosičů sdělení. Informace o nejnižší ceně výrobku uplatňované prodávajícím během 30 dnů před poskytnutím slevy však musí být vždy uvedena v místě prodeje (např. na cenovkách u výrobků, u cen uváděných na on-line rozhraní).

Obdobné platí i v případě plošných slev. V takovém případě nejnižší ceny za posledních 30 dnů před poskytnutím slevy u výrobků spadajících do akce nemusí být součástí oznámení o plošné slevě. Musí však být součástí informace o ceně u jednotlivých výrobků.

3. Odpovědnost

Za plnění povinnosti řádně označovat výrobky v souvislosti s poskytováním slev odpovídá každý prodávající. To platí i v případě, že se jedná o velké subjekty, typicky obchodní řetězce, či o franšízy, kdy je odpovědný každý zúčastněný prodávající. Pokud centrální subjekt (poskytovatel franšízy) oznámí slevu, měl by postupovat tak, aby jednotliví prodávající byli schopni splnit požadavky na správné označení výrobků ve slevě, tj. na uvedení správné referenční ceny. Umožňuje-li centrální subjekt samostatnou cenovou politiku na úrovni jednotlivých prodávajících a oznámí-li centrální subjekt slevovou akci, musí každý zúčastněný prodávající uvést jako referenční cenu podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele tu, za kterou výrobky on sám skutečně nabízel a prodával. Současně musí uvést správnou výši slevy, kterou odvodí od dotčené nejnižší ceny, za niž výrobky nabízel a prodával. Není vyloučeno, že by se nakonec o žádnou slevu ani nemuselo jednat. Např. pokud by byla nejnižší cena výrobku nabízeného a prodávaného centrálním subjektem během 30 dnů před poskytnutím slevy 100,- Kč a cena u jednoho ze zúčastněných prodávajících 90,- Kč, došlo by k oznámení slevy ze strany centrálního subjektu ve výši 10 %, potom by u daného prodávajícího ve skutečnosti žádná sleva poskytována nebyla, a tudíž by ani nemohla být oznamována.

4. Časové aspekty

Při zahajování ani v průběhu slevové akce není třeba uvádět délku jejího trvání. Není třeba uvádět ani délku předchozí „referenční doby“, tj. že se jedná o 30 dnů před poskytnutím slevy.

Délka slevové akce není zákonem nijak omezena. Je však třeba pamatovat na možné riziko porušení zákazu klamat spotřebitele (§ 5 zákona o ochraně spotřebitele), pokud by byl výrobek nabízen a prodáván za cenu prezentovanou jako sleva po příliš dlouhé období. V souvislosti s pojmem „sleva“ je třeba s ohledem na jeho obecné chápání uvažovat o kratším, časově ohraničeném období, během něhož prodávající nabízí výrobek za sníženou/zvýhodněnou cenu. V případě, že by byla sleva poskytována delší dobu (např. několik měsíců), fakticky by se o slevu nejednalo a mohlo by jít o zakázanou nekalou obchodní praktiku.

Dlouhodobé slevové akce jsou tedy v principu přípustné, ovšem s výše uvedenou výhradou. Při dlouhodobých slevových akcích jsou možné dva scénáře: výše slevy se po celou dobu trvání nemění, nebo se sleva postupně zvyšuje (a cena výrobku se postupně dále snižuje). Základním předpokladem v obou případech je, že nedojde k přerušení slevové akce. V případě přerušení slevové akce je nutné při novém poskytnutí slevy zohlednit i cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván v předchozí slevě, protože by mohlo jít o nejnižší cenu v referenčním období 30 dnů před poskytnutím této nové slevy.

Přípustné je prodlužování slevové akce. Avšak ani v tomto případě nesmí dojít k přerušení slevové akce, jinak by platila povinnost při uvádění referenční ceny zohlednit i cenu, za kterou byl výrobek nabízen a prodáván ve slevě, přičemž by mohlo jít o nejnižší cenu během 30 dnů před poskytnutím této nové slevy. Nezbytné je upozornit, že se musí jednat o prodloužení již vyhlášené slevové akce. Za prodloužení slevové akce nelze mít vyhlášení akce Black Friday, na kterou by například navazovala akce sleva na vše apod.

Pokud jde o postupné zlevňování, platí, že nejnižší cenou výrobku uplatňovanou za předchozích 30 dnů, je ta cena, která byla nejnižší v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy. Základním předpokladem pro uplatnění tohoto pravidla opět je, že se sleva zvyšuje postupně bez jakéhokoliv přerušení.

5. Výrobky podléhající rychlé zkáze a s krátkou dobou spotřeby

Jak bylo uvedeno, z ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele jsou výslovně vyňaty výrobky podléhající rychlé zkáze a výrobky s krátkou dobou spotřeby. Podle Evropské komise je důvodem především skutečnost, že takové výrobky je třeba zlevňovat častěji, aby se rychleji prodaly s ohledem na datum jejich spotřeby. Definice výrobku podléhajícího rychlé zkáze a výrobku s krátkou dobou spotřeby bohužel nejsou v evropské spotřebitelské legislativě zakotveny a k posuzování se bude muset přistupovat případ od případu. V souladu s Pokyny Evropské komise výrobkem podléhajícím rychlé zkáze a výrobkem s krátkou dobou spotřeby bude výrobek, který podléhá zkáze kvůli svému fyzikálnímu složení či vlastnostem. Nejčastěji se jako příklady uvádějí čerstvé potraviny, nápoje či řezané květiny. V žádném případě se nebude jednat o výrobky, které pouze zastarávají v obchodním smyslu (např. sezónní oblečení).

S ohledem na výše uvedené při posuzování jednotlivých případů bude moci být jako výkladová pomůcka použito nařízení č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Zjednodušeně řečeno potraviny, u nichž se uvádí datum použitelnosti („spotřebujte do“), by regulaci obsažené v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele nepodléhaly. Podle čl. 24 citovaného nařízení totiž platí, že takové potraviny z mikrobiologického hlediska snadno podléhají zkáze, mohou po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví, a proto se potravina po uplynutí data použitelnosti nepovažuje za bezpečnou.
Regulaci by nepodléhaly ani potraviny, které nemusí být označeny datem použitelnosti, ani datem minimální trvanlivosti z důvodu, že se jedná o výrobky určené k okamžité spotřebě.
Naproti tomu na výrobky označené datem minimální trvanlivosti by se povinnost uvedená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele vztahovala, neboť minimální trvanlivost bývá stanovena v řádu několika měsíců. Výjimka z ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele platí pouze pro výrobky, u nichž je doba jeho spotřeby krátká.

Výjimka z aplikace ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele se však vztahuje i na jiné výrobky než potraviny. Ty by se měly posuzovat analogicky. Základním kritériem pro případné vyloučení z povinnosti uvádět nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával posledních 30 dnů před poskytnutím slevy, by měla být skutečnost, že výrobek podléhá zkáze kvůli fyzikálnímu složení nebo vlastnostem (viz zmíněné řezané květiny, dále např. rostliny s omezenou životností, výrobky na bázi živých rostlin, jako vánoční či velikonoční dekorace).

6. Zvláštní úprava pro slevy na nové výrobky

Ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele výslovně reguluje, jak označovat informací o slevě nové výrobky, tj. výrobky, které daný prodávající zlevňuje krátce po uvedení na trh. V takovém případě pravidlo zůstává v principu zachováno, pouze je upravena délka referenčního období pro nejnižší cenu. Nejedná se o 30 dnů před poskytnutím slevy, jak zní základní pravidlo, ale o dobu mezi zařazením výrobku do nabídky a prodeje daným prodávajícím a okamžikem poskytnutí slevy.

7. Věrnostní programy a personalizované slevy

Zvláštní pozornost zasluhují věrnostní programy. V souladu s Pokyny Evropské komise se povinnosti podle ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele nevztahují na věrnostní programy pro zákazníky daného prodávajícího, jako jsou např. slevové karty, poukázky opravňující spotřebitele ke slevě z ceny u výrobku prodávajícího během dlouhých nepřetržitých období (např. 6 měsíců, rok) nebo sbírání bodů na budoucí nákupy. V těchto případech je zřejmé, že povinnost obsažená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele, tj. uvést při oznámení slevy také nejnižší cenu, za kterou prodávající výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy, by byla nesplnitelná (prodávající totiž neví, kdy a na co spotřebitel slevu uplatní).

Ze stejných důvodů se ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele neuplatní ani na přizpůsobené slevy, např. spotřebitel při nákupu získá 20 % slevu na další nákup do 1 měsíce, slevy poskytované při zvláštních příležitostech, jako je přihlášení do věrnostního programu, narozeniny nebo svátek spotřebitele, slevy z ceny uplatněné během nákupu, které nebyly předem oznámeny, sleva podle věku apod. Povinnost informovat o nejnižší ceně za nabízené a prodávané výrobky během 30 dnů před poskytnutím slevy by se nevztahovala zřejmě ani na případy, kdy si spotřebitel zakoupí slevový kód, který ho následně opravňuje ke slevě.

Regulace se však uplatní, je-li cena prezentovaná jako přizpůsobená, ale ve skutečnosti je to sleva plošná, neboť je nabízena obecně. Jednalo by se zpravidla o situace, kdy by prodávající nabízel slevové poukázky, promo kódy apod. všem nebo velkému množství spotřebitelů. Např. sleva oznamovaná „tento víkend sleva 20 % na vše při použití kódu XYZ“, přičemž by byl kód dán k dispozici obecně veřejnosti, nebo „tento víkend sleva 25 % pouze pro členy věrnostního programu“, přičemž by šlo o většinu zákazníků. V těchto případech by se povinnost uvedená v ustanovení § 12a zákona o ochraně spotřebitele použila a prodávající by byl povinen uvést též informaci o nejnižší ceně, za kterou výrobek nabízel a prodával po dobu 30 dnů před poskytnutím slevy. Nejednalo by se totiž o individualizovanou slevu, ale o slevu plošnou.

PŘÍLOHY KE STAŽENÍ

Pokyny Evropské komise (2021_C 526_02) [pdf, 640 kB]

Zdroj: MPO

11. duben 2023

Účastníky konference přivítá předseda ÚOHS Petr Mlsna. V následujícím prvním bloku proběhne ohlédnutí za nejdůležitějšími zakázkovými událostmi z minulého roku i výhled do nejbližší budoucnosti, který zprostředkují místopředsedkyně Úřadu Markéta Dlouhá a Leona Gergelová Šteigrová z Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Situaci na Slovensku přiblíží nový předseda Úradu pre verejné obstarávanie SR Peter Kubovič.

Veřejné zadávání z hlediska soudců Davida Rause (Krajský soud v Brně) a Petra Mikeše (Nejvyšší správní soud) bude náplní druhého bloku konference. Další část programu pak bude vyhrazena příkladům z rozhodovací praxe českého i slovenského dozorového orgánu a závěrečnou náplň prvního dne konference bude tvořit paralelní program. Zástupci Asociace pro veřejné zakázky Adéla Havlová a Tomáš Machurek společně s Michalem Petřík z časopisu Veřejné zakázky představí svůj pohled na předběžné tržní konzultace, u paralelního kulatého stolu bude možnost hovořit se zástupci druhostupňového rozhodování ÚOHS o rušení zadávacích řízení.

Druhý den konference zahájí prezentace o inovativním zadávání v podání advokátů Ondřeje Chmely a Viléma Podešvy a Pavla Slípka z Technologické agentury ČR. Následně se zástupkyně DG GROW Evropské komise Vítězslava Fričová a Iveta Pospíšilíková z ÚOHS zaměří na judikaturní novinky od Soudního dvora EU a současně bude probíhat paralelní kulatý stůl o změnách v kvalifikaci a vylučování účastníků ze zadávacího řízení se zástupci prvoinstančního rozhodování ÚOHS.

Konferenci uzavře blok o odpovědném zadávání, v jehož rámci vystoupí Adam Gromnica z MPSV a Jana Dubcová z Centrálního nákupu Plzeňského kraje.

<a href= Program Májové konference 2023 231 KB

Registrovat se na konferenci můžete zde

V rámci registrace je pro omezený počet účastníků připravena možnost zúčastnit se v rámci slavnostního večera komentované prohlídky vily Tugendhat. Nabídka platí jen do vyčerpání dostupných míst.

V případě dotazů ke konferenci se můžete obracet na Ing. Jana Vodáka (e-mail: jan.vodak(at)uohs.cz; tel.: 542 167 882).

Májová konference 2023 banner

Zdroj: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/konference-a-seminare/majova-konference-2023.html

11. duben 2023

Ročenka je tradiční publikací, která přináší ucelený zdroj dat o vývoji i aktuálním stavu ekologického zemědělství a produkce biopotravin v České republice.

Rok vydání:	2023
Cílová skupina:	odborná i laická veřejnost
Tématické oblasti:	Ekologické zemědělství a biopotraviny
ISBN:	978-80-7434-696-5
Vydavatel	Ministerstvo zemědělství

Přílohy

Ročenka 2021 - Ekologické zemědělství v ČR (PDF, 8 MB)

Tisk stránky

Poslat e

11. duben 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uzavřel šetření možných protisoutěžních cenových prohlášení učiněných sdruženími Asociace profesionálních včelařů, z.s. a Český svaz včelařů, z.s., správní řízení nebylo zahájeno, oba případy byly vyřešeny tzv. soutěžní advokacií.

Úřad dlouhodobě upozorňuje na skutečnost, že cenová prohlášení zástupců profesních sdružení soutěžitelů o předpokládaném růstu cen mohou být z hlediska ochrany hospodářské soutěže přinejmenším podezřelá. Také pokud si individuální soutěžitelé veřejně sdělují ceny konkrétních komodit, za něž hodlají prodávat v budoucnosti, může to být posouzeno jako forma koordinace či slaďování postupu konkurentů na trhu.

V daném případě Úřad prováděl z vlastní iniciativy šetření týkající se veřejných cenových prohlášení, která prostřednictvím médií učinila sdružení soutěžitelů, jež působí v oblasti výroby a prodeje medu. Prohlášení těchto sdružení se týkala očekávaného zvyšování cen medu. Jako důvod zdražení bylo uváděno zejména snížení produkce medu v důsledku podmínek daných počasím a růst cen vstupů.

Úřad v rámci šetření obě sdružení vyzval, aby velmi pečlivě zvažovala, jaké informace o své cenové politice nebo o cenách požadovaných členy sdružení budou napříště médiím poskytovat. Dále při jednání se sdruženími včelařů zdůraznil, že sdružení nesmí o cenové hladině dosahované svými členy vůbec informovat, nesmí ji posuzovat a veřejně vyzývat ke změně. I nepřímé doporučení či zdánlivě neformální vyjádření představitele sdružení mohou způsobit porušení zákona. Taková jednání vzájemných konkurentů na trhu mohou vždy negativně ovlivnit svobodné a nezávislé stanovování cen členy sdružení, ať již tím, že povedou ke sjednocování cen, nebo tím, že jednotliví soutěžitelé dostanou k dispozici podrobné informace o cenové úrovni nebo o její plánované změně.

Po výzvě ÚOHS přistoupila obě sdružení ke konkrétním nápravným opatřením vedoucím k tomu, aby se v budoucnu neopakovala veřejná prohlášení, která by mohla porušovat zákon o ochraně hospodářské soutěže Současně informovala členy svých statutárních orgánů, že uvedené jednání je zákonem zakázané a má protisoutěžní povahu a že do médií lze napříště uvádět jen neadresná (objektivní) sdělení, jejichž cílem není vyloučení konkurenčního chování určitého okruhu soutěžitelů.

Úřad se rozhodl nezahajovat správní řízení, když zohlednil zejména ochotu a snahu uvedených sdružení rychle přijmout nápravná opatření vedoucí k obnově soutěže v dotčené oblasti. Tento postup vedl v obou případech k rychlejšímu a jistějšímu dosažení účelu soutěžní politiky, kterým je ochrana, ale zároveň i obnova soutěžních podmínek na trhu.

Tiskové oddělení ÚOHS
23/046

11. duben 2023

USA

Tereza Černá, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 727 938 522, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zemědělské a potravinářské organizace v USA naléhají na Kongres, aby otevřel dveře pro nové obchodní dohody

Více než 50 amerických zemědělských a potravinářských organizací na počátku března vyzvalo Kongres, aby schválil novou legislativu, která by Spojeným státům umožnila sjednávat další dohody o volném obchodu, a argumentovalo tím, že bez nich americké zemědělství zaostává za světovou konkurencí. Tyto skupiny, které zastupují širokou škálu amerických zemědělských vývozců od kukuřice po mléčné výrobky, maso a čerstvé potraviny uvedly, že snahy administrativy prezidenta Joea Bidena o otevření nových zemědělských vývozních trhů nestačí k překonání rostoucí sítě dohod o volném obchodu uzavřených Evropskou unií, Čínou a dalšími zeměmi.

Organizace uvádějí, že je to již více než deset let, co byla podepsána poslední dohoda o volném obchodu, která otevírá nové trhy pro americké zemědělské a potravinářské produkty. Citovaly nedávnou prognózu ministerstva zemědělství USDA, podle níž se USA v roce 2023 stanou čistým dovozcem potravin a očekává se deficit obchodu s potravinami ve výši 14,5 miliardy dolarů.

"To by mělo být varovným signálem ohledně klesajícího ekonomického vlivu Ameriky ve světě v důsledku naší neschopnosti prosazovat nové obchodní dohody snižující cla," napsali a požádali zákonodárce, aby přijali legislativu pro nový úřad na podporu obchodu.

Bidenova administrativa prozatím pracuje na nových obchodních dohodách spíše s menší intenzitou, představitelka amerického zahraničního obchodu Katherine Taiová usiluje o uzavření omezenějších forem obchodních dohod zaměřených na pracovní, environmentální a digitální obchodní standardy, jako je Indopacifický hospodářský rámec a dohody s Evropskou unií týkající se konkrétních odvětví oceli a hliníku a letadel.

Nevládní organizace a sdružení ze sektoru zemědělství a potravinářství apelují na Kongres, aby se zabýval konkrétními necelními překážkami obchodu, například v oblasti bezpečnosti potravin, a dodávají, že USA by měly usilovat o "nové dohody o volném obchodu snižující cla".

Úřad ministryně Taiové (USTR) uvádí, že pracuje na otevření nových trhů pro americké zemědělské zboží, a ve svém informačním přehledu uvedl, že v uplynulém roce rozšířil možnosti vývozu amerického hovězího masa do Pákistánu, po desetileté přestávce znovu otevřel vývoz amerických měkkýšů do EU, rozšířil přístup k vývozu amerických brambor do Mexika a zajistil 70% snížení indických cel na americké pekanové ořechy. USTR zároveň oznámil, že uspořádá první kolo jednání o dohodě o strategickém obchodním a investičním partnerství s Keňou, která bude zahrnovat zemědělskou složku a kapitoly o pracovních a regulačních postupech, environmentálních normách a digitálním obchodu.

Zdroj: MZe ČR

11. duben 2023

VIETNAM

Luboš Marek, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Hanoji,

tel.: +84 904 099 562, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. / Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Sójové mléko z Vietnamu bylo kontaminované

Japonsko stáhlo zásilku sójového mléka z Vietnamu poté, co byly v produktu nalezeny koliformní bakterie, ačkoli výrobce deklaroval bezpečnost potraviny.

Japonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že laboratoř pro analýzu potravin našla koliformní bakterie v 15 kartonech sójového mléka Fami Calcium vietnamské společnosti Vinasoy, které do Japonska dovezla společnost Next Trading. Následně bylo nařízeno, aby byl produkt stažen a zlikvidován.

Firma Next Trading uvedla, že většina sójového mléka nebyla prodána spotřebitelům, s výjimkou 200 ml balení, která byla distribuována do vietnamských restaurací.

Koliformní bakterie, které se vyskytují ve vodě a výkalech teplokrevných živočichů, většinou nezpůsobují vážná onemocnění, ale může se dostavit žaludeční nevolnost, zvracení, horečka a průjem. Za kontaminací koliformní bakterií stojí většinou nedostatečné zabezpečení proti úniku výkalů do povrchových a podzemních vod.

Vietnamská strana se jako obvykle agresivně brání jakémukoliv vlastnímu pochybení. Mluvčí společnosti Vinasoy prohlásil, že ke kontaminaci muselo dojít během přepravy, nebo distribuce v Japonsku. „Vinasoy má zkušenost s výrobou sójových produktů 25 let a je lídrem ve Vietnamu. Firma vyváží také na trhy s vysokými standardy, jako jsou USA nebo Jižní Korea“, dodal. Hlavním argumentem je to, že testy provedené Národním institutem pro kontrolu potravin ve vzorcích Fami Calcium Soy Milk určených pro export do Japonska přítomnost koliformní bakterie nepotvrdily. „Naše produkty jsou vyráběny a testovány podle mezinárodních standardů. Koliformní bakterie by neměla přežít procesy inaktivace enzymů, při kterých se sójové mléko zahřívá na 120 °C a sterilizuje při teplotě 140 °C,“ uvedla společnost Vinasoy.

Zdroj: MZe ČR

11. duben 2023

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Inflace a drahé potraviny pořád rezonují Blízkým východem

Letošní duben znamená pro celý region především muslimský svátek Ramadán. Bohužel ani slavností období nemůže zakrýt stále narůstající potravinovou krizi. K již tak problematickému zvyšování cen potravin kvůli inflaci přispívá také kolabování místních měn.

Bohaté státy, jako jsou například členové Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu, dokážou díky silnému zásahu státu do celého obchodního řetězce pomoci. To je ale bohužel spíše privilegium především Spojených arabských emirátů, Kataru a Saúdské Arábie, shodou okolností států, které mají své měny vázané na americký dolar, a tím dokážou odolávat celkovému oslabení vlastní měny.

Dle posledních dat Světového potravinového programu miliony lidí během letošního Ramadánu pocítí opravdovou potravinovou krizi. Irán, Turecko a Egypt zažívá letos 60% inflaci v cenách potravin. Libanon a Sýrie dokonce překročily pomyslnou hranici 100 %, a to 138 % v Libanonu a 105 % v Sýrii. Pro většinu rodin tak v regionu začíná být problém zakoupení i základních potravin, jako je chléb, rýže, mouka a zelenina.

Zmíněné problémy vytváří stálá nejistota v mezinárodním obchodu, kterou způsobila nedávná pandemie Covid-19 a válka na Ukrajině. Arabské země jsou velmi silně závislé na importu většiny potravin, a proto jakýkoliv výkyv z normálních cen nebo dodávek znamená problém. Když se ještě přidá rostoucí inflace a podpora měny rozvinutých států, zbývá v pokladnách chudých zemí o to méně peněž na nákup zboží a potravin ze zahraničí. Samotné měny zmíněných zemí, především Libanonu, Egyptu a Sýrie, oslabily o více jak 45 % během 10 uplynulých měsíců (WFP currency watch list). I když od dob pandemie průměrná cena potravin postupně klesá, pořád je podle zveřejněných dat na desetiletém maximu.

Každým takovým problémem se mění dlouhodobé strategie zmíněných zemí. V dnešní době tak snad každá z nich zařadila posílení vlastního zemědělství a vyšší potravinové soběstačnosti do hlavních témat budoucích strategií. Z toho plyne opravdu slibná budoucnost pro moderní zemědělské technologie a možnost podílet se na rozvoji tohoto sektoru v regionu. Arabské země, které si dříve nikdo se zemědělstvím nespojoval, nyní projevují značný zájem o zemědělské produkty, technologie a know-how.

Zdroj: MZe ČR

11. duben 2023

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Čínsky trh s rostlinnými náhražkami masa zaznamenává další růst

Poradenská společnost REACH24H zveřejnila na své platformě Chemlinked nový report analyzující situaci na čínském trhu s potravinami na rostlinné bázi. Převážně se zaměřuje na rostlinné náhražky mléčných a masných produktů.

Konzumace mléčných produktů v Číně roste, v přepočtu na obyvatele je však ve srovnání se západem stále na velmi nízké úrovni. Mléko z rostlinných zdrojů tedy představuje pouze malou část trhu. Do budoucna by však mohlo nabývat na popularitě, protože velká část čínské populace trpí určitou mírou intolerance na laktózu. Na druhou stranu to jsou právě zdravotní benefity mléka, které stojí za jeho rostoucí spotřebou. Čínský trh s rostlinnými náhražkami mléčných produktů dosáhl dle reportu v roce 2020 hodnoty 171 miliard Kč. Složená roční míra růstu mezi roky 2019 a 2024 bude 2,4 %. Nejlépe se daří ovesným mlékům, jejichž trh v roce 2020 meziročně vyrostl o 153,6 % a v roce 2021 o dalších 141,7 %. Report uvádí, že by se meziroční tempo růstu v příštích čtyřech letech mohlo pohybovat kolem 50 %.

Ačkoli se pouze relativně malá část čínského obyvatelstva aktivně hlásí k vegetariánství či veganství, pokrmy na rostlinné bázi jsou součástí čínské kultury již po staletí a jako náhrada za maso se v Číně využívalo tofu. Trendem zejména u bohatších vrstev je omezovat konzumaci masa s přihlédnutím k jeho možným negativním vlivům na zdraví, ekologii a udržitelnost. Složené tempo ročního růstu pro roky 2021-2025 se u čínského trhu rostlinných náhražek masa odhaduje kolem 14 %. Nejpopulárnější kategorie představují rostlinné párky a masové koule. Rostlinné náhražky masa do svých menu zakomponovaly i mnohé řetězce rychlého občerstvení jako je KFC, McDonald’s a Subway.

Zdroj: MZe ČR

11. duben 2023

Příručku o podmínkách dovozu/vývozu zemědělských výrobků a potravin ve vztahu k zemím mimo EU jsme se rozhodli umístit na naše webové stránky (webové stránky Ministerstva zemědělství) z důvodu stále se opakujících dotazů vztahujících se k podnikání v segmentu vývozu a dovozu zemědělských a potravinářských výrobků. Jedná se o základní zdroje informací a soupis adres, na nichž mohou podnikatelé, kteří hodlají začít vyvážet či dovážet zemědělské a potravinářské položky, získat základní informace nezbytné k zahájení takovéto činnosti.

Odbor zahraničně obchodní spolupráce MZe vydává každoročně publikace s různým pohledem na realitu zahraničního obchodu České republiky, které mohou být rovněž určitým vodítkem pro začínající podnikatele (k dispozici rovněž na webových stránkách MZe). Informační zdroje budou průběžně aktualizovány.

Příloha

Příručka o podmínkách dovozu/vývozu (DOCX, 89 KB)

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

6. duben 2023

Tisková zpráva – Kvalita obilí na českém trhu je dlouhodobě na velmi vysoké úrovni, a to díky důkladnému systému kontrol nejen tuzemské produkce, ale i dovozového obilí. S ohledem na zvýšený tranzit zemědělského zboží přes naše území se kontroly ještě více zintenzivní. Ukrajinské obilí, které se exportuje přes tzv. Solidarity Lanes, by mělo primárně směřovat na trhy mimo EU, kam bylo původně určené. O situaci dnes ráno mimořádně jednala pracovní skupina na Ministerstvu zemědělství (MZe).

„V České republice je kvalita obilí a olejnin dlouhodobě na vysoké úrovni a udržíme ji i nadále. Proto jsme se dnes dohodli, že se Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zaměří na kontroly veškerého dovozu zemědělských komodit ze zahraničí. Na prvním místě je pro nás jednoznačně zdraví spotřebitelů, i proto je u nás systém kontrol dlouhodobě velmi přísný,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

V kontextu situace na zemědělských trzích zejména po invazi Ruska na Ukrajinu Ministerstvo zemědělství již několik měsíců intenzivně monitoruje mj. vývoj dovozu obilovin a olejnin, ale i jiných komodit. Dovoz obilovin do EU v důsledku válečného konfliktu vzrostl, a to přesto, že EU je v produkci obilovin soběstačná.

„Udržení vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny považujeme za velmi důležité z hlediska globálního potravinového zabezpečení a podpory ukrajinské ekonomiky, proto i nadále podporujeme pokračování autonomních obchodních opatření a rozvoj takzvaných Solidarity Lanes, jejichž fungování jsme prosadili během našeho předsednictví v Radě EU. Je zřejmé, že tyto koridory plní svůj účel a výrazně pomáhají jak zlepšení odolnosti ukrajinské ekonomiky, tak uklidnění situace na světových trzích s obilovinami včetně zajištění potravin pro rozvojové země,“ uvedl ministr Nekula.

Zklidnění situace na světových trzích je dobře patrné na poklesu cen na komoditních burzách. Ceny obilovin jsou v podstatě již na předválečné úrovni, výrazně nižší, než v loňském roce jsou také ceny pohonných hmot či elektrické energie a plynu. „To vše by se mělo propsat i do cen potravin pro spotřebitele. Situaci pečlivě sledujeme, analyzujeme veškerá dostupná data, intenzivní jsou také kontroly dozorových orgánů. Příští týden bude o aktuálním vývoji cen potravin znovu jednat meziresortní skupina. Je třeba vytvořit větší tlak na to, aby se snižující ceny vstupů rychleji propsaly do koncových cen v obchodech,“ řekl ministr Zdeněk Nekula.

Podle MZe je nadále nutné důkladně monitorovat veškeré dopady dovozu z Ukrajiny do EU včetně vlivu na trh Unie a domácí producenty. Je třeba zajistit, aby zboží nezůstávalo v zemích bezprostředně sousedících s Ukrajinou, ale bylo exportováno prioritně mimo EU. Podle dostupných dat se od února 2022 do ledna 2023 z Ukrajiny do EU vyvezlo 3 526 tis. tun pšenice, což je meziročně desetkrát více. Pokud by trend pokračoval, mohlo by to evropské pěstitele výrazně poškodit. Musí totiž plnit výrazně přísnější podmínky pěstování oproti dovozovému obilí.

„Dopady na naše zemědělce jsou však i v jiných oblastech, velmi dobře je to vidět u jablek, kde došlo kvůli embargu na vývoz jablek do Ruska a Běloruska k výraznému přehlcení evropského trhu. To snížilo ceny zemědělských výrobců na úroveň, která pro ně přestává být rentabilní. Vysoké ceny krmiv a energií zase ovlivnily především chov prasat. I proto chci, aby Evropská komise poskytla zasaženým zemím balíček mimořádné pomoci podobně, jako to bylo v loňském roce. Již jsem o tom hovořil s komisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským, téma budu řešit i na nadcházející Radě ministrů v Lucemburku,“ dodal ministr Nekula.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

6. duben 2023

Milí členové, kolegové, přátelé a spolupracovníci,

Velikonoce patří mezi nejvýznamnější křesťanské svátky, ale také symbolizují příchod jara, nabrání nové energie a vitality.

Rádi bychom Vám popřáli krásné prožití velikonočních svátků, hodně pohody a radosti. Užijte si s vašimi nejbližšími nadcházejí dny volna a načerpejte novou jarní energii.

Hodně zdraví, lásky a štěstí.

6. duben 2023

Potravinářská komora ČR reagovala na vyjádření NKÚ již v červnu loňského roku. Naši reakci najdete zde:

PK ČR v rámci projektu Kvalita z Evropy – Chutě s příběhem nepochybila. Obsahem VŘ byl výběr nejvhodnější agentury pro realizaci vlastního projektu PK ČR a nikoliv konkrétního projektu agentury. Protože v době realizace VŘ nebyla známa konečná cena projektu schvalovaná EK, byla soutěžena smlouva o smlouvě budoucí. Smlouva s vybraným uchazečem tak nebyla uzavřena na vyšší cenu plnění, jednalo se o změny kurzu EUR vůči české koruně a úpravy původního projektu na základě požadavků EK. Ve smlouvě s vybraným dodavatelem služeb, proto bylo uvedeno toto ustanovení. Celková cena díla dle projektu je podle smlouvy stanovena v eurech a celková částka se může v průběhu realizace měnit v závislosti na kurzových změnách.

Žádost o poskytnutí dotace jakož i navazující rozhodnutí byly kalkulovány v Eurech, ale propláceny v korunách. Ve smlouvě tedy byla mimo jiné uvedena možnost změny ceny plnění v návaznosti na změnu kurzu. Jednoduše řečeno, pokud by koruna posílila, pak bychom se jako žadatelé mohli dostat do situace, kdy bychom z obdržené dotace nebyli schopni pokrýt poměrnou část cen plnění.

Projekt jako takový byl poskytovatelem dotace (SZIF), ministerstvem zemědělství a příslušnými orgány EK schválen bez výhrad jak v oblasti finančního, tak věcného plnění, což nakonec ve své správě připouští i NKÚ včetně toho, že prostředky byly použity účelně a efektivně a cílů projektu bylo v rozhodující míře dosaženo.

Současně se připojujeme k reakci Agrární komory ČR, která považuje v této souvislosti za zavádějící především výroky týkající se rozdělování dotačních podpor v zemědělství a potravinářství.

https://www.akcr.cz/txt/reakce-ak-cr-na-vyrocni-zpravu-nku-2022

Výroční zpráva NKÚ - 2022

Mgr. Helena Kavanová

Ředitelka pro marketing a komunikaci / Tisková mluvčí

Potravinářská komora České republiky®

Počernická 272/96

108 03 Praha 10 - Malešice

mobil: +420 737 287 024

6. duben 2023

ODBORNÝ SEMINÁŘ PRO VEŘEJNOST

Vliv reformulace na trvanlivost a fyzikálně chemické vlastnosti pekařských výrobků

Účast je BEZPLATNÁ.
Termín:	středa 24. května 2023 od 12.30 h
Místo konání:	posluchárna BIII, VŠCHT Praha, Technická 3, budova B (přízemí)
Příspěvek (přednáška):	40 min + 5 min diskuse
Občerstvení:	ochutnávka a senzorická analýza reformovaných pekařských výrobků

Seminář bude zaměřen na téma reformulací potravin ve vybraných oblastech. V rámci semináře budete mít možnost dozvědět se novinky o aktuálním tématu reformulací potravin a setkat se s odborníky z potravinářství.

Neváhejte a přijďte se dozvědět novinky o zajímavém tématu, které je aktuální v ČR i v Evropě!

ČAS	TÉMA	TĚŠÍ SE NA VÁS PŘEDNÁŠEJÍCÍ
12:30-12:45	Zahájení semináře, úvodní slovo	doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D.
12:45-13:30	Reformulace – trendy v pekárenské technologii	Ing. Pavel Skřivan, CSc.
13:30-14:15	Procesní kontaminanty v cereálních výrobcích	Ing. Beverly Hradecká, Ph.D.
14:15-14:45	Přestávka na kávu
14:45-15:30	Modelování a optimalizace spotřeby energie v pekárenské výrobě	Ing. Tomáš Svoboda
15:30-16:15	Možnosti zvyšování obsahu vlákniny v pekařských výrobcích	doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D.
16:15	Zakončení semináře	doc. Ing. Marcela Sluková, Ph.D.

Registrace na seminář proběhne formou zaslání e-mailové zprávy v následujícím formátu:

Mám zájem o účast na semináři dne 24.5.2023.

Jméno, příjmení, název společnosti.

Váš osobní kontakt: mobil, email.

Pozvánka_24. května 2023

Registraci (zájem o účast) zašlete prosím na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. do 30.4.2023 do 17 h.

6. duben 2023

Informace spotřebitelské organizace dTest – Po vydání loňského testu vanilkových zmrzlin se ukázalo, že téma poctivosti přírodní vanilky spotřebitele zajímá. A často se ptali na vanilkový cukr. Těsně před obdobím velikonočního pečení se proto k vanilkovému aroma vracíme s testem 24 vanilkových a vanilinových cukrů. Bohužel se ukázalo, že při výběru cukru s pravou vanilkou můžeme velice snadno sáhnout vedle.

Při nákupu surovin pro pečení můžete vybírat mezi vanilkovým a vanilinovým cukrem. Oba na první pohled odlišuje nejen název, ale také cena. Vanilinový bývá až desetkrát levnější. Proč? Důvodem je zcela odlišné složení. Vanilkový cukr za svou vůni vděčí přírodnímu aroma, zatímco vanilinový umělému. Abychom zjistili, který cukr je nejlepší a který se vyplatí, připravili jsme velký test vanilkových a vanilinových cukrů.

Analýzy v nezávislé laboratoři zjišťovaly, kolik vonných látek obě skupiny cukrů obsahují. V případě vanilkových cukrů, které by měly být navoněné pouze přírodní vanilkou, jsme také nechali ověřit přítomnost syntetického aroma. Celkem se do laboratoře vydalo 24 vzorků, včetně tří cukrů koupených v Německu. Odtamtud jsme přivezli vanilkový a vanilinový cukr značky Dr. Oetker a vanilinový cukr privátní značky Kaufland/K-Classic. Zajímalo nás, zda a případně jak se liší od stejných značek nabízených v České republice. V Německu totiž mají speciální směrnicí určeno, jak má vanilkový cukr vypadat.

Chybí nám přesný předpis

Laboratorní výsledky mezi jednotlivými výrobky odhalily skutečně výrazné rozdíly. Ukázalo se, že obsah přírodního aroma se může u vanilkového cukru lišit až čtyřicetinásobně. Při hodnocení výsledků jsme se inspirovali německým předpisem, podle kterého by osmigramový sáček vanilkového cukru měl obsahovat 0,5 g vanilkového lusku. Přepočtem jsme zjistili, že tomuto požadavku dokázaly vyhovět pouze tři z 11 vanilkových cukrů zakoupených v Česku. Naopak každý třetí výrobek si za velmi nízký obsah aroma odnesl nedostatečnou známku. Dozvěděli jsme se tak, že při nákupu vanilkového cukru lze snadno sáhnout vedle. Součástí průzkumu vanilkového aroma byla také izotopová analýza. Ta měla prokázat přírodní původ vonných látek.

U vanilinových cukrů byla situace o trochu lepší, nicméně i jejich výkony se velmi lišily. Nejslabší výrobky obsahovaly asi třetinu aroma ve srovnání s těmi nejlépe hodnocenými. Můžeme však prozradit, že vanilinové cukry většinou obsahovaly výrazně víc vonných látek než ty vanilkové.

Článek „Test vanilkových a vanilinových cukrů 2023“ byl publikován v časopise dTest 4/2023

Autor: dTest

Vydáno: 5. dubna 2023

Zdroj: https://bezpecnostpotravin.cz/test-vanilkovych-a-vanilinovych-cukru-2023/

5. duben 2023

Ve Spojených arabských emirátech proběhl pod záštitou Ministerstva životního prostředí první národní dialog se zaměřením na potravinové zabezpečení.

Hlavním cílem tohoto dialogu je propojit vládu s privátním sektorem a podpořit co nejvíce nové inovace, které pomohou s problematikou současného potravinového zabezpečení a soběstačnosti.

Pro zemi, která je stále z více jak 80 % závislá na dovozu potravin, je hlavním tématem zvýšení lokální výroby a produkce. Dle dialogu nové technologie umožňují, aby i státy s náročnými klimatickými podmínkami měly dostatečnou a kvalitní lokální produkci potravin. Mezi podporované inovace a technologie patří například používání hydroponie, aeroponie a akvaponie. Velké emirátské společnosti se zavázaly, že do konce tohoto roku budou odebírat alespoň 50 % produktů emirátského původu a že do roku 2030 zkusí přejít na čistě emirátské dodavatele.

Mezi produkty, na které se první fáze dialogu zaměřuje, jsou například vajíčka, mléčné produkty, datle, listová zelenina, rajčata, okurky, papriky, červené maso a drůbež. Během dialogu se účastníci dohodli na spuštění odborné studie, která vybere další produkty, na které se budou chtít zaměřit v další fázi.

Dle posledních dostupných dat je ve Spojených arabských emirátech již 38 000 zaregistrovaných farem. V poslední době se velmi často mluví o farmě Maliha, která na území emirátů dokázala v loňském roce vyprodukovat 15 000 tun pšenice obohacené o proteiny. Dále tisková zpráva uvádí, že lokální emirátská produkce zeleniny v loňském roce již překonala 156 000 tun a ovoce dokonce 200 000 tun. V měřítku se spotřebou to znamená, že již 20 % poptávky po zelenině je uspokojeno místní produkcí.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mobil:+ 420 602 768 207, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/zemedelsti-diplomate/SAE/v-emiratech-probehl-prvni-narodni-dialog.html

5. duben 2023

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo často kladené dotazy k výkladu nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny (nařízení vlády č. 5/2023 Sb.) a k výkladu nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny (nařízení vlády č. 463/2022 Sb.).

Rozdělení smluv a zákazníků (§ 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a sjednaná cena elektřiny/plynu je přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem, přičemž po 7. září 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě o zvýšení obchodní přirážky?

Jedná se o smlouvu typu A, u níž se jednotkový základ pro výpočet kompenzace určí podle § 5 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., tj. jako pro smlouvu uzavřenou po 7. září 2022. Podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. totiž platí: „Dojde-li dohodou smluvních stran ke změně smlouvy v části týkající se ceny elektřiny nebo plynu nebo doby trvání závazku ze smlouvy nebo ke změně smlouvy spočívající v rozšíření výčtu odběrných míst, považuje se den sjednání dohody za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení.“

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud měl zákazník do 31. prosince 2022 právo zadávat dodavateli elektřiny/plynu pokyny k nákupu procentuální části sjednaného diagramu spotřeby elektřiny nebo plynu, tohoto práva však nevyužil, a pro rok 2023 tak platí za sjednanou cena elektřiny/plynu, jejíž výše je přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem?

Jedná se o smlouvu typu A.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 na dobu neurčitou s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní (kterou je dodavatel elektřiny/plynu oprávněn jednostranně změnit)?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se jedná o smlouvu typu B. Oznámí-li dodavatel elektřiny/plynu u smlouvy typu B změnu ceny elektřiny/plynu, typ smlouvy se v souladu s § 3 odst. 4 větou první nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nemění.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud je cena elektřiny/plynu sjednaná odkazem na ceník, podle kterého je cena stanovena jako vážený průměr ceny zajištěné v roce 2022 a ceny dosažené na spotovém trhu navýšený o obchodní přirážku?

Podle toho, zda byla smlouva uzavřena před 7. zářím 2022, nebo po 7. září 2022, se jedná o smlouvu typu B nebo C, neboť se jedná o smlouvu s jinou než fixní cenou elektřiny/plynu. Současně popsané smluvní cenové ujednání nevykazuje jednoznačně znaky smlouvy typu A, F, G nebo H.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud u smlouvy typu B uzavřené před 7. zářím 2022 dojde po 7. září 2022 k automatickému prodloužení doby trvání závazku na dobu určitou opět s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní?

Stále se bude jednat o smlouvu typu B. V uvedeném případě se totiž stále jedná o smlouvu s cenou jinou než fixní uzavřenou před 7. zářím 2022 (vzhledem k tomu, že k prodloužení doby trvání závazku došlo automaticky na základě samotné smlouvy, a nikoliv na základě dodatku ke smlouvě, nemění se datum uzavření smlouvy pro účely nařízení vlády č. 5/2023 Sb.). Došlo-li současně s prodloužením doby trvání závazku ke změně ceny, pak § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. výslovně stanoví, že oznámí-li dodavatel u smlouvy typu B změnu ceny, typ smlouvy se nemění.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní a po 7. září 2022 došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

Smlouva je stále smlouvou typu B. Vzhledem k tomu, že právo dodavatele elektřiny/plynu změnit dobu trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka bylo ve smlouvě sjednáno dopředu, tj. ke změně doby trvání závazku nedošlo na základě sjednání dodatku ke smlouvě, zůstává i datum uzavření smlouvy stejné, tj. do 7. září 2022, a proto nedochází ke změně typu smlouvy.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s fixní cenou elektřiny/plynu a následně, stále před 7. září 2022, došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena do 7. září 2022 a pro rok 2023 platí, že je sjednána na dobu určitou a s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní, jedná se o smlouvu typu B (doba trvání závazku zde není podstatná).

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s cenou elektřiny/plynu jinou než fixní a zákazník po 7. září 2022 využije opci přidávat do již uzavřené smlouvy odběrná místa, aniž by došlo ke změně ceny nebo jiných smluvních ujednání?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H a nebyla-li dodávka elektřiny/plynu do dalších odběrných míst zákazníka sjednána dodatkem k původní smlouvě, pak se v období po využití opce zákazníka jedná o smlouvu typu B. Datum uzavření smlouvy v tomto případě totiž zůstává stejné, tj. před 7. září 2022, neboť smlouva od počátku obsahovala právo zákazníka přidávat do smlouvy nová odběrná místa).

Byla-li dodávka elektřiny/plynu do dalších odběrných míst zákazníka sjednána dodatkem k původní smlouvě, pak se, nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, ve vztahu k těmto novým odběrným místům jedná o smlouvu typu C a ve vztahu k původním odběrným místům o smlouvu typu B. Dané pravidlo je upraveno v § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 došlo k uzavření dodatku ke smlouvě, na jehož základě byla doba trvání závazku od 1. ledna 2023 změněna na dobu neurčitou a cena elektřiny/plynu byla změněna na cenu jinou než fixní tak, že ji stanovuje dodavatel elektřiny/plynu?

V období po uzavření dodatku ke smlouvě se jedná o smlouvu typu C, tedy smlouvu s jinou cenou elektřiny/plynu než fixní uzavřenou po 7. září 2022, neboť je nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy. Podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. totiž platí, že den sjednání dohody (uzavření dodatku ke smlouvě) mj. o změně ceny elektřiny/plynu se považuje za den uzavření smlouvy jako takové. Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. potom platí, že dojde-li v průběhu trvání závazku ze smlouvy ke změně jeho obsahu v části týkající se některého z obsahových znaků rozhodných pro rozdělení smluv, považuje se smlouva ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu toho typu podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., kterému vymezením obsahových znaků odpovídá (není-li stanoveno jinak).

Doba trvání závazku není v případě smlouvy typu C podstatná.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 na dobu neurčitou, avšak vždy se sjednávanou fixní cenou elektřiny/plynu na určité období, a po 7. září 2022 byl uzavřen dodatek ke smlouvě, jehož předmětem je nová výše fixní ceny elektřiny/plynu?

Jedná se buď o smlouvu typu D, nebo o smlouvu typu E. Den sjednání dohody mj. o změně ceny elektřiny/plynu se podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. považuje za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení, což je ale v případě smlouvy typu D nebo E podstatné jen z hlediska způsobu výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace podle § 5 odst. 6 nebo 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Doba trvání závazku v případě smlouvy typu D nebo E podstatná není.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 s fixní cenou elektřiny/plynu a po 7. září 2022 došlo ke změně doby trvání závazku bez výslovného souhlasu zákazníka na dobu určitou a ke změně ceny elektřiny/plynu na cenu jinou než fixní?

V období do změny trvání závazku a cenového ujednání se jedná o smlouvu typu D a v období po změně trvání závazku a cenového ujednání, není-li cena elektřiny/plynu nově přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem, se jedná o smlouvu typu B. Pravidlo, že smlouva typu D, u níž dojde v období po 7. září 2022 ke změně doby trvání závazku z doby určité na dobu neurčitou nebo ke změně fixní ceny na cenu jinou než fixní (ne však spotovou), se ode dne účinnosti změny obsahu závazku považuje za smlouvu typu B, je upraveno v § 3 odst. 4 větě druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 byla zákazníkovi oznámena nová cena elektřiny/plynu, která je přímo závislá na výsledné ceně, za níž dodavatel elektřiny/plynu komoditu (kombinací forwardových a spotových nákupů) nakupuje?

Podle § 3 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že dojde-li v průběhu trvání závazku ze smlouvy ke změně jeho obsahu v části týkající se některého z obsahových znaků rozhodných pro rozdělení smluv, považuje se smlouva ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu toho typu podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., kterému vymezením obsahových znaků odpovídá (není-li stanoveno jinak).

Vycházíme-li z předpokladu, že cena je ve smlouvě se zákazníkem sjednaná jako cena jiná než fixní a současně smlouva nesplňuje obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se v období po oznámení nové ceny jedná buď o smlouvu typu B, nebo o smlouvu typu C. Pokud byla smlouva uzavřena před 7. září 2022 a po 7. září 2022 byla zákazníkovi pouze oznámena změna ceny, aniž by došlo k uzavření nové smlouvy nebo dodatku ke stávající smlouvě, pak podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že se jedná o smlouvu typu B. Naopak bylo-li cenové ujednání změněno na základě uzavření nové smlouvy nebo dodatku ke stávající smlouvě, pak se jedná o smlouvu typu C, neboť je nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy (den sjednání dohody mj. o změně ceny elektřiny/plynu se podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. považuje za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení).

O jaký typ smlouvy se jedná, pokud smlouva byla uzavřena po 7. září 2022 s jinou cenou elektřiny/plynu než fixní, ale dodavatel elektřiny/plynu již většinu množství elektřiny/plynu zajistil před 7. září 2022?

Nejsou-li naplněny obsahové znaky smlouvy typu A, F, G nebo H, pak se jedná o smlouvu typu C. Jedním ze znaků smlouvy, které jsou rozhodné pro posouzení toho, do jakého typu smlouvy ve smyslu § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je možné smlouvu zařadit, je datum sjednání smlouvy se zákazníkem, nikoli však datum nákupu komodity. Určitou výjimku představuje ustanovení § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého platí, že předcházela-li dohodě smluvních stran o celém obsahu smlouvy dohoda o ceně elektřiny/plynu nebo přijetí cenové nabídky zákazníkem, považuje se za den uzavření smlouvy podle tohoto nařízení tento dřívější den. Pokud by tedy např. cenová nabídka byla zákazníkem přijata před 7. září 2022, bylo by možné danou smlouvu považovat za smlouvu typu B.

Platí, že u smlouvy typu D se nerozlišuje, zda byla uzavřena před nebo po 7. září 2022?

Pro zařazení smlouvy do smlouvy typu D nezáleží na tom, zda byla smlouva uzavřena před nebo po 7. září 2022, podstatné je jen to, zda je cena elektřiny/plynu sjednaná jako fixní. Den uzavření smlouvy je u smlouvy typu D rozhodný až pro určení jednotkového základu pro výpočet kompenzace – podle § 5 odst. 6 písm. a) nebo b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

V jakých typických případech se jedná o smlouvu typu E?

Podle § 3 odst. 1 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je smlouvou typu E „smlouva s fixní cenou elektřiny nebo plynu na období dodávky elektřiny nebo plynu nejdříve od 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023 uzavřená se zákazníkem pro odběrné místo typu 1, popřípadě pro odběrné místo typu 2, pokud sjednané plnění podle smlouvy pro odběrné místo typu 1 zahrnuje rovněž dodávku elektřiny nebo plynu do odběrného místa typu 2 téhož zákazníka“. Vymezení tohoto typu smlouvy cílí na smlouvy, na jejichž základě je dodávána elektřina/plyn do více odběrných míst (např. poboček) jednoho zákazníka, z nichž některá odběrná místa jsou připojena na hladině nízkého napětí, alespoň jedno odběrné místo je však vždy připojené na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí.

Platí pravidlo podle § 3 odst. 2 věty druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. o změně dne uzavření smlouvy v případě uzavření dodatku ke smlouvě pro jakýkoliv dodatek k jakékoliv smlouvě?

V zásadě ano, týká-li se dohoda smluvních stran některé ze změn smlouvy uvedených v § 3 odst. 2 větě druhé nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Dané ustanovení současně obsahuje výjimku, kdy dochází-li na základě dodatku ke smlouvě pouze k rozšíření výčtu odběrných míst beze změny smlouvy v části týkající se ceny elektřiny nebo plynu nebo doby trvání závazku ze smlouvy, považuje se den sjednání dohody za den uzavření smlouvy pouze ve vztahu k těmto novým odběrným místům. Další výjimkou je pravidlo zakotvené v § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého se smlouva typu D uzavřená do 7. září 2022, u níž v období po 7. září 2022 dojde ke změně trvání závazku ze smlouvy z doby určité na dobu neurčitou nebo ke změně fixní ceny elektřiny nebo plynu na cenu jinou než fixní (nehledě na to, zda na základě dodatku ke smlouvě, jednostranného právního jednání dodavatele elektřiny/plynu či např. ze zákona), považuje ode dne účinnosti změny obsahu závazku za smlouvu typu B.

Jaké „obsahové znaky“ mají být pro účely ustanovení § 3 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. posuzovány, případně s jakými vahami?

Na mysli se mají obsahové znaky, jejichž prostřednictvím jsou vymezeny jednotlivé typy smluv v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. - tj. typ cenového ujednání (fixní cena elektřiny/plynu, cena elektřiny/plynu jiná než fixní, cena elektřiny/plynu přímo závislá na ceně elektřiny/plynu na krátkodobých trzích s elektřinou/plynem), doba trvání závazku (na dobu určitou nebo neurčitou), období dodávky elektřiny/plynu, typ odběrného místa (odběrné místo typu 1 nebo 2) a způsob postupného nákupu elektřiny/plynu zákazníkem (v případě smluv typu F, G a H). Obdobně se za takový znak musí posuzovat i datum uzavření smlouvy, byť se formálně nejedná o obsahový znak, ale jedná se o kritérium určující typ smlouvy.

Jaký je z hlediska kompenzace dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu nejlepší postup při změně zákazníka v odběrném místě?

Lze doporučit, aby – je-li to možné – byla při změně zákazníka v odběrném místě původní smlouva postoupena na nového zákazníka, a nikoliv aby byla uzavírána nová smlouva. V případě postoupení smlouvy dochází totiž toliko ke změně subjektu závazku, který však jako takový trvá dále s původním obsahem. Pokud je tedy smlouva postoupena, nemění se ani datum uzavření smlouvy ani jiný znak rozhodný pro kategorizaci smlouvy podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Naopak je-li uzavřena nová smlouva, je s tím pro dodavatele elektřiny/plynu spojeno riziko ekonomické ztráty, neboť při kategorizaci smlouvy podle § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i následném způsobu výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace podle § 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je v takovém případě nutné vycházet z nového data uzavření smlouvy.

Jednotkový základ pro výpočet kompenzace (§ 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

Co se rozumí pod pojmy, se kterými pracuje při výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace u smlouvy typu C ustanovení § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.? Má se „tržní spotovou cenou elektřiny/plynu“ na mysli skutečná nákupní cena dodavatele elektřiny/plynu?

Tržní spotová cena elektřiny je v § 2 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. definovaná jako „cena elektřiny dosažená v obchodní hodině na denním trhu organizovaném operátorem trhu v Kč/MWh“ a tržní spotová cena plynu je v § 2 písm. c) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. definovaná jako „cena plynu ve výši indexu organizovaného trhu s plynem EEX European Gas Spot Index pro plynárenský den pro obchodní zónu Česká republika EGSI CZ pro plyn v Kč/MWh“. Přirážky jsou pak uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a stanovenou cenou se rozumí zastropovaná cena podle § 3 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Za použití těchto hodnot se v případě smlouvy typu C na základě § 5 odst. 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá jednotkový základ pro výpočet kompenzace, ten se následně podle § 7 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vynásobí příslušným množstvím elektřiny v každé obchodní hodině, resp. množstvím plynu v každý plynárenský den za kalendářní měsíc a součet těchto součinů dává dohromady dílčí základ měsíční kompenzace za dané odběrné místo a daný typ smlouvy. Součet vypočítaných dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa a typy smluv podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc, a případně snížený o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, potom podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. dává dohromady měsíční kompenzaci za příslušný měsíc.

Lze mít za splněnou podmínku podle § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., že měl dodavatel elektřiny/plynu k 31. říjnu 2022 zajištěn nákup elektřiny/plynu na bázi forwardových produktů nejméně na 80 % předpokládané spotřeby zákazníků se smlouvou typu B na rok 2023, pokud daný nákup elektřiny/plynu nezajistil dodavatel elektřiny/plynu sám, ale zajistil jej pro něj jiný dodavatel elektřiny/plynu?

Ano. Má-li dodavatel elektřiny/plynu na základě smlouvy uzavřené s jiným dodavatelem elektřiny/plynu sjednáno, že pro něj tento jiný dodavatel elektřiny/plynu uskuteční nákup elektřiny/plynu na bázi forwardových produktů v požadované výši (80 % předpokládané spotřeby zákazníků se smlouvou typu B na rok 2023) a ke stanovenému datu (do 31. října 2022) a tyto nákupy elektřiny/plynu jsou přímo určitelné jako nákupy pro daného dodavatele elektřiny/plynu, pak je splněna uvedená podmínka pro uplatnění zjednodušeného postupu pro určení jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu.

Jaká konkrétní výše referenční ceny elektřiny/plynu má být použita při výpočtu jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu u smlouvy typu E podle § 5 odst. 7 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Referenční cena elektřiny/plynu pro smlouvy typu E podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. se určí podle data uzavření smlouvy (výběr řádku) a délky sjednané fixace ceny elektřiny/plynu (výběr sloupce).

Lze u smlouvy typu F nebo G aplikovat referenční koeficienty podle přílohy č. 3 nebo 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., i když smluvně sjednané koeficienty jsou vázané na jiný burzovní index?

Referenční koeficienty, se kterými pracují přílohy č. 3 a 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., nelze porovnávat s koeficienty vázanými na jiné burzovní indexy. U smlouvy typu F a G je vždy nutné splnit alespoň jednu ze dvou podmínek (přímé porovnání sjednaných koeficientů nebo ověření stanoveným výpočtem ceny) podle části B přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., resp. části A přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., aby se referenční cena elektřiny/plynu mohla rovnat sjednané ceně. Pokud ani jedna z uvedených podmínek splněna není, je nutné každý měsíc ověřovat, že sjednaná cena nepřesahuje referenční cenu vypočtenou postupem podle části C přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 5/20223 Sb., resp. části B přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 5/20223 Sb. V případě, že sjednaná cena přesahuje vypočtenou referenční cenu, určí se jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu u smlouvy typu F a G uzavřené po 7. září 2022 do 31. prosince 2022 jako rozdíl vypočtené referenční ceny elektřiny/plynu a stanovené ceny elektřiny/plynu.

Platí, že se v případě dodávky plynu, v souvislosti s níž vzniká dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, aplikují vyšší přirážky k ceně plynu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. než v případě dodávky plynu, v souvislosti s níž dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu nevzniká?

Ano. V případě dodávky plynu, v souvislosti s níž vzniká dodavateli plynu povinnost zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, jsou tyto náklady dodavatele plynu zohledněny v příslušných přirážkách k ceně plynu podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

Kalkulační propočet ceny elektřiny nebo plynu pro účely měsíční kompenzace (§ 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

Je již dostupný detailní popis postupu při kalkulačním propočtu ceny elektřiny/plynu pro účely měsíční kompenzace?

Metodika kalkulačního propočtu ceny elektřiny nebo plynu pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zatím zpracována nebyla.

Určí se kalkulační propočet ceny elektřiny/plynu podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jako průměr jednotkových čistých předpokládaných ročních nákladů na nákup elektřiny nebo plynu pro všechny zákazníky se smlouvou typu B?

Ne, nelze průměrovat jednotkové čisté předpokládané roční náklady na nákup elektřiny nebo plynu mezi zákazníky se smlouvou typu B, kteří mají cenu elektřiny/plynu sjednanou odkazem na různé ceníky. Kalkulační propočet ceny elektřiny/plynu se tedy určí jednotlivě vždy pro skupinu zákazníků se smlouvou typu B s cenou elektřiny/plynu sjednanou odkazem na stejný ceník.

Ustanovení § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. pracuje s „předpokládanými ročními náklady a tržbami souvisejícími s vypořádáním obchodů“. Vzhledem k tomu, že se tyto údaje mění v čase, mají se při kalkulačním propočtu ceny elektřiny/plynu pro účely měsíční kompenzace použít údaje k 7. září 2022?

Pro daný měsíc se použije vždy aktuálně známý odhad podle toho, jak se vyvíjí ceny nakupované elektřiny/plynu a spotřeba. Toto pravidlo vyplývá z § 6 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kterého „do tržeb souvisejících s vypořádáním obchodů patří také výnosy z prodeje elektřiny nebo plynu po 7. září 2022 v rámci daného produktového portfolia s respektováním změny velikosti portfolia bez vícenákladů na odchylku“. Z uvedeného vyplývá, že při výpočtu měsíční kompenzace po dubnu 2023 (za období ledna až března 2023 je možné použít jeden kalkulační propočet, protože se měsíční kompenzace za tyto měsíce počítá až v dubnu 2023) se kalkulační propočet provádí každý měsíc při výpočtu měsíční kompenzace.

Jak má při kalkulačním propočtu ceny elektřiny pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. postupovat výrobce elektřiny dodávající do místa spotřeby elektřinu prostřednictvím přímého vedení, který z povahy věci nemá žádné „náklady na nákup elektřiny“?

Podle § 5 odst. 12 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. platí, že jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení se určí v závislosti na typu smlouvy přiměřeně podle § 5 odst. 2 až 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Slovo „přiměřeně“ vyjadřuje volnější vztah mezi ustanovením § 5 odst. 12 a § 5 odst. 2 až 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Pro kalkulační propočet ceny elektřiny pro účely měsíční kompenzace podle § 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v případě výrobce elektřiny dodávajícího do místa spotřeby elektřinu prostřednictvím přímého vedení to konkrétně znamená, že namísto „nákladů na nákup elektřiny“ použije hodnotu nákladů na výrobu elektřiny.

Výpočet dílčího základu měsíční kompenzace (§ 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

Jak se postupuje při výpočtu měsíční kompenzace?

Nejprve se v závislosti na typu smlouvy a odběrného místa, resp. místa spotřeby určí podle § 5 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny/plynu. Za použití jednotkového základu v Kč/MWh se následně postupem podle § 7 odst. 2 anebo 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za dané odběrné místo / místo spotřeby a typ smlouvy a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance v Kč. Poté se postupem podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za všechna odběrná místa / místa spotřeby se stejným typem smlouvy a dodávkou elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance opět v Kč. Součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa / místa spotřeby se stejným typem smlouvy a dodávkou elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance, případně snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc a o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, nakonec podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. určuje celkovou výši měsíční kompenzace dodavatele elektřiny/plynu.

Jak konkrétně má být podle § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanovena měsíční spotřeba elektřiny/plynu u odběrných míst s měřením typu C?

Ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. záměrně stanoví využití měsíčních dat pro vyhodnocení odchylek, aby bylo možné využít známá data, a Energetický regulační úřad případně mohl provést kontrolu. Vypořádání rozdílu mezi skutečně odebraným množstvím elektřiny/plynu a měsíční verzí dat V1 bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná zhruba v polovině roku 2023. Záměrem je, aby veškeré rozdíly byly vypořádány do konce dubna 2024.

Konkrétní postup stanovení měsíční spotřeby elektřiny/plynu u odběrných míst s měřením typu C je následující: Výpočet vychází pouze z odhadu roční spotřeby daného odběrného místa evidovaného v systému OTE, a.s. (skutečná data z měsíčních odečtů nelze použít, neboť by pak docházelo ke směšování údajů z odhadovaných a skutečných údajů a byla by ztížena možnost kontroly). Z odhadované roční spotřeby se následně určí spotřeba pro odběrné místo a konkrétní hodinu (v případě elektřiny), resp. den (v případě plynu), a to pomocí přepočtených typových diagramů dodávky a koeficientu zbytkového diagramu určeného pro síť evidovanou u odběrného místa.

Co se rozumí „dodávkou za místo spotřeby“ podle § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Ustanovení § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nepracuje s pojmem „dodávka za místo spotřeby“, ale „dílčí základ měsíční kompenzace … za místo spotřeby“. Ustanovení § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. navazuje na ustanovení § 5 odst. 12 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., které určuje způsob výpočtu „jednotkového základu pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení“, jehož výsledkem je tedy x Kč/MWh. Za použití jednotkového základu v Kč/MWh se následně postupem podle § 7 odst. 3 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za dané místo spotřeby (jednotkový základ pro výpočet kompenzace se u jednotlivých míst spotřeby může lišit v závislosti na typu smlouvy) v Kč a poté se postupem podle § 7 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vypočítá dílčí základ měsíční kompenzace za všechna místa spotřeby se stejným typem smlouvy (příp. i za všechna odběrná místa se stejným typem smlouvy, dodává-li výrobce elektřiny některým zákazníkům elektřinu nikoliv prostřednictvím přímého vedení, ale jako obchodník s elektřinou nakupující elektřinu na trhu, přičemž zákazník tuto elektřinu v odběrném místě odebírá ze soustavy) opět v Kč. Součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna místa spotřeby / odběrná místa se stejným typem smlouvy, případně snížený o přijatou mimořádnou zálohu za daný měsíc a o absolutní hodnotu měsíční kompenzace za předcházející měsíc, byla-li záporná, nakonec podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. určuje celkovou výši měsíční kompenzace výrobce elektřiny.

Má se v případě výroby elektřiny z černého uhlí z kombinované výroby elektřiny a tepla počítat dílčí základ měsíční kompenzace dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení za místo spotřeby podle § 7 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., nebo se má použít hodnota 0, která je výsledkem výpočtu podle § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Pokud je výsledkem rozdílu stropu tržního příjmu / hodnoty podle přílohy č. 6 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a stanovené ceny elektřiny 0, nejedná se sice technicky vzato o „kladný rozdíl“, se kterým počítá § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb., smyslem ustanovení však skutečně bylo, aby, pokud výsledkem výpočtu podle § 7 odst. 3 písm. b) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. je 0, byla tato hodnota brána jako nižší z hodnot pro dílčí základ měsíční kompenzace za místo spotřeby. Jinými slovy, smyslem je, aby v tomto případě kompenzace výrobci elektřiny poskytovaná nebyla. Hodnota 5 000 Kč/MWh pro výrobu elektřiny z černého uhlí z kombinované výroby elektřiny a tepla uvedená v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyjadřuje totiž limitní nákladovou cenu (s přiměřeným ziskem) pro takové výrobny elektřiny, tj. cenu, která by měla pokrývat náklady výrobce elektřiny na výrobu elektřiny a přiměřený zisk, a proto nelze dojít k závěru, že by se v tomto případě měla jako dílčí základ měsíční kompenzace za místo spotřeby použít hodnota vypočítaná podle § 7 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 5/2023 Sb.

Žádost o úhradu měsíční kompenzace (§ 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb.)

Musí každý dodavatel elektřiny/plynu podávat žádost o úhradu měsíční kompenzace s náležitostmi podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a současně uvádět údaje podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu.

Žádost o úhradu měsíční kompenzace má podobu podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a společně s ní dodavatel elektřiny/plynu předává OTE, a.s. údaje v operátorem trhu stanoveném formátu podle přílohy č. 8 anebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Příloha č. 8 a příloha č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. konkrétně stanoví seznam údajů poskytovaných dodavatelem elektřiny/plynu samostatně za dodávky elektřiny a plynu pro ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, zvlášť za každý typ a podkategorii smlouvy, a případně i za dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance. Strukturace údajů o dodávkách elektřiny/plynu v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vychází z přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., která je agregovanou podobou údajů uvedených v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (přičemž příloha č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. obsahuje navíc údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu nedodává elektřinu/plyn za stanovenou cenu).

Současně platí, že pokud dodavatel elektřiny/plynu dodává více zákazníkům elektřinu/plyn za cenu sjednanou s odkazem na stejný ceník, v jednom regionu typového diagramu a ve stejné třídě typového diagramu dodávky v elektroenergetice, resp. ve stejné distribuční síti v plynárenství, pak i detailní údaje podle přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyplňuje agregovaně (viz také poznámku pod čarou č. 1 v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.).

Dále také viz otázka č. 14.

Musí být v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace uvedeny i údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plynu nikoliv za stanovenou, ale za sjednanou cenu?

Ne. Žádost o úhradu měsíční kompenzace musí obsahovat údaje za všechna odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, a v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i některé údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za sjednanou cenu, zatímco v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace dodavatel elektřiny/plynu v souladu s § 10 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. uvádí jen údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu.

Uvádějí se v žádosti o úhradu měsíční kompenzace údaje za jednotlivá odběrná místa nebo vždy souhrnně za typ odběrného místa / místa spotřeby a typ smlouvy?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace má podobu podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a společně s ní dodavatel elektřiny/plynu předává OTE, a.s. údaje podle přílohy č. 8 anebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Příloha č. 8 a příloha č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. konkrétně stanoví seznam údajů poskytovaných dodavatelem elektřiny/plynu samostatně za dodávky elektřiny a plynu pro ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, zvlášť za každý typ a podkategorii smlouvy, a případně i za dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance. Strukturace údajů o dodávkách elektřiny/plynu v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vychází z přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., která je agregovanou podobou údajů uvedených v příloze č. 8 a příloze č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (přičemž příloha č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. obsahuje navíc údaje za ta odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu nedodává elektřinu/plyn za stanovenou cenu).

Současně platí, že pokud dodavatel elektřiny/plynu dodává více zákazníkům elektřinu/plyn za cenu sjednanou s odkazem na stejný ceník, v jednom regionu typového diagramu a ve stejné třídě typového diagramu dodávky v elektroenergetice, resp. ve stejné distribuční síti v plynárenství, pak i detailní údaje podle přílohy č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. vyplňuje agregovaně (viz také poznámku pod čarou č. 1 v příloze č. 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb.).

Žádost o úhradu měsíční kompenzace se podává každý měsíc, ale u odběrných míst s roční periodou odečtu nejsou známé skutečné údaje o spotřebě elektřiny/plynu. Jaké údaje se mají při vyplnění žádosti o úhradu měsíční kompenzace použít a jak bude řešen rozdíl oproti skutečným údajům?

Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v § 7 odst. 1 stanoví, jaká výše spotřeby elektřiny/plynu je základem pro výpočet dílčího základu měsíční kompenzace. V případě odběrných míst s neprůběhovým měřením určí dodavatel elektřiny nebo plynu pro odběrné místo množství elektřiny v obchodní hodině nebo množství plynu v plynárenském dni z údajů pro stanovení spotřeby elektřiny nebo plynu daného odběrného místa použité pro měsíční vyhodnocení odchylek. V praxi je tedy nezbytné použít tato data, a to jak za odběrná místa odečítaná měsíčně, tak za odběrná místa s ročním cyklem odečtu a výpočtem měsíční spotřeby elektřiny/plynu na základě předpokládané/plánované roční spotřeby a typových diagramů dodávky.

Rozdíly mezi údaji použitými v rámci měsíčního vyhodnocení odchylek a případnými opravami v rámci tzv. závěrečného měsíčního vyhodnocení odchylek, a zejména pak rozdíl u clearingu za skutečné odečty ročně odečítaných odběrných míst nejsou v nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v tuto chvíli řešeny a budou spolu s nastavením závěrečného vypořádání kompenzací předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

Musí být v žádosti o úhradu měsíční kompenzace uvedeny i údaje za ta odběrná místa, která snižují výslednou výši kompenzace?

Ano, žádost o úhradu měsíční kompenzace musí obsahovat údaje za všechna odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci dodával elektřinu/plyn za stanovenou cenu, a v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i některé údaje za odběrná místa / místa spotřeby, do nichž dodával elektřinu/plyn za sjednanou cenu.

Pokud je sjednaná cena elektřiny/plynu ve stejné výši jako stanovená cena, mají být údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvedeny v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace?

Pokud je cena elektřiny/plynu skutečně sjednaná ve stejné výši jako stanovená cena, pak v daném případě dodavatel elektřiny/plynu nedodává do odběrných míst / míst spotřeby elektřinu/plyn za stanovenou, ale za sjednanou cenu. Stanovená cena elektřiny/plynu totiž podle § 19e odst. 1 energetického zákona platí za ujednanou, jen pokud je sjednaná cena elektřiny/plynu vyšší než stanovená cena. To znamená, že dodavatel elektřiny/plynu uvádí údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jen v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., ne už v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace.

Pokud je ve smlouvě sjednaná spotová cena elektřiny/plynu a průměrná cena elektřiny/plynu za měsíc je nižší než stanovená cena, mají být údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvedeny v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace?

V případě spotových produktů se sice v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé, avšak § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví, že pro účely výpočtu dílčího základu měsíční kompenzace se posuzuje, zda bylo dodáváno za stanovenu cenu, za každý kalendářní měsíc (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví toto pravidlo výslovně jen pro odběrná místa typu 2, neboť u odběrných míst typu 1 je zúčtovacím obdobím v praxi právě kalendářní měsíc). To znamená, že pro účely výpočtu kompenzace v uvedeném případě dodavatel elektřiny/plynu v daném měsíci nedodával elektřinu/plyn za stanovenou, ale za sjednanou cenu, a proto údaje za daná odběrná místa / místa spotřeby uvádí v souladu s § 10 odst. 4 písm. e), resp. odst. 5 písm. e) nařízení vlády č. 5/2023 Sb. jen v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb., ne už v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace.

Podle vysvětlivek u přílohy č. 7 a 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. se mají počty odběrných míst za jednotlivé typy a podkategorie smluv uvádět podle stavu k prvnímu dni v měsíci. V takovém případě ovšem nebudou vykazované počty odběrných míst odpovídat skutečnému počtu odběrných míst, za něž bude dodavatel elektřiny/plynu žádat o úhradu měsíční kompenzace. Je to takto v pořádku?

Ano, při přípravě přílohy č. 7 a 8 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. byl vzat v potaz fakt, že vykazované počty odběrných míst nebudou odpovídat skutečnému počtu odběrných míst, za něž bude dodavatel elektřiny/plynu žádat o úhradu měsíční kompenzace.

Uvádí se v žádosti o úhradu měsíční kompenzace v případě smlouvy typu A vážený průměr cen elektřiny/plynu nebo pro každé odběrné místo jednotlivé hodinové/denní ceny, které převyšují stanovenou cenu?

V případě spotových produktů se sice v souladu s § 19e odst. 2 energetického zákona vyhodnocuje to, zda je dodávka elektřiny/plynu realizována za stanovenou nebo sjednanou cenu, až po skončení zúčtovacího období, které může být různě dlouhé, avšak § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví, že pro účely výpočtu dílčího základu měsíční kompenzace se posuzuje, zda bylo dodáváno za stanovenu cenu, za každý kalendářní měsíc (§ 7 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. stanoví toto pravidlo výslovně jen pro odběrná místa typu 2, neboť u odběrných míst typu 1 je zúčtovacím obdobím v praxi právě kalendářní měsíc). To znamená, že pro účely výpočtu kompenzace uvádí dodavatel elektřiny/plynu v žádosti o úhradu měsíční kompenzace podle přílohy č. 7 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a, je-li průměrná cena za měsíc vyšší než stanovená cena, i v podkladu podle přílohy č. 8 nebo přílohy č. 9 k nařízení vlády č. 5/2023 Sb. zasílaném společně se žádostí o úhradu měsíční kompenzace jako sjednanou cenu vážený měsíční průměr spotových cen elektřiny/plynu a sjednaných přirážek, kde vahami jsou spotřeba elektřiny v jednotlivých hodinách, resp. spotřeba plynu v jednotlivých dnech.

Má dodavatel elektřiny/plynu podávat žádost o úhradu měsíční kompenzace, i když je součet dílčích základů měsíční kompenzace za odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby záporný?

Pokud je součet dílčích základů měsíční kompenzace za všechna odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby, do kterých je dodávána elektřina z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení, záporný, resp. pokud je tato hodnota za daný měsíc sice kladná, ale po započtení záporné kumulované měsíční kompenzace za předcházející měsíc (nepodal-li dodavatel elektřiny/plynu žádost o úhradu měsíční kompenzace za více předcházejících měsíců, potom kumulovaná měsíční kompenzace za předcházející měsíc zahrnuje případné záporné kompenzace za více předcházejících měsíců) záporná, dodavatel/elektřiny plynu z povahy věci o úhradu měsíční kompenzace nežádá, ale postupuje podle ustanovení § 10 odst. 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Podá-li přesto dodavatel elektřiny/plynu žádost o úhradu měsíční kompenzace se zápornou hodnotou, OTE, a.s., k ní nepřihlíží.

Nicméně v dalších měsících musí dodavatel elektřiny nebo plynu, pokud podá žádost o úhradu měsíční kompenzace s kladnou částkou, poskytnout v operátorem trhu stanoveném formátu údaje dílčích základů měsíční kompenzace za odběrná místa a typy smluv a dodávky elektřiny/plynu dodavatelem poslední instance a za všechna místa spotřeby i za měsíce, za které žádost dříve nepodal nebo se k ní nepřihlíželo (viz otázka č. 14).Pokud dodavatel elektřiny/plynu udělá v žádosti o úhradu měsíční kompenzace nebo v podkladu zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace chybu, může ji nějak opravit?

Oprava se provede až v závěrečném vypořádání kompenzací. Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nepočítá se zasíláním opravných žádostí o úhradu měsíční kompenzace. V případě, kdy ERÚ vyjádřil pochybnosti k žádosti o úhradu měsíční kompenzace nebo k podkladu zasílaném společně s žádostí o úhradu měsíční kompenzace, lze chybu napravit postupem dle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v rámci nové žádosti.

Jaký je postup při žádosti o úhradu měsíční kompenzace, pokud do odběrného místa dodávají elektřinu/plyn dva dodavatelé elektřiny/plynu?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa / místa spotřeby za stanovenou cenu. Nezáleží tedy na tom, zda do odběrného místa / místa spotřeby zákazníka dodává elektřinu/plyn ještě další dodavatel elektřiny/plynu, nebo nikoliv.

Jaký je postup při vypořádání mimořádné zálohy na kompenzaci?

Mimořádná záloha, pokud bylo o ní dodavatelem elektřiny nebo plynu zažádáno, by měla být vypořádána v rámci žádosti o měsíční kompenzaci za příslušný měsíc (leden, únor nebo březen 2023). V případě, že měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023 podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nabude záporné hodnoty, tedy mimořádná záloha převyšuje hodnotu měsíční kompenzace, o kterou by obchodník s elektřinou nebo plynem žádal, pokud by mu mimořádná záloha pro příslušný měsíc nebyla poskytnuta, obchodník s elektřinou nebo plynem vrátí absolutní hodnotu měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc, a to do 28. dubna 2023.

Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nepodá do 24. dubna 2023 žádost o úhradu měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023, ale byla mu poskytnuta mimořádná záloha na měsíční kompenzaci za příslušný měsíc, obchodník s elektřinou nebo plynem je povinen vypořádání mimořádné zálohy provést tak, že vrátí poskytnutou mimořádnou zálohu za příslušný měsíc operátorovi trhu, a to do 28. dubna 2023.

V případě, že ERÚ sdělí pochybnosti o správnosti výpočtu a měsíční kompenzace za leden, únor nebo březen 2023 podle § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. nabude záporné hodnoty, tedy mimořádná záloha převyšuje hodnotu měsíční kompenzace, o kterou by obchodník s elektřinou nebo plynem žádal, pokud by mu mimořádná záloha pro příslušný měsíc nebyla poskytnuta, dodavatel elektřiny nebo plynu vrátí zbývající část absolutní hodnoty měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc, a to do 5 pracovních dnů od uplynutí lhůty pro ověření údajů z žádosti o úhradu měsíční kompenzace. Nepodá-li dodavatel elektřiny nebo plynu novou žádost do 22. května 2023, dodavatel elektřiny nebo plynu vrátí zbývající část absolutní hodnoty měsíční kompenzace za příslušný měsíc, nejvýše však ve výši mimořádné měsíční zálohy za příslušný měsíc do 22. května 2023.

V případě, že ERÚ zakáže poskytnutí úhrady měsíční kompenzace zčásti nebo zcela, vrátí dodavatel elektřiny nebo plynu poskytnutou mimořádnou zálohu za příslušný měsíc operátorovi trhu nebo její zbývající část mimořádné zálohy do 5 pracovních dnů od doručení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Vrácení dodavatel elektřiny nebo plynu provede na bankovní účet OTE, a.s., ze kterého mimořádnou zálohu obdržel.

Jaký je postup při podávání žádosti v případě, pokud obchodník s elektřinou nebo plynem nepodá žádost o úhradu měsíční kompenzace za jeden nebo více po sobě následujících kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ze který žádá o kompenzaci?

Pokud obchodník s elektřinou nebo plynem nepodá žádost o úhradu měsíční kompenzace za jeden nebo více po sobě následujících kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, za který obchodník s elektřinou nebo plynem podává žádost o úhradu měsíční kompenzace, musí poskytnout údaje podle §10, odstavce 7 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. za předcházející měsíce jednotlivě za každý měsíc zvlášť, i v případě, že za tyto předcházející měsíce kompenzaci nežádá, a to způsobem vyplnění příslušného formuláře v systému Operátora trhu dle specifikace zveřejněné Operátorem trhu.

Má operátor trhu do výpočtu výše dotace na kompenzaci, o kterou žádá ministerstvo podle § 12, odst. 2 Nařízení č. 5/2023, zahrnovat měsíční kompenzace, které nabyly záporné hodnoty z důvodů vrácení mimořádných záloh?

Operátor trhu žádá za uplynulý kalendářní měsíc ministerstvo o dotaci na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu měsíčních kompenzací ve výši součtu všech kladných hodnot měsíčních kompenzací obchodníků s elektřinou a plynem, kteří podali žádost za kalendářní měsíc podle § 10 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Záporné hodnoty kompenzací, kdy mimořádná záloha za příslušný měsíc převýšila součet dílčích základů měsíční kompenzace navýšených o DPH, operátor trhu vrátí ministerstvu poté, co obchodníci s elektřinou a plynem tyto finanční prostředky uhradí na bankovní účet operátora trhu.

Provozovatel lokální distribuční soustavy jako dodavatel elektřiny/plynu

Má na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu právo i dodavatel elektřiny/plynu, který je současně provozovatelem lokální distribuční soustavy a sám odebírá elektřinu/plyn, které následně dodává dále svým zákazníkům, za stanovenou cenu?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu. Předně však provozovatel lokální distribuční soustavy, který nakupuje elektřinu/plyn za účelem jejich dodávky svým zákazníkům, nemá právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu vůči svému dodavateli elektřiny/plynu, neboť v takovém případě provozovatel lokální distribuční soustavy není zákazníkem, který by nakupoval elektřinu/plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě, ale vystupuje jako obchodník s elektřinou/plynem. Provozovatel lokální distribuční soustavy má právo na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu elektřiny/plynu jen v rozsahu své vlastní spotřeby ve svých vlastních odběrných místech.

Má na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu právo i zákazník, který odebírá elektřinu/plyn a následně je dodává dále svým zákazníkům za stanovenou cenu, pokud v budoucnu získá licenci na distribuci elektřiny/plynu?

Žádost o úhradu měsíční kompenzace je oprávněn podat každý dodavatel elektřiny/plynu, který dodává elektřinu/plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu. V daném případě však zákazník podle ustanovení § 28 odst. 1 písm. g), resp. § 62 odst. 1 písm. f) energetického zákona nakoupenou komoditu odebranou ze soustavy pouze tzv. přeúčtovává dalším osobám. Tyto další osoby tak nejsou zásobeny z (lokální) distribuční soustavy, nejedná se o dodávky elektřiny/plynu do odběrného místa, a proto tyto další osoby nemají právo na dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu, v důsledku čehož ani zákazník, který jim elektřinu/plyn přeúčtovává, nemá právo na kompenzaci dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu. Dojde-li v budoucnu k jinému nastavení vztahů, nebude to mít vliv na již uskutečněné dodávky elektřiny/plynu.

Jinými slovy, kompenzace se vztahují pouze na dodávky elektřiny/plynu za stanovenou cenu realizované dodavatelem elektřiny/plynu, nikoliv na přeúčtování odebrané elektřiny/plynu.

Závěrečné vypořádání kompenzací

Jak se bude v závěrečném vypořádání kompenzací pracovat s kalkulačním propočtem ceny/elektřiny pro účely měsíční kompenzace?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023. V závěrečném vypořádání kompenzací se bude posuzovat celé období, ve kterém dodavatel elektřiny/plynu dodával elektřiny/plyn zákazníkům za stanovenou cenu.

Bude se při závěrečném vypořádání kompenzací dorovnávat případná ztráta dodavatele elektřiny/plynu, případně bude muset dodavatel elektřiny/plynu vracet rozdíl, pokud celková suma poskytnutých kompenzací bude převyšovat jeho náklady na pořízení elektřiny/plynu?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

V obecné rovině se však nepředpokládá, že by závěrečné vypořádání kompenzací mělo spočívat ve vyrovnání skutečných nákladů dodavatele elektřiny/plynu na dodávku elektřiny/plynu za stanovenou cenu, ale mělo by představovat vypořádání uhrazených měsíčních kompenzací a upřesnění spotřeby v odběrných místech podle hodnot spotřeby použitých pro závěrečné měsíční vypořádání odchylek.

Ve smlouvě se zákazníkem je sjednáno, že po skončení roku 2023 dojde ke zpětnému upřesnění ceny za dodávku elektřiny/plynu (podle skutečné výše nákladů), která se uplatní na veškeré dodávky elektřiny/plynu v roce 2023. V závislosti na výsledné ceně elektřiny/plynu – bude možné podat zpětně žádost o dodatečnou kompenzaci, případně bude dodavateli elektřiny/plynu vznikat povinnost vrátit část obdržené kompenzace?

V uvedeném případě se jedná o velmi specifický typ smlouvy. Pokud budou splněny podmínky § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (tj musí se navýšit hodnoty podle písm. a) nebo c) maximálně do výše ceny podle písm. b)), tak při závěrečném vypořádání kompenzací bude vypořádávaný i rozdíl mezi předběžnou a výslednou cenou a bude provedeno i samotné posouzení, která z cen uvedených v § 5 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb. (referenční, smluvní, určená podle kalkulačního propočtu) se použije pro výpočet kompenzace. Pokud by po konci roku 2023 došlo naopak ke zpětnému snížení ceny, bude dodavatel elektřiny/plynu povinen zpětně přepočítat poskytnutou kompenzaci a případný rozdíl vrátit. Konkrétní postupy a termíny pro oba případy budou předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

Jaký bude postup v případě, že při závěrečném vypořádání kompenzací vyjde záporná hodnota celkové výše kompenzace?

Mechanismus závěrečného vypořádání kompenzací zatím není upravený, bude předmětem novely nařízení vlády č. 5/2023 Sb., jejíž příprava je plánovaná přibližně v polovině roku 2023.

Povinnost odvodu DPH

Vztahuje se na kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. povinnost odvodu DPH?

Ano, kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. podléhají povinnosti odvodu DPH podle zákona o DPH. Problematika DPH byla projednaná s Ministerstvem financí, které zaujalo stanovisko, že kompenzace poskytované dodavatelům elektřiny/plynu jsou ve smyslu zákona o DPH úplatou od třetí osoby přijatou v souvislosti s původním dodáním elektřiny/plynu zákazníkům. Přijetím kompenzace dochází ke změně základu daně (jeho navýšení) ve smyslu ustanovení § 42 zákona o DPH. V případě, že příjemcem plnění je konečný spotřebitel a dodání proběhlo v běžném daňovém režimu, pak dodavatel elektřiny/plynu výši celkové kompenzace zatíží daní na výstupu. Ovšem ve vztahu mezi OTE, a.s., a dodavatelem elektřiny/plynu při výplatě kompenzace k poskytování zdanitelného plnění ve smyslu zákona o DPH nedochází. Dodavatel elektřiny nebo plynu ani OTE, a.s., si vzájemně při výplatě kompenzace nevystavují daňové doklady. OTE, a.s., vystavuje pouze zúčtovací doklad pro účely účetnictví.

Vztahuje se povinnost odvodu DPH i na mimořádnou zálohu na měsíční kompenzaci?

Ano, platí stejný režim jako pro odvod DPH z měsíční kompenzace.

Jak se postupuje při odvodu DPH z poskytnuté kompenzace v případě zahraničního dodavatele elektřiny/plynu (neusazeného v ČR), jehož dodávky energií zákazníkům jsou účtovány v tzv. režimu reverse charge?

Poskytnutá kompenzace bude z hlediska DPH podléhat stejnému režimu jako dodání elektřiny/plynu finálnímu zákazníkovi, tj. tzv. reverse charge režimu. DPH k měsíční kompenzaci bude dopočítávat a vyplňovat sám dodavatel elektřiny/plynu v žádosti o úhradu měsíční kompenzace. Ve vztahu mezi OTE, a.s., a dodavatelem elektřiny/plynu při výplatě kompenzace k poskytování zdanitelného plnění ve smyslu zákona o DPH nedochází. Dodavatel elektřiny nebo plynu ani OTE, a.s., si vzájemně při výplatě kompenzace nevystavují daňové doklady. OTE, a.s., vystavuje pouze zúčtovací doklad pro účely účetnictví.

Nařízení vlády č. 463/2022 Sb.

Co se rozumí „jednotkovou výší prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě“?

Jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě v Kč/MWh je vymezena v § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. jako „rozdíl mezi výší ceny elektřiny pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku, kterou stanoví Energetický regulační úřad pro provozovatele distribuční soustavy cenovým předpisem upravujícím ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny pro rok 2023, a stanovené ceny elektřiny na ztráty podle § 3 odst. 1“. Ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. pak odkazuje na „výši ceny elektřiny v Kč/MWh pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku stanovené pro provozovatele distribuční soustavy cenovým předpisem upravujícím ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní regulované ceny pro rok 2022“. Jinými slovy, jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě se rovná rozdílu mezi cenou za nedodržení účiníku stanovenou pro rok 2023 a pro rok 2022.

Pro doplnění uvádíme, že v případě dodávky plynu na ztráty se jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě určí odlišně, a sice v souladu s § 8 odst. 3 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. jako „rozdíl mezi výší ceny plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě sjednané provozovatelem distribuční soustavy pro dodávky plynu na ztráty plynu pro příslušný kalendářní měsíc, nejvýše však 2 550 Kč/MWh, a výší stanovené ceny plynu na ztráty plynu v distribuční soustavě podle § 3 odst. 3“.

Jaký je postup při výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v případě, že jednotková výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě určená podle § 8 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. je vyšší než sjednaná cena?

V současnosti platí úprava podle § 8 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. Vzhledem však k výraznému poklesu ceny elektřiny na trhu v porovnání s podzimem 2022 a vzhledem k tomu, že někteří dodavatelé elektřiny dodávající elektřinu na ztráty neměli nakoupenou elektřinu podle oceňovacího vzorce uvažovaného Energetickým regulačním úřadem při stanovení regulované ceny služby distribuční soustavy, bude pro následující měsíce mechanismus výpočtu kompenzace upraven obdobně, jako je tomu v současnosti v případě dodávky plynu na ztráty za stanovenou cenu.

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/otazky-a-odpovedi-ke-kompenzacim-dodavky-elektriny-plynu-za-stanovenou-cenu--273537/

5. duben 2023

Potravinářská komora ČR reagovala na vyjádření NKÚ již v červnu loňského roku. Naši reakci najdete zde:

PK ČR v rámci projektu Kvalita z Evropy – Chutě s příběhem nepochybila. Obsahem VŘ byl výběr nejvhodnější agentury pro realizaci vlastního projektu PK ČR a nikoliv konkrétního projektu agentury. Protože v době realizace VŘ nebyla známa konečná cena projektu schvalovaná EK, byla soutěžena smlouva o smlouvě budoucí. Smlouva s vybraným uchazečem tak nebyla uzavřena na vyšší cenu plnění, jednalo se o změny kurzu EUR vůči české koruně a úpravy původního projektu na základě požadavků EK. Ve smlouvě s vybraným dodavatelem služeb, proto bylo uvedeno toto ustanovení. Celková cena díla dle projektu je podle smlouvy stanovena v eurech a celková částka se může v průběhu realizace měnit v závislosti na kurzových změnách.

Žádost o poskytnutí dotace jakož i navazující rozhodnutí byly kalkulovány v Eurech, ale propláceny v korunách. Ve smlouvě tedy byla mimo jiné uvedena možnost změny ceny plnění v návaznosti na změnu kurzu. Jednoduše řečeno, pokud by koruna posílila, pak bychom se jako žadatelé mohli dostat do situace, kdy bychom z obdržené dotace nebyli schopni pokrýt poměrnou část cen plnění.

Projekt jako takový byl poskytovatelem dotace (SZIF), ministerstvem zemědělství a příslušnými orgány EK schválen bez výhrad jak v oblasti finančního, tak věcného plnění, což nakonec ve své správě připouští i NKÚ včetně toho, že prostředky byly použity účelně a efektivně a cílů projektu bylo v rozhodující míře dosaženo.

Současně se připojujeme k reakci Agrární komory ČR, která považuje v této souvislosti za zavádějící především výroky týkající se rozdělování dotačních podpor v zemědělství a potravinářství.

https://www.akcr.cz/txt/reakce-ak-cr-na-vyrocni-zpravu-nku-2022

Výroční zpráva NKÚ - 2022

Mgr. Helena Kavanová

Ředitelka pro marketing a komunikaci / Tisková mluvčí

Potravinářská komora České republiky®

Počernická 272/96

108 03 Praha 10 - Malešice

mobil: +420 737 287 024

5. duben 2023

Tisková zpráva – Nová pravidla pro zemědělství v EU letos přinášejí změny. Dotace budou podporovat hospodaření s ohledem na přírodu, prevenci a ochranu před změnami klimatu, posílení konkurenceschopnosti, rozvoj venkova, vědu a výzkum i generační obměnu v zemědělství. Zemědělci budou letos podávat jednotnou žádost o hlavní dotace od 17. dubna.

Evropské zemědělství by se mělo v příštích pěti letech rozvíjet tak, aby zajistilo obyvatelům dostatek zdravých potravin, pečovalo o přírodu a zároveň pomáhalo zvýšit konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů. Patří to k cílům nového Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP) do roku 2027.

„Změny v novém období jsou náročné, proto pro zemědělce pořádáme webináře, které je seznamují s novinkami pro podání jednotné žádosti. Pomáhat jim bude také všech 65 regionálních pracovišť Státního zemědělského intervenčního fondu. Cílem SZP je podpořit odolné a udržitelné zemědělské odvětví, které může přispět ke zmírnění dopadů klimatické změny. V příštích pěti letech tak naše zemědělství získá zhruba 200 miliard korun z unijního a českého rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Hlavní zemědělskou dotací jsou přímé platby, jsou plně hrazeny ze zdrojů Evropské unie.

„Kromě už zavedených dotací, jako je základní platba na plochu nebo podpora citlivých komodit, se od letošního roku nově zavádí platba pro malé zemědělce, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost a takzvaná ekoplatba. Přímé platby tak více přispějí k rozvoji menších zemědělských farem a zároveň budou motivovat k šetrnějším postupům hospodaření,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Jednotnou žádost začnou zemědělci podávat 17. dubna. Kromě přímých plateb je standardně v rámci jednotné žádosti umožněno podávat žádost také na environmentální opatření rozvoje venkova. Jde například o dotace pro mladé zemědělce do 40 let, na hospodaření s ohledem na klima a životní prostředí, na pěstování ovoce a zeleniny, na dobré životní podmínky zvířat, péči o lesy, na agroenvironmentálně-klimatická opatření, ekologické zemědělství nebo v oblastech s přírodními omezeními.

„V následujícím období bude podpora zacílena na trvale udržitelné způsoby hospodaření jako je ekologické zemědělství a agroenvironmentálně-klimatická opatření, na která je vyčleněno asi 29 miliard korun. Dále také do chovů a na lepší životní podmínky zvířat. Novinkou jsou dotace na očkování prasat proti infekčním nemocem. Na to chovatelé můžou v příštím období získat 2 miliardy korun. Nadstandardní podmínky v chovech zajistí dotace 3,7 miliardy korun. Zvířata tak budou žít ve větším komfortu a v souladu se svými přirozenými potřebami,“ řekl ministr Nekula.

Průměrně vyřídí Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), jako platební agentura Ministerstva zemědělství, za rok více než 30 tisíc jednotných žádostí.

„Vyřizování takového množství žádostí je náročné, ale Státní zemědělský intervenční fond je profesionální platební agenturou s dlouholetou zkušeností. V minulém programovém období jsme zvládli administraci stovek dotačních titulů, opatření a podopatření, zvládneme tedy i nové programové období zemědělské politiky,“ uvedl generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.

Na dotace poskytované na základě jednotné žádosti navazují ve společné zemědělské politice další příspěvky ve formě projektových intervencí. Jsou zaměřené na investice do zemědělských podniků (na stavby a pořízení technologií je do roku 2027 připraveno 9,6 miliardy korun).

„Novou zemědělskou politikou chceme vzbudit zájem mladých lidí o obor, proto jsou přichystány dotace na nákup strojů a zařízení pro precizní zemědělství. Zemědělci si za ně budou moci pořídit například systémy využívající družicové polohové systémy, jako je asistované automatické řízení traktoru, polní roboty, nebo investice do živočišné výroby, kam spadají zejména různé typy robotických zařízení. Maximální výše jedné dotace, kterou bude možné získat, je 30 milionů korun,“ řekl ministr Nekula.

Další projektovou intervencí jsou dotace investic do zpracování zemědělských produktů (na zařízení pro výrobu krmiv, potravin, balení a sklady je připraveno 4,7 miliardy korun), na zahájení činnosti mladého zemědělce (na realizaci podnikatelských plánů bude poskytnuto asi 2,7 miliardy korun na období) a na inovace při zpracování zemědělských produktů (na provozní výdaje dostanou zemědělci a potravináři zhruba 190 milionů korun na období). Pomocí projektových intervencí se budou vyplácet i příspěvky do lesního hospodářství (zhruba 4,2 miliardy korun na nákup lesních technologií, obnovy kalamitních ploch nebo vodohospodářská opatření v lesích). Žádosti o dotace projektových intervencí bude možné podávat přibližně od července letošního roku.

Poznámka: částky v korunách jsou orientační, jsou ovlivněny aktuálním kurzem koruny vůči euru.

Jednotná žádost 2023

V programovém období 2023–2027 se změní některá pravidla nárokových dotací. V přímých platbách je nově definována základní podpora příjmu pro udržitelnost, tzv. BISS platba, která představuje stabilizační příjem pro aktivní zemědělce obhospodařující minimálně 1 hektar zemědělské půdy. Nově je také zaváděna redistributivní podpora poskytovaná všem žadatelům na prvních 150 ha. Podporu malých zemědělců přináší samostatný dotační titul určený pro žadatele hospodařící na zemědělské výměře do 10 hektarů. Podporu obdrží žadatel na první čtyři hektary.

Nová jsou také celofaremní ekoschémata. Základní ekoplatba je zaměřená na podporu postupů prospěšných pro životní prostředí a udržitelnost, prémiová platba podporuje navíc neprodukční plochy a posílenou ochranu vodních toků. Podle schváleného Strategického plánu musí být všichni žadatelé aktivními zemědělci. Tuto podmínku splní na základě administrativních kritérií téměř 99 % žadatelů, zbývajících pouhých 400 žadatelů podmínku naplní příjmovým testem. Novou povinností je i doložení transparentnosti, která má identifikovat majetkovou propojenost právnických osob a vymezovat ovládající a ovládané osoby.

Významnou novinkou bude monitoring zemědělských ploch prostřednictvím družic. Jde o inovativní způsob prověřování naplnění dotačních podmínek. Žadatelé budou mít přístup do nového Portálu AMS, v němž získají přehled o dílech půdních bloků a k nim navázaným žádostem o dotaci, Portál je také upozorní na povinnost naplnit dotační podmínku. A hlavně zde budou informace o výsledcích monitoringu ploch prostřednictvím družic. Žadatel tak uvidí v tzv. semaforu, zda dotační podmínku naplnil (zelená barva) či nenaplnil (červená barva). V případě, že družice neposkytne dostatečné informace, zobrazí se oranžová barva a žadatel bude moci s pomocí mobilní aplikace GTFoto poslat geotagovanou fotografii prokazující splnění podmínky. Aplikace bude pro žadatele zdarma pro systémy iOS i Android. Zasláním fotografie tak může žadatel Fondu doložit, že podmínku splnil. V případě, že žadatel podmínku nenaplní, má možnost reagovat a provést změnu žádosti, a tím si minimalizovat negativní dopady na výši dotace.

„Jde o spravedlivý nástroj na ověřování splnění dotačních podmínek, protože monitoring se týká všech žadatelů ve stejném čase. Zároveň pro zemědělce zjednoduší kontroly na místě. Portál AMS a mobilní aplikace GTFoto budou přístupné po podání jednotné žádosti, tedy v době, kdy budou přicházet první výsledky monitoringu dotačních podmínek, které žadatel musí plnit,“ upřesnil Petr Dlouhý.

Zahájení nového programového období znamená již tradičně zvýšenou zátěž při zpracování žádostí.

„Připravili jsme více než 50 seminářů pro žadatele, na nichž mohou získat veškeré informace potřebné k jejímu podání. Také je připraveno 65 regionálních pracovišť. Žadatelé se mohou objednat na návštěvu na daném pracovišti na přesný čas. Tato podpora spolu s podáním žádosti výhradně elektronicky přes Portál farmáře znamená pro žadatele velkou úsporu času,“ řekl Petr Dlouhý

Žádost se podává pouze elektronicky přes Portál farmáře. Přihlášky se zadávají od 17. dubna do 15. května. Žadatel může poslat žádost ještě 15 dní po termínu, ale jako sankce se mu přiznaná dotace zkrátí o 1 % za každý den.

Doplňující informace

Strategický plán a jednotlivá dotační opatření: https://www.szif.cz/cs/szp23

Harmonogram seminářů a webinářů: harmonogram seminářů 2023

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství