Chorvaté pokračují v protestech proti zdražování. Další velký bojkot proběhl poslední lednový pátek – v nákupních centrech napříč zemí bylo prakticky prázdno. Chorvatská vláda na protesty zareagovala tak, že rozšířila seznam potravin s omezenými (regulovanými) cenami.
Další informace tady: https://cnn.iprima.cz/obri-protesty-v-chorvatsku-lide-se-bouri-proti-cenam-potravin-a-hromadne-bojkotuji-nakupy-465074
Spojené státy přišly s novými cly na dovoz z Kanady, Mexika a Číny. Washington zřejmě chystá nová cla i na import z Evropské unie. Odhady a vyčíslení přesných dopadů na Evropu a Česko se liší, mimo jiné i proto, že dosud není jasná výše případných amerických cel, která by EU zasáhla. Experti se ale shodují, že cla by zpomalila růst ekonomiky, což by mělo plno vedlejších účinků. Vliv na Evropu i Česko budou mít podle nich i nová americká cla uvalená na Čínu či Kanadu.
Potraviny, které by jinak skončily jako potravinový odpad, dostávají nový život. Rohlík.cz jako první evropský maloobchodník zařadil do nabídky speciální kategorii upcyclingových produktů, a čísla mluví jasně – Češi si tuto novinku rychle oblíbili. Během prvních měsíců se prodalo více než 31 tisíc upcyclingových produktů a nakoupilo je přes 16 tisíc zákazníků.
Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil tamní premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit na Světovou obchodní organizaci.
Podle agentury Reuters se nyní Trump chystá na zavedení cel vůči Evropě. Evropská komise v neděli avizovala, že by si takový krok nenechala líbit. „EU by silně zareagovala na jakéhokoliv obchodního partnera, který by zavedl nespravedlivá či svévolná cla na zboží z EU,“ řekl podle agentury AFP mluvčí Evropské komise. „EU lituje amerického rozhodnutí zavést cla na Kanadu, Mexiko a Čínu,“ doplnil mluvčí, podle kterého tento krok poškozuje všechny strany.
Levné potraviny z Polska slouží mnohdy jako cenová brzda potravin v Česku a tlačí ceny dolů. Díky většímu trhu, podpoře státu, lepším technologiím a levnějším energiím jsou zkrátka Poláci schopni vyrobit některé potraviny levněji. Okolo jejich kvality čas od času panují ve veřejném prostoru pochybnosti. Podle odborníků ale rozhodně není čeho se bát a za levný dovoz můžeme být rádi – vytváří i větší konkurenci. Cenové rozdíly se ale stále více ztenčují, v Polsku rostou mzdy a zrušila se nulová sazba daně na potraviny.
„Česko prakticky zrušilo národní investice do zpracování a výroby potravin. Polští producenti nejenže mají různé úlevy, ale také nižší ceny energií, což se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Více čtěte zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-levny-polsky-dovoz-cenove-rozdily-se-budou-tencit-40505141
V sousedním Německu zažívají nebývalý šok z nárůstu cen potravin. Ceny některých, především z másla či pomerančů, stouply o desítky procent. K tomu o více než osm procent zdražil i dovoz potravin. Inflace a stoupající ceny podtrhují současnou opatrnost německých spotřebitelů. Podle norimberského Institutu pro tržní rozhodnutí navíc Němci začali více spořit a ekonomický výhled považují za pesimistický, informuje Bild.
Zdroj: https://www.echo24.cz/a/HdYBZ/zpravy-ekonomika-nemecko-rust-cen-potravin-tahne-inflaci
Podnikatelská mise do Spojených států amerických se koná v termínu 23. až 29. března 2025.
Mise je zaměřena na firmy a výzkumné týmy z oblastí dopravy, automotive a smart mobility, dále letectví, inovací v dopravě, dronů, logistiky, kosmických technologií a aplikací. V rámci mise navštíví delegace Atlantu (Georgia, USA), San Francisko (Kalifornie, USA) a Detroit (Michigan, USA). Na organizaci programu na místě se podílí Velvyslanectví ČR ve Washingtonu D.C. a Generální konzuláty v Los Angeles a Chicagu, stejně jako kanceláře CzechTrade v Chicagu a San Francisku a CzechInvest v San Francisku, ve spolupráci s místními partnery.
V případě zájmu o účas je nutná registrace do 7. února.
Více zde: https://www.spcr.cz/kalendar-akci/detailudalosti/4395/mise/podnikatelska-mise-do-usa
Podnikatelská mise komisaře pro zemědělství Hansena do Japonska se uskuteční od 8. až 13. června 2025.
Během této mise budou komisaře doprovázet obchodní delegace společností ze všech členských států EU. Vítána je zejména účast malých a středních podniků s důvěryhodnou vývozní kapacitou, ale také velkých společností, včetně evropských a národních sdružení výrobců z klíčových odvětví. Může se jednat například o maso (hovězí, vepřové a drůbeží), zpracované zemědělské produkty, mléčné výrobky (se zaměřením na sýry), víno, pivo a lihoviny, olivový olej, ovoce a zeleninu.
Cesta bude kombinací oficiálních setkání komisaře s příslušnými vládními protějšky a propagačních aktivit, kterých se zúčastní podnikatelská delegace. Ty budou zahrnovat semináře o charakteristice místního trhu a spotřebitelských trendech, návštěvy maloobchodních prodejen a provozoven a možnosti navazování kontaktů. Součástí mise bude také jednodenní návštěva světové výstavy Expo v Ósace, kde je EU přítomna se svým pavilonem, a komisař zahájí akci na vysoké úrovni, na kterou jsou pozváni obchodní delegáti.
Uzávěrka přihlášek je 9. února: https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/HLM_Japan_2025
Cena másla se závěrem loňského roku vyšplhala na historické maximum. V prosinci se průměrně pohybovala okolo 63 korun za kostku, takže běžně máslo stálo i 85 korun. Nyní začaly ceny po mnoha měsících klesat, ukázala data cenového srovnávače Kupi.cz. Mírné zlevňování by mohlo v následujících týdnech pokračovat, k výraznému snížení cen ale pravděpodobně nedojde.
„Pokles ceny je samozřejmě dán oslabením poptávky po této komoditě, která je vždy vysoká v předvánočním období. Dalším důvodem je ale i sezónní navýšení tučnosti mléka v zimním období, což se projevuje na výsledné tukové bilanci,“ doplnil předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Podle agrárního analytika Petra Havla však může být aktuální nižší poptávka také důsledkem reakce spotřebitelů, kteří drahé máslo nahrazují levnějšími rostlinnými tuky.
Více zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-maslo-konecne-zlevnilo-ale-jen-mirne-40506395
Druhá vlna protestů proti zdražování a podivně nastavovaným cenám v Chorvatsku pokračuje, a to ve větším měřítku. Na poslední lednový pátek je naplánovaný další kompletní bojkot všech obchodů a nově i některých služeb.
Chorvatská vláda už na protesty zareagovala. Poslední lednový čtvrtek přišla s novým seznamem 70 základních potravin a produktů s regulovanými cenami. V tom dosavadním bylo 30 výrobků ze spotřebitelského koše.
Obchodníci musí kromě platné ceny zvýrazňovat i předchozí ceny a pravidelně informovat o změnách. Prodejci, kteří působí v prostorách větších než 400 metrů čtverečních, budou muset mít speciální regál na produkty s omezenými cenami.
Zdroj: https://www.denik.cz/staty-eu/chorvatsko-protesty-zdrazovani-bojkot-obchody-20250130.html
Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury.
Česko se po Německu a Belgii stává třetím evropským státem, který svou pivní kulturu označil jako nehmotné kulturní dědictví. Belgická pivní kultura byla v roce 2016 zapsána i na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO).
Od začátku roku si zákazníci v chorvatských obchodech musí zvykat na novinku v podobě poplatku za mikrotenové sáčky na ovoce, zeleninu či pečivo. Zpoplatněné jsou i plastové obaly v řeznictvích a uzenářstvích. Při nákupu PET láhví a plechovek Chorvaté zaplatí navíc nově vyšší zálohu.
Povinnost účtovat si poplatek za mikrotenový sáček ukládá obchodníkům legislativa. „Jde o sáčky tenčí než 15 mikronů, které se používají výhradně z hygienických důvodů nebo slouží jako primární obal pro nebalené potraviny, když to pomáhá předcházet plýtvání potravinami,“ upřesnilo na svém webu tamní ministerstvo ochrany životního prostředí.
Evropská unie čelí stagnaci produktivity a v pokročilých technologiích stále více zaostává za Spojenými státy nebo Čínou. Trápí ji vysoké ceny energií, byrokracie nebo závislost na dodavatelských řetězcích. Evropská komise nyní představila plán, jak úpadku na světovém trhu zabránit. Co zásadního přináší takzvaný kompas konkurenceschopnosti?
Mezi hlavní cíle Evropské unie má podle kompasu konkurenceschopnosti patřit odstraňování rozdílů v oblastí inovací a vytvoření prostředí, kde budou moci startupy a výzkumná centra lépe spolupracovat s firmami, které jsou v oborech již zavedené. Komise proto připravuje iniciativy, jako je „gigafactory umělé inteligence“. Součástí plánu má být trénink rozsáhlých modelů AI, které umožní fungování klíčových unijních ekosystémů. Dohoda rovněž stanoví minimální kritéria pro cloudové služby nabízené v Evropě a návrhy na podporu výroby pokročilých čipů v unijních zemích. Součástí plánu jsou i strategie pro kvantové, robotické nebo vesmírné technologie.
O dalších cílech v článku: https://www.e15.cz/ekonomika/levnejsi-energie-a-vic-penez-na-umelou-inteligenci-jaky-smer-ukazuje-kompas-ktery-ma-zabranit-upadku-evropske-unie-1421970
Časté slevové akce podle Potravinářské komory ČR deformují trh. Obchodníci totiž zvyšují ceny u jiných položek, aby rozdíly dorovnali, sdělila komora, podle níž by se proto slevy měly omezit. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR to odmítl.
Ve slevách se v Česku prodá minimálně 65 procent zboží, což je výrazně více než v jiných státech, řekl mluvčí potravinářů Marek Zemánek. "Obchodníci rozhodně nejsou žádnou charitativní organizací a vyberou peníze v ceně jiných položek, které spotřebitelé nakoupí společně se zbožím ve slevě. Nadměrná sleva je pouze lákadlem do obchodu," řekl Zemánek.
"Pokud by se slevy omezily, jsme přesvědčeni, že se tím sníží i běžné regálové ceny, které jsou u některých výrobků vyšponované vysoko," doplnil.
Více tady: https://zemedelec.cz/potravinarska-komora-caste-slevy-deformuji-trh-mely-by-se-omezit/
Ve volebním roce si vláda odškrtla ze seznamu předvolebních závazků slib na snížení byrokracie na farmách. Je to málo, myslí si někteří zemědělci.
Prezident Jan Doležal si však myslí, že některé administrativní komplikace vznikly kvůli zbytečným chybám v legislativě. „Pokud by v legislativě nebyly chyby, nebyl by potřeba žádný antibyrokratický balíček,“ tvrdí.
Schválené změny považuje spíš za kosmetické. „Vnímáme ho spíše jako líbivé gesto vůči veřejnosti před parlamentními volbami s minimálním dopadem na byrokratickou zátěž zemědělců,“ uvedl.
Čeští zemědělci se připojí k evropským kolegům v protestech proti dohodě o volném obchodu mezi EU a jihoamerickými státy spojenými v tzv. Mercosuru. Za první vhodný termín označil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal konec února. Podobu protestu zatím čeští zemědělci projednávají.
Zemědělci od hranic by se setkali se zahraničními kolegy, jiné regiony čekají blokády. Zatím se ale jedná. Doležal to uvedl v rozhovoru pro časopis Agrární komory Agrobase. „To, že se připojíme k evropským kolegům, neznamená, že jsme spokojeni se zemědělskou politikou na národní úrovni,“ připomněl.
Evropská potravinová hmyzí revoluce pokračuje. Po dřívějším schválení moučky ze sarančat nebo cvrčků otevřel Brusel dveře potravinářskému využití v EU pro prášek z celých larev potemníka moučného, uvedl web eunews.
Povolení uvádět na trh žlutou moučku z larev potemníka bude mít po dobu pěti let francouzská společnost Nutri’Earth. Ta podala žádost do Bruselu před více než pěti lety. V létě 2023 pak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal vědecký posudek, v němž konstatuje, že ultrafialovým zářením ošetřený prášek z celých larev potemníka moučného je „bezpečný za navrhovaných podmínek a úrovní použití.“
To znamená, že jej lze použít v chlebu, houskách, koláčích, těstovinách, zpracovaných bramborových produktech, sýrech a mléčných výrobcích a ovocných a zeleninových konzervách určených pro širokou veřejnost.
Více tady: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cervi-potemnik-moucka-eu.A250128_104628_eko-zahranicni_ven
Ministerstvo zemědělství nakonec nerozšíří seznam chráněných názvů masných produktů. Rozhodnutí padlo v rámci meziresortního řízení. Smyslem mělo být posílení ochrany spotřebitele tak, aby při nákupu nebyli zmatení.
Odklon ministerstva od rozšíření seznamu chráněných názvů masných výrobků je zklamáním pro Český svaz zpracovatelů masa, Agrární a Potravinářskou komoru. Aktuální názvy totiž podle nich mohou klamat či mást spotřebitele. Mimo jiné i s ohledem na jinou výživovou hodnotu nebo obsah živin a bílkovin.
„Potravináři dlouhodobě zastávají postoj, že názvy jako párek, klobása či řízek by měli výrobci používat jen u produktů, které odpovídají jasnému složení. Výživová hodnota rostlinných produktů, které napodobují masné výrobky, je totiž v mnoha případech horší,“ řekl Rádiu Impuls mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Podle odborníků by v letošním roce mohly podražit například mléčné výrobky nebo vejce. Podrobnosti pro TN Live okomentoval datový analytik Datarun Petr Bartoň.
Podle Bartoně je u čokolády největší šance, že budou její ceny růst. Česká republika navíc nemá vůbec žádné možnosti, jak ceny ovlivnit. Ty se odvíjí od cen kakaa, které letí nahoru kvůli neúrodě a špatnému stavu plantáží v Africe.
Na celý rozhovor se podívejte zde: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/594702-ceny-potravin-v-cesku-vejce-snad-zlevni-cokolada-muze-zdrazit-rika-ekonom
Výrobci potravin v loňském roce darovali stovky tun potravin a balených vod. Připravili rovněž drogistické zboží a krmivo pro domácí mazlíčky. Jde o významnou pomoc pro rodiče samoživitele, osamělé seniory a další znevýhodněné skupiny. Na dobročinné akce chtějí podniky přispívat i letos.
„Sbírka potravin a dalšího zboží je symbolem solidarity. Potravináři v loňském roce projevili svou velkorysost, která je v dnešní době čím dál víc potřeba. Velmi mě potěšila aktivita mnohých podniků v rámci pomoci pro regiony, které loni v září zasáhla velká voda. Dokázaly rychle zmobilizovat expedici ve svých podnicích a poskytly jen při této akci celkem 487 tun zboží,“ řekla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Společnost Dobšické těstoviny loni v rámci svých možností věnovala 3 200 balení těstovin. Výrobce celozrnných cereálií Semix poskytl přes tisíc kartonů výrobků. Firma Extrudo podporovala Komunitní centrum Motýlek, kam dodávala zboží dle svého výrobního programu – pro vaření, pečení nebo zdravé svačinky. Výrobce müsli Emco daroval výrobky v hodnotě téměř 900 tisíc korun.
Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko uvolnila na dobročinné účely celkem 145 tun potravin (šlo o 275 palet, tedy 10 kamionů). Společnost Nestlé připravila přes 40 tun výrobků, vedle vegetariánských a veganských produktů a cukrovinek nezapomněla ani na domácí mazlíčky v podobě krmiva Purina. Společnost Mondelez vyexpedovala v loňském roce pro potravinové banky přes 25,5 tun potravin. Společnost Mars vedle pomoci domácím mazlíčkům doručila produkty v celkové hodnotě 2,5 milionu korun. Podpořila zejména Český červený kříž a SOS dětské vesničky, a to prostřednictvím čokoládových tyčinek Mars, Snickers, bonbonů M&M’s nebo žvýkaček Orbit. Společnost Unilever do povodněmi postižených oblastí dovezla desítky palet výrobků Savo Original. Bankám také poslala přes 3 500 kartonů zmrzliny.
Společnost Coca-Cola HBC Česko a Slovensko věnovala celkem přes 900 000 litrů nápojů. Největší část podpory mířila postiženým povodněmi, potravinovým bankám, hasičům a partnerským neziskovým organizacím, jako je Světluška, Ústav pro matku a dítě nebo Dům Ronalda McDonalda. Během loňského roku rozvážela balené vody potřebným také společnost Mattoni 1873. Společnost Kofola svými produkty podpořila přes 600 akcí v blízkosti svých výrobních závodů. Od mateřských školek, až po domovy seniorů, přes akce sportovní, vzdělávací až po ty zaměřené na ekologii a životní prostředí. Finanční podporu ve výši přes 6 milionů korun pak získaly desítky neziskových spolků a subjektů, ale i sportovní a lokální kluby. Dalších 10 miliónů korun věnovala na sbírkové konto #zlasky, které zřídila ve spolupráci se spolkem Horní Dolní na pomoc rodinám a jedincům zasažených povodněmi. Firma Kitl se zapojila do potravinových darů svými ovocnými a bylinnými sirupy.
Potravinovou pomoc poskytly také firmy ze skupiny Agrofert. Například Mlékárna Hlinsko předala v rámci pomoci potřebným téměř 18 tun svých produktů. Penam pak nabídl více než 23 tisíc kusů pečiva. Přestože většina výrobků potravinářských společností z koncernu patří mezi čerstvé a jsou určeny spíše k rychlé spotřebě nebo vyžadují chlazení, podařilo se při zářijových povodních dodat například také paštiky nebo drůbeží tlačenku, kuřecí klobásy a párky z Vodňanské drůbeže.
„Děkuji našim členům a dalším podnikům za jejich štědrost. Je povzbuzující vidět, že se náš sektor dokáže spojit pro dobrou věc. Dary jsou totiž nejen pro potravinové banky, ale i pro mnohé organizace velmi důležité. Představují významnou finanční úsporu, kterou mohou investovat například do jiných věcí,“ dodala prezidentka Večeřová.
Členové Potravinářské komory ČR s Českou federací potravinových bank spolupracují dlouhodobě a aktivně se podílejí nejen na celostátních sbírkách, ale spolupracují i v rámci různých mimořádných živelních katastrof. Hmotná podpora potravinových bank a dalších potřebných bude ze strany členů Potravinářské komory ČR pokračovat i letos.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Měla to být jedna z mnoha vyhlášek, která zpřesňovala názvy vybraných potravin z masa. Nakonec se z toho ale stala bitva aktivistických spolků a lobbistů. Úspěch slaví zejména vegané a vegetariáni, protože ministerstvo zemědělství stáhlo nařízení, které by zakazovalo využívání názvů masných výrobků pro rostlinné alternativy. Potravinářská komora navíc obvinila ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že měl podlehnout tlaku aktivistů.
Velmi negativně ale na tento krok reagovala Potravinářská komora, která od začátku změnu prosazovala. „Jsme velmi zklamáni vaším přístupem. Opět měníte své stanovisko podle toho, kolik mailů vám aktivisté pošlou. Bohužel se zdá, že o postoji ministerstva rozhoduje počet zaslaných aktivistických mailů, nikoliv postoj zemědělského a potravinářského sektoru,“ uvedla komora bezprostředně po Výborného stažení připravované vyhlášky.
Komora poté ve čtvrtek vydala spolu s Agrární komorou a Českým svazem zpracovatelů masa prohlášení, ve kterém ostře s rozhodnutím ministra nesouhlasí. „Vyhláška nikomu nic nezakazovala, pouze specifikovala názvy. Pojem karbanátek byl v původním návrhu specifikován jako masný výrobek, kterým je tradičně i kapustový karbanátek, protože obsahuje jako složku mleté maso. Pojem řízek byl podle návrhu vyhrazen pro masné výrobky. Podle dostupných informací ale žádná potravinářská firma nevyrábí houbové řízky a návrh nijak neomezoval používání označení jako houby v trojobalu, která jsou tradičně zažitá,“ uvedly organizace.
Podle agrárního analytika Petra Havla je rozčílení potravinářů pochopitelné. „Mají oprávněný pocit, že na názvech tradičních masných výrobků parazitují vegané. Využívají zažité názvy, které jsou pro spotřebitele známé. Nemusí tedy využívat marketing nebo vlastní iniciativu k novým názvům,“ řekl pro CNN Prima NEWS Havel.
Jako druhý důvod pro naštvanost potravinářů vidí i z legislativního hlediska. Na úrovni států Evropské unie totiž platí nařízení, podle kterého se nemůže využívat název mléko pro jeho rostlinnou alternativu. Třetí důvod je pak podle něj nejdůležitější. „Je to skutečnost, že výrobky rostlinného původu mají úplně jiné složení než u živočišných produktů. Mají úplně jiný vliv na lidský organismus,“ řekl Havel.
České zemědělství není efektivní kvůli velkému množství neprodukčních farmářů, říká v rozhovoru s MF DNES nový předseda představenstva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků (IZPP) Martin Šebestyán. Pokud se situace nezmění, bude zesilovat trend dovozu potravin a deficit agrárního zahraničního obchodu podle něj stoupne ze čtyřiceti na 80 miliard korun.
Občas se objevuje argument, že ten ztracený potenciál v rámci potravinářství je ale pro stát výhodnější – ti lidé nikam nezmizí, jenom místo potravinářství pracují v automotivu, kde si vydělají více. A tím pádem má stát přidanou hodnotu v jiném oboru.
Jsem přesvědčen, že to není správný pohled – už před dvaceti lety se řeklo, že bychom měli držet 80 procent soběstačnosti v komoditách, které dokážeme vyrobit. Myslím, že je to základní představa, že si dokážeme zajistit část spotřeby z vlastních zdrojů. Utíkají nám příležitosti a možnosti, pokud se soustředíme na jednoduché komodity, jako jsou obiloviny a vývoz telat na odchov.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová byla hostem pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News. Tématem diskuze byly ceny potravin a jejich vývoj.
Celý záznam (v čase od 11:00) najdete zde: https://cnn.iprima.cz/porady/co-na-to-vase-penezenka/co-na-to-vase-penezenka-24-1-v-17-55
Obrat o 180 stupňů předvedl ministr zemědělství Marek Výborný. Ke konci loňského roku sice připravil novelu vyhlášky, která měla mimo jiné omezit používání názvosloví u masných výrobků. Pod tlakem nebývale silné kritiky z řad aktivistů ovšem otočil a seznam chráněných názvů masných produktů nebude v rámci vyhlášky předkládat. V minulosti přitom návrh na omezení podpořili nejen zemědělci a potravináři, ale i mnozí nezávislí odborníci.
Seznam chráněných názvů masných produktů měl přitom pouze definovat kvalitativní požadavky na masné výrobky. Zemědělci a potravináři dlouhodobě zastávají postoj, že názvy jako párek, klobása či řízek by měly být používány jen u výrobků odpovídajících jasnému složení. Veganské potraviny však dosud nejsou jakkoli definované a mají zcela jinou výživovou hodnotu. Spotřebitel si tak může myslet, že příslušný výrobek plní stejnou roli ve výživě jako jeho vzor živočišného původu, přestože takové vlastnosti daná potravina vůbec nemá.
Vyhláška nikomu nic nezakazovala, jen specifikovala, za jakých okolností je možné použít vybrané názvy potravin. Podle návrhu bylo možné i nadále vyrábět například kapustové karbanátky. Pojem karbanátek byl v původním návrhu specifikován jako masný výrobek, kterým je tradičně i kapustový karbanátek, protože obsahuje jako složku mleté maso. Pojem řízek byl podle návrhu skutečně vyhrazen pro masné výrobky, ovšem podle informací, které jsou k dispozici, žádná potravinářská firma houbové řízky nevyrábí a návrh nijak neomezoval používání označení houby v trojobalu, který je celkem tradičně zažitý.
Navrhovaná úprava tak byla pouze doplněním některých specifikací, které dříve nebylo nutné s ohledem na situaci na trhu provádět. Zkušenosti z minulosti také ukazují, že pokud nejsou specifikovány zákonné názvy, dochází k poměrně rychlému propadu kvality výrobků na trhu. Důvodem je především tlak na cenu a ústup od používání dražších surovin.
„Definování požadavků na výrobky je zcela legitimní. Pokud bychom to neudělali, zhoršila by se kvalita na trhu. Obdobné vyhlášky mají všechny členské státy a v mnoha případech mnohem detailněji propracované. Cílem těchto vyhlášek je, aby se spotřebitelé snáze orientovali v sortimentu výrobků, které mohou najít v obchodech a jasně a jednoduše identifikovali výrobky, které parazitují na zažitých názvech potravin a snaží se tak navodit dojem, že mají stejné vlastnosti jako výrobek tradiční,“ doplnila prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Důležité je také upozornit na zavádějící prohlášení zastánců rostlinné stravy, kteří v posledních týdnech tvrdili, že díky živočišnému názvu má zákazník intuitivní představu o tvaru, chuti i použití produktu. Zemědělci a potravináři se ostře vymezují proti takovým prohlášením. Příslušné výrobky rozhodně neplní stejnou roli ve výživě jako jejich vzory živočišného původu.
„Imitace potravin živočišného původu zneužívají výrazy z masného průmyslu. Často jde o zavádějící a klamavé tvrzení se snahou ukrást tradiční názvy živočišných výrobků. O kvalitativních parametrech nemůže být vůbec řeč. Například sója je velmi silný alergen pro mnoho konzumentů. Pokud mají tyto alternativní výrobky na trhu uspět, nemůže to být za cenu klamavé reklamy,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Na potřebu regulovat názvy rostlinných potravin, které imitují potraviny živočišného původu, upozorňuje i odborná veřejnost. Výživová hodnota rostlinných produktů napodobujících potraviny živočišného původu je totiž v mnoha případech horší. Mnohdy neobsahují základní živiny a v některých případech dokonce ani bílkoviny.
„Pan ministr by měl možná věnovat více pozornosti mlčící většině svého elektorátu, a ne se rozhodovat podle počtu e-mailů, které mu aktivisté, nadnárodní společnosti a placení lobbisté posílají. Ti navíc ve své komunikaci používají líbivou pohádku o houbovém řízku, který ovšem nikdo nikdy neviděl. A taky o karbanátku, který ve své kuchařce definovala již před více než dvěma sty lety Magdalena Dobromila Rettigová. Takže o pracně připravované vyhlášce rozhodl počet emailů a peníze nadnárodních společností. Jsme tedy semletí jako karbanátek,“ dodal předseda představenstva Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud.
V této souvislosti je nutné dodat, že cílem je sjednocovat názvy správně. V minulosti se řešilo například označení tuzemský rum, který je z brambor. Skutečný rum však musí být vyroben ze třtiny. Evropský soudní dvůr také rozhodoval o pomazánkovém másle. Pojmem „máslo“ lze totiž na společném evropském trhu označit jen takový výrobek, který obsahuje alespoň 80 % mléčného tuku. České pomazánkové máslo ho má jen mezi 31 a 36 %. Ani v tomto případě nebylo možné považovat za dostačující specifikování výrobků pomocí dovětků „tuzemský“ nebo „pomazánkové“.
Zemědělci a potravináři jsou přesvědčeni, že zástupcům výrobců alternativních potravin ani tak nevadila novela vyhlášky, ale spíše nedávný rozsudek Evropského soudního dvora. Ten totiž upřesňuje pohled na zákonné názvy a způsob jejich používání. Ve svém zdůvodnění posiluje roli zákonných názvů a de facto říká, že je není možné obcházet dovětky. Například „veganské maso“ nebudou smět dodavatelé používat. Proto volají některé organizace nejen po tom, aby již nebyly vyhlášky aktualizované, ale aby byly zrušeny i dosavadní požadavky, které dosud byli zvyklí obcházet.
Marek Zemánek
Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Potravinářské komory ČR
Barbora Pánková
Tisková mluvčí Agrární komory ČR
Mise se uskuteční ve dnech 23. února až 2. března 2025.
Mise je určena primárně pro firmy z oblasti ICT, zdravotní techniky, smart cities, čistění vzduchu, municipality, vodohospodářstvím, případně právního poradenství a potravinářství.
Účastnický poplatek bez DPH 21% je stanoven ve výši 3.000 EUR, případně ekvivalent 75.000 Kč (členové Hospodářské komory mají slevu 10 %, tedy 2.700 EUR, resp. 67.500 Kč bez DPH) zahrnuje ubytování v centru Bangkoku, podíl na místních transferech, pronájmy jednacích prostor, organizace firemních jednání, organizační náklady. DPH ve výši 21% bude připočteno dle platných předpisů.
V případě zájmu se hlaste nejpozději do 29. ledna zde: https://www.komora.cz/zahranicni-mise/doprovodna-podnikatelska-mise-mistopredsedy-poslanecke-snemovny-parlamentu-cr-jana-bartoska-a-hospodarskeho-vyboru-v-terminu-23-2-2-3-2025-do-thajska/
Zisk v zemědělství se loni propadl o 41 procent na 3,7 miliardy korun. Na hektar tak měl každý podnik v průměru zisk 1060 korun. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Výsledek je tak nejhorší od 90. let minulého století. V červených číslech nebo na nule tak skončilo 40 procent podniků.
Možností, jak zvýšit průměrnou efektivitu zemědělců, by měla být větší podpora skrze potravináře, kteří přidají ekonomickou hodnotu při zpracování. „Je to doopravdy důležité. Nám vadí politika deagrofertizace, kvůli které nejdou podpory do potravinářského průmyslu. Tam (na vládní úrovni) se říká, že bychom pomohli Agrofertu, tak to neuděláme,“ doplnil předseda.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-zisk-pycha-dotace.A250123_111841_ekonomika_drh
Stačilo pár týdnů a všechno je jinak. Veganský burger, houbový řízek, sójový párek a podobné názvy pro alternativy k masu budou smět nést dosavadní označení. Ministerstvo zemědělství v čele s lidoveckým šéfem Markem Výborným si změnu vyhlášky a utužení pravidel po kritice rozmyslelo. Zástupcům masného průmyslu se to ovšem nelíbí.
„Jsme velmi zklamáni přístupem ministra Výborného. Bohužel se zdá, že o postoji ministerstva rozhoduje počet zaslaných aktivistických e-mailů, nikoliv postoj zemědělského a potravinářského sektoru,“ prohlásil mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Zklamaná je i Agrární komora. „Ministr zemědělství podlehl tlaku výrobců rostlinných alternativ a aktivistů jdoucích proti živočišné výrobě. Upřednostnil tak zájmy mnohdy zahraničních potravinářských gigantů před potřebami sektoru, který sám vede,“ sdělila mluvčí Barbora Pánková.
Více informací zde: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-sojove-parky-i-houbove-rizky-nakonec-zustanou-vyborny-si-to-rozmyslel-40505776
Ministerstvo zemědělství (MZe) se rozhodlo nezavádět přísnější označení rostlinných alternativ masných výrobků, spornou pasáž z příslušné novely vyhlášky vyškrtlo. Na síti X o tom ve středu informoval šéf resortu Marek Výborný (KDU-ČSL). Loni v létě přitom úřad uváděl, že chce tradičně používané názvy masných výrobků ochránit a otevřel kvůli tomu se zástupci oboru debatu.
„Bohužel se zdá, že o postoji ministerstva rozhoduje počet zaslaných aktivistických mailů, nikoliv postoj zemědělského a potravinářského sektoru,“ řekl ČTK mluvčí Marek Zemánek. Už dříve komora upozorňovala na to, že by rostlinné alternativy masných výrobků měly mít odlišné označení i kvůli jinému složení.
Obchodní politika USA pod vedením nového prezidenta Donalda Trumpa by mohla ovlivnit ceny potravin v Evropě. Na dotaz to uvedla Potravinářská komora ČR. Trump totiž dříve avizoval zavedení cel na zboží ve výši 60 procent pro Čínu a až 20 procent pro všechny ostatní země. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že Trumpovo vítězství by na české zemědělství ale nemělo mít přímý vliv, protože zemědělské komodity nejsou většinou vhodné pro převoz na velké vzdálenosti a agrární obchod mezi USA a ČR nedosahuje významných hodnot.
Možnost zavedení dovozních cel zopakoval Trump při svém inauguračním projevu, avizovaná dovozní cla však zatím nezavedl. "V případě zavedení cel pro evropské produkty by následovala nejspíše série odvetných opatření ze strany Evropské unie a došlo by k celní válce," uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.
Zemánek zmínil i pozitivní dopady Trumpovy vlády. Upozornil, že v současné době rostou výkupní ceny pšenice i žita, a to z důvodů klesající osevních ploch obilovin v Česku i Evropě. "Pokud prezident Trump domluví příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, tak by světová cena obilí mohla klesnout kvůli obnově ukrajinské produkce," uvedl mluvčí. Francouzští pěstitelé zaznamenali v loňském roce snížení výroby u pšenice o 20 procent, v Německu o 17 procent.
Další informace tady: https://zemedelec.cz/potravinarska-komora-cr-politika-trumpa-muze-ovlivnit-ceny-potravin-v-evrope/
Češi jsou slevami posedlí a řetězce si to moc dobře uvědomují, proto se neustále snaží své zákazníky hýčkat pomocí zvýhodněných nabídek. Minulý rok byl co do počtu slev extra štědrý. Celkem se jich v akčních letácích vyskytlo 378 tisíc. Jaký produkt slevám kraloval?
Podle analýzy webu Kupi.cz, který se zaměřuje na sledování cen zboží z obchodů na území České republiky, vyplývá, že v minulém roce vzrostl počet slevových akcí v letácích o 43 tisíc. Zatímco loni zaznamenal srovnávač cen potravin celkem 378 064 slev, o rok dříve 334 915 slev, což znamená meziroční nárůst o takřka 13 %.
Jestliže si prohlížíte akce řetězců pravidelně a libujete si v pití sladkých limonád, jistě jste zaregistrovali neustálé slevy na nápoj Coca Cola. Ten zlevnily obchody v loňském roce celkem 903krát, čímž překonaly jeho počet slev v předchozím roce 2023 o 21 %.
Více tady: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/32649-slevy-rekord-coca-cola
