5. září 2024

Tempo růstu cen se liší v závislosti na regionu. Nejvýrazněji obědy zdražily v Jihlavě, kde za ně strávníci oproti loňskému červenci zaplatili o 7,6 procent více. V Karlových Varech, Ostravě a Liberci byl nárůst přes 5 procent. Nejméně pocítili rozdíl lidé v Olomouci, ceny obědového menu se zde zvedly jen o 0,8 procenta. Tam také lidé za polední menu průměrně utratí nejméně – 167,2 koruny, což je o více než pětinu méně, než co platí lidé v Praze. Více než 200 korun za obědové menu aktuálně strávníci zaplatí kromě hlavního města v Brně, Českých Budějovicích a nově v Plzni a Liberci.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu došlo v červenci k překvapivému zrychlení růstu spotřebitelských cen. Rychlejší zdražování podle statistiků ovlivnilo zejména zpomalení poklesu cen potravin a nealkoholických nápojů. Na vzestupu spotřebitelských cen se ale podílel právě také nárůst cen stravovacích služeb, které meziročně zdražily o 7,1 procenta.

Jedním z faktorů je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy velký nedostatek pracovní síly v české gastronomii. „Lidí je nedostatek, navíc výrazně roste byrokratická zátěž, ať už jde o zaměstnávání cizinců nebo brigádníků na dohody, kteří vždy pomáhali pokrýt špičky v provozu. Stát zde úplně zbytečně hází podnikatelům klacky pod nohy,“ tvrdí Prouza.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024

I přes složité geopolitické a ekonomické podmínky neztratilo přes 62 % českých firem za posledních 12 měsíců žádné exportní teritorium. Vyplývá to z průzkumu Hospodářské komory ČR, který byl realizován v květnu tohoto roku.

Podle šetření Hospodářské komory se čeští podnikatelé nejčastěji stáhli z Ruska. Tento trh zmiňovali respondenti v téměř polovině případů. To lze přičíst především politické situaci a ekonomickým sankcím Evropské unie. Podobné důvody vedly k odchodu z trhů v Bělorusku a na Ukrajině. Firmy zaznamenaly určité ztráty také v dalších zemích, jako jsou Čína, Kazachstán, Turecko, Írán či Vietnam, ale i v některých evropských státech, například v Itálii, Německu či Rakousku.

I přes tyto ztráty exportních teritorií však 47 % respondentů uvedlo, že během uplynulých 12 měsíců úspěšně vstoupili na nové zahraniční trhy. Z firem, které musely odejít z výše uvedených trhů, navíc téměř 60 % expandovalo na jiné trhy, což jim pomohlo kompenzovat předchozí ztráty. V některých případech mohlo jít o cílený strategický záměr přeorientovat se na perspektivnější místa s lepšími podmínkami pro podnikání. „Tento výsledek je pro českou ekonomiku povzbudivý, ukazuje odolnost a přizpůsobivost českých podniků v mezinárodním prostředí,“ říká prezident HK ČR Zdeněk Zajíček.

Nové exportní možnosti

Mezi novými exportními destinacemi se objevují jak evropské země, včetně Německa, Švédska, Rakouska či Maďarska, tak i mimoevropské trhy, jako jsou Spojené arabské emiráty, Malajsie, Jižní Korea, Mexiko či Katar. V příštích 12 měsících plánuje vstup na nové trhy dalších bezmála 55 % respondentů, přičemž mezi preferovanými destinacemi jsou nejen evropské země, ale i státy jako Brazílie, Indie, USA či Zambie.

Šetření také odhalilo, že jen 9,8 % firem nepociťuje žádné překážky při vstupu na nové trhy. Firmy se mimo jiné potýkají s nedostatkem relevantních informací, protekcionistickými opatřeními v zahraničí a nízkou konkurenceschopností výroby kvůli vyšším nákladům, které brání jejich zahraničnímu rozvoji.

Minulý rok na toto reagovala např. Česká exportní banka, která své portfolio rozšířila o produkt zaměřující se na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti českých firem. Nyní poskytuje kromě tradičních vývozních úvěrů a úvěrů na investice v zahraničí i úvěry na nákup zásob, modernizaci, digitalizaci, ekologizaci a další. Také Hospodářská komora ČR aktivně pracuje na zlepšení podmínek pro české exportéry a podporuje jejich snahy o expanzi na mezinárodní trhy.

Průzkum HK ČR, květen 2024

Cílem průzkumu bylo získat od firem informace o jejich zkušenostech s exportním financováním a pojištěním, identifikovat překážky, které v oblasti těchto produktů firmy pociťují, a shromáždit obecné informace o vývoji exportu firem.

Zdroj: Hospodářská komora ČR

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024
 

Brusel 4. září (ČTK) - Zemědělská politika Evropské unie by se měla více zaměřit na podporu malých farmářů. Spíše než trestat zemědělce za to, co dělají, by pak měl podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové fungovat princip nejrůznějších pobídek a finančních odměn. Uvedla to dnes v Bruselu při představení závěrečné zprávy týkající se strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU.

Strategického dialogu se účastnilo celkem 29 členů - různých organizací či uskupení, zástupců malých farmářů, velkých firem, odborů i ekologických organizací od mocné farmářské lobby Copa-Conega až po Greenpeace. Zprávu s názvem Společná perspektiva pro zemědělství a potraviny v Evropě předložil předseda skupiny Peter Strohschneider. Dokument posuzuje jednotlivé výzvy, kterým zemědělský sektor čelí, a následně dává soubor doporučení. Právě tyto návrhy budou přitom podle šéfky unijní exekutivy vodítkem pro práci Evropské komise při utváření její vize pro zemědělství a výživu, která má být předložena během prvních 100 dnů druhého funkčního období předsedkyně von der Leyenové.

Strategický dialog probíhal devět měsíců a všechny strany se následně shodly na textu právě dnes představené zprávy. "Výsledek tohoto strategického dialogu ukazuje, že je možné překonat polarizovanou debatu a vytvořit důvěru mezi velmi různorodými zúčastněnými stranami," uvedla Ursula von der Leyenová. "Komise nyní jejich nápady pečlivě prozkoumá. Všichni chceme na našem kontinentu prosperující potravinářský a zemědělský sektor," dodala.

Zmínila, že Evropská komise v uplynulých měsících již určitá ulehčení pro zemědělce představila, například zrušila některé ekologické požadavky, a bude v tom i nadále pokračovat. Komise tak reagovala na protesty zemědělců, kteří si stěžovali na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i podmínky při hospodaření na půdě.

tes zdp

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

5. září 2024
 

Praha 4. září (ČTK) - Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) je zásadně proti návrhu skupiny poslanců, kteří chtějí omezit prodej energetických nápojů. Svaz v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, kritizuje, že návrh přirovnává energetické nápoje k návykovým látkám a že jeho autoři novelu neprojednali se zástupci průmyslu ani maloobchodu. Poslanci z vládních stran i opozice dnes na konferenci ve Sněmovně řekli novinářům, že pracují na vyhlášce, která by omezila prodej energetických nápojů pro děti a mladistvé. Chtějí ji mít hotovou do konce volebního období. Zákaz podle svazu ale nic nevyřeší, za lepší řešení považuje osvětu.

"Problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné. Energetické nápoje jsou bezpečné a kvalitní produkty, to potvrzuje Evropská agentura pro bezpečnost potravin," uvedla výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.

Poslanci však upozorňují, že v energetických nápojích je kombinace několika látek, které mohou být pro dětský organismus škodlivé. "Jak jsme se jako společnost shodli, že cigarety dětem do pusy nepatří, tak máme obdobně shodu, že nepatří do pusy dětem do 15 let nebo dospělosti ani energetické nápoje," řekla dnes Olga Richterová (Piráti).

Svaz namítá, že větší regulace u energetických nápojů než u cigaret nebo alkoholu je absurdní. Podle svazu je vhodnější osvěta a edukace dětí. Pokud se energetické nápoje pijí v přiměřeném množství a jsou respektována upozornění na obalu, jejich konzumace je bezpečná, uvedl svaz. Výrobci energetických nápojů sdružení ve svazu také necílí reklamu na děti, zavedli dobrovolné označování energetické hodnoty na čelní straně obalu a zároveň nedodávají slazené a energetické nápoje do středních škol, podotkli.

Členy svazu je sedm výrobců energetických nápojů, a to Big Shock, Coca-Cola, Kofola, Maspex, Pfanner, Red Bull a Zon. Energetické nápoje nicméně prodávají pod privátními značkami také obchodní řetězce.

Jan Tuna, který se účastnil přípravy petice proti energetickým nápojům, varoval, že návrh vyhlášky budou brzdit výrobci v obavě ztráty zisků. Petici podle něj podepsalo zhruba 4000 lidí, kteří požadují zákaz prodeje lidem do 18 let. Podle české části mezinárodní studie pije energetické nápoje nejméně dvakrát týdně pětina dětí ve věku 11 až 15 let. Je jich zhruba 70.000, v roce 2018 jich přitom bylo 40.000 až 50.000.

Odborníci častější konzumaci nápojů, jejichž hlavní složkou je cukr či jiné sladidlo a kofein, spojují s různými zdravotními potížemi, jako jsou bolesti hlavy, depresivní stavy nebo nižší životní spokojenost. V jedné plechovce energetického nápoje je zhruba stejně kofeinu jako ve čtyřech šálcích kávy, což může způsobovat i zdravotní potíže nebo problémy se spánkem. Svaz oponuje, že plechovka energetického nápoje obsahuje zpravidla 80 miligramů kofeinu, v šálku filtrované kávy je 90 miligramů. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu dnes ve Sněmovně doplnila, že energetické nápoje podporují mimo jiné další rizikové chování a návyky, například častější konzumaci alkoholu.

Na trhu je asi 200 typů těchto nápojů obsahujících kofein, podle zákona jsou i označené jako nevhodné pro děti a kojící ženy, prodej ale zatím omezený není. Poslanci z několika klubů napříč politickým spektrem dnes uvedli, že mají několik variant vyhlášky včetně různé věkové hranice a způsobů vymáhání zákazu, detaily budou řešit v poslaneckých klubech, než předloží legislativní návrh. K návrhu se připojili například poslanci z ODS, TOP 09, STAN, SPD, KDU-ČSL, nebo České pirátské strany.

Prodej energetických nápojů dětem zakázaly před deseti lety pobaltské země. Zákaz platí také v některých německých spolkových zemích, Velké Británii nebo nově v Polsku.

trp dvd

 

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

5. září 2024
 

Přibyslav (Havlíčkobrodsko) 4. září (ČTK) - Zájem o mléčné výrobky se v Česku po předchozím poklesu od druhé poloviny minulého roku zvyšuje. Na úroveň rekordního roku 2021 se podle předpokladu předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka domácí spotřeba ale letos nedostane. Mléka mají mlékárny dost, snižuje se však jeho tučnost, což je dané změnou chovaných plemen krav i letošním horkým létem, které pro dojnice představuje stres a má dopad na kvalitu jejich krmiva. Máslo je, ale jeho cena nyní roste.

"To odpovídá ceně smetany, té suroviny pro výrobu másla, která se výrazně zvýšila," řekl Kopáček na dotaz ČTK na dnešní tiskové konferenci před sobotním 33. mlékárenským dnem v Přibyslavi. Podotkl, že mléčný tuk odčerpává také výroba přírodních sýrů, která letos v Česku meziročně stoupla o 8,2 procenta. Produkce másla se také zvýšila, a to o 6,5 procenta. Mimo slevové akce se kostka másla v obchodech prodává za víc než 50 korun, některá značková másla i za 64 korun, uvedl.

"Máslo se sem z velké části dováží, 42 procent naší spotřeby je bohužel máslo z dovozu." řekl předseda svazu. Nemusí to být čerstvé máslo, ale i podstatně starší máslo ze skladových zásob.

Nepříznivé ekonomické podmínky, které na mlékárny dopadaly, včetně vysoké inflace a nižší koupěschopnosti, už z velké části pominuly. "Lze konstatovat, že se český mlékárenský průmysl zase rozvíjí pozitivnějším směrem," řekl Kopáček. Na zlepšování odbytu mléčných výrobků usuzuje na základě údajů o jejich tuzemské výrobě a dovozu, oficiální čísla zatím nejsou.

V roce 2021 připadala na jednoho obyvatele v Česku průměrně spotřeba 262,9 kilogramu mléka a mléčných výrobků (bez másla). O rok později klesla o pět kilogramů a za celý minulý rok se snížila o další tři na 254,9 kilogramu.

Dodávky mléka do českých mlékáren v letošních sedmi měsících meziročně stouply o 3,3 procenta. Cena syrového mléka má od začátku roku mírně rostoucí trend, uvedl Kopáček. Litr teď mlékárny vykupují v průměru za 11 až 11,20 koruny.

Předseda svazu si ale stěžoval na přibývající administrativní opatření. "Těch požadavků z titulu různých enviromentálních opatření se na nás hrne příliš mnoho," řekl. Omezená podle něj také byla řada podpor, což snižuje schopnost českých výrobců konkurovat zahraničí. Zmínil i připravovanou novelu vyhlášky o školním stravování omezující mléčné porce ve školách. "Mléko je tak zcela nesmyslně démonizováno," řekl.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová si stěžovala také na byrokracii, která se podle ní řítí z Bruselu. Jde třeba o to, že by měli chovatelé na jatkách prokazovat, že zvířata nepásli na odlesněných plochách nebo že by mohl být nařízený pokles potravinářského odpadu u zpracovatelů, který je podle ní už teď minimální, či o vykazování emisí.

Mlékárenského dne se zúčastní 19 velkých i farmářských zpracovatelů mléka z Vysočiny a okolí. Součástí je odborné hodnocení mléčných novinek a divácká soutěž o nejlepší expozici mléčných výrobků.

vst dr

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

 

5. září 2024

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová se ve středu 4.9.2024 zúčastnila 33. ročníku Mlékárenského dne v Přibyslavi. Ve svém vystoupení poděkovala výrobcům, že ač se potýkají s mnoha problémy, přes koronavirovou pandemii, energetickou krizi, vysokou inflaci, tak výrobu nezastavili a dále nás zásobovali svými skvělými výrobky. Dále reagovala na současnou přemíru byrokracie a velké množství kontrol, které jsou neúnosné. Evropská unie, ale i náš stát by měly řešit reálné a vážné problémy českého potravinářství. Namísto toho ale jen vymýšlí další a další nesmyslné byrokratické „šílenosti“.Nově najatí státní úředníci budou například kontrolovat, jestli v Česku nedochází k odlesňování kvůli chovu dobytka. Lesy přitom v Česku naopak dlouhodobě přibývají. Od roku 1950 se jejich plocha u nás zvýšila o 165 tisíc hektarů. Od příštího roku budou muset také dodavatelé některých řetězců povinně poskytovat údaje o své uhlíkové stopě. Takové opatření rozhodně nepomůže lepšímu ovzduší ani ochraně klimatu. Naopak zhorší konkurenceschopnost domácích, potažmo i evropských producentů vůči dovozům ze třetích zemí, odkud se pak doveze zboží vyrobené s výrazně horší environmentální stopu, ovšem vybavené příslušnými v uvozovkách „zelenými“ doklady. A do třetice. Bruselští úředníci chtějí nařídit snížení potravinového odpadu v potravinářských podnicích. Jde bohužel jen o jejich zbožné a absurdní přání, protože nejvíc potravin se vyhodí v domácnostech. Potravinářský průmysl je totiž ekonomicky sám motivovaný k tomu, aby množství potravinového odpadu snižoval. Vzhledem k nákladům na suroviny a jejich zpracování, ale i na likvidaci případných odpadů je pro nás potravináře hospodárné využití suroviny klíčové.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Foto: Deník

5. září 2024

Pokud by se stát rozhodl zavést novou daň na slazené nápoje, udělal by podle nové studie z dílny Institutu liberálních studií chybu. U většiny států, které daň v posledních letech v EU zavedly, se totiž neprokázalo plošné snížení obezity, v ČR by navíc dopadla nejvíc na nejchudší skupinu obyvatel, která ale nemusí být nejobéznější, říkají autoři.

S návrhem zdanit slazené nápoje přišla zdravotnická část Národní ekonomické rady vlády. Nápad na jaře podpořila i většina stran vládní koalice, proti se vždy stavěla ODS. Například odbornice Státního zdravotnického ústavu Eliška Sellinger v létě uvedla, že vztah mezi přemírou cukru a obezity je prokázaný a vyšší zdanění slazených nápojů pomáhá. Měnit daně ale například už nechce KDU-ČSL, novinku by nezaváděl například ministr zemědělství Marek Výborný.

Podle potravinářů je daň na slazené nápoje nesmyslná a nic neřeší. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová akcentuje, že v ČR spotřeba slazených nápojů dlouhodobě klesá, navíc se snaží výrobci cukry v nápojích snižovat. „Od roku 2000 členové Evropské asociace svazů a výrobců nealkoholických nápojů snížili jeho objem v nealko nápojích o 28,6 procenta,“ říká. Zdanění také podle ní nevyřeší obezitu. „Daleko prospěšnější než zdanění cukru by byla podpora pohybové aktivity ve školách, výstavba sportovišť, které by byly volně přístupné. Důležitá je také edukace o správné a zdravé výživě začínající již ideálně v mateřských školách,“ dodala.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. září 2024

Nové nařízení EU proti odlesňování, takzvané EUDR, budí víc otázek než odpovědí. Ministerstvo zemědělství dokonce požádalo Evropskou komisi o odklad, protože na velké a střední firmy dopadne už od 30. prosince a na malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.

Přestože je start nové administrativně náročné agendy na spadnutí, podle průzkumu společnosti Deloitte o nařízení vůbec neví 29 procent firem, jichž se dotkne. A ty, které povědomí mají, jsou k němu často dost kritické.

V rámci due dilligence prohlášení se musí uvádět informace o produktu jako množství, země a doba produkce, ale také zeměpisné souřadnice pozemků, kde se komodity vyprodukovaly, geolokalizace všech zařízení, kde byl chován skot, a podobně.

„V praxi to znamená, že každý chovatel, který bude prodávat skot, bude muset při dodání na jatka dodat elektronický certifikát prokazující, že odchování daného zvířete nevedlo k úbytku lesů,“ popsala mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
 
Celková náročnost přípravy na novou agendu a její plnění řadu firem znepokojuje, nehledě na to, že většinu z nich nařízení zasáhne už od ledna a ve vzduchu je mnoho nejasností. Není jasné, jak se budou provádět kontroly, jaké úřady se zapojí, Komise nevydala potřebnou klasifikaci zemí podle rizika apod.
„V tuto chvíli chybí jednoznačné informace o IT systému EU, systém edukace producentů i nástroje, jak tyto mimořádné náklady financovat,“ dodala mluvčí Potravinářské komory Kavanová.
 
Velké potravinářské společnosti, jako jsou Mondelez International a Nestlé, se na nařízení EUDR začaly připravovat už před několika lety, ale i pro ně je to výzva.
„Jsme přesvědčeni, že budeme schopni nařízení splnit,“ říká vedoucí firemních záležitostí Nestlé ČR a Slovensko Vratislav Janda. Výrobce Lentilek, Deli, KitKat a dalších desítek sladkostí začal s přípravami už před více než dekádou, přesto v některých věcech tápe.
„Stále postrádáme některé podstatné informace, jako je například podoba databáze EU pro reporting a za velkou výzvu považujeme i vývoj interního end-to-end IT systému, aniž bychom znali jednak finální technické specifikace informačního systému EUDR a jednak věděli, jaké informace budou ze zákona muset být transferovány v rámci dodavatelského řetězce,“ popsal.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

4. září 2024

Největšímu českému zpracovateli mléka, společnosti Madeta, se loni propadl zisk o 64 procent na 77,3 milionů korun z předchozích necelých 213 milionů. Firma to uvedla ve své výroční zprávě, kterou umístila do Sbírky listin.

Generální ředitel firmy miliardář Milan Teplý již dříve avizoval propad zisku, hovořil o rostoucích nákladech na energie a pohonné hmoty. Firma loni zvýšila o 27,5 milionu korun náklady na platy zaměstnanců, naopak snížila odměny pro řídící členy o 12,7 milionu korun, na platech tak celkem vyplatila 823,4 milionu Kč.

Generální ředitel, stejně jako celá Potravinářská komora ČR, kritizovali chování státu vůči výrobcům potravin, respektive zrušení jejich dotačního programu na investice. V něm se mělo loni rozdělit 230 milionů korun. Storno programu přišlo náhle loni v létě, původně se hovořilo až o konci v letošním roce. Teplý tehdy hovořil o tom, že měl přislíbenou 100milionovou dotaci, to však dementoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Dotace z něj získávaly hlavně velké potravinářské firmy.

Podle prezidentky komory Dany Večeřové činil zisk potravinářských firem v posledních deseti let činí v průměru 0,2 procenta jejich ročního obratu, v předloňském roce pak byl zisk firem v různých oborech na úrovni od dvou do pěti procent jejich obratu, uvedla loni v listopadu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

4. září 2024

Češi šetří a jít do restaurace na oběd během pauzy v práci je pro mnohé drahé. V šesti krajích už obědy stojí v průměru přes dvě stovky. Polovina lidí proto obědvá v kanceláři, nebo neobědvají vůbec. Nejsilnějším motivátorem zajít přece jen do restaurace jsou akční ceny a slevy. V dávání spropitného se mnozí strávníci nepředají, cenu jen zaokrouhlí. Potvrzují to průzkumy i tvrdá realita na trhu.

"Pro provozovatele restaurací a jídelen z průzkumu vyplývá, že by se měli zaměřit především na udržení přiměřených cen, což je v současné době velkou výzvou vzhledem k rostoucím nákladům na suroviny, energie a personál,“ vysvětluje Luděk Vocílka. „Zároveň je důležité nabízet pestrou škálu pokrmů a zajistit rychlý servis, aby si udrželi konkurenceschopnost na trhu, kde zákazníci očekávají stále vyšší standard.“

Průzkum se také zaměřil na preference týkající se typu stravovacího zařízení. Nejoblíbenější volbou jsou samoobslužné jídelny a bufety (41,6 %), těsně následované restauracemi s obsluhou (38,2 %). „Fastfoodové řetězce preferuje pouze 4,8 % respondentů, což může naznačovat rostoucí zájem o zdravější stravování,“ dodává Vocílka.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

4. září 2024

„Pokud bychom očekávali, že daň přinese snížení podílu obézních osob v populaci, měla by v grafu převažovat zelená barva. Nicméně zelených a červených polí je stejné množství (tři) a oranžových o jedno více (čtyři). Vliv zdanění na redukci obezity tedy nemůžeme považovat za jednoznačně průkazný,“ konstatuje studie.

V zemích, které daň zavedenou nemají, bychom logicky čekali záplavu červených polí.  Situace je tam ale překvapivě dost podobná jako ve státech s „cukrovou daní“. Ve většině zemí, které sladké pití nezdaňují, dle WHO obézních přibývá, v sedmi státech je jich zhruba stejně jako v roce 2008 a ve Španělsku se situace dokonce zlepšila.

„V případě, že chceme přijmout opatření proti obezitě na základě zahraničních zkušeností, mělo by toto opatření mít jednoznačně prokazatelné výsledky. Z toho, co nám ukázaly tabulky výše, to nicméně vypadá, že zdanění sladkých nápojů na prevalenci obezity v populaci vliv prakticky nemá. Cynicky by se pak dalo i poznamenat, že z dostupných dat to vypadá, že daň má na prevalenci obezity sporný nebo dokonce opačný než zamýšlený účinek,“ píše se ve studii ekonoma a analytika Jana Šincla a ředitele Liberálního institutu Martina Pánka.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay 

3. září 2024

V rámci odborného programu jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka uspořádala Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR a Zemědělský svaz ČR odbornou konferenci na téma nefinanční reporting a další požadavky v oblasti udržitelnosti. Akci moderoval Jan Pivoňka, ředitel pro společnou zemědělskou politiku a strukturální fondy. 

Konferenci zahájil ministr zemědělství Marek Výborný, na úvod vystoupili  Jan Doležal, prezident AK ČR, Dana Večeřová, prezidentka PK ČR a Martin Pýcha, předseda ZS ČR. 

Konferenci můžete shlédnout zde:

2. září 2024

Zveme Vás na doprovodnou podnikatelskou misi do Singapuru a na Filipíny, která bude realizována při příležitosti návštěvy předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v těchto zemích.

Podnikatelská mise v termínu 5. 10. (den odletu z Prahy) – 12. 10. (den odletu z Filipín) postupně navštíví Singapur, Manilu a Cebu City.

Oborovým zaměřením této mise je smart řešení v dopravě a infrastruktuře, kybernetická bezpečnost, ICT, umělá inteligence a zdravotnictví/ telemedicína.

V rámci předběžného programu počítáme s organizací business fór/ setkání a B2B jednáními v každém z uvedených měst, a to ve spolupráci s našimi zastupitelským úřady a místními institucemi.

Předpokládáme rovněž společenské setkání podnikatelské delegace s paní předsedkyní, velvyslanci a dalšími zástupci ZÚ ČR.

Bližší informace najdete zde: 

Ilustrační foto: pixabay 

2. září 2024

Prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová považuje za nutné odchytávat nesmyslné návrhy už v Bruselu a nedoufat ve “zmírnění” na půdě českého parlamentu. S ekonomkou Markétou Šichtařovou v pořadu Prostor pro dva probírala také Green Deal, situaci potravinářů, zemědělců, obchodních řetězců, ale i to, co čeká spotřebitele.

Jedna z hlavních věcí, které jsme chtěli rozporovat a apelovat na vládu, aby se na té evropské úrovni daleko více snažila, bylo odlesňování. Spousta lidí si pod tím nic nedokáže představit, ale znamená to, že každý producent skotu, sóji, kakaových bobů, dřeva nebo třeba palmového oleje musí do 30.12. tohoto roku certifikátem doložit, že od roku 2020 na plochách, kde jsou buď ta zvířata chována, nebo ty plodiny pěstovány, nedošlo k odlesňování. K podání těchto certifikátů je potřeba geolokace a spousty složitých úkonů, jinak za to hrozí pokuty až do čtyř procent z obratu, což u velkých firem může znamenat samozřejmě hodně. Bohužel do této doby není vůbec žádný software, ani jiný prostředek, který by to umožnil těm producentům – a následně i zpracovatelům, kteří mají povinnost požadovat od nich tento certifikát. Neexistuje nic, co by mohli vyplnit, podle čeho by se mohli řídit a ty pokuty jsou, jak říkám, velice vysoké.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:

Foto: Vojtěch Pavelčík

2. září 2024

České potravinářství a zemědělství čelí stále většímu tlaku kvůli předpisům Evropské unie, které mnozí představitelé těchto odvětví považují za nesmyslné a nadměrně zatěžující. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová v posledních týdnech ostře kritizovala evropské regulace a vyzvala vládu České republiky, aby se více angažovala v ochraně českých výrobců potravin, a především živočišné výroby. Využila k tomu mezinárodní agrosalon Země živitelka nebo také nedávný rozhovor pro Radio Prostor.

Večeřová zdůraznila, že současné prostředí, které je formováno především nařízením Evropské unie, ohrožuje rozvoj potravinářství v Česku. „Aby se mohli potravináři rozvíjet a zásobovat spotřebitele kvalitními výrobky s nižším obsahem cukru, tuku a naopak vyšším obsahem vlákniny, potřebují stabilní a předvídatelné prostředí pro podnikání. Bohužel je tu trošku problém s Bruselem, proto jsem chtěla apelovat na vládu České republiky, aby se proti těm bruselským nesmyslným předpisům ohradila,“ uvedla.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

2. září 2024

POZVÁNKA na tiskovou konferenci ManpowerGroup index trhu práce Q4/2024 - průzkum + Strategie firem pro udržení zaměstnanců - průzkum + Jak se vyvíjí poptávka po specialistech?

Tisková konference se koná: v úterý 10. 9. 2024 v 10:00 hodin v budově Florentinum (vchod C, 3. patro), Na Florenci 2116/15, Praha 1.

Program:

9:30 – 10:00     Registrace a ranní probuzení s koláčky
10:00 – 11:00   Prezentace průzkumů
11:00 – 12:00   Neformální diskuze s občerstvením

Témata:

  1. ManpowerGroup index trhu práce Q4 2024
    Barometr nálad na trhu práce, který monitoruje náborové plány zaměstnavatelů tentokrát pro 4. čtvrtletí 2024. Jak se bude vyvíjet poptávka po zaměstnancích v jednotlivých oborech a regionech
  2. Strategie firem pro udržení zaměstnanců
    Jak se mění přístup zaměstnavatelů ve snaze udržet si zaměstnance? Mají zaměstnanci ve vyjednávání pracovních podmínek navrch před zaměstnavateli? Jsou čeští manažeři přesvědčeni o dovednost a zkušenostech mladší generace vykonávat svoji práci?
  3. Jak se vyvíjí poptávka po specialistech?
    Počet specializovaných pozic, kam řadíme těžce obsaditelné odborné nebo manažerské role v oblastech jako inženýring, IT, finance, obchod a další, se v průběhu času mění. Jak se vyvíjí poptávka po specialistech v jednotlivých oborech?


Prezentací provedou a na dotazy budou připraveni odpovídat:

Jaroslava Rezlerová – generální ředitelka, ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních  služeb

Jiří Halbrštát – manažer náboru a marketingu, ManpowerGroup

Prosíme o potvrzení účasti na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dana Samková, tel.:+420 777 648 997, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,www.facebook.com/SetevaPR,https://www.linkedin.com/company/agentura-seteva/


S přáním pěkného dne

Kateřina Marková
Junior Manager Public Relations

30. srpen 2024
 

Vizovice (Zlínsko) 30. srpna (ČTK) - Nízkou úrodu kvůli poškození ovocných stromů mrazem bude mít letos vizovická likérka Rudolf Jelínek. V tuto chvíli je přibližně v polovině celkové sklizně a odhaduje, že sklidí asi 40 procent plánu, přibližně 300 tun švestek. ČTK to dnes řekl obchodní a marketingový ředitel Miroslav Motyčka. Loni likérka ve vlastních sadech sklidila 148 tun švestek. Rekordní sklizeň zaznamenala firma v roce 2018, a to zhruba 840 tun švestek.

"Úroda na Moravě je lepší než v Čechách, kde skoro všechny ovocné stromy pomrzly kompletně. Na Moravě se poškození mrazem pohybují od deseti do 50 procent. Hodně záleží na lokalitě, nejsou vzácné případy, kdy jeden sad má na polovině dobrou úrodu a druhá polovina nemá skoro nic. Typicky ve svahovitých sadech se v nižších polohách drží mráz, který úrodu poškodí, a ve vyšších polohách k tomuto poškození nedochází," uvedl Motyčka.

Úroda likérky bude asi o 60 procent nižší, než plánovala. "Díky tomu, že máme sady v kopcovitém terénu, týká se nás právě poškození mrazem v nižších polohách. Vzhledem k tomu, že máme sady na Moravě v šesti katastrech, máme bohužel místa, kde jsme nesklidili ani švestku, například z 22,5 hektaru v Ludkovicích nemáme nic. V průměru se dá říct, že budeme sklízet přibližně na polovině výměry našich sadů," uvedl Motyčka.

Sklizeň letos začala o čtyři týdny dříve než obvykle, už na začátku července. Běžně začíná na konci července. "Sklizeň bude stejně tak dříve i končit, nejspíše v polovině září, přitom běžně sklízíme ještě v polovině října," uvedl Motyčka. Dařilo se odrůdám jako Čačanská lepotica, Gabrovská a Stanley. "Ale obecně se dá říci, že ve vyšších polohách sadů se dařilo všem odrůdám, i těm s menší výměrou výsadby," uvedl Motyčka.

Švestky z vlastních sadů pokryjí likérce mezi pěti až deseti procenty celkové potřeby. Ostatní švestky kupuje společnost v zahraničí, tradičně zejména z balkánských zemí. "Sehnat zbytek toho, co potřebujeme, je tradiční problém, ale máme s tím zkušenosti, a především nám nezbývá než se postarat o dostatek ovoce pro destilaci," uvedl Motyčka.

Společnost má produktivních 137 hektarů ovocných sadů, loni na podzim vysadila 16 hektarů a ve výsadbě bude pokračovat i v dalších letech. "Dlouhodobý plán počítá s rozlohou sadů na úrovni řádově 200 hektarů. Co se týká ovocných druhů, budeme vysazovat hlavně další švestky a meruňky," uvedl Motyčka.

jmk gcm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixaby 

29. srpen 2024

Dobrovice (Mladoboleslavsko) 29. srpna (ČTK) - Cukrovarnická společnost Tereos TTD loni zvýšila čistý zisk zhruba o 30 procent, za období od loňského dubna do konce letošního března dosáhl 1,2 miliardy korun, v předchozím období to bylo 925 milionů Kč. Tržby největšího zpracovatele cukrové řepy v Česku vzrostly z 9,2 miliardy korun na 10,25 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy, která je součástí pozvánky na dnešní valnou hromadu společnosti.

Společnost uvedla, že se nadále potýkala s vysokou inflací a růstem cen služeb a některých surovin. "Společnost reagovala na zvyšující se náklady pěstitelů zvýšením výkupní ceny cukrové řepy. Oproti předchozímu energeticky krizovému roku došlo k výraznému snížení cen plynu, což se pozitivně projevilo ve snížení nákladů na tyto vstupy," uvedla společnost ve výroční zprávě.

Do modernizace letos společnost investuje zhruba 700 milionů korun. Část peněz jde do technologií na úsporu energií, některé novinky zvýší efektivitu provozu. Loni na podzim v Dobrovici na Mladoboleslavsku začali budovat nové silo na ukládání cukru s kapacitou 50.000 tun, hotové by mělo být v listopadu. Cukrovar díky němu bude moci uložit až dvakrát větší objem cukru než doposud. Stavba bude stát 270 milionů korun. V areálu cukrovaru staví například také kapacitnější difuzní věž na oddělování cukru za 350 milionů korun, hotová by měla být do začátku kampaně.

Společnost Tereos TTD zaměstnává zhruba 500 zaměstnanců v šesti továrnách. Kromě cukrovaru a lihovaru v Dobrovici jí patří také cukrovar České Meziříčí na Rychnovsku. V poslední kampani oba vyrobily zhruba 346.000 tun cukru. Společnost má rovněž výrobu v lihovaru Chrudim a Kojetín a balicím centru Mělník, které je v prostorách bývalého mělnického cukrovaru a kde se balí cukr do spotřebitelských balení. Letos ke konci února společnost ukončila výrobu lihu v lihovaru v Kolíně. Spotřeba lihu se podle vedení firmy nevrátila na předcovidovou úroveň a výroba se nevyplácí kvůli dovozu, především z Ukrajiny.

dkl kš

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

29. srpen 2024

Praha 28. srpna (ČTK) - Češi nejčastěji nakupují potraviny v supermarketech či hypermarketech, pravidelně či občas do velkých obchodů zavítá 99 procent lidí. Následují menší prodejny či specializované provozovny typu řeznictví či pekařství, kam chodí nakupovat přes 90 procent respondentů, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přibližně každý pátý dotázaný uvedl, že pravidelně či občas využívá on-line nákupů potravin, což je o deset procentních bodů víc než v roce 2018.

Alespoň někdy potraviny nakupuje 92 procent oslovených, osm procent lidí uvedlo, že potraviny nekupuje nikdy. Téměř dvě třetiny Čechů chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, necelá čtvrtina jednou týdně a desetina nakupuje potraviny každý den.

Každý den chodí nakupovat více ženy, muži podle CVVM nakupují méně často. Na každodenní nákupy chodí také častěji než ostatní lidé z věkové skupiny 30 až 54 let a respondenti, kteří mají početnější domácnosti se čtyřmi a více členy.

Dvě pětiny žen zajišťují veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli hraje jen asi sedmina mužů. Zajišťování veškerých nákupů potravin je dále častější u lidí starších 60 let, což souvisí především s tím, že častěji žijí v domácnosti sami.

Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety, menší obchody a obchody typu pekařství či řeznictví. Téměř polovina respondentů chodí pravidelně či občas nakupovat do farmářského obchodu nebo prodejny zdravé výživy, farmářské či běžné trhy navštěvují zhruba dvě pětiny lidí. Víc než třetina účastníků průzkumu alespoň občas nakupuje přímo u pěstitelů a chovatelů. Dovážku potravin domů někdy využívá 22 procent dotázaných, 11 procent Čechů alespoň občas nakoupí v bezobalové prodejně.

"Z delší časové perspektivy je patrný trend postupného nárůstu podílu lidí, kteří nakupují on-line (mezi lety 2018 a 2024 celkový nárůst o deset procentních bodů). Od roku 2020 vidíme nárůst a opětovný pokles nákupů v bezobalových prodejnách, kde se v tomto roce situace vrátila zpět na úroveň roku 2020," konstatovali analytici CVVM.

Nejčastěji domácnosti měsíčně utratí za nákup potravin od 4000 do 12.000 korun. Další přibližně čtvrtina lidí uvedla, že jejich domácnost měsíčně za nákup potravin utratí více než 10.000 korun. Pouze jedno procento dotázaných se domnívá, že jejich domácnost měsíčně za potraviny utratí do 2000 korun. Patnáct procent dotázaných na tuto otázku nechtěla či nedokázala odpovědět.

Za poslední čtyři roky vzrostl podle CVVM podíl lidí, pro které je podstatné, jaký dopad má výroba nakupovaných potravin na životní prostředí, a to o sedm procentních bodů na 56 procent. Od roku 2020 vzrostl také zájem o problematiku potravinových obalů, a to o 15 procentních bodů na aktuálních 39 procent. Pokud se lidé vyhýbají konkrétnímu materiálu, ze kterého je vyroben potravinový obal, jde nejčastěji o plast, konstatoval CVVM.

abz snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay 

28. srpen 2024

Praha 28. srpna (ČTK) - Česko podle ministerstva zemědělství (MZe) požaduje po Evropské komisi, aby odložila termín, odkdy budou muset české firmy plnit nové nařízení proti odlesňování. Některé firmy podle ministerstva nemají od komise dostatek informací o podmínkách, které budou muset plnit. Nařízení se přitom dotkne tisíce českých firem, nejvíce v dřevozpracujícím průmyslu, ale dopadne také na nakladatelství či obchodní řetězce. Na nepřipravenost českých firem upozornila v tiskové zprávě, kterou má ČTK k dispozici, také společnost Deloitte.

Velké a střední firmy budou muset plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. MZe na dotaz ČTK uvedlo, že se snaží české firmy o povinnostech informovat například pořádáním seminářů, firmy i státní správa ale podle úřadu doplácí na špatnou informovanost Evropskou komisí.

"Dopad na jednotlivé firmy a dodavatelské řetězce je nyní těžké odhadnout. Pro minimalizaci možných negativních efektů je nutné, aby EK zveřejnila a poskytla všem subjektům dostatečný čas na seznámení s klíčovými nástroji nutnými pro provádění nařízení. Jelikož se tak prozatím nestalo, požadujeme, stejně jako řada dalších členských států EU, aby proveditelnost nařízení byla odložena," uvedlo tiskové oddělení MZe.

Cílem nařízení je snížit příspěvek EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Bude se týkat firem, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Firmy budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.

Společnost Deloitte oslovila 50 firem působících v ČR, 6,45 procenta z nich má zmapovaný dodavatelský řetězec a zavádí opatření. Dostupné informace si zatím zjišťuje více než třetina společností, čtvrtina čeká na pokyny od mateřské společnosti a s přípravami nezačalo 29 procent firem. MZe uvedlo, že EK zatím jednání o odložení účinnosti nařízení nezahájila.

Směrnice zavádí mimo jiné kontroly, podle úrovně rizika odlesňování při produkci bude nutné kontrolovat jedno až devět procent zasažených firem. MZe ale ještě nemá přesné informace, kolika firem se nařízení dotkne, počítá proto se dvěma výšemi nákladů.

V prvním scénáři počítá MZe s 2120 kontrolami ročně, což vyjde na 97,3 milionu korun za rok, ve druhé variantě by počet kontrol mohl dosáhnout 2827 ročně a náklady by se zvýšily na 129,7 milionu korun. MZe předpokládá, že počet kontrol bude ještě vyšší.

Do nákladů nicméně nejsou započítány další výdaje, například na technické zázemí odborných pracovišť nebo registraci firem do elektronického systému. Nyní přitom neexistuje nástroj EU, ze kterého by bylo možné náklady uhradit, nařízení tedy bude financováno ze státního rozpočtu. Zároveň bude potřeba najmout 76 až 96 nových zaměstnanců a transformovat Ústav pro hospodářskou kontrolu lesů na Národní lesnický institut.

Podle organizace OSN pro výživu a zemědělství mezi lety 1990 a 2020 celosvětově ubylo zhruba 420 milionů hektarů lesů, což odpovídá velikosti EU. Odlesňování způsobuje úbytek biologické rozmanitosti a emise z odlesňování jsou druhou nejvýznamnější příčinou změny klimatu. V ČR ale k odlesňování nedochází, plocha lesů naopak dlouhodobě roste, tvrdí ministerstvo. Zatímco v roce 1990 dosahovala v Česku plocha lesů přes 2,630 milionu hektarů, loni vzrostla na 2,682 milionu hektarů, což je zhruba třetina celkového území státu.

trp snm

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

28. srpen 2024

Kuřecí maso se v řetězcích často prodává za nižší ceny než jsou výrobní náklady. Ceny kuřecího masa ovlivňují především konkurenční boje řetězců, kdy dochází k velkému snížení ceny pod nákupní cenu a často i řetězce na inální ceně tratí. O této situaci hovořil na setkání s novináři v Praze David Bednář, generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy, tuzemské dvojky ve zpracování drůbežího masa.

Chovatelé masné drůbeže se potýkají s nízkými výkupními cenami. Podle tiskové zprávy začaly obchodní řetězce po veřejném tlaku na snižování cen zlevňovat drůbeží maso a také ho častěji zařazovat do slevových akcí. Podle informací z trhu obchodní řetězce mnohdy používají i takové praktiky, že svým dodavatelům ukazují faktury z Polska či Ukrajiny s tak nízkými cenami, za které čeští drůbežáři nejsou schopni kuřata vychovat," tvrdí prezident AK ČR Jan Doležal. Podle tiskové zprávy se v lednu výkupní ceny kuřat meziměsíčně snížily o korunu na 28,5 koruny za kilogram. V únoru zůstala cena přibližně stejná. Průměrná cena za leden a únor 2023 činila 29,8 koruny za kilogram. Současné ceny se pohybují pod průměrem EU.

A komplikace vidí i jinde než jen v rostoucích cenách. „V Česku se teď znovu omezují dotace, i proto klesá soběstačnost, když je v Unii mají všichni ostatní. Oslabujeme tím vlastní konkurenceschopnost. V zemědělství a potravinářství jsme oproti ostatním zaspali, zejména proti Polsku,“ míní šéf DZ Klatovy. Změnit se to snaží i v roli člena představenstva Potravinářské komory. „Spousta států pochopila, že má smysl soustřeďovat se na potraviny. Nemůžeme spoléhat na to, že je vždycky dovezeme,“ upozorňuje a jako příklad uvádí pandemii koronaviru, kdy zavřené hranice zamezily import.

Celý článek najdete v aktuálním čísle časopisu Agrární obzor a Potravinářský obzor.

Ilustrační foto: pixabay

 

28. srpen 2024

Evropská komise připravila pro potravinářský veletrh Vietnam FoodExpo 2024 pavilon EU. 

Akce se uskuteční ve dnech 13. až 16. listopadu 2024 v Ho Či Minově Městě ve Vietnamu.

Cílem pavilonu EU je zvýšit povědomí vietnamských kupujících o klíčových přednostech potravinářských výrobků, které se na veletrhu objevují, představit evropské potraviny a nápoje, jejich bezpečnost, pravost, kvalitu a udržitelnost. 
 
Bližší informace najdete v přiloženém souboru nebo na MZe. 
 

Dr. Ing. Emerich Vacek
Oddělení komunikace s veřejností

Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17, 110 00  Praha 1
Tel.: +420 221 812 097
GSM: +420 724 335 076

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

www.mze.gov.cz

28. srpen 2024

Praha 27. srpna (ČTK) - V Česku přibývá případů prodeje tabáku a alkoholu lidem do 18 let. Vyplývá to z výsledků kontrol České obchodní inspekce (ČOI). U tabákových výrobků letos do pololetí zákaz porušilo víc prodejců než loni za celý rok. V loňském roce inspektoři odhalili porušení zákazu v 71 případech, letos za první dvě čtvrtletí bylo takových případů 79. Kontrol přitom nepřibylo. Mezi prvním a druhým čtvrtletím se letos zdvojnásobil počet případů, kdy prodejci porušili zákaz prodeje alkoholu nezletilým.

Zákaz prodávat nebo podávat tabákové výrobky, bylinné výrobky určené ke kouření, elektronické cigarety a nikotinové sáčky bez obsahu tabáku lidem do 18 let kontroluje ČOI s využitím figurantů. Letos v prvním čtvrtletí tabákový výrobek dostali ve 36 případech, ve druhém čtvrtletí si ho mohli koupit u 43 prodejců, ukázaly kontroly.

Nárůst je letos podle mluvčího ČOI Františka Kotrby patrný také u porušování zákazu prodeje a podávání alkoholu nezletilým. V prvním čtvrtletí ho inspektoři odhalili ve 44 případech, loni za stejné období bylo takových případů 13. Ve druhém letošním čtvrtletí se pak počet proti prvním třem měsícům roku zdvojnásobil na 88 porušení zákona. Loni za celý rok jich bylo 257.

Kotrba poukázal na výsledek červnových kontrol provedených inspektory z Královéhradeckého a Pardubického kraje, při nichž ČOI využila také informace od občanů. Kontrol bylo 40. "Naši figuranti byli ve věku 16 let. Bez ověření věku byly figurantům celkem ve 22 případech prodány alkoholické nápoje, tabákové výrobky nebo elektronické cigarety," uvedla už dřív ředitelka regionálního inspektorátu ČOI Královéhradecký a Pardubický Jana Ženková. Při letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary inspekce při 76 kontrolách prodej alkoholu lidem do 18 let zjistila ve 26 případech.

Za porušení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek hrozí prodejcům ve správním řízení pokuta až jeden milion korun.

dvd rot

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

28. srpen 2024

Agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích letos navštívilo 129 396 lidí. Je to nejvíce za posledních dvacet let. Loni přišlo 111 886 návštěvníků. Letošní jubilejní 50. ročník nabídl od 22. do 27. srpna i další rekordy, mezi nimi nejvýkonnější kombajn, kterých je na světě 15 a jeden je zapůjčený v Česku.

Země živitelka prezentuje zemědělství napříč všemi jeho obory, vystaveny jsou novinky v zemědělské technice, myslivosti, rybářství, potravinářství, chovu hospodářských zvířat, výzkumu a vzdělávání.

„Speciálně k 50. výročí byla vydána kniha s názvem Fenomén Výstaviště a také pamětní mince, kterými byly oceněny významné osobnosti, jež se zasloužily o rozvoj nejen Země živitelky, ale také samotného Výstaviště v Českých Budějovicích,“ uvedla jeho mluvčí Michaela Čeňková.

Celý článek si můžete přečíst zde:

24. srpen 2024

Postupně se z krajské výstavy socialistických výdobytků stala celorepubliková akce s národními dožínkami a později dokonce získala status mezinárodní přehlídky. Dodnes si pamětníci vybaví voňavé pavilony Bulharska s pyramidami zralého ovoce, sovětskou Surabaju nebo „vymazlený“ pavilon NDR. Právě jednotlivé pavilony vyrůstaly během let jako houby po dešti - v dnes už neexistující Rybářské baště byla expozice živých ryb, v dalších podupávali koně, jinde se batolila čerstvě vylíhnutá kuřata a u salaše se pořádala soutěž o nejrychleji ostříhanou ovci. Mimochodem, jde o jednu z nejoblíbenějších atrakcí, která se koná dodnes.

Pro autobusy plné zemědělců z celé republiky, kteří museli vyjíždět hluboko v noci, aby do Českých Budějovic dorazili nad ránem a stihli si „žívu“ užít do slova a do písmene plnými doušky (neptejte se, jak to pak vypadalo v oblíbené Pivovarské zahradě i po cestě zpět k parkovišti busů pod Dlouhým mostem, to už nejsou pro místní právě pozitivní vzpomínky), znamenala výprava na výstavu nejen možnost vydechnout si po žních, ale také si třeba nakoupit nedostatkové zboží. Z mladických vzpomínek lovím, že se tu dala s trochou snahy sehnat i naprosto nedostatková Rubikova kostka nebo o pár let později sběratelská komodita poloviny 80. let minulého století - ano, slavná plastová „céčka“.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Zdroj: text i fotografie: www. medium.seznam.cz

23. srpen 2024

 Českých Budějovicích odstartoval jubilejní 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Čeští zákonodárci se v těchto týdnech zabývají jak zákonem o obalech, tak tzv. českým Green Dealem. Jak zelená politika ovlivní Česko? Jak jsme na tom s drahotou a cenami potravin?  Nejen na to se ptala v dnešním speciálním Epicentru z Českých Budějovic Pavlína Horáková prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové.

Celý článek si můžete přečíst zde:

21. srpen 2024

Zkraje: Zemědělce tíží byrokracie, ministr slibuje zlepšení

Zemědělce stále trápí přílišná byrokracie a levné dovozy zemědělských komodit. V březnu vyjely do ulic tisíce traktorů. Na podzim se mohou protesty opakovat. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu Zkraje farmáře ujistil, že vláda připravuje opatření v podobě novel zákona, které byrokracii sníží. Obrovským problémem je podle hostů pořadu také klimatická změna.

Málokterá země má tak pestré přírodní podmínky pro zemědělce jako Česká republika, shodli se hosté pořadu Zkraje, tentokrát v Hanáckém muzeu v přírodě v obci Příkazy. Právě Haná je po staletí spjata se zemědělstvím.
„České zemědělství vyniká intenzitou, vybavením i lidmi, kteří svou práci dělají srdcem,“ popsala ředitelka společnosti Paseka, zemědělská Jana Krasulová. Podle ministra zemědělství Výborného je významné i unikátní strukturou. „Máme malé chovatele, střední i velké podniky, které jsou schopné aplikovat moderní trendy,“ řekl.
Česko je nádherná země. I to zemědělství se na tom podílí, na krajině. Pestrost vnímám. Je vidět víc pasoucího se skotu, diverzita na polích, motýlové louky,“ řekl další host pořadu – herec a autor aplikace Gastromapa Lukáš Hejlík. Podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové má Česko díky tomu vysoce kvalitní, rozmanité a bezpečné potraviny.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

20. srpen 2024

Vedle klasických akcí Češi objevili kouzlo dalších zlevněných potravin. Tuzemští zákazníci ve velkém nakupují potraviny s blížícím koncem doby trvanlivosti. Motivuje je přitom nejen finanční úspora, ale i snaha omezit plýtvání jídlem.

Nejen zákazníci, ale i obchodníci se ve vlastním zájmu snaží neplýtvat. Náklady na likvidaci prošlého zboží jsou totiž nemalé a navíc nově jakýkoliv potravinový odpad zhoršuje hodnocení environmentální odpovědnosti obchodníků.
„Proto se obchodníci snaží procházejícího zboží zbavit, byť za výrazně sníženou cenou, nebo jej alespoň uplatnit v potravinových bankách,“ popisuje mluvčí Potravinářské komory Helena Kavanová.
Jogurty či sýry těsně před expirací, poškozený obal nebo potlučené ovoce – takové kosmetické nedostatky zákazníci rádi přehlédnou, ale sleva na cenovce by podle jejich mínění měla být poměrně vysoká.
 
Zdroj: MF Dnes/19.8.2024, str. 7.
 
20. srpen 2024

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou se ve čtvrtek zúčastní agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Navštíví prezentaci regionálních výrobců potravin, expozice Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a Jihočeského kraje, prezentaci Potravinářské komory nebo přehlídku moderních trendů v zemědělství. Na webu to dnes uvedl Hrad. Akci ve čtvrtek navštíví také premiér Petr Fiala (ODS).

Českobudějovický agrosalon letos dovrší 50 let. Návštěvníci uvidí rekordní počet kusů techniky i hospodářských zvířat. Od 22. do 27. srpna se představí přes 600 vystavovatelů a přes 300 kusů hospodářských zvířat.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

20. srpen 2024

Evropská unie vyprodukovala v roce 2023 celkem 32,5 miliardy litrů alkoholického piva, což je o 5 % méně než v roce 2022. Dále bylo vyprodukováno 1,8 miliard litrů nealkoholického piva, tedy o 13,5 % více oproti roku 2022. Největšími producenty alkoholického piva byly členské státy Německo (22,3 %), Španělsko (12,4 %), Polsko (10,8 %), Nizozemsko (7,5 %) a Belgie (6,3 %) a největšími vývozci byly státy Nizozemsko (21,5 %), Německo (16,7 %), Belgie (16,7 %), Česká republika (6 %) a Irsko (6 %). Nejvíce piva bylo vyvezeno do Velké Británie, z UK bylo také nejvíce piva do EU dovezeno.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay