23. leden 2023

USA

Tereza Černá, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 727 938 522, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Americký zákazník si za vejce připlatí, pokud je vůbec sežene. Regály supermarketů jsou prázdné nejen kvůli ptačí chřipce

Poslední aktualizované údaje amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS), zveřejněné 12. ledna, ukazují, že inflace byla v případě potravin v uplynulém roce vyšší (10,4 %) než celková míra inflace (6,5). Na prvním místě se umístila vejce, jejichž cena se od prosince 2021 do prosince 2022 zvýšila nejvíce ze všech potravin. V týdnu před Vánocemi byla průměrná cena vajec o 267 % vyšší než na začátku roku 2022, uvádí USDA.

Údaje BLS ukazují, že celostátní průměrná cena tuctu velkých vajec třídy A dosáhla v prosinci 2022 na 4,25 USD, zatímco o rok dříve činila 1,79 USD. K růstu cen a nižší dostupnosti mimo inflace přispívají starší problémy v dodavatelském řetězci, navýšená poptávka o svátcích, ale především delší doba potřebná k obnově chovu nosnic v kontextu epidemie ptačí chřipky, se kterou se USA potýkají od února 2022. Od začátku epidemie do konce prosince 2022 přišli američtí chovatelé o více než 43 milionů nosnic, ať už kvůli nemoci samotné, nebo kvůli vybíjení chovů v kritických oblastech.

Cenu vajec zvedly také zvýšené náklady výrobců na krmivo a energie. Podle Natea Rose, mluvčího Kalifornské asociace prodejců potravin, se cena vajec, kterou by měli obchodníci umístit na pulty obchodů, vyšplhala nad limit toho, co jsou obchody ochotny přenést na své zákazníky. Rose potvrdil, že „některé supermarkety odmítají prodávat vejce za aktuální cenu. Raději volí cestu prázdných regálů, než aby cenami šokovaly své zákazníky.“

20. leden 2023

Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se pravidelně věnují kontrolám jakosti potravin v tržní síti a aktuálně zakázali šarži Maďarského guláše v konzervě s obsahem masa o 12,2 % nižším, než bylo uvedeno na etiketě.

Potravinářská inspekce nařídila společnosti Lidl Česká republika v.o.s., aby neprodleně stáhla ze své tržní sítě nevyhovující potravinu Maďarský guláš (Sterilovaný masný výrobek – konzerva) s označením data minimální trvanlivosti do 29.08.2025, výrobce: Whalley s.r.o., Mikulášovická 552, 407 78 Velký Šenov, Česká republika. Země původu: Česká republika.

Výrobce na obalu potraviny mj. uvedl, že výrobek obsahuje 31,25 % hovězího masa a 31,25 % vepřového masa, celkově tedy 62,5 %. Laboratorní rozbor však potvrdil, že celkový obsah masa ve výrobku činil pouze 50,3 %, tedy o 12,2 % méně ve srovnání s informací na obalu.

SZPI s kontrolovanou osobou zahájí správní řízení o uložení pokuty.

Zpracoval: Bc. Marek Bartík – referent mediální komunikace

 

Zdroj: https://www.szpi.gov.cz/clanek/potravinarska-inspekce-zjistila-klamani-o-obsahu-masa-u-gulase-v-konzerve.aspx

20. leden 2023
 
Národní potravinářský veletrh
  • potravinářská výroba

  • potravinářské technologie a služby

Prezentace a prodej českých potravin a nápojů
  • propagace kvalitních potravin a nápojů
  • prodejní veletrh, ochutnávky a osobní setkání
  • atraktivní program pro odbornou i širokou veřejnost
  • kuchařská show a tematické workshopy
  • souběžně s tradiční výstavou HOBBY (30. ročník) s návštěvností 40 000
paralelně s výstavou HOBBY
záštitu udělili: ​ Zdeněk Nekula, ministr zemědělství, Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR,  Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, Asociace krajů ČR.

Základní informace

 

20. leden 2023

 

 

Potravinárska komora Slovenska zorganizovala v roku 2022 piaty ročník súťaže o Cenu Potravinárskej komory Slovenska. Potravinárske podniky sa uchádzali svojimi výrobkami o víťazstvo v kategórií Inovatívny výrobok a Reformulácia roka. Napriek ťažkému obdobiu, ktoré výrazným spôsobom navýšilo vstupné náklady potravinárskym podnikom a ovplyvnilo spotrebiteľské správanie, priniesli potravinári pre svojich spotrebiteľov opäť zaujímavé inovácie. PKS okrem hodnotenia produktov udelila ocenenie aj Osobnosti potravinárstva.

KATEGÓRIA: INOVATÍVNY VÝROBOK

Cenu v kategórii Inovatívny výrobok, a zároveň 1. miesto získala spoločnosť Zvolenská mliekáreň, s.r.o., s produktom Zvolenský LILY mon mliečny dezert. Spoločnosť je dlhoročným výrobcom mliečnych výrobkov značky Zvolenský, predovšetkým smotanových jogurtov, dezertov a jogurtových nápojov.   

Na 2. mieste sa v tejto kategórií umiestnila spoločnosť Mäsovýroba u Ňaňa, s.r.o. s produktom Ňaňov ovčí uherák. Mäsovýroba u Ňaňa bola zriadená ako rodinný podnik pre spracovanie vlastnej produkcie zvierat. Vyrába kompletný sortiment mäsových výrobkov a deleného mäsa.

No a 3. miesto vo vyššie zmieňovanej kategórii obsadil výrobok s názvom PROBIA IMUNO JOGURTOVÁ NÁPOJ ČUČORIEDKOVÝ a prídavkom zinku a vitamínu D od spoločnosti RAJO s.r.o., ktorá patrí k najvýznamnejším výrobcom a inovátorom v slovenskom mliekárenskom priemysle.

KATEGÓRIA: REFORMULÁCIA ROKA

V tejto kategórii vyhrala spoločnosť Danone spol. s r.o., so svojim výrobkom Actimel s vitamínom C; Granátové jablko a čučoriedka. História jogurtov Danone siaha až do roku 1919, kedy Isaac Carasso vyrobil prvý jogurt a reagoval tak na na potreby španielskych detí trpiacich črevnou infekciou v povojnovom období.

KATEGÓRIA: TRVALÁ UDRŽATEĽNOSŤ

V kategórií Trvalá udržateľnosť nebude za rok 2022 udelená žiadna cena.

KATEGÓRIA: OSOBNOSŤ POTRAVINÁRSTVA

Víťazom v tejto kategórii sa za rok 2022 stal Ing. Jozef Debrecký zo spoločnosti Dr. Oetker a to za prínos k rozvoju potravinárstva v Slovenskej republike. Po skončení vysokej školy sa zamestnal v podniku Slovenské škrobárne a liehovary v Trnave. V roku 1993 nastúpil na pozíciu generálneho riaditeľa spoločnosti Dr. Oetker pre Českú a Slovenskú republiku, kde pracuje dodnes. V rámci 30-ročnej kariéry vo firme Dr. Oetker sa podieľal na rôznych akvizíciách pre firmu Dr. Oetker na Slovensku, v Českej republike a v Rumunsku, kde niekoľko rokov aktívne pomáhal budovať firmu. V Českej republike bol od roku 1993 pri budovani firmy Dr. Oetker v Prahe a následne od roku 1997 v Kladne s vlastným výrobným závodom. Podľa štatistických dát za rok 2021 sa firma Dr. Oetker vypracovala  do TOP 30 potravinárskych spoločností na Slovensku podľa ročného obratu a do TOP 10 podľa zisku.

Viac informácií o súťaži nájdete tu: www.cenapks.sk

20. leden 2023
Vědecké stanovisko úřadu EFSA ze dne 19.1.2023

 

Odborníci EFSA zveřejnili vědecké stanovisko, ve kterém dospěli k závěru, že vyzrálé maso nepředstavuje větší riziko ve srovnání s čerstvým masem, pokud zraje za kontrolovaných podmínek.

Zrání masa je proces, při kterém mikrobi a enzymy působí na maso a rozkládají pojivovou tkáň, čímž maso zkřehne a získá bohatší chuť. Toho lze dosáhnout dvěma hlavními způsoby: mokrým zráním a suchým zráním. Mokré zrání se používá u hovězího, vepřového a jehněčího masa, které se skladuje a chladí ve vakuovém obalu. Suché zrání probíhá v chladu bez obalu, což vede k oschnutí povrchu, který se pak před přípravou odřezává.

Předseda vědeckého panelu EFSA pro biologická rizika, pan profesor Kostas Koutsoumanis, uvedl: "V posledních letech v potravinářském průmyslu a restauracích obliba vyzrálého masa stoupá,  ačkoli až dosud chyběly informace o jeho bezpečnosti. Právě zveřejněné doporučení úřadu EFSA přispívá k doplnění těchto informací a poskytuje provozovatelům potravinářských podniků spolehlivý vědecký základ pro výrobu bezpečného vyzrálého masa." 

Podle odborníků úřadu EFSA neexistují žádná další rizika za předpokladu, že se během procesu zrání dodržuje přesně daná kombinace času a teploty, kterou odborníci identifikovali a popsali ve vědeckém stanovisku. Například hovězí maso vyzrálé suchou cestou lze považovat za stejně bezpečné jako čerstvé hovězí maso, pokud zrání probíhá po dobu maximálně 35 dnů při teplotě 3 °C nebo nižší.

Jak byly stanoveny úrovně bezpečnosti

Odborníci úřadu EFSA zkoumali současné postupy zrání a identifikovali významné patogeny a bakterie způsobující kažení, které se mohou při procesu zrání vyvinout a přežívat, a které by mohly být rizikem pro zdraví lidí. Mezi vybrané bakterie byly zařazeny: E. coli (STEC) (zejména v hovězím mase), Salmonella spp., Staphylococcus aureusListeria monocytogenes, enterotoxigenní Yersinia spp., Campylobacter spp. a Clostridium spp.

Vědci popsali konkrétní podmínky, vyjádřené jako kombinace doby a teploty procesu zrání, za kterých má být úroveň bezpečnosti vyzrálého masa (suchým i mokrým procesem) stejná jako u masa čerstvého. 

V případě masa zrajícího suchým způsobem odborníci dále doporučili, aby povrchová teplota během procesu zrání nepřekročila 3 °C. Důvodem je skutečnost, že při vyšších teplotách by mohly na povrchu masa zrajícího suchým způsobem růst plísně. Některé z těchto plísní přirozeně produkují mykotoxiny, které mohou mít škodlivé účinky na zdraví člověka.

Na závěr odborníci uvedli, že analýza rizik a kritických kontrolních bodů (Hazard Analysis Critical Control Point, HACCP) a předběžné programy, které se používají k zajištění bezpečnosti u čerstvého masa, jsou vhodné i pro vyzrálé maso.

Kompletní souhrnná zpráva EFSA týkající se hodnocení bezpečnosti vyzrálého masa

Autor: EFSA

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/vyzrale-maso-neni-rizikovejsi-nez-cerstve.aspx

19. leden 2023
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU: 
Přímý přístup do Úředního věstníku - Výsledky vyhledávání - EUR-Lex (europa.eu)

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ
Nařízení 2022/2513/EU ze dne 26. září 2022, kterým se mění nařízení 2017/891/EU, pokud jde o maximální výši podpory na stažení ovoce a zeleniny z trhu za účelem bezplatného rozdělení
OJ L 326, 21/12/2022, s. 6
Nařízení 2022/2528/EU ze dne 17. října 2022, kterým se mění nařízení 2017/891/EU a zrušují nařízení 611/2014/EU, 2015/1366/EU a 2016/1149/EU použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích
OJ L 328, 22/12/2022, s. 70
Nařízení 2022/2529/EU ze dne 17. října 2022, kterým se zrušuje nařízení 639/2014/EU, kterým se doplňuje nařízení 1307/2013/EU, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení
OJ L 328, 22/12/2022, s. 74
Prováděcí nařízení 2022/2530/EU o zrušení prováděcího nařízení 641/2014/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 1307/2013/EU, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky
OJ L 328, 22/12/2022, s. 76
Prováděcí nařízení 2022/2532/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2017/892/EU a zrušují nařízení 738/2010/EU a prováděcí nařízení 615/2014/EU, 2015/1368/EU a 2016/1150/EU použitelná na režimy podpory v některých zemědělských odvětvích
OJ L 328, 22/12/2022, s. 80

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Prováděcí nařízení 2022/2348/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 311, 02/12/2022, s. 97
Prováděcí rozhodnutí 2022/2420/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2022) 8991)  
OJ L 318, 12/12/2022, s. 9
Prováděcí nařízení 2022/2437/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 319, 13/12/2022, s. 16
Prováděcí nařízení 2022/2486/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 323, 19/12/2022, s. 33
Prováděcí nařízení 2022/2504/EU, kterým se mění přílohy III a V prováděcího nařízení 2020/2235/EU, pokud jde o vzorová veterinární/úřední osvědčení a úřední osvědčení pro vstup zásilek určitých produktů rybolovu a vysoce rafinovaných produktů živočišného původu do Unie a vzorové soukromé potvrzení pro vstup určitých směsných produktů do Unie 
OJ L 325, 20/12/2022, s. 62
Prováděcí nařízení 2022/2568/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 330, 23/12/2022, s. 147
Rozhodnutí 2022/2569/EU ze dne 14. listopadu 2022 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat na 19. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES CoP 19) (Panama City, Panama, 14.–25. listopadu 2022) a k předložení seznamu druhů, které mají být zahrnuty do přílohy III úmluvy CITES
OJ L 330, 23/12/2022, s. 186 

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí nařízení 2022/2364/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinné látky glyfosát 
OJ L 312, 05/12/2022, s. 99
Nařízení 2022/2404/EU ze dne 14. září 2022, kterým se doplňuje nařízení 2016/2031/EU stanovením podrobných pravidel týkajících se průzkumů karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a zrušuje směrnice 92/70/EHS
OJ L 317, 09/12/2022, s. 42
Prováděcí nařízení 2022/2405/EU, kterým se opravuje prováděcí nařízení 2021/1044/EU, pokud jde o dobu platnosti povolení Unie pro jednotlivý biocidní přípravek „Pesguard® Gel“ 
OJ L 317, 09/12/2022, s. 54
Prováděcí směrnice 2022/2438/EU, kterou se mění směrnice 93/49/EHS a prováděcí směrnice 2014/98/EU, pokud jde o regulované nekaranténní škodlivé organismy pro Unii na rozmnožovacím materiálu okrasných rostlin, rozmnožovacím materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlinách určených k produkci ovoce
OJ L 319, 13/12/2022, s. 54
Prováděcí rozhodnutí 2022/2570/EU ze dne 24. listopadu 2022, kterým se neschvaluje dusičnan stříbrný jako účinná látka pro použití v biocidních přípravcích typu 7 v souladu s nařízením 528/2012/EU
OJ L 330, 23/12/2022, s. 233
Rozhodnutí 2022/2572/EU, kterým se Komise žádá, aby předložila studii doplňující posouzení dopadů návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin a změně nařízení 2021/2115/EU a aby případně navrhla následná opatření s ohledem na výsledky studie
OJ L 331, 27/12/2022, s. 6

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2022/2389/EU, kterým se stanoví pravidla pro jednotné uplatňování měr četnosti kontrol totožnosti a fyzických kontrol u zásilek rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Unie 
OJ L 316, 08/12/2022, s. 42
Prováděcí nařízení 2022/2418/EU, kterým se mění nařízení 333/2007/ES, pokud jde o metody analýzy pro kontrolu obsahu stopových prvků a kontaminujících látek z výroby v potravinách 
OJ L 318, 12/12/2022, s. 4
Prováděcí nařízení 2022/2503/EU, kterým se mění a opravuje prováděcí nařízení 2019/627/EU, pokud jde o praktická opatření pro provádění úředních kontrol živých mlžů a produktů rybolovu nebo úředních kontrol týkajících se UV záření 
OJ L 325, 20/12/2022, s. 58

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Nařízení 2022/2340/EU, kterým se mění příloha III nařízení 1925/2006/ES, pokud jde o extrakty ze zeleného čaje obsahující (-)-epigallokatechin-3-gallát 
OJ L 310, 01/12/2022, s. 7

6. KRMIVA

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)
Nařízení 2022/2388/EU, kterým se mění nařízení 1881/2006/ES, pokud jde o maximální limity perfluoralkylovaných látek v některých potravinách 
OJ L 316, 08/12/2022, s. 38

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Rozhodnutí 2022/2341/EU, kterým se mění rozhodnutí 2021/1345/EU, pokud jde o zmocnění k zahájení jednání s Kolumbií a Mexikem za účelem uzavření dohod o obchodu s ekologickými produkty
OJ L 310, 01/12/2022, s. 12
Prováděcí nařízení 2022/2468/EU, kterým se opravuje prováděcí nařízení 2021/2325/EU, pokud jde o uznání kontrolního subjektu „IMOCERT Latinoamérica Ltda“ pro účely dovozu ekologických produktů do Unie
OJ L 322, 16/12/2022, s. 89

15. GMO A  NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2022/2534/EU, kterým se povoluje uvedení beta-laktoglobulinu z kravského mléka (β-laktoglobulin) na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470
OJ L 328, 22/12/2022, s. 85
Prováděcí nařízení 2022/2535/EU, kterým se povoluje uvedení mrazem vysušené práškové formy mycelií Antrodia camphorata na trh jako nové potraviny a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 328, 22/12/2022, s. 91

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2022/2379/EU ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení 617/2008/ES a zrušení 1165/2008/ES, 543/2009/ES a 1185/2009/ES a směrnice Rady 96/16/ES 
OJ L 315, 07/12/2022, s. 1
Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 1/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2392]
OJ L 316, 08/12/2022, s. 88
Rozhodnutí Výboru pro obchod č. 2/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2393]
OJ L 316, 08/12/2022, s. 91
Rozhodnutí Výboru pro Obchod č. 3/2022 ze dne 16. listopadu 2022, kterým se mění dodatek 1 přílohy XIII Obchodní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Ekvádorem a Peru na straně druhé [2022/2394]
OJ L 316, 08/12/2022, s. 93
Nařízení 2022/2399/EU, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení 952/2013/EU
OJ L 317, 09/12/2022, s. 1
Nařízení 2022/2400/EU, kterým se mění přílohy IV a V nařízení 2019/1021/EU o perzistentních organických znečišťujících látkách 
OJ L 317, 09/12/2022, s. 24
Rozhodnutí 2/2022/EU ze dne 17. listopadu 2022 o změně přílohy 12 Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty [2022/2416]
OJ L 317, 09/12/2022, s. 149
Rozhodnutí 2022/2469/EU ze dne 12. prosince 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro celní záležitosti zřízeném Dohodou o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurskou republikou, pokud jde o změnu protokolu 1 o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce
OJ L 322, 16/12/2022, s. 91
Rozhodnutí 2022/2489/EU ze dne 25. listopadu 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na 42. zasedání stálého výboru Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)
OJ L 323, 19/12/2022, s. 90
Prováděcí nařízení 2022/2515/EU, kterým se na rok 2023 poskytuje neomezený bezcelní přístup pro některé zboží pocházející z Norska a vzniklé zpracováním zemědělských produktů, na něž se vztahuje nařízení 510/2014/EU, do Unie
OJ L 326, 21/12/2022, s. 10
Nařízení 2022/2472/EU, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem 
OJ L 327, 21/12/2022, s. 1
Nařízení 2022/2527/EU ze dne 17. října 2022, kterým se zrušuje nařízení 807/2014/EU, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení 1305/2013/EU o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení
OJ L 328, 22/12/2022, s. 68
Prováděcí nařízení 2022/2531/EU, kterým se zrušuje prováděcí nařízení 808/2014/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 1305/2013/EU o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)
OJ L 328, 22/12/2022, s. 78
Rozhodnutí Výboru pro obchod EU–Korea č. 4 ze dne 30. listopadu 2022 o změně příloh 10-A a 10-B Dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé [2022/2551]
OJ L 328, 22/12/2022, s. 157
Rozhodnutí 2022/2562/EU ze dne 24. října 2022 o podpisu jménem Unie a prozatímním provádění Rámcové dohody o komplexním partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Thajským královstvím na straně druhé
OJ L 330, 23/12/2022, s. 70
Nařízení 2022/2563/EU, kterým se mění nařízení 2021/2283/EU o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky
OJ L 330, 23/12/2022, s. 109
Nařízení 2022/2583/EU, kterým se mění nařízení 2021/2278/EU, kterým se pozastavují cla společného celního sazebníku podle čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení 952/2013/EU pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky
OJ L 340, 30/12/2022, s. 1

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2022/2361/EU, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 312, 05/12/2022, s. 5
Prováděcí nařízení 2022/2406/EU o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Polsku
OJ L 317, 09/12/2022, s. 56
Prováděcí nařízení 2022/2467/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 322, 16/12/2022, s. 86
Prováděcí nařízení 2022/2487/EU, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 323, 19/12/2022, s. 75

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Prováděcí nařízení 2022/2390/EU, kterým se mění konečné vyrovnávací clo uložené na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka prováděcím nařízením 2021/823/EU v návaznosti na částečný prozatímní přezkum podle článku 19 nařízení 2016/1037/EU
OJ L 316, 08/12/2022, s. 52
Nařízení 2022/2514/EU, kterým se mění nařízení 717/2014/EU, pokud jde o období jeho použitelnosti
OJ L 326, 21/12/2022, s. 8
Nařízení 2022/2473/EU, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU
OJ L 327, 21/12/2022, s. 82

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE
Rozhodnutí 2022/2391/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy k obchodní normě pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin
OJ L 316, 08/12/2022, s. 86

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2022/2567/EU ze dne 13. října 2022, kterým se mění prováděcí nařízení 2018/274/EU, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy
OJ L 330, 23/12/2022, s. 139

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY
Rozhodnutí 2022/2488/EU ze dne 14. listopadu 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro cukr, pokud jde o přistoupení Království Saúdská Arábie k Mezinárodní dohodě o cukru z roku 1992
OJ L 323, 19/12/2022, s. 88

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA



Zdroj: Úřední věstník EU,  1. – 30. 12. 2022

19. leden 2023
 
Veřejná konzultace EFSA. Termín pro zaslání připomínek: 10. 2. 2023

Oddělení EFSA pro výživu a inovace potravin zahájilo veřejnou konzultaci k návrhu vědeckého stanoviska o tolerovatelné horní hranici příjmu (UL) vitaminu B6. Tento dokument přehodnocuje bezpečnost užívání vitaminu B6 a uvádí revidované UL.

Zainteresované strany se vyzývají, aby do uvedené lhůty předložily své připomínky. Při předkládání připomínek je třeba uvést konkrétní odkaz na čísla řádků a stránek, kterých se připomínky týkají.

Návrh stanoviska a on-line nástroj pro zasílání komentářů najdete na portálu EFSA Connect.

Autor: EFSA

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/navrh-vedeckeho-stanoviska-efsa-k-hodnotam-tolerovatelne-horni-hranice-prijmu-vitaminu-b6.aspx

19. leden 2023

Jde pravděpodobně o jeden z mála dopadů pandemie COVID-19, který můžeme označit za pozitivní. Kolektiv Státního zdravotního ústavu, který se dlouhodobě věnuje spolupráci s firmami na soutěži Podnik podporující zdraví (PPZ), dostává silnou zpětnou vazbu, která potvrzuje trend důrazu péče o zdraví na straně podniků i zaměstnanců. Podniky cílí na fakt, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá firma. Zvláště mladí lidé si pak vybírají zaměstnavatele podle toho, jak se o ně stará, jakou má firemní kulturu včetně podpory zdraví na pracovišti a jak se staví ke společenské odpovědnosti. Certifikát získaný v soutěži Podnik podporující zdraví, kterou už od roku 2005 každoročně vyhlašuje Hlavní hygienik ČR a realizuje Státní zdravotní ústav, se přitom stává mezi firmami uznávaným vysvědčením, kterým prokazují úspěchy na poli péče o své kolektivy. 


„Soutěž Podnik podporující zdraví mimo jiné pozitivně přispívá k osvětě veřejného zdraví. To velmi podporuji a jsem rád, že stále častěji vidíme trend, kdy se firmy spolupodílí na zdravotním sektoru a přímo ovlivňují to, že se zaměstnancům ve společnosti daří lépe. A že lidé stále častěji při výběru zaměstnání chtějí pracovat právě u takovýchto zaměstnavatelů. To je skvělá zpráva,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„V době inflace se ukazuje, že zdravý zaměstnanec rovná se zdravá konkurenceschopná firma. Dávno už neplatí, že se podniky mezi sebou trumfují, kolik benefitů pro své zaměstnance mají. Situace je taková, že benefity se staly standardem. Každý podnik je jedinečný, má specifickou firemní kulturu a složení pracovní populace. V každém podniku je třeba zvolit specifický přístup,“ sděluje zkušenosti z konzultačních dnů s firmami MUDr. Vladimíra Lipšová, vedoucí Centra hygieny práce a pracovního lékařství SZÚ.

Ale jak pečovat o zdraví zaměstnanců dobře? Kde se to naučit? Jednou z možností je sdílení dobré praxe. Na konzultačních dnech v rámci dlouhodobého projektu i soutěže Podnik podporující zdraví právě takové sdílení dobré praxe firmy vyhledávají a SZÚ se snaží jim v získávání zkušeností co nejvíce pomoci.

„Podniky, kterým se třeba i opakovaně podařilo obhájit certifikát a ocenění Podnik podporující zdraví, jsou těmi, kteří svou úrovní péče o zaměstnance ukazují cestu dalším a rády sdílejí své zkušenosti.  Na konzultačních dnech referují o svých postupech a vzájemně se inspirují. Vzniká tak významná a silná komunita firem, které považují péči o zdraví na všech úrovních za jednu z priorit a nastavují tak trendy v oboru HR co se týká péče o zaměstnance,“ popisuje efekty dlouhodobého programu PPZ MUDr. Vladimíra Lipšová.

Představitelé jednoho z úspěšných podniků například aktuálně řeší velikou různorodost zaměstnanců a inkluzi. Pracuje zde až 90 různých národností, někteří lidé mají diagnostikovanou ADHD nebo různé formy autismu. „I přes nejrůznější formy zdravotního znevýhodnění jsou tito lidé velmi kvalitními zaměstnanci. Ukázalo se, že pomoci načerpat jim nové síly v průběhu pracovní doby pomáhá speciální místnost, kterou jsme jim připravili, aby mohli opustit na chvíli velký otevřený pracovní prostor, takzvaný open space. Právě lidem trpícím některými formami autismu či ADHD dělají velké místnosti plné kolegů často potíže, vyčerpávají jejich psychické síly a ztěžují soustředění,“ popisuje příklad dobré praxe manager jedné z firem  Adi Smajic.

V další z firem se vydali cestou ambasadorů zdraví – proškolených osob z řad zaměstnanců, kteří jednak v pracovním, ale i ve svém volném čase zajišťují  pořádání různých akcí, které přispívají k posilování fyzického ale i duševního zdraví. Jde například o sportovní soutěže,  kurzy zdravého stravování či podpůrné skupiny pro odvykání kouření.

„Velký ohlas u zaměstnanců mají u nás takzvané Dny společenské odpovědnosti. Máme vyčleněn vždy jeden pracovní den, který zaměstnanci věnují na zvelebení prostor například nemocniční zahrady či dětského hřiště,“ vysvětluje další cestu podpory psychické pohody na pracovišti HR manažerka podniku, který se účastní soutěže PPZ, Gabriela Hlaváčková.

V další ze spolupracujících a oceněných firem zjistili, že k nejvíce úrazům dochází na schodišti, a tak na společné platformě sdíleli konkrétní příběhy, jak k úrazům došlo. „Díky předávání zkušeností takovou formou se nám podařilo úrazy ve firmě rapidně snížit,“ pochvaluje si další z firemních managerů Tomáš Kozílek

Hlavní oblastí zaměření projektů PPZ je zdravý životní styl – vyvážená racionální strava, přiměřená fyzická aktivita, nekouření a management stresu. Neméně důležitou oblastí je prevence poškození zdraví vyplývající z náplně práce a rizik, které se vyskytují na daném pracovišti a rehabilitace již vzniklých problémů.

V poslední době se projekty zaměřují také na zvládání psychosociálních rizik, která jsou na vzestupu a na sladění pracovního a rodinného života. Statistiky nám v tuto chvíli říkají, že:

  • Cvičení na pracovišti umožňuje svým zaměstnancům 31 % oceněných podniků; Do většiny realizovaných aktivit jsou zapojováni také rodinní příslušníci, čímž je propojován pracovní a rodinný život;
  • Nárazová či jednodenní školení zaměřená na problematiku stresu nabízí 92 % oceněných podniků;
  • V krizových případech mají zaměstnanci k dispozici telefonní linku pomoci (46 % oceněných podniků) nebo možnost osobní psychologické konzultace přímo na pracovišti (19 % oceněných podniků). Tyto služby v řadě společností mohou využívat nejen kmenoví a agenturní zaměstnanci, ale také jejich rodinní příslušníci.
  • Velmi oblíbené je poskytování různých typů preventivních očkování zdarma nebo za zvýhodněnou cenu (proti chřipce – 92 % oceněných podniků, hepatitidě – 31 %, klíšťové encefalitidě – 31 %);

„Máme radost, že Podnik podporující zdraví se stává impulsem pro stále více firem starat se o své kolektivy ve všech ohledech podporující zdravé prostředí i psychickou pohodu na pracovištích. Věřím, že péče o zdraví se v oboru HR stává jakousi novou a velmi pozitivní módou. Odborníci Státního zdravotního ústavy jsou připraveni firmám pomoci najít cestu jak pečovat, tuto péči zacílit a zapojit se do úspěšné komunity Podniků podporujících zdraví i sebe navzájem v hledání stále nových a zajímavých cest péče o své kolegyně a kolegy. Pokud i u Vás na pracovišti máte chuť přidat se mezi takové firmy, neváhejte a kontaktujte nás, nabízíme nejen účast v soutěži, ale i možnost navštěvovat naše konzultační dny,“ uzavírá ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

19. leden 2023
Podle Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. Na jednoho Evropana připadá přibližně 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Více než polovinu mají na svědomí domácnosti. Jaké dopady má plýtvání jídlem a jak mu zamezit? Celospolečensky závažnému tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.

Znáte nějakého Michala? Pak asi víte, že má jmeniny 29. září. Na stejný den připadá od roku 2020 jiný „svátek“ – Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem. Vyhlásila jej Organizace spojených národů s cílem upozornit na negativní dopady plýtvání jídlem a nastavit lepší a odolnější potravinový systém. Potravinová krize zasáhla novodobý svět už v roce 2008. S podobnými problémy se planeta potýká i v současnosti.

Příčin je několik a jsou různě provázány. Klimatická změna, sucho, degradace půdy, rychlý nárůst obyvatel, energetická krize a v neposlední řadě současná geopolitická situace, zejména válečný konflikt na Ukrajině. Světoví lídři o problému vědí, někteří se jej snaží řešit, jiní jen tiše přešlapují opodál. Do debaty, jak situaci čelit, se zapojuje i vědecká obec. Nabízí různá řešení, například cílené genové editace rostlin, které mohou zajistit vyšší odolnost zemědělských plodin vůči chorobám i škůdcům, a tím pádem i větší úrodu.

Jak nakrmit svět

Aby mohla politická reprezentace činit kvalifikovaná rozhodnutí (například povolit využití plodin šlechtěných genovou editací), potřebuje dostatek relevantních informací, založených na vědecky podložených a ověřených datech. I proto vznikají různé studie, šetření a výzkumy, aby podobné informace zprostředkovaly. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém ústavu AV ČR realizuje pravidelná dotazníková šetření mezi českou veřejností. Zjišťuje, jaký je postoj lidí k plýtvání potravinami, jaké je jejich nákupní a spotřebitelské chování či které problémy v dané oblasti vnímají jako nejpalčivější.

„Plýtvání jídlem má velmi vážné ekologické, ekonomické i sociální dopady. Na světě se vyhodí přibližně jedna třetina produkce, což je asi 1,3 miliardy tun. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí,“ říká Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu AV ČR, která se tématu věnuje také v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Jeho cílem je přispět na národní úrovni k zajištění dostatku kvalitních potravin a na globální úrovni k využití potenciálu české vědy pro pomoc zemím třetího světa. Reaguje tak na jednu z nejdůležitějších výzev současnosti, kterou je zabezpečení potravin pro stále rostoucí světovou populaci.

Proti jiným částem světa (například značné části afrických zemí) si Evropané stále ještě žijí v blahobytu. Potravin je dostatek (vlastně nadbytek), police a regály obchodů jsou plné. Pravděpodobně i to je příčinou, proč Evropané patří k největším „plýtvačům“. Každý rok vyhodí potraviny za neuvěřitelných 149 miliard eur. Běžný občan České republiky už však krizi začíná pociťovat také, především na své peněžence. Ceny ovoce, zeleniny, pečiva, másla i dalších produktů stoupají, a nejen v řádu jednotek korun.

Přesto však, jak upozorňuje Radka Hanzlová, neexistuje ve světě ani u nás dostatek vypovídajících výzkumů a dat ani přesná metodologie, jak potravinový odpad měřit, co do něj započítávat. Jde tedy většinou pouze o kvalifikované odhady. „I tak jsou čísla alarmující,“ dodává socioložka.

Co si myslí Češi

CVVM provedlo v loňském roce několik šetření, která zjišťovala postoje českých občanů k problematice plýtvání jídlem. Respondenti měli například vyjádřit souhlas, či nesouhlas s několika výroky. Nejčastěji souhlasili s výrokem „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“, a to v 82 procentech. Více než tři pětiny dotázaných pak souhlasily s tím, že „když plýtvají jídlem, mají špatné svědomí“. Rovněž se ukázalo, že pro dvě třetiny respondentů je rozhodujícím faktorem, zda jídlo vyhodit, či nevyhodit, vzhled či zápach konkrétní potraviny.

Co se týká vzhledu vyhazovaného jídla – zejména ovoce a zeleniny – zjišťovali výzkumníci, jak je to v Česku s nakupováním vzhledově ne zcela dokonalých kousků. Ke spotřebitelům se totiž nedostane dvacet až třicet procent z celkového množství. V průzkumu se ukázalo, že veřejnost „ošklivkám“ příliš nefandí. Při zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by vedle sebe ležely nedokonalé a tvarově perfektní kusy, 65 procent dotázaných spotřebitelů vybralo dokonalý.

Jaký k tomu mají důvod? Dokonalé kousky se lépe čistí a krájí. Když se výzkumníci ptali, proč by si lidé naopak koupili zeleninu nedokonalou, bylo hlavním důvodem přesvědčení, že nedokonalost znamená přirozenost a takové produkty nejsou chemicky ošetřeny. Respondenti si rovněž myslí, že rozhodující vliv na požadovaný vzhled ovoce a zeleniny, které se dostanou na pulty obchodních řetězců a supermarketů, mají normy Evropské unie a obchodních řetězců a supermarketů.

Stranou nezůstaly ani otázky týkající se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin, nebo způsobem stravování. Pro českou veřejnost je při nákupech jídla jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál. Přibližně jedna čtvrtina respondentů kupuje alespoň občas biopotraviny a téměř tři pětiny přinejmenším někdy kompostují, buď na zahradě, nebo dávají bioodpad do hnědých popelnic, takzvaných kompostejnerů.

Co dalšího prospěšného pro životní prostředí lidé dělají? Nejčastěji si na nákup nosí vlastní tašku a doma třídí běžný odpad. Příliš ovšem nenakupují zeleninu a ovoce do „nekonečných sáčků“ a ani se nesnaží omezit jízdy autem (například právě na nákup).

Do kdy jídlo spotřebovat?

Víte, jaký je rozdíl mezi pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“? Možná kvůli nevědomosti vyhazujete jídlo zbytečně. Pokud je na etiketě uvedeno „spotřebujte do“, neměli bychom již po uplynutí této doby výrobek jíst, mohl by pro naše zdraví představovat riziko. Takové produkty se již nesmějí v obchodech prodávat. Týká se to zejména čerstvých potravin – masa, ryb, mléčných výrobků.

Naproti tomu minimální trvanlivost označuje výrobky, které se nekazí tak rychle, mají delší životnost, a i po uplynutí lhůty se mohou (viditelně označené) prodávat v obchodech, a tedy konzumovat. Jde například o těstoviny, rýži, sušenky, konzervy a další. Potraviny po uplynutí doby minimální trvanlivosti alespoň občas spotřebovává 64 procent dotázaných.

Obeznámenost české veřejnosti s uvedenými termíny v posledních několika letech roste. Češi nejsou jediní, podobné je to i v dalších zemích Evropské unie. Ukázalo se totiž, že téměř desetina vyplýtvaných potravin (8,8 milionu tun) se vyhodí právě kvůli tomu, že spotřebitelé zmíněným pojmům nerozumí.

Z výzkumů dále vyplynulo, že přibližně polovina dotázaných považuje plýtvání potravinami za velký problém, ačkoli si mnozí myslí, že jsou aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Zároveň je však dobrou zprávou, že pouze každý desátý člověk nepovažuje plýtvání jídlem za celospolečenský problém. Jak totiž vědecká bádání dokládají, problém to je, dokonce globální, a je třeba postavit se mu čelem.

Omezit plýtvání se snaží i supermarkety. Máme k dispozici například bedýnky v Lidlu, koutek s potravinami s končící spotřebou v Globusu či Tescu, třicetiprocentní slevu „pomozte nám neplýtvat“ v Albertu a další. Jaký názor má Radka Hanzlová? „Každou snahu je potřeba ocenit, protože plýtvání stále není mainstreamové téma. Velmi mě těší, že takových aktivit přibývá. Myslím si, že je to skvělé, protože lidé tím mohou i ušetřit.“

Jak tedy neplýtvat? Na nařízení, která přijdou shora, čekat nemusíme, se změnami může každý začít sám u sebe. „Samozřejmostí je pro mě dodržování základních pravidel a pouček, jak plýtvání předcházet. Zmíním například plánování nákupů, správné skladování či vaření přiměřených porcí. Vlastně si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem něco vyhodila,“ říká Radka Hanzlová. Další zajímavé a užitečné informace lze nalézt například na webu projektu zachranjidlo.cz, s nímž badatelé a badatelky z Akademie věd ČR v rámci Strategie AV21 rovněž spolupracují.

Zdroj: avcr.cz

18. leden 2023

Ministerstvo průmyslu a obchodu pomůže zejména malým a středním podnikům s projekty z oblasti výzkumu, vývoje, inovací a digitalizace. Z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je vyčleněno až 650 milionů korun.


Poté, co jsme v roce 2022 vyhlásili výzvy na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve firmách, letos cílíme na podpory, které jsou zaměřené na intenzivnější rozvoj a posilování spolupráce mezi výzkumnou sférou a podniky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Druhá výzva Inovační vouchery navazuje na program Inovační vouchery z OP PIK. Žádosti o podporu lze podávat od 1. února 2023 do 1. února 2024. Pro malé a střední podniky je připraveno až 150 milionů korun. Cílem výzvy je rozvoj komunikace a sdílení poznatků a know-how mezi podnikovou a výzkumnou sférou, které mohou podnikatelské subjekty využít pro zahájení či zintenzivnění vlastních inovačních aktivit. Nárůst interakcí mezi podniky a organizacemi pro výzkum a šíření znalostí bude mít přímý dopad na posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to zejména tím, že napomůže inovaci produktu, procesu anebo služby.

Klastry ve své první výzvě podpoří projekty kolektivního výzkumu a sdílené infrastruktury pro účely průmyslového výzkumu, vývoje a na rozvoj inovačního klastru. Záměrem je dále přispět k vytváření vazeb mezi podniky, výzkumnými organizacemi, technologickými centry, digitálními inovačnímu huby a dalšími podpůrnými organizacemi. Podporu mohou získat malé a střední podniky, pro které je vyčleněno až 250 milionů korun. Žádosti o podporu bude možné podávat od 23. ledna 2023 do 21. dubna 2023.

V rámci I. výzvy Partnerství znalostního transferu bude podpořeno partnerství mezi malým, středním podnikem a organizací pro výzkum a šíření znalostí za účelem transferu znalostí, ke kterým podnik nemá přístup. Tento přenos je realizován za účasti tzv. Asistenta znalostního transferu, kterým je absolvent magisterského nebo doktorského studia a který bude vybrán na základě výběrového řízení. Příjem žádostí o podporu bude probíhat od 27. ledna 2023 do 28. dubna 2023. Pro žadatele je připraveno 150 milionů korun.

První výzva Technologické platformy je zaměřena na vytváření a implementaci strategií, které umožní podnikům reagovat na společné výzvy, potřeby a požadavky spojené s přechodem na digitální a zelené technologie v průmyslu. Prioritou je tak přispět k urychlení digitální a zelené transformace a zavádění pokročilých technologií v podnicích. Výzva je určena pro sdružení podnikatelů a výzkumných organizací. V rámci této výzvy je nachystáno až 100 milionů korun. Podání žádostí o podporu je možné od 23. ledna 2023 do 14. dubna 2023.

Zájemci o podporu se mohou obracet na Agenturu pro podnikání a inovace (API), která je zprostředkujícím subjektem OP TAK a je zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. API pomáhá žadatelům s přípravou žádostí o dotaci a s administrací vlastního projektu. Agentura je zastoupena ve všech regionech republiky, kde poskytuje individuální konzultace ke konkrétním projektům a pořádá odborné tematické semináře, zároveň také provozuje zelenou linku, kam se mohou zájemci se svými dotazy obracet.

17. leden 2023

Kdo rozhoduje o tom, jak kvalitní, čerstvé a chutné budeme mít potraviny v obchodech? Přece my! Jaká je poptávka, taková je nabídka. Pojďme začít více přemýšlet o tom, podle čeho vybíráme ovoce, zeleninu, pečivo, sýry, maso apod. Sledujme obaly, kde zjistíme např. původ nebo složení. Podpoříme tím navíc lokální výrobce a přírodu. S výběrem pomohou i značky kvality Klasa, Regionální potravina, Bio.

Co je hlavním kritériem vašeho výběru potravin? Hraje v tom roli síla zvyku? Cena? Akce? Chuť? Kupujete stále to samé, nebo dáváte šanci i jiným produktům? Až půjdete příště do obchodu, zkuste se zamyslet nad důsledky svého nákupního rozhodování. Pečlivým výběrem potravin totiž můžeme dokázat veliké věci! Ovlivníme tím nejen zaměstnanost a rozvoj ekonomiky, ale také můžeme přispět ke zlepšení životního prostředí.

Odpovězte si s námi na následující otázky:

Jakou vzdálenost musel produkt urazit?

Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký kus světa absolvují některé potraviny, než se objeví u vás na stole? S tím souvisí nejen náklady na dopravu a skladování, ale také vyprodukované množství uhlíkové stopy, které se odvíjí od počtu najetých kilometrů. Například česnek z Číny musí překonat vzdálenost přes 20 000 km, hovězí z Argentiny urazí téměř 12 500 km, vepřové maso z Chile necelých 15 000 km, rajčata z Maroka přes 3 000 km a jablka z Itálie více než 1 300 km. Naše produkty máme na dosah. Sklízí se až tehdy, kdy jsou opravdu zralé, což se projeví na jejich chuti a celkové kvalitě. .

Pochází výrobek z našeho sousedství?

Každý kraj má své lokální speciality. Vyrábějí se podle tradiční receptury a většinou je nikde jinde neochutnáte. Regionální dodavatelé jsou také pravidelně kontrolováni, proto jsou jejich produkty opravdu kvalitní. Navíc krátká vzdálenost od dodavatele k zákazníkovi zaručuje menší dopad na životní prostředí. A také příznivější cenu, protože se neplatí za drahý ochranný obal nezbytný při dlouhém transportu. Nákupem od místních zemědělců samozřejmě podpoříme i zaměstnanost v našem kraji. Poznávat kraje skrze místní uzeniny nebo pečivo je naprosto originální zážitek.

Zdroj: https://www.akademiekvality.cz/clanek/pecliva-volba-potravin-dokaze-zazraky-jak-zacit

17. leden 2023
Také v roce 2023 bude pokračovat podpora školního stravování pro žáky základních škol z rodin v nepříznivé finanční situaci. Z důvodů zvýšení cen potravin a energií byla původní alokace 60 milionů korun posílena na plných 100 milionů korun.

Výzva pro nestátní neziskové organizace (NNO) na podporu školního stravování pro žáky základních škol v roce 2023 (dále jen „Výzva“) navazuje na vyhlášení dotačního programu pro roky 2016–2022. Zatímco před šesti lety byla průměrná cena obědu ve školní jídelně 24 korun, v současnosti to je 34 korun. Počet dětí, jejichž rodiny nejsou schopny finančně zajistit obědy, se tak neustále zvyšuje. Oproti původní alokaci na rok 2023 (60 milionů korun) byla proto tato částka navýšena o dalších 40 milionů korun.

 Účelem Výzvy je stejně jako v minulých letech podpořit školní stravování žáků základních škol, jejichž rodina se ocitla dlouhodobě v nepříznivé finanční situaci formou zabezpečení pravidelné stravy pro tyto žáky.

 "V praxi se nám potvrdila velmi úzká provázanost mezi základní potřebou žáka, tedy pravidelným obědem, a jeho školními výkony. Chceme proto pomoci potřebným rodinám tak, aby žák měl možnost zúčastnit se všech školních aktivit díky prominutí úhrady za školní stravování a nebyl z důvodu neúčasti na těchto aktivitách vyčleňován z kolektivu. Důvodem neúčasti žáků bývá buď potřeba finančního pokrytí takových aktivit, nebo jejich únava v případě, že nemají v poledne oběd," říká náměstek pro sekci vzdělávání a mládeže MŠMT Jan Mareš.

Žádost o dotaci mohou (stejně jako v minulých letech) podat NNO, které ve své hlavní činnosti vykonávají aktivity zaměřené na sociální pomoc rodinám v nepříznivé finanční nebo osobní situaci. Finance pak NNO poskytne formou daru školám, které vytipují potřebné žáky. 

Co se týká rodin, které by měly o tuto podporu zájem, ty se musí obrátit na školu a požádat o snížení nebo prominutí úplaty za školní stravování, o kterém rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení. Finance kompenzující toto snížení či prominutí úplaty pak může škola pokrýt právě prostřednictvím dotace, o kterou požádá neziskovou organizaci podpořenou v rámci výzvy MŠMT. 
Rodiny samotné na MŠMT nežádají.

Text výzvy je k dispozici ZDE.

17. leden 2023

 

7th European Food & Beverage Plastic Packaging Summit - Antwerp, Belgium

We are pleased to announce that StoraEnso & Mura Technology will be joining ACI's European Food & Beverage Plastic Packaging taking place on 15th & 16th February 2023 at Antwerp, Belgium as sponsors & speakers.

New Speakers Announced:

Deniz Dayan
Business Development Specialist
Stora Enso

Dr. Geoff Brighty
Chief Sustainability Officer
Mura Technology

Confirmed Speakers Also Include:

Hannah Drew, Manager Global Circular Packaging, Aldi SOUTH Group
Jan Dams, Senior Manager Global Circular Packaging, Aldi SOUTH Group
Hans Van Bochove,
Head of Public Policy Centre, The Coca-Cola Company
Carina Bindel, Sustainability Manager, DacklaPack Europe
Isaac Rosenberg, Global Business Development Manager, Eastman
Feliks Bezati, Global Sustainability Packaging Manager, Mars
Can Buharali,
Senior Director, Global Public Affairs, Mondelez International
Adela Putinelu,
Head of Policy, Plastic Energy
Vincent Mooij,
Director, Suez Cirpack
and many more...

To view the conference agenda please click below:

>> View Agenda <<

or to request the agenda sent via email by Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Key Topics Include:

  • Industry Trends, Drivers & Future Developments
  • Designing Packaging to Meet EU Regulations
  • New Innovations for Polypropylene
  • Bridging the Gap Between Packaging Manufacturers and Brand Owners  
  • New Developments in Feedstocks  
  • Achieving Maximum Recyclability Through Latest Innovations  
  • Cutting Edge Advancement to Optimise Recycled Contents  
  • Consumer’s Perceptions and The Impact on Brand Owners  
  • Best Practices and Initiatives to Improve Environmental Impacts

Two Tickets with 10% Discount Remain!

The standard delegate rate is £1,895 which includes attendance of the two day conference, all speakers' presentations, lunches and networking opportunities and documentation from the event, while there are 2 tickets with 10% discount applied are available, allocated on first come first served basis, and reducing the delegate rate to £1,705 only.

For card registration please click below:

>> Card Registration Online <<

1. To ensure a smooth registration please make sure you enter all your contact details on the 'Checkout' page
2. Please include code CPA+Dimitri in the ‘Additional information’ section and I will be alerted to the purchase, be able to monitor its progress on your behalf and send the full VAT receipt upon successful registration. 

If you would like to pay by invoice within five working days, please contact
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. on +44 203 141 0610 or Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Conference Venue:

Hilton Antwerp Old Town
Groenplaats 32, 2000 - Antwerp, Belgium

European Food & Beverage Plastic Packaging Summit 2022 attendees
included senior representatives from: 


ALDI SOUTH Group * AITIIP CENTRO TECNOLOGICO * 3E Biotech Inc * AB Kulleborn & Stenstrom * Alfarben * Allnex * Avantium * Berry Superfos * British Plastics Federation * Britvic * Burkhardt * Campine * Capri Sun * CHEP * CEFLEX * Centexbel * Coca-Cola * Collin * Danone * Ducor Petrochemicals BV * Ecotone * European Commission * EMM Group * Ferro * FoodDrinkEurope * GEA Group * Ghent University * Global Fruit Point * gr3n * Hi-Cone * Holland Colours *  Ikea * INEOS * Intraplas * Ioniqa Technologies BV * Liveo Research * Megaplast * Mars * Mitsui Chemicals * Mosca Direct * Next Generation Recyclingmaschinen * Novozymes * Parkside Flexibles * PepsiCo * Plastic Energy * Pietercil Group * PlasticsEurope * PPU Umwelttechnik GmbH * Oerlikon HRSflow * QUANTIS * RS Kunststoff GmbH * Resilux * Sappi * SIBUR * Searious Business * Schrödinger GmbH * Slovenian Beverages Association * Sphera * Styrenics Circular Solutions * Suez * Tomra * Tchibo * Tosaf Group * UNESDA * Unilever * United Caps * Uponor Suomi Oy * Void Polymers * Yeo Valley and many more...

Highlights from this year's event: 

To request latest agenda sent by email please Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Commercial & Partnership Opportunities:
contact Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. on:
+44 (0) 203 141 0603

Speaking Opportunities:
contact Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. on:
+44 (0) 203 141 0612

17. leden 2023

Tisková zpráva – Dozorčí rada Lesů ČR má od minulého týdne nového předsedu. Stal se jím profesor Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity v Praze. Ten se profesně věnuje především adaptaci krajiny na změnu klimatu, což je důležitá oblast, na kterou se státní podnik v dalších letech zaměří.

„Jsem rád, že si Dozorčí rada do svého čela zvolila právě pana profesora Skleničku. Jde o zkušeného odborníka, který se se svým týmem dlouhodobě věnuje adaptaci krajiny na sucho a povodně. Mimo jiné je zakladatelem Centra pro vodu, půdu a krajinu, kde spolu s mezinárodním řešitelským týmem v rámci projektu Chytrá krajina realizují řadu významných programů. Jsem přesvědčený, že právě tyto jeho zkušenosti pomohou podniku účinně se na změnu klimatu adaptovat. Tedy že budeme mít pestřejší a zdravější lesy, které zde zůstanou i dalším generacím, “ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Petr Sklenička je členem Dozorčí rady podniku od listopadu 2021. Od roku 2018 je rektorem České zemědělské univerzity v Praze a emeritním děkanem Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Specializuje se na adaptaci krajiny na sucho a povodně a na ochranu krajiny a půdy. Formuloval základní principy Chytré krajiny proti suchu a povodním jako modelu krajiny adaptované na klimatickou změnu.

Petr Sklenička také založil Centrum pro vodu, půdu a krajiny při ČZU v Praze, které spolupracuje s týmem Chytrá krajina na řadě projektů. Je místopředsedou Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova, členem Rady CzechGlobe a členem oborových a vědeckých rad dalších českých univerzit.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Přílohy

17. leden 2023

Na základě nařízení vlády ze dne 14. 12. 2022 došlo s účinností k 1. 1. 2023 k zastropování cen elektřiny a plynu pro velké průmyslové podniky a další firmy, na které se dosud nevztahovalo předešlé nařízení vlády ze dne 5. 10. 2022.

S účinností od 1. ledna 2023 budou velké podniky platit za elektřinu a plyn stejné maximální částky jako domácnosti či malí a střední podnikatelé.

Velké podniky žádající dodávku za stropovanou cenu mají povinnost odevzdat čestné prohlášení o tom, že jsou velkými podniky nebo požadují dodávku elektřiny či plynu za podmínek stanovených pro velké podniky.

Kromě zastropování cen energií jsou poskytovány další formy pomoci, například Výzva I. Úspory energie v rámci implementace OP TAK 2023-2027 či Výzva I. Na podporu modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění v průmyslu z Národního plánu obnovy.

Jaké další formy podpory jsou poskytovány, jak pro získání podpory dále postupovat a mnoho dalšího se dozvíte v našem shrnutí.

V souvislosti se zastropováním cen energií a získáváním poskytnutí pomocí je Vám plně k dispozici tým PEYTON legal.

Pro více informací klikněte na obrázek níže.

Autor: PEYTON legal

Vydáno: 17. ledna 2023

Zdroj: https://www.peytonlegal.cz/zastropovani-cen-energii-a-souvisejici-programy-podpory/

17. leden 2023

Vážená paní, vážený pane,

dovolte, abychom s Vámi sdíleli pozvání na odborný seminář PK ČR v roce 2023.

Cílem je souhrnně seznámit provozovatele potravinářských podniků s vybranou problematikou připravované legislativy v oblasti environmentálních aspektů, které jsou v současné době stále více uplatňovány i v oboru potravinářství. V EU se zvyšuje množství produktů označovaných jako zelené nebo udržitelné. Obdobně se výrobci snaží poukázat na vynikající environmentální profil výrobku nebo společnosti. Stále častěji jsou využívána environmentální tvrzení o budoucím vlivu na životní prostředí bez jasných, objektivních a ověřitelných závazků a cílů. Účastníci semináře získají přehled mj. i o současných právních předpisech a legislativních požadavcích a v neposlední řadě o aktuálních novinkách ve vztahu k provozu potravinářského podniku.

Prezentován bude také ekologický marketing s cílem naznačit směry a možnosti, kterými se může marketing produktů ubírat v souladu s životním prostředním a vizí podniku. 

Prostřednictvím semináře získáte také aktuální informace k očekávaným událostem roku 2023:

  • Aktuální stav legislativního návrhu pro zelená tvrzení
  • Revize právních předpisů EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům
  • Tvorba legislativního rámce pro udržitelné potravinové systémy a označování udržitelných potravin
  • Další (revize právních předpisů EU o dobrých životních podmínkách zvířat atd.)

Přednášek se zhostí odborníci z řad státní správy, univerzit a dalších institucí.


 

Datum konání: 23. března 2023                               

Forma konání: Národní zemědělské muzeum, velký sál,

3. patro, Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

 

Vložné: 2.000,- Kč (včetně DPH)

Vložné zahrnuje organizační náklady a občerstvení během semináře.                                                      

Začátek semináře: 9:00 hodin

 

NA SEMINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Přihlašování účastníků začíná v 8:30 hod., předpokládaný konec 15:15hod.

Účastníci obdrží osvědčení o absolvování semináře.

Součástí přílohy je přihláška a program.

Pozvánka s programem

Přihláška

Těšíme se na Vás!

17. leden 2023

Ministerstvo zemědělství České republiky (dále jen „MZe“) a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) upozorňují na nutnost dodržování požadavků právních předpisů v oblasti označování potravin v souvislosti s nežádoucím označováním rostlinných výrobků názvy vyhrazenými pro mléko a mléčné výrobky.

Obecně

Výše uvedené souvisí se situací týkající se celé řady potravin, které mají v názvu, na etiketě, v obchodním dokumentu, propagačním materiálu nebo jiné formě reklamy označení legislativně vyhrazené pro mléko a mléčné výrobky, ačkoli se jedná o rostlinné alternativy těchto výrobků, pro které je užívání daných pojmů zakázáno.

Jedná se například o označení „ovesné mléko“ či „sójové máslo“ nebo „mandlové mléko“ atp., které naznačují nebo vyvolávají dojem, že daný produkt je produktem odvětví mléka a mléčných výrobků, nebo tyto složky obsahuje.

V obdobných případech je spotřebitel dle dozorových orgánů uváděn v omyl ohledně povahy produktu, čímž dochází k nežádoucímu rozporu s platnou legislativou.

V následujícím článku bychom Vám rádi přiblížili základní terminologii a právní regulaci v oblasti označování rostlinných výrobků a aktuální téma klamání spotřebitelů v souvislosti s těmito označeními.

Označování mléka a mléčných výrobků

Právním základem pro označování mléka a mléčných výrobků je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty (dále jen „Nařízení č. 1308/2013“), jež ve svém čl. 78 výslovně stanoví, že definice, označení nebo obchodní názvy stanovené v příloze VII Nařízení č. 1308/2013, tj. včetně označování mléka a mléčných výrobků určených pro lidskou spotřebu, lze v Evropské unii použít pro uvádění na trh pouze v případě produktu, který splňuje odpovídající požadavky stanovené v uvedené příloze.

Dle ustanovení přílohy VII části III Nařízení č. 1308/2013 bod 1 se „mlékem“ rozumí výhradně běžná tekutina vylučovaná mléčnou žlázou získaná z jednoho nebo více dojení bez toho, aby se do ní cokoli přidávalo nebo z ní odebíralo.

V bodě 2 jsou pak definovány „mléčné výrobky“, jimiž se rozumí výrobky získané výlučně z mléka, přičemž se však mohou přidávat další látky nezbytné pro jejich výrobu, pokud tyto látky nejsou použity za účelem úplného nebo částečného nahrazení jakékoli mléčné složky, kdy výhradně pro mléčné výrobky se vyhrazují názvy jako „smetana“, „máslo“, „podmáslí“, „sýr“, „jogurt“, „kefír“, a další, a to ve všech stádiích uvádění na trh.

Dále je pak v navazujícím bodu předmětné přílohy Nařízení č. 1308/2013 opětovně zdůrazněno, že označení podle bodů 1, 2 mohou být používána pouze pro produkty uvedené v těchto bodech.

Výše uvedené je podpořeno a konkretizováno judikaturou Soudního dvora EU, rozsudkem ve věci C‑422/16 Verband So- zialer Wettbewert eV proti TofuTown.com GmbH, kde Soudní dvůr EU dospěl závěru, že čl. 78 a příloha VII část III Nařízení č. 1308/2013, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby výraz „mléko“ a názvy, které toto nařízení vyhrazuje výlučně pro mléčné výrobky, byly užívány, při uvádění na trh nebo v reklamě, pro označení rostlinného produktu, a to i pokud jsou tyto názvy doplněny vysvětlujícími nebo popisnými údaji o rostlinném původu dotčeného produktu, ledaže je tento produkt uveden v příloze I rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU  ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (dále jen „Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU“).

Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU stanoví výjimky pro označování produktů, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti produktu. Jednotlivé členské země měly v minulosti možnost si pro takovéto názvy u Evropské komise požádat o výjimku a zaregistrovat si je. Česká republika o tyto výjimky nepožádala, nicméně lze i u nás akceptovat ty, které jsou uvedeny v Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU u jiných zemí jako je např. „arašídové máslo“ nebo „kokosové mléko“ či „kakaové máslo“ a další.

Právě kokosové mléko je jediné možné a povolené spojení v názvu pro rostlinný produkt a mléko. Pro žádný jiný rostlinný nápoj typu sójový, makový, mandlový, ovesný, pohankový atd. již název mléko použít nelze.

Konkrétní názvy

V této souvislosti je nutno se zabývat rovněž problematikou ochrany názvů skutečně používaných pro některé mléčné výrobky jako např. eidam, cheddar, gouda, mozzarella apod. Tyto názvy povětšinou požívají ochrany práva duševního vlastnictví a současně jsou definovány v mezinárodně uznávaných normách Codexu Alimentarius.

Při označování rostlinných výrobků se na trhu objevují podobné výrazy, jako např. „Alternativa sýru Cheddar plátky“, „rostlinná alternativa na Pizzu Mozzarella“, „Ajdam“, apod., kdy základem těchto výrobků ovšem není mléko ve smyslu přílohy VII části III bodu 1 Nařízení č. 1308/2013.

S ohledem na dikci Nařízení č. 1308/2013 a výklad Soudního dvora EU, se SZPI společně s MZe přiklání ke stanovisku, že není možné používat výše zmíněná označení mléčných výrobků, ve smyslu zmíněné legislativy, při označování zcela rostlinných produktů.

Označování rostlinných výrobků

Pro označování rostlinných výrobků není zatím jak na evropské, tak vnitrostátní úrovni zavedena samostatná legislativní regulace. Na poli Evropské komise ve spolupráci s Evropskou vegetariánskou unií se však momentálně připravuje legislativa pro vegetariánské a veganské potraviny, která by měla problematiku označování rostlinných alternativ právně regulovat.

Do té doby, než bude přijata speciální právní úprava, je nutno se při označování těchto potravin řídit obecnými právními předpisy, a to zejména Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení č. 1169/2011“), které platí plošně pro všechny potraviny.

Dle Nařízení č. 1169/2011 obecně nesmějí být informace o potravinách zavádějící, klamat spotřebitele a uvádět jej omyl, zejména pokud jde o charakteristiky potravin, jejich účinky nebo vlastnosti.

Vzhledem k tomu, že alternativní rostlinné potraviny nemají stanoven zákonný název a vzhledem ke krátké době na trhu, kdy tyto potraviny zatím nemají ani vžitý název, je nejlepší danou potravinu pojmenovat podle použité hlavní složky – např. „kokosový dezert“, „sójový dezert“ (např. pro rostlinné alternativy jogurtů), „probiotický mandlový nápoj“ (např. pro rostlinou alternativu jogurtového mléka, kefíru), „ovesný nápoj“ (např. pro rostlinou alternativu mléka).

Dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a prováděcí Vyhlášky č. 417/2016 Sb., o některých způsobech označování potravin současně informace o potravinách nesmí obsahovat zavádějící údaje, které by zejména mohly v odvozené nebo ve zdrobnělé formě vést k záměně potravin s potravinami, které jsou vymezeny právním předpisem upravujícím potraviny, a to včetně mléka a mléčných produktů, čímž jsou vyloučena rovněž označení jako např. „Ovesné ml*ko“, „Sójová sm*tana“, „Joguart“, „Nemléko“ atp.

Dle výkladu Nařízení č. 1308/2013 ze strany SZPI je v této souvislosti rovněž zakázáno používat název „napodobenina mléčného výrobku“, „analog mléčného výrobku“, „imitace mléčného výrobku“.

Aktuální situace

MZe a SZPI obdrželi několik indikací o výskytu výše uvedeného zakázaného označování rostlinných nápojů. Situace se však zcela nepochybně týká i všech ostatních druhů potravin. S ohledem na aktuální situaci bude dle sdělení SZPI od ledna 2023 probíhat v této záležitosti kontrolní akce ze strany dozorových orgánů ve vyšší intenzitě.

Označování rostlinných výrobků názvy vyhrazenými pro mléko a mléčné výrobky může vést k veřejnoprávním sankcím dle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, za kterou hrozí sankce ze strany dozorového orgánu ve výši až 5.000.000,- Kč.

Výše popsané označování potravin může být současně kvalifikováno jako nekalosoutěžní jednání ve formě klamavé reklamy a klamavého označování zboží, která v soukromoprávní linii opravňuje dotčené osoby nárokovat zdržení se jednání, odstranění závadného stavu, poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení.

Závěr

Jak je popsáno výše, MZe i SZPI považují aktuální nežádoucí stav věcně související s označováním rostlinných výrobků názvy vyhrazenými pro mléko a mléčné výrobky za skutečně naléhavý a opakovaně upozorňují na nutnost dodržování požadavků všech platných legislativních předpisů, včetně speciálních požadavků, které jsou dovozovány z dosavadní praxe v této oblasti.

V zájmu předcházení sankcím, které hrozí v případě nežádoucích zjištění, jakož i maximálního možného vyvarování se klamání spotřebitele ze strany provozovatelů potravinářských podniků, nelze než doporučit řádně reflektovat právní regulaci a doporučení příslušných orgánů a uvést označení rostlinných výrobků do souladu s relevantními pravidly.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se označování potravin, jakož jiných otázek věcně souvisejících s problematikou potravinového práva, Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Tereza Dvořáková, advokátka – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Jakub Málek, managing partner – Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: www.peytonlegal.cz

16. leden 2023

Vznik nového konceptu plně bezobslužné a bezdotykové prodejny podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ještě v době boje proti pandemii covid-19. Do budoucna může ale non-stop otevřený obchod, ve kterém zákazník nepotká prodavače, sloužit nejen v době krize. Mohl by přinést řešení pro večerky, prodej o svátcích, nebo třeba provoz prodejen na menších vesnicích.

 

„Prodejny by mohly běžně fungovat jako nonstop večerky nebo menší prodejny na vesnicích, kde je složité zaměstnat prodavače,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Projekt jsme podpořili v rámci programu Czech Rise Up a pilotním testovacím provozu společnost provozuje dvě prodejny v Praze.“

„Jsme rádi, že jsme pomohli vzniknout projektu, který umožní nakoupit základní potraviny zcela bez přítomnosti dalšího člověka i bez dotyku dalšího zařízení. Přesně něco takového v době vrcholící pandemie chybělo,” říká vrchní ředitel digitalizace a inovací Petr Očko, který je zároveň pověřený řízením agentury CzechInvest.

Celý systém je postaven na technologii RFID čipů, které se běžně využívají v logistice, například v přesném řízení dodávek dílů v automobilovém průmyslu. Inovativní je propojení dnes běžných a v důsledku vlastně levných technologií, které jsou zároveň už prověřené v průmyslu. Navíc se jedná o ryze český koncept. Součástí celého systému je právě díky odzkoušené technologii RFID řízení dodávek zboží ze skladu do obchodů a automatické inventury, která brání krádežím, jak zvenčí, tak i zevnitř.

„Zákazník se nemusí ničeho dotknout, ani si nic sám skenovat, nemusí nad ním nikdo stát a fyzicky na něj dohlížet,“ říká vedoucí projektu společnosti Store Invent Miriam Venclovská, která prodejny spouští pod značkou Minute Shop a dodává: „Otevřete si pomocí mobilní aplikace, vložíte zboží do tašky a umístíte ji na pás, který vše okamžitě naskenuje. Zboží zaplatíte opět přes mobilní aplikaci a odejdete.“

„Systém sice musí ověřit věk kvůli prodeji alkoholu, to je ze zákona povinné, oproti obdobným systémům ve světě ale neskenuje zákazníkům obličeje a nesbírá jejich biometrické údaje. To je dnes velmi důležité v ochraně soukromí,” doplňuje Petr Očko, který je zároveň i pověřeným generálním ředitelem agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/mpo-podporilo-prvni-bezdotykovou-prodejnu-v-cesku---272001/

16. leden 2023

USA

Tereza Černá, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR ve Washingtonu, D. C.,

Mob: +1 202 507-3859, Mob.: ČR: +420 727 938 522, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Až 1,35 milionu Američanů ročně onemocní salmonelou, 1 z 25 balení kuřete na amerických pultech je kontaminováno. Rýsuje se systémové řešení.

Odhaduje se, že každý rok onemocní salmonelou 1,35 milionu Američanů a téměř čtvrtina těchto případů pochází z kuřecího nebo krůtího masa. Studie organizace Consumer Reports nalezla bakterie salmonely v 31 % maloobchodních balení mletého kuřecího masa a dodává, že ačkoliv obecně bakteriální kontaminace potravin v posledních 20 letech výrazně klesá, počet onemocnění salmonelou se nesnížil. Hlavní příčina je v případě salmonely u kuřat identifikována již ve fázi odchovu s dalším šířením při zpracování. Americkému Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) se však desítky let nedařilo čísla kontaminace snížit a zajistit systémové řešení.

S novou vládou i vedením USDA snad přichází i nový přístup k dlouholetému problému se salmonelou v drůbežích výrobcích. Začátkem srpna 2022 náměstek USDA ve svém prohlášení prozradil, že agentura podniká první krok k vyřešení tohoto problému. Na podzim roku 2022 představila USDA rámec opatření pro snížení počtu onemocnění salmonelou a kontaminace drůbeže a salmonela byla formálně zahrnuta mezi cizorodé látky pro kategorie syrových obalovaných a plněných výrobků z kuřecího masa. Spotřebitelské organizace očekávají rozšíření opatření na další výrobky z drůbežího masa, nicméně hlavní součástí řešení má v budoucnu být dlouho odmítané testování drůbeže ještě před vyskladněním do zpracovatelských závodů. Podle návrhu USDA by producenti drůbeže museli před porážkou hejna testovat a zpracovatelským závodům poskytovat dokumentaci s uvedením množství salmonely a jejích typech.

 Podle stávajících pravidel nemá USDA přístup k testování drůbeže v celém dodavatelském řetězci, slepé místo se nachází před jatečním závodem, a ani nemůže vynucovat plnění postupů k prevenci šíření salmonely.

"Zatímco v současné době USDA vyžaduje, aby producenti testovali drůbež na salmonelu, zpracovatelský závod smí mít tuto bakterii až v 9,8 % všech testovaných zvířat a v násobně vyšších limitech pro kategorii porcovaného nebo mletého masa. Výrobci, kteří tato množství překročí, dostanou něco jako varování, ale není jim zabráněno v prodeji masa," uvádí organizace Consumer Reports.

Zdroj: MZe ČR, Odbor zahraničně obchodní spolupráce

16. leden 2023

Spojené arabské emiráty

Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

V Dubaji probíhá druhý ročník veletrhu zaměřeného na kávu

Mezinárodní asociace kávových specialit, která má pobočku i ve Spojených arabských emirátech, pořádá druhý ročník veletrhu World of Coffee v prostorách dubajského výstaviště. Letošní třídenní slavnost pro nadšence a milovníky kávy dokazuje, že specializované veletrhy mají v Dubaji výborný potenciál.

Již první ročník 2022 přilákal více jak 200 mezinárodních vystavovatelů a přes 7000 profesionálních návštěvníků. Letošní veletrh je účastí téměř dvojnásobný a zahrnuje mnoho doprovodných programů. Mezi ně patří například soutěž o nejlepšího emirátského baristu či kvalifikace na mezinárodní mistrovství. Pořadatelé odhadují, že se během letošního veletrhu, který obsadil dvě haly WTC Dubaj, představí více jak 1500 různých značek a produktů se zaměřením na kávu.

Káva má v regionu velmi silnou historii. Podle dostupných informací to byli právě Arabové, kteří již začátkem 6. století poprvé vytvořili z drcených kávových zrn nápoj. Do té doby se drť především z Etiopie jedla se směsí tuků jen jako stimulant. Již v 15. století se na území současného Jemenu zrodil rozsáhlý obchod a kultivace kávových zrn, které se velmi rychle dostaly do základů kultury na Arabském poloostrově. První kavárny na světě jsme tak mohli nalézt již v 16. století například v Mecce, Istanbulu nebo Aleppu.

Láska ke kávě v regionu zůstala a například ve Spojených arabských emirátech vypije každý dospělý v průměru dvě kávy denně (Kava & Chai survey). Z pohledu obyvatele této země mohu potvrdit, že nové kavárny rostou v zemi jako houby po dešti a čím dál více je plní místní Emiráťané, kteří zde tráví většinu svého volného času.

Zdroj: MZe ČR, Odbor zahraničně obchodní spolupráce

16. leden 2023

ČÍNA

Ondřej Plaček, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +420 702 176 276, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nadprodukce mléka v Číně

Čínští producenti mléka mají problém zajistit odbyt pro svou produkci a dosáhnout zisku. Za příčinu problému označuje tajemník mlékárenské asociace provincie Hebei klesající poptávku spotřebitelů a přerušení programu mléka do škol, což pramení z přísných protiepidemických opatření, které po třech letech skončily až začátkem prosince 2022. Koncem prosince byla výkupní cena syrového mléka v deseti největších produkčních centrech Číny o 4,3 % nižší než před rokem, což dále snižovalo marže producentů a mnozí dokonce končili ve ztrátě. V důsledku nízké poptávky zpracovatelé mléka omezují výrobu a přestávají obnovovat kontrakty s některými dodavateli, kteří mají následně problém udat svou produkci jinde. Někteří mléční producenti v provinciích Shandong, Hebei a Vnitřní Mongolsko museli dle novin Global Times údajně začít svou přebytečnou produkci mléka vylévat a porážet krávy, aby omezili náklady na chov a tím aspoň částečně kompenzovali své ztráty prodejem masa.

Za účelem řešení této situace připravilo oddělení zemědělství a záležitostí venkova provincie Hebei pětibodový plán. Jedním z jeho konkrétních kroků je, že mezi zpracovatele v provincii bude do 20. ledna 2023 na dotacích rozděleno 15 mil. RMB (téměř 50 mil. Kč) na zpracovávání mléka v prášek a zároveň budou ve stejnou dobu rozděleny dotace za rok 2022 ve výši 25 mil. RMB (zhruba 82 mil. Kč), od čehož se očekává navýšení odkupů syrového mléka k dalšímu zpracování.

První velká zásilka brazilské kukuřice dorazila do Číny

Čína a Brazílie uzavřely v květnu 2022 protokol pro vývoz kukuřice do Číny a v listopadu stejného roku bylo pro vývoz zaregistrováno prvních 136 brazilských podniků. První loď přepravující brazilskou kukuřici přistála v přístavu ve městě Dongguan v jihočínské provincii Guangdong v sobotu 8. ledna. Objem této zásilky činil 68 tisíc metrických tun a jejím importérem byla čínská státem vlastněná firma COFCO, největší čínský obchodník s potravinami a také jejich největší producent. Dle Generální správy cel Číny klesl v období mezi lednem a listopadem 2022 čínský import kukuřice meziročně o 26,89 % na 19,75 mil. tun. Hlavními vývozci do Číny byly USA a Ukrajina. Dovozy z USA však v tomto období klesly o 26,3 % a z Ukrajiny o 31,95 %.

Zdroj: MZe ČR, Odbor zahraničně obchodní spolupráce

13. leden 2023

Potravinářská inspekce pravidelně uskutečňuje kontrolní akce se zaměřením na potraviny oceněné značkami KLASA a Regionální potravina a nově také na potraviny s deklarací „Vyrobeno podle české cechovní normy“. Výsledky za rok 2022 potvrdily, obdobně jako v minulých letech, jejich velmi vysokou jakost a bezpečnost. Z hlediska zjištění SZPI se jedná o jednu z nejméně problematických kategorií potravin. U ostatních kategorií potravin inspektoři zjišťují až řádově vyšší podíly nevyhovujících vzorků.

V loňském roce inspektoři SZPI hodnotili celkem 177 šarží potravin oceněných národní značkou kvality KLASA, z čehož pouze 4 z hodnocených šarží nevyhověly požadavkům právních předpisů porušením jakostních požadavků.

Dále inspektoři v uplynulém roce hodnotili 96 šarží oceněných značkou Regionální potravina, přičemž pouze 3 šarže nevyhověly požadavkům právních předpisů porušením jakostních požadavků.

Potraviny oceněné značkami KLASA a Regionální potravina musí splňovat nejen požadavky vyplývající z národní a evropské potravinové legislativy, ale i nadstandardní požadavky vyplývající z podmínek pro používání značky kvality. Jde mj. o vyšší podíl masa u masných výrobků, přísnější regulace v používání sladidel, barviv a dalších aditiv, vyšší nároky při hodnocení chuti a konzistence potraviny atd.

Potravinářská inspekce v loňském roce realizovala i kontrolu výrobků s deklarací „Vyrobeno podle české cechovní normy“ (ČCN). Cílem bylo prověřit, zda u těchto potravin nedochází ke klamání spotřebitele nedodržením jakostních požadavků stanovených ČCN.

Inspektoři hodnotili celkem 54 šarží potravin s logem ČCN, přičemž u žádné z nich nebylo zjištěno porušení parametrů plynoucích z požadavků uvedených v ČCN.

Potraviny vyrobené dle ČCN nad rámec požadavků národních i evropských předpisů obsahují povinné složky, garantují technologické postupy, senzorické parametry a nadstandardní parametry dané potraviny. Mají zaručovat vyšší kvalitu dané potraviny ve srovnání s ostatními potravinami stejného druhu na trhu, a zejména garantovaný obsah jen těch složek, které jsou v normě uvedeny.

Přehled všech hodnocených vzorků potravin oceněných národní značkou kvality KLASA a značkou Regionální potravina a potravin s deklarací „Vyrobeno podle české cechovní normy“ za r. 2022 zveřejnila Potravinářská inspekce na webu Potraviny na pranýři v sekci Tematické kontroly.

Inspektoři SZPI pravidelně kontrolují potraviny oceněné značkou kvality už 20 let a výsledky kontrol stabilně potvrzují nejvyšší jakost hodnocených tuzemských potravin.


Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633  
13. leden 2023

Rozpočet kapitoly 329 – Ministerstvo zemědělství (dále jen kapitola MZe) na rok 2023 je součástí státního rozpočtu ČR, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 30. listopadu 2022 a zveřejněn ve sbírce zákonů ČR jako zákon č. 449/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2023.

Celková charakteristika rozpočtu kapitoly MZe na rok 2023

Příjmy celkem  38 327 401 tis. Kč
Výdaje celkem  57 485 751 tis. Kč

Podrobnější informace k rozpočtu kapitoly MZe na rok 2023 naleznete v příloze Komentář k rozpočtu MZe pro rok 2023.

Rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu OSS Ministerstvo zemědělství zveřejňovaný dle § 5 odst. 2 b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti naleznete v příloze Rozpočet OSS MZe na rok 2023 a SDV 2024 a 2025.

Přílohy

 

Zdroj: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/o-ministerstvu/rozpocet-mze/x2023/

13. leden 2023

Od 1. ledna 2023 se Švédsko po třinácti letech ujímá svého třetího předsednictví v Radě EU jako poslední země z předsednického tria Francie – Česká republika – Švédsko.

 

Švédsko přebírá pomyslné žezlo po České republice v době historických výzev pro členské státy a Unii jako celek. V mnohém tak navazuje na předchozí české předsednictví (CZ PRES), které se muselo potýkat s ruskou invazí na Ukrajinu a krizemi z ní vyplývajícími. Kromě bezpečnostní krize zmiňuje Švédsko ve svém programu také energetickou krizi, vysokou inflaci a potřebu pokračovat v digitalizaci a dekarbonizaci.

Hlavní priority švédského předsednictví

Prvním z pilířů švédských priorit v Radě je bezpečnost a jednota, kde se počítá s pokračováním ekonomické a vojenské podpory Ukrajiny a s její těsnější integrací do EU. S bezpečností souvisí také provádění Strategického kompasu a dalších obranných iniciativ, aby byla Unie schopna lépe bránit své vnější hranice. Druhá oblast priorit se týká odolnosti a konkurenceschopnosti s důrazem na ekonomický růst jakožto podmínku pro řešení aktuálních výzev a udržení silného globálního postavení EU.

SE PRES se zaměří na podporu otevřené ekonomiky, transparentnost a otevřenost hospodářské soutěže a digitalizaci. V souvislosti s energetikou SE PRES hovoří o svém třetím pilíři jako o prosperitě a zelené a energetické transformaci. Po přijetí řady mimořádných legislativních návrhů během CZ PRES v oblasti energetiky se SE PRES zaměří na hledání dalších možných řešení vysokých a nestabilních cen energií s výhledem na následující zimu. Ze švédského pohledu je pak dekarbonizace a energetická transformace stěžejním nástrojem pro boj s klimatickou změnou a Evropa musí jít příkladem v dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu. Poslední pilíř priorit je věnován demokratickým hodnotám a vládě práva jakožto základu fungování samotné Unie.

V oblasti konkurenceschopnosti je základem udržitelný ekonomický růst

Z hlediska sektorových priorit spadajících do působnosti MPO bude SE PRES v rámci Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) usilovat o prohloubení vnitřního trhu s tím, že se zaměří na odstraňování všech bezdůvodně přetrvávajících překážek bránících volnému pohybu zboží, kapitálu a služeb a na vymáhaní již existujících pravidel. SE PRES bude věnovat vysokou prioritu rovněž Skupině pro vymáhání pravidel vnitřního trhu (SMET) a pokroku v jejích pilotních projektech, které bude s Komisí spolupředsedat. V souvislosti s vnitřním trhem také klade důraz na aktivní využití krátkodobých nástrojů pro řešení krizí, ovšem za předpokladu, že se z těchto nástrojů, zejména v oblasti hospodářské soutěže a veřejné podpory podniků, nestanou intervence dlouhodobé.

Švédsko rovněž klade důraz na respektování otevřenosti, svobody pohybu, efektivní hospodářskou soutěž, inovativnost a snižování regulatorní zátěže. SE PRES tak naváže na práci českého předsednictví a pokusí se připravit půdu pro přijetí obecného přístupu Rady k návrhu nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků. U návrhu nástroje pro mimořádné situace na vnitřním trhu (SMEI) cílí SE PRES na přijetí zprávy o pokroku. Pokračovat pak bude v projednávání nového legislativního návrhu týkajícího se zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce. V průmyslové části Rady COMPET bude Švédsko usilovat o podporu konkurenceschopnosti unijních podniků, neboť v ní vidí jednu z podmínek pro udržitelný ekonomický růst a úspěšné zvládnutí dvojí transformace. Stěžejním úkolem proto bude vyjednat politickou dohodu s Evropským parlamentem k návrhu nařízení/aktu o čipech, jehož cílem je soustředit zhruba 20 % světové produkce čipů na území EU.

SE PRES také začne projednávat nový legislativní návrh ke strategickým surovinám, jehož zveřejnění se očekává v prvních měsících roku 2023. Stejně důležitá a živá diskuse se na půdě Rady očekává i při projednávání návrhu norem pro spalovací motory Euro 7. V oblasti ochrany práv spotřebitelů bude předsednictví pokračovat v projednávání návrhu směrnice o posílení postavení spotřebitelů v zelené transformaci. Do SE PRES také mohou významně zasáhnout v Komisi aktuálně diskutované návrhy na vytvoření Fondu suverenity a návrhu nařízení/aktu o čistých technologiích (Clean Tech Act), dosud ovšem není zřejmé, zda a případně kdy Komise tyto předpisy navrhne.

Švédské předsednictví chce dosáhnout úplné nezávislosti na dovozu paliv z Ruska

Pozornost bude SE PRES věnovat také agendám spadajícím pod Radu pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE). V oblasti energetiky se především jedná o rychlé dosažení úplné nezávislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska v zájmu zvyšování energetické bezpečnosti. Úkolem SE PRES bude připravit Unii na příští zimu 2023/2024 a monitorovat energetické trhy prostřednictvím mimořádných legislativních norem schválených během českého předsednictví na konci loňského roku.

S Evropským parlamentem se bude snažit vyjednat politickou dohodu k návrhům směrnic o energetické účinnosti a obnovitelných zdrojích energie. Členské státy v posledních měsících také hovoří o zvýšení využitelnosti vodíku v energetice. SE PRES se bude proto snažit pokročit v projednávání legislativních návrhů v oblasti vodíku a dekarbonizace trhu s plynem. Zahájí též trialogy s Evropským parlamentem k návrhu nařízení o snižování emisí metanu v sektoru energetiky. V telekomunikační části této formace Rady SE PRES zahájí trialogy k návrhu nařízení/ aktu o umělé inteligenci, který představuje historicky první unijní pravidla pro tuto oblast.

Švédsko bude pokračovat v projednávání návrhu nařízení/aktu o datech, jehož cílem je zlepšit fungování datové ekonomiky v Unii a bude se snažit o přijetí obecného přístupu k tomuto návrhu na základě třetího kompromisního textu připraveného během CZ PRES. EK by měla také v první polovině letošního roku představit zcela nový návrh nařízení o konektivitě (Connectivity Infrastructure Act).

Předsednictví pro zelené závazky v nových obchodních dohodách

Z hlediska Rady pro zahraniční věci ve formátu ministrů pro obchod (FAC/ Trade) se SE PRES podobně jako v ostatních oblastech zaměří na podporu dvojí transformace a prosazování zelených závazků do nových obchodních dohod uzavíraných mezi EU a třetími zeměmi. V souvislosti s nutností diverzifikace zdrojů se bude s pomocí Komise snažit o navazování otevřené, silné a udržitelné spolupráce se spolehlivými a podobně smýšlejícími partnery prostřednictvím bilaterální dohod a regionálních dohod o volném obchodu. Ve fázi vyjednávání jsou nyní např. obchodní dohody s Mexikem a zeměmi Indo-Pacifiku. Zároveň i pro SE PRES zůstává prioritou reforma Světové obchodní organizace (WTO) a posílení souladu s mnohostrannými obchodními pravidly. Vedle toho bude SE PRES usilovat o těsnější spolupráci s USA mj. v rámci Rady pro obchod a technologie (TTC), aktuálně s cílem vyřešit spory ohledně amerického zákona o snížení inflace.

Předsednictví v Radě EU s sebou tradičně přináší i řadu akcí společenského a vzdělávacího charakteru. Do období švédského předsednictví spadá 30. výročí vytvoření vnitřního trhu, které si Švédsko připomene hned dvěma akcemi. Jako první je plánováno Fórum k vnitřnímu trhu (Single Market Forum / SIMFO), které se uskuteční dne 2. května 2023 ve Stockholmu a obsahově naváže na konferenci CZ PRES k vnitřnímu trhu, která úspěšně proběhla v prosinci 2022 v Praze. Pod hlavičkou SE PRES se bude konat také Konference o podnikání v oblasti deep tech pro inovativní, odolný a konkurenceschopný vnitřní trh. Akce je koncipována jako dvoudenní od 1. do 2. června 2023 a uskuteční se ve Stockholmu. 

Zdroj: https://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/cr-v-eu/predsednictvi-v-rade-eu/priority-svedskeho-predsednictvi-v-rade-eu-v-agendach-mpo--271956/
 

13. leden 2023
Lidé se předzásobují vejci, protože se bojí jejich nedostatku. Výsledkem by mohly být prázdné regály jako v době covidu, kdy krátkodobě chyběla třeba mouka. Důvodem této situace je likvidace tři čtvrtě milionu slepic kvůli ptačí chřipce v chovu firmy Česká drůbež v Brodu nad Tichou na Tachovsku. Podle výpovědí prodejců by ceny během následujících deseti dnů mohly vyletět nahoru.
„Náš dodavatel vajec potvrdil jejich nedostatek na trhu. Pomáhá si proto jejich dovozem ze zahraničí. Protože spolupracujeme víc než 20 let, vejce pro nás mít bude,“ uvedl Roman Bruzl, předseda ZKD Sušice provozující prodejny COOP. Zvýšení ceny podle něj proběhne v horizontu týdne, týdne a půl.

Mluvčí online prodejce Košík.cz František Brož sdělil, že pocitový nedostatek vajec je dán všeobecnou obavou, že komodita bude chybět. „Lidé se proto předzásobují, což hraje zásadní roli. K vyprodání může dojít velice rychle,“ řekl.

Něco podobného se podle něj odehrávalo v době koronavirové krize, kdy některé zboží také v regálech chybělo. „Lidé se také předzásobovali, protože si mysleli, že zboží nebude,“ popsal Brož, podle kterého obchodník s touto situací nemůže počítat. Nemůže nakupovat víc, když nemá jistotu, že vejce prodá. Jedná se totiž o zboží s krátkou expirační dobou, takže by musel vejce vyhazovat, kdyby je neprodal. „Krátkodobě určitě půjdou ceny vajec nahoru,“ konstatoval Brož. Důsledkem současné situace je i to, že ceny vajec z výběhových chovů a velkochovů se nyní přibližují.

Mluvčí řetězce Tesco Michal Kuzmiak uvedl, že lokalita Brod nad Tichou nebyla zdrojem vajec pro Tesco, proto na nabídku přímý dopad nemá. „Spolupráce s našimi dodavateli probíhá ve standardním režimu a pro naše zákazníky máme v současné době zajištěn dostatek vajec,“ sdělil Kuzmiak. K cenám řekl pouze to, že se odvíjí od nabídky dodavatelů.

Že by měl ale řetězec Tesco jiné ceny než ostatní prodejci, se dá těžko očekávat, protože ceny vajec z velkochovů jsou nyní ve většině řetězců a u online prodejců totožné – 59,90 Kč za deset vajec kategorie M.

K normalizaci trhu povede obnova chovu v Brodu. Ta bude trvat tři čtvrtě roku. Obnovovat se bude postupně. „První třetina kuřic, které si odchováváme sami, by měla vejce znovu snášet od začátku června,“ odhadl jednatel firmy Česká Drůbež Zdeněk Pašek. Plné produkční kapacity by firma měla dosáhnout v září až v říjnu.

Pašek připomněl, že ceny vajec rostou kvůli zvýšení nákladů na produkci od začátku války na Ukrajině. Výpadek snášky z největšího chovu v Česku se podle něj nahrazuje dovozy hlavně z Polska, Litvy či z Německa.

Že by Poláci vejce z Brodu nahradili dlouhodobě, toho se Pašek nebojí, protože vztahy s odběrateli byly dlouhodobé, a doufá proto, že se vrátí do původních kolejí. „Musíme konkurovat cenou,“ sdělil s tím, že likvidace chovu v Brodu by měla skončit do konce tohoto týdne.

Zdroj: Mladá fronta DNES

Zdroj: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/vejce-rychle-mizi-z-prodejen-jejich-cena-poroste

12. leden 2023

Tisková zpráva – S plněním Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR, kterou připravila Mezirezortní komise VODA-SUCHO, se dnes seznámila vláda. Dokument vyhodnocuje pokrok v oblasti strategických cílů, které resorty zemědělství a životního prostředí, ale i průmyslu a obchodu, místního rozvoje a vnitra, postupně naplňovaly ve 41 konkrétních úkolech v období 2017–2022. Komise, která pracuje již osm let, rovněž připravovala průběžné „Poziční zprávy“ o plnění opatření v jednotlivých letech.

Na realizaci opatření obsažených v Koncepci bylo v hodnoceném období 2017–2021 průměrně každoročně vynaloženo 13,2 miliardy korun na opatření Ministerstva zemědělství (MZe) a 2,7 miliardy korun na opatření Ministerstva životního prostředí. Vykazování financí pro rok 2022 není kompletní.

„V oblasti vodního hospodářství bylo prioritou zabezpečit dostatek pitné vody a její distribuci, bylo vybudováno 686 kilometrů vodovodních sítí, 34 úpraven pitné vody a zafinancováno 63 projektů propojení vodárenských soustav, což umožnilo nově napojit 104 tisíc obyvatel. Dochází i k posílení vodních zdrojů přípravou vodohospodářské soustavy na Rakovnicku a výstavby vodní nádrže Vlachovice. Vodní poměry v krajině posílilo 2 300 malých nádrží a rybníků a akumulační prostor rybníků zvýšilo odbahnění o 1,3 milionu metrů krychlových. Mezi dokončené úkoly patří například novela vodního zákona, která vytvořila rámec pro činnost veřejné správy pro období nedostatku vody, nebo byly vytvořeny plány pro zvládání sucha na úrovni krajů. Pro potřeby zemědělství a ochrany půdy vznikla řada digitálních aplikací včetně erozní kalkulačky, erozních událostí, bonity půd a kvality zemědělské půdy. Tyto údaje náš resort využil při změnách vyhlášek a podmínek vyplácení zemědělských dotací zejména s cílem omezit erozi a zvýšit podíl organické hmoty v půdě,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Na přípravu výstavby víceúčelových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov) bylo alokováno 663 milionů korun a na rekonstrukce přivaděčů v objemu 78 milionů korun. Úspěšná byla demonstrace metod umělé infiltrace pro posílení zdrojů podzemních vod v podobě dvou funkčních projektů v Meziboří a meandr Jordán na Orlici.

„Další splněné cíle se týkají například rekonstrukce a doplnění státních sítí pro monitoring stavu povrchových a podzemních vod (provozované Českým hydrometeorologickým ústavem) nebo zprovoznění systému HAMR pro hodnocení meteorologického, hydrologického a agronomického sucha. Ten prezentuje informace předpovědní služby pro sucho a funguje jako nástroj pro rozhodování orgánů pro zvládání sucha a vodoprávních úřadů,“ uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle vrchního ředitele Sekce vodního hospodářství MZe Aleše Kendíka jsou prakticky všechna opatření obsažená v Koncepci dlouhodobá a je nezbytné v jejich naplňování pokračovat s ohledem na vývoj změny klimatu podle existujících scénářů.

„Zabezpečení udržitelných, předvídatelných zdrojů pitné vody, realizace připravovaných nádrží, zajištění dostatku vody pro závlahy, stejně jako posílení vody v krajině jsou zásadní opatření k omezení dopadu sucha a nedostatku vody na kvalitu života obyvatel a pro prosperitu našeho hospodářství. Ministerstvo zemědělství má osvědčené dotační programy připraveny, a pokud budou finančně zajištěny, významně v Česku posílí ochrana před následky sucha,“ řekl vrchní ředitel Kendík.

„Základní podmínkou pro další kroky je udržitelné financování opatření a také nastavení indikátorů, které budou lépe měřit efektivitu jednotlivých opatření. Vyřešit musíme také příliš zdlouhavé realizace komplexních pozemkových úprav nebo postup v případě komplikovaných vlastnických poměrů, které brzdí změny v případě vodních toků, nádrží i melioračních odvodňovacích zařízení. Další úkoly do budoucna se týkají řešení starých meliorací, budování zdrojů vody pro zvládání přírodních požárů nebo využívání územního plánování tak, aby skutečně pomáhalo hospodaření s vodou v krajině i v obcích. Pracovat musíme také na podrobnějším sledování kvality vody, moderním čištění odpadních vod, lepším využívání plánů pro zvládání sucha a samozřejmě musíme pokračovat s opatřeními v krajině včetně protierozních, rozšiřování ekologického a precizního zemědělství, stejně jako rozšiřovat recyklaci a úspory vody v průmyslu, energetice, zemědělství i službách,“ uvedl Petr Hladík, náměstek ministra životního prostředí.

Mezirezortní komise VODA-SUCHO doporučuje zachovat strategické cíle Koncepce i do dalšího období, na základě dosavadního plnění budou navržena upřesnění a úpravy některých opatření pro zvýšení jejich efektivity. Upravenou Koncepci předloží ministerstva vládě do konce dubna 2023.

Mezirezortní komise VODA-SUCHO vznikla dohodou ministrů zemědělství a životního prostředí v roce 2014 jako reakce na první rok výrazného suchého období.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

11. leden 2023
Vážení,

 

Zdroj: https://www.fooddrinkeurope.eu/wp-content/uploads/2023/01/FoodDrinkEurope-Data-Trends-2022-digital.pdf

11. leden 2023

Ministerstvo zdravotnictví má za sebou úspěšný půl rok v čele Rady ministrů zdravotnictví Evropské unie. Našimi prioritami byly onkologie, vzácná onemocnění, posílení důvěry v očkování, posílení globální role EU v oblasti zdraví a pomoc Ukrajině. V těchto oblastech se podařilo dosáhnout významných politických i legislativních úspěchů, které byly oceněny evropskými partnery i institucemi.

„Předsednictví bylo samozřejmě velkou výzvou. Předsedat ministrům zdravotnictví EU pro mě byla nesmírná čest. Zároveň jsem hrdý na všechny zaměstnance ministerstva, kteří se na agendě a řádném vedení českého předsednictví podíleli. Celý půlroční maraton měl z našeho pohledu jasné priority. Ty samozřejmě navazovaly na agendu předchozího předsednictví Francie, ale také to byla témata, ve kterých má Česká republika co nabídnout celé Evropské unii,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Čeští muži budou mít screening karcinomu prostaty, pilotní projekt bude připraven již letos

V oblasti onkologie je zásadní prioritou především prevence, včasné odhalení rakoviny a zlepšení kvality života onkologických pacientů. České předsednictví si v této oblasti připsalo několik úspěchů. Jedním z nich bylo přijetí doporučení Rady k preventivním screeningovým vyšetřením, které sjednocuje evropské standardy včasné detekce onkologických onemocnění. V oblasti screeningů karcinomu děložního hrdla, karcinomu prsu a kolorektálního karcinomu jsou již zavedené screeningové programy a u screeningového vyšetření rakoviny plic se jedná o program pilotní. Screeningová vyšetření by se měla dále rozšiřovat a zkvalitňovat na základě vývoje nových diagnostických nástrojů a technologií. Přijaté doporučení stanoví jednotná pravidla pro provádění screeningů v celé EU, zaručí tak stejnou kvalitu péče pro všechny. Česká republika dále zásadně přispěla k implementaci evropského plánu boje proti rakovině tím, že připravila plán priorit, ke kterému získala podporu všech členských států.

Více než půl milionu pacientů se vzácnými onemocněními bude mít lepší přístup ke specializované léčbě a diagnostice své choroby

České republice se dále podařilo posunout zásadním směrem i snahy o vytvoření Evropského akčního plánu týkajícího se vzácných onemocnění tak, aby všichni pacienti v Evropě měli stejný přístup k dostupné a efektivní léčbě. Vytvoření Akčního plánu napomůže nejen včasné diagnostice a zahájení léčby, ale také povede ke zvýšení nadějí na plnohodnotný život. Snahou bylo postavit se vzácným onemocněním čelem, léčit jejich příčiny, a nikoliv pouze eliminovat následky. Proto byla pozornost věnována tematickým aspektům vzácných onemocnění jako například podpoře širšího novorozeneckého screeningu.

Občané budou mít vždy bezplatný přístup k nejnovějším vakcínám proti covid-19

Velkým tématem českého předsednictví bylo také očkování, neboť v důsledku pandemie covid-19 došlo ke snížení důvěry v očkování jakožto efektivního nástroje v boji proti řadě nemocí. V této souvislosti došlo k ustanovení národních a nadnárodních komunikačních skupin, které zásadně podpoří boj proti dezinformacím a pozvednutí důvěry Evropanů v očkování, které nám pomohlo zvládnout nejen covid-19, ale historicky porazit i celou řadu onemocnění. ČR dále apelovala na rozšíření využití digitálního očkovacího průkazu. S tématem úzce souvisí i jednání s výrobci vakcín proti covid-19, ke kterým Česká republika přistoupila s jednoznačným cílem hájit zájmy a zdraví všech občanů EU.

Podstatná část předsednictví byla věnována projednávání návrhu legislativy, která dá vzniknout evropskému prostoru pro zdravotní data, který mj. umožní občanům snadný přístup ke zdravotním údajům v elektronické podobě. Z pohledu pacienta se tak může výrazně zjednodušit přístup ke zdravotní dokumentaci, ke které bude mít (ve chvíli, kdy to bude potřeba) lékař přístup, ať už se bude pacient nacházet kdekoliv, v ČR i po celé EU. To samozřejmě usnadní diagnózu, léčbu i následnou péči o pacienta. Návrh přichází i s pravidly pro aplikace, která využívají naše zdravotní údaje, ale i s pravidly pro využití ve výzkumu, vědeckých analýzách a dalších. České republice se podařilo dosáhnout shody všech států nad zněním několika klíčových kapitol návrhu a přispět tak významně k elektronizaci zdravotnictví v EU.

Při darování a přijímání krve či krevní plazmy se zvýší bezpečnost pro dárce i příjemce v celé EU

Česká republika v neposlední řadě během svého předsednictví zahájila projednávání legislativního předpisu, jehož přijetím dojde k významnému posílení bezpečnosti dárců nejen krve a plazmy, ale také jejich příjemců. Upravena budou nově i pravidla pro darování např. mateřského mléka a dalších lidských tkání a buněk.

„Mnoho projednávaných a úspěšně prosazených bodů jednotlivých agend včetně legislativních úprav pocítí občané již v blízké budoucnosti. Jako například příprava a následné zavedení screeningu karcinomu prostaty pro muže mezi 50-70 lety, zlepší se také dostupnost novorozeneckého screeningu, přístup k léčbě pacientů se vzácnými onemocněními a podařilo se nám zajistit, aby občan České republiky měl vždy nejnovější typ vakcíny proti covid-19,“ uzavřel konkrétní kroky pro občany ČR ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.


Odbor komunikace s veřejností
Bc. Eliška Machová, tisková mluvčí Ministerstva zdravotnictví pro české předsednictví, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Zdroj: https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum-mz/ceske-predsednictvi-dosahlo-vyznamnych-uspechu-v-oblasti-zdravotnictvi/

11. leden 2023
Autor: Centre of Research in Epidemiology and Statistic, University of Paris
Výsledky dvou populačních kohortových studií NutriNet-Santé

 

Potravinářský průmysl používá umělá sladidla v široké škále potravin a nápojů jako alternativu k přidaným cukrům, jejichž škodlivé účinky v souvislosti s rozvojem řady chronických onemocnění jsou již dobře známy.

O bezpečnosti těchto potravinářských přídatných látek (umělých sladidel) se vedou diskuse a zjištění, týkající se jejich role v etiologii různých onemocnění, jsou často rozporuplná. Negativní vliv těchto potravinářských aditiv na kardiovaskulární onemocnění a jejich karcinogenita se projevily v několika experimentálních studiích. Údaje z humánních studií však nebyly stále postačující a předchozí observační studie se soustředily pouze na uměle slazené nápoje.

Dvě rozsáhlé studie internetové kohorty NutriNet-Santé, publikované v loňském roce, byly založeny za účelem zkoumání vztahů mezi výživou a zdravím – konkrétně souvislostí mezi konzumací umělých sladidel a rizikem vzniku rakoviny a souvislostí mezi konzumací umělých sladidel a rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Studie se vyznačují velmi podrobným hodnocením nutriční expozice a stravovacího chování.


Umělá sladidla a riziko rakoviny: Výsledky populační kohortové studie NutriNet-Santé

Cílem této studie bylo prozkoumání souvislostí mezi příjmem umělých sladidel (celkovým příjmem ze všech zdrojů stravy a nejčastěji konzumovanými umělými sladidly: aspartamem [E951], acesulfamem K [E950] a sukralózou [E955]) a rizikem vzniku rakoviny (celkově a podle lokalizace).

Do studie bylo zapojeno celkem 102 865 dospělých osob z francouzské populační kohorty NutriNet-Santé (78,5 % žen, průměrný věk na počátku studie 42,2 ± 14,5 let). Studie probíhala v letech 2009–2021 (medián doby sledování 7,8 roku, mezikvartilové rozpětí 4,7–9,4 roku). Údaje o příjmu stravy a konzumaci sladidel byly získány na základě opakovaných 24hodinových záznamů o stravě, včetně obchodních názvů průmyslových výrobků. Souvislosti mezi konzumací sladidel a výskytem rakoviny byly hodnoceny pomocí Coxových modelů proporcionálních rizik upravených podle věku, pohlaví, vzdělání, fyzické aktivity, kouření, indexu tělesné hmotnosti, výšky, přírůstku hmotnosti během sledování, diabetu, rodinné anamnézy rakoviny, počtu 24hodinových záznamů o stravě a základního příjmu energie, alkoholu, sodíku, nasycených mastných kyselin, vlákniny, cukru, ovoce a zeleniny, celozrnných potravin a mléčných výrobků.

Výsledky studie ukázaly, že příjem umělých sladidel byl spojen se zvýšeným celkovým rizikem vzniku rakoviny (3 358 případů, poměr rizika [HR] pro vyšší konzumenty umělých sladidel ve srovnání s nekonzumenty = 1,13 [95% interval spolehlivosti CI 1,03 až 1,25], P = 0,002). Vyšší riziko vzniku rakoviny bylo pozorováno zejména v souvislosti s příjmem aspartamu (HR = 1,15 [95% CI 1,03 až 1,28], P = 0,002) a acesulfamu K (HR = 1,13 [95% CI 1,01 až 1,26], P = 0,007). Zvýšené riziko pak bylo zaznamenáno pro karcinom prsu (n = 979 případů, HR = 1,22 [95% CI 1,01 až 1,48], P = 0,036, pro aspartam) a rakoviny související s obezitou (n = 2 023 případů, HR = 1,13 [95% CI 1,00 až 1,28], P = 0,036, pro celková umělá sladidla a HR = 1,15 [95% CI 1,01 až 1,32], P = 0,026, pro aspartam).

Výsledky této rozsáhlé populační kohortové studie tedy naznačují pozitivní souvislost mezi vyšším příjmem umělých sladidel (zejména aspartamu a acesulfamu K) a celkovým rizikem rakoviny, konkrétně spojitost příjmu aspartamu se zvýšeným výskytem rakoviny prsu a rakoviny související s obezitou.

Tato zjištění naznačují, že umělá sladidla používaná celosvětově v mnoha značkách potravin a nápojů mohou představovat modifikovatelný rizikový faktor vzhledem k prevenci rakoviny a poskytují důležité a nové poznatky pro probíhající přehodnocování sladidel v potravinách prováděné Evropským úřadem pro bezpečnost potravin a dalšími zdravotnickými agenturami na celém světě.

Celá studie, včetně metodiky, podrobných výsledků a výstupů: 

Umělá sladidla a riziko kardiovaskulárních onemocnění: výsledky z prospektivní kohorty NutriNet-Santé

Cílem studie bylo prozkoumat souvislost mezi umělými sladidly ze všech potravinových zdrojů (nápoje, stolní sladidla, mléčné výrobky atd.) celkově i jednotlivě (aspartam, acesulfam K a sukralóza) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění (celkově, ischemické choroby srdeční a cerebrovaskulárních onemocnění).

Studie se zúčastnilo 103 388 respondentů internetové kohorty NutriNet-Santé (průměrný věk 42,2 ± 14,4 let, 79,8 % žen). Studie probíhala v letech 2009–2021 (medián doby sledování 9,0 let, mezikvartilové rozpětí 7,5–10,1 let). Příjem stravy a spotřeba umělých sladidel byly hodnoceny na základě opakovaných 24hodinových záznamů stravy, včetně obchodních názvů průmyslových výrobků.

Hlavními výstupními daty byl vztah mezi příjmem sladidel (kódováno jako spojitá proměnná, transformováno log10) a rizikem kardiovaskulárních onemocnění, což bylo hodnoceno pomocí multivariabilně upravených Coxových modelů rizika.

Výsledky ukázaly, že celkový příjem umělých sladidel byl spojen se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění (1502 příhod, poměr rizika HR = 1,09, 95% interval spolehlivosti CI 1,01 až 1,18, P = 0,03); absolutní míra výskytu u vyšších konzumentů (nad mediánem specifickým pro pohlaví) a nekonzumentů byla 346 a 314 na 100 000 osoboroků. Umělá sladidla byla spojena zejména s rizikem cerebrovaskulárních onemocnění (777 příhod, 1,18, 1,06 až 1,31, P = 0,002; míra výskytu 195 a 150 na 100 000 osoboroků u vyšších konzumentů a nekonzumentů). Příjem aspartamu byl spojen se zvýšeným rizikem cerebrovaskulárních příhod (1,17, 1,03 až 1,33, P=0,02; míra výskytu 186 a 151 na 100 000 osoboroků u vyšších konzumentů a nekonzumentů, v uvedeném pořadí) a acesulfam K a sukralóza byly spojeny se zvýšeným rizikem ischemické choroby srdeční (730 příhod; acesulfam K: 1,40, 1,06 až 1,84, P = 0,02; incidence 167 a 164; sukralóza: (1,31, 1,00 až 1,71, P = 0,05; četnost výskytu 271 a 161).

Zjištění z této rozsáhlé prospektivní kohortové studie naznačují potenciální přímou souvislost mezi vyšší spotřebou umělých sladidel (zejména aspartamu, acesulfamu K a sukralózy) a zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.Umělá sladidla, přítomná v tisících značek potravin a nápojů po celém světě, nicméně zůstávají kontroverzním tématem a v současné době jsou přehodnocována Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, Světovou zdravotnickou organizací a dalšími zdravotnickými agenturami.

Celá studie, včetně metodiky, podrobných výsledků a výstupů: 


Zdroje:

 

Autor: bezpecnostpotravin.cz

Vydáno: 10. ledna 2023

Zdroj: https://www.bezpecnostpotravin.cz/studie-zkoumajici-umela-sladidla-v-souvislosti-s-rizikem-vzniku-rakoviny-a-kardiovaskularnich-nemoci.aspx