Členské státy Evropské Unie poskytly v uplynulých dvou letech miliardy EUR na podporu zemědělství a potravinářství v rámci zmírnění pravidel EU pro státní podporu v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Nejvíce veřejných dotací poskytlo Polsko ve výši téměř 4 miliard EUR, dále pak Itálie 2,3 miliardy EUR, Francie 1 miliardu EUR a Rumunsko 770 milionů EUR. Slovensko je na osmé pozici s dotacemi ve výši 214 miliony EUR a Česká republika na patnácté pozici s 93 miliony EUR.
Více informací zde.
Ilustrační foto: pixabay
Francie plánuje na podzim vakcinaci 60 milionů kachen proti ptačí chřipce. Kachny jsou k nákaze ptačí chřipkou nejnáchylnější a očkování se v uplynulém roce ukázalo jako efektivní řešení – od podzimu 2023 bylo detekováno pouze 10 ohnisek nákazy (zatímco ve stejném období 2022 jich bylo 315). Francie zároveň plánuje podporovat zavedení řady preventivních opatření proti nákaze i v dalších členských státech.
Více informací zde.
Ilustrační foto: pixabay
Martin Chlad zůstává na příští čtyři roky v čele Svazu vinařů České republiky. O jeho znovuzvolení rozhodla valná hromada svazu na svém dnešním jednání ve Velkých Bílovicích. Ve volbě získal 97,5 procenta hlasů. Bude tak pokračovat ve své funkci, do které nastoupil v srpnu 2021.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Českomoravský svaz mlékárenský z.s., Sekce pro mléko při Potravinářské komoře České republiky a Ústav technologie mléka, tuků a kosmetiky, VŠCHT Praha vyhlašují 21. ročník soutěže Mlékárenský výrobek roku 2024. Termín odevzdání přihlášek je do pondělí 15. 4. 2024. Hodnocení výrobků se uskuteční ve středu 24. 4. 2024, předání vzorků k hodnocení bude probíhat ve dnech 22. - 23. 4. 2024.
Bližší informace na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: pixabay
Po protestech zemědělců, kterým se kromě jiného nelíbil systém evropských zemědělských dotací, včetně těch českých, se do problému vložilo i hnutí SPD. Ve svém programu do eurovoleb přišlo s plánem všechny zemědělské dotace zrušit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je ale proti. Zemědělci by podle něj ročně přišli o desítky miliard korun. Návrh nepodporují ani další parlamentní strany. Byly by však například pro změnu systému rozdělování.
Společná zemědělská politika má zajistit produkci potravin, jejich export, rozvoj zemědělství a také venkova. Rozpočet EU na ni vyhrazuje skoro třetinu prostředků, její fungování stojí každý den každého obyvatele unie v přepočtu sedm korun. Pro zástupce SPD je ovšem trnem v oku.
Celý pořad můžete shlédnout zde:
Ilustrační foto: pixabay
Vlna zemědělských protestů, která se sune Evropou, neustává. Jakým problémům zemědělci čelí? Co na demonstracích požadují? A jak hodnotí reakci Evropské unie? V podcastu Evropa zblízka odpovídá David Brož, prezident Společnosti mladých agrárníků, který se účastnil i bruselských protestů a jednal s eurokomisařem pro zemědělství.
Celý podcast si můžete poslechnout zde:
Ilustrační foto: pixabay
„Potřebujeme vědět, jak ministr Výborný bude naše požadavky řešit. Ne jako politik, aby je komentoval a přesvědčoval nás, že se nic neděje – my víme, že se něco děje – ale aby je řešil jako krizový manažer. Agrární komora proto dala ministrovi termín do konce dubna.“
Doležal dodal, že pokud komora neuvidí náznak řešení, budou protestní akce pokračovat. Doplnil, že na sněmu zaznívaly hlasy, aby manifestace, zřejmě v druhé polovině května, byly mnohem radikálnější, než byly ty minulé. Zmínil, že například v Bruselu bývají protesty mnohem vyhrocenější. „Nemyslím si, že v České republice budeme až tak radikální, ale pořád je tady prostor, abychom byli více vidět a možná i více cítit v Praze.“
Poukázal rovněž na to, že Polsko více chrání své zemědělce, například přímou platbou na tunu obilovin, aby za letošek neskončili v červených číslech. „Takovou vůli tady od naší vlády nevidíme.“
Požadavky agrární komory podpořila i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Nárůst globálních teplot předpokládaný do roku 2035 by měl zvednout ceny potravin a celkovou inflaci v rozsahu zhruba jednoho až tří procentních bodů ročně, ukazuje studie, na které se podíleli výzkumníci z Evropské centrální banky (ECB) a Institutu pro výzkum dopadu klimatu v německé Postupimi.
Ceny potravin by měly v důsledku ohřívání planety ročně v globálním průměru přidat 0,9 až 3,2 procentního bodu, u celkové inflace studie publikovaná v online verzi časopisu Nature předpokládá roční navýšení o 0,3 až 1,2 procentního bodu.
Pokud by se naplnil nejčernější scénář, tedy rychlejší oteplování v důsledku nedostatečného omezení emisí skleníkových plynů, mohl by vzestupný tlak změn klimatu na inflaci cen potravin přesáhnout čtyři procentní body ročně.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
V pondělí 8. dubna 2024 se v Brně uskuteční konference Klimatická změna a zemědělství. Konference se bude konat od 10.00 hodin v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Akci pořádá Agrární komora České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, EFSA, Státním zemědělským intervenčním fondem, Celostátní sítí pro venkov a Jihomoravským krajem.
Účastníci mezinárodního veletrhu zemědělské techniky Techagro 2024 a veletrhu Silva Regina a Biomasa si nemohou nechat ujít konferenci s názvem "Klimatická změna a zemědělství", kterou pořádá Agrární komora České republiky. Na konferenci v poslední sekci od 16:20 se svým příspěvkem vystoupí i Svatava Maradová, ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu. Akce se uskuteční dne 8.4.2024 v Rotundě brněnského výstaviště. Registrace účastníků bude otevřena od 8:30 a jednání konference proběhne od 9:30 do 18:00. Účast na konferenci je zdarma.
Agrární komora České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, EFSA, Státním zemědělským intervenčním fondem, Celostátní sítí pro venkov a Jihomoravským krajem Vás srdečně zve na konferenci „Klimatická změna a zemědělství“ v rámci zemědělských a lesnických veletrhů TECHAGRO, SILVA REGINA a BIOMASA dne 8. 4. 2024 v Rotundě pavilonu A brněnského výstaviště. Prezentací se ujmou zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví, Agrární komory ČR, CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, Mendelovy univerzity v Brně, Jihomoravského kraje, České akademie zemědělských věd, Státního pozemkového úřadu a dalších.
Program:
8:30 Registrace účastníků v předsálí Rotundy.
10:00 Sekce I: Vývoj zemědělství a lesnictví v Evropské unii a České republice s prezentacemi ke klíčovým problémům zemědělství EU a ČR a jeho adaptaci na změnu klimatu.
11:40 Coffee break
12:00 Sekce II: Bezpečnost potravin s prezentacemi na téma veřejné zdraví, zemědělství a životní prostředí a šlechtitelské techniky pro udržitelné zemědělství v podmínkách klimatické změny.
13:30 Oběd
14:30 Sekce III: Klimaticky šetrné zemědělství s prezentacemi na téma ekologické zemědělství, agrolesnické systémy, precizní zemědělství, pásové střídání plodin a regenerativní zemědělství.
16:00 Coffee break
16:20 Sekce IV: Nástroje a postupy pro eliminaci dopadů změny klimatu s vystoupeními na téma očekávaná změna klimatu, pozemkové úpravy a krajina odolná proti změnám klimatu.
17:40 Panelová diskuse
Registrační formulář https://forms.gle/vTDqyAJMkEHcsSuY8 laskavě vyplňte do 2. 4. 2024.
Konference je zdarma.
Případné dotazy k organizaci zasílejte na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Můžete se těšit na vystoupení zajímavých hostů i podnětnou diskusi k zásadnímu celospolečenskému tématu.
O průběhu a výsledcích konference vás budeme informovat.
Akce se uskuteční v nedeli 7. dubna 2024 od 15.00 do 16.30 hodin na Výstavišti Brno v rámci Mezinárodního veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO 2024.
Bližší informace najdete zde:
Vystoupí: Dana Večeřová, prezidentka PK ČR, Michaela Šojdrová, europoslankyně, Martin Hlaváček, Europoslanec, Matěj Sklenář, farma Ráječek, moderuje Aneta Zachová.
Otázky diskusi:
Jaký má vlastně EU vliv na produkci potraviny?
Má EU nástroje k tomu, aby nám zajistila potraviny, které jsou nejen kvalitní, ale i cenově dostupné?
Jak poznat kvalitní evropskou potravinu a proč je na trhu vyhledávat?
A jak EU zajišťuje, že evropská produkce je bezpečná a bez nadbytečných pesticidů a hnojiv?
Vážené dámy, vážení pánové, milí potravináři, spotřebitelé,
přejeme Vám krásné prožití velikonočních svátku, hodně zdraví, štěstí a pohody.
Potravinářská komora ČR
Ing. Milan Teplý, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Madeta dnes (26. března) slaví 75. narozeniny.
Přejeme zakladateli a dlouholetému členovi Potravinářské komory ČR krásné narozeniny, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
Fotografie je z loňského ročníku agrosalonu ZEMĚ ŽIVITELKA, která se bude letos konat již po padesáte.
Výstavní expozice Potravinářské komory ČR.
Podrobnější informace najdete zde:
Foto: Vojtěch Pavelčík
Téměř 1600 traktorů a jiné techniky upozornilo dopoledne na problémy farmářů ve všech regionech. Přidali se ke kolegům z Polska, Německa, Nizozemska či Belgie. Ministr zemědělství Marek Výborný z podnikatelské mise ve Vietnamu vzkázal, že dnešní akci vnímá jako celoevropskou, a ne protivládní. A dodal, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nemá připraveny žádné další záchranné balíčky.
Protesty se vyhnuly Praze. Zemědělský svaz coby jeden z hlavních organizátorů nicméně podotkl, že jsou farmáři připraveni protestovat až do konce období této vlády.
Protesty se konají jen několik hodin poté, co se vyjednavači členských zemí předběžně dohodli se zástupci Evropského parlamentu na obnovení cel na některé zemědělské produkty z Ukrajiny v případě, že překročí stanovené objemy exportu do EU. Dohoda se týká jen některých komodit – drůbeže, vajec, cukru, ovsa, kukuřice, krupice a medu – a musí ji schválit Evropský parlament a členské státy. Prodloužení bezcelní politiky s Ukrajinou do 5. června 2025 nadále platí.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Polsko neprodlouží platnost nulové sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u některých základních potravin, která vyprší na konci března. V tiskové zprávě to v úterý oznámilo polské ministerstvo financí. Rozhodnutí zdůvodnilo klesající inflací. Mezi českými spotřebiteli jsou nákupy potravin v Polsku v poslední době velmi populární právě kvůli relativně nízkým cenám řady produktů.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Praha 20. března 2024 (PROTEXT) - Mikroplasty jsou téma, které zatím rezonuje především v kruzích odborné veřejnosti. Vědci už potvrdili jejich přítomnost prakticky všude – ve vodě, v potravě, ve vzduchu, v lidském těle. A i když dopady fragmentovaných plastových částeček na zdraví lidí a ekosystémů ještě nejsou detailně vyhodnocené, už nyní je namístě otázka, jak je redukovat. Podle poslední studie bychom mohli ovlivnit aspoň to, kolik jich vypijeme.
Jedna kreditka týdně
Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky, které vznikají rozkladem plastů. Jejich výskyt už byl potvrzen doslova všude – v oblečení, ve vodě, v potravě, ve vzduchu. Je proto logické, že se různými cestami dostávají i přímo do lidského těla. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) člověk za jediný týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. S celkovou hmotností 4–5 gramů toto množství odpovídá přibližně velikosti kreditní karty. A i když podle dosavadních vědeckých poznatků není pravděpodobné, že by lidské tělo absorbovalo mikroplasty větší než 150 mikrometrů, šance, že naše tělo absorbuje menší mikroplastové částice, by mohla být vyšší. Podle vědců je třeba brát v úvahu fakt, že ač samotné mikroplasty nemusejí být škodlivé, mohou sloužit jako nosiče nebezpečných chemikálií používaných při výrobě plastů.
„Mikro“ není největší problém
Mezi nejběžnější zdroje mikroplastů v potravě patří sůl, mořské plody a též voda a nápoje balené v jednorázových PET lahvích. Paradoxem přitom je, že balená voda je mnohými laiky považovaná za bezpečnější alternativu k tomu, co teče z kohoutku. Balená voda byla i předmětem výzkumu, jehož výsledky publikovali jeho autoři začátkem ledna 2024 v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Výzkumníci ze dvou amerických univerzit, Kolumbia a Rutgers, použili na zkoumání balené vody nově vyvinutou laserovou technologii, která dokáže identifikovat i úlomky plastů menší než jeden mikrometr. V litru balené vody tří různých značek takto našli průměrně 240 000 plastových částeček, a dospěli tak k závěru, že jejich počet v balené vodě může být 10 až 100násobně vyšší, než se původně předpokládalo. Až 90 % těchto částic klasifikovali jako nanoplasty. Vědci zároveň přišli s předpokladem, že největším zdrojem nanoplastů v balené vodě jsou právě jednorázové PET nápojové lahve, ze kterých se drobné částečky plastu pravděpodobně „odírají“ do vody při mechanickém stlačení lahve nebo opakovaném šroubování víčka.
Filtrace kohoutkové vody má přísné limity
Právě pitný režim se ukazuje jako jeden z nástrojů, kterými je možné příjem mikroplastů ovlivnit. Jednoduchou změnou spotřebitelského chování je možné snížit množství těch, které vypijeme. „Přístup ke kvalitní pitné vodě má 96 % obyvatel České republiky, takže téměř každý spotřebitel má dnes možnost rozhodnout se, zda si vodu koupí v jednorázové PET lahvi, nebo použije kohoutkovou. Tuto možnost má i v případě, že preferuje sycenou vodu nebo ochucené bublinkové nápoje. Není totiž nic jednoduššího a zároveň lacinějšího než si bublinky připravit doma,“ říká Michal Panis, manažer značky SodaStream, která je celosvětovým lídrem ve výrobě domácí perlivé vody s využitím právě kohoutkové vody. Michal Panis poukazuje i na další důležitý aspekt tohoto přístupu. „Pokud si perlivé nápoje připravujete doma, ročně ušetříte přírodu od odpadu z tisíců plastových lahví a plechovek.“ To, že kohoutková voda může být zdravější alternativou vody balené, potvrdil i výzkum Akademie věd České republiky, podle kterého dokážou úpravny vody v závislosti na vodním zdroji a použité technologii z kohoutkové vody odstranit 70 až 83 % těchto mikroplastových částic. „Ke sledování účinnosti filtrace je zavedeno sledování zákalu vody po filtraci s velmi přísným limitem. Dostatečná účinnost filtrace zajišťuje i minimalizaci průniku plastových částic do pitné vody. Účinná filtrace vody odstraní jak mikroplasty, tak ostatní nerozpuštěné částice,“ říká RNDr. Marcela Dvořáková, výkonná ředitelka komunikace skupiny Veolia ČR, a dodává: „V pitné vodě představují mikroplasty marginální část expozice člověka. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) představují plastové částice v pitné vodě menší riziko než třeba bakterie nebo viry.“
Mikroplasty zatím nejsou jen ve školních osnovách
Mikroplasty sice v České republice nejsou neznámým tématem, ale mimo odborné kruhy a vědeckou diskuzi o problému zatím širší veřejná debata neprobíhá. Většina obyvatel o něm nic neví nebo se o něj nezajímá. Stejně tak se o všudypřítomných mikroplastech většinou nedozvídají ani děti ve škole. O změnu k lepšímu se v tomto ohledu intenzivně snaží Vzdělávací centrum TEREZA, které se problematice mikroplastů věnuje v rámci mezinárodního programu Badatelé ve více než třech desítkách českých škol. „Pro učitele je to často úplně nové a neznámé téma, se kterým nemají ve výuce zkušenost. A to se snažíme změnit,“ říká Jan Blažek ze vzdělávacího centra TEREZA a manažer programu Badatelé, který na obsahové i metodické přípravě úzce spolupracuje s odbornou vědeckou obcí. Pro školy společně navrhli speciální filtrační sety a vypracovali metodiku pro vlastní výzkumy. Dosavadní výsledky projektu jsou povzbudivé. „Školy se zapojují do projektů, při kterých děti zkoumají mikroplasty pomocí mikroskopů na vlastních vzorcích vody. Potvrzuje se nám, že pokud dokážeme tento zdánlivě neviditelný problém zviditelnit, tedy názorně ukázat žákům, jak mikroplasty vypadají, roste jejich motivace se problémem zabývat. Až když si uvědomí, že tento problém je skutečně reálný, mohou přemýšlet nad tím, jak se do jeho řešení zapojit.“ V případě mikroplastů je podle jeho slov řešením právě změna chování: „Když budeme v pitném režimu preferovat kohoutkovou vodu před balenou, šetříme naše tělo od mikroplastů, šetříme peníze a zároveň vytváříme méně plastového odpadu, z kterého by se při rozkladu následně uvolňovaly do přírody další mikroplasty.“
* Zdroj: Porovnání firemních dat s výzkumem trhu balené vody za rok 2014 společnosti Canadean.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Už popatnácté bude odborná veřejnost diskutovat a vybírat nejlepší legislativní počin minulého roku, který má pozitivní dopad na podnikání a celkové ekonomické prostředí v Česku. Hlasování probíhá do 1. dubna 2024 a vyhlášení proběhne 25. dubna od 17:00 v prostorách pražské kanceláře Deloitte
Vybíráme:
Více než tři čtvrtiny české veřejnosti si myslí, že by vláda ČR měla vyjít vstříc požadavkům zemědělců. Vyplývá to z exkluzivního bleskového průzkumu, který pro Zemědělský svaz ČR realizovala agentura NMS Market Research. Dosavadní protesty, včetně vysypání hnoje před Úřadem vlády považuje mírná většina veřejnosti za radikální, ještě více – přes 60 % – si myslí, že by další protesty měly být stejné, nebo ještě radikálnější. Lidé jsou také jednoznačně proti zákazu vjezdu traktorů do hlavního města, o čemž uvažovalo vedení hl. m. Prahy po posledních zemědělských protestech.
Průzkum veřejného mínění realizovala společnost NMS Market Research na vzorku 521 respondentů ve věku 18+ v období 14. – 17. března 2024 s využitím Českého národního panelu.
Tuzemské producenty kromě bobtnající byrokracie nejvíc pálí nejednotné dotace, jejichž výsledkem je trh zaplavený nekvalitním vínem s cenou, které nejsou schopni konkurovat.
„Na výrobu litru vína potřebujeme zhruba dva kilogramy hroznů. Výkupní cena za kilo je asi dvacet korun, takže jsme na čtyřiceti korunách jen za surovinu, a to jsme teprve vylisovali. Takže pokud je v supermarketu lahev dovozového dotovaného vína za šedesát korun, je to pro nás problém,“ poukazuje Martin Pitra ze stejnojmenného vinařství z Dolních Dunajovic na Břeclavsku.
O možnosti zavést v Česku spotřební daň na tiché víno se mluví od loňského jara v souvislosti s úsporným vládním balíčkem. V květnu vláda oznámila, že daň nezavede, ovšem debata neustala, protože vinaři mají mezi výrobci alkoholu výsadní postavení. O zavedení minimální ceny nyní uvažuje také Francie.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Tesco v ČR se zapojuje do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami, který v termínu 18. – 24. března organizuje britská nevládní organizace WRAP. V minulém roce se zúčastnilo 162 organizací z 12 zemí.
„Péče o planetu je součástí DNA našeho podnikání, proto se zapojujeme do Mezinárodního týdne boje proti plýtvání potravinami a podporujeme snahy o omezení potravinového odpadu. Obracíme se na naše zákazníky i zaměstnance, aby se společně s námi podíleli na vytváření udržitelnější budoucnosti a nakupovali pouze to, co opravdu spotřebují,“ vysvětluje důvody zapojení Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku. Tesco jako jediný obchodní řetězec v České republice již sedm let zveřejňuje údaje o potravinových přebytcích ve vlastním provozu. Již v roce 2019 dosáhlo cíle snížit plýtvání potravinami v prodejnách o polovinu. Firma sice dostáhla svého cíle o 6 let dříve, než si původně stanovila, v této snaze však pokračuje nadále a snižuje objem potravinového odpadu.
Celou zprávu si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Potraviny hrají v česko-řecké obchodní výměně významnou roli. V loňském roce reprezentovaly pětinu našeho dovozu z Řecka s meziročním nárůstem o zhruba 16 % a hlavním podílem ovoce a zeleniny. Zanedbatelný nebyl ani český vývoz této komodity do Řecka, který představoval zhruba desetinu vývozu s meziročním nárůstem o 5 %. Je bezpochyby, že kvalitní řecké potraviny by mohly obohatit český trh a že mezi českými potravinami jsou konkurenceschopné výrobky, které by mohly zkusit štěstí na řeckém trhu. Athénský veletrh FOOD EXPO může být příležitostí, jak se o to pokusit.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Autorky: Martina Kapounová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Athénách
Prodloužení přihlášek do 24. března 2024 na placené stáže pro studenty a absolventy, které pořádá EIT Food.
Přihlášky do programu EIT Food RIS Fellowships a Talents prodlouženy do 24. března 2024!
YOU + INTERNSHIP = IT’S A MATCH!
Rozvíjejte svůj talent během placené stáže ve velkých evropských firmách, start-upech, výzkumných a dalších organizacích!
Špičkové technologie, marketing, komunikace, inovace, moderní laboratoře - to vše a ještě více na vás čeká během placené stáže v programu EIT Food RIS Fellowships a Talents 2024!
Pro koho je program určen?
EIT Food nabízí placené stáže v délce 3-6 měsíců, a to v následujících dvou programech:
RIS FELLOWSHIPS
• pro studenty (min. Bc.) nebo absolventy magisterského studia (do dvou let po ukončení)
• stipendium ve výši 800-1500 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže).
RIS TALENTS
• pro doktorandy a mladé post-doktorandy (do dvou let po ukončení)
• stipendium ve výši 950-2000 €/měsíc (v závislosti na variantě stáže).
Program RIS Fellowships a Talents nabízí stáže studentům a absolventům S RŮZNÝM VZDĚLÁNÍM, jako např.
• marketing, projektové řízení, analýza dat, průzkum trhu, prodej, IT, programování, apod.
• biologie, chemické inženýrství, potravinářství, potravinářské technologie, procesní inženýrství, farmaceutické technologie, apod.
Je možné zvolit jednu z těchto variant:
• Online, on-site nebo hybridní variantu
Co mohu získat, když se přihlásím do programu RIS Fellowships nebo RIS Talents?
• Praktické zkušenosti při řešení skutečných případů z průmyslové a výzkumné praxe
• Možnost rozvíjet své kompetence: kreativní řešení problémů a kritické myšlení
• Mentoring od uznávaných odborníků ve svém oboru
• Vylepšení životopisu a možnost navázat nové kontakty
• Obohatit se o poznání jiné země a poznat jinou kulturu
Jak se přihlásit?
Přihlášku je nutné podat nejpozději do 24. března 2024
Vyplňte krátkou online přihlášku a nahrajte minutové video:
• Pro program RIS Fellowships • Pro program RIS Talents
Link pro registraci: ZDE
Link pro registraci: ZDE
Budeme vás podporovat ve všech fázích výběrového procesu a při vlastní stáži.
Více informací o programu najdete ZDE
Přečtěte si také sekci FAQ, odpovědí na často kladené otázky a podívejte se na krátké video z předchozího ročníku. Můžete si poslechnout i podcasty s úspěšnými absolventy předešlých ročníků ZDE.
V případě jakýchkoliv dotazů se obracejte na místní koordinátory projektu (na Moniku Tomaniovou, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; tel.: 731 625 010), na Editu Ryšlavou (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.), nebo organizátory stáží (Iga Bałauszko, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
EIT Food Hub Czech Republic
http://www.eitfoodrisfellowships.eu
Děkujeme předem za rozšíření zprávy o této příležitosti mezi Vaše studenty a mladé kolegy.
Bližší informace:
Edita Ryšlavá
VŠCHT Praha
Ústav analýzy potravin a výživy
Farmáři na nohou. Diskuse ministra zemědělství Marka Výborného z KDU-ČSL, poslankyně Margity Balaštíkové z ANO a předsedy ASZ Jaroslava Šebka.
Jiří Kopáček je předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského. Svaz je stavovskou organizací subjektů působících v mlékárenském průmyslu či s tímto sektorem bezprostředně souvisejících. Vznikl v roce 1990 a členskou základnu tvoří mlékárny, obchodní organizace, dodavatelé technologií, obalů a pomocných látek, odborné střední a vysoké školy, poradenské a servisní společnosti a individuální členové.
„Mléčné výrobky hrají v naší výživě nezastupitelnou roli zejména pro svůj vysoký obsah živočišných bílkovin, které jsou tak důležité pro stavbu svalové hmoty, dále že jsou jedinečným zdrojem minerálních látek, zejména pak vápníku, který je potřebný pro tvorbu kostí a zubů a který v této kvalitě a množství nezískáme z žádné jiné potraviny,“ říká Jiří Kopáček.
Jak je na tom Česká republika ve spotřebě mléka a mléčných výrobků?
Konzumace mléka a mléčných výrobků má v České republice dlouholetou tradici a naše země se také v Evropě řadí k zemím s jejich nejvyšší spotřebou. Spotřeba mléka a mléčných výrobků celkem se vyjadřuje v hodnotě tzv. mléčného ekvivalentu, ve kterém jsou jednotlivé mléčné výrobky propočítány podle množství mléka potřebného na jejich výrobu. V zemích EU je tato hodnota ve výši okolo 275 kg (mléka na osobu), my jsme v ČR dosáhli v roce 2021 výše 263 kg. Ten rozdíl oproti evropskému průměru je dán nižší spotřebou sýrů, než je obvyklé v zemích západní Evropy. Přesto je možné tuto spotřebu označit za velmi vysokou, naši slovenští sousedé ji mají například pouze na úrovni necelých 180 kg. Nicméně v roce 2022 u nás došlo k propadu na 247 kg, a to z důvodů snížené koupěschopnosti obyvatelstva v době ekonomické krize a růstu vysoké inflace, což bylo vyvoláno dopady rusko-ukrajinského konfliktu. K podobnému vývoji ale došlo i v dalších zemích. Situace za rok 2023 není zatím známá, ale předpokládáme již mírné oživení poptávky a tím i spotřeby a stejný vývoj je možné očekávat i v následujících letech. Náš český potenciál je v této chvíli na hladině okolo 265–270 kg.
Ptáte-li se na konkrétní spotřebu mléčných výrobků, tak průměrný Čech zkonzumoval v roce 2022 například 58 litrů mléka, 6,1 kg smetan, 15 kg zakysaných mléčných výrobků, 18,7 kg sýrů a tvarohů a 5,2 kg másla.
Celý rozhovor si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Českomoravský svaz mlékárenský ale upozorňuje, že pokud český výrobce zmrazí a rozmrazí máslo, musí ho pak prodávat jako takzvané stolní máslo. „Zpracovává se nejčastěji v gastronomii,“ upřesnil předseda představenstva svazu Jiří Kopáček. Másla ze zahraničí se to však podle něj netýká.
„Podle evropské legislativy se máslo do dvou let stáří označuje jako mlékárenské máslo. Z toho dovozového másla je rozhodně velké množství právě ze skladů, tedy zamrazeného másla,“ podotkl. Nejčastěji se prý jedná o produkty z Belgie nebo Polska.
Zmrazené máslo nemá zákazník šanci rozpoznat, podle odborníků ale nemusí být tak kvalitní. „Z nutričního hlediska tolik neztratí, ze senzorického hlediska ale ano a možná přichází i o nějaké vitaminy,“ vysvětlila Jana Hajšlová, vedoucí Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické. „Proces oxidace tomu ze začátku brání, ale pak se máslo může chuťově trochu zhoršit,“ dodala pro CNN Prima NEWS.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Praha 17. března (ČTK) - Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) kritizoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za jeho postup při vyšetřování růstu cen cukru. Nelíbí se mu, k jakému závěru úřad dospěl, a chce, aby dodržování hospodářské soutěže víc hlídal. Výborný to řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce v České televizi. Úřad v polovině února informoval, že při mapování výroby a trhu s cukrem zjistil podezřelé zvýšení marží v obchodních řetězcích a že získané materiály vyhodnocuje. Šetření reagovalo na výrazný nárůst maloobchodních cen na přelomu let 2022 a 2023.
"Mohu pouze zopakovat závěry, které jsme oznámili v polovině února, když jsme představovali výsledky tržního šetření v oblasti cukru. Provedli jsme místní šetření u čtyř soutěžitelů v souvislosti s prudkým zvýšením cen v závěru roku 2022 a jeho výsledky se vyhodnocují," řekl ČTK v reakci na ministrova slova mluvčí ÚOHS Martin Šanda.
Výborný ČTK řekl, že zprávu úřadu považuje za nicneříkající a že takto si jeho činnost nepředstavuje. Podnět úřadu podal již loni v únoru jeho předchůdce v ministerské funkci Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
"Po roce u jedné komodity jsme se dozvěděli výsledek: je možné, že skutečně došlo k narušení pravidel hospodářské soutěže, budeme to dále šetřit," řekl Výborný v televizi. "Skutečně toto vyjádření antimonopolního úřadu: 'Rok jsme šetřili a vlastně no možná tam opravdu problém je, uvidíme do budoucna', tak takhle opravdu nemůže fungovat úřad, který má dohlížet na pravidla hospodářské soutěže," prohlásil. "Já bych chtěl, aby se celý antimonopolní úřad včetně vedení začal výrazně více a intenzivně věnovat i dodržování pravidel hospodářské soutěže na českém trhu," dodal ministr.
Nad informací úřadu vyjádřila rozpaky i oponentka v debatě stínová ministryně zemědělství ANO Margita Balaštíková. "Jestliže toto antimonopolní úřad odpověděl, tak musím souhlasit s panem ministrem, že to snad ani pan (předseda úřadu Petr) Mlsna nemohl myslet vážně," řekla. Poznamenala však, že je velice těžké prokázat řetězcům, že jsou domluvené.
Sektorové šetření ÚOHS se zabývalo všemi částmi trhu s cukrem, od pěstování cukrové řepy až po maloobchodní prodej. U pěstitelů cukrové řepy ani u výrobců cukru úřad neodhalil žádné náznaky zakázaných dohod nebo zneužití dominantního postavení. U maloobchodních prodejců ale úřad zjistil, že obchodní přirážka řetězců byla až do podzimu 2022 u cukru velmi nízká, v některých případech až záporná, cukr byl tedy prodáván pod nákupní cenou. To se ale zásadně změnilo v posledních měsících roku 2022, kdy obchodní přirážky řetězců vystoupaly až přibližně na pět korun na kilogram cukru.
"Přestože existovaly prokazatelné vyšší náklady v podobě nárůstu cen cukrovarů, zvýšených cen energií, platů zaměstnanců i obavy z vývoje inflace, nárůst obchodní přirážky mohl mít příčiny také v koordinaci jednání obchodních řetězců. Úřad proto k prověření tohoto podezření uskutečnil neohlášená místní šetření u čtyř obchodních řetězců, v jejichž průběhu zajišťoval možný důkazní materiál," uvedl v únoru místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb. Upozornil tehdy také, že uskutečnění místního šetření neznamená, že úřad zahájí správní řízení nebo dokonce vyměří pokutu.
nlm hj
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Někteří výrobci uzenin mají problémy s cenami elektřiny, které pro ně meziročně vyskočily i o desítky procent. Přestože mají firmy, které odebírají vysoké a velmi vysoké napětí od nového roku slevu z poplatků na obnovitelné zdroje, někteří výrobci spadají do nízkého napětí, a stěžují si, že vláda tak fakticky podpořila hlavně velké podniky.
Podle rozhodnutí kabinetu Petra Fialy podporu získalo zhruba 25 tisíc odběrných míst celkem 3,5 miliardy korun.
Například majitel Uzenin Beta ze středních Čech Petr Landa uvádí, že loni platil jeho podnik 3,4 milionu korun za elektřinu. „Dle výpočtu s výhledem budeme mít letos roční náklad 7,4 milionu,“ zlobí se. Jeho firma má 170 zaměstnanců a zaměřuje se na výrobu klobás. Podnik odebírá v rozmezí nízkého napětí, na kompenzaci tak nemá nárok.
Na problém stoupajících nákladů poukazuje i Potravinářská komora ČR. „Celý zpracovatelský průmysl, nejen výrobci potravin, zmiňují hlavní problém s rostoucími náklad, zejména vysoké ceny energií, jak elektřiny, tak i plynu, a to již od podzimu 2021. Od loňského roku podstatně stouply ceny za distribuci, které výrobce významně zatěžují,“ vysvětluje její mluvčí Helena Kavanová. Podle ní je státní pomoc s částí poplatku za obnovitelné zdroje nedostatečná a nesystémová.
„S tím souvisejí i ceny, které za plyn a elektřinu výrobci platí. Zpracování masa a uzenin je energeticky poměrně náročné, a pokud trh nebude stabilní a předvídatelný, ceny potravin rozhodně klesat nebudou,“ sdělila MF DNES.
O patnáctiprocentním zvýšení cen jenom za distribuci hovoří také Jaromír Kloud, který vyrábí uzenky v Lubech u Klatov. „To mi dělá zhruba 100 tisíc korun jenom na této části,“ popisuje. Ještě neví, jak přesně dopadne vyúčtování, ale ke zvýšení záloh u elektřiny podle něj došlo. Vládní kompenzace se ho ale nedotknou kvůli tomu, že odebírá na nízkém napětí.
Zpracovatele masa budou živit spíš výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou salámy, které se do ČR v tak velkém měřítku nevozí.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Tempo zdražování v Česku polevilo na nejnižší úroveň od prosince 2018. Únorový růst spotřebitelských cen meziročně dosáhl dvou procent, jak je cílem České národní banky. Stalo se tak hlavně díky téměř pětiprocentnímu zlevnění potravin. Dražší než před rokem jsou ale zejména položky týkající se bydlení a služby.
Pokud ovšem nedojde k nečekanému růstu nákladů a zemědělských cen, je podle prezidentky Potravinářské komory Dany Večeřové v Česku šance na dlouhodobější stabilizaci cen potravin a v některých případech i zlevnění.
Upozornila, že začátkem roku ale stále hrají roli také slabší prodeje, protože lidé hodně utráceli v období Vánoc a trochu šetří.
„Prodeje a ceny se obvykle postupně zvedají až do Velikonoc, kde například dochází ke změnám v cenách vajec,“ řekla Novinkám.
„Výši cen ovlivňují i slevové akce, které Češi milují a stále vyhledávají. V okolním Polsku se prodá v akcích 36 procent potravin, v Německu 25 procent a v Česku je to více než 65 procent,“ upozornila Večeřová. Proto jsou znát velké rozdíly mezi takzvanou regálovou cenou a cenou v akcích.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Už za zhruba půl roku voliči zvolí nové europoslance. Zároveň rozdají karty pro nové složení frakcí v europarlamentu a nepřímo ovlivní i podobu Evropské komise. Kdo se o křesla ve Štrasburku uchází? Kdo si myslí i na Brusel? A o které portfolio v Komisi Česko nejvíc stojí? Na to odpovídají redaktorky Barbora Pištorová a Kateřina Zichová a redaktor Dávid Pásztor v nové epizodě podcastu Evropa zblízka.
Celý pořad si můžete poslechnout zde:
Ilustrační foto: pixabay
Český svaz zpracovatelů masa pořádá již 17. ročník soutěže Řeznicko-uzenářská prodejna roku 2024. Záměrem soutěže je propagace prodeje kvalitních českých masných výrobků, výsekového masa a s tím spojený vysoký standard služeb konečnému spotřebiteli.
Soutěž se uskuteční ve dvou kolech, krajské kolo v termínu od 3.6. do 22.7.2024 a následně proběhne celostátní kolo od 23.7. do 15.9.2024.
Ilustrační foto: pixabay
V Hlavních zprávách televize CNN PRIMA NEWS byla v pondělí 11.3.2024 odvysílána reportáž o množství informací na obalech potravin. Obaly potravin obsahují jak povinné, tak i nepovinné informace.
Potravináři a obchodníci se shodují, že text na obalech potravin je příliš mnoho a kvůli evropské legislativě stále přibývá. Legislativa může zahrnovat značení dopadů na životní prostředí a původu složek potravin.
Podle vyjádření ředitele pro oblast udržitelné výroby a spotřeby Potravinářské komory ČR Jan Pivoňky se připravuje se legislativa, jejímž dopadem může ve finále být například různé značení dopadů na životní prostředí. Může tam být ale i problematika, která se týká třeba rozšířeného značení původu různých složek těch potravin.
Svaz obchodu a cestovního ruchu navrhuje použití QR kódu na obalech pro získání informací o potravině, ale výživová poradkyně varuje, že výrobci chtějí ubrat text, aby zakryli zhoršující se kvalitu potravin.
V některých evropských zemích začali producenti na výrobky tisknout tzv. potravinový semafor, který má spotřebitelům tzv. na první dobrou říct, jestli je potravina výživově kvalitní anebo ne. Česko zatím systém NUTRI-SCORE nepodporuje.
Reportáž najdete zde:v čase 5:25
V pořadu můžete najít i rozhovor s Petrem Havlem, agrárním analyitikem o nedostatku brambor a tím zvyšujících se cenách této komodity nebo jaké je nejoblíbenější jídlo Čechů.
Foto: Prima CNN News
