Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla dne 06/02/2024 během plenárního zasedání Evropského parlamentu, že ostatním komisařům předloží návrh na stažení návrhu Evropské komise z června 2022 o udržitelném používání pesticidů. Oficiálním důvodem, který ve svém vystoupení předsedkyně Komise zmínila, je, že téma redukce pesticidů v Evropské Unii dlouhodobě vyvolávalo polarizaci společnosti, svoji roli rovněž sehrály protesty evropských zemědělců, které probíhají v řadě zemí EU. Von der Leyenová, u které evropská média očekávají, že bude usilovat u další mandát předsedkyně Evropské komise po evropských volbách v červnu 2024, ve své řeči uznala roli zemědělců a zdůraznila, že je třeba zemědělcům vyjádřit úctu, poděkování a uznání za tvrdou práci, kterou odvádí bez přestávky i v těžkých dobách. Von der Leyen ve svém vystoupení ale trvala i na tom, že je třeba posílit udržitelnost a účinnou ochranu přírody. Zmínila, že 60-70 % půdy v Evropě je nyní ve špatném stavu. Zemědělcům je ale zapotřebí připravit skutečné motivační pobídky, které budou přesahovat pouhou potenciální ztrátu výnosů. Může se jednat například o veřejné dotace nebo různé typy prémiového značení zemědělské produkce, které pomůže ve vztazích a spolupráci se zpracovateli a maloobchodníky. Stažení návrhu je podle Von der Leyen správnou cestou i s ohledem na zamítnutí návrhu Evropským parlamentem v listopadu 2023 a na situaci v Radě, kde aktuálně ve vyjednávání o udržitelném používání pesticidů nedochází k žádnému významnějšímu pokroku. Téma je ale podle Von der Leyen nadále aktuální, aby bylo možné se posunout vpřed bude ale potřeba více dialogu a změna přístupu. Evropská komise by proto mohla vypracovat nový návrh s mnohem vyzrálejším obsahem a za pomoci a zapojení se zúčastněných stran.
Evropská komise předložila dne 06/02/2024 návrh Klimatických cílů Unie do roku 2040. Dokument navazuje na balíček FitFor55, který stanovoval cíle redukce emisí skleníkových plynů pro rok 2030 (55 %) a Evropskou zelenou dohodu stanovující cíl klimatické neutrality do roku 2050. Do roku 2040 měly být v Evropské Unii podle návrhu Komise sníženy emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990. V pracovní verzi návrhu, se kterou Komise pracovala ještě na začátku února 2024, počítala Komise s nastavením redukčních cílů i v zemědělství. V zemědělském sektoru podle původního stanoviska Komise mělo být cílem snížit emise skleníkových plynů, které nejsou CO2, o 30 % ve srovnání s rokem 2015 a zvýšit schopnost půdy a lesů ukládat více uhlíku. Výsledný dokument z 06/02/2024 má podobu Sdělení, jedná se tedy o nelegislativní dokument, který by měl sloužit k otevření dialogu a pomoci Evropské komisi nejen stanovit pravděpodobně právně závazný cíl redukce emisí do roku 2040, ale také navrhnout příslušné právní předpisy k jeho dosažení. Cílem nového sdělení je zahájit dialog se zúčastněnými stranami, spuštěna bude také rozsáhlá veřejná konzultace. Komise ve sdělení předkládá jako doporučený cíl pro rok 2040 snížení čistých emisí skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s rokem 1990 a nastiňuje některá doporučení stran opatření, která by k dosažení tohoto cíle měla být přijata. Komise počítá se započítáváním jak snížení emisí tak s odstraňováním uhlíku. Evropská komise dále uznává, že zemědělství, lesnictví a potravinářství jsou pro společnost životně důležité sektory, a že produkce kvalitních potravin má pro Evropskou Unii strategický význam. Komise dokonce zmiňuje příspěvek zemědělsko-potravinářského sektoru k potravinové suverenitě Evropské Unie. Doplňuje, že zemědělství je odvětvím, které hraje při dosahování cílů pro rok 2040 významnou roli a zdůrazňuje, že je třeba řešit zemědělsko-potravinářský sektor komplexněji, není možné zabývat se nadále pouze zemědělstvím izolovaně. Potravinářský sektor je výslovně zmíněn jako oblast, která hraje důležitou roli při prosazování udržitelnosti, přičemž by měl být motivován k tomu, aby nakupoval udržitelnější suroviny a přispíval k potravinovému prostředí, které spotřebitelům umožní zdravější stravu jako dostupnou a cenově přijatelnou volbu. Společná zemědělská politika by měla být nástrojem, který poskytne opatření na podporu přechodu zemědělského odvětví k novým udržitelným postupům a obchodním modelům, konkrétní opatření ale Komise ve sdělení nezmiňuje. Navzdory původní pracovní verzi dokumentu, která unikla v uplynulých týdnech, Komise nakonec ve sdělení nezmiňuje doporučený cíl pro redukci emisí ze zemědělství (v pracovní verzi navrhovala výše zmíněný cíl 30 %). Sdělení by mělo být formálně představeno ministrům životního prostředí na Radě ministrů dne 25/03/2024 a projednáno i Evropskou radou, tedy lídry členských států EU, v rámci Strategické agendy EU na období 2024-2029, a to v termínu 27-28/06/2024.
Více informací zde a zde, stránky věnované přímo sdělení zde.
Místopředseda polské vlády Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval dne 09/02/2024 evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Janusze Wojciechowskiho k rezignaci. Výzvu podpořil i Jaroslaw Kaczynski, předseda strany Právo a Spravedlnost (PiS), kterou Wojciechowski v letech 2010 – 2016 zastupoval v Evropském parlamentu. Kaczynski dodal, že rozhodnutí o tom, zda Wojciechowski rezignuje, je v rukou pouze samotného komisaře. Kosiniak-Kamysz uvedl, že výsledkem práce komisaře Wojciechowskiho je poštvání většiny evropských zemědělců proti pravidlům, která pro zemědělský sektor navrhuje a přijímá Evropská komise. Po vlnách protestů v evropských zemích byly zahájeny protesty i v Polsku, a to od 09/02/2024 do nejméně 09/03/2024.
Ministr zemědělství Marek Výborný si loni záhy po svém letním vstupu do funkce začal stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), mezi veřejností též známý jako antimonopolní úřad. Podle Výborného nedostatečně provádí sektorová šetření a neřeší možné vysoké marže na trhu s potravinami.
Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna kontroval, že často ani nemá pravomoci, se kterými by mohl situaci řešit. A teď v polovině ledna přišel s návrhem nových zákonných mantinelů, podle kterých by mohl mimo jiné dělat preventivní kontroly ve firmách, ve kterých není podezření na kriminální činnost. Návrhy na řešení marží ale návrh neobsahuje, zato je v něm možnost se souhlasem státního zástupce zjišťovat polohu mobilních zařízení byznysmenů při podezření na kartelové jednání.
...
Antimonopolní úřad mimo jiné nadhodil možnost, že pokud sektorovým šetřením zjistí, že je někde trh narušený, bude moci navrhnout přezkum většího množství fúzí v tomto segmentu a například přikázat poskytnutí přístupu k sítím, infrastruktuře nebo datům. Pokud tyto kroky nebudou fungovat, bude moci zpětně nařídit odprodej části podniku. To je podle Minčiče v zahraničí používáno, k takovému kroku by se ale mělo sáhnout pouze jako k nejzazšímu opatření. „Může k tomu dojít, ale je to mimořádné opatření a nemyslím si, že u nás máme firmy, kterých by se to mohlo týkat,“ doplňuje ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Hlavní zprávy na Prima CNN News (středa 31.1.2024) se v úvodní reportáži věnovaly i cenám potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase 3:22.
Ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček tvrdí, že je možné ještě zlevnit potraviny, ale výrobci s tím nesouhlasí a tvrdí, že ceny již dosáhly svého minima. Zemědělci si naopak stěžují na pokles výkupních cen pšenice o více než třetinu za jeden rok.
Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR, odpovídá na otázky ohledně poklesu cen potravin. Tvrdí, že výrobci musí promítnout zvýšené ceny surovin do cen potravin, ale v tuto chvíli jsou ceny stabilizované. Někteří obchodníci snížili své ceny, ale není jisté, zda se tyto snížené ceny dostanou ke konečnému spotřebiteli. Kavanová také uvádí, že rekordní zisky potravinářů jsou nadnesené a cena energií stále zůstává vysoká.
Hlavní zprávy na Prima CNN News (neděle 4.2.2024) se věnovaly také problematice nutričního značení na přední straně obalů potravin. Reportáž můžete shlédnout v čase od 9:50.
Potravinový semafor, který měl označovat vhodnost potravin pro náš organismus, je podle potravinářů a výživových odborníků nevyhovující a může manipulovat zákazníky při nákupech. Nové označení potravin podle nutričních hodnot je stále neznámé pro zákazníky a nebere v úvahu všechny důležité faktory, jako jsou vitamíny a minerální látky.
Potravinový semafor připomínající známý energetický štítek by měl značit některé potraviny už zhruba přes dva roky. Měl by přitom vycházet z nutričních hodnot vybraných potravin. Záporné body dostávají složky jako cukr nebo sůl, kladné zase ty prospěšné, jako jsou bílkoviny nebo vláknina. Z toho vyjde celkové označení od nejzdravějšího A do nejméně zdravého E. Podle nového přepočtu patří k nejzdravějším žitný chléb nebo polotučný tvaroh. A k těm nejméně zdravým zase olivový olej, losos nebo plísňový sýr. Pro zákazníky bylo značení velkou neznámou už zhruba před dvěma a půl lety.
Evropská komise schválila dne 30/01/2024 dvě německá schémata státní podpory v celkové výši 1 miliardy EUR na zlepšení dobrých životních podmínek zvířat. Schémata se zaměřují na investice do modernizace chovů prasat a zavádění postupů řízení ke zlepšení standardů dobrých životních podmínek prasat v souladu s cíli Evropské zelené dohody, Společné zemědělské politiky a strategie Farm to Fork. Podpory budou vypláceny ve formě přímých grantů malým a středním chovatelům prasat. Dostupné zde.
Největší politická frakce Evropského parlamentu EPP vyzvala dne 26/01/2024 Evropskou komisi k zavedení opatření omezujících ukrajinské dovozy zemědělských produktů do EU (Evropská komise předložila návrh dne 01/02/2024, viz aktualita výše). EPP konkrétně požaduje omezení dovozů ukrajinského obilí, zeleniny, cukru, vajec a drůbeže s cílem ochránit evropské výrobce před nepříznivými dopady současné politiky volného obchodu s Ukrajinou. EPP vyzývá k zavedení prahových hodnot pro dovoz výše uvedených produktů, po jejichž překročení by bylo ukrajinské zboží směřováno mimo EU, aby nebyla narušena stabilita evropského zemědělského odvětví. Šest evropských zemědělských a producentských asociací v odvětví cukru, obilí, olejnin, drůbeže a vajec (včetně největší evropské zemědělské organizace Copy – Cogecy) zaslalo dopis ministrům zemědělství všech členských států EU, ve kterém vyjadřují znepokojení nad dopady neomezeného dovozu ukrajinského zboží a též vyzývají k zavedení prahových hodnot pro dovoz zemědělských produktů a k zavedení systému zajišťujícího vývoz ukrajinského zboží na předem vybrané místo určení. Ukrajina zahájila s Polskem technická jednání o vývozních licencích, které by měly umožňovat monitoring vývozu ukrajinských produktů do Polska. Licencování nezahrnuje zavedení kvót na objem produkce, podle polského ministra zemědělství Czeslawa Siekierskiho však licence docílí omezení nadměrného toku zboží do Polska, a navíc ukončí obchodní spor s Ukrajinou. Lotyšská vláda dosáhla dohody o zavedení jednostranného zákazu dovozu ruského a běloruského obilí. Lotyšsko plánuje v únoru připravit a schválit návrh tohoto zákona.
Více informací zde, zde, zde, zde a zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Zemědělci protestují napříč Evropou, na neutěšenou situaci chtěli upozornit i zemědělci z Frýdecko-Místecka nebo Novojičínska, kteří projeli v koloně Moravskoslezským krajem. S těmi je ministr Výborný v kontaktu.
„Snažíme se o problémech hovořit,“ řekl Výborný v České televizi. „Česká vláda nikdy neuvažovala o tom, že by zrušila zelenou naftu,“ uvedl. Nevidí proto důvod, aby čeští zemědělci vyšli do ulic.
Prezident Agrární komory Jan Doležal s ním nesouhlasí. Podle něj se čeští zemědělci pravděpodobně v březnu zapojí do celoevropských protestů. Zda se uskuteční i na národní úrovni, záleží na tom, zda vláda vyjde vstříc požadavkům farmářů, dodal.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Nejdříve se diskutující věnovali protestům farmářů napříč Evropou. Francouzští, němečtí, ale i polší farmáři protestovali zejména proti zvyšující se finanční zátěži a ekologickým požadavkům EU. O protestech rozhodli i čeští zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný požádal francouzského ministra zemědělství o ochranu českých dopravců. Mezi další témata patřily ceny potravin, snížení DPH, dotace, dovoz potravin z dalších zemí, postavení antimonopolního úřadu v ČR a další.
Celý pořad můžete shlédnout zde:
Foto: kopie z pořadu ČT24
Výborný připomněl, že antimonopolní úřad je nezávislý orgán a není řízený vládou. „My samozřejmě můžeme vyzývat k sektorovým šetřením, já jsem to dělal opakovaně,“ řekl. Opakovaně prý také urgoval zveřejnění šetření ohledně cukru. „Jako vláda aktivně pracujeme na tom, abychom vytvořili jasné mantinely pro antimonopolní úřad, jakým způsobem má být výrazně aktivnější,“ sdělil.
Minulý týden bylo proti loňskému prosinci levnějších jedenáct ze třinácti potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad. Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl dále kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál dvacet korun a čtyřicet haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší, dvanáctiprocentní sazby DPH. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Evropští zemědělci protestují napříč členskými státy Evropské Unie. Spouštěcí mechanismus se v jednotlivých zemích liší – ve střední a východní Evropě je hlavním katalyzátorem prudký nárůst dovozu z Ukrajiny, v západní Evropě jsou to normy, které vedou k poklesu výroby. V tomto ohledu nedávná studie francouzské INRAE potvrdila předchozí analýzy, které ukázaly negativní dopad opatření, jež EU plánuje prostřednictvím programu Farm to Fork a Evropské zelené dohody. Potenciální pokles celkové evropské zemědělsko-potravinářské produkce odhaduje na 15 % oproti dřívějším 9,6 % (-26 % u plodin na orné půdě). Německá vláda plánuje v návaznosti na celonárodní protesty proti snížení dotací na zemědělská vozidla a pohonné hmoty prověřit tržní sílu supermarketů a potravinářského průmyslu z podezření z jejich role na špatné ekonomické situaci. Německé vláda pověřila Monopolní komisi (poradní orgán složený z ekonomů, podnikatelů a právních expertů), aby vyhodnotila, zdali jsou tržní podmínky spravedlivé pro všechny, tedy i pro zemědělce. V případě prokázání možnosti vytvoření spravedlivější hospodářské soutěže bude Německo usilovat o nastolení rovnováhy skrze zákony a nařízení na národní i evropské úrovni. Francouzští zemědělci při protestech v uplynulém týdnu vyzvali tamní vládu, aby reagovala na nízké příjmy zemědělců, rostoucí náklady a negativní dopady francouzských a evropských norem pro splnění environmentálních cílů. V rámci protestů byly napadeny a zničeny zásilky belgického květáku, polských kuřat a španělského vína a zeleniny. Francouzská vláda z důvodu protestů odložila předložení návrhu zákona o reformě zemědělského sektoru. Španělští zemědělci protestovali dne 21/01/2024 před ministerstvem zemědělství v Madridu kvůli nedostatečným opatřením na ochranu zemědělců proti dopadům sucha, nízkým cenám a vysokým nákladům. Protesty ve Španělsku budou pokračovat i v nadcházejícím týdnu. Litevští zemědělci vyrazili dne 23/01/2024 do ulic hlavního města v protestu proti tranzitu ruského obilí přes Litvu, proti přísným opatřením na obnovení trvalých travních porostů a chráněných oblastí, proti nízkým cenám mléka a proti danění paliva. Litevská vláda v reakci na protest podpořila zavedení sankcí na ruské potraviny a zahájila jednání o úpravě danění paliva. Polští zemědělci protestovali v uplynulém týdnu proti vysokým ukrajinským dovozům a proti Evropské zelené dohodě. Dle polských zemědělců by měla být přehodnocena Společná zemědělská politika, aby na odvětví nebyl vyvíjen přílišný tlak, který má dopad na produkci. Italští zemědělci se v minulém týdnu taktéž připojili k evropským protestům, požadují nižší daně a nižší ceny nafty.
Více informací zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Podle Potravinářské komory ČR, která dřívější možnost zavedení tohoto typu značení jako povinného v celé EU tvrdě odmítala, jsou změny obecně k horšímu.
„Změny v systému poukazují na slabiny, které jsou dlouhodobě předmětem kritiky ze strany komory,“ řekl MF DNES za komoru Jan Pivoňka. Podle něj se stále ukazuje, že vytvoření jednotného algoritmu pro všechny potraviny není krok správným směrem.
„Zařazením a hodnocením mléka prostřednictvím algoritmu pro nápoje je z tohoto pohledu zcela irelevantní a poukazuje na snahu systému NutriScore zhoršit vnímání role potravin živočišného původu.“
„Tento způsob nezohledňuje vůbec obvyklý způsob konzumace dané potraviny a rovněž zcela ignoruje pozitiva spojená s přítomností mikroživin, jako jsou vitaminy a minerální látky,“ popsal výhrady Pivoňka.
Vytvoření nové kategorie červené maso, které je hůře hodnocené kvůli nižšímu obsahu bílkovin, považuje komora za nesystematické.
„Ukazuje se, že NutriScore postupně přidáváním dalších kategorií konverguje k systému hodnocení založenému na různých kategoriích. Místo aby byl tento systém vytvořen systematicky hned na začátku, je postupně doplňován pod tlakem veřejnosti a odborníků,“ vysvětlil dále Pivoňka. Rizika spojená s konzumací červeného masa jsou tak podle něj nadhodnocená a naopak se ignorují pozitivní aspekty jeho konzumace.
Komora pak také kritizuje zařazení mléka a mléčných nápojů, včetně jejich rostlinných alternativ, mezi nápoje. „Mléko je na rozdíl od limonád nebo pitné vody hodnotným zdrojem v podstatě všech důležitých živin včetně mikroživin a velmi kvalitních a dobře využitelných bílkovin. Zařazením a hodnocením mléka prostřednictvím algoritmu pro nápoje je z tohoto pohledu zcela irelevantní a poukazuje na snahu systému NutriScore zhoršit vnímání role potravin živočišného původu,“ domnívá se Pivoňka.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Od ledna, kdy začala u potravin platit nižší sazba DPH, mírně zlevnila většina potravin. To ale neznamená to, že lidé kupují levněji všechno. Připlácejí si za olivový olej i některé mléčné výrobky.
Jak dopadl vládní krok, v rámci kterého se potraviny přesunuly z patnáctiprocentní do dvanáctiprocentní sazby DPH? Řetězce zvolily různou strategii, ukazuje redakční srovnání.
Faktem je, že se nenaplnily obavy některých lidí, kteří tvrdili, že si řetězce namísto snížení daně navýší obchodní marže. V rámci pravidelného monitoringu cen ve čtyřech tuzemských obchodních řetězcích jsme se podívali na cenovky 6. listopadu 2023 a poté 17. ledna 2024. Tedy na dobu ještě před zahájením marketingových kampaní, kterými obchodníci předběhli daňovou změnu. Od ledna začaly platit změny DPH.
Navštívili jsme prodejnu Tesco, Albert, Lidl a Penny Market. Výsledek? Obecně se dá shrnout, že nejméně o tři procenta srazili ceny všichni prodejci. To však nic nemění na tom, že jde spíše o kosmetické zlevnění vzhledem k tomu, jakým tempem za poslední dva roky potraviny zdražily.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Ve vládní koalici to opět jiskří kvůli spotřební dani na víno. Zatímco šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) ji chce zavést, a to už od ledna příštího roku, lidovci se k tomu nadále staví rezervovaně. Tvrdí, že by to mohlo ohrozit konkurenceschopnost tuzemských vinařů.
Stanjura Novinkám přes svého mluvčího Stefana Fouse vzkázal, že je pro zavedení daně proto, aby jí byly spravedlivě zatíženy všechny druhy alkoholu. Z piva, lihovin i sektů se totiž už dlouhou dobu odvádí.
Tiché, tedy nešumivé víno je ale od spotřební daně osvobozeno. „V současném systému čerpají daňové úlevy nejen domácí vinaři, ale také zahraniční producenti, kteří víno do Česka dovážejí. Minimálně dvě třetiny této daňové úlevy tak končí u jiných než českých daňových poplatníků,“ uvedl Fous.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
18. ledna byla v platnost uvedena řada právních předpisů týkajících se organizace trhů se zemědělskými produkty a ochrany označení původu zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína. Tyto předpisy stanovují pravidla pro ozančování různých druhů vinařských výrobků s chráněným označením původu a chráněným zeměpisným označením. Orgány rovádějí každoroční ověření souladu se specifikací výrobku.
Ilustrační foto: pixabay
Zákaz klecových chovů v Česku ovšem neznamená zákaz spotřeby. „Potravinářské podniky budou mít stále možnost tyto produkty z vajec dovážet. Například pekařská a cukrářská výroby využívá pasterované vaječné melanže z klecových chovů dovezené z Polska, Lotyšska nebo ze Slovenska,“ vysvětlila mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová.
Podle ní by bylo ideální ukončit klecové chovy v rámci celé Unie a současně omezit dovozy ze zemí mimo EU, kde jsou podmínky chovů mírnější. „Je pravděpodobné, že levným dovozům by naši zemědělci těžko konkurovali,“ doplnila.
Vaječné hmoty využívané v potravinářství se do Česka předloni za celý rok přivezl ekvivalent 263,5 milionu vajec, konzumních vajec z ciziny dorazilo podle ministerstva zemědělství 480 milionů kusů.
Agrární komora si stěžuje na nerovné podmínky na trhu a obává se zavírání chovů, které nebudou mít dostatek peněz na přestavbu. „Podle loňského průzkumu Agrární komory České republiky a Českomoravské drůbežářské unie plánují skončit po roce 2026 téměř dvě třetiny převážně středních a menších chovatelů nosnic,“ řekla mluvčí komory Barbora Pánková. Útlum chovů podle ní nastává nyní, podle odhadů unie loni ubylo nosnic o deset až 15 procent.
Aby se zvládly předělat všechny chovy, bude potřeba podle staršího vyjádření předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé investovat ještě tři miliardy korun. Ministerstvo zemědělství loni začalo předělávky dotačně podporovat, protože také očekává, že farmáři, kteří nebudou mít dostatek peněz nebo nebudou chtít investovat do nových technologií, budou muset opustit trh. Loni tak stát podpořil všech 21 přihlášených projektů, které chtěly celkem příspěvek více než 393 milionů korun. Další kolo těchto žádostí bude letos na podzim.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
V pořadu České televize Máte slovo s M. Jílkovou na téma drahých potravin diskutovali Petr Mlsna, předseda úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategie Potravinářské komory ČR, Vladimír Pikora,ekonom investiční skupiny CFG a zástupci veřejnosti. Diskutující se věnovali probelmatice snižování a zvyšování DPH na potraviny resp. nápoje, problematice cenových hladin potravin, srovnání se zahraničím, slevovým akcícm a dalším souvisejícícm otázkám. Prezident Prouza zmínil aktuální data Eurostatu, kdy ceny potravin v Česku jsou 6. nejnižší. Předseda antimonopolního úřadu představil loňské šetření úřadu na 5 vybraných komoditách, kde úřad žádné pochybení či zneužití dominantního postavení neprokázal. Petr Mlsna vyzval všechny, kteří mají nějaké podezření, že na trhu není vše v pořádku, ať podají podnět, je to možné i anonymně. "Do cen potravin vstupují i další faktory jako je daňový systém, 12 % DPH na potraviny je stále nejvyšší v porovnání s okolními státy. Dále otázka vstupů, ceny energií, ceny pohonných hmot, ceny hnojiv, krmiv, to jsou všechno faktory, které se do ceny nutně musí promítnout. Ano, některé z těchto vstupů lze politicky regulovat a nasmíme zapomenout ani na nejvyšší inflaci." upřesnil Petr Mlsna. Ředitel Koberna srovnal stejný nákup potravin a nápojů z prosince minulého roku a z ledna roku 2024, pokud nakupujeme cca 70 % potravin a 30 % nápojů, ceny jsou vlastně stejné. U potravin došlo ke snížení DPH o 3 %, u nápojů došlo ke zvýšení o 6%. Zástupci veřejnosti negativně zmiňovali haléřové ceny v řetězcích, kde obchodníci ukazují, jak promítli snížené DPH na potraviny.
Společnost pro výživu ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze pořádá dne 19. března 2024 tematickou konferenci „Potraviny, zdraví a výživa 2024“, na téma „Nápoje a látky v nich obsažené“.
Ilustrační foto: pixabay
V termínu 5.-8. září 2024 proběhne v Praze již 11. ročník mezinárodního sympozia o nejnovějších pokrocích v analýze potravin, RAFA 2024.
For the information on the 11th International Symposium on Recent Advances in Food Analysis, please visit the RAFA 2024 website at www.rafa2024.eu or contact us at Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
Registration and Call for abstracts will be opened in March 2024.
Information on exhibition and sponsorship opportunities will be distributed to companies during February 2024.
RAFA 2024 DEADLINES:
June 17, 2024 Application for Young scientist travel grant
Application for participation as a Sponsor or Exhibitor or Media partner
July 15, 2024 Abstract submission for oral presentation
July 31, 2024 Reduced registration fee
August 31, 2024 Abstract submission for poster presentation
September 30, 2024 Last minute posters submission
Nová studie Mendelovy univerzity a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) přináší několik důležitých závěrů k diskuzi o drahých potravinách. Maloobchodní trh, kde kraluje osm obchodních řetězců, je podle ní konkurenční. Řetězce v posledních letech nebyly výrazně ziskovější.
Alespoň do konce roku 2022 se nedá říct, že by řetězce zneužily situace a zdražovaly potraviny proto, aby jim zůstalo víc v kapse. Rentabilita tržeb, tedy hlavní ukazatel, kterým se poměřuje ziskovost firem, byl v posledních letech stabilní a pohyboval se v rámci osmi řetězců od Lidlu až po Globus v průměru mezi jedním a 4,5 procenty.
Větší výkyvy, které by mohly vypovídat o tom, že vyskočily prodejní marže u potravin, nepřišly.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustreční foto: pixabay
Balík 12 základních potravin včetně lahvového piva stojí v lednových akcích 678 korun, ve srovnání s loňským prosincem je to o šest procent méně. Nejvíce, shodně o 21 procent, zlevnil kilogram konzumních brambor a bílého pšeničného pečiva. Vyplývá to z analýzy společnosti Česká distribuční, která sledovala vývoj cen 13 položek v akčních letácích největších tuzemských řetězců s potravinami. Naopak mírně podle ní zdražily cihla eidamu nebo chléb. Výsledky analýzy má ČTK k dispozici.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Prezidentka Potravinářské komory ČR vystoupila v neděli 14.1.2024 v pořadu Studio ČT24 v rozhovoru o cenách potravin. Pokud tedy nebudou nějakým zásadním způsobem růst ceny vstupů, dojde ke stabilizaci cen potravin a v některých případech i k poklesu. Je třeba si ale uvědomit, že v lednu jsou ceny potravin obecně nižší, prodeje slabší, přichází období po Vánocích, kdy spotřebitelé za potraviny hodně utráceli a dochází průměrně k menším nákuppům. Prodeje a ceny se postupně zvedají až do Velikonoc.
Celý pořad můžete shlédnout zde:
v čase od 16:15 hodin
Ilustrační foto: pixabay
Když se v obchodě začnou tvořit fronty, k samoobslužným pokladnám zamíří i méně šikovní nakupující, kteří by si na ně jindy netroufli, a celý systém se začíná dál zadrhávat. Všichni navíc tuší, že je prodejce nutí zdarma dělat práci, za kterou dříve platil pokladním. A neobstojí ani častý přihlouplý argument, že s automatickými pokladnami mají problém jen předpotopní senioři a mladší technologicky zdatné generace to už navždy budou zvládat bez problémů.
Takhle pochopitelně generační logika nefunguje. I mezi dnešními sedmdesátníky je ostatně řada kdysi špičkových technologických expertů a dříve či později s technologickým rozvojem zkrátka přestane držet krok takřka kdokoliv, současnou mládež nevyjímaje.
Jedním z málo diskutovaných, ale zásadních problémů při nasazování samoobslužných pokladen jsou v neposlední řadě krádeže. Podle dostupných dat k nim u samoobslužných pokladen dochází výrazně častěji než u těch klasických „lidských“ – když má s korektním odbavením zboží potíže i poctivý zákazník, nelze se divit, že si leckdo bez uzardění naváží avokáda coby mrkev. Prodejny tak musí zase investovat další peníze do bezpečnostních systémů nebo na dohled nad automatickými kasami nasadit více lidí, a jejich efektivita se dále snižuje.
Celý článek si můžete přečíst zde:
Ilustrační foto: pixabay
Němečtí zemědělci zahájili dne 08/01/2024 týden protestů proti vládním plánům na snížení dotací na zemědělské pohonné hmoty a vozidla. Kolony traktorů zablokovaly silnice na většině území Německa, do protestů se zapojili i řidiči nákladních automobilů. Vláda dne 11/01/2024 navrhla kompromis, podle kterého by měly být zachovány dotace na vozidla, zatímco dotace na pohonné hmoty by měly být rušeny postupně, podle německých zemědělců a jejich sdružení, včetně největší německé zemědělské organizace DBV, to ale nestačí. Protesty, do kterých se v Německu zapojily desetitisíce zemědělců a až 100.000 traktorů by měly vyvrcholit dne 15/01/2024 shromážděním v Berlíně. Protesty ale v uplynulém týdnu probíhaly i v řadě dalších evropských zemích. V Litvě dne 08/01/2024 proběhl protest zemědělců proti rozhodnutí ministerstva zemědělství stran zavedení omezení používání nafty v zemědělství, a to s platností od 01/01/2024, zemědělci ale kritizují i výsledky cílů obnovy přírody, dopady zákazu chovů kožešinových zvířat a pokračujícího dovozu a vývozu ruského obilí. Na protest proti vládním krokům proto litevští zemědělci po celé zemi zapalovali táborové ohně. V druhé polovině uplynulého týdne byly spuštěny protesty zemědělců rovněž v Rumunsku, a to jak v souvislosti s německými protesty, tak s ohledem na jednání Evropské komise o případném prodloužení liberalizace obchodu s Ukrajinou. Proti vládním i evropským rozhodnutím už v listopadu a prosinci demonstrovali zemědělci také ve Francii a v Polsku. Polští zemědělci blokovali hranice s Ukrajinou ještě v prvních týdnech roku 2024. Minulý týden ale byly blokády ukončeny, a to poté, co polská vláda dosáhla dohody s tamními zemědělci o zahájení dotací na produkci kukuřice, zachování zemědělských daní na úrovni roku 2023 a zvýšení preferenčních půjček na likviditu. Ačkoli dohoda nezahrnuje omezení dovozů ukrajinských produktů, polští zemědělci nakonec ukončili demonstrační blokádu polsko-ukrajinského hraničního přechodu. Opatření budou zavedena po dokončení legislativního procesu a schválení Evropskou komisí.
Více informací zde, zde a zde.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Belgie v uplynulém týdnu představila zemědělsko-potravinářské priority pro období svého předsednictví v Radě Evropské Unie, které potrvá od ledna do konce června 2024. Belgie si pro své předsednictví identifikovala šest hlavních priorit, v rámci kterých se zaměří na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením na nové technologie, dlouhodobou konkurenceschopnost a průmyslovou politiku, zvláštní pozornost by měla být věnována i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod (se zaměřením na energetickou a klimatickou transformaci, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje); posílení sociální a zdravotní agendy (se zaměřením na inkluzivitu a genderovou rovnost a rozvoj sociální ekonomiky); ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělsko-potravinářské, kromě již zmíněné potravinové suverenity, by se Belgie měla zaměřit na dokončení stále otevřených vyjednávání včetně revize takzvaných snídaňových směrnic a návrhu nových genomických technik. Belgie se také rozhodla pokračovat v jednáních o udržitelném používání pesticidů, a to přesto, že Evropský parlament v listopadu 2023 podpořil ve svém stanovisku navrácení návrhu Evropské komisi. Španělsko, které předsedalo Radě do konce prosince 2023, mělo původně v plánu k udržitelnému používání pesticidů přijmout Obecný přístup Rady, nakonec byla ale schválena pouze zpráva o pokroku. Belgie by se podle dosavadních informací měla nyní zaměřit na pokračování v projednávání technických částí návrhu Evropské komise. Belgie rovněž zahájí vyjednávání o welfare zvířat během transportu, ke kterému vydala Evropská komise legislativní návrh na začátku prosince 2023. Kromě welfare zvířat během transportu by měla být pozornost věnována i otázkám zdraví zvířat se zaměřeném na prevenci nákaz a vakcinaci. V rámci témat, která zatím nemají oporu v již předložených legislativních návrzích (tedy u kterých se na předložení návrhů teprve čeká) by se Belgie podle svého programu měla zaměřit na zahájení vyjednávání o podobě budoucí Společné zemědělské politiky po roce 2027 (včetně vyhodnocení implementace současných pravidel a potenciálních dopadů připojení Ukrajiny k Unii na budoucí SZP) i na podporu značení výživových hodnot potravin na přední straně obalu pomocí systému Nutri-Score (Belgie patří mezi 7 evropských zemí, které značení Nutri-Score na dobrovolné bázi na národní úrovni uplatňují). Na konci dubna 2024 proto Belgie uspořádá konferenci k Nutri-Score. Detailnější přehled plánovaných akcí v rámci belgického předsednictví naleznete níže v sekci „Očekávané události“.
Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu
Ilustrační foto: pixabay
Praha 10. ledna (ČTK) - Návrh novely obalového zákona, který se zaměřuje na zálohování plastových lahví a plechovek, nepřináší podle Hospodářské komory (HK) moderní řešení. Úprava podle komory předpokládá využití zastaralých technologií, bude zatěžovat obchodníky a v praxi bude ekonomicky nákladná. HK o tom informovala ČTK. Komora upozornila, že se novela v rozporu s připravovanou evropskou legislativou zaměřuje jen na dva typy obalů, a mohla by tak vytvořit nepoměr v třídění různých druhů materiálů. Hospodářská komora proto doporučila návrh přepracovat.
Novela je v připomínkovém řízení a podle ministerstva životního prostředí (MŽP) by mohla začít platit v polovině roku 2025. Úprava má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly a konzervy a zřídit 11.000 míst pro jejich sběr. Podle MŽP by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by činilo přibližně 39 korun za občana. Novela také počítá se zpoplatněním papírových letáků, takže celkový příspěvek obcím by měl být nakonec větší, uvedlo ministerstvo.
Hospodářská komora Komora předložila ministerstvu k návrhu desítky připomínek. „Ministerská novela směřuje k zavedení povinné finanční motivace spotřebitele k intenzivnímu sběru plastových lahví a plechovek. Přičemž sběr těchto komodit musí být prováděn prostřednictvím obchodní sítě, a současně musí být řešen jako zcela samostatný odpadový tok. Fakticky se tak vracíme do osmdesátých let minulého století,“ uvedl předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.
Novela podle komory mimo jiné vytváří nepoměr mezi jednotlivými komoditami jako plast, sklo, nápojové kartony, papír a kov. Případné rozšíření na další komodity kromě PET lahví a plechovek by podle ní bylo v budoucnu při navrhované úpravě novely náročné.
„S ohledem na stále probíhající jednání na evropské úrovni ale především požadujeme, aby ministerstvo celý návrh přepracovalo v souladu s budoucí evropskou legislativou a připravilo moderní řešení pro podporu třídění a recyklace všech obalů, u kterých lze přijít s vhodným systémem motivace obyvatel,“ uvedl Mraček.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) veřejnost zálohování podporuje. Uvedl, že to již dobrovolně zkouší tři řetězce. Pilotní projekt spustil loni Kaufland, Lidl a přidal se on-line supermarket Rohlík.cz. Ministr řekl, že zálohování je trend v okolních zemích, funguje například v Německu nebo na Slovensku. V sousedním Rakousku začne od ledna 2025. Na Slovensku se podle Hladíka ukázalo, že průměrně lidé vrací zhruba stejné množství lahví, kolik jich nakoupí.
Sdružení místních samospráv v pondělí poukázalo na to, že zavedení zálohového systému přinese navýšení nákladů na svoz a zpracování odpadů, což se může dotknout i spotřebitelů. Zástupci obcí mají zároveň obavy, že by novela narušila stávající systém třídění.
Z analýzy Centra ekonomických a tržních analýz pro Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vyplývá, že spuštění systému na zálohování PET lahví a plechovek v Česku bude stát zhruba 5,2 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun ročně bude stát provoz systému. Zavedení systému dlouhodobě podporuje Iniciativa pro zálohování. Sdružuje firmy Coca-Cola HBC ČR a SK, Kofola, Mattoni, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, které patří k největším výrobcům nápojů v Česku.
puz zaz ptd
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: pixabay
Odbor ekonomicko-vědecké diplomacie Ministerstva zahraničních věcí si Vás dovoluje pozvat na seminář o aktuálních obchodních a podnikatelských příležitostech pro české firmy v Německu, Rakousku a Švýcarsku, který proběhne ve středu 31. 1. 2024 od 10:00 hodin v Černínském paláci v Praze. Na semináři vystoupí s informacemi o německém trhu, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Berlíně. O příležitostech na rakouském trhu se podělí Robert Otepka, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR ve Vídni a švýcarský trh Vám představí Zdeněk Eliáš, asistent pro ekonomickou diplomacii na Velvyslanectví ČR v Bernu. Součástí semináře bude i možnost individuálních konzultací s ekonomickými diplomaty.
31.01.2024 10:00
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Černínský palác, Loretánské náměstí 5, 118 00, Praha 1 - Hradčany
Kontaktní adresa: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Ilustrační foto: pixabay
Dobrý den,
z pověření Messe Berlin bychom Vás, jako jejich oficiální zastoupení v ČR, rádi upozornili na veletrh Zelený týden - Grüne Woche, jehož již 88. ročník proběhne na berlínském výstavišti od 19. do 28. ledna 2024.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste prosím informovali své členy o možnosti získání slevy pro nákup vstupenek na tento přední mezinárodní veletrh potravin, zemědělství a zahradnictví. Děkujeme.
Sleva při použití slevového kódu činí až 12 EUR na jedné vstupence.
Vstupenky pro odborné návštěvníky zakoupíte na https://tickets-b2b.gruenewoche.de/
Slevový kód: AV-CZ_GW24@FB_196>
Ceny vstupenek pro Vás budou při použití kódu následující:
Vstupenky pro laické návštěvníky zakoupíte na https://tickets.gruenewoche.de/
Slevový kód: AV-CZ_GW24@PB_196>
Před Vaší cestou na veletrh doporučujeme prostudovat následující odkazy:
Tematické rozdělení Grüne Woche
Seznam vystavovatelů
Pro dotazy jsme Vám rádi k dispozici.
Velmi děkujeme za případnou spolupráci.
Pokud nechcete nadále dostávat od Česko-německé obchodní a průmyslové komory zprávy a pozvánky, zašlete prosím e-mail s předmětem NE nebo NECHCI na adresu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..
S přátelským pozdravem
|
Zdeňka Goedertová Vedoucí oddělení veletrhů |
Adéla Kašparová Oddělení veletrhů |
AHK | Česko-německá obchodní a průmyslová komora
AHK Services, s.r.o.
Václavské náměstí 40 | CZ-110 00 Praha 1
Telefon +420 221 490 310, 305
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. | Web: tschechien.ahk.de
Brazilská asociace vývozců hovězího masa (ABIEC) zkritizovala evropská pravidla proti odlesňování ve třetích zemích. Zákon o boji proti odlesňování a znehodnocování lesů v důsledku výroby a spotřeby v Unii vstoupil v platnost dne 29/06/2023, účinný je od konce roku 2024. Evropská komise ve svém vyjádření uvádí, že pokud společnosti vyváží nebo uvádí na evropský trh palmový olej, skot, sóju, kávu, kakao, dřevo a kaučuk nebo výrobky z nich, jako je hovězí maso, nábytek nebo čokoláda, budou muset provádět přísnou náležitou péči, aby prokázaly, že tyto výrobky nepřispívají k odlesňování nebo degradaci lesů. Komise také dne 18/12/2023 spustila pilotní testování informačního systému pro dodavatelské řetězce bez odlesňování. Pilotní testování potrvá do konce ledna 2024, zúčastní se ho 100 zúčastněných stran napříč příslušnými komoditami, zapojí se subjekty různých velikostí i regionálního zastoupení. Podle ABIEC ale evropská pravidla proti odlesňování představují pro jihoamerické zemědělské podniky nadměrnou zátěž. Brazilští výrobci sledují podle vyjádření ABIEC své dodavatelské řetězce již od roku 2009, a to především z důvodů zdraví zvířat. Přenastavení těchto mechanismů tak, aby sledovaly odlesňování, bude náročné. Pravidla by měla být podle ABIEC jasnější, nastaveno by rovněž mělo být delší přechodné období.
