Nový algoritmus pro výpočet Nutri-Score vstupuje od ledna 2024 v platnost. Jeho cílem je zpřísnění hodnocení některých potravin, které navzdory například vyššímu obsahu cukru byly na stupnici Nutri-Score stále hodnoceny poměrně pozitivně. Změny, které vstupují v platnost od ledna 2024, by se mohly dotknout 30 až 40 % výrobků na pultech obchodů. Stran snídaňových cereálií bude od ledna možné uvádět pozitivní hodnocení A na stupnici Nutri-Score jen u müsli bez cukru. Oproti současnému hodnocení si pohorší například Chocapic (z B na C), Special Ks (Kellogg´s, z B na C) nebo Lion (z C na D). Nový výpočet by naopak měl pomoci celozrnným moukám, tučným rybám i některým olejům (například olivovému nebo řepkovému). Pohorší si ale mléko, a to z hodnocení A na B v případě odstředěného mléka a z hodnocení B na C v případě plnotučného mléka. Jediným nápojem, který od ledna 2024 bude moci být hodnocen stupněm A, je voda. Většina slazených nápojů si pohorší z hodnocení B na C. Slazené jogurty by pak mohly klesnout z hodnocení B až na D. Červené maso bude hodnoceno méně pozitivně, než drůbeží nebo rybí maso (červené maso bude mít pouze 2 plusové body, zatímco drůbež nebo ryby až 7 plusových bodů v rámci výpočtu Nutri-Score). Výrobci mají na zavedení těchto změn na etiketách dva roky. Nutri-Score zůstává i nadále pouze dobrovolným nástrojem pro poskytování informací o výživových hodnotách potravin na přední straně obalů potravin, využíván je v Belgii, Francii, Lucembursku, Německu, Nizozemí, Španělsku a Švýcarsku. Belgie, která aktuálně předsedá Radě EU, se v rámci svého předsednictví rozhodla uspořádat dne 25/04/2024 Vědecké sympozium o Nutri-Score. Cílem předsednictví by mohlo být oživení debat o návrhu revize pravidel o informacích poskytovaných spotřebitelům (1169/2011), který měla Komise předložit v listopadu 2022, a který byl odložen na neurčito.

Více informací zde.

Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že obchodníci už nemohou nadsazovat ceny tak jako v uplynulých letech. Dramatický pokles kupní síly totiž postihl také střední třídu. „Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků,“ dodal Kovanda.

Podle údajů Českého statistického úřadu klesaly ceny, za které zemědělci prodávají produkci jak rostlinnou, tak živočišnou, letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Potravináři pak také zlevňovali, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta.

Dalšímu případnému zlevňování podle všeho brání spíše byrokratické překážky jako omezování dovozu ze zahraničí. „Díky dohodě s vládou o pomoci s cenami energií přišli čeští výrobci potravin o hlavní argument, kterým své zdražování zdůvodňovali. Aby ale bylo možné dál udržovat konkurenční tlak, musí ministerstvo zemědělství zrušit umělé bariéry, omezující šanci dovážet potraviny ze zahraničí,“ sdělil deníku Echo24 Prouza.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Kritici laboratorně vyráběného masa tvrdí, že je horší pro životní prostředí, bude mít negativní dopad na ekonomiku a představuje pro člověka zdravotní rizika.

Přestože se o něm mluví jako o ekologičtějším než o konvenčním chovu hovězího masa, studie vědců z University of California-Davis (UC-Davis) a University of California-Holtville, která byla zveřejněna 21. dubna, naznačuje, že je tomu právě naopak.

Výroba masa na bázi živočišných buněk „se jeví jako náročná na zdroje, pokud ji posuzujeme z pohledu od začátku až po výstup z výroby, a to podle scénářů a předpokladů použitých v našich analýzách,“ uvádí se ve studii. Studie zjistila, že při výrobě laboratorně pěstovaného masa se může uvolňovat výrazně více oxidu uhličitého na kilogram. 

„Náš model je obecně v rozporu s těmito předchozími studiemi, protože naznačuje, že dopad laboratorně vyráběného masa na životní prostředí je pravděpodobně vyšší než u konvenčních systémů chovu hovězího masa, a nikoli šetrnější k životnímu prostředí,“ napsali autoři.

„Tento závěr je důležitý vzhledem k tomu, že do tohoto odvětví byly investovány značné částky s předpokladem, že tento produkt bude šetrnější k životnímu prostředí než hovězí maso.“

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Světové ceny potravin byly v závěru loňského roku asi o deset procent nižší než na jeho začátku. Ukázal to index vývoje cen, o kterém v pátek ve své zprávě informovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Levnější bylo maso, mléčné výrobky, cukr i rostlinný olej. Ceny klesaly i v samotném prosinci. Index za prosinec klesl na 118,5 bodu, a byl tak o 1,8 bodu, respektive o 1,5 procenta nižší než v listopadu. Pokles cen cukru, rostlinných olejů a masa více než převážil nad růstem cen mléčných výrobků a obilovin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Stát uvalil daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šestici největších tuzemských bank: Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Prohlášení řetězců, kde všude se ceny díky poklesu DPH sníží, začala do médií pršet už s koncem roku. „Sníženou sazbu na potraviny jsme plně promítli do cen u více než 8500 výrobků,“ uvedl Pavol Halász, produktový ředitel Tesco pro Českou republiku.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

V pořadu Události, komentáře v úterý 2.1.2024 (ČT24) proběhla další diskuse o cenách potravin. Debaty se zúčastnil ministr zemědělství Marek Výborný, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a předseda Asociace českého tradičního obchodu a předseda Skupiny COOP Pavel Březina. 

Jedním z témat byla i sruktura trhu v České republice, aktuální ceny potravin v Evropě, srovnání se sousedním Polskem, dotační politika EU, úprava české legislativy, aby mohl být antimonopolní úřad akceschopnější, zavedení eura a další. 

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová zdůraznila, že konkurence v rámci producentů potravin je, v Česku je  na 10.000 potravinářských výrob, od těch nejmenších až po ty největšíí. Malí výrobci ale nechtějí nebo nejsou schopni dodávat do řetězců v celém kraji, republice, protože podmínky pro ně nejsou přijatelné. Konkurence tady je, ale není řetězci akceptována. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Obavy, že potraviny se začátkem roku 2024 zdraží, se vesměs nenaplnily. I když řada zákazníků nic nepostřehla, velké řetězce ujišťují, že zohlednily změny v sazbách daně z přidané hodnoty – u většiny potravin se daň snížila z 15 na 12 procent. U dětské výživy sice stoupla z 10 na 12 procent, ale někteří prodejci tvrdí, že jejich ceny nechali v původní výši. Projevil se naopak růst DPH u nealkoholických nápojů. Podle ministra zemědělství ale nelze z toho, co je vidět v obchodech v první pracovní den roku, možné vyvozovat definitivní závěry. Že by se mohla situace změnit, naznačil v Událostech, komentářích i předseda obchodnické asociace Pavel Březina.

Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová podotkla, že výsledkem vyjednávání velkých obchodníků bylo to, že se v některých případech dodavatelské ceny snížily, přestože zdražily energie. „Takže obchodníkům se velmi dobře snižuje DPH, když přinutili dodavatele, aby to dodávali levněji,“ prohlásila. Zároveň ale Březina i prezident Agrární komory Jan Doležal v Událostech, komentářích ujistili, že obchodníkům i zemědělcům loni klesl zisk.

Analytik z Capitalinked Radim Dohnal očekává, že by nynější úpravy sazeb DPH mohly nastartovat konkurenční boj mezi supermarkety. „Myslím, že jejich marže budou dlouhodobě spíše menší, než byly v loňském roce. Dostaly asi strach ze státu a možná si říkají, kdo ví, jestli nepřijde nový řetězec,“ uvedl.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Podle mluvčí Potravinářské komory ČR Heleny Kavanové bude vývoj záležet hlavně na cenách elektřiny. „Zejména bude významné zvýšení distribučního poplatku, který ale vláda hodlá kompenzovat pro energeticky náročné obory v kategorii vysokého a velmi vysokého napětí. Druhou zásadní otázkou je nízká nezaměstnanost v ČR a z toho vyplývající zvýšené náklady na mzdy konkrétních zaměstnanců. V regionech, kde je velmi nízká nezaměstnanost a paradoxně vznikají další nové provozy, musí potravináři přidat na mzdách, aby stávající zaměstnance udrželi,“ vysvětlila MF DNES mluvčí komory.

Některé obory se však už nechaly slyšet, že zvyšovat ceny nebudou, jde například o pekaře. Ti sice pracují v energeticky náročném oboru, ale často topí nikoliv elektřinou, ale plynem. Podle Kavanové se zvýšení cen očekává v druhé polovině roku. „Do ceny pečiva se v druhé polovině roku jistě propíše navýšení odvodů za zaměstnance, kteří v současné době využívají DPP a DPČ. Očekáváme, že ceny vstupních surovin a ceny zemního plynu zůstanou v příštím roce stabilní,“ dodala. Zaměstnanci také podle ní budou tlačit na růst mezd.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Nová pravidla týkající se minimální sazby efektivního zdanění ve výši 15 % pro nadnárodní společnosti působící v členských státech Evropské Unie začnou platit od 01/01/2024. Nový rámec by měl podle vyjádření Evropské komise přinést větší stabilitu daňového prostředí v EU i celosvětově, mělo by dojít k modernizaci systému a přizpůsobení se dnešnímu globalizovanému digitálnímu světu. Na pravidlech pro minimální zdanění se členské státy EU shodly v roce 2022, nová pravidla by mohla podle Komise snížit motivaci podniků přesouvat zisky do jurisdikcí s nízkým zdaněním, či omezit závodění mezi zeměmi o co nejnižší sazby daně z příjmu právnických osob. Pravidla se budou vztahovat na nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU s kombinovanými finančními příjmy ve výši přesahující 750 milionů EUR ročně. Řídit se jimi budou muset všechny velké vnitrostátní či mezinárodní skupiny, jejichž mateřská nebo dceřiná společnost se nachází v členském státě EU.

Více informací zde.

Belgie od ledna 2024 převezme předsednictví v Radě Evropské Unie po Španělsku, Radě bude předsedat do konce června 2024, kdy ji vystřídá na druhou polovinu roku Maďarsko. Belgie už oznámila hlavní prioritní oblasti pro nadcházejících šest měsíců. Zaměří se na obranu právního státu, demokracie a jednoty; posílení konkurenceschopnosti Evropské Unie (se zaměřením na nové technologie, dlouhodobou konkurenceschopnost a průmyslovou politiku, zvláštní pozornost by měla být věnována i autonomii v produkci potravin v EU); ekologický a spravedlivý přechod (se zaměřením na energetickou a klimatickou transformaci, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje); posílení sociální a zdravotní agendy (se zaměřením na inkluzivitu a genderovou rovnost a rozvoj sociální ekonomiky); ochranu osob a hranic EU a podporu globální Evropy. V oblasti zemědělské by Belgie, kromě již zmíněné otázky autonomie v produkci potravin v EU, měla věnovat svoji pozornost otevřeným tématům včetně udržitelného používání pesticidů a novým genomickým technikám. Detailnější zemědělsko-potravinářské priority belgického předsednictví zatím nebyly představeny.

Více informací zde.

Po několika misích do jihovýchodní Asie, střední Afriky a Libanonu pořádá Internationale de la Frankophonie (OIF) ve spolupráci s rumunskými úřady a svými technickými partnery v březnu 2024 další ekonomickou misi, tentokrát do střední a východní Evropy, která se bude konat v termínu 27. - 29. 3. 2024 v rumunské Bukurešti.

Bližší informace najdete zde:

Zde je zvací dopis:

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se až moc soustředí na snadněji prokazatelné případy a pak mu zbývá menší kapacita pro řešení těch složitějších, které mají na spotřebitele větší dopad. Navíc by měl hlasitě vystupovat proti zavádění zbytečných regulací a snažit se odstraňovat překážky ke vstupu nových hráčů na český trh. V rozhovoru pro Novinky to řekl advokát specializující se na právo hospodářské soutěže a bývalý místopředseda antimonopolního úřadu Robert Neruda.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Komora letos mnohokrát upozorňovala na cenové problémy s dovozy z Ukrajiny do EU. Poslední schůzka k tomuto tématu byla ještě v prosinci, očekáváte, že se v příštím roce něco ohledně kontrol tzv. koridorů solidarity změní?

Pro vývoj spotřebitelských cen – od potravin přes služby až po účty za elektřinu nebo plyn – bude podle analytiků klíčový nadcházející měsíc. Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v Praze, očekává, že v lednu dojde na „lámání chleba“, protože se ukáže, jak obchodníci nastavili nové ceníky. A do hry také vstoupí změny daní z přidané hodnoty i změny v účtech za energie.

Lednový údaj, který bude zveřejněn druhý týden v únoru, bude tedy s napětím sledován. Od ledna dochází ke zdražení regulované složky za distribuci elektřiny a plynu a ministr průmyslu Jozef Síkela očekává, že to ve výsledku bude znamenat zdražení účtů pro domácnosti pouze do deseti procent. Dodavatelé ale avizují, že dopad na některé zákazníky může být větší v závislosti, na jaké úrovni si zafixovali ceny.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Jedná se o placený obsah. 

Ilustrační foto: pixabay

Bulharsko plánuje omezit dovoz zemědělských produktů do země s cílem podpořit místní zemědělskou produkci. V uplynulém týdnu to uvedl bulharský ministr zemědělství Kiril Vatev. Podle Vateva už vláda nový zákon, který bude mít za cíl regulaci obchodu, připravuje. Přestože má Bulharskou dlouhou tradici v pěstování ovoce a zeleniny díky půdním a klimatickým podmínkám, dochází v posledních letech k velkému poklesu domácí produkce a nárůstu dovozů. Nejvíce ovoce a zeleniny se do Bulharska dováží z Turecka a Řecka. Podle Vateva je třeba zavést pravidla pro regulaci obchodních vztahů v celém potravinovém řetězci, od pole až po regály v obchodech. Bulharsko také připravuje změny Strategického plánu SZP, a to s cílem zdvojnásobit roční dotace pro mladé zemědělce (zvednou se z 20.000 na 40.000 EUR) a snížit rozpočet na udržení a zlepšení biologické rozmanitosti a ekologické infrastruktury o 120 milionů EUR. Rozpočet na pomoc zemědělcům při snižování používání pesticidů by měl být navýšen o 240 milionů EUR.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Polsko zvažuje možné uzavření polského trhu se zemědělskými komoditami pro ukrajinské zboží na dobu 20 let po vstupu Ukrajiny do Evropské Unie. V uplynulém týdnu to uvedl nový polský ministr zemědělství Czeslaw Siekierski (v minulém mandátu Evropského parlamentu, 2014-2019, zastával post předsedy Výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova). Siekierski uvedl, že úplné a rychlé otevření trhu pro Ukrajinu by pro mnoho polských zemědělských podniků znamenalo významné negativní dopady, protože polské zemědělství není připraveno čelit takové konkurenci, rozsahu a možnostem zemědělské výroby na Ukrajině. Podle náměstka polského ministra zemědělství Michala Kolodziejczaka 95 velkých zemědělských podniků na Ukrajině kontroluje polovinu ukrajinské orné půdy, což pro polské zemědělce představuje významné riziko. Kolodziejczak uvedl, že by si proto Polsko mělo vzít příklad z Německa, které na 8 let po vstupu Polska do EU uzavřelo Polákům německý pracovní trh.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

Nakupovat pečivo v pekařství, maso v řeznictví? Proč? Je přece lepší zajet do řetězce nakoupit všechno najednou a hlavně levněji. Malé obchody jsou přece drahé. Bývávalo. Kupovat maso u řezníka se rozhodně vyplatí. A nejen proto, že uzenina je kvalitnější a maso lépe opracované. Je prostě i levnější - a to výrazně. A platí to i u dalších potravin.

Podle metodiky unijního statistického úřadu Eurostat vzrostly u nás v listopadu ceny meziročně o osm procent, přičemž průměrná míra inflace v zemích EU klesla na dvouleté minimum 3,1 procenta.Nižší inflace než v České republice je podle statistiků i v Maďarsku, které bylo delší dobu nejhorší v Unii. Teď má inflaci 7,7 procenta. V Polsku míra růstu spotřebitelských cen zůstala na říjnové hodnotě 6,3 procenta, na Slovensku klesla na 6,9 procenta. V Belgii už je dokonce deflace, když ceny tam v listopadu meziročně klesly o 0,8 procenta.Podle metodiky Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně vzrostly o 7,3 procenta, inflace tak klesla z říjnových 8,5 procenta. Zmírnila i podle metodiky Eurostatu, který za říjen reportoval za ČR meziroční růst cen 9,5 procenta.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Obchodníci za poslední měsíce šponovali ceny většiny potravin výš a rychleji, než jak zdražovali dodavatelé či zemědělci. Nyní sice nárůst cen zbrzdil a některé ve srovnání s rekordními hodnotami dokonce mírně klesly, další vývoj je ale nejasný. Zástupci obchodů tvrdí, že od ledna opět zdraží. Aktuálně.cz přináší srovnání, kdo má na zvýšení cen největší podíl.

Dodavatelé potravin počátkem prosince obchodníkům oznámili, že od ledna zvednou ceny o pět až deset procent. A to přesto, že s novým rokem klesne u potravin daň z přidané hodnoty z 15 na 12 procent a obchodníci slibovali, že to promítnou i do cen.

Šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová poté kritiku mírnila s tím, že nové ceníky ještě neznamenají, že je obchodníci bez výhrad přijmou. Jednání jsou podle ní velmi tvrdá. "Máme i signály o tom, že řada řetězců trvá na zlevnění," doplnila. Některé minulý týden skutečně oznámily snížení cen.

Opět se ale rozhořel spor o to, kdo může za vysoký růst cen potravin v českých obchodech - zda prodejci, potravináři, či zemědělci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tvrdí, že na zdražování vydělali úplně všichni, a hrozí kontrolami, k aktivitě vyzval také antimonopolní úřad. Českému trhu totiž dominuje jen několik velkých výrobců a řetězců, konkurence příliš nefunguje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

Od Nového roku nakonec zlevní některé potraviny v reakci na pokles sazby DPH z 15 na 12 procent, který obsahuje schválený konsolidační balíček. Nižší ceny slibují například Globus, Kaufland, Lidl, Penny Market, Tesco nebo online prodejce Rohlík.cz. Podle některých analytiků je to ale spíše marketing a nikoliv závazek, který by zákazníkům přinesl dlouhodobější úlevu.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Pokud jsou Češi na něčem podle ekonomů opravdu závislí, tak jsou to slevové akce. V Evropě jsme jimi nejvíce „posedlí“. Podle expertů přitom slevy paradoxně české nákupy prodražují. Potravinářská komora by byla pro jejich regulaci. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) je proti.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

I když obchodní řetězce avizovaly zdražení potravin po Novém roce, podle analytiků mají zákazníci solidní naději, že se tak nestane. Inflační tlaky na straně nabídky odezněly, zlevňují zemědělci i potravináři. Supermarkety se navíc začínají předhánět v marketingových slevových akcích v souvislosti se snížením daně z přidané hodnoty u potravin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.

Potravináři pak zlevňovali rovněž, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta. Nebýt zejména bezmála osmiprocentního meziročního zdražení zpracovaného ovoce a zeleniny, byl by pokles cen potravin ještě citelnější. Ceny ovoce a zeleniny jsou tradičně velmi kolísavé. Ceny, které potravináři do obchodní sítě dodávají oleje či tuky, byly ale letos v listopadu o 25 procent nižší než loni v listopadu. Mléčné výroby zase potravináři obchodníkům dodávají o bezmála desetinu levněji než loni. Mlýnské výrobky pak zlevňují o více než sedmnáct procent. 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Milí členové, kolegové, přátelé a spolupracovníci, milí spotřebitelé, 

chtěli bychom Vám popřát krásné Vánoce a všechno nejlepší do nového roku 2024. 

Děkujeme Vám za spolupráci v uplynulém roce a těšíme se na společná setkání v letech příštích. 

Potravinářská komora ČR