Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a rumunský premiér Marcel Ciolacu se sešli dne 18/10/2023 na jednání o rozšíření nových tras pro vývoz potravin z Ukrajiny. Strany se dohodly na rozšíření kapacity solidárních tras. Země se rovněž dohodly na obranné spolupráci s cílem chránit jih Ukrajiny, zejména dunajské přístavy. Evropská komise vyjádřila spolupráci mezi zeměmi podporu. Předseda maďarské zemědělské komory Balázs Győrffy upozornil na vznikající omezení na trhu s vejci pro maďarské a evropské producenty v důsledku navýšení kvót pro ukrajinský dovoz. Dovoz ukrajinských konzumních vajec podle něj narušuje snahu HU o prodávání potravin vyrobených v souladu s pravidly EU.

Více informací zde.

Koalice celkem 11 členských států EU navrhla v uplynulém týdnu zrušit národní redukční cíle v návrhu Evropské komise na udržitelné používání pesticidů a rizik s jejich používáním spojených na polovinu do roku 2030. V návrhu Evropské komise z června 2022 byly navrženy redukční cíle v míře 50 % na evropské i na národní úrovni (s určitým zohledněním výchozího stavu v členském státě, žádný redukční cíl by ale nesměl dosahovat méně, než 35 %). Koalice zemí – Česko, Slovensko, Bulharsko, Estonsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko a Rumunsko – ale vyzvala k přepracování návrhu o udržitelném používání pesticidů tak, aby byl odkaz na národní redukční cíle zcela vypuštěn. Povinné národní redukční cíle jsou podle těchto zemí nespravedlivé, protože trestají země, které již používání pesticidů výrazně omezily, nebo jich obecně používají méně. Místo národních cílů by podle koalice měl každý členský stát ve svém národním akčním plánu popsat opatření, která by měla přispět k dosažení cílů Unie v oblasti snižování pesticidů do roku 2030. Koalice rovněž navrhuje vypustit z návrhu Komise odkaz týkající se konkrétní metodiky výpočtu vnitrostátních cílů. Stran zmíněných navrhovaných opatření, jak by členské státy moly přispět k evropskému cíli, koalice uvádí, že by tato opatření měla být založena na spolehlivých vědeckých a statistických datech. Ta by měla zahrnovat například zajištění potravinového zabezpečení, dostupnost ekonomicky a technicky adekvátních nechemických alternativ i seznam druhů škůdců vyskytujících se v jednotlivých členských státech. Opatření by podle koalice mělo být možné upravovat.

Více informací zde.

Letošní přechod na nové dotační systémy způsobil rozčarování u mnoha zemědělců. 

Kromě problémů se spuštěním monitoringu polí pomocí satelitů si zemědělské organizace stěžují na to, 

že stát poprvé od roku 2011 nevyplatí zálohy na přímé platby na plochu. 

Tato situace způsobuje problémy s cash-flow pro firmy a vytváří nejistotu. Asociace soukromého zemědělství žádá, 

aby se peníze dostaly k zemědělcům co nejrychleji, ať už plnou platbou nebo formou záloh.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zemedelstvi-dotace-zalohy.A231023_115153_ekonomika_drh

Celý článek si můžete přečíst zde:

Diskusi nad problematikou cen obilí, mouky a pečiva vedli v pořadu 360° CNN Prima News ministr zemědělství Marek Výborný, poslanec Radim Fiala, prezident Agrarní komory ČR Jan Doležal a výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. 

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Stejné slevy v různých obchodech? Řetězce se navzájem domlouvají, míní Křeček

Kilo kuřecích prsou stojí v několika různých obchodech úplně stejně. Takzvané cenové následování je podle zástupců supermarketů běžnou praxí. Ekonom a premiérův poradce Štěpán Křeček v tom ale vidí kartelovou dohodu. Tedy to, že se na jednotné ceně prodejci domlouvají.

V druhé polovině září mohli lidé v letácích čtyř různých supermarketů nalézt slevu na kuřecí prsa. Jejich cena byla ale všude stejná, a to 119,90 Kč za kilogram. Podle obchodů to není nic neobvyklého. „Ve chvíli, kdy někdo dokáže nakoupit levněji, tak se všichni ostatní musí přizpůsobit. Kdyby měli kuřecí maso o 15 až 20 korun dražší, zákazníci půjdou do toho obchodu, kde je výrazně levnější,“ popsal chování obchodníků pro CNN Prima NEWS prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

O situaci na trhu s vepřovým masem, pečivem a s dalšími výrobky hovořila dnes ráno na Prima CNN News prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. 

Slevy v obchodních řetězcích jsou mezi Čechy zakořeněné a jedná se o neřešitelný problém. Myslí si to prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Ta také popsala, jak slevy škodí běžným spotřebitelům.

Obchodníci totiž tlačí na potravináře kvůli nižší ceně. Potravináři se následně obrací se žádostmi o zlevnění na zemědělce. „Ani spotřebitel na tom nikdy nevydělá, protože obchodník si to nabere na jiném zboží. Je to nešťastná spirála,“ popsala prezidentka Potravinářské komory na CNN Prima NEWS.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Institut pro politiku a společnost Vás společně s poslankyní Margitou Balaštíkovou zvou na konferenci "Aktuální situace v zemědělství a potravinářství v České republice v roce 2023," která se uskuteční 2. listopadu 2023 v Poslanecké sněmovně, Sněmovní 1, místnost J205.

Vláda se obrátila zády proti zemědělcům, poškodila a znevýhodnila střední a velké, bohužel svými kroky škodí i malým. Nastavila takové podmínky, které budou v budoucnu ohrožovat produkční potenciál českého zemědělství a potravinářství, omezila jakékoliv snahy o zajištění potravinové soběstačnosti. Vláda také zcela rezignovala na jakékoliv snahy o zkrocení růstu cen potravin a svou nečinností vystavila tento resort a příbuzné obory bezprecedentní situaci, která dopadá nejvíce na ohrožené skupiny obyvatel při nákupu potravin. Jak situaci vnímají zemědělci, potravináři a obchodníci? S jakými těžkostmi se potýkají a jaká řešení jejich obory potřebují?

Registrace zde:

PROGRAM KONFERENCE

09:30 – 10:00 REGISTRACE
________________________________________

10:00 -10:15 ZAHÁJENÍ KONFERENCE
• Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

10:15 – 11:45 PANEL ZEMĚDĚLSTVÍ
• Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR
• Martin Pýcha, předseda, Zemědělský svaz ČR
• Jaroslav Šebek, předseda, Asociace soukromého zemědělství ČR
• Jiří Milek, předseda předsednictva, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků
• Martin Ludvík, předseda, Ovocnářská unie ČR
• Josef Luka, předseda, Svaz chovatelů prasat
Moderátorka: Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

11:45 – 12:15 DISKUZE
________________________________________

12:15 – 13:00 PŘESTÁVKA
________________________________________

13:00 – 14:30 PANEL POTRAVINÁŘSTVÍ A OBCHOD
• Dana Večeřová, prezidentka, Potravinářská komora ČR
• Jiří Kopáček, předseda představenstva, Českomoravský svaz mlékárenský
• Karel Pilčík, předseda představenstva, Český svaz zpracovatelů masa
• Pavel Březina, předseda představenstva, Asociace českého tradičního obchodu
• Vladimír Darebník, výkonný ředitel, Unie výrobců a dovozců lihovin ČR

Moderátorka: Margita Balaštíková, poslankyně Parlamentu ČR, stínová ministryně zemědělství za hnutí ANO
________________________________________

14:30 – 15:00 DISKUZE
________________________________________

15:00 ZÁVĚR KONFERENCE

Dovolte nám, abychom Vás jako každý rok vyzvali k účasti v 29. ročníku tradiční soutěže Exportér Roku 2023 pořádané Hospodářskou komorou České republiky ve spolupráci se Středním podnikatelským stavem.

Přihlášku najdete zde:

Hodnotit se budou jako vždy výsledky za rok předcházející, tedy za rok 2022. Exportér Roku je unikátní příležitostí, jak mezioborově porovnat výkonnost právě vašeho podniku či firmy a poměřit se s těmi nejlepšími. Rádi oceníme vaši odvahu a flexibilitu.

V jakých kategoriích můžete soutěžit?

·         Pro exportéry s objemem exportu větším než 500 mil. Kč ročně:

o       Exportér roku s největším nárůstem v období 2021–2022 (hodnotícím kritériem je výše procentního nárůstu tohoto objemu v uvedeném období)

o       Exportér roku s největším objemem v roce 2022

·         Pro exportéry s objemem exportu 100–500 mil. Kč ročně:

o                Střední exportér roku s největším nárůstem exportu v období 2021–2022 (hodnotícím kritériem je výše procentního nárůstu tohoto objemu v uvedeném období)

·         A dále jsou vyhlášeny následující kategorie:

o                Zvláštní cena – exportér s největším počtem exportních destinací

(s objemem exportu větším než 100 mil. Kč ročně) – stačí při vyplňování přihlášky vyplnit příslušné pole

o                Nejlepší exportéři dle hodnocení Dun & Bradstreet

(s objemem exportu větším než 500 mil. Kč ročně)

o                Nejlepší exportní transakce podpořená státem – cena ČEB a EGAP

(s objemem exportu větším než 100 mil. Kč ročně)

o                Nejvěrnější účastník podnikatelských misí

Vítězové jednotlivých kategorií budou vyhlášeni v průběhu slavnostního večera za účasti nejvýznamnějších osobností hospodářského a politického života v první polovině prosince tohoto roku. Pozvánka na slavnostní večer bude všem přihlášeným účastníkům soutěže zaslána.

Věříme, že naše pozvání k účasti v soutěži Exportér roku 2023 přijmete a využijete tak možnost poměřit se s ostatními úspěšnými exportéry v České republice. Další informace o soutěži Exportér Roku 2023 naleznete na www.exporterroku.com. V případě dotazů se obraťte na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Uzávěrka pro zaslání přihlášky (viz příloha) do soutěže je 31. 10. 2023.

Vaše účast v soutěži není podmíněna žádnými finančními závazky vůči pořadatelům.

Těšíme se na vaši účast v soutěži.

RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA, tajemník Úřadu Hospodářské komory České republiky

RNDr. Zdeněk Somr, předseda Středního podnikatelského stavu, z.s.

Dokumenty by se daly bez nadsázky přirovnat k firemnímu zlatu. Ať už jde o originální receptury, unikátní technologické postupy, patenty, citlivé obchodní smlouvy, nebo třeba „jen“ interní směrnice. Nezřídka obsahují cenné firemní know-how, na kterém stojí podnikání celé společnosti, anebo „jen“ pomáhají tomu, aby firma bez problémů fungovala jako zdravý živý organismus. Avšak manažeři mnoha společností se bohužel mylně domnívají, že dokumenty a jejich smysluplná správa je jen méně podstatná administrativní záležitost. Nevěnují tedy dokumentům tolik pozornosti, kolik si skutečně zaslouží.

Tiskovou zprávu si můžete přečíst zde:

V pražském Kině Kavalírka byly v pátek 13. října 2023 oznámeny výsledky Pálenky roku, největší české soutěže pálenek. Odborná porota hodnotila 296 destilátů z 37 českých lihovarů. Vysoká účast lihovarů byla pravděpodobně způsobena i reálným dopadem výsledků z loňského roku na trh – prodej vítězné meruňkovice například stoupl dvacetinásobně. Absolutním vítězem letošního ročníku se stala Hruškovice Williams středočeské Palírny Radlík, která si stejně jako vloni odnesla i titul Palírny roku. Ceny se udílely celkem v 19 kategoriích, jako byly slivovice, hruškovice či meruňkovice, ale také ovocné likéry, giny a whisky. Záštitu nad soutěží opět převzala Unie destilatérů a největší český distributor řemeslných pálenek Lihovárek.cz. 

Tiskovou zprávu najdete zde:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil plány na otevřené nového obilného koridoru skrze Moldávii a Rumunsko. Nový obilný koridor je reakcí na dohodu, kterou Ukrajina uzavřela s Rumunskem po neprodloužení ochranných opatření týkajících se ukrajinského obilí ze strany Evropské komise. Nový plán by měl koordinovat podmínky a mechanismy vývozu ukrajinských zemědělských produktů do Rumunska, Rumunsko se zavázalo dále Ukrajině pomáhat ve vývozu obilí do třetích zemí. Ukrajina má také účinný systém kontroly bezpečnosti potravin a reziduí pesticidů, fytosanitární otázky by proto neměly být podle šéfky ukrajinského úřadu pro bezpečnost potravin Olhy Ševčenkové předmětem politických sporů o vývoz obilí.

Více informací zde a zde.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal dne 10/10/2023 stanovisko týkající se role preventivního očkování drůbeže proti viru ptačí chřipky. Podle EFSA je preventivní očkování nejúčinnějším přístupem k minimalizaci počtu ohnisek ptačí chřipky u drůbeže i délky trvání epidemií. Kromě preventivního očkování EFSA doporučuje i nouzové ochranné očkování v případě výskytu nákazy v okruhu tří kilometrů od rizikových oblastí přenosu, jakož i preventivní a kontrolní opatření, jako je sledování nákazy u ptáků, včasné odhalení nákazy, sledování účinnosti vakcíny nebo posílení biologické bezpečnosti.

Více informací zde.

Potravinová soběstačnost je mýtus, protože tuto definici nesplňuje žádná země na světě. V pořadu Partie Plus na CNN Prima NEWS to řekl agrární analytik Petr Havel, podle kterého je Česká republika v některých oblastech soběstačná. Problémy se svou produkcí mají ale především v jiných zemích Evropské unie.

Celý článek si můžete přečíst zde:

V Kambodži je POJÍDÁNÍ HMYZU NORMÁLNÍ, v evropském prostoru zatím nikoliv. Evropská unie v roce 2018 zařadila hmyz na seznam takzvaných nových potravin. Na světě podle vědců existuje okolo DVOU TISÍC DRUHŮ JEDLÉHO HMYZU. Na základě pravidel EU jsou u nás podle Potravinářské komory ČR chováni pro lidskou spotřebu především cvrček domácí, saranče stěhovavá, potemník stájový, potemník moučný, potemník brazilský a bourec morušový. Hmyz obsahuje vedle 70 % BÍLKOVIN také všech deset esenciálních aminokyselin, vitamin B2, vitamin B12 a další zdraví prospěšné látky. Pro produkci 1 kg hmyzího masa je nutné použít 1 l vody. Oproti tomu produkce stejného množství hovězího si vyžádá 22 000 l vody, vepřového pak 3500 l. NEJMÉNĚ VODY spotřebuje chov drůbeže, na jeden kilogram masa je potřeba 2300 l vody. Podobná situace je i se SPOTŘEBOU KRMIVA. Pro kilo masa ze cvrčků je potřeba ho vynaložit 1700 g. Na kilo hovězího padne 10 000 g. Hmyzí farmaření má určitě budoucnost. Křupavé cvrčky si lze objednat i v dálkových vlacích Českých drah, o neobvyklý sortiment je stále větší zájem.

Zdroj: časopis Koktejl, Rubrika: Cestopis z Kambodže, číslo 5 / 2023

Již tradiční oblíbená akce společnosti STOB (Stop Obezitě) proběhne 21. října od 10.00 do 17.00 v prostorách konferenčního centra City, Na Strži 65/1702, Praha 4 (v bezprostřední blízkosti metra C Pankrác).

Akce se účastní i Potravinářská komory ČR s výrobky oceněnými Cenou Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní výrobek roku. 

Celý program můžete shlédnout zde:

Poptávka po mléčných výrobcích v České republice pokračuje ve svém poklesu, což se projevuje snižováním nákupních cen mléka. 

Mlékárny se snaží snížit ceny svých výrobků, ale to nemá vždy vliv na prodejnost. 

Spotřeba mléka a mléčných výrobků loni v České republice klesla o 6,4 % na 249,9 kilogramů na osobu a rok.

Cena surového mléka je stále vyšší než v jiných zemích, například v Německu, Polsku nebo na Slovensku, uvedl. Podle Kopáčka současná situace v mlékárenství vyvolává velkou nejistotu ohledně produkce mléka, růstu poptávky a celkového ekonomického rámce.

„Takový je stav těchto dnů, a jak vidíte, nevyvolává to, alespoň prozatím, mnoho optimismu,“ sdělil předseda mlékárenského svazu, který’ stejně jako ředitel Agrární komoiy ČR Václav Suchan, kritizoval zrušeni některých národních dotačních titulů.

Podle nich to snižuje schopnost českých firem konkurovat zahraničním výrobcům.

Náklady mlékáren se letos po nárůstu v minulém roce ustálily, včetně plateb za energie. „Mohu potvrdit, že řada mlékáren už promítla ty snížené vstupy do svých cen, nicméně se to zatím neprojevilo ve všech případech na pultech a regálech v obchodě,“ sdělil Kopáček.

Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová připomněla, že ceny potravin neurčuji zemědělci a potravináři, to podle ní dělají obchodní řetězce. V poslední době se podle ní poukazuje na to, že měli potravináři vysoké zisky. „A nikdo si neuvědomí, že z obratu jsou to třeba dvě tři procenta,“ uvedla Večeřová. Firmy by podle ní kvůli investicím potřebovaly zisk alespoň na úrovni od tří do šesti procent.

Zdroj: Zemědělec, 40/2023, str. 7

Celý článek si můžete přečíst zde:

Brazilská potravinářská společnost JBS, největší zpracovatel masa na světě, zahájila výstavbu výzkumného centra pro laboratorně pěstované tkáně imitující maso. JBS do projektu investovala 62 milionů amerických dolarů s cílem vyvinout efektivní, růstu schopnou a cenově dostupnou produkci laboratorně pěstovaných tkání imitujících živočišné bílkoviny, které bude moci uvést v dohledné době na trh. Výzkumné centrum by mělo být otevřeno před koncem roku 2024.

Více informací zde.

Ceny se zastavily, ty akční klesají, říká Michal Brada, šéf české filiálky světové mlékárenské jedničky Lactalis. Právě v akcích se prodává většina výrobků.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Podle posledního Indexu genderové rovnosti od European Institute for Gender Equality (EIGE) z roku 2022 získalo Česko 57,2 bodu ze 100, což pro něj znamenalo 23. příčku v Evropské unii. Bodový výsledek byl přitom o 11,4 bodu nižší než výsledek celé EU. Od roku 2010 do vydání zmíněného indexu byl pokrok v genderové rovnosti v Česku nejpomalejší ze všech členských států Unie.

Fotka premiéra a manželky z konference Česko na křižovatce se stala symbolem genderových nerovností v Česku. Podle Indexu genderové rovnosti získalo Česko 57,2 bodu ze 100, což je nižší hodnota než průměr EU. Největší prostor pro zlepšení je v oblasti práce a péče, kde ženy mají největší zátěž. Islanďanky v minulosti stávkou dosáhly uzákonění platové rovnosti. Premiér Fiala se na konferenci zaměřil spíše na jiné priority než na rovnost. Fotka s mužským zastoupením na konferenci vyvolala kritiku.

Konferenční fotka s premiérem a muži na pódiu zafungovala jako silný symbol, jako muleta na býka. A to bez ohledu na to, že pak na celodenní konferenci, prezentované jako pro český byznys klíčové, vystoupily i tři odbornice. Česko trpí zvláštním paradoxem. Podle výzkumů a statistik je to stát se zásadními genderovými nerovnostmi, které ho brzdí, ale podle mnoha veřejných deklarací to často vypadá, že nerovnosti nikdy nikdo neviděl. Alespoň rovnost mezd a platů už má určitou pozornost nebo nerovnováha v péči na rodičovské dovolené, a to i s tím, co následně pro ženy znamená v práci a důchodech.

Česko na křižovatce

Žen ve vedoucích funkcích i v Česku významně přibývá a jejich životní i pracovní zkušenosti přinášejí do jednání nový pohled, jiný náhled a možná i nová neotřelá řešení. Navíc počet žen s vysokoškolskými diplomy významně roste a pevně doufáme, že se to brzy zřetelně projeví i v byznysu, odpovídá Helena Kavanová, ředitelka pro marketing a komunikaci a tisková mluvčí Potravinářské komory ČR. Podle ní je škoda, že se na konferenci neobjevilo více žen, které by mohly oponovat nebo více reflektovat vládní návrhy. Je pravděpodobné, že pokud se tato situace nezmění, na konferenci tolikrát zmiňovaným skanzenem se můžeme stát dřív, než si myslíme, dodává.

A připomíná, že Potravinářská komory ČR je jednou z mála oborových organizací, která má ve svém čele ženu. Dana Večeřová vede komoru od roku 2019, nyní bude kandidovat na druhé volební období. Postavení žen ve vedení společností podporuje i Evropská unie. Velké firmy by měly mít od roku 2026 minimálně 40 % žen na vedoucích pozicích, například v dozorčích radách, doplňuje.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Zdroj: https://www.podnikatel.cz/clanky/reaktor-nebo-rovnost-jedno-z-toho-se-do-zachrany-ceska-premierovi-neveslo/

V unijních institucích se rozproudily debaty o reformě bloku. Naposledy měli minulý týden ministři členských zemí na stole návrh francouzských a německých expertů, jak by se mohla EU proměnit. Po reformě volá už delší dobu Evropský parlament, téma rezonuje i v Evropské komisi. V souvislosti s rozšířením Unie o nové členy mluvila o reformě předsedkyně Evropské unie Ursula von der Leyen ve svém nedávném projevu o stavu Unie. Jaké scénáře jsou na stole a může na ně v praxi dojít? Odpovídá Jan Kovář, zástupce ředitele výzkumu pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Zdroj: EURACTIV.cz 

Celý pořad si můžete poslechnout zde:

Ministerstvo zemědělství zrušilo dotační program pro potravinářské firmy pro letošní rok. Vláda plánuje ušetřit přes 10 miliard korun ze státního rozpočtu na zemědělské dotace 

v příštích dvou letech. Ministr zemědělství tvrdí, že firmy s výrazným ziskem by si měly investice zajistit samy.

Vladimír KROC, moderátor:

Státní veterinární správa (SVS) nařídila stáhnout z trhu přes 11 tun kuřecího masa z Brazílie kvůli salmonele. Jde o mražená kuřecí prsa v balení o hmotnosti dva kilogramy a kuřecí řízky se stejnou hmotností. Mířily hlavně do stravovacích zařízení. V dnešní tiskové zprávě to uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Kontrola bakterie v mase objevila při mimořádné kontrolní akci zaměřené na drůbeží maso dovážené ze zemí mimo EU. Od začátku září odebrali inspektoři 20 vzorků při 92 kontrolních akcích.

Zdroj: https://www.pribram.cz/clanek/veterinari-naridili-stahnout-z-trhu-pres-11-tun-kureciho-masa/27830/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

Jeden ze supermarketů u nás přestal prodávat kuřecí maso z Ukrajiny. Podle jeho mluvčího byl důvodem nedávný záchyt salmonely právě u produktů z této země. Drůbežářská unie vyzývá i další obchody, aby se zachovaly stejně. Podle některých ekonoma Petra Bartoně jde ale o důkaz toho, že se naši zemědělci bojí levnější zahraniční konkurence.

„V uplynulých týdnech jsme na základě zvýšené poptávky po kuřecím mase doplnili náš sortiment i o kuřecí maso z jiných zemí včetně Ukrajiny,“ uvedl mluvčí obchodního řetězce Tomáš Kubík.

„Konkurence je zdravá, ale pokud mezi jednotlivými zeměmi nejsou srovnatelné podmínky, nejsme schopni cenám ze zemí, jako je třeba Ukrajina, konkurovat,“ zmínil generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář.

Zdroj: https://cnn.iprima.cz/z-ceskeho-supermarketu-mizi-ukrajinske-maso-pry-kvuli-salmonele-ekonom-vidi-duvod-jinde-413449?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context

Celý pořad můžete shlédnout zde:

Kolem másla se toho v posledních letech hodně událo, jeho vysoké ceny se jeden čas staly dokonce předvolebním tématem. Řeší se i kvalita, proto se máslu opakovaně věnuje časopis dTest. Po posledním testování vyslal spotřebitelům dobrou zprávu: žádné máslo vyloženě nepropadlo, hodně bodů sbírala za chuť.

Vyznejte se v názvech

Víte, co kupujete, když do košíku přihodíte tradiční, čerstvé nebo třeba farmářské máslo?

• TRADIČNÍ MÁSLO je název upravený evropským nařízením č. 1308/2013. Podle definice se jedná o máslo získané přímo z mléka nebo smetany.
• ČERSTVÉ MÁSLO je speciální kategorie másla zavedená českou vyhláškou č. 397/2016 Sb. Jako ‚čerstvé‘ se smí označovat pouze máslo, od jehož výroby uplynulo méně než 20 dnů.
• STOLNÍ MÁSLO je takové, které bylo skladováno nejdéle 24 měsíců od data výroby při teplotách –18°C a nižších. Balené stolní máslo se musí spotřebovat do 20 dnů od vyskladnění z mrazírenského skladu.
• FARMÁŘSKÉ MÁSLO legislativa nezná a nepředepisuje pro něj žádné speciální požadavky. Jde čistě o obchodní název.
• SELSKÉ MÁSLO rovněž nemá přesně definovaný význam, používá se jako označení pro máslo vyráběné v malých výrobnách.
• SOLENÉ MÁSLO obsahuje 1 až 2% soli, která tradičně přispívala k delší trvanlivosti. Solené máslo je obvyklé v zahraničí, populární je například v severských zemích.
• MÁSLO SE SMETANOVÝM ZÁKYSEM býval kdysi speciální druh másla. Dnes se tak označují výrobky obsahující alespoň 75 % mléčného tuku. Vyrábí se z másla, ke kterému se přidává smetana nebo mléko naočkované mlékárenskými kulturami.
• POLOTUČNÉ MÁSLO (nebo třičtvrtětučné) obsahuje méně tuku, konkrétně 60–62%, respektive 39–41 %.

Více informací a kompletní výsledky najdete na stránkách časopisu dTest.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Pokračující pokles cen zemědělských výrobců, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ), je nejvíce vidět u pšenice. Zemědělci ji prodávají i za poloviční cenu oproti loňsku, kdy se v letních měsících ceny přibližovaly až k 9000 Kč za tunu. Klesá i cena mléka, za litr nyní dostávají chovatelé 10,35 Kč, reagoval na údaje ČSÚ mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Loni koncem roku i letos v lednu byla podle něho cena přes 13 korun za litr. Pícha také poukázal na to, že spotřebitelské ceny jsou meziročně vyšší. V červenci byla u potravin meziroční míra inflace 9,5 procenta, v červnu to bylo 12 procent.

Pícha zároveň upozornil, že rostou ceny komodit, u kterých je ČR závislá na dovozu, jako jsou ovoce, brambory, zelenina i vepřové maso. "U rostlinných i živočišných komodit se i přes nárůst cen některých z nich dostáváme pod únosnou mez ziskovosti a hrozí, že se pro české zemědělce vedle mléka a masa stanou ztrátovými i komodity jako obiloviny a řepka. Paradoxem je, že rozhodující cena tuzemských zemědělských komodit v měsíčním srovnání neustále klesají, ale v obchodech stále cena roste," dodal.

Ceny v zemědělství meziročně podle ČSÚ klesly o 14,3 procenta, v červnu byly nižší o 13,8 procenta. Ceny výrobců by měly naznačovat budoucí vývoj spotřebitelských cen. Výrazněji klesly ceny v rostlinné výrobě, meziročně o 24,5 procenta, v živočišné výrobě byly vyšší o 1,8 procenta vyšší.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Produkce drůbežího masa v Česku loni klesla o čtyři procenta. Je to první pokles od roku 2013. Vliv na to měla inflace, která změnila spotřebitelské chování. Rentabilitu producentů drůbeže ohrožuje levný dovoz, roste import ze Slovenska i z Ukrajiny. Na jednání sněmovního zemědělského výboru to řekl náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. Výbor přijal usnesení, ve kterém ministra žádá o intenzivní kontrolu dovozů a zveřejňování výsledků.

Skřivánek uvedl, že loni domácí produkce drůbežího masa pokryla zhruba 60 procent spotřeby. "Do ČR je dováženo také drůbeží maso z Ukrajiny, které je zpracováváno v jiném členském státě, například na Slovensku," doplnil. Levnější produkce ze zahraničí ohrožuje podle ministerstva rentabilitu českých producentů, nejvíce jsou postižení chovatelé kuřat na maso.

Celý článek si můžete přečíst zde: