21. únor 2024

Pověstná věta „jdeme na jedno“ teprve začíná nabývat reálných rozměrů, a to vzhledem k ceně půllitru, která se přehoupla přes hranici sedmdesáti korun. Vyšší sazba DPH sice nenahrává do karet majitelům restaurací, zvlášť těch malých, pro které může být likvidační, i přes silné hlasy odpůrců však může mít zdražení piva ve finále pozitivní přínos.

Co se spotřeby piva týče, Češi v rukou jasně třímají zlatý metál. Průměrně totiž každý z nás vypije přes 140 litrů piva za rok. A ačkoli jsme s faktem, že se pivo značně podílí i na bilanci nadváhy či obezity a obsahuje alkohol, který není vhodný ke každodenní konzumaci, všichni obeznámeni, na svůj zlatý mok si nenecháme sáhnout. Není tedy divu, že k jakémukoli zdražování národního pokladu přistupuje majoritní část populace s notnou dávkou nevole.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

21. únor 2024

Rozhovor Zuzany Hodkové Seznam Zprávy s prezidentkou Potravinářské komory ČR Danou Večeřovou o zemědělských protestech, problémech Green dealu, dotacích a ziscích zemědělců a potravinářů a dalších tématech. 

Potravinářská komora ČR protesty, tak jak probíhají v celoevropském kontextu podporuje. Každá země sice má i své specifické problémy, ale jako červená nit se vine všemi protesty odpor ke Green dealu, snaha o omezení ohromné byrokracie a související administrativy, spousty papírování a zbytečných násobných kontrol a dovozů levnějších, ale v mnoha případech rizikových surovin ze zahraničí. Do protestů ale rozhodně v tuto chvíli nepatří žádná další politická témata a spíše negativní forma protestů, které v pondělí proběhly. Nicméně, je třeba zdůraznit, že protesty v Česku byly víceméně spořádané a pokud zemědělci protestují proti nevýhodným podmínkám pro zemědělce v celé Evropě, je to v pořádku.

Potravinářská komora ČR proto vyzývá k úpravě podmínek Green Dealu. „Aby tak ostře nedopadaly do zemědělství a aby ho prakticky nezlikvidovaly. První plán Green Dealu, který vyběhl před třemi roky, v podstatě znamenal konec zemědělství a potravinářství v Evropské unii,“ vysvětlila Dana Večeřová s tím, že věří, že se úprava dohody díky tlaku většiny zemí podaří. „Ty protesty už nejsou ojedinělé, jsou v podstatě koordinované,“ dodává Večeřová s tím, že Potravinářská komora na svých sítích podpoří čtvrteční protest Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a Asociace soukromých zemědělců.

Celý pořad si můžete poslechnout zde:

20. únor 2024

Praha 20. února (ČTK) - Čeští zemědělci budou ve čtvrtek protestovat na hranicích s Polskem, Slovenskem a Německem i v ulicích velkých měst. Vyjede několik set kusů zemědělské techniky, provoz ale blokovat nechtějí. Pojedou převážně po státních silnicích. Na hranicích se sedláci setkají s kolegy ze sousedních zemí. Protest pořádaný Agrární komorou a Zemědělským svazem bude součástí evropských protestů zemědělců proti politice Evropské unie. Vadí jim především podmínky Green Dealu, mají problém s bezcelními dovozy zemědělských produktů ze zahraničí, zejména z Ukrajiny či Latinské Ameriky. Od pondělní akce v Praze se hlavní zemědělské organizace distancovaly.

Moravskoslezští zemědělci budou protestovat na třech hraničních přechodech s Polskem a také v Opavě. "Pojedou nejenom traktory, ale většinou to budou traktory s návěsy. V Opavě bude průjezd městem, bude to taková demonstrativní jízda s tím, že se nebude nic brzdit nebo zpomalovat," řekl ředitel Regionální agrární komory Ostravsko Robert Kučera.

Zemědělci z Ústeckého kraje vyrazí z letiště Březno u Chomutova. Do kolony se zapojí zhruba 80 zemědělských strojů. Budou pokračovat přes obchvat kolem Chomutova k hraničnímu přechodu Hora. Sv. Šebestiána, kde se sejdou s kolegy z Německa.

Z jihu Moravy vyjedou až dvě stovky traktorů a další zemědělské techniky na hraniční přechod se Slovenskem u Hodonína. Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK) ohlásila na čtvrtek největší protesty svého druhu v historii Slovenska. S českými farmáři by se Slováci měli potkat právě na hraničním přechodu Holíč/Hodonín. Protestující zemědělci z Brněnska, Vyškovska a Blanenska se sjedou na okraji Brna a ze čtyř směrů pojedou ulicemi krajského města, o blokádu jít nemá.

Zemědělci v Královéhradeckém kraji do protestu nasadí přibližně 200 traktorů a další zemědělské techniky. Hlavní protest asi s 60 stroji bude dopoledne na hraničním přechodu do Polska v Náchodě. V Pardubickém kraji vyjede více než 120 souprav zemědělské techniky. Demonstrační jízdy budou ve všech čtyřech okresech regionu. Na hraničním přechodu v Dolní Lipce na Orlickoústecku se také uskuteční setkání s polskými zemědělci. Sedláci z Vysočiny na hranice nepojedou, budou projíždět vybranými trasami po kraji a otáčet se na kruhových objezdech.

V Olomouckém kraji se zapojí zemědělci ze všech pěti okresů. Zemědělská technika projede ulicemi Olomouce, Prostějova, Přerova a Šumperka. Jeseničtí farmáři budou protestovat spolu s polskými kolegy na hraničním přechodu.

Ve Středočeském kraji bude na silnicích přibližně 300 zemědělských strojů, v každém okrese mezi 35 až 50, nejvíce zřejmě na Kolínsku. Dopoledne se vydají na protestní jízdy zejména kolem měst. Na hranici s Polskem a Německem by měli vyrazit někteří zemědělci z Mladoboleslavska. V Jihočeském kraji se na několika místech sjede na tři stovky traktorů a jiných zemědělských strojů. Krátce zablokují například i příjezd k hraničnímu přechodu do Německa ve Strážném na Prachaticku.

Protesty zemědělců se ve čtvrtek uskuteční i v dalších zemích střední a východní Evropy. V Česku je pořádají Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství. V pondělí část zemědělců demonstrovala před ministerstvem zemědělství v Praze, protestní jízdou se stovkami traktorů částečně zablokovali magistrálu. Požadovali, aby česká vláda odstoupila od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Od tohoto protestu se ale hlavní zemědělské organizace distancovaly.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

20. únor 2024

Jedlý hmyz je prezentován jako skvělý zdroj bílkovin

Petra Škvorová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity uvedla: 

„Hmyz má oproti ostatním zvířatům nižší spotřebu zemědělské půdy, potřebuje poměrně málo vody. Krávám vyčítáme skleníkové plyny, tady nic takového není. Hlavní věc je konverzní faktor: kolik toho musí živočich sníst, aby přibral jeden kilogram hmotnosti. Hmyz je chladnokrevný živočich, to znamená, že energii, kterou přijímá, nespotřebovává na vytopení vlastního těla. A i díky tomu je ten konverzní faktor velmi nízký.”

Toto srovnání je znázorněno na grafu jedné z největších vědeckých organizací, Americké chemické společnosti.

V tomto kontextu vypadá chov skotu a prasat jako nejhorší alternativa výroby bílkovin. Nicméně konzumace jedlého hmyzu má svá rizika.

Jedlý hmyz obsahuje chitin a různé bakterie

Kromě bílkovin je u hmyzu konzumován také obsah trávící soustavy a skelet, který je tvořen chitinem. Ten tvoří 5-15 % hmyzího těla. Podle některých studií může chitin vyvolat u lidí alergickou reakci.

Určité riziko konzumace hmyzu představují také mikrobiální kontaminace na povrchu těla nebo ve střevní mikroflóře. Navíc jedlý hmyz obsahuje různé bakterie. Průmyslově chovaný hmyz by se tedy měl nechat před konzumací vyhladovět a tepelně upravit.

Když chtěla sníst prvního cvrčka, běhala s ním vědkyně Škvorová po katedře asi hodinu. „Všichni se mě ptali: ‚Ty jsi se zbláznila, co tady běháš se cvrčkem?‘ Hrozně dlouho jsem se odhodlávala,“ přiznala Škvorová.

Celý článek si můžete přečíst zde:

20. únor 2024

Česká potravinářská společnost z. s. a Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Vás zvou na odbornou akci pořádanou v rámci potravinářských úterků, která se koná dne 27. 2. 2024 od 14:30 hod. v Klubu techniků na Novotného lávce č. 5, v Praze 1, v místnosti č. 318 ve 3. p. na téma:

„Environmentální udržitelnost v potravinářském businessu″

Přednášející: Prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA
VŠCHT, Ústav udržitelnosti a produktové ekologie

ABSTRAKT
Environmentální aspekty podnikání začínají být stále častěji předmětem průmyslové výroby v řadě sektorů. Výjimkou není ani potravinářství. S implementací směrnice EU o nefinančním reportingu zaměřeném na udržitelnost vyvstává potřeba sbírat a prezentovat data související s emisemi skleníkových plynů a dalšími znečišťujícími látkami.
Přednáška bude zaměřena na principy určování uhlíkové stopy organizace, ze kterých vyplývají nové souvislosti pro dosahování korporátní udržitelnosti. Ve druhé části se přednášející zaměří na identifikaci globálních marketingových trendů, které vyplynuly z obšírného průzkumu realizovaného ve 22 zemích světa.

Účast na přednášce je bezplatná a bez předchozí registrace.

Ilustrační foto: pixabay

20. únor 2024

Brno 19. února (ČTK) - Novým majitelem potravinářské společnosti Fruta Podivín z Břeclavska má být holding CE Industries podnikatele Jaroslava Strnada, který ji koupí od společnosti Orkla Foods. Smlouvy podepsaly obě strany 15. února, nyní musí transakci ještě přezkoumat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, uvedl v tiskové zprávě mediální zástupce CE Industries Jaroslav Martínek. Cenu strany nezveřejnily.

Fruta je podnikem, který funguje od roku 1910 a od roku 1998 patřil koncernu Hamé, který je dodnes součástí nadnárodního norského koncern Orkla. Vyrábí se v něm marmelády, džemy a dětská ovocná výživa. Podle výroční zprávy za rok 2022 v Podivíně pracovalo 161 lidí, vyrábí zhruba 200 druhů výrobků, tradiční značkou dětské výživy je Hamánek. Za rok 2022 činily tržby téměř 580 milionů korun a hospodaření skončilo ve ztrátě 668.000 korun. O rok dříve činil zisk 17,6 milionu korun.

"Prodej umožňuje společnosti Orkla soustředit se na rozvoj svých klíčových značek jako Vitana, Májka, Hamé nebo Simply Fresh a dále tak posílit svou pozici na českém trhu," uvedl tiskový mluvčí Orkla Foods Česko a Slovensko Martin Frýdl. Loni Orkla zavřela v Česku dva svoje závody, které byly ztrátové, a to v nedalekém Bzenci na Hodonínsku a v Panenských Břežanech v okrese Praha-východ. Z bzeneckého provozu, v němž pracovalo 200 lidí, mířily na trh sterilované okurky. V Břežanech pracovalo 50 lidí a vyrábělo se tam mražené ovoce a zelenina. Nyní zákazníci sice najdou v obchodech stejně vypadající výrobky se stejnou značkou, avšak vyráběné jinde.

Nový majitel Fruty je holdingem, který podniká ve více oborech, například v železničním strojírenství, v energetice, v recyklaci odpadu a také v potravinářství a drogerii. Loni například Strnad získal do portfolia pardubickou společnost Kávoviny, vlastní také fulneckého výrobce zdravé výživy firmu Kauma. "Ve Frutě chceme zachovat výrobu současného portfolia a s ní spojená pracovní místa. Naším záměrem je její dlouhodobý rozvoj," uvedl mluvčí CE Industries Andrej Čírtek. Holding předloni dosáhl tržeb deset miliard korun a zaměstnává v podnicích v Česku, na Slovensku, v Chorvatsku a Srbsku přes 2500 lidí. Strnad také v minulosti založil průmyslový holding Czechoslovak Group, který nyní vede jeho syn Michal Strnad.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Autoři Stephan Peters a Hans Verhagen zpracovali článek zaměřený na problematiku značení výživových hodnot potravin na přední straně obalu pomocí systému Nutri-Score. Článek s názvem „Publikační předpojatost a Nutri-Score: Úplný přehled literatury týkající se zdůvodnění účinnosti loga Nutri-Score na přední straně obalu“ byl zveřejněn v recenzovaném časopisu ScienceDirect dne 13/02/2024. Autoři článku uvádí, že jejich hlavním zjištěním je, že velká většina studií, které podporují Nutri-Score, je provedena vývojáři Nutri-Score. Naopak většina (61 %) studií, které jsou prováděny nezávisle na vývojářích Nutri-Score, vykazuje nepříznivé výsledky implementace Nutri-Score. Druhým zjištěním je, že i když je teoretický účinek Nutri-Score ověřen na algoritmu s více živinami (Systém nutričního profilování Food Standards Agency FSA-NPS), v reálném životě neexistuje žádný důkaz o příznivých účincích Nutri-Score na tento algoritmus v kompletním sortimentu supermarketů. Závěrem lze tedy podle autorů říci, že neexistuje dostatek vědeckých důkazů, které by podpořily používání Nutri-Score jako účinného nástroje veřejného zdraví.

Více informací zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Protesty zemědělců napříč Evropskou unií proti současné ekonomické situace, národním i evropským opatřením a dohodám o volném obchodu nadále pokračují. Zástupci zemědělských organizací z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Litvy se sešli ve dnech 12-13/02/2024 na jednání ke koordinaci evropských zemědělských protestů, které mají upozornit na současnou špatnou situaci zemědělství EU. Zemědělské organizace identifikovaly tři hlavní problémy, které by se měly v Unii řešit: odstranění přebytku zemědělských produktů z bezcelního ukrajinského dovozu, upravení environmentálních předpisů a zajištění spravedlivé kompenzace pro zemědělce, a zjednodušení Společné zemědělské politiky pro snížení byrokracie. Koordinované protesty zemědělců z východní Evropy jsou plánované na 22/02/2024. Ukrajina v rámci zachování dobrých vztahů vyzvala dne 12/02/2024 Polsko, aby dohlédlo, že se budou tamní zemědělci zodpovídat za zastavení tří ukrajinských kamionů na hranicích a vysypání převáženého obilí. Polsko ve věci zahájilo vyšetřování. Protesty zemědělců v Itálii začínají slábnout. Italský ministr zemědělství v návaznosti na zbylé protesty uvedl, že další ústupky pro sektor nebudou. Vlámští zemědělci postavili v rámci protestů dne 15/02/2024 v belgickém přístavu Gent filtrační zátarasy, které umožňovaly průjezd pouze omezenému počtu vozidel za hodinu. Belgická zemědělská sdružení současně vyjednávala s vládou o ukončení protestů, vyžadovala mírnější model snižování emisí dusíku, konec vykupování zemědělské půdy a snížení administrativní zátěže. Belgické environmentální organizace návrhy zemědělců kritizují. Španělští zemědělci v protestu blokovali dne 14/02/2024 několik hlavních silnic s hlavním cílem zastavení dovozu marockých rajčat. Britští zemědělci dne 16/02/2024 blokovali pozemní komunikace k přístavu Denver jako protest proti nízkým cenám potravin v supermarketech a levnému dovozu produktů po Brexitu v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi.

Více informací zde a zde.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

Evropská komise připravuje balíček zjednodušujících opatření pro Společnou zemědělskou politiku s cílem snížit administrativní zátěž zemědělců. Balíček by měl být představen dne 26/02/2024, během Rady ministrů zemědělství. Belgické předsednictví v tomto kontextu požádalo členské státy, aby do 14/02/2024 předložily své návrhy a nápady, jak přímo či nepřímo SZP. Připravovaný balíček by měl zahrnovat různé aspekty SZP (žádosti o podporu, monitoring, kontroly), reflektovat by měl rovněž povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů EU. Během únorové Rady ministrů zemědělství by v tomto kontextu měla proběhnout výměna názorů na současnou krizovou situaci v zemědělském odvětví a na potřebu rychlých a strukturálních řešení. Budoucnost zemědělského sektoru EU by rovněž mohla být diskutována i na Evropské radě složené z lídrů členských států, která proběhne 21-22/03/2024, případě pak na té další 17-18/04/2024.

Zdroj: Stálé zastoupení PK ČR v Bruselu

Ilustrační foto: pixabay

19. únor 2024

V pátečním vydání pořadu Co na to vaše peněženka na Prima CNN News diskutovala prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a ekonom Lukáš Kovanda. V diskusi zaznělo například proč zemědělci protestují v celé Evropě, jaké akuální problémy způsobuje našim zemědělcům a potravinářům Green deal, stále se zvyšující byrokracie, problematika dovozů ze třetích zemí a další. 

Evropa se snaží být zelená za každou cenu, i za cenu vlastních ztrát. Sami sobě nastavujeme velmi přísné podmínky pěstování, chovu, výroby a produkce potravin, které v konečném důsledku mohou vést až k likvidaci evropského zemědělství. Chceme ochránit planetu, ale jen přesouváme problém jinam. V současné době je Evropa jedním z největších vývozců potravin na světě, a to se co nevidět může změnit. Chceme pro naše spotřebitele co nejbezpečnější a nejkvalitnější potraviny, ale jejich výroba je a bude díky zbytečným administrativním zásahům a požadavkům tak drahá, že si je nebude moci nikdo koupit. Již nyní se k nám tlačí výrobky ze třetích zemí, kde neplatí tak přísná pravidla pro jejich produkci, ať už jde o používání antibiotik, pesticidů, ale i o welfare zvířat  a proto jsou významně levnější. Nikdo ale není schopen zkontrolovat v jakých podmínky jsou zvířata chována, čím jsou krmena, jak jsou léčena apod. Protesty zemědělců v celé Evropě ukazují, že Green Deal nejde správným směrem a bude nutné náš postoj ke Green dealu minimálně přehodnotit.

Celý pořad můžete shlédnout zde:

19. únor 2024

Potravinářská komora ČR, jejíž součástí jsou i zpracovatelské podniky, pak uvádí, že dovoz drůbeže do ČR v posledních letech roste. „V meziročním srovnání jde o nárůst o 13 271 tun, tedy více než 10procentní. Když uvažujeme, že jeden plně naložený kamion převeze 20 tun drůbežího masa, jde o více než 660 kamionů navíc,“ popisuje mluvčí komory Helena Kavanová.

 Ta ovšem zemědělcům připomíná, že jim klesly náklady na krmné směsi, protože klesá cena obilí, které je pro drůbež hlavní složkou potravy. „Na druhé straně však rostou náklady na obaly, odpady, vodné, stočné, mzdové náklady. Náklady na energie sice poklesly, ale zdaleka nedosahují úrovní před energetickou krizí,“ doplnila Kavanová.

Podle ní jsou podmínky s podniky mimo EU nesrovnatelné. „Je problematické splňovat ambiciózní požadavky Green Dealu a na druhé straně dovážet do země výrobky ze zemí, kde tato pravidla dodržována nejsou. Kvalita drůbežího masa pak není srovnatelná. Dovozy nejen ze třetích zemí tlačí ceny drůbežího masa dolů v celé Evropě,“ vysvětluje. Část chovatelů však kvůli tomu v ČR skončí.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

15. únor 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dnes na online tiskové konferenci zveřejnil výsledky sektorového šetření na trhu výroby a prodeje cukru a průběžné výsledky sektorových šetření k dodržování povinností stanovených zákonem o významné tržní síle. Vedení ÚOHS rovněž oznámilo, jaká sektorová šetření budou uskutečněna v letošním roce.

Trh výroby cukru je více koncentrovaný, působí zde pět výrobců, kteří provozují sedm cukrovarů. Jeden z výrobců přitom produkuje významné množství českého cukru, avšak do obchodních řetězců směřuje pouze cca 10 % z tohoto objemu. Převážná většina je prodána dalším zpracovatelům, zejména výrobcům potravin, alkoholu či dezinfekce. Trh je však nutno považovat za nadnárodní, protože velké množství cukru české výroby se exportuje a současně přibližně 1/3 spotřeby se naopak dováží ze zahraničí. Na nárůst cen cukrovarů ve druhé polovině roku 2022 mělo vliv zvýšení cen cukrové řepy, energií, platů zaměstnanců i nejistota na trzích. Ani v této oblasti nebyly zjištěny stopy možného protisoutěžního jednání a vzhledem k nadnárodní povaze trhu nelze hovořit ani o existenci dominantního postavení.

Celý text TZ najdete zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nově otevírá doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0, který je prvním doktorským studiem v této oblasti v České republice. Studijní program reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací. Tento program klade důraz na získání hlubokých a systematických znalostí a dovedností v oblasti využití moderních výpočetních metod, jako jsou metody umělé inteligence, elektroniky a automatizace, počítačové simulace a využití experimentálních dat pro inovativní technická řešení.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Mezi zlevněným zbožím v obchodech se mnohem častěji než dříve objevují výrobky privátních značek. Dříve to nebývalo, protože tyto značky už byly samy o sobě levnější než ty slavnější a známé názvy.

Ceny v České republice v posledních dvou letech vzrostly stejně jako za předchozích třináct let – o téměř 26 procent. Loňský rok tak ukázal vzestup nejen slevových akcí, ale také posilování role privátních značek v obchodní strategii velkých řetězců.

Značky jako Tesco Value, Boni od Penny Marketu, Pilos či Milbona z Lidlu, Albert Basic a mnoho jiných, si obchodníci nechávají vyrábět u potravinářských firem, ale prodávají je pod svou značkou i marketingem. Mají tím pod kontrolou cenu i kvalitu, tedy složení.

A nejedná se jen o potraviny, systém platí i pro kosmetiku a drogistické zboží, které se v řetězcích prodává.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Zemědělcům v Evropě došla trpělivost s politikou. V různých zemích mají na své vlády různé vlastní požadavky, společně jim však vadí evropská regulace, která má přispět ke snižování emisí, vyšší ochraně přírody a větší pohodě zvířat.

Kvůli ní mají vyšší náklady a ztrácejí konkurenceschopnost proti dovozcům zemědělských plodin či masa, kteří nejsou podobnými povinnostmi svazováni.

Po vypuknutí války na Ukrajině se k tradičním potížím přidaly nové problémy – do Evropy proudí přebytky zemědělských komodit z Ukrajiny, která kvůli válce přišla o tradiční trhy, proto ceny zemědělské produkce klesají. K tomu proti předválečným letům zdražily energie, pohonné hmoty a hnojiva.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Vyžadovat po evropských zemědělcích, aby nechávali pole ladem, zakazovat jim přípravky na ochranu rostlin, které se jinde ve světě používají, je nonsens. Zemědělce musí v první řadě živit práce, nikoliv dotační podpory, které jsou navíc spojené s obří byrokracií. Nemluvě o tom, že od roku 2014 vydává Unie na zemědělství stejné množství peněz. Na Green Deal nejsou prostředky a už vůbec není Green Deal kompatibilní s otevřením hranic pro zemědělskou produkci z Jižní Ameriky či z Ukrajiny. Těžko vysvětlovat českému sedlákovi, že má nechávat pole ladem a připravit se tak o část příjmů, když se sem vozí zemědělská produkce z míst, kde o ničem takovém nikdy neslyšeli.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024

Podle prezidentky Potravinářské komory ČR je podpora kvalitních českých potravin dnes možná důležitější než kdykoliv v minulosti. O regionální výrobky od českých výrobců, nositelů značek kvality jako je například KLASA, Regionální potravina nebo Česká cechovní norma je mezi spotřebiteli zájem. Je ale nutné, aby byly co nejvíce dostupné na pultech našich obchodů, a to nejen v Praze, ale i v ostatních městech. Je třeba jednat i s obchodníky, obchodními řetězci, aby věnovali pozornost regionálním produktům z konkrétních regionů a výrobky od místních producentů tak mohly být lépe dostupné. Je třeba snížit nároky řetězců na celoroční dodávky v obrovských objemech do celé republiky. Jedině tak bude mít spotřebitel větší výběr a na pultech obchodu bude tak žádoucí konkurence.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

14. únor 2024
 

Praha 14. února (ČTK) - O případných úpravách společné zemědělské politiky nebo byrokratické zátěži ze strany Evropské komise chce ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hovořit na čtvrtečním jednání se zástupci farmářů, kterého se zúčastní i premiér Petr Fiala (ODS). Bude také informovat o krocích, které ministerstvo zemědělství (MZe) v posledních dnech pro chovatele a pěstitele učinilo, řekl dnes novinářům. Zda výsledky jednání přesvědčí velké oborové organizace k tomu, aby protesty na národní úrovni nepořádaly, nedokáže říci, doplnil.

"Mým cílem zítřejšího (čtvrtečního) jednání je seznámit s kroky, které jsme už učinili v posledních dnech a hodinách. Reagujeme třeba na to, co včera (v úterý) zveřejnila Evropská komise v rámci takzvaných neprodukčních ploch. Chceme to pro letošní sezonu pro české farmáře upravit," řekl Výborný.

Zástupce Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství bude Výborný na čtvrteční schůzce dále informovat o tlaku, který MZe vynakládá na EK, aby zemědělcům snížila byrokratickou zátěž. "Musí dojít k výraznému snížení byrokracie a kontrolní zátěže. Není možné, abychom se utrhli někam, kde to ani já neumím farmářům vysvětlit," uvedl.

Jedním z probíraných témat podle Výborného budou i případné úpravy společné zemědělské politiky na národní úrovni. "Pomohli jsme malým rodinným farmám, ale ten problém se nám trochu přesunul do středních podniků a tam musíme zacílit pozornost," doplnil ministr.

Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství přistupují k jednáním podle Výborného konstruktivně. Uvedl také, že rozumí jejich požadavkům. "Ale například ohlášené protesty v pondělí jsou protesty někoho, kdo reálně nezastupuje české zemědělce. Jsou to věci, v jejichž pozadí jsou nějaké osobní a politické zájmy a tam já velmi těžko hledám partnery, se kterými bych hovořil," dodal.

Blokádou pražské magistrály chce část farmářů v pondělí 19. února upozornit na podle nich špatnou situaci českého zemědělství. Ministrovi Výbornému také předají dopis s požadavkem, aby česká vláda odstoupila od Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Protest organizuje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů ČR Bohumír Dufek a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Do Prahy by podle nich mohlo v pondělí přijet 600 až 1000 traktorů či další zemědělské techniky. Agrární komora, Zemědělský svaz a Asociace soukromého zemědělství se od tohoto protestu distancovaly, chtějí počkat na výsledky jednání s Výborným.

Na vysokou byrokratickou zátěž, stoupající náklady nebo nastavení dotační politiky si zemědělci stěžují dlouhodobě. Například Zemědělský svaz uvedl, že podle jeho interního průzkumu klesl v minulém roce zisk zemědělských firem na 8,7 miliardy korun z 22 miliard v roce 2022.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

 
Zpravodaj Papadopulos a prezident Agrární komory ČR Doležal o protestech zemědělců (zdroj: ČT24)

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

O možném domácím protestu, který by mířil proti nastavení českých zemědělských dotací, se zatím nerozhodlo. Komora dala ministrovi čas na dojednání změn do 1. března. „Pokud ministr Výborný nepřijde po dohodě s vládní pětikoalicí s přijatelným řešením pro zemědělce do 1. března, Agrární komora podpoří protesty, které již místy živelně propukají napříč republikou, a vyústí demonstrací.

Dne 29. února 2024 se uskuteční další mimořádné jednání představenstva Agrární komory, během nějž ministr zemědělství představí závěry jednání v rámci pětikoalice,“ dodala komora.

Prezident komory zdůraznil, že nechce, aby zemědělci ochromili fungování společnosti. „Chceme pouze důrazně upozornit na široké a prohlubující se problémy zemědělců. Z důvodu všech popsaných tlaků se hraje o jejich samotnou existenci, a jak jsme slyšeli na jednání v Polsku, ve stejném postavení jsou i zemědělci v ostatních zemích v Evropské unie,“ uvedl Doležal (Jan Doležal, prezident Agrární kommory ČR). 

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

Praha 12. února (ČTK) - Zahraniční obchod Česka se zemědělským zbožím loni opět skončil zápornou bilancí, tentokrát 38 miliard korun. Ve srovnání s rokem 2022 byl schodek o 19,1 procenta nižší. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Vývoz zemědělského zboží loni meziročně vzrostl o 11,3 procenta na 305,8 miliardy korun, dovoz o 6,9 procenta na 343,8 miliardy korun. Zemědělské produkty se loni nejvíce vyvážely do Německa a na Slovensko, mimo země Evropské unie zejména do Británie a na Ukrajinu.

Vývoz do Německa loni podle MZe meziročně vzrostl o 3,1 procentního bodu na 27,6 procenta, v případě Slovenska naopak klesl o 0,5 procentního bodu na 19,5 procenta. K dalším významným exportním partnerům Česka v minulém roce patřilo Polsko, kam směřovalo 8,8 procenta vývozu, následovalo Rakousko s 5,8 procenta a Itálie s 4,8 procenta, informovalo MZe. Mimo země EU pak hlavními odběrateli byla s 2,1 procenta Velká Británie a s 0,8 procenta Ukrajina. Na Rusko a Egypt shodně připadlo 0,7 procenta.

Celkově loni vývoz do zemí EU dosáhl 275,3 miliardy korun, meziročně to bylo asi o 11,5 procenta více. Do zemí mimo EU loni směřovalo zboží za 30,5 miliardy korun, v roce 2022 za 27,8 miliardy korun.

I v dovozu podle úřadu vedlo Německo, na importu se podílelo 19,6 procenta. Druhé bylo Polsko, odkud do Česka plynulo 15,8 procenta z celkového dovozu. Po Polsku podle MZe následovalo Nizozemsko, které se na importu podílelo sedmi procenty, a Slovensko s 6,5 procenta. Mimo země EU byly nejvýznamnějšími dovozci Čína, která měla dvouprocentní podíl, a Ukrajina, odkud bylo 1,9 procenta dovozu. Následovalo Norsko s 1,3 procenta a Velká Británie s 1,1 procenta. Ze zemí EU loni dovoz narostl přibližně o 6,7 procenta na 282,1 miliardy korun, ze zemí mimo EU o 7,3 procenta na 60,4 miliardy korun.

K nejvíce dováženým položkám v minulém roce patřilo vepřové maso, za něj se zařadily přípravky k výživě zvířat a pekařské zboží. Naopak největší podíl na exportu loni měly cigarety, informovalo MZe. Bilance se loni podle úřadu meziročně zlepšila především s přípravky k výživě zvířat, řepkovým olejem a cukrem. Naopak největší zhoršení zaznamenalo vepřové maso a řepková semena.

"Cílem našeho ministerstva je nadále podporovat zejména export produktů s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou mléčné výrobky, cukrovinky, nápoje nebo osivo a mák. V těchto výrobcích jsme konkurenceschopní, navíc můžeme využít a navázat na historické vazby. Naší snahou je také vyvážet více do zemí mimo Evropskou unii, které mají velký exportní potenciál," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pomoci by tomu podle něj mohly podnikatelské cesty, které se letos v březnu uskuteční do Vietnamu a na Filipíny. "Konkrétně u těchto dvou zemí existuje velký potenciál v sektoru pivovarnictví, ale i potravin zdravé výživy či mléčných a masných výrobků," doplnil Výborný.

Zahraniční obchod ČR se zemědělským zbožím mezi roky 2018 a 2023 (v miliardách Kč)

Rok

Vývoz

Dovoz

Saldo

Obrat

2018

186,3

228,0

- 41,7

414,3

2019

198,0

245,5

- 47,5

443,5

2020

214,5

250,9

- 36,4

465,4

2021

226,8

270,3

- 43,6

497,1

2022

274,7

321,7

- 47,0

596,5

2023

305,8

343,8

- 38,0

649,6

Zdroj: MZe

Nejvíce vyvážené a dovážené položky v roce 2023:

Položka

Hodnota vývozu (mld. Kč)

Podíl na agrár. vývozu (%)

Změna proti roku 2022 (%)

Položka

Hodnota dovozu (mld. Kč)

Podíl na agrár. dovozu (%)

Změna proti roku 2022 (%)

Cigarety

29,4

10,1

89,0

Vepřové maso

22,2

6,8

21,4

Přípravky k výživě zvířat

25,6

8,8

24,0

Přípravky k výživě zvířat

16,4

5,0

23,8

Potravinové přípravky

16,5

5,6

9,9

Pekařské zboží, pečivo, oplatky apod.

15,8

4,8

20,3

Pekařské zboží, pečivo, oplatky apod.

16,4

5,6

21,0

Potravinové přípravky

13,9

4,2

6,3

Pšenice

15,7

5,4

-8,3

Sýry a tvaroh

12,8

3,9

-0,6

Mléko a smetana nezahuštěná neslazená

12,9

4,4

3,8

Čokoláda a ostatní kakaové přípravky

12,2

3,7

14,5

Sýry a tvaroh

9,9

3,4

16,6

Výrobky obsahující tabák a nikotin (k vdechování bez spalování)

8,8

2,7

37,6

Řepkový olej

8,7

3,0

5,5

Drůbeží maso

8,1

2,5

8,8

Čokoláda a ostatní kakaové přípravky

8,4

2,9

7,4

Káva

8,0

2,4

-0,2

Pivo

8,3

2,8

10,4

Cigarety

7,3

2,2

1,0

Zdroj: MZe

Výměna zboží se zeměmi EU a mimo EU mezi roky 2021 a 2023 (v miliardách Kč):

Rok

Vývoz do zemí EU

Vývoz do zemí mimo EU

Dovoz ze zemí EU

Dovoz ze zemí mimo EU

2021

203,2

23,5

226,3

43,5

2022

246,9

27,8

264,4

56,3

2023

275,3

30,5

282,1

60,4

Zdroj: MZe

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024
 

Varšava/Praha 13. února (ČTK) - Zemědělské organizace střední a východní Evropy vyzvaly zemědělce k protestům proti agrární politice Evropské unie. V tiskové zprávě to dnes oznámila česká agrární komora, podle které se mají hromadné demonstrace konat 22. února. Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050. Zemědělci upozorňují také na rostoucí náklady nebo na podle nich neférovou zahraniční konkurenci.

Zdroj: ČTK

Ilustrační foto: pixaby

13. únor 2024

Ministerstvo zdravotnictví navrhlo k zařazení na seznam zakázaných návykových látek hexahydrokanabinol (HHC), hexahydrokanabinol-O-acetát (HHC-O) a tetrahydrokanabiforol (THCP). Vyplývá to ze zveřejněného návrhu, který by podle dřívějšího vyjádření ministra Vlastimila Válka (TOP 09) měla ve středu projednat vláda.

Balíčky s cukrovinami nejsou oficiálně označené jako potraviny, nemusí tedy splňovat požadavky, které stát na jejich zdravotní bezpečnost klade. „Děti a mladiství užívají tyto látky zejména v podobě gumových medvídků, které se prodávají pod označením ‚sběratelské předměty‘ a lze je koupit i prostřednictvím prodejních automatů,“ píše ministerstvo.

Látka HHC se vyrábí synteticky z kanabidiolu (CBD) nebo tetrahydrokanabinolu (THC). V malých koncentracích může tyto látky obsahovat i konopí včetně technického. „Byla u těchto látek stanovena výjimka pro případy, kdy jsou tyto látky obsaženy v rostlině technického konopí, technickém konopí, konopí extrakt a tinktura a přípravku z technického konopí v množství nižším než 0,3 procenta,“ uvádí materiál.

Nařízení vlády se seznamem návykových látek souvisí se zákonem o návykových látkách, seznam jich obsahuje zhruba 500. Zařazení HHC a THCP na tento seznam bylo policií doporučeno v roce 2022, v červenci 2023 ho navrhlo i MZd, vláda ale nesouhlasila. Ve středu se jím bude zabývat znovu. Kdy přesně začne zákaz platit, zatím není jasné. V návrhu je platnost následující den po vyhlášení, je třeba ale jeho notifikace Evropskou komisí.

Podobné látky by do budoucna měla regulovat novela zákona o návykových látkách, která zavádí novou kategorii psychoaktivních látek. Ty by podle návrhu, který v současné době projednává Sněmovna, neměly být zcela zakázané, ale nemohly by se prodávat přes internet a dětem. Ve středu by se jím měla zabývat pracovní skupina předkladatelů návrhu a dalších odborníků..

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

Co vlastně budete konkrétně dělat?

Nechci tady vůbec suplovat nějaké už etablované pracoviště, jako ministerstvo financí a Českou národní banku, které vypracovávají konvergenční zprávu o české ekonomice. Po analytické stránce tomu ani nemám šanci konkurovat, ale budu chtít třeba vypíchnout nějaké body nebo zmínit ty, které v konvergenčních zprávách nejsou. Tedy navázat na práci, kterou dělal Oldřich Dědek, když byl v letech 2007 až 2017 koordinátorem pro zavedení eura. Shromáždil obrovské množství faktů třeba o dopadech vstupu do eurozóny na nejrůznější sociální skupiny. Vůči různým skupinám je potřeba komunikovat stejný obsah, ale jinou formou. Další věcí je sledovat aktuální dění, protože se začne řešit podoba nového víceletého společného rozpočtu Evropské unie a v tomto rámci se nejspíš opět vynoří téma samostatného rozpočtu jen pro eurozónu, což by pro nás bylo docela vražedné jako pro zemi, která dostává velké příspěvky ze stávajícího evropského rozpočtu. Abych to shrnul, v posledních letech v době covidu a zhoršené bezpečnostní situace tady téma eura spadlo v žebříčku priorit úplně dolů. V součinnosti s ostatními aktéry, kteří se tomu věnují, bych ho chtěl oživit.

Proč bychom měli mít euro?

Z řady důvodů. Země, které mají v podstatě velmi podobné makroekonomické parametry, dokázaly, že se v rámci eurozóny mohou velmi slušně rozvíjet. Jak z hlediska výkonnosti, tak z hlediska nějakých strukturálních přeměn. Mluvím hlavně o baltských státech. Na druhou stranu jsou tam i méně pozitivní příklady, jako je Slovensko.

Takže bohatnout lze s eurem i bez něj.

Ano, příspěvek eura ke konvergenci není úplně hmatatelný. S eurem bychom ale byli součástí významného ekonomicko-měnového celku, který je odolnější a který má poměrně zásadní vliv. Eurozóna představuje nějakých 91 procent HDP celé EU. Nevidím jednoznačný makroekonomický argument, proč bychom euro mít neměli. A také je fakt, že jsme se při našem vstupu do EU ke vstupu do eurozóny zavázali. Havlovsky řečeno v duchu tohoto závazku se předpokládalo, že to bude tehdy, až splníme kritéria a nebudeme si vymýšlet překážky.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

13. únor 2024

Trend nošení krabiček s obědem do práce se zvedl v době, kdy byly zavřené restaurace. Dnes si do práce nosí krabičky asi čtyřicet procent Čechů. Pět procent dokonce neobědvá. Data nám také potvrdila, že oběd je stále naše nejoblíbenější jídlo.

Lze spočítat, kolik průměrně ušetří krabičkář za jeden oběd?
Je to závislé na surovinách, v době krize byla populární hlavně česká kuchyně, protože exotické potraviny jsou dražší. Obecně se lidé ke krabičkám uchylují, aby ušetřili, a je to vidět i na datech. Loni rostly ceny obědů v restauracích každý měsíc průměrně o korunu. Nejrychleji ceny stoupaly v první polovině roku – nejdráž jsme obědvali během letních prázdnin. Zhruba od září ceny stagnují.

Hraje také roli, s kým v práci nejčastěji obědváme?
Oběd je podle mě nejlevnější teambuilding. V práci trávíme spoustu času. I z průzkumu nám vyšlo, že jsme hodně sociální národ, tři z pěti Čechů nejraději obědvají s kolegy, ať už v kantýně nebo v restauraci. Jen 30 % zaměstnanců preferuje jíst v práci o samotě. Navíc ty nejlepší pracovní nápady vznikají, když máte zpětnou vazbu kolegy.

Celý článek si můžete přečíst zde:

Ilustrační foto: pixabay

 

12. únor 2024

Neumíme doložit, že jsou vyráběné nízkoemisně, Evropa to přitom požaduje

České potraviny jsou v současnosti z pohledu udržitelnosti konkurenceschopné i v mezinárodním měřítku. Zatím to ale na rozdíl od zahraničí neumíme věrohodně doložit. Na nutnosti přípravy jednotné metodiky výměny dat o uhlíkové stopě celého potravinářského řetězce se shodli účastníci semináře o vykazování emisí výroby a prodeje potravin, který společně uspořádaly Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Potravinářská komora ČR (PK ČR).

Celý článek si můžete přečíst zde:

12. únor 2024

Dovolujeme si vás pozvat na vzdělávací kurzy, které pro Vás připravilo Centrum zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací. 

Nabízíme vám tyto specifické kurzy:

13. března 2024: Systém kritických bodů (HACCP) - Připojte se k našemu komplexnímu kurzu, který vás provede všemi aspekty systému HACCP – od legislativních požadavků až po praktickou implementaci ve vašem podniku.

27. března 2024: Požadavky mezinárodních GFSI standardů – Získejte důkladný přehled o globálně uznávaných GFSI standardech a naučte se, jak je efektivně aplikovat v potravinářském průmyslu.

Tento kurz poskytuje komplexní pohled na standardy IFS, BRC a FSSC 22000, včetně objasnění jejich specifik a rozdílů.

 

Konaktní osoba: 

Magdaléna Hrubá 

Telefon: +420 725 916 891 

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

 

Centrum zemědělsko-potravinářského 

výzkumu a inovací, s.r.o. 

Počernická 272/96 

108 03  Praha 10 - Malešice 

www.czpvi.cz 

12. únor 2024

Maďarský ministr zemědělství István Nagy vyzval k podpoře a následování italské iniciativy na zákaz uvádění laboratorně pěstovaných tkání imitujících maso na trh. Nagy upozornil, že proces odebírání tkáně živého zvířete a následné množení buněk v umělých podmínkách může mít nepředvídatelné důsledky. Laboratorně pěstované tkáně imitující maso jsou povoleny na trhu v Singapuru, USA a Izraeli, maďarský ministr proto podporuje brzké zakročení proti rozšíření trendu do EU. Oddělení výroby potravin od zemědělské půdy povede podle Nagyho ke vzdálení se tradicím a ohrožení evropského způsobu života.

Více informací zde.

12. únor 2024

Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč zvažuje možnosti, včetně změn slovenské ústavy, které by pomohly nastavit minimální podíl slovenských potravin na pultech obchodů, a to navzdory tomu, že některé země (například Česko nebo Rumunsko) už se o podobné kroky pokusily a musely od nich po sporech s Evropskou komisí ustoupit. Podle Takáče existují členské země EU, které mají procento prodeje domácích výrobků v obchodních řetězcích definované v ústavě, nespecifikoval ale, o které země se jedná. Zástupci obchodníků návrh kritizovali, stanovení kvót podle nich porušuje pravidla jednotného trhu a je významnou překážkou svobody usazování.

Více informací zde.  

12. únor 2024

Evropská komise v uplynulém týdnu informovala zúčastněné strany, které byly přímo přizvány ke Strategickému dialogu k budoucnosti evropského zemědělství, o plánovaném harmonogramu plenárních zasedání. Strategického dialogu se účastní celkem 27 organizací (za zemědělský sektor Copa, Cogeca, CEJA, ECVC, ELO, IFOAM; za dodavatele Fertilizers Europe a Euroseeds; za obchodníky CELCAA a EUROCOMMERCE; za potravinářství FoodDrinkEurope; za environmentální nevládní organizace Greenpeace, Birldlife, EEB, Eurogroup for Animals, FEBA, Green 10, Slow Food, Rural Youth Europe a AEEU; za spotřebitele BEUC; za pracovníky EFFAT a Geopa; za bankovní sektor EIB a EACB; za akademickou sféru univerzita Wageningen; za místní akční skupiny ELARD). Zástupci všech zúčastněných stran se budou setkávat na plenárních zasedáních, která jsou naplánována na 11-12/03/2024, 22-23/04/2024, 11-12/06/2024 a 09-10/07/2024, což by mělo být poslední plenární zasedání. Mezitím bude práce probíhat v rámci menších pracovních skupin. Pracovní skupiny byly rozděleny do čtyř kategorií, první z nich je zaměřena na zemědělce a venkovské oblasti, druhá na podporu zemědělství v planetárních ekosystémových omezeních, třetí na znalosti a technologické inovace a čtvrtá na potravinový systém a konkurenceschopnost. Profesor Peter Strohschneider, který dostal za úkol strategický dialog vést (a který už podobný úkol realizoval v Německu s poměrně významně proenvironmentálním výsledkem), by měl výslednou zprávu zpracovat během letních měsíců tak, aby byla k dispozici Evropské komisi v září 2024. Situace se ale bude odvíjet rovněž od výsledku evropských voleb, které proběhnou v termínu 06-09/06/2024, a které ovlivní i složení Evropské komise. Výměna komisařů by měla proběhnout v druhé polovině roku 2024. Záležet bude rovněž na tom, zda se současná předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, bude skutečně ucházet o druhé funkční období. Možnosti zapojení se nepozvaných organizací do strategického dialogu Komise stále neupřesnila.