05 November 2021

Vloni opět mírně vzrostlo celkové množství odpadů, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití. Stále se však skládkuje na plný plyn. 48 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (37,4 na 38,5 mil. t), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tis. t). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 % o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.

„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok(166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 % využito, z toho 86 % materiálově a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo až 10 % všech odpadů.

Komunální odpady

Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů.

Produkce a nakládání s odpady v roce 2020

Data o odpadovém hospodářství na webu MŽP

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: MŽP ČR

Link: Odpadová data 2020: K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

04 November 2021
Datum: 24.11.2021  9:00 – 16:00
Místo konání: Online (MS Teams)
Kategorie: Vzdělávací akce (konference, kurzy, přednášky atd.)

ZVEME VÁS TÍMTO NA ONLINE SETKÁNÍ (á 30 min) ve středu 24. 11. 2021 od 9 hod do 16 hod.

Zemědělský diplomat, Ing. Vladimír Váňa, je připraven s Vámi prodiskutovat konkrétní témata, která Vás z daného teritoria zajímají.

INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE mají časovou dotaci á 30 min, proběhnou na platformě MS Teams. Účast je zdarma.

Pozvánku naleznete v přiloženém souboru.

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link:https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/ministerstvo-zemedelstvi-organizuje-den.html

 

04 November 2021

Jídlo, nekonečně rozebírané téma, kterému přesto často nevěnujeme dostatek pozornosti. Někteří vtipkují, že pečlivěji vybíráme granule pro psa a make-up než vlastní večeři. Přitom právě stravování může mít v důsledku vliv i na mnohé další oblasti, než jsou naše chuťové buňky, ať už se jedná o ekonomiku, zdraví nebo životní prostředí. Posunou nás v tomto směru nové inovace a startupy? Stačíme světovým konkurentům? A jaké jsou aktuální možnosti zapojení pro širokou i odbornou veřejnost? Odpověď nabídne blížící se akce Challenge Lab pod patronátem EIT Food a Impact Hubu.

 

Ročně vyhodíme až 90 tun jídla

V roce 2050, kdy se může světová populace vyšplhat až k 9,7 miliardám obyvatel, předpokládají různé zdroje 50-70procentní nárůst produkce agropotravinářského průmyslu. Jenže nadměrný rybolov, neudržitelná práce s hospodářskou půdou a nezodpovědný konzumerismus už nyní vytěžuje přírodu neúměrně jejímu stavu. Vzniká mnoho nových inovací - laboratorní maso, funkční potraviny, indoorové farmy a hmyzí produkty. Ale bude to stačit? A umíme zvrátit negativní vývoj?

Podle průzkumu FoodDrinkEurope zaměstnává agropotravinářský průmysl jen v EU skoro pět milionů lidí. Podle stejného zdroje se také ročně vyhodí až 173 kilogramů potravin na osobu, to je úhrnem 88 milionů tun v hodnotě 143 miliard eur. Pak ale existuje 33 milionů lidí, kteří naopak nedosáhnou na kvalitní stravu ani co druhý den. 

A pak je tu lokální rozměr na území státu. Zpráva Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016–2022 mimo jiné uvádí, že „nadále dochází k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity. Degradace půdy způsobuje škody, které se odhadují v rozmezí 4 až 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.). Vodní erozí je pak v ČR potenciálně ohroženo přes 50 % zemědělského půdního fondu, z toho je již 500 tis. ha poškozeno.” Prudce také klesá stav populace bezobratlých a některých ptáků, například koroptve polní až o 82 procent od roku 1982. 


Žádná česká popelka

Naštěstí víme, že se i v Česku objevuje mnoho nových, nosných nápadů pro zlepšení situace a mnohé už jsou součástí našeho života. V programu Climate Challenge například akceleroval projekt Česká krajina, která díky rezervaci praturů a bizonů obnovuje faunu, flóru i lokální půdu. Také společnosti jako Growlight Bohemia nebo Herba Fabrica, zaměřené na outdoorové, vertikální nebo aquaponické pěstování, zažívají boom. Revoluční SENS Food z udržitelného cvrčkového proteinu pořídíte hned v několika řetězcích, díky Nesnězeno umenšujeme plýtvání, pekařství Zemanka vyrábí kávové sušenky pro IKEA z jejich vlastního, v restauraci vyprodukovaného lógru podle pravidel cirkulární ekonomiky. Nechybí ale českým projektům napojení na větší peníze, politiky, nadnárodní firmy a mezinárodní struktury?

Jak vysoko lze mířit, ukazuje také favorit v tekuté a funkční stravě, produkt MANA. Pro Forbes zakladatel Jakub Krejčík uvedl, že MANA  „za loňský rok ve Spojených státech vygenerovala obrat ve výši 550 tisíc dolarů. Letos je v plánu v Americe vyrůst minimálně jednou tolik.” S novým produktem, MANAburgerem, navíc vyhrál první místo v hlasování o rostlinný produkt roku 2020 a rychle se dostal do fast food řetězců. 

 

Hrubá záplata, jídlo budoucnosti

„Evropské fondy mají ohromný rezervoár financí pro agropotravinářské inovace. A co víc, existuje mnoho institucí, které je efektivně využívají. Loni jsme se napojili na vícero z nich. EIT Climate-KIC je největší platformou pro technologické inovace a my se za jejich podpory stali lídrem mezinárodního koncorsia ClimAccelerator Beyond. Znamená to otevření dveří pro mezinárodní výměnu zkušeností, kontaktů i vlivů. Zároveň jsme se po boku VŠCHT stali českými partnery iniciativy EIT Food, takže můžeme napřímo zprostředkovávat mnoho příležitostí, které můžou našim českým projektům znít jako sci-fi. Nicméně už vidíme, že odvaha tuzemským startupům naštěstí nechybí,” uvádí zakladatel sítě Impact Hub ČR Petr Vítek k úspěšným partnerstvím a novým programům. 

„Letos jsme slavili krásný úspěch neziskovky Forsage.eco, která se soustředí na včelí osvětu. Projekt Forsage jako takový, který přišel s unikátním monitorovacím včelařským zařízením, je jedním z absolventů akcelerace Climate Challenge. Právě tam zaujal našeho partnera Nestlé. Po sérii jednání Forsage s Nestlé vzniklo neuvěřitelných 278 000 krabic snídaňových cereálií se speciálním polepem o důležitosti včel,” prozrazuje Lenka Krákorová, jedna z programových manažerek Impact Hubu. 

 

Pozitivní změna na dohled

Právě Nestlé, konkrétně jejich veggie výrobků Garden Gourmet, se týká i blížící se hybridní akce pod názvem Challenge Lab. Rostlinný řízek, filet, burger a brzy i vegetariánský tuňák by mohly být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin na českém trhu. V Challenge Labu, který organizuje právě pod hlavičkou EIT Food tým Impact Hubu a Nestlé, vzniknou řešitelské týmy napříč obory a odborností. Ty se pak budou tři intenzivní týdny věnovat vybrané oblasti: obalům, zákazníkům a nakládání s odpady řady Garden Gourmet. 

„Propojujeme výzkum, vědu, provoz i uživatele a vidíme, že to funguje. EIT Food má celkem na kontě 16 tisíc účastníků vzdělávacích programů a podpořil 127 zemědělských a potravinářských startupů. Hledáme další v našem českém ekosystému, kteří teď mohou rychle nastartovat pozitivní změnu v konkrétním segmentu trhu. Akce je otevřená studentům, doktorandům, odborníkům, zástupcům korporátní sféry a stejně tak malým či středním firmám. Přihlášky přijímáme do 7. listopadu a 15. listopadu začínáme,” líčí Krákorová, která zve ke spolupráci jednotlivce i celé týmy. 

Více podrobností najdete zde

Komerční článek. 

Foto: Unsplash

 

Zdroj: www.startupjobs.cz

Link: Podílejte se na uhlíkově neutrální potravině. Evropský trh s inovacemi roste, české nápady mají novou šanci prorazit | StartupJobs.cz

04 November 2021

Pátek 26. 11. 2021

13.00–16.00 hodin

Přírodovědecká fakulta UK

Ústav pro životní prostředí

Krajinova posluchárna, 2. patro, Benátská 2, Praha 2

 

Workshop je určen zejménapotravinářským firmám, zástupcům státních institucí, studentům nutriční terapie a dalším zájemcůmo uvedenou problematiku.

 

Celý program naleznete zde.

04 November 2021

Od dob Féničanů jsou olivovníky nedílnou součástí života Libanonu. Olivovníky původně rostly ve volné přírodě do doby, než je Féničani začali vyvážet do celého Středomoří a tím začala doba jejich pěstování.

Od září do konce října jsou libanonští vesničané plně zaneprázdnění sběrem oliv. Olivovníky nejsou nijak náročné na pěstování a údržbu, při dostatečném množství dešťové vody je potřeba několikrát ročně zorat půdu okolo olivovníků.

Sklizeň probíhá každoročně v období mezi měsíci září a říjnem v závislosti na regionu a hlavně na tom, zda se sbírají olivy zelené (tzv. brzký sběr), nebo olivy černé (pozdní sběr). Běžnou metodou bylo rozprostření sítí nebo pláten kolem stromu tak, aby při třesením olivy popadaly. Tato metoda nezaručuje výrobu extra kvalitního oleje vzhledem k tomu, že třesením současně opadává jak zralé, tak i nezralé ovoce. Dále dochází i k poškození větví, čímž bývá ohrožena plodnost stromu pro příští rok. Dnes se přístup k darům přírody a způsobu sklizně mění. Vyzkoušenou metodou je ruční sběr při použití mechanického sběrače s dlouhou rukojetí s vibračními kleštěmi na sběr zralých oliv, aniž by docházelo k poškození zdravých větví.

Po sesbírání jsou olivy uloženy do pytlů a uskladněny. Po sběru se olivy třídí podle jejich dalšího využití. Nejlepší plody se odkládají k nakládání a většina se odváží do lisovny, kde se mění na olivový olej, který je však zprvu nečistý, obsahuje poměrně málo pevných látek a značné množství vody a proto se nechává usadit v nádržích, kde se oddělí voda od oleje. Pro optimální kvalitu by olivy měly být vylisovány do 24 hodin od sklizně. Po vycezení se olivová kaše odstraní a proces se dále opakuje. Rmut složený ze slupek a rozemletých pecek se tradičně používá k rozdělávání ohňů. Z méně kvalitního oleje se vyrábí mýdlo a palivo do olejových lamp. Olivy ve Středomoří znamenají mnohem víc než jen základní ingredienci pro vaření, jsou především obrazem civilizačního vývoje ve Středomoří, kde se tradiční hodnoty přenáší z pokolení na pokolení.

Kuriozita a výraz vztahu k olivám

Libanon a Izrael jsou ve válečném stavu od doby, kdy jejich země vznikly před více než 70 lety. I přes to mohli libanonští farmáři v tomto roce sklízet olivy v jižním Libanonu ve sporné oblasti mezi Libanonem a Izraelem, která se rozprostírá na modré linii mezi oběma zeměmi a je střežena jednotkami UNIFIL. Otázka sklizně oliv  v tomto území je mezi stranami vyjednávána vždy rok dopředu. Libanon tvrdí, že území je libanonské, zatímco Izrael si nárokuje kontrolu nad územím, kde stojí několik desítek olivovníků. Izraelské úřady souhlasily s tím, že nechají libanonské farmáře v tomto roce překročit modrou linii, příští rok bude zřejmě sběr v rukou izraelských farmářů.

Kontakt:
Ing. Petr Sochor, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., Mobil: 00961 70 258 310

 

Zdroj: MZe ČR

Link: 

04 November 2021
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami.

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU: 
Úřední věstník Evropské unie - EUR-Lex (europa.eu)

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ 

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Nařízení 2021/1422/EU ze dne 26. dubna 2021, kterým se mění nařízení 2019/624/EU, pokud jde o osvědčení v případě porážky v hospodářství, z něhož pocházejí dotčená zvířata 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/1453/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 35
Prováděcí rozhodnutí 2021/1454/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 6614)  
OJ L 316, 07/09/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/1469/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/2235/EU, pokud jde o doplnění nového vzorového osvědčení pro produkty živočišného původu, které pocházejí z Unie, jsou přemísťovány do třetí země nebo území a po vykládce, skladování a překládce v uvedené třetí zemi nebo území jsou přemísťovány zpět do Unie, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/404/EU, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž je do Unie povolen vstup produktů živočišného původu pocházejících ze třetí země nebo území a vracejících se do Unie ze třetí země nebo území, a kterým se mění prováděcí nařízení 2021/405/EU, pokud jde o seznam třetích zemí nebo jejich regionů, z nichž je do Unie povolen vstup produktů živočišného původu a určitého zboží pocházejících ze třetí země nebo jejího regionu a vracejících se do Unie ze třetí země nebo jejího regionu 
OJ L 321, 13/09/2021, s. 21
Prováděcí nařízení 2021/1471/EU ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění a opravují prováděcí nařízení  2020/2235/EU a 2020/2236/EU, pokud jde o odkazy na vnitrostátní opatření určená k omezení dopadu některých nákaz vodních živočichů a na seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat a zboží do Unie
OJ L 326, 15/09/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/1485/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 6765)  
OJ L 328, 16/09/2021, s. 4
Prováděcí nařízení 2021/1699/EU, kterým se mění příloha VIII nařízení 142/2011/EU, pokud jde o vzor veterinárního osvědčení pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z uzavřených pásem zřízených za účelem prevence a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 42
Rozhodnutí 222/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1489]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 1
Rozhodnutí 223/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1490]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 3
Rozhodnutí 224/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1491]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 5
Rozhodnutí 225/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1492]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 7
Rozhodnutí 226/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1493]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 10
Rozhodnutí 227/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1494]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 11
Rozhodnutí 228/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1495]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 13
Rozhodnutí 229/2018/EU ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1496]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 15
Rozhodnutí 230/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1497]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 17
Nařízení 2021/1703/EU ze dne 13. července 2021, kterým se mění nařízení 2020/692/EU, pokud jde o veterinární požadavky na vstup produktů živočišného původu obsažených ve směsných produktech do Unie 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 29
Nařízení 2021/1705/EU ze dne 14. července 2021, kterým se mění nařízení 2020/692/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu
OJ L 339, 24/09/2021, s. 40
Nařízení 2021/1706/EU ze dne 14. července 2021, kterým se mění a opravuje nařízení 2020/688/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 56
Prováděcí nařízení 2021/1714/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 342, 27/09/2021, s. 5
Prováděcí nařízení 2021/1727/EU, kterým se mění a opravuje prováděcí nařízení 2021/404/EU, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením 2016/429/EU
OJ L 345, 30/09/2021, s. 1

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/1446/EU, kterým se opravují prováděcí nařízení 540/2011/EU a 563/2014/EU, pokud jde o číslo CAS základní látky hydrochlorid chitosanu 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1448/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky představující nízké riziko uhličitan vápenatý a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 15
Prováděcí nařízení 2021/1449/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2-fenylfenol (včetně jeho solí, jako je sodná sůl), 8-hydroxychinolin, amidosulfuron, bifenox, chlormekvat, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, dimethachlor, etofenprox, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, parafinový olej, penkonazol, pikloram, propachizafop, prosulfokarb, chizalofop-P-ethyl, chizalofop-P-tefuryl, síra, tetrakonazol, triallát, triflusulfuron a tritosulfuron 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 20
Prováděcí nařízení 2021/1450/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o dobu platnosti schválení účinných látek akrinathrin a prochloraz 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 25
Prováděcí nařízení 2021/1451/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje dimethylsulfid jako základní látka 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 28
Prováděcí nařízení 2021/1452/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky hydrogenuhličitan draselný jako látky představující nízké riziko a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 30
Prováděcí nařízení 2021/1455, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje účinná látka představující nízké riziko Bacillus amyloliquefaciens kmen AH2 a mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 315, 07/09/2021, s. 1
Nařízení 2021/1531/EU, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, ethirimol, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 330, 20/09/2021, s. 44
Prováděcí nařízení 2021/1688/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/1201/EU, pokud jde o seznamy hostitelských rostlin a dotčených rostlin a testů k identifikaci organismu Xylella fastidiosa
OJ L 332, 21/09/2021, s. 6
Prováděcí rozhodnutí 2021/1690/EU o prodloužení platnosti opatření přijatého maltským Úřadem pro hospodářskou soutěž a spotřebitelské záležitosti povolujícího dodávání biocidního přípravku Biobor JF na trh a jeho používání v souladu s čl. 55 odst. 1 nařízení 528/2012/EU (oznámeno pod číslem C (2021) 6691)
OJ L 335, 22/09/2021, s. 1

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2021/1709/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/627/EU, pokud jde o jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 84

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Nařízení 2021/1532/EU, kterým se mění příloha I nařízení 1334/2008/ES, pokud jde o zařazení látky 3-(1-((3,5-dimethylisoxazol-4-yl)methyl)-1H-pyrazol-4-yl)-1-(3-hydroxybenzyl)imidazolidin-2,4-dion na seznam aromatických látek Unie 
OJ L 330, 20/09/2021, s. 69

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/1424/EU o obnovení povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a o zrušení nařízení 998/2010/EU (držitel povolení Lactosan GmbH & Co KG) 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1425/EU o povolení manganového chelátu lysinu a kyseliny glutamové jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 12
Prováděcí nařízení 2021/1426/EU o povolení proteázy serinu z Bacillus licheniformis DSM 19670 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení: DSM Nutritional Products Ltd., v Unii zastoupená společností DSM Nutritional Products Sp. z o.o.) 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 17
Prováděcí nařízení 2021/1431/EU o povolení muramidázy z Trichoderma reesei DSM 32338 jako doplňkové látky pro odstavená selata (držitel povolení DSM Nutritional Products Ltd, v Unii zastoupená společností DSM Nutritional Products Sp. z o.o.) 
OJ L 309, 02/09/2021, s. 5 

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY
Prováděcí nařízení 2021/1533/EU, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení 2016/6/EU
OJ L 330, 20/09/2021, s. 72

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Nařízení 2021/1691/EU ze dne 12. července 2021, kterým se mění příloha II nařízení 2018/848/EU, pokud jde o požadavky na vedení záznamů ze strany hospodářských subjektů v ekologické produkci 
OJ L 334, 22/09/2021, s. 1
Nařízení 2021/1697/EU ze dne 13. července 2021, kterým se mění nařízení 2018/848/EU, pokud jde o kritéria pro uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, jež jsou příslušné provádět kontroly ekologických produktů ve třetích zemích, a pro zrušení jejich uznání 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 3
Nařízení 2021/1698/EU ze dne 13. července 2021, kterým se doplňuje nařízení 2018/848/EU o procesní požadavky na uznávání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, které jsou příslušné provádět kontroly hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů certifikovaných jako ekologické a ekologických produktů ve třetích zemích, a o pravidla pro dohled nad těmito subjekty a pro jejich kontroly a další opatření, která mají tyto kontrolní orgány a kontrolní subjekty provádět 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 7

15. GMO A  NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-OOP č.1/2021, kterým se Evropsko-středomořská prozatímní dohoda o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy na straně druhé mění nahrazením protokolu 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/1487]
OJ L 328, 16/09/2021, s. 23

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/1692/EU, kterým se mění přílohy V, XIV a XV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Botswanu v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa a masných výrobků z drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 334, 22/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1707/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 339, 24/09/2021, s. 62

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/1447/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/1534/EU, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 13

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/1458, kterým se od 8. září 2021 stanoví dovozní cla pro některé druhy loupané rýže
OJ L 317, 08/09/2021, s. 8
Prováděcí nařízení 2021/1466/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění prováděcí nařízení 2016/1239/EU, pokud jde o výši jistoty a dobu platnosti vývozních licencí pro rýži
OJ L 321, 13/09/2021, s. 16
Nařízení 2021/1467/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění nařízení 2016/1237/EU, pokud jde o povinnost vývozní licence pro rýži
OJ L 321, 13/09/2021, s. 18

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY
Nařízení 2021/1465/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění nařízení 2019/787/EU, pokud jde o definici narážek na zákonné názvy lihovin nebo zeměpisná označení lihovin a jejich použití při popisu, obchodní úpravě a označování jiných lihovin než lihovin, na které se odkazuje narážkou
OJ L 321, 13/09/2021, s. 12

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA



Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 30. 9. 2021

 

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Nové potravinářské předpisy EU – září 2021 (bezpecnostpotravin.cz)

03 November 2021
Datum: 25.11.2021  13:00 – 14:45
Místo konání: Online (MS Teams)
Kategorie: Vzdělávací akce (konference, kurzy, přednášky atd.)

Zemědělští diplomaté Vám přiblíží aktuální přehled trhu s cukrovinkami a zdravé výživy ve vybraných teritoriích.

Zajímá Vás, jaký je trend na trhu v tomto odvětví v jednotlivých teritoriích? Jak je tento trh rozvinutý? Kteří největší dovozci a obchodníci působí v prezentované oblasti? O který konkrétní typ výrobků je zájem? Za jakých podmínek lze v dané zemi obchodovat?

Odpovědi na tyto a další otázky Vám poskytne tento webinář organizovaný Ministerstvem zemědělství České republiky.

Webinář proběhne prostřednictvím MS Teams v českém jazyce.

Zájemci o účast se mohou přihlásit přes formulář do 22.11.2021. Odkaz na akci Vám bude následně zaslán na Vaši emailovou adresu. Účast je zdarma.

Poznámka: V případě, že se nelze přihlásit přímo odkazem ve formuláři èzkopírujte hypertextový odkaz rovnou do Vašeho internetového prohlížeče.

Plánovaný program:

ČAS

OBSAH

PREZENTUJE

13:00-13:10

ÚVOD – přehled AZO ČR, EU v sektoru

Ing. Karolína Bartošová, ředitelka odboru zahraničně obchodní spolupráce MZe

13:10-13:25

Situace na trhu Číny a potenciál pro export

Mgr. Ondřej Plaček – Zemědělský diplomat v Číně

13:25-13:40

Situace na trhu USA a potenciál pro export

Ing. Petr Ježek – Zemědělský  diplomat v USA

13:40-13:55

Situace na trhu Srbska a potenciál pro export

Ing. Vladimír Váňa – Zemědělský  diplomat v Srbsku

13:55-14:10

Situace na trhu SAE a potenciál pro export

Lukáš Zamrzla, MIB - Zemědělský diplomat v SAE

14:10-14:25

Situace na trhu Vietnamu a potenciál pro export

Ing. Luboš Marek – Místní spolupracovník MZe ve Vietnamu

14:25–14:45

Diskuze               

Účastníci

Poznámka: Účastí na webináři souhlasíte s tím, že bude nahrávaný – záznam webináře je určen pouze pro interní potřebu MZe.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/pozvanka-na-webinar-prilezitosti-exportu-2.html

03 November 2021

Čínské noviny China Daily zveřejnily zprávu, že v hlavním městě Číny Pekingu došlo v období od 1. do 25. října k výraznému nárůstu průměrné velkoprodejní ceny zeleniny, a to o téměř 40 %.

Dle oficiálních zdrojů je na vině klesající nabídka způsobená klimatickými vlivy, jako jsou chladnější počasí, silné deště a záplavy ve významných produkčních oblastech. Současná energetická krize zároveň komplikuje pěstování zeleniny ve sklenících.

Naopak ceny vepřového masa se již delší dobu pohybují na velmi nízké úrovni, což způsobuje, že některé druhy zeleniny jsou momentálně dražší než maso. Dle China Daily cena špenátu dosáhla 35 RMB za kilogram zatímco cena vepřového činila přibližně pouze 20 RMB za kilogram. Největší cenový růst zaznamenala právě listová zelenina. Čínská vláda nadále sleduje vývoj situace a je případně připravená uvolnit zásoby z centrálních rezerv, aby zmírnila situaci na trhu a zajistila dostatečnou nabídku. Posíleny budou také dovozy, kde je však třeba počítat s vyššími náklady na logistiku.

Ondřej Plaček
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu
Mobil: +420 702 176 276, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/ceny-zeleniny-v-cine-prekonavaji-ceny.html

03 November 2021

Dlouhodobě stabilní a klidné vody maloobchodu se s příchodem pandemieDlouhodobě stabilní a klidné vody maloobchodu se s příchodem pandemieběhem několika dní dramaticky rozbouřily a již nyní je jasné, že řada změn přetrvádelší dobu. Změnili jsme naše nákupní rutiny, radikálně se proměnila role našehodomova a nebývale se změnilo i to kde nakupujeme .Pro pohled do budoucnosti je však důležité pochopit proměny v myslích, emocích ipeněženkách českých spotřebitelů. Nevyhnutelná polarizace společnosti z mnohaúhlů pohledu bude určující pro to, jaké nákupní a spotřební rutiny přetrvají.Správné uchopení těchto znalostí bude klíčové jak pro úspěch značek, tak iobchodníků.

Kdy: 5.11.2021, 10:00

Registrace: https://go.nielseniq.com/l/271912/2021-10-21/2kvml2

Další informace v pozvánce

Pozvánka

03 November 2021

Praha 2. listopadu (ČTK) - Celkem 53 českých potravinářských firem získalo letos plakety a diplomy v rámci soutěže Česká chuťovka. V jejím 13. ročníku dnes uspěli se svými produkty nejen velcí výrobci potravin, ale rovněž menší společnosti. Mezi ně patřila znojemská společnost Bouda 1883, která navazuje na tradiční výrobu marmelád, Tradiční pivovar v Rakovníku nebo pražské Řeznictví Hudera a syn. Titul Rytíř české chuti získal Jiří Souček, který je obchodním ředitelem firmy Uzeniny Beta z Kojetic u Prahy.

Hodnotící porota rozdělila stejně jako loni a předloni 185 ocenění, uvedl při vyhlašování výsledků v sídle Senátu ředitel soutěže Josef Sléha ze společnosti Sympex Group. V souběžné soutěži Dětská chuťovka, v níž přihlášené výrobky hodnotila dětská porota, se prosadilo 16 výrobků. Novinářské ceny obdržely společnosti Beas za vícezrnný chléb, Globus za svůj luncheon meat a havlíčkobrodský Měšťanský pivovar s pivem Rebel Hořká 11.

Cílem soutěže je pomoci spotřebitelům objevit chutné české potraviny. Umožňuje dát o sobě vědět i malým a středním výrobcům, kteří jinak nemohou konkurovat velkovýrobcům v nákladech na reklamu. "Česká chuťovka si na nic nechce hrát," uvedl Sléha. Podle něj by lidé neměli podléhat tlaku foodblogerů a výživových poradců jakýchsi novodobých sociálních inženýrů.

Hlavním kritériem soutěže je především chuť, ale i vzhled, vůně a konzistence výrobku. Soutěž je pořádána ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, Senátem a jeho komisí pro rozvoj venkova a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

Značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka se rozhodla založit skupina nezávislých potravinářských odborníků v 90. letech, kdy vrcholilo období honby spotřebitelů za co nejlevnějšími potravinami, čemuž se přizpůsobovali nejen prodejci, ale i výrobci potravin, aby obstáli v konkurenci levných výrobků mnohdy ze zahraničí. Podle pravidel se soutěží například v kategorii pekařských, cukrářských, mléčných i masných výrobků. Svoji kategorii mají třeba nealkoholické nápoje, ale i piva, vína a lihoviny.

V Česku je mnoho značek označujících kvalitu potravin. Nejznámější je Klasa, kterou stamiliony korun ročně podporuje i stát. Další je například Regionální potravina, která je vázaná na daný kraj. Jsou ale i další označení, například logo Vím, co jím, které označuje potraviny obsahující vyvážené výživové hodnoty. Logo Zdravá potravina se zase objevuje na pokrmech, které neobsahují zbytečné množství chemických konzervantů a barviv.

mhm mal

02 November 2021

Tisková zpráva 1. 11. 2021 – Potravinářská komora České republiky reaguje na informace z jednotlivých potravinářských podniků o plánovaném zvyšování cen potravin. Většina českých firem již není schopna zvládnout enormně se zvyšující náklady a musí je nejpozději od nového roku promítnout do cen svých výrobků. Potraviny, které do této chvíle zdražovaly jen mírně, mohou začít v průběhu následujících měsíců zdražovat razantněji.

Čelíme vysoké inflaci, která bude dle odborníků ještě dále stoupat. Dále se zvyšují ceny energií, pohonných hmot, obalů, pracovní síly a dalších vstupních nákladů... Navíc v potravinářství a zemědělství stále chybí pracovní síla. Zaměstnavatelé si pomalu uvědomují, že na řadu pracovních míst a profesí budou zaměstnance shánět jen s velkými obtížemi. Je třeba pořídit si nové technologie a investovat do vyšší automatizace provozů. Dočasně je třeba získat pracovníky ze zahraničí, kteří chtějí v Česku pracovat, ale i těch je nedostatek, což je problémem celé Evropy.

 

Dle vyjádření oslovených výrobců je předpokládané navyšování cen vstupních nákladů nebývalé. Navíc není jasné, kam až mohou ceny vystřelit.

 

Z porovnání cen surovin a komodit za roky 2020 a 2021 vychází, že průměrné navýšení ceny v kategorii hnojiv je 89 % s tím, že například cena močoviny 46 % stoupla o 139 % a draselná sůl 60 % o 38 % oproti roku 2020. Krmná pšenice, ječmen, kukuřice, řepka a další krmné suroviny stouply průměrně o 44 %, nejvíce řepka o 72 %. V roce 2021 došlo i ke zdražení obalového materiálu, plastové kbelíky, fólie, lepenka zdražily o 50 %, kartony a palety skoro o 35 %, ostatní obalový materiál jako plechovky, hliníkové fólie, sáčky, kovová víka na jogurty, víka PET na mléko a další zdražila v průměru o 5-10 %. Další, již avizované zdražení výše uvedených obalů od 1. 1. 2022 se nejčastěji pohybuje mezi 30–50 %.

 

Podobná situace je u energií a pohonných hmot, kde se předpokládané navýšení pohybuje u cen energie a vody o 200 %, nebo pohonných hmot o 40 %.

Výrobci potravin se shodují, že již není možné vyrábět se ztrátou. „Pokud Evropa přestane vyrábět, nebo bude vyrábět výrazně dráž než třetí země, budeme levné potraviny dovážet a hrozí ztráta kvality a ohrožena je i bezpečnost potravin. A to přeci nechceme,“ dodává prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Jak vyplývá z indexu týdeníku the Economist Česká republika letos obsadila skvělé 5. místo hned za Finskem, Irskem, Nizozemskem a Rakouskem. Česko tak patří v bezpečnosti potravin mezi nejlepší.

 

Vzhledem k evropským závazkům, které známe pod názvem Green deal, bude ale situace stále napjatější. Výrobci se bojí o své podnikání. Všichni, kdo mají volné finanční prostředky investují do moderních technologií, aby v budoucnu co nejvíce zlevnily náklady, zejména energetickou náročnost celého provozu. To je věc, která má smysl a byla dlouhá léta zanedbávána. „Nová vláda by měla co nejvíce motivovat a podporovat výrobce, aby co nejrychleji své provozy modernizovali. V této souvislosti je třeba, aby zaměstnanci byli schopni rekvalifikace a mohli tak plynule přejít do nových modernizovaných provozů,“ vysvětluje Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.

 

„Věřím, že situace není beznadějná, ale je třeba jednat. Vymezit se proti nereálným očekáváním EU v otázkách zelené dohody, investovat do modernizace a automatizace průmyslu a vzdělávat budoucí pracovníky v zemědělství a potravinářství,“ shrnuje hlavní cíle do budoucna Dana Večeřová.

 

Celá tisková zpráva zde.

 

Kontakty pro média:

 

Potravinářská komora ČR

 

tisková mluvčí Helena Kavanová

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024

________________________________________________________________________________

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

02 November 2021

POZVÁNKA na výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne

9. listopadu 2021 od 9:30 hodin

v Národním zemědělském muzeu, velký sál 3. patro

Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Záštitu nad konáním konference převzal ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc.

Akce se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

 

Program konference a doprovodné informace naleznete v příloze.

 

PROGRAM

02 November 2021

Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 397/2021 Sb., o požadavcích na konzervované ovoce a konzervovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány.

Vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a nahradí stávající vyhlášku č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování.

Cílem vyhlášky je zejména rozšíření seznamu v části týkající se zpracované zeleniny o „pasterovanou zeleninu“. Dále se například doplňuje definice ovocných a zeleninových protlaků (pyré), do kterých bude možné přidávat vodu nebo ovocné, resp. zeleninové šťávy pouze v technologicky nezbytných případech a množství.

Vyhláška stanoví pro zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich a banány:

  • způsob poskytování informací o těchto výrobcích,
  • rozdělení těchto výrobků na druhy, skupiny a podskupiny,
  • požadavky na jakost,
  • přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení,
  • teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání,
  • způsoby uchovávání a manipulace během uvádění na trh,
  • minimální technologické požadavky.

Vyhláška dále obsahuje vymezení pojmů, které je nezbytné pro členění zpracovaného ovoce a zpracované zeleniny, skořápkových plodů, hub, brambor a výrobků z nich a banánů na druhy, skupiny a podskupiny a dále pro jejich označování.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Nový právní předpis účinný od 1. 1. 2022 (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 November 2021

Japonská vláda hledá potravinářské firmy a technologické společnosti, s cílem zahájit výzkum a vývoj pro zajištění udržitelného zdroje potravin na Měsíci. Vláda se tak snaží povzbudit soukromý sektor, aby vstoupil do vesmírného byznysu.

Tyto plány přímo souvisí s účastí Japonska v mezinárodním vesmírném programu Artemis, jehož úkolem je obnovit lety člověka na Měsíc do roku 2024. Na programu Artemis spolupracuje NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír USA) s dalšími zeměmi, jedním z nejvýznamnějších je právě Japonsko.

Hlavním cílem výzkumu je zajištění dodávek jídla pro dlouhodobé mise s velkým počtem členů posádky na Měsíci, kdy není možné zabezpečit pravidelné dodávky potravin ze Země. Vývoj nových technologií bude zahájen v místních zařízeních, poté se přesune na místo podobné měsíčnímu prostředí, jako je Antarktida. Výsledným produktem bude nová technologie využitelná pro pěstování plodin na Měsíci, kde se teploty pohybují pod 100 °C, s nedostatkem vody a vzduchu nezbytných pro pěstování plodin. Součástí výzkumu bude také otázka udržení duševního a fyzického zdraví pro lidi žijící v omezeném prostoru po dlouhou dobu. Plodiny, které budou ve složitých podmínkách vyprodukovány, musí mít jednu důležitou vlastnost, a tou je vliv na výrazné zlepšení kvality života. Mezi technologie, které Japonsko upřednostňuje, jsou pokročilé technologie jako například produkce alternativních bílkovin nahrazujících spotřebu masa nebo fermentace. Očekává se, že tyto technologie budou následně použity při řešení problémů v zemědělství vzniklých následkem desertifikace a klimatických změn na Zemi.

Nyní je hlavním požadavkem na potraviny, které se konzumují na Mezinárodní vesmírné stanici především dlouhá trvanlivost a schopnost přežít transport do vesmíru. Na jejich výrobě se podílí mnoho velkých japonských potravinářských firem, například rámen nudle firmy Nissin Foods, sušené mléko od firmy Morinaga nebo smažené kuře od firmy Lawson. Stále však jde o zpracované potraviny a čerstvé produkty jsou pro astronauty téměř nedostupné. Jedním z možných řešení je použití mikrořasy, která nevyžaduje sluneční světlo, ale pouze živiny. Proto je možné ji pěstovat ve fermentační lázni, tedy v prostředí nenáročném na prostor a kyslík.

Zdroj: Japan Times, Foodnavigator, Mainichi

Zpracovala:
Irena Leopoldová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil ČR: +420 773 743 880, E-Mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

01 November 2021

Přehled hlavních kontaminantů v potravinách, které jsou sledovány a diskutovány v EK, DG SANTE (Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin).

 

Uvedené hodnoty jsou pouze návrhy a jsou zde zveřejněny pro informaci o současném stavu projednávání, nejedná se o schválené maximální limity. 
 

Ochratoxin A

Ochratoxin A (OTA) je látka produkovaná plísněmi rodu Aspergillus. Maximální limity ochratoxinu A jsou u vybraných potravin stanoveny nařízením Komise (ES) č. 1881/2006 a od jejich stanovení byly několikrát revidovány. Na půdě Evropské Komise bylo navrženo, aby se maximální limity stanovily i u některých dalších potravin, jako je např. sušené ovoce jiné než rozinky; kakao nebo pistácie. V současné době jsou navrženy následující ML: 

Potravina

Návrh maximálních limitů (µg/kg)

Sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky) a sušené fíky

Ostatní sušené ovoce 

Poznámka: Zvažuje se také nastavení ML pro datlovou šťávu

8,0

2,0

Všechno koření včetně sušeného koření kromě Capsicum spp.  

Capsicum spp.  (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky) 

Směsi koření

15

20

 
15

Sušené bylinky

Kořen zázvoru pro použití v bylinných čajích

Proskurník lékařský, kořeny smetanky lékařské, květy pomerančovníku (orange blossoms) pro použití v bylinných čajích nebo v náhražkách kávy

10

15

20

Slunečnicová, dýňová, melounová, konopná semena, sójové boby 

5,0

Pistácie umístěné na trh pro konečného spotřebitele nebo jako ingredience v potravinách

Pistácie, jež mají být před umístěním na trh pro konečného spotřebitele nebo před použitím jako potravinová složka tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

5,0

 
10

Kořen lékořice umístěný na trh pro konečného spotřebitele

Lékořicové cukrovinky obsahující ≥ 97 % lékořicového extraktu na sušinu

Ostatní lékořicové cukrovinky

20

50

10

Kakaový prášek

3,0

Pražená kávová zrna a mletá pražená káva kromě rozpustné kávy

3,0

Rozpustná káva (instantní káva)

5,0

 

Návrh rozdělit stávající kategorii 2.2.2 (v nařízení 1881/2006):

2.2.2 a: Všechny produkty pocházející z nezpracovaných obilovin, včetně zpracovaných výrobků z obilovin a obilovin určených k přímé lidské spotřebě kromě potravin uvedených v bodech 2.2.9, 2.2.10, 2.2.13, 2.2.2 b

 3,0

2.2.2 b: Pečivo (včetně malého běžného pečiva), jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

- produkty neobsahující olejnatá semena, skořápkové plody, sušené ovoce 

- produkty obsahující olejnatá semena, skořápkové plody, sušené ovoce

 
2,0

3,0

2.2.2 c: Nápoje podobné pivu (nápoj ze sladu)

(*) Do dvou let bude hladina přezkoumána, a to na základě dalších dat získaných z monitoringu a vyjasnění vztahu mezi hladinou OTA ve sladu použitém jako ingredience a hladinou OTA ve sladovém nápoji

3,0 (*)

Plánuje se také nastavení monitoringu pro OTA v šunce a sýrech. 
 

Aflatoxiny

EFSA zrealizoval a publikoval nové vědecké stanovisko k aflatoxinům v potravinách, ve kterém byla zohledněna nová data a nové poznatky. Byla přepočítána rizika pro rozvoj rakoviny. Největší expozice je předpokládána z jemného pečiva obsahujícího suché skořápkové plody. Nicméně i přes přepočítání rizik závěr zůstává stejný - aflatoxiny představují vážné riziko ohrožení zdraví.

V současné chvíli probíhá diskuze k úpravě stávajícího ML (v nařízení 1881/2006) pro mandle a výrobky z nich a rozšíření ML pro další koření, bylinky, ochucovadla (condiments), zmrzliny a dezerty, kakao a výrobky z něj a obilný lepek. 
 

T-2 a HT-2 toxiny

T-2 a HT-2 toxiny se řadí mezi trichotheceny a jsou produkovány některými plísněmi rodu Fusarium sp. Jejich obsah v obilovinách a výrobcích z nich je předmětem monitorování s cílem nashromáždit potřebná data pro úřad EFSA (maximální limity zatím nebyly stanoveny). EFSA revidoval TDI pro T-2 a HT-2 toxiny – nové TDI bylo stanoveno na úrovni 0,02 µg/kg těl. hm. (snížení na pětinu), ARfD 0,3 µg/kg těl. hm., včetně modifikovaných forem. Dle odhadu dietární expozice T-2 a HT-2 toxin pravděpodobně představuje riziko pro lidské zdraví. Aktuálně platí doporučení Komise ohledně přítomnosti toxinů T-2 a HT-2 v obilovinách a výrobcích z obilovin 2013/165/EU. Podle indikativních hodnot z uvedeného doporučení jsou navrženy ML: 

 

Potravina

Poznámky

Navrhované ML pro sumu T-2 and HT-2 toxinu
(µg/kg)

1.

Nezpracované obiloviny

Kromě rýže. Maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování

 

1.1

ječmen, kukuřice a tvrdá pšenice

Výjimka se týká pouze kukuřice, u které je zřejmé, např. na základě označování, místo určení, že je určena pouze k použití v procesu mokrého mletí (výroba škrobu)

100

1.2

oves (s plevou)

 

1250

1.3

jiné obiloviny

 

50

2

Zrna obilovin umístěná na trh pro konečného spotřebitele

Kromě rýže.

 

2.1

oves, ječmen, kukuřice a tvrdá pšenice

 

50

2.2

jiné obiloviny

 

20

3

Výrobky z obilovin

Kromě rýžových produktů.

 

3.1

obilné otruby, mleté výrobky z ovsa včetně ovesných vloček a mleté výrobky z kukuřice

 

50

3.2

jiné mleté výrobky z obilovin

 

20

3.3

Snídaňové cereálie složeny nejméně z 75 % obilných otrub, mletých ovesných produktů a/nebo kukuřičných mletých produktů

 

50

3.4

pečivo, ostatní pekárenské produkty včetně malého běžného pečiva, těstoviny, sušenky, svačinky z obilovin, snídaňové cereálie jiné než ty z kategorie 3.3

Těstoviny znamenají těstoviny s obsahem vody přibližně 12 %

20

3.5

obilné příkrmy určené pro kojence a malé děti a výživa pro děti

Maximální limit se vztahuje na sušinu produktu v okamžiku jeho umístění na trh 

Sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006.

10

Deoxynivalenol

Deoxynivalenol (DON) je mykotoxin, který je produkován zejména plísněmi rodu Fusarium, objevuje se hlavně v obilných zrnech. EFSA hodnotil riziko pro zdraví lidí i zvířat, které zahrnuje DON i jeho modifikované formy - 3-acetyl-DON, 15-acetyl-DON a DON-3-glukosid v potravinách a krmivech. Stanovil skupinový TDI pro výše zmíněné látky na 1 µg/kg těl. hm. Skupinová ARfD byla odvozena na 8 µg/kg těl. hm. Odhady akutní expozice jsou pod těmito hodnotami, nezvyšují zdravotní riziko pro lidi. Odhadovaná průměrná chronická expozice byla však nad TDI pro skupinu kojenců a dětí, vysoké expozice se objevily i u dospívajících a dospělých, což vzbuzuje obavy s ohledem na lidské zdraví. V nařízení č. 1881/2006 jsou stanoveny limity DON v obilovinách a výrobcích z nich pouze pro DON jako takový, bez modifikovaných forem.

Po diskuzi s členskými státy EK navrhla ML pouze pro DON jako takový (bez jeho modifikovaných forem, pro které není v současné chvíli dostatek dat pro stanovení ML). V budoucnu se bude jednat i o modifikovaných formách. EK tedy navrhuje ML pro samostatný DON a střední míru snížení ze stávajících limitů (viz tabulka níže). 

1

Potravina

Poznámky

Navržené ML pro DON (µg/kg)

1.1

Nezpracované obiloviny

kromě rýže, produktů v kat. 1.2, 1.3 a nezpracované kukuřice určené ke zpracování mokrým mletím 

maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování

1000

1.2

Nezpracovaná tvrdá pšenice a nezpracovaná kukuřice

výjimka se týká pouze nezpracované kukuřice, u které je zřejmé, např. na základě označování, místa určení, že je určena pouze k použití v procesu mokrého mletí (výroba škrobu) 

maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování

tvrdá pšenice
(1500)

 

kukuřice (1250)

1.3

Nezpracovaný oves (s plevou)

maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování 

V případě ovsa s plevou se maximální limit vztahuje na oves včetně plev – pokud pleva není poživatelnou částí, tak pak se maximální limit na ni nevztahuje

1750

1.4

Obiloviny umístěné na trh pro konečného spotřebitele

kromě rýže

750

1.5

Produkty z mletých obilovin

kromě rýžových produktů a produktů v kat. 1.6

600

1.6
 

1.6.1

 
1.6.2

 
(1.6.3)

Mleté produkty z kukuřice 

Mleté produkty z kukuřice umístěné na trh pro konečného spotřebitele 

Ostatní mleté produkty z kukuřice 

Polenta k přímé spotřebě

 

 
750

 
1000

 
250

1.7

Pečivo, ostatní pekárenské produkty včetně malého běžného pečiva, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

kromě rýžových produktů

400

1.8

Těstoviny

Těstoviny znamenají těstoviny s obsahem vody přibližně 12 %

600

1.9

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti

kromě rýžových produktů

maximální limit se vztahuje na sušinu produktu v okamžiku jeho umístění na trh 

sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006

150

 


Kyanogenní glykosidy

Kyanogenní glykosidy jsou přírodní toxiny, které chrání rostliny před škůdci. U člověka mohou způsobit otravu v důsledku blokování enzymu přenášejícího kyslík.  EK po konzultaci s členskými státy představila návrh maximálních limitů (ML) pro kyselinu kyanovodíkovou pro lněné semeno, maniok, mouku z manioku a dále pro mandle: 

Potravina

Návrh ML pro kyselinu kyanovodíkovou v mg/kg  

Celé lněné semeno (*), rozdrcené, rozemleté, rozloupnuté a rozsekané lněné semeno

Rozdrcené, rozemleté, rozloupnuté a rozsekané lněné semeno umístěné na trh pro konečného spotřebitele

250


150

Nezpracované celé, rozdrcené, rozemleté, rozloupnuté a rozsekané mandle uváděné na trh pro konečného spotřebitele (***)

35

Maniok (čerstvý, loupaný)

50

Mouka z manioku (tapioka)

10

(*) ML se nevztahuje na lněné semeno určené pro produkci oleje.
(***) Maximální hladina se nevztahuje na hořké mandle prodávané v malém množství a s uvedeným jasným varováním: Lze použít pouze k vaření a pečení. Ne ke konzumaci jako syrové.

 

Δ9-THC (Δ9-tetrahydrokanabinol)

Úřad EFSA provedl hodnocení akutní dietární expozice Δ9-THC. Z hodnocení vyplývá, že v některých případech existuje zdravotní riziko plynoucí z překročení akutní referenční dávky (AfRD 1 µg/kg tělesné váhy) pro dospělé. EK představila návrh ML pro sumu Δ9-THC a jeho kyseliny Δ9-THCA pro konopná semena a výrobky z nich nebo je obsahující (viz tabulka níže): 

Potravina

Návrh ML (suma Δ9-THC a Δ9-THCA) v mg/kg

Konopná semena

3,0

Rozemletá konopná semena (prášek z konopných semen), (částečně) odtučněná konopná semena (výlisky – koláč) (mouka z konopných semen), otruby z konopných semen

3,0

Konopný olej

7,5

Glykoalkaloidy

Podle EFSA stanoviska z roku 2020 může u mladších skupin populace existovat zdravotní riziko související s expozicí glykoalkaloidů (GA) z brambor a výrobků z nich. U dospělých může existovat zdravotní riziko během vysoké spotřeby brambor a bramborových výrobků obsahujících GA.

Aktuálně je cílem vypracovat návrh doporučení Komise k monitorování obsahu glykoalkaloidů solaninu a chaconinu v bramborech a zpracovaných výrobcích z nich, zejména z důvodu vysokých hladin zjištěných v bramborových lupíncích. Diskutuje se také otázka analytického stanovení GA, identifikace zásad správné praxe a zvažuje se stanovení indikativní hladiny na úrovni asi 100 mg/kg.
 

Akrylamid

Nařízení Komise (EU) 2017/2158, kterým se stanoví zmírňující opatření a porovnávací hodnoty pro snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách uvádí povinnost po určité době přezkoumat stávající porovnávací hodnoty pro potraviny uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

Zároveň toto nařízení uvádí, že by mělo být zváženo stanovení maximálních limitů (jako doplnění nař. 2017/2158) akrylamidu v určitých potravinách.

Aktuálně probíhá diskuze nad změnami porovnávacích hodnot a možné stanovení ML v potravinách z přílohy IV nařízení 2017/2158: 

Potravina

Aktuální porovnávací hodnota (µg/kg) z nařízení 2017/2158

Navržená nová porovnávací hodnota (µg/kg)

Navržený maximální limit (µg/kg)

Hranolky (k přímé spotřebě)

Umístěné na trh k přímé spotřebě nebo po přípravě v laboratoři podle instrukcí na obalu (standardizovaná smažicí procedura).

500

500

850

Bramborové lupínky z čerstvých brambor a z bramborového těsta Bramborové krekry

Jiné bramborové výrobky z bramborového těsta

750

700

1000

Měkký chléb

a) Pšeničný chléb

b) Měkký chléb, jiný než pšeničný chléb

50

100

50

75

75

125

4. Snídaňové cereálie (kromě obilné kaše, nepečených müsli, lisovaných vloček)

4a) výrobky z otrub a celozrnné cereálie, obalená zrna pufovaná v pufovacím dělu

4b) pšeničné (včetně pšenice špaldy), ječmenné a žitné výrobky (včetně opékaných vloček)* jiné než v kategorii 4 a)

4c) výrobky z kukuřice a rýže (včetně opékaných vloček)* jiné než v kategorii 4 a)

4d) neobalená zrna pufovaná v pufovacím dělu**

4e) granola (pečené křupavé müsli) jiné než v kategorii 4 a)

* jiné než celozrnné cereálie a/nebo jiné než otrubové cereálie. Obilovina přítomná v největším množství určuje kategorii.

**  včetně snídaňových cereálií se zrny pufovanými v pufovacím dělu jako přísady v největším množství

 
300

300

150


---

---

 
300

250

 150


450

125

 
500

350

 250


600

200

Sušenky a oplatky

Krekry s výjimkou bramborových krekrů (včetně obilných pikantních snacků)

Křupavý chléb a suchary

Perník

Ostatní jemné/trvanlivé pečivo a koláče

350

400


350

800

---

300

 300

 
300

700

200

500

500

 
400

1000

300

Pražená káva

400

400

500

Instantní (rozpustná) káva

850

850

1000

Náhražky kávy

a) náhražky kávy výhradně z obilovin

b) náhražky kávy ze směsi obilovin a čekanky

c) náhražky kávy výhradně z čekanky

(*) Porovnávací hodnota a maximální limit, která se použije na náhražky kávy ze směsi obilovin a čekanky, zohledňuje relativní podíl těchto složek v konečném výrobku

500


(*)


4000

450


(*)


3500

600

 
(*)


4500

Potraviny pro malé děti, obilné příkrmy pro kojence a malé děti, kromě sušenek a sucharů

40

40

50

Sušenky a suchary pro kojence a malé děti uváděné na trh pro kojence a malé děti s odkazem na WHO dokument o uvádění na trh pro děti

150

100

125

  

Dále jsou navrhovány nové porovnávací hodnoty pro další potraviny, z nichž některé jsou uvedeny v doporučení Komise (EU) 2019/1888 o monitorování přítomnosti akrylamidu v některých potravinách, a jiné byly určeny na základě aktuálních dat o výskytu akrylamidu v potravinách 

Potravina

Porovnávací hodnota

Odpovídající zmírňující opatření Nařízení 2017/2158

Rösti

800 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ib              

Ostatní bramborové pokrmy (pečené nebo smažené) (včetně bramborových kroket)

300 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ib              

Hranolky z kořenové a hlíznaté zeleniny

500 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ib              

Oxidované černé olivy

850 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, ??

Ovocné lupínky/chipsy

250 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ia

Zeleninové hranolky jiné než bramborové a obilné lupínky

700 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ia

Zpracovaná cibule

700 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, I + Ia

Kakaový prášek

450 µg/kg

Zmírňující opatření Příloha I, V


Glycidyl estery a 3-MCPD estery

Evropská Komise na jednání pracovní skupiny pro kontaminanty v potravinách otevřela diskuzi ohledně možnéhonastavení maximálních limitů (ML) pro 3-MCPD estery (3-MCPDE) a glycidyl estery (GE) u skupin potravin jiných, než jsou rostlinné oleje, rybí oleje, počáteční kojenecká a pokračovací výživa a výživa pro malé děti. V úvahu připadají ML pro následující kategorie potravin: margaríny a podobné produkty; rybí maso/produkty; obilné příkrmy pro kojence a malé děti (včetně sušenek a sucharů); pokrmy k přímé spotřebě pro kojence a malé děti; chléb a pečivo jiné než křupavý chléb; křupavý chléb; sušenky (včetně sušenek s náplní); krekry; trvanlivé pečivo a koláče; majonéza; koření a extrakty; doplňky stravy obsahující speciální mastné kyseliny; bramborové/zeleninové lupínky; hranolky; (čokoládové) pomazánky; snídaňové cereálie.

Aktuálně se diskutuje, jestli navrhnout jednotlivé hodnoty ML pro dané kategorie potravin (viz tabulka níže) nebo zvolit ML jen u některých kategorií potravin a u jiných ML stanovit výpočtem na základě obsahu tuku v potravině a aktuálně platných ML pro GE a 3-MCPDE v rostlinných tucích/olejích a rybích olejích. 

Potravina

Navrhovaný ML pro glycidyl estery
(µg/kg)

Navrhovaný ML pro sumu 3-MCPD  a 3-MCPD estery (vyjádřený jako 3-MCPD) (µg/kg)

Margaríny a podobné produkty

750

1250

Instantní nudle

750

750

Obilné příkrmy pro kojence a malé děti (včetně sušenek a sucharů)

75

100

Potraviny pro děti (pokrmy pro kojence a malé děti určené k přímé spotřebě)

15

25

Křupavý chléb

150

250

Sušenky, (cookies) včetně sušenek s náplní

250

500

Krekry (obilné slané tyčinky)

150

500

Jemné pečivo a koláče

400

700

Majonéza

300

500

Kořenící přípravky (seasoning) nebo extrakty

500

1000

Doplňky stravy obsahující speciální mastné kyseliny

400

750

Bramborové/zeleninové lupínky

400

700

Hranolky

250

400


(Čokoládové) pomazánky

250

750

Snídaňové cereálie

50

50

 

Rtuť

S přihlédnutím k výsledkům vědeckých stanovisek a prohlášení EFSA týkajících se zdravotního rizika a benefitů plynoucí z konzumace mořských ryb a plodů by měly být maximální limity pro rtuť přezkoumány, a to s ohledem na další snížení dietární expozice rtuti v potravinách. Zároveň je také diskutováno nastavení ML pro rtuť v soli. 

Aktuální návrh ML:

Potraviny

Navrhované maximální limity (mg/kg čerstvé hmotnosti)

Produkty rybolovu a svalovina ryb kromě druhů uvedených níže. V případě korýšů se maximální limit vztahuje na svalovinu z koncových částí a břicha. V případě krabů a krabům příbuzných korýšů (Brachyura a Anomura) se limit vztahuje na svalovinu z koncových částí

0,50

Hlavonožci, mořští plži a svalovina z následujících ryb:

Anchovy (Engraulis species), Alaska pollock (Theragra chalcogrammus), Atlantic cod (Gadus morhua), Atlantic herring (Clupea harengus), Basa (Pangasius bocourti), Carp (species belonging to the Cyprinidae family), Common dab (Limanda limanda), Mackerel (Scomber species), European flounder (Platichthys flesus), European plaice (Pleuronectes platessa), European sprat (Sprattus sprattus), Mekong giant catfish (Pangasianodon gigas), Pollock (Pollachius pollachius), Saithe (Pollachius virens), Salmon & Trout (Salmo species and Oncorhynchus species, except Salmo trutta), Sardine or Pilchard (Dussumieria species, Sardina species, Sardinella species and Sardinops species), Sole (Solea Solea), Striped catfish (Pangasianodon hypothalamus), Whiting (Merlangius merlangus)

0,30

Svalovina z následujících ryb:

Axillary seabream (Pagellus acarne), Black scabbardfish (Aphanopus carbo)Blackspot seabream (Pagellus bogaraveo), Bonito (Sarda sarda)Common pandora (Pagellus erythrinus)Escolar (Lepidocybium flavobrunneum), Halibut (Hippoglossus species), Kingklip (Genypterus capensis)Marlin (Makaira species)Megrim (Lepidorhombus species)Oilfish (Ruvettus pretiosus)Orange roughy (Hoplostethus atlanticus), Pink cusk-eel (Genypterus blacodes)Pike (Esox species), Plain bonito (Orcynopsis unicolor)Poor cod (Tricopterus species), Red mullet (Mullus barbatus barbatus), Roundnose grenadier (Coryphaenoides rupestris), Sail fish (Istiophorus species), Silver scabbardfish (Lepidopus caudatus), Snake mackerel (Gempylus serpens), Sturgeon (Acipenser species)Surmullet (Mullus surmuletus)Tuna (Thunnus species, Euthynnus species, Katsuwonus pelamis)Shark (all species)Swordfish (Xiphias gladius)

1,0

Doplňky stravy

0,10

Sůl

0,10

 
Arsen

Podle úřadu EFSA a jeho studie týkající se chronické dietární expozice anorganickému arsenu v potravinách a v pitné vodě jsou hlavními přispěvateli k dietární expozici následující komodity - rýže a produkty obsahující rýži, obilná zrna a výrobky z nich neobsahující rýži, pitná voda, zelenina (pro dospělé), ryby (pro dospělé), ovocné a zeleninové šťávy (některé skupiny dětí a dospívající), některé rýžové nápoje. Na základě diskuze členských států a Evropské Komise byly navrženy ML pro anorganický arsen v relevantních komoditách. 

Aktuální návrh:

Potraviny

Návrh maximálních limitů pro anorganický arsen (mg/kg čerstvé hmotnosti)

Předpařená rýže a loupaná rýže

0,25

Nepředpařená omletá rýže (leštěná nebo bílá rýže

0,20 nebo 0,15

Pufované rýžové chlebíčky, rýžové oplatky, rýžové krekry (sušenky) a rýžové koláčky (možná i rýžové vločky a popped breakfast rice)

0,30

Rýžová mouka

0,20

Sušenky, běžné pečivo a suchary obsahující rýži

0,25

Rýže určená pro výrobu potravin pro kojence a malé děti

0,10

Rýžové nápoje

0,03

Obilné příkrmy pro kojence a malé děti

0,15

Pokrmy pro přímou spotřebu určené kojencům a malým dětem

0,02

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, která má být rekonstituována

0,01?

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa (tekutá forma)

0,01?

Výživa pro malé děti (uváděná na trh ve formě prášku a v tekuté formě)

0,01?

Potraviny pro zvláštní léčebné účely určené speciálně pro kojence a malé děti

0,15 (obilné)

0,02 (ostatní)

Maso ryb (sprat, anchovy, shad, mackerel, hake, halibut, plaice, eel, selachoidei)

0,08

Maso ryb jiných než sprat, anchovy, shad, mackerel, hake, halibut, plaice, eel, selachoidei

0,02

Korýši

0,07

Mlži jiní než mušle (clams)

0,09

Mušle (clams)

0,35

Ovocné šťávy

0,02

 
Některá další témata aktuálně diskutovaná na půdě Evropské Komise: 

• Perfluoroalkylované (PFAS) látky v potravinách – diskuse o stanovení ML a o doporučení pro sledování (monitoring) PFAS v potravinách. 

Aktuální návrh ML pro některé kategorie potravin:

 

Návrh maximálních limitů (µg/kg čerstvé hmotnosti)

Potraviny

PFOS*

PFOA*

PFNA*

PFHxS*

Suma PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS*,**

Vejce

0,70

0,30

0,30

0,30

1,50

Maso ryb kromě těch uvedených níže 

Maso ryb uvedených níže pokud je použito k produkci potravin určených pro kojence a malé děti

2,0

0,10

0,10

0,10

2,0

Maso ryb, které není použito pro produkci potravin určených pro kojence a malé děti - Baltic herring (Clupea harengus membras), Bonito (Sarda and Orcynopsis species), Burbot (Lota lota), European sprat (Sprattus sprattus), Flounder (Platichthys flesus and Glyptocephalus cynoglossus), Grey mullet (Mugil cephalus), Pike-perch (Sander species), Plaice (Pleuronectes  and Lepidopsetta species), Sardine and pilchard (Sardina species), Seabass (Dicentrarchus species), Sea catfish (Silurus and Pangasius species), Sea lamprey (Petromyzon marinus ), Vendace (Coregonus albula and Coregonus vandesius), Whitefish (Coregonus species), Wild salmon (wild Salmo salar), Wolf fish (Anarchichas species)

7,0

1,0

2,5

0,10

8,0

Maso ryb, které není použito pro produkci potravin určených pro kojence a malé děti - Anchovy (Engraulis species), Babel (Barbus barbus), Bream (Abramis species), Char (Salvelinus species), Eel (Anguilla species), Perch (Perca flubiatilis), Roach (Rutilus rutilus), Smelt (Osmerus species)

35,0

8,0

8,0

1,5

45,0

Korýši a mlži

3,0

0,70

1,0

0,40

3,0

Maso skotu, ovcí, prasat a drůbeže

0,10

0,80

0,10

0,10

1,30

Poživatelné droby skotu, ovcí, prasat a drůbeže

6,0

0,70

0,40

0,50

9,0

Maso zvěře

5,0

3,50

1,50

0,60

9,0

Poživatelné droby zvěře

50

25

45

3,0

50

* Maximální limit se vztahuje na součet lineárních a větvených stereoizomerů, ať už jsou chromatograficky separovány či nikoli.

** Pro součet PFOS, PFOA, PFNA a PFHxS jsou vypočteny spodní hodnoty koncentrací (lower bound concentrations) na základě předpokladu, že všechny hodnoty pod mezí stanovitelnosti jsou nulové.
 

• Hexabromocyklododekany (HBCDD) v potravinách - stanovisko EFSA a diskuse o opatřeních navazující na stanovisko EFSA – nastavení monitoringu pro získání dalších dat o výskytu a případné stanovení maximálních limitů v budoucnu.

• Dioxiny a PCB v některých potravinách – diskuze o přezkumu a stanovení maximálních limitů. 

Aktuální návrh ML pro některé kategorie potravin:

Potravina

Návrh maximálních limitů pro dioxiny

Návrh maximálních limitů pro dioxiny a PCB s dioxinovým efektem

Kozí maso a masné výrobky

2,5 pg/g tuku

4 pg/g tuku

Koňské maso

5 pg/g tuku

10 pg/g tuku

Maso prasete divokého

5 pg/g tuku

10 pg/g tuku

Maso zvěřiny (vysoká zvěř)

3 pg/g tuku

7,5 pg/g tuku

Králičí maso

1 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

Maso farmově chované zvěře

2 pg/g tuku

4 pg/g tuku

Kozí a koňská játra

0,3 pg/g celkové hmotnosti

0,5 pg/g celkové hmotnosti 

Játra farmově chované zvěře

2,5 pg/g celkové hmotnosti

5 pg/g celkové hmotnosti

Drůbeží vejce kromě husích vajec

2 pg/g tuku

4 pg/g tuku

Mléko

2 pg/g tuku

4 pg/g tuku


Poznámka: ML pro korýše včetně krabů se použijí na tzv. bílé maso (white meat) z končetin a břicha. Proto se pak zruší poznámka v nař. 1881/2006 „ V případě krabů a krabům podobných korýšů (Brachyura Anomura) se maximální limit vztahuje na svalovinu z končetin“.

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/aktualni-diskutovana-temata-v-oblasti-kontaminantu-v-potravinach-rijen-2021.aspx

01 November 2021

Treviso 1. listopadu (ČTK) - Ve věku 93 let zemřel restauratér Ado Campeol, kterému italská média přezdívají otec tiramisu. Campeol byl majitelem restaurace Le Beccherie v severoitalském Trevisu, kde slavný dezert vymyslela jeho manželka a šéfkuchař, upozornil zpravodajský server BBC.

Pokrm, jehož součástí jsou piškoty namočené v kávě a mascarpone, zařadila restaurace na svůj jídelní lístek v roce 1972. Od té doby se stal stálicí italské kuchyně a oblíbili si ho kuchaři po celém světě. Rodina si ho však nikdy nedala patentovat.

O původu tiramisu se vedou dlouholeté spory, včetně tvrzení, že se podával jako afrodiziakum v nevěstinci ve městě Treviso. Všeobecně je však uznáváno, že recept vznikl v Campeolově restauraci.

Podle spoluvynálezce dezertu, šéfkuchaře Roberta Linguanotta, vznikl tento pokrm náhodou při výrobě vanilkové zmrzliny. Linguanotto upustil do misky s vejci a cukrem sýr mascarpone a když si všiml, že směs má příjemnou chuť, řekl to Campeolově manželce Albě. Dvojice pak dezert zdokonalila přidáním podlouhlých piškotů namočených v kávě a posypala ho kakaem. Nazvalo ho tiramisu, což v překladu znamená vytáhni mě nebo zvedni mě.

V roce 1981 se pokrm objevil v místním časopise Veneto, který se věnuje jídlu a vínu, jako jeden z nejznámějších italských dezertů.

Varianty tiramisu obsahují alkohol, ale původní recept, certifikovaný italskou gastronomickou akademií v roce 2010, je bez alkoholu, protože je určen dětem.

irl jd

29 October 2021

Mikulov (Břeclavsko) 28. října (ČTK) - Od pondělí zná část vinařů verdikt odborné komise, která posuzovala vzorky vín, jež se letos ucházela o značku Svatomartinské. Ti, kteří uspěli s některým z 268 vybraných vín, už nyní naplno pracují na tom, aby letošní svatomartinské vypravili na cestu ke konzumentům. Lahvovací linky pracují navzdory státnímu svátku, řekli dnes ČTK zástupci tří dotázaných vinařství.

"Svatomartinské je pro nás poměrně stresující záležitost, protože to znamená striktní splnění termínů a lhůt. Jsme organické vinařství a vyrábíme bio víno. K odkalení používáme sedimentaci, která vyžaduje určitý čas. Musíme tak například vybírat pro odkalení užší nádoby, aby sedimentace probíhala rychleji, a víno odsávat shora. Ve výsledku pak mám větší ztráty než při výrobě běžného vína," uvedl Petr Cibulka z mikulovského rodinného bio vinařství Víno Cibulka.

Ve Vinařství Vajbar v Zaječí na Břeclavsku při výrobě vína používají více moderních technologií, proces pro ně tedy není tak složitý jako pro bio vinaře. Termínům svatomartinského vína ale museli přizpůsobit sklizeň hroznů, která se letos vrátila do tradičnějších dní a neuspíšilo ji horké léto jako v předchozích letech. "Při sběru to bylo poněkud náročnější, hrozny by potřebovaly ještě o deset dní déle viset ve vinohradu. Ale s moderní technologií se to zvládnout dá," řekl ČTK majitel vinařství Bronislav Vajbar.

Vinaři, kteří se o známku Svatomartinské víno chtějí ucházet, ale musejí do těchto vín investovat ještě před tím, než komise jejich vzorky posoudí. Do začátku října musí od výrobců nakoupit v plánovaném množství zátky a uzávěry se značkou Svatomartinské a nechat v předstihu natisknout etikety. Vzhledem k tomu, že komise zasedá až na konci října a na začátku listopadu, aby měli vinaři dost času na přípravu samotného nápoje, tyto související práce by nebylo možné stihnout až poté, co známku získají. Zátky i etikety z roku 2018 tak má ve skladu i Petr Cibulka. "Svatomartinské má přesně stanovené parametry a nám zrovna v tom roce nastoupal alkohol přes povolenou hranici 12 procent. Naše vzorky neprošly a uzávěry s logem tak byly k ničemu," posteskl si vinař.

Letos ale jeho vína ve výběru uspěla a do prodeje pošle 12.000 lahví, což je na malé vinařství úctyhodný počet. Největší prodej očekává v řetězcích zaměřených na bio a farmářské potraviny, s nimiž spolupracuje.

Bronislav Vajbar, jehož vinařství patří mezi středně velká, letos připravuje 75.000 lahví svatomartinského, 80 procent z nich pošle do vinoték a restaurací. Zbylé prodá prostřednictvím internetového obchodu.

Svatomartinské víno na státní svátek lahvovali také ve vinařství Chateau Valtice, které letos pošle do prodeje 160.000 lahví. "Všechna vína musí být nalahvovaná do pondělí 1. listopadu. Je to vždycky boj s časem. Sklepmistři musí vyškolit a připravit vína do špičkové kvality mladých vín v řádu několika týdnů, ale mají už své zkušenosti, takže to i v letošním roce zvládli velmi dobře,"uvedl David Šťastný z Chateau Valtice.

Značka Svatomartinské byla registrována v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vinařský fond, který ochrannou známku vinařům každoročně propůjčuje. Loni bylo na trhu 1,75 milionu lahví, 312 druhů vín ze 74 vinařství, v roce 2019 to bylo 366 vín od 97 výrobců a na trhu bylo 2,2 milionu lahví.

Veronika Skálová dr

27 October 2021

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v rámci cílené kontrolní akce zaměřené na bezpečnost potravin z dovozu zjistila devět nevyhovujících šarží čerstvých potravin o celkové hmotnosti přes 1,6 tuny původem z Kambodže a Thajska. Kontroly byly provedeny ve spolupráci s Celním úřadem Praha – Ruzyně.

Důvodem nevyhovění bylo překročení maximálního povoleného limitu pro přítomnost reziduí pesticidů. V některých případech naměřené hodnoty překročily o více než řád limit stanovený právním předpisem. U jednotlivých šarží rozbor v národní referenční laboratoři na SZPI potvrdil nadlimitní přítomnost u 1–8 reziduí pesticidů.

Jedná se o následující potraviny:

RED CHILLI, Lot No. C074, velikost šarže: 130 kg, nevyhovující parametry: benzalkonium chlorid (zjištěno: 0,28 mg/kg, limit: 0,1 mg/kg), fenpropathrin (zjištěno: 0,14 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), triazophos (zjištěno: 0,14 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: TM FOODS s.r.o.

Sweet Basil, LOT: SHP0282A, velikost šarže: 168,2 kg, nevyhovující parametry: chlorfenapyr (zjištěno: 0,42 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg), chlorothalonil (zjištěno: 2,2 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg), lufenuron (zjištěno 0,064 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), methomyl (zjištěno: 0,066 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: Veggie Fruit s.r.o.

Chilli papričky červené, Lot: SHP0282A, velikost šarže: 98 kg, nevyhovující parametry: hexaconazole (zjištěno 0,057 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), chlorpyrifos (zjištěno: 0,039 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), , profenofos (zjištěno: 0,029 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), propiconazol (zjištěno 0,040 mg/kg, limit 0,01 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: VEGGIE FRUIT s.r.o.

SWEET BASIL, Lot No. C 076, velikost šarže: 290 kg, nevyhovující parametry: carbendazim a benomyl (zjištěno 2,7 mg/kg, limit 0,1 mg/kg), methomyl (zjištěno: 0,44 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: TM FOODS s.r.o.

SMALL RED CHILLI, Lot. C076, velikost šarže: 140 kg, nevyhovující parametry: chlorfenapyr (zjištěno: 0,37 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), prochloraz (zjištěno: 0,33 mg/kg, limit: 0,03 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: TM FOODS s.r.o.

Chilli Red Small, LOT: SHP 284A, velikost šarže: 499,8 kg, nevyhovující parametry: acephate (zjištěno: 0,025 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), chlorfenapyr (zjištěno: 0,059 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), famoxadon (zjištěno: 0,027 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), prochloraz (zjištěno: 0,20 mg/kg, limit: 0,03 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: Veggie Fruit s.r.o.

Petržel PARSLEY, Lot: SHP0284A, velikost šarže: 159,5 kg, nevyhovující parametry: buprofezin (zjištěno: 0,28 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg), chlorfenapyr (zjištěno: 0,099 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg), fenpropathrin (zjištěno: 2,0 mg/kg, limit: 0,01 mg/kg), profenofos (zjištěno: 0,84 mg/kg, limit: 0,05 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: Veggie Fruit s.r.o.

CORIANDER, Lot No. C076, velikost šarže: 115 kg, nevyhovující parametr: chlorfenapyr (zjištěno: 1,0 mg/kg, limit: 0,02 mg/kg). Země původu: Kambodža. Dovozce: TM FOODS s.r.o.

CORIANDER, Lot Nr. 1055-040, velikost šarže: 33 kg, nevyhovující parametry: acetochlor (zjištěno 0,058 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), chlorfenapyr (zjištěno 0,081 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), chlorpyrifos (zjištěno 0,61 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), dinotefuran (zjištěno 0,12 mg/kg, limit 0,01 mg/kg), flusilazol (zjištěno 0,61 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), propiconazol (zjištěno 19 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), triadimefon (zjištěno 0,12 mg/kg, limit 0,02 mg/kg), triadimenol zjištěno 0,52 mg/kg, limit 0,02 mg/kg). Země původu: Thajsko. Dovozce: Tao export&import s.r.o.

S kontrolovanými osobami SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty.


Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633  
 
Zdroj: SZPI
 
27 October 2021

POZVÁNKA na výroční konferenci Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne

9. listopadu 2021 od 9:30 hodin

v Národním zemědělském muzeu, velký sál 3. patro

Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7

Záštitu nad konáním konference převzal ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc.

Akce se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí.

 

Program konference a doprovodné informace naleznete v příloze.

 

PROGRAM

27 October 2021

ve středu 10. listopadu 2021 od 14:00 hodin 
Konferenční sál Kinosál 102, 1.patro administrativní budovy BVV
Výstaviště 405/1, 603 00 Brno

 

Vážení,

u příležitosti 5. zasedání Česko-indonéského smíšeného výboru pro hospodářskou spolupráci přicestují také do ČR indonéští podnikatelé, aby navštívili Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně a setkali se s českými firmami.

Dovolujeme si Vás tedy pozvat na Česko-indonéské obchodní fórum a B2B jednání, které proběhne ve středu 10. listopadu 2021 od 14:00 hodin (registrace bude od 13:45 hodin).
v Kinosále 102, v 1.patře administrativní budovy BVV v Brně.
Pozvánku na akci najdete zde.

Akce navazuje na červnovou podnikatelskou misi doprovázející ministra životního prostředí Richarda Brabce a náměstkyni ministra průmyslu a obchodu Martinu Tauberovou, kde podnikatelé měli možnost jednat s firmami v Jakartě, Medanu a v Banda Acehu.
Nyní přijíždějí zástupci ochoddních firem z oblasti chemického, petrochemického, stavebního, zdravotnického, energetického, cestovního a potravinářského průmyslu, včetně zástupců Asociace malých a středních firem. 
Seznam indonéských firem najdete zde.

Akce je zdarma, ale podléhá registraci v odkaze níže klikem na REGISTRACE do 9.11.2021.

Těšíme se na setkání v Brně.
Za SMV SPČR
Sabina Tančevová

 Všechny akce (spcr.cz)

27 October 2021

EIT Food hledá potravinářské společnosti z Bulharska, Chorvatska, Kypru, České republiky, Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska. Společnosti dostanou příležitost zapojit se do projektu, ve kterém mohou vyvíjet nové potraviny a nápoje pro seniory (projekt RIS CEL, koordinovaný Varšavskou univerzitou, financovaný Evropským institutem pro inovace a technologie v rámci programu Horizont Evropa).

V letech 2019–2021 spolupracovala Varšavská univerzita, EIT Food a místní univerzity se 42 týmy spotřebitelů z různých částí Evropy a shromáždili velké množství spotřebitelských poznatků a návrhů nových produktů. Některé z produktových nápadů byly transformovány do konkrétních produktů uváděných na trh – k říjnu 2021 bylo na trh úspěšně uvedeno 15 takových produktů ve 14 zemích. Management projektu nicméně stále disponuje s dalším velkým množstvím komerčně atraktivních, spotřebiteli generovaných nápadů a užitečných náhledů na specifické potřeby a požadavky spotřebitelů týkající se různých kategorií potravinářských výrobků.

EIT Food nyní hledá zavedené potravinářské společnosti, které by se do projektu zapojily. Společnosti získají finanční prostředky a přístup ke konkrétním spotřebitelským poznatkům, nápadům a školení/mentoringu k navrhování nových produktů. Výzva je vynikající příležitostí podpory věnovanou společnostem pracujícím na spotřebitelských potravinách a nápojích, které by mohly oslovit starší spotřebitele / seniory.

Zjistěte více o výzvě:

https://www.eitfood.eu/procurement/call-for-expression-of-interest-to-participate-in-eit-food-ris-consumer-engagement-labs-food-companies

Termín: 5. listopadu 2021

Více informací o projektu:

https://www.eitfood.eu/projects/ris-consumer-engagement-labs

http://timo.wz.uw.edu.pl/cel/

27 October 2021

Tisková zpráva – Dohoda na míře kofinancování z národního rozpočtu pro II. pilíř SZP, tedy pro rozvoj venkova, je nejdůležitější pro dokončení Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP). Ministr Miroslav Toman na včerejším jednání vlády předložil materiál k navýšení kofinancování ze 40 na 65 % pro II. pilíř SZP, bez něhož by nemohly být poskytovány podpory k rozvoji českého zemědělství a potravinářství, jako jsou například investice do zpracování zemědělských produktů, inovace, pozemkové úpravy či diverzifikace.

„Návrh kofinancování ve výši 65 procent vychází z analýzy potřeb zemědělců a venkova, směřuje k udržení dosavadní míry podpory rozvoje venkova a bere v úvahu kofinancování v okolních státech, které jsou našimi hlavními konkurenty v zemědělství a potravinářství. Kofinancování v této výši je nezbytné pro udržení dosavadní potravinové soběstačnosti České republiky a zabránění prohlubování závislosti na dovozu potravin,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Kromě podpory konkurenceschopnosti je adekvátní míra kofinancování nepostradatelnou součástí opatření na ochranu krajiny, půdy, vody a životního prostředí. Z tohoto důvodu je návrh Strategického plánu předkládán s kofinancováním v míře 65 % ze státního rozpočtu.

Součástí materiálu je rovněž nastavení přímých plateb, které zahrnuje řadu nových prvků, zejména jde o redistributivní platbu. Ta bude poskytována všem žadatelům bez zastropování na maximálně 150 hektarů a v zájmu dostatečného efektu přerozdělení bude postupně snižována pro výměry nad 50 ha a nad 100 ha.  

Přestože v tuto chvíli stále není schválený právní rámec pro Společnou zemědělskou politiku na období 2023 až 2027, musí členské státy Evropské komisi předložit oficiální verzi Strategického plánu SZP do 1. ledna 2022. Při nesplnění tohoto požadavku by nemohly čerpat prostředky na SZP z rozpočtu EU v období 2023 až 2027.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: MZe ČR

Link: Ministr zemědělství: Navýšení kofinancování Společné zemědělské politiky je nezbytné pro udržení potravinové soběstačnosti (eAGRI)

26 October 2021

Tisková zpráva 26. 10. 2021 – Agrární komora České republiky a Potravinářská komora České republiky odmítají návrh vlády, podle kterého by lidé pro vstup na pracoviště museli předložit potvrzení o očkování proti covidu-19 nebo negativní výsledek testu. Návrh vážně naruší výrobu potravin v Česku, a tím ohrozí jejich dodávky pro obyvatele. 

Zemědělským a potravinářským podnikům sníží vládní návrh stavy zaměstnanců, s jejichž nedostatkem se potýkají už nyní. „Nesouhlasíme se zavedením nové povinnosti pro pracovníky, kteří zatím nejsou očkovaní proti covidu-19. Zemědělci přistupují k očkování zodpovědně a podle našich informací již většina vakcinaci podstoupila. Očkování proti covidu-19 by mělo nicméně zůstat dobrovolným rozhodnutím zaměstnanců, případně by měli zaměstnavatelé mít možnost zvážit, zda budou bezinfekčnost od svých zaměstnanců vyžadovat. Je třeba vzít v úvahu odlišnou povahu práce v zemědělství, kde zpravidla nedochází k shlukování pracovníků na jedné straně a dlouhodobý a v mnoha případech i akutní nedostatek pracovníků na straně druhé. Výpadek, byť jednotlivců, kteří zatím nejsou očkováni, bude mít vážné následky na provoz zemědělských podniků. V živočišné výrobě budou chybět pracovníci, kteří zajišťují pravidelný režim a pohodu zvířat každý den. V rostlinné výrobě, zvláště té speciální, jako je produkce ovoce nebo zeleniny, budou scházet lidé na sklizeň a posklizňovou úpravu, což může způsobit vážné potíže se zásobováním,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

„Pokud by zaměstnanci potravinářských podniků, kteří nejsou očkovaní, nemohli přijít do práce (bezinfekčnost, testování, protilátky), mohlo by to v mnoha provozech způsobit omezení či zastavení výroby. Vedení potravinářských firem si je dobře vědomo, že pokud by se nákaza v provozech rozšířila, mohlo by dojít k výpadkům ve výrobě, což by mohlo přinést problémy se zásobováním. Proto jsou v potravinářských firmách nastavena mnohdy výrazně přísnější hygienická a bezpečnostní pravidla, než najdeme ve vládních opatřeních. Jak zároveň ukázaly průzkumy při povinném testování ve firmách, záchyty v podnicích byly minimální. Plošná opatření nejsou účinná, je třeba zaměřit pozornost na rizikové skupiny obyvatel a motivovat k očkování,“ sděluje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Profesní organizace, které sdružují většinu zemědělských a potravinářských společností v Česku, se shodují, že by stát měl motivovat obyvatele k očkování proti covidu-19 jiným způsobem. Vláda podle nich přenese zmíněným návrhem zátěž na podniky a zvýší jejich náklady na pracovní sílu vzhledem k nutnosti zajistit za dotčené pracovníky náhradu. To přispěje k dalšímu růstu vstupních nákladů na výrobu potravin v Česku, kterému podniky čelí v posledních měsících. Zvedají se ceny energií nebo obalových materiálů. V zemědělství pak zdražují krmné směsi či minerální hnojiva, v potravinářství zase rostou ceny vstupních surovin.

Kontakty pro média:

Agrární komora ČR

tisková mluvčí Barbora Pánková

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 721 306 431

Potravinářská komora ČR

tisková mluvčí Helena Kavanová

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., tel. 737 287 024

Agrární komora České republiky (AK ČR) sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje oprávněné zájmy svých členů už téměř třicet let. Její členové produkují přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř tři tisíce členů, z čehož 1206 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace. V tomto počtu nejsou zahrnuti členové 32 profesních svazů, sdružení a unií, v nichž se příslušnost podnikatelů překrývá a které rovněž sdružuje AK ČR.

                                                

Potravinářská komora České republiky (PK ČR) byla založena v roce 1995 jako federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. PK ČR plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů.

                                                

26 October 2021

Pracovněprávní vztahy vám ve firmě fungují, ale vždycky se najde někdo, komu se něco nezdá. Ať už zaměstnanec nebo kontrola. Nejste v tom sami. Podobné situace řeší každý den stovky vašich kolegů.

Přihlaste se na webinář kde na příkladech z praxe získáte návod, jak správně řešit konkrétní situace, se kterými se při vaší práci často setkáváte.


A: Program webináře

9:00 – 9:45 Nejčastější pracovně právní přešlapy zaměstnavatelů

Kateřina Kozáková, Hospodářská komora České republiky     

  • Problematika švarc systému a dohod.
  • Nelegální zaměstnávání.
  • Pracovní doba & doba odpočinku.

9:45 – 9:50 přestávka

9:50 – 10:35 Vybrané pracovněprávní otázky v kontextu aktuální judikatury vysokých soudů  / část 1.

doc. JUDr. Jakub Morávek, Ph. D., Felix a spol. advokátní kancelář

  • Spravedlivé odměňování – stejná odměna za práci stejné hodnoty
  • Pracovní pohotovost
  • Doložka mlčenlivosti

10:35 – 10:45 přestávka

10:45 – 11:30 Vybrané pracovněprávní otázky v kontextu aktuální judikatury vysokých soudů  / část 2.

    • Konkurenční doložka
    • Nároky z neplatného rozvázání pracovního poměru
    • Pracovní poměr na dobu určitou

Zdroj: HK ČR

Link: 🔴 Nejčastější pracovněprávní přešlapy zaměstnavatelů. Webinář - Hospodářská komora ČR

26 October 2021

Dovolujeme si Vás pozvat na online konferenci o možnostech investování ve Slovinsku. Akci pořádá agentura Spirit, klíčová slovinská instituce pro podporu investic. Hlavními tématy budou investice, inovace a lidské zdroje. Virtuální konference se koná 10. listopadu 2021 od 10 hodin. Více informací včetně registrace naleznete pod odkazem ZDE.

 

Zdroj: HK ČR

Link: Pozvánka na online konferenci o investicích ve Slovinsku - Hospodářská komora ČR

26 October 2021

Praha 25. října (ČTK) - Výrobky z geneticky upravených plodin by měly být podle většiny Čechů značeny. Asi třetina dotázaných se obává vlivu těchto plodin na zdraví lidí. Zhruba dvě třetiny Čechů by ochutnaly schválenou a ověřenou potravinu z geneticky modifikovaných plodin. Někteří lidé by dokonce takovým potravinám dali za určitých podmínek přednost před běžnými výrobky. Vyplývá to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM).

Pojem geneticky modifikované plodiny je pro řadu lidí stále velkou neznámou. Ačkoli se s ním setkaly asi tři čtvrtiny dotázaných, jen méně než desetina z nich si byla jista, co tento pojem znamená. Z lidí, kteří o geneticky modifikovaných plodinách slyšeli, má navíc o toto téma zájem pouze pětina. O problematiku geneticky upravených plodin se podle CVVM více zajímají lidé ve věku 20 až 44 let, pravicově orientovaní a s dobrou životní úrovní.

Více než tři čtvrtiny Čechů si myslí, že potraviny obsahující složky z geneticky modifikovaných plodin by měly mít tuto informaci v popisku či na etiketě. Pětina dotázaných řekla, že je podle nich genetická úprava plodin morálně nepřijatelná. Třetina lidí si myslí, že potraviny z geneticky upravených plodin mohou ohrozit lidské zdraví.

"Přestože jsou geneticky modifikované organismy (GMO) komerčně dostupné téměř 30 let, obavy části veřejnosti z jejich využití stále přetrvávají," sdělil k průzkumu CVVM Vojtěch Hudzieczek z Biofyzikálního ústavu Akademie věd. "Jakkoli je drtivá většina léků vyráběna za přispění GMO mikroorganismů, na potraviny vyrobené z GMO plodin či zvířat krmených GMO rostlinami pohlížejí konzumenti často skrz prsty. To je patrné zejména v Evropě, kde zároveň restriktivní legislativa komplikuje pěstování GMO plodin. Tato situace přetrvává i přes silný apel na změnu z řad vědecké komunity a zemědělských organizací," doplnil.

Pokud by ale účastníci průzkumu dostali příležitost ochutnat schválenou a ověřenou potravinu z geneticky upravených plodin, využily by toho skoro dvě třetiny z nich. Část lidí by také dala potravinám z modifikovaných plodin přednost před ostatními za splnění určitých podmínek. Přibližně pětina by upřednostnila takovou potravinu, pokud by obsahovala více zdraví prospěšných látek, 11 procent lidí by k tomu přiměla nižší cena a pět procent lidí to, kdyby geneticky upravené plodiny pro daný výrobek pocházely z Česka.

Zhruba polovina Čechů si navzdory rozdílným názorům na geneticky upravené plodiny myslí, že se bez takových plodin lidstvo v budoucnu neobejde. Téměř tři pětiny lidí by pak povolily už nyní využívání potravin z modifikovaných plodin v zemích, které se potýkají s nedostatkem potravin.

Průzkum CVVM provádělo od 10. do 26. července. Zúčastnilo se ho 884 obyvatel Česka starších 15 let.

jch ver rot

25 October 2021

Sbírka potravin je dnem solidarity, při kterém může každý pomoci tím nejjednodušším způsobem, darem trvanlivých potravin a drogerie.

Je organizována ve všech krajích potravinovými bankami a Českou federací potravinových bank ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a Asociací společenské odpovědnosti, se sociálními partnery Charita Česká republika, Armáda spásy, NADĚJE a Slezská diakonie a obchodními řetězci Albert, Billa, dm drogerie markt, Globus, Kaufland, Lidl, MAKRO, Penny Market, ROSSMANN, Tesco, Rohlik.cz a Košík.cz.

Hlavním přepravním partnerem je Raben Logistics Czech.

Sbírka potravin je realizována pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana a Evropskou federací potravinových bank.

Více informací na Jak sbírka funguje | Sbírka potravin | Nyní Darujte Online (sbirkapotravin.cz)

Zdroj: SOCR ČR

Link: Sbírka potravin | SOCR.cz

25 October 2021

V úterý 19. 10. 2021 uspořádalo Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Společností pro výživu webinář ke Světovému dni výživy na téma „Ovoce a zelenina jako součást udržitelných potravinových systémů a zdravé výživy“.

Aktuální téma navazuje na Summit OSN pro potravinové systémy a připomíná potřebu rozvoje udržitelných potravinových systémů v reakci na stávající krizi vyvolanou COVID-19 a narušením dopravních toků a také v souvislosti se změnou klimatu. Světový den výživy (World Food Day) se slaví jako připomínka založení Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství - FAO. Každoroční seminář v ČR (stejně jako akce konané v dalších státech nebo samotnou organizací FAO) je zaměřen na propagaci zdravé výživy a udržitelného zemědělství.

Zástupci MZe, Společnosti pro výživu a Stálý představitel ČR při FAO v úvodu připomněli trvale vysoké počty hladovějících ve světě v kontrastu s problematikou obezity, nedostatečné zastoupení zeleniny a ovoce v dietě a výzvy, kterým čelí potravinový systém v ČR i celosvětově, jako je rostoucí cena energií, růst cen potravinových komodit a klimatická změna. Na tyto výzvy musí reagovat i aktuální strategie na úrovni EU. Rok 2021 je připomínán jako Mezinárodní rok ovoce a zeleniny, proto byly odborné příspěvky zaměřeny také na problematiku pěstování, komercializace a konzumace ovoce a zeleniny.

Online akce, která z epidemických důvodů již podruhé nahradila tradiční seminář, přilákala přes 100 zájemců z řad odborné veřejnosti, studentů, firem a výživových poradců.

Záznam celého webináře můžete nalézt na Youtube kanálu MZe.

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/mezinarodni-organizace/probehl-webinar-ke-svetovemu-dni-vyzivy-1.html

25 October 2021

Praha 24. října (ČTK) - Ministerstvo zemědělství chce v národních zemědělských dotacích pro příští rok přerozdělit pět miliard korun. To je stejně, jako bylo po posílení dotací v letošním roce a o 1,2 miliardy Kč více, než původně vláda pro letošní rok předpokládala. Do živočišné výroby by mělo jít 3,49 miliardy Kč, do rostlinné výroby 471 milionů Kč, do potravinářství 848 milionů Kč a 194 milionů Kč na další aktivity, píše ministerstvo zemědělství v předkládací zprávě k dokumentu, který v pondělí projedná kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO).

"V předloženém návrhu výše přidělených prostředků je tak opět preferována živočišná výroba. Důvodem je snaha bránit nepříznivému vývoji některých odvětví živočišné výroby, jež je nezbytná pro zachování zaměstnanosti na venkově a která v současnosti ztrácí pozice (chovy prasat a drůbeže), přestože předpoklady pro konkurenceschopnou produkci v podmínkách ČR existují," informuje vládu ministerstvo vedené Miroslavem Tomanem (ČSSD).

Na zlepšení životních podmínek v chovech hospodářských zvířat získají farmáři 1,15 miliardy Kč, na podporu kvalitních potravin v režimu jakosti Q CZ pak 420 milionů Kč. V něm jsou například producenti mléka, brambor a drůbežího masa. Více než 1,4 miliardy korun pak má být přerozdělena žadatelům v nákazovém fondu, kterým se snaží stát podporovat činnosti zaměřené na ozdravení chovů.

Potravinové banky by měly získat 83 milionů Kč, na podporu zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti by mělo jít 750 milionů Kč. Na poradenství a vzdělávání plánuje ministerstvo přerozdělit 156,4 milionu Kč.

Stát pak nově mezi dotace, zatím s nulovým rozpočtem, zařadil Program pro řešení rizik a krizí v zemědělství. "Program je uváděn bez finančních prostředků, v případě vzniku škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými povětrnostními podmínkami a velkými průmyslovými haváriemi bude spuštěn a financován na základě příslušného usnesení vlády ČR," uvedlo ministerstvo. Letos například šlo o odškodnění zemědělců po tornádu na jižní Moravě.

Vyčleněných pět miliard je část z dotací, které zemědělci mohou získat. Většina z nich je z EU, kofinancovaných českou vládou. Loni podle údajů Českého statistického úřadu činily dotace na výrobu 32,8 miliardy Kč, předloni to bylo o 1,9 miliardy Kč více.

drh jw