06 January 2022

Před dvaceti lety, 1. ledna 2002, vyměnilo dvanáct zemí EU své národní bankovky a mince za euro a provedlo tak největší výměnu platidel v historii. Během uplynulých dvou desetiletí přispělo euro ke stabilitě, konkurenceschopnosti a prosperitě evropských ekonomik. Především však zlepšilo život občanů a usnadnilo podnikání v celé Evropě i mimo ni. Díky euru je pro lidi mnohem snazší spořit, investovat, cestovat a podnikat.

Euro je symbolem integrace EU a její identity. Dnes jím platí více než 340 milionů lidí v devatenácti zemích EU a v oběhu je 27,6 miliardy eurobankovek v hodnotě přibližně 1,5 bilionu eur. Euro je v současnosti po americkém dolaru druhou nejpoužívanější měnou na světě.

I v době, kdy si EU připomíná dvacáté výročí eura, dále pracuje na tom, aby posílila jeho mezinárodní úlohu a přizpůsobila ho novým výzvám, včetně rychlé digitalizace hospodářství a rozvoje virtuálních měn. Digitální euro jako doplněk hotovosti by podpořilo vysoce integrované odvětví plateb a nabídlo by spotřebitelům i podnikům větší možnosti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Již dvacet let můžeme my, evropští občané, nosit v peněžence kousek Evropy. Euro není jen jednou z nejsilnějších měn na světě. Je především symbolem evropské jednoty. Eurobankovky mají na jedné straně most a na druhé bránu – a přesně to euro představuje. Euro je také měnou budoucnosti a v nadcházejících letech se stane i měnou digitální. Odráží rovněž naše hodnoty. Svět, ve kterém chceme žít. Je globální měnou pro udržitelné investice. Na to můžeme být všichni hrdí.“

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli uvedl: „Euro je ztělesněním ambiciózního politického projektu s cílem podporovat mír a integraci v Evropské unii. Zároveň je však podmínkou pro ochranu a oživení evropského hospodářského, sociálního a politického modelu tváří v tvář proměnám naší doby. Euro je symbol, který naplňuje historickou politickou vizi, pradávnou vizi sjednoceného kontinentu s jednotnou měnou na jednotném trhu.“

Předseda Evropské rady Charles Michel řekl: „Euro urazilo dlouhý kus cesty – jedná se o skutečný evropský úspěch. Řekl bych dokonce, že euro se stalo naší součástí. Toho, jak coby Evropané vnímáme sami sebe. Součástí našeho smýšlení. A součástí našeho evropského ducha. Euro patří nám všem, všem evropským občanům. Jeho úspěchy se však neomezují jen na prostor uvnitř EU. Získalo si pevné postavení také na mezinárodní scéně. Navzdory krizím euro prokázalo svou odolnost – je symbolem evropské jednoty a stability. A nejvíce se to projevilo právě během pandemie COVID-19. Euro tvoří základ naší stability. Je stabilní hodnotou Unie. Představuje rovněž zdroj oživení. Umožňuje plně využít potenciál udržitelného rozvoje, kvalitních pracovních míst a inovací.“

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová se vyjádřila takto: „Euro, které držíme v rukou, se stalo majákem stability a spolehlivosti na celém světě. Získalo si důvěru stovek milionů Evropanů, kteří jej každodenně používají. Je druhou největší mezinárodní měnou na světě. Jako prezidentka Evropské centrální banky se zavazuji, že budeme i nadále usilovně pracovat na udržení cenové stability. Kromě toho mohu slíbit, že vylepšíme vzhled našich bankovek a že jim dodáme také digitální rozměr.“

Předseda Euroskupiny Paschal Donohoe doplnil: „Při řešení velkých hospodářských výzev euro obstálo. Zejména naše reakce na pandemii COVID-19 prokázala, že díky sdílenému euru dokážeme společně více, než čeho bychom byli schopni jednotlivě. Za uplynulých dvacet let euro upevnilo své základy. Nyní musíme na těchto základech stavět a vytvořit z eura globální měnu pro přechod k budoucnosti s nižšími emisemi uhlíku.“

Dlouhá cesta

Od prvních diskusí o hospodářské a měnové unii na konci 60. let 20. století euro urazilo dlouhou cestu. Ke konkrétním krokům směřujícím k jednotné měně přistoupil poprvé Delorsův výbor v roce 1988. Rozhodující okamžik v přechodu na euro představoval rok 1992 s Maastrichtskou smlouvou, neboť vedoucí političtí představitelé tehdy podepsali kritéria, která musí členské státy pro přijetí jednotné měny splnit. O dva roky později byl ve Frankfurtu založen Evropský měnový institut (EMI), který připravil půdu pro vznik Evropské centrální banky (ECB), jež měla převzít odpovědnost za měnovou politiku v eurozóně. Banka začala fungovat 1. června 1998.

V roce 1999 bylo euro v jedenácti členských státech zavedeno jako účetní měna na finančních trzích a používalo se pro elektronické platby. A konečně 1. ledna 2002 Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko vyměnily své národní bankovky a mince za eura. V roce 2007 se k eurozóně připojilo Slovinsko, které pak následovaly Kypr a Malta (2008), Slovensko (2009), Estonsko (2011), Lotyšsko (2014) a Litva (2015). V současné době se na vstup do eurozóny připravuje Chorvatsko, které by tak mělo učinit 1. ledna 2023, pokud splní všechna konvergenční kritéria.

Dvacet let výhod pro občany i podniky

Euro přineslo Evropě – a zejména jejím občanům a podnikům – řadu výhod. Jednotná měna pomáhá udržovat stabilní ceny a chrání ekonomiky eurozóny před volatilitou směnných kurzů. Díky tomu je pro Evropany, kteří si chtějí koupit nemovitost, pro podniky i pro vlády snazší půjčovat si peníze a roste obchod v rámci Evropy i mimo ni. S eurem také odpadla nutnost směňovat peníze a snížily se náklady na jejich převod, takže cestování i stěhování do jiné země za prací či studiem nebo na důchod je nyní jednodušší.

Velká většina Evropanů jednotnou měnu podporuje. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr zastává 78 % občanů v celé eurozóně názor, že euro je pro EU prospěšné.

Větší mezinárodní úloha

Euro je druhou nejvýznamnější měnou mezinárodního měnového systému. Díky své stabilitě a důvěryhodnosti se stalo mezinárodní fakturační měnou, uchovatelem hodnoty a rezervní měnou, přičemž tvoří přibližně 20 % devizových rezerv. Eurem se platí nebo je na ně navázaná místní měna v dalších šedesáti zemích a územích na světě, v nichž žije zhruba 175 milionů lidí. Dnes se euro používá pro téměř 40 % globálních přeshraničních plateb a pro více než polovinu vývozu EU.

Od celosvětové finanční krize v roce 2008 a následné krize státního dluhu pokračuje EU v posilování a prohlubování hospodářské a měnové unie. Bezprecedentní plán EU na podporu oživení NextGenerationEU dále zlepší hospodářskou odolnost eurozóny a posílí hospodářskou konvergenci. Emise vysoce kvalitních dluhopisů v rámci nástroje NextGenerationEU dodá kapitálovým trhům EU značnou hloubku a likviditu, takže budou –stejně jako euro – atraktivnější pro investory. Euro je nyní také hlavní měnou zelených investic: polovina světových zelených dluhopisů je denominována v eurech a tento podíl se dále zvyšuje díky novým zeleným dluhopisům vydaným na financování NextGenerationEU.

V zájmu dalšího rozvoje mezinárodní úlohy eura zahájila Komise informační iniciativy, které mají podporovat investice denominované v eurech, usnadnit používání eura jako fakturační a denominační měny a vést k lepšímu pochopení překážek, jež brání jeho širšímu používání. Tato informační činnost bude mít podobu dialogů, pracovních setkání a průzkumů s účastí veřejného i soukromého sektoru, finančních regulačních agentur a institucionálních investorů v regionálních i globálních partnerských zemích EU.

Další informace

Více informací o euru u příležitosti 20. výročí jeho zavedení

Verze pro tisk (PDF)

Kontakt pro tisk

  • Balazs UJVARI

    Telefon
    +32 2 295 45 78
    E-mail
    This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
     
    Zdroj: Evropská komise
06 January 2022

Odbor ekonomické diplomacie Ministerstva zahraničních věcí ČR si Vás dovoluje pozvat na webinář o změnách v obchodování se Spojeným královstvím po 1. lednu 2022.

Velká Británie chystá od nového roku velké změny, které ovlivní i české dopravce a vývozce. Od 1. ledna 2022 zavádí na hranicích úplné celní kontroly veškerého importovaného zboží. Ve většině britských přístavů a Eurotunelu bude využíván elektronický celní systém, který propojuje předem podaná celní prohlášení do jednoho referenčního čísla.

Jak se tyto změny dotknou českých exportérů, se dozvíte na webináři, který proběhne v úterý 18. ledna 2022 od 14:00 SEČ přes online platformu Webinar Jam.

Na webináři vystoupí Michaela Chrtová, ekonomická diplomatka Velvyslanectví ČR v Londýně. Úvodní slovo pronese zástupce Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Základní informace k chystaným změnám si můžete již nyní přečíst před v článku Michaely Chrtové na webu Export.cz.

Na webinář je nutná registrace předem přes registrační formulář, který naleznete zde. Účast na webináři je zdarma. 

 

Zdroj: export.cz

Link: https://www.export.cz/akce/webinar-brexit-zmeny-po-1-lednu-2022/

06 January 2022

Ministerstvo životního prostředí 3. 1. 2022 úspěšně spustilo nový Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a Centrální registr životního prostředí (CRŽP). Oba systémy představují základ nové architektury informačních systémů rezortu životního prostředí, přes které mj. firmy a další subjekty hlásí institucím veřejné správy informace o vlivu jejich ekonomické činnosti na životní prostředí. Nové systémy odpovídají aktuálním technologickým a legislativním požadavkům a splňují požadavky e-governmentu a kyberbezpečnosti. Do nového systému ISPOP byla přenesena hlášení za rok 2018 a novější. V systému CRŽP jsou všechny registry ze starého systému ISPOP včetně údajů o uživatelských účtech (stávající uživatelé nemusí provádět opětovnou registraci).

Změna architektury se dotkla i dalších agendových systémů MŽP (IPO, HNVO, SEPNO, ISOH), které byly upraveny tak, aby mohly využívat výše zmíněné centrální systémy.

Ohlašování odpadové agendy

Během ledna nicméně nebude v systému ISPOP možné ohlašovat vybrané odpadové agendy (formuláře: F_ODP_PROD, F_ODP_PROD_AV, F_ODP_PROD_EL, F_ODPRZ_EL, F_ODPRZ_BAT, F_ODPRZ_PNEU). Vzhledem k tomu, že nový zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností prodlužuje termín podání hlášení až na 28.2.2022, budou mít všichni počínaje 1. 2. 2022 dostatečný prostor pro ohlášení.

Ohlašovatele proto žádáme o trpělivost a sledování aktualit na portále ISPOP, kde se dozví termín zahájení příslušného ohlašování. Do termínu zveřejnění příslušných formulářů není možné ohlásit jiným způsobem.

Možná omezení

Během ověřovacího provozu se mohou objevovat dílčí výpadky, nebo skryté vady, které mohou komplikovat uživatelský komfort či omezovat práci. O odstávkách, výpadcích a plánovaných nedostupnostech systémů budou bezprostředně informovat portály jednotlivých systémů (zejména www.ispop.czcrzp.mzp.cz). Na těchto portálech jsou také k dispozici pomocné návody, příručky a často kladené dotazy (FAQ) pro usnadnění práce.

Jak postupovat v případě problémů

Technické problémy systému, respektive především vynaložení a doložení vynaložení veškerého úsilí ohlásit zákonem požadované informace do systému, mohou s ohledem na individuální okolnosti případu představovat tzv. liberační důvod podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (zproštění právnické i fyzické osoby podnikající odpovědnosti za přestupek).

V případě, že nastanou problémy s ohlašováním v důsledku výpadků systému, MŽP ohlašovatelům doporučuje:

  • pořídit printscreen/fotografii obrazovky nebo video obrazovky, ze kterých je zřejmé, že systém obsahuje chybu, která znemožňuje plnění uložené povinnosti,
  • uchovat doložitelnou komunikaci s technickou podporou dotčených systémů,
  • stáhnout/uchovat si potvrzení o nedostupnosti/chybě na straně správce nebo provozovatele systémů (v případě nedostupnosti systému provozovatel systému zpětně vydává na webových stránkách potvrzení o výpadku),
  • archivovat komunikaci s příslušným úřadem, vůči kterému je činěno podání.

Za případné technické problémy se Ministerstvo životního prostředí všem uživatelům systémů omlouvá.

Pro uživatele systémů ministerstvo ve spolupráci s agenturou CENIA zajišťuje pomoc při práci prostřednictvím call centra - tel.: 490 522 536, každý pracovní den od 9:00 do 15:00 - a elektronického písemného helpdesku. Prosíme uživatele, aby používali pro hlášení dotazů, problémů a řešení právě tyto vyčleněné komunikační kanály.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

06 January 2022

Praha 5. ledna (ČTK) - Pokud ve strategickém zemědělském plánu, který připravila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO), provede současný kabinet změny, hrozí destrukce významné části českého zemědělství. Novinářům to dnes řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala připravuje svaz spolu s komorou demonstraci, její termín ale neuvedl. Komora a svaz chtějí, aby se strategický plán, který určí, jak se budou v dalších letech přerozdělovat dotace, poslal Evropské komisi ke schválení v podobě, kterou přijala bývalá vláda. Naopak Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) požaduje změny proti znění připravenému bývalým ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD).

Ministerstvo zemědělství na konci loňského roku informovalo, že upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027. Původní podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace. Proti této verzi je i ASZ ČR, dnes proto rozeslala všem koaličním poslancům dopis, v němž navrhuje body k přepracování. ČTK má jeho znění k dispozici.

"Odmítáme účelovou argumentaci Agrární komory, která straší ohrožením soběstačnosti a poškozením malých zemědělců v případě, že nebude strategický plán odeslán v podobě, jak jej připravilo ministerstvo zemědělství za minulé vlády. Je tomu totiž právě naopak. Nedejte proto, prosím, na nátlak agrobaronů a Agrární komory, která standardně hrozí demonstracemi vždy, když se objeví snaha cokoliv zásadního v zemědělství změnit," píše v dopise předseda asociace Jaroslav Šebek.

Pokud změny, jako je například tzv. zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, projdou, Agrární komora plánuje i ústavní žalobu kvůli způsobu projednávání. Podle Doležala není schválení změn bez diskuse se zemědělskou veřejností legální.

Nové vedení ministerstva, kterému nyní šéfuje Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), se podle Leoše Říhy z komory se zemědělci o praktických otázkách nebaví. Nestátní komory, včetně Potravinářské komory ČR, dostaly pouze možnost vyjádřit se k návrhu programového prohlášení vlády. Ten jim úřady zaslaly 29. prosince ve 14:00 s možností vyjádřit se do konce roku, uvedl viceprezident Agrární komory ČR Leoš Říha.

Nový ministr Nekula při svém uvedení do funkce řekl, že dotační kyvadlo se v posledních letech vychýlilo k velkým podnikům, a nyní se musí vrátit do rovnovážné polohy. Pýcha to dnes kritizoval, ministr se podle něj snaží rozdělovat zemědělskou veřejnost.

Příliš vysokou platbou ohrozí podle Říhy ministerstvo malé a střední podniky. Vlastníci půdy podle něj zvýší pachtovné či nájemné, což dostane producenty do problémů. Zvýší se tak závislost na dovozech a klesne potravinová soběstačnost ČR, hrozí podle něj potravinová chudoba. "Chcete mít za rok čtvrtku másla za 80 nebo 90 Kč? Nám se taky nezdálo, že energie může být tak drahá," dodal s odkazem na současnou energetickou krizi.

Diskuse o novém zemědělském plánu byla podle zástupců komor a svazu dlouhodobá a otevřená, pracovní skupiny zasedaly rok a půl. Bylo v nich podle viceprezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka až 180 lidí včetně zástupců ekologických organizací. "Žádná nevládní organizace neuspěla stoprocentně se svými požadavky. A Agrární komora není výjimkou. Kompromis, který předložilo ministerstvo zemědělství (za bývalého vedení Miroslava Tomana z ČSSD), měl být odeslán bez dotyku," dodal.

Agrární komora je sdružení právnických a fyzických osob z odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství, její činnost upravuje zákon o Hospodářské komoře a Agrární komoře. Členové komory produkují podle informací na jejím webu přes 80 procent veškerých komodit a obhospodařují více než 1,6 milionu hektarů zemědělské půdy, což je téměř polovina z celkové plochy zemědělské půdy v Česku. AK ČR má téměř 3000 členů, z čehož zhruba 1200 je soukromě hospodařících rolníků a zbytek tvoří zemědělské organizace.

Komora není jediným kolektivním zástupcem zemědělců. V ČR existuje i několik dalších organizací, například právě Asociace soukromého zemědělství, která je většinou názorově vůči komoře v opozici. V současné době je v asociaci sdruženo 41 regionálních asociací a dalších deset zájmových sdružení.

drh fsl rot

05 January 2022

Nejednejte o nás bez nás, vyzývají vládu zemědělské organizace

Tisková zpráva 5. 1. 2022 - Nastupující vláda chce měnit pravidla pro zemědělské hospodaření během několika dní a postavila mimo hru zemědělskou veřejnost. To může ohrozit budoucí vývoj českého zemědělství a dodávky českých kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, které zastupují podniky všech velikostí a různého výrobního zaměření, proto po společném mimořádném jednání představenstev obou organizací vyzývají vládu, aby je přizvala k jednáním o plánovaných změnách.

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který určuje pravidla zemědělského hospodaření a jejich dodržování podmiňuje peněžními kompenzacemi pro zemědělce, byl projednáván více než rok se zástupci odborné i neodborné zemědělské veřejnosti a následně jej schválila předešlá vláda. Nová vládní koalice mluví o zásadních změnách ve Strategickém plánu SZP, na něž má čas pouhých několik dní do poloviny ledna, aby dokument stihla poslat ke schválení Evropské komisi. Nejzazší termín je do konce měsíce. 

“Strategický plán SZP, který schválila předešlá vláda, vnímáme jako kompromis mezi požadavky všech oprávněných stran. Ze svých požadavků musel slevit každý včetně Agrární komory ČR, jež zastupuje většinu českých pěstitelů a chovatelů. Jakékoliv změny Strategického plánu SZP povedou k vychýlení zmíněné rovnováhy. Požadavky na zemědělskou praxi se neustále zvyšují a příští Společná zemědělská politika a cíle Zelené dohody pro Evropu toho po zemědělcích budou chtít do budoucna více za méně peněz,” říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. 

“Už podle dosud platných pravidel jsou drobní zemědělci ve srovnání se středními a velkými zvýhodněni, o čemž svědčí narůstání výměr podniků do 500 hektarů a zvyšující se počet především nejmenších žadatelů o dotace. A to na úkor hlavně středních a větších zemědělských podniků. Při desetiprocentním podílu platby na první hektary získají nejmenší zemědělci dvojnásobnou sazbu přímých plateb, která kompenzuje jejich sociální potřebnost. Vyšší podíl těchto plateb povede k výrazné nerovnováze. To vše bez účasti většiny českých zemědělců, kteří zajišťují výživu tohoto národa,“ sděluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha

Za zásadní považují zmíněné hlavní zemědělské organizace minimální udržení navržené míry kofinancování Programu rozvoje venkova ve výši 65 procent, kterou obsahuje již schválený Strategický plán SZP. Současně souhlasí s původně navrženou výší redistributivní platby na úrovni 10 procent. Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR rovněž dlouhodobě varují před zavedením zastropování přímých plateb, které považují za diskriminační.

Obě organizace vyzývají vládu k jednání o změnách Strategického plánu SZP. V opačném případě se obrátí na Evropskou komisi, která spolupráci na Strategickém plánu SZP s relevantními partnery ukládá každému členskému státu. Současně se zvýší napětí v členských základnách obou organizací, které se už nyní bouří vzhledem k rostoucím vstupním nákladům o desítky až stovky procent. To ale nemohou promítnout do cen, za než prodávají své zboží, a dlouhodobě prodělávají.

“Nespokojenost našich členů se současnou situací se stupňuje. Někteří mluví o tom, že vyjedou s traktory do ulic. Zásadní změny Strategického plánu SZP mohou být spouštěčem protestních akcí napříč republikou. Oslabí ekonomickou udržitelnost dobré zemědělské praxe v České republice a zvýší míru nejistoty ohledně budoucnosti českého zemědělství, kterou nyní zažíváme. Na to mohou doplatit i zákazníci, kteří pak na pultech obchodů budou nacházet stále méně domácích potravin. Zvýšení dovozů potravin povede k cenové nestabilitě potravin a potenciálnímu zdražování,” dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

“Koaliční návrhy na zvýšení míry redistribuce a zastropování přímých plateb považujeme za diskriminační a poškozující především drobné vlastníky, kteří se rozhodli nevýhodným podmínkám čelit sdružením majetku a za neúměrné zvýhodnění minoritní části zemědělců bez jakýchkoli požadavků na plnění ekologických či produkčních požadavků společnosti,“ poznamenává předseda Zemědělského svazu ČR Pýcha.

„Kvůli historickému vývoji máme největší průměrnou velikost farem v Evropě. Není však pravdou, že velký zemědělec je špatný zemědělec. Ano, Green Deal na ně bude klást daleko větší požadavky než dnes a bude na nich, jak se s tím vyrovnají. Je krásné mít regionální potraviny z malých farem, ale je třeba zajistit zásobování pro 10 milionů obyvatel v celém Česku. A to bez širokého portfolia podniků neuděláme,“ doplňuje prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Kontakty pro média:

Agrární komora ČR

tisková mluvčí Barbora Pánková

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

tel. 721 306 431

Zemědělský svaz ČR

tiskový mluvčí Vladimír Pícha

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

tel. 603 532 136

 

Zdroj: Agrární komora ČR

05 January 2022

Stanovisko MZe (SVS a SZPI) aplikují příslušné dozorové orgány vůči všem výrobkům uváděných na trh v České republice, nelze však předjímat obdobný přístup dozorových orgánů
v jiných členských státech. Dokument naleznete zde.

Toto stanovisko MZe (SVS a SZPI) je pouze informativního charakteru. Závazný výklad právních předpisů při jejich aplikaci na konkrétní případ mohou provádět pouze nezávislé soudy. Jakýkoli jiný výklad právního předpisu má pouze informativní význam a není právně relevantní.

 

Zdroj: SZPI

Link: https://www.szpi.gov.cz/clanek/stanovisko-mze-svs-a-szpi-ke-zpusobu-dobrovolneho-oznacovani-bez-e-nebo-bez-pridanych-e-a-vyjadreni-s-podobnym-vyznamem-ke-dni-1-7-2022.aspx

 

05 January 2022

Vposlední době značně stoupá zájem konzumentů otzv. rostlinné alternativy mléka, mléčných výrobků, ale i masa a masných výrobků. Jen za poslední dva roky prodeje rostlinných náhražek masa, mléka, sýrů nebo jogurtů vzrostly v EU o 49 procent a výhled do budoucna ukazuje na další zvyšování spotřeby těchto výrobků. Důvody pro vyřazení živočišných produktů z jídelníčku mohou být u konzumentů rozdílné. Někdy se jedná o důvody zdravotní (např. při alergii na mléčnou bílkovinu nebo potvrzení laktózové intolerance), ale většinou jsou samotnými spotřebiteli udávány důvody ekologické či domněnka, že se jedná o potraviny zdravější, podporující zdravější životní styl. V současné době se v rámci států Evropské unie velmi silně prosazuje princip ekologicky udržitelné výživy a výroba klimaticky příznivých potravin. Tento princip je založen právě na odklonu od živočišné výroby. Je nutné si ale uvědomit, že většina rostlinných náhražek svojí výživovou hodnotou neodpovídá výživové hodnotě živočišných produktů. Jsou to zpravidla vysoce průmyslově zpracované potraviny, při jejichž výrobě se používá řada přídatných látek, a v řadě případů nemusí poskytovat v dostatečném množství některé důležité makro- i mikronutrienty.

 

Publikace Potravinářské komory České republiky, České technologické platformy pro potraviny a Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací.

 

Zdroj: ČTPP

Link: http://www.ctpp.cz/data/files/milk21.pdf

05 January 2022

Dobrodružné příběhy o zrodu, historii a moderní současnosti českých potravin. Nestihli jste pátou řadu pořadu uvedenou v roce 2021?

Čekají na Vás následující příběhy:

  • Kefír
  • Kuře
  • Kopr
  • Salám Vysočina
  • Zelí

 

Ke shlédnutí zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11983389145-bozi-dar-pribehy-ceskych-potravin/

 

Zdroj: Česká televize

Link: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11983389145-bozi-dar-pribehy-ceskych-potravin/

05 January 2022

Brno 4. ledna (ČTK) - Diváci České televize (ČT) mohou na programu ČT2 od čtvrtka znovu sledovat pořad Krajinou vína. Tvůrci natočili druhou sérii, která čítá deset epizod, v nichž představí světová a oblíbená vína od moravských vinařů. Součástí je však i jeden díl z Mostecka, který vypráví o Svatovavřineckém vínu, uvedl průvodce a scenárista pořadu Václav Žmolík na tiskové konferenci. Pořad bude vysílat ČT2 každý čtvrtek od 21:25. Připravuje se i stejnojmenná kniha.

V roce 2019 se na obrazovkách objevila první řada. Tým ČT se v ní zabýval především novošlechtěnci, jako je Muškát. Ve druhé řadě se tvůrci zaměřili na světová vína, jako je Chardonnay, Sauvignon nebo například lidmi oblíbený Ryzlink. „Cyklem ale chceme také pomoci k navrácení vín, která už se tolik neobjevují. Například Sylvánské zelené,“ uvedl Žmolík.

V cestopisu lidé uvidí nejen výrobu vína, ale i to, jak se práce vinaře předává z generace na generaci. „Chceme ukázat i lokalitu, ve které se víno pěstuje. Zkrátka aby z toho měl divák zážitek,“ řekl režisér pořadu Jan Těšitel. Desítka dílů představuje zároveň deset tipů, kam se mohou diváci vydat na výlet.

První díl se soustředí na oblast Dolní Kounice na Brněnsku, kde vinaři vyrábějí Frankovku. Pokud jej diváci nestihnou, mohou si jej zpětně pustit v iVysílání ČT. K pořadu vyjde i stejnojmenná kniha, která bude vinařským průvodcem v psané podobě. „Bude tam všechno, co je v jednotlivých dílech druhé série, a možná i něco málo navíc. Součástí bude samozřejmě i spousta fotografií,“ uvedl Žmolík.

Tvůrci si v nové sérii dali více záležet na hudbě. „Snažili jsme se propojit vizuál s hudební složkou. Použili jsme klasickou hudbu, se kterou jsme nejdříve dost bojovali, ale nakonec se to povedlo a celý pořad to podpořilo. Z cestopisu tak dýchá elegance a příjemná atmosféra,“ řekla kreativní producentka projektu Svatava Šenková.

brst mei kš

05 January 2022

Jak je na tom české zemědělství: 


• Zemědělské půdy opět ubylo
• Rostlinná produkce roste, živočišná stagnuje
• Práce v zemědělství příliš neláká

O 26,0% méně zemědělských subjektů fungovalo v Česku v roce 2020 ve srovnání s rokem 2000. Zemědělský sektor opouštějí především chovatelé hospodářských zvířat, podniků s čistě rostlinnou výrobou v uvedených dvaceti letech téměř pětina přibyla.

44,3 %celkové rozlohy Česka zaujímá orná půda.

28 909 subjektů podnikalo v zemědělství  v roce 2020.

149 mld. Kč činila produkce zemědělského odvětví v roce 2020.

 

 

 

Zdroj: str. 23, ČASOPIS ČESKÉHO STATISTICKÉHO ÚŘADU - 11-12/2021

Link: https://www.statistikaamy.cz/wp-content/uploads/2021/12/1804211112.pdf

05 January 2022

Společnost Securikett se se svou technologií „digi-Cycle“ připojuje k inovátorům, kteří se snaží řešit a usnadňovat recyklaci moderními technologiemi. Svými unikátními bezpečnostními etiketami a jejich aplikací pomohla vysledovat obrovský objem dat potřebných v případě dalšího využití obalového odpadu.

Rakouský pilotní projekt, který zorganizoval Saubermacher ve spolupráci s ARA, proběhl v srpnu a září 2021 v okrese Gnas v jihovýchodním Štýrsku. Terénní studie, do které se zapojila každá 6. domácnost, poskytla cenné poznatky o technicky inovativním konceptu třídění a recyklace. Na projektu se podílela i společnost Securikett. 

 

Neomezené UID během několika sekund

Byla použita vlastní IoT (Internet věcí) platforma společnosti Securikett Codikett, což je modulární systém pro identifikaci produktů, který se na globálním trhu osvědčil již před několika lety. Codikett generuje prakticky neomezený počet zabezpečených jedinečných identifikátorů během několika sekund. Dotazování v kódovacím systému, který je založen na kryptografických procesech, přináší tedy výsledky velmi rychle. "Představte si, že byste museli hledat ve velké databázi každý kód na nápojové láhvi, abyste byli na základě sběru dat vysledovat životní cyklus láhve přes internet. To by trvalo příliš dlouho s miliony obalů v oběhu, které je třeba recyklovat," řekla Dr. Marietta Ulrich. -Horn, generální ředitel společnosti Securikett, a zároveň zdůraznila i rozsah výkonného a inteligentního řešení IoT.

Aplikace etikety nesměla znesnadnit recyklaci

Výzvou pro aplikaci bezpečnostních etiket s QR kodem byla variabilita požadovaných povrchů. Etiketa musela být aplikována na různých obalových materiálech – tedy na skle, hliníku a PET nádobách na nápoje speciálními typy lepidel, aby nedošlo k porušení pravidel třídění odpadu či dokonce k znesnadnění recyklace. Výhodou systému „digi-Cycle“ je snadná integrace do stávající infrastruktury, tak, aby mohli všichni účastníci projektu získat cenné poznatky. Dalším benefitem je, že odpad se na základě vysledovatelné identifikace stává cenným zdrojem pro další výrobu.

Zdroj: SYBA

Link: https://syba.cz/odpad-se-stava-cennym-zdrojem

05 January 2022

Praha 5. ledna (ČTK) - Lidé při nákupu potravin dávají větší důraz na cenu. Cena je nyní důležitá pro 34 procent populace, tedy o pět procentních bodů více než před 2,5 lety, kdy se tento průzkum prováděl naposledy. Vyplývá to z aktuálního průzkumu poradenské společnosti KPMG. Kvalita je rozhodující pro 44 procent Čechů, o procentní bod více než dříve. V průzkumu odpovídalo tisíc lidí, uskutečnil se loni v listopadu.

Průzkum společnost provádí od roku 2013. "V minulém šetření v roce 2019 nám podíl těch, kteří upřednostňují při výběru cenu, klesl podruhé pod 30 procent. Tentokráte ale opět vystoupil na 34 procent, což představuje návrat do roku 2013. Důvodem je pravděpodobně ekonomická nejistota spojená s koronavirem a nově i vysokou inflací. Pokud tato nejistota nepoleví, trend vzrůstajícího důrazu na cenu nejspíš ještě posílí," uvedla partnerka KPMG Martina Štegová. Cena je nejdůležitější pro lidi s nižšími příjmy.

Kvůli zdražování potravin zaplatí každý jedenáctý měsíčně více než 4000 Kč měsíčně. Mezi 3000 a 4000 Kč jde o zhruba 20 procent, do 2000 Kč se vejdou útraty 32,5 procent Čechů. "Výdaje za potraviny rostou skokově. V roce 2013 převyšovaly 3000 Kč za měsíc jen u šesti procent lidí. V roce 2019 stoupl podíl této skupiny na 16 procent a loni na 29 procent. Zároveň s tím samozřejmě klesá podíl těch, kteří se vejdou do 2000 Kč," doplnila Štegová.

Důraz na kvalitu a lokálnost potravin dlouhodobě podporuje ministerstvo zemědělství. Do programů na podporu kvality dává stovky milionů korun ročně. Podle průzkumu je pak pouze pro čtyři procenta Čechů nejdůležitějším hlediskem země původu potraviny.

drh rdo

04 January 2022

Wasabi, datle, nopály nebo šafrán. To jsou jedny z nových rostlin, které se aktivně v Chile pěstují. Díky novým inovacím v zemědělství se předpokládá, že do roku 2050 bude Chile schopno produkovat o 50 % více plodin, než tomu bylo v roce 2012, a to i v případě neustupujícího sucha a nedostatku vody.

Jednou z nových rostlin jsou tulipány. Tato nizozemská doména se díky chilsko-nizozemskému spojení Southern Tulips uchytila na jihu Chile ve městě Paillaco. Na celkem 92 hektarech pěstují tulipány, které jsou určeny především pro evropský a severoamerický trh. Další novinka se objevila v Cochamó v regionu Los Lagos. Zde se, jako první latinskoamerické zemi, povedlo začít pěstovat wasabi, které společnost Golden Wasabi do roku a půl chce začít také komercializovat a prodávat, především pro restaurace v Brazílii, Peru a USA.

Další iniciativou je pěstování datlí. Celkem 1100 datlovníků bylo vysazeno v Pozo Almonte v regionu Tarapacá. Jedná se o plodinu vhodnou pro pěstování v poušti, která zvládne i velké klimatické změny, proto je v budoucnu vhodná pro pěstování právě v Chile.

Zajímavý počin patří společnosti Be Cactus, která se rozhodla pěstovat nopaly, které prodává ve formě prášku do restaurací po celém Chile. Mají již 50 tisíc rostlin, nicméně obchod se v budoucnu budou snažit rozšiřovat. Důležité je zmínit, že v regionu La Araucanía vznikla iniciativa na pěstování jednoho z nejdražších koření na světě - šafránu. Společnost Kelümilla sadila na 60 tisíc rostlin, aby do budoucna mohla toto koření vyvážet.  

Zdroj: El Mercurio
Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chile.

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/chilske-tulipany_-wasabi-nebo-datle-inovace-v-zemedelstvi-prinesly-do-chile-nove-plodiny

04 January 2022

V roce 2020 bylo exportováno ze země zboží za 4 mld dolarů, tj. nejvíce v historii.

Podle průzkumu kalifornské společnosti IndexBox je Polsko největším vývozcem cigaret na světě. V roce 2020 bylo exportováno ze země zboží za 4 mld dolarů, tj. nejvíce v historii. Polsko se na celosvětovém vývozu podílí 18 %. Největším příjemcem cigaret z této země je Německo, následováno Velkou Británií a Holandskem. Průměrná cena zboží vzrostla o 3,5 %, v minulém roce měla hodnotu 21 tis. dolarů za tunu. Cena prodeje je různá, nejdráže se prodává do Belgie, nejlevněji do Francie. Cena za uplynulé období nejvíce vzrostla v případě Saudské Arábie. Vývoz cigaret z Polska tvoří 1,7 % celého exportu zboží z této země.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Polsko.
Zdroj: 300gospodarka.pl

 

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/polsko-se-stalo-v-roce-2020-nejvetsim-exporterem-cigaret-na-svete

04 January 2022

Včelí med patří mezi nejfalšovanější potraviny na světě. Způsobů pančování je velké množství. Nejčastějšími podvody jsou přimíchávání sirupů z cukrové třtiny, kukuřice či rýže. Odhalení falšovaného medu je nesnadné a obvykle je zapotřebí využití více metodických přístupů. Pomoci může nová metoda, kterou vyvinuli vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Univerzity Karlovy. Sloužit by měla zejména státní správě a laboratořím, které se u nás zabývají kontrolou kvality potravin. Metodika je nově dostupná na www.vurv.cz

23. 12. 2021 - Postup navržený skupinou vědců v čele s RNDr. T. Erbanem, Ph.D. je postaven na identifikaci různých typů proteinů v medu a rozpoznání těch, které jsou včelímu medu vlastní, od těch, které mohou být do medu přidány uměle. Tyto látky se sice běžně používají v potravinářství, v přírodě však pro včely volně dostupné nejsou. Pro spotřebitele jsou takové podvody zcela nerozpoznatelné a dosud nebyly prokazatelné ani stávajícími metodami. 

Med je produktem vysoce organizovaného společenstva včely medonosné, které jej vytváří z nasbíraných přírodních zdrojů, zejména nektaru, případně medovice. Včely dodávají do medu při jeho výrobě své vlastní sekrety zahrnující proteiny, jejichž soubor (proteom) je pro každý med jedinečný. Unikátní vlastnosti včelích proteinů mohou navíc odkazovat na rozdílnou míru léčivých účinků jednotlivých vzorků medu apod. 

Jedněmi z významných proteinů dodávaných včelami do medu jsou včelí amylázy. Dostatečná aktivita těchto enzymů je mezinárodně uznávaným faktorem svědčící o vysoké kvalitě a čerstvosti medu. Pokud je med falšovaný nebo se s ním nešetrně zachází, bývá neblahým způsobem ovlivněna i amylázová aktivita. Med s nedostatečnou amylázovou aktivitou pak nesmí být prodáván. Z tohoto důvodu nahrazují podvodníci nedostatečnou amylázovou aktivitu přidáním cizích amyláz, které nejsou medu vlastní. Jak ukázal dřívější výzkum autorského týmu metodiky, jsou k tomuto účelu využívány amylázy běžně využívané v potravinářství, jako např. z houby druhu Aspergillus niger nebo z bakterií Bacillus amyloliquefactiens a Bacillus licheniformis.

Certifikovaná „Metodika pro identifikaci cizích amyláz v medu“ , kterou navrhli výzkumníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, je založena na kompletní analýze proteinů obsažených v medu a nabízí postup, kterým je možné cizorodé amylázy v medu identifikovat.  
Metodika je určena pro využití ve státní správě, zejména pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) nebo Státní veterinární správu (SVS), které se kontrolou kvality medu v Česku zabývají.  Využití metodiky je také ve výuce a budoucí praxi přírodovědných, veterinárních, chemických i lékařských oborů. Výsledky, které lze aplikací metodiky v praxi získat, budou ku prospěchu také poctivým včelařům a obchodníkům. Plné znění metodiky naleznete na www.vurv.cz

Pančováním medu se intenzivně zabývá i Evropská komise. Ta v 1. polovině roku 2022 počítá s předložením návrhu pozměněného značení včelího medu, ze kterého bude spotřebitelům patrnější, odkud pochází. Největším současným výrobcem medu na světě je Čína.

Certifikovaná metodika je výsledkem projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum
(NAZV) č. QK1820088 (2018-2020). Jeho řešiteli byli RNDr. Tomáš Erban Ph.D. za Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i.. a mgr. Karel Harant za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.


Zdroj: Výzkumný ústav rostlinné výroby
VÚRV, v. v. i. je největším pracovištěm aplikovaného výzkumu v České republice, zaměřeným na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Kromě hlavního pracoviště v Praze-Ruzyni má výzkumné a pokusné stanice i další pracoviště po celé ČR, včetně vlastní vinice na Karlštejně. Vedle tradičních oborů, jako jsou rostlinná výroba, agroekologie, genetika a šlechtění, výživa rostlin či rostlinolékařství se výzkum zaměřuje na udržitelné systémy zemědělského hospodaření, rozvoj rostlinných biotechnologií a molekulární biologie, oblasti kvality a bezpečnosti potravin a v oblasti produkce a zpracování nepotravinářských plodin i bioodpadů. 

Zdroj: AK ČR

Link: http://www.akcr.cz/txt/odhalit-falesny-vceli-med-bude-snazsi-vyzkumnici-z-vurv-a-prf-uk-vyvinuli-metodu-jak-odlisit-specificke-proteiny-praveho-medu-od-nahrazek

04 January 2022

Praha 3. ledna (ČTK) - Hlavním tématem pro nového ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) bude podle ekologů i zemědělských svazů nastavení podmínek čerpání evropských dotací, o kterých se nyní vyjednává. Ministr uvedl, že chce podporovat malé a střední zemědělce, ale s přihlédnutím k českým specifikům. V ČR je mezi zeměmi EU největší průměrná výměra farmy, činí 133 hektarů.

Velikost je dána historickou kolektivizací, mnohé podniky se přeměnily do družstev s větší výměrou, než by měly jednotlivé podniky. Jednotlivé organizace se různí v náhledu na to, jak by se měly dotace měnit, či zda by se měl zavést strop, tedy maximální hodnota dotace na pro jednu farmu. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že tato témata budou ještě projednána vedením politických koalic.

"Zastropování přímých plateb považujeme za diskriminaci těch nejmenších vlastníků zemědělských podniků. V naší republice se stovky tisíc drobných vlastníků zemědělských majetků rozhodlo spojit své síly a hospodaří formou družstev a dalších právnických osob. Za tuto snahu zvýšit svoji efektivitu mají být potrestáni omezením plateb. Ničím se neprovinili, žijí v oblastech, kde jejich podniky,hospodaří, podílejí se na jejich chodu, jen zvolili politicky nesprávnou formu," uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je původní nastavení strategického plánu, který odsouhlasila minulá vláda, kompromisem mezi požadavky všech stran. Ministr Nekula dnes mluvil o tom, že dotační kyvadlo bylo v minulosti vychýlené ve prospěch velkých firem a že nastal čas jej dostat do rovnováhy, nikoliv ale do druhého extrému. "Jakékoliv změny strategického plánu na poslední chvíli povedou k vychýlení zmíněné rovnováhy, které se podařilo dosáhnout, a mohou bez nadsázky ohrozit budoucnost českého zemědělství," uvedl Doležal.

Naopak ekologické organizace v čele s Hnutím Duha apelují na změny v nastavení. "Vítáme, že (předchozí) ministr (Marian) Jurečka (KDU-ČSL) a jeho nástupce Zdeněk Nekula uznali potřebu upravit návrh zemědělských dotací. Jinak by totiž nemohli naplnit své předvolební sliby. Očekáváme, že ministerstvo tento čas využije k zapracování připomínek ekologických organizací či ministerstva životního prostředí, které byly předchozím vedením ministerstva zemědělství ignorovány. Úprava dotací je zásadní, pokud chceme připravit naši krajinu na klimatickou změnu, zvrátit úbytek hmyzu a ptáků a zachránit naši půdu pro další generace," uvedl koordinátor zemědělské kampaně hnutí Martin Rexa.

Ministerstvo na konci loňského roku informovalo, že upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.

drh jw

03 January 2022

Bratislava 22. novembra 2021: Potravinárska komora Slovenska uskutočňuje už od roku 2013 prieskum podielu vystavenia privátnych značiek potravín na pultoch obchodov. Podiel privátnych značiek dosiahol v roku 2021 podiel 25,1 %, pričom oproti roku 2020 narástol o 0,9 p.b.. Z porovnania oproti roku 2015 vyplýva, že podiel zahraničných privátnych značiek narástol až o 5 p. b., pričom preferovanie privátnych značiek oproti značkovým výrobkom ovplyvňujú hodnotu značkových výrobkov a ich ďalšie inovácie.

Potravinárska komora Slovenska aj v roku 2021 uskutočnila prostredníctvom agentúry Go4Insight, prieskum vystavenia privátnych značiek obchodných reťazcov na pultoch v maloobchode. Prieskum uskutočňuje už od roku 2013, pričom kvôli relevantnosti dát používa stále rovnakú metodológiu. Aj v roku 2021 sa prieskum uskutočňoval osobným zberom dát prostredníctvom anketárov v 360 predajniach potravinových reťazcov v celej Slovenskej republike. Terénny zber údajov prebiehal v mesiaci marec 2021.

Oproti predchádzajúcim rokom boli v roku 2021 prvýkrát do prieskumu zaradené maloobchodné siete FRESH (Fresh a Fresh+) a skupina Terno (Terno, Moja Samoška, Kraj). Zároveň bola v aktuálnej vlne prieskumu z monitorovania vyradená špecializovaná sieť METRO.

Podľa výsledkov prieskumu dosiahol podiel vystavenia privátnych značiek v roku 2021 úroveň 25,1 %, čo je medziročne nárast o 0,9 percentuálneho bodu v porovnaní s rokom 2020.

Dlhodobé merania od roku 2013 ukazujú, že podiel vystavenia privátnych značiek už štvrtý rok osciluje na úrovni približne jednej štvrtiny zo všetkých vystavených výrobkov.

„Až štvrtina výrobkov na pultoch obchodov je ponúkaná pod privátnou značkou,“ uvádza Daniel Poturnay, prezident Potravinárskej komory Slovenska. „Privátne značky však uberajú spotrebiteľa o možnosť voľby a spomaľujú inovácie v potravinárstve. Pokiaľ je výrobca nútený svoje potraviny predávať pod obchodnou značkou reťazca bez primeranej marže zohľadňujúcej skutočné výrobné náklady, prichádza tým o finančné prostriedky na investície do ďalších inovácií. Zároveň znehodnocuje hodnotu vlastnej značky a budovanie dôvery spotrebiteľov k jeho kvalite a dobrej povesti ako výrobcu.“

Ako vyzerá zastúpenie privátnych značiek v jednotlivých obchodných sieťach?

Najväčšie zastúpenie privátnych značiek na pultoch v maloobchode má už tradične reťazec LIDL (50,5 %), nasleduje Kaufland (22,6 %) a COOP Jednota (19,9 %), najnižší podiel privátnych značiek je v sieti predajní Terno (3,9 %). Bežne je teda v slovenských obchodoch vystavených niečo medzi šestinou a pätinou privátnych výrobkov. Z tejto obvyklej hodnoty sa veľmi výrazne odlišuje reťazec LIDL, kde je zo všetkých výrobkov na regáloch až polovina privátnych značiek.

Z hľadiska typu predajní sú najviac zastúpené privátne potraviny v diskontných predajniach (51 %) a hypermarketoch (21%). V malých predajniach a supermarketoch je podiel privátnych značiek najnižší, navyše sme v týchto formátoch zaznamenali medziročne mierny pokles.

Podiel privátnych potravín na predajných pultoch vybraných obchodných reťazcov:

                                                           Rok 2021             Zmena oproti roku 2020

COOP Jednota                                  20 %                                    – 2  p. b.

CBA                                                   13 %                                       0 p .b.

Billa                                                    17 %                                       0 p .b.

TESCO                                              18 %                                    + 1 p. b.

Kaufland                                             23 %                                       0 p .b.

Lidl                                                      51 %                                    + 1 p. b.

Fresh                                                  13 %

Terno                                                    4 %

Ako vyzerá podiel privátnych značiek v jednotlivých kategóriách potravín?

Najvyšší podiel zastúpenia privátnych výrobkov na regáloch je v kategóriách mlieko (60 %), mäsové výrobky – balené, nemrazené (43 %), mliečne výrobky – prírodné syry (41 %), konzervované produkty (38 %). Najmenší podiel privátnych výrobkov je v kategóriách pivo (9%), víno (10 %), liehoviny a destiláty (11 %) a  cukrovinky nečokoládové (12%).

Významnejší nárast podielu privátnych značiek sa zaznamenal len v dvoch kategóriách – víno až 4 p.b. a vody a minerálky neochutené a ochutené. Pokles na úrovni 2 percentuálnych bodov bol zaznamenaný v kategóriách nealko nápojov a konzervovaných produktov.

Privátne značky zaznamenali rast podielu v takmer každej sledovanej kategórií (12 zo 16), pokles bol zaznamenaný len 3 kategóriách.  Najvýraznejší nárast  bol kategóriách mlieko, cestoviny a nečokoládové cukrovinky (plus 4 p.b.) Pokles zaznamenali kategórie spracovaných produktov a vína (mínus 3 p.b.).

„Výsledky podľa jednotlivých kategórií výrobkov ukazujú, že najvyššie zastúpenie privátnych výrobky majú stabilne mlieko, mäsové a mliečne výrobky, teda kategórie, pri ktorých je pre spotrebiteľa rozhodujúca cena. Na druhej strane výrobky s najnižším podielom – pivo, víno, liehoviny a destiláty sa pre reťazca oplatí predávať pod značkou výrobcu, pretože táto je pre spotrebiteľa osobitným garantom chuťových vlastností potraviny,“ komentoval Róbert Kičina, 1. viceprezident PKS.  

Podiel privátnych výrobkov na pultoch predajní SR podľa kategórií:

Rok 2021             Zmena oproti roku 2020

Mlieko                                                 60 %                                    –  1 p. b.

Mäsové výrobky                               43 %                                    + 1 p. b.

Mliečne výrobky – prírodné syry       41 %                                    + 1 p. b.

Konzervované produkty                    38 %                                    –  2 p. b.

Oleje                                                   38 %                                       0 p .b.

Cestoviny                                           34 %                                    + 1 p. b.

Mliečne výrobky – ostatné                34 %                                       0 p .b.

Trvanlivé pečivo                                 30 %                                       0 p .b.

Spracované produkty                        27 %                                    –  1 p. b.

Nealko                                                27 %                                    –  2 p. b.

Vody a minerálky                              23 %                                    + 2 p. b.

Cukrovinky čokoládové                      20 %                                       0 p .b.

Cukrovinky nečokoládové                  12 %                                    + 1 p. b.

Liehoviny a destiláty                          11 %                                       0 p .b.

Víno                                                    10 %                                    + 4 p. b.

Pivo                                                     9 %                                       0 p .b.

Ako vyzerá zastúpenie slovenských potravín v rámci privátnych značiek obchodných reťazcov?

Pri podiele 25 % privátnych značiek je 17% zahraničných privátnych značiek a 8 % slovenských privátnych značiek. Drvivú väčšinu z privátnych značiek pritom tvoria zahraničné privátne značky v reťazci Lidl, až 41%, zvyšných 10% sú privátne značky vyrobené na Slovensku, hoci podiel slovenských privátnych značiek v tomto reťazci sa za posledných 5 rokov zdvojnásobil. Rovnako reťazec Kaufland preferuje zahraničných výrobcov privátnych značiek, kde je podiel slovenských privátnych značiek za posledných 5 rokov stabilných, ostatné reťazce majú vyvážený podiel zahraničných a slovenských privátnych značiek. Jedine reťazec COOP Jednota vyrába väčšinu privátnych značiek na Slovensku.

„Neteší nás narastajúci podiel privátnych značiek na Slovensku. Privátne značky znižujú možnosť voľby pre spotrebiteľa a zároveň prehlbujú závislosť výrobcov potravín od veľkých obchodných reťazcov. Tolerujeme ich ako súčasť trendov v európskom maloobchode, ale s potrebou jasne pomenovať ich negatívne dopady,“ uzavrel Daniel Poturnay.

Potravinárska komora Slovenska je záujmovým združením právnických osôb, založeným potravinárskymi firmami pôsobiacimi na Slovensku s cieľom spolupracovať pri obhajovaní spoločných záujmov potravinárskeho priemyslu na úrovni štátnych a mimovládnych inštitúcií. Hlavným poslaním Potravinárskej komory Slovenska je podpora rozvoja legislatívy, konkurencieschopnosti priemyslu, ochrana spotrebiteľa a životného prostredia, kvalita a bezpečnosť výrobkov, trvale udržateľný rozvoj a v neposlednom rade tiež zdravý životný štýl. Zdravý životný štýl v našom ponímaní predstavuje vyvážená výživa, vyvážený príjem a výdaj energie, fyzická aktivita a zdravie. Potravinárska komora Slovenska pôsobí v Slovenskej republike od septembra 2002. Táto dobrovoľná organizácia združuje 52 členov, z ktorých 10 sú kolektívni členovia. Najdôležitejšou prioritou, ku ktorej smerujú všetky naše aktivity, je ochrana spoločných záujmov potravinárskeho priemyslu, a to nielen v Slovenskej republike, ale v rámci celej Európskej únie.

Kontakt: Jana Venhartová, riaditeľka, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., +421 903 468 149, +421 2 444 500 45

 

Zdroj: pks.sk

Link: https://www.pks.sk/tlacove_spravy2/potravinari-stvrtina-potravin-na-pultoch-je-pod-privatnou-znackou/

03 January 2022

Tisková zpráva – Premiér Petr Fiala uvedl do úřadu ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval až dnes, protože měl Zdeněk Nekula v prosinci pozitivní test na koronavirus, a musel proto do izolace. Prioritou nového ministra je precizní zemědělství, tedy využívání moderních technologií v zemědělství. Soustředit se chce také na ochranu a zadržování vody v krajině, ekologické zemědělství a efektivnější podporu malých a středních zemědělců.

„Budu podporovat precizní zemědělství, které nám pomůže například používat méně průmyslových hnojiv a pesticidů. Kromě jiného jde o využívání dat ze senzorů a čidel v zemědělské půdě či meteorologických údajů v on-line systémech, které následně dávkují správné množství hnojiv či pesticidů. Chci také snížit takzvanou uhlíkovou stopu potravin, tedy zkrátit cestu od zemědělců a producentů až na talíř ke spotřebiteli. S tím ale souvisí i potravinová soběstačnost a bezpečnost,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

S nutností snižovat využívání umělých hnojiv a pesticidů souvisí podle ministra Nekuly i další jeho priorita, a to ochrana krajiny, vody a půdy jako největšího zásobníku vody, který naše země má. Hodlá také podporovat malé a střední zemědělce a za velký úkol považuje nový strategický plán Společné zemědělské politiky.

„Je nutné navrátit dotační kyvadlo, které se vychýlilo směrem k velkým podnikům, do rovnovážné polohy, abychom více a cíleněji podporovali malé a střední zemědělské podnikatele, mladé a začínající zemědělce a také ekologické zemědělství,“ uvedl ministr Zdeněk Nekula.

Za důležitou považuje spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. „Chceme společně pracovat především na ochraně a zadržování vody v krajině, ale také v oblasti ochrany půdy a protierozních opatření. Prostředkem, jak naši krajinu uzdravit, může být například obnova polních cest a výsadba stromořadí,“ řekl ministr Nekula.

Zdeněk Nekula se narodil 9. února 1970 ve Znojmě. Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně (Provozně ekonomická fakulta VŠZ, obor provoz a ekonomika), poté působil mj. v České spořitelně a v Erste Leasing, a.s., která se orientovala na financování zemědělců. V letech 2015 až 2018 byl předsedou představenstva státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Působil také v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti a byl členem představenstva Výstaviště České Budějovice. Byl dlouholetým starostou obce Těšetice na Znojemsku. Zdeněk Nekula je ženatý, s manželkou mají čtyři děti.

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

03 January 2022

Systémy zeměpisných značení a zaručených tradičních specialit (ZTS) přinášejí širokou škálu výhod. I když nejsou ve všech členských státech uplatňovány systematicky a v některých členských státech čelí nízké informovanosti a porozumění spotřebitelů, poskytují jasnou přidanou hodnotu EU. Zeměpisná označení a ZTS zajišťují integritu vnitřního trhu EU a poskytují společné normy pro obchod se třetími zeměmi. To jsou klíčová zjištění z publikovaného hodnocení. 

 

 

 

Link: https://ec.europa.eu/info/news/gi-and-tsg-schemes-benefit-producers-2021-dec-21_cs

 

Zdroj: Evropská komise

03 January 2022

Ministerstvo životního prostředí vydává na svých webových stránkách prosincové číslo Věstníku MŽP. Obsahem 8. částky je:

    • Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší
    • Sdělení odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků MŽP o zajištění zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti

Aktuální číslo Věstníku naleznete zde.

 

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_211228_vestnik_2021_prosinec

03 January 2022

Brusel 31. prosince (ČTK) - Vývoz šumivého vína z Evropské unie do zbytku světa loni klesl přibližně o šest procent na 494 milionů litrů. Je to první pokles za deset let, uvedl dnes evropský statistický úřad Eurostat. Za poklesem jsou hlavně dopady pandemie, kvůli kterým byly delší dobu zavřené restaurace, bary i hotely. Dramatický propad odbytu je znát hlavně u šampaňského, naopak prosecco či cava se prodávaly dobře.

Pandemie covidu-19 nepříznivě ovlivnila prodej vína v celém světě. Rok 2020 je zatím poslední, za který jsou kompletní data k dispozici. Prodej šampaňského, což je nejslavnější značka šumivého vína z Francie, klesl podle objemu o více než 20 procent na 66 milionů litrů. V předchozím roce činil téměř 84 milionů litrů.

Vývoz šumivého vína z EU byl v roce 2019 rekordní a činil 528 milionů litrů. A i když loni klesl, pořád byl téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2010.

Ze tří hlavních kategorií šumivého vína, které se z unie vyváží, zaznamenalo z hlediska objemu výrazný pokles jen šampaňské. Prosecco, které se vyváží zdaleka nejvíce, si loni vedlo pouze nepatrně hůř. Vyvezlo se ho 205 milionů litrů proti 207 milionům v roce 2019.

Cava, což je šumivé víno ze Španělska, šla zcela proti proudu a její vývoz loni vzrostl o více než deset procent na 58 milionů litrů. Toto víno už má tedy blízko k tomu, aby nahradilo šampaňské na pozici druhého nejvíce vyváženého šumivého vína z EU.

Celkový prodej šampaňského, včetně prodeje v sedmadvacetičlenné EU, loni podle objemu klesl o 18 procent, uvádí ve své výroční zprávě organizace producentů šampaňského CIVC.

Navzdory poklesu prodeje šampaňského se však archivní šampaňské v letošním roce ukázalo jako lukrativní záležitost pro investory. Nákup tohoto vína přinesl vyšší zhodnocení než jakékoliv jiné investice na finančních trzích, počínaje akciemi technologických firem a bitcoinem konče, upozornila agentura Reuters. Například cena archivního vína Salon le Mesnil ročník 2002 na on-line platformách v letošním roce vzrostla o více než 80 procent.

spr

03 January 2022

Praha 3. ledna (ČTK) - Prezident Miloš Zeman dnes v 11:00 na zámku v Lánech přijme kandidáta na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), o hodinu později ho jmenuje. Nejprve se uskuteční setkání, které bylo v plánu už v prosinci, kdy Zeman postupně jednal se všemi uchazeči na ministerské posty. Kvůli Nekulově pozitivním testu na koronavirus ale musela být schůzka odložena. Resort zemědělství dočasně převzal předseda lidovců, vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka. Zeman měl původně Nekulu jmenovat až v úterý. Změnu termínu oznámil v neděli po novoročním obědě s prezidentem premiér Petr Fiala (ODS).

Po jmenování v Lánech bude Nekula uveden do funkce ministra. Setkání s novináři po převzetí úřadu je naplánováno na ministerstvu zemědělství ve 13:15, informovalo v neděli tiskové oddělení ministerstva.

Jurečka po nástupu do čela ministerstva zemědělství uvedl, že chce řešit jen záležitosti, které nesnesou odkladu, například přípravu příštího programového období. Záhy po převzetí úřadu však odvolal generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka. Zdůvodnil to manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy. Následně oznámili rezignaci i zbývající vrcholoví manažeři Lesů ČR. Jurečka byl ministrem zemědělství mezi lety 2014 a 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Nekulovou prioritou bude využívání moderních technologií v zemědělství, tedy tzv. precizní zemědělství, řekl už dříve ČTK. Do budoucna chce stejně jako jeho předchůdci snížit tzv. uhlíkovou stopu potravin.

Nekula absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, poté působil mimo jiné v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti, v letech 2016 až 2018 byl předsedou představenstva státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V letech 2015 až 2017 byl i členem představenstva Výstaviště České Budějovice. Nekula je starostou obce Těšetice na Znojemsku. Dříve uvedl, že na funkci rezignuje, chce být neuvolněným místostarostou.

jif jw

31 December 2021

Tisková zpráva – Nové vedení Ministerstva zemědělství (MZe) upravuje podle koaličního programu konečnou podobu Strategického plánu Společné zemědělské politiky do roku 2027. Cílem je ochrana přírody, půdy, vody a podpora druhové rozmanitosti. V rámci pracovních skupin je při tom do spolupráce zapojeno Ministerstvo životního prostředí i zástupci ekologických nevládních organizací.

Nové vedení MZe mění Strategický plán do roku 2027, který je mnohem ambicióznější než současné nastavení zemědělských dotací. Aktivně materiál upravuje, aby odpovídal koaličnímu programu a v příštích letech byla podpora pro zemědělce podmíněna ještě šetrnější péčí o přírodu a krajinu. MZe při tom jedná se zástupci odborných i ekologických organizací. Poslední jednání s vybranými organizacemi proběhlo včera, tj. 28. prosince, další pracovní schůzky budou následovat v příštím roce.

Začátkem ledna 2022 se sejdou zástupci MZe se zástupci Ministerstva životního prostředí (MŽP), aby se dohodli na řešení dostatečně účinném pro ochranu přírody a krajiny a zároveň realizovatelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací musí být motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu praktikovali.

Strategický plán doplněný o připomínky zašle MZe k posouzení Evropské komisi (EK) v průběhu ledna. Už si dojednalo posun termínu, který byl původně do 1. 1. 2022. Prodloužení MZe využije k úpravám materiálu i na základě připomínek a požadavků MŽP, Evropské komise, posuzování vlivů na životní prostředí i některých ekologických organizací, které se k návrhu vyjádřily.

Zástupci některých nevládních organizací v posledních dnech v médiích vyjadřují nesouhlas s pracovní verzí plánu, který ale ještě zdaleka není finální. Upozorňují například, že Evropská komise k návrhu Strategického plánu poslala 60 stran připomínek. To je však u komplexního materiálu, který má více než 500 stran, zcela běžné. Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat. 

Strategický plán Společné zemědělské politiky na období 2023-2027 pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení podpory do zemědělství na území ČR. Plán reaguje na předpokládané změny klimatu v příštích letech a zabývá se například zadržováním vody v krajině, snížení používání prostředků na ochranu rostli i umělých hnojiv, ekologickým zemědělstvím a podporou biodiverzity.

Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj:MZe ČR

 

29 December 2021

Aktuálně diskutovaným tématem v oblasti potravinářského práva na půdě příslušných orgánů EU je mimo jiné otázka revize nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „Nařízení 1169/2011“).

Uvedené se děje zejména v návaznosti na iniciativu Evropské komise v rámci publikované strategie „Farm to Fork“ z roku 2020. Ta se zaměřuje na ochranu biologické rozmanitosti, přičemž si mimo jiné klade za cíl změnu evropských pravidel pro označování potravin datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti, jehož má být dosaženo v 2022, a to za účelem omezení plýtvání s potravinami.

V rámci revize Nařízení 1169/2011 je jednou z navrhovaných změn i změna týkající se data spotřeby a data minimální trvanlivosti.

V následujícím článku bychom Vám rádi představili zásadní rozdíl mezi „datem spotřeby“ a „minimální trvanlivostí“ potravin z pohledu aktuální právní úpravy a nastínili možné dopady navrhované revize právních předpisů EU, jež regulují předmětnou oblast.

Datum spotřeby

Datum spotřeby (použitelnosti) se užívá pro potraviny, které ze své povahy snáz podléhají zkáze, a proto musí být rychle spotřebovány. Mezi tyto potraviny jsou zcela typicky zařazovány např. jogurty a jiné mléčné výrobky, čerstvé maso a další čerstvé potraviny, u nichž tento údaj představuje nejzazší datum, dokdy je bezpečné danou potravinu konzumovat, aniž by se konzument vystavil riziku potravinové nákazy.

Označení data spotřeby se na vybraných potravinách uvádí slovy „Spotřebujte do…“, za nimiž bezprostředně následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde lze toto datum dohledat na etiketě nebo obalu potraviny.

Je-li konkrétní potravina označena datem spotřeby, musí výrobce potraviny na obalu současně uvést i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy (např. „Uchovávejte v lednici.“ nebo „Uchovávejte při teplotě 2-4 °C.“), jež mají spotřebiteli jasně signalizovat, že v opačném případě se daná potravina rychleji zkazí a riskujete tak otravu jídlem.

Pro výše uvedená označení potravin pak platí obecná pravidla dle Nařízení 1169/2011, tj. veškeré údaje musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě.

V důsledku expirace data spotřeby (použitelnosti) se tyto potraviny bez dalšího nepovažují za bezpečné, a tudíž nesmí být uváděny do oběhu.

Za případné porušení tohoto zákazu může příslušný dozorový orgán na základě relevantních ustanovení zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, uložit provozovateli potravinářského podniku pokutu ve výši až 50.000.000,- Kč.

Minimální trvanlivost

Datem minimální trvanlivosti se pak označují potraviny, které se v porovnání s výše referovanými nekazí tak rychle. Zde lze příkladmo zmínit těstoviny, rýži, kávu, čaj, čokoládu, konzervované, sušené, zmrazené a jiné trvanlivé potraviny, přičemž datum minimální trvanlivosti představuje datum, do kterého si potravina uchovává při dodržení podmínek skladování svoji deklarovanou kvalitu.

Toto označení lze rozlišit od data spotřeby tak, že se uvádí slovy „Minimální trvanlivost do…“ nebo „Minimální trvanlivost do konce …“, jimž následuje opět buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Tyto údaje se pak v případě potřeby doplňují údajem o nezbytných podmínkách pro uchování, jejichž dodržení umožní zajistit kvalitu dané potraviny po uvedenou dobu minimální trvanlivosti, přičemž pro tyto údaje rovněž platí obecná pravidla dle Nařízení 1169/2011, popsaná výše.

V zásadě platí, že ačkoli tyto potraviny mohou ztratit svoji původní chuť a texturu, lze je bezpečně konzumovat i po uvedeném datu minimální trvanlivost, a to za podmínky, že jsou respektovány výslovné pokyny pro skladování a že není poškozen obal. V řadě případů však spotřebitelé bez znalosti rozdílu mezi datem spotřeby a datem minimální trvanlivosti potraviny s exspirovanou minimální trvanlivostí vyhazují, aniž by k tomu měli objektivní důvod.

V této souvislosti je rovněž nutno poukázat na rozdíl v oblasti regulace nakládání s potravinami ze strany provozovatelů potravinářských podniků, která zde stanoví právní rámce pro možnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti i nadále uvádět do oběhu, a to za předpokladu, že jsou tyto potraviny zdravotně nezávadné a jsou transparentně označeny jako prošlé a umístěny odděleně od ostatních potravin, přičemž pouhé označení slovy „sleva“ nebo „akce“ nelze v žádném případě považovat za dostačující. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti je zde v plném rozsahu přenesena na jejich prodejce.

Jsou-li potraviny, u nichž exspirovalo datum minimální trvanlivosti, bezpečné, smí je provozovatel potravinářského podniku rovněž poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která potraviny bezplatně shromažďuje, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám, které poskytují potravinovou pomoc.

Navrhované revize

Obecně se navrhované změny Nařízení 1169/2011 v oblasti označování potravin zaměřují na následující okruhy:

  1. zavedení harmonizovaného a povinného výživového označení na přední straně obalu a stanovení kritérií pro tzv. „výživové profily“, tj. prahové hodnoty živin, při jejichž překročení nebo nedosažení jsou výživová a zdravotní tvrzení na potravinách omezena;
  2. rozšíření povinných údajů o původu na vybrané výrobky;
  3. zavedení povinného uvádění seznamu složek a výživových údajů u všech alkoholických nápojů; a
  4. právě revize pravidel EU týkajících se vyznačování data použitelnosti a data minimální trvanlivosti.

V zájmu komplexního posouzení vhodnosti a dopadů různých možností změn pravidel týkajících se vyznačování data spotřeby a data minimální trvanlivosti již Evropská komise provedla průzkum, jehož účelem je:

  • lépe porozumět tomu, jak současná pravidla pro označování dat ovlivňují rozhodnutí spotřebitelů při konzumaci, použití a vyhazování potravin;
  • identifikovat nové způsoby vyjádření označování dat (např. z hlediska terminologie, formátu, vizualizace atd.), které splňují požadavky bezpečnosti a zároveň minimalizují plýtvání potravinami;
  • otestovat účinnost těchto nových způsobů vyjádření dat v souvislosti s možným nepochopením významu ze strany spotřebitelů.

Zcela zásadní otázkou, která zde vyvstává, je tedy, zda je žádoucí usilovat o úplné zrušení (zbytečně matoucího) data minimální trvanlivosti u potravin, nebo je na místě toto označení pouze právně závazným způsobem regulovat tak, aby bylo spotřebitelům dostatečně jasným a srozumitelným způsobem sděleno, že trvanlivé potraviny lze i nadále konzumovat.

To by se mohlo stát např. doplněním stávajícího označení o dodatek „Po tomto datu je obvykle ještě vyhovující.“ nebo „Tento výrobek lze často konzumovat i po tomto datu.“ či „…pak zkontrolujte vzhled, vůni, chuť.“ nebo jeho úplným nahrazením textem ve znění „Nejlepší kvalita do…“ či zavedením výrazných barevných a grafických odlišení od data spotřeby.

Kupříkladu Potravinářská komora České republiky (dále jen „PKČR“) je zde toho názoru, že jakékoliv zavedení nového označení či loga na obalech potravin je potřeba řádně vyhodnotit. Ačkoli PKČR uznává, že současné značení nemusí být pro spotřebitele jednoznačně definované, konstatuje, že tento systém je ve společnosti dlouhodobě zažitý, a pokud se tedy navrhuje jakékoliv doplnění označení, znění musí být co nejkratší, pro výrobce proveditelné a pro spotřebitele stručné, jasné a především smysluplné tak, aby dokázal označení porozumět. PKČR současně upřednostňuje spíše masivní, edukativní kampaň ve všech médiích s cílem zvýšit informovanost o současném označování před uváděním nových složitějších požadavků.

Na případné úplné zrušení institutu data minimální trvanlivosti by současně mohly doplatit potravinové sbírky v charitativních organizacích, azylových domech a obdobných institucích, kam jsou trvanlivé výrobky po datu uvedeném na obalu posílány, a proto bude nutné zamyslet se nad navrhovanými revizemi rovněž s ohledem na darování potravin pro charitativní účely, tj. aby v konečném důsledku paradoxně nedocházelo k plýtvání potravinami v případě, kdy nebude postaveno najisto, zda mohou být trvanlivé potraviny výše popsaným postupem darovány, či nikoli.

Na půdě příslušných orgánů budou nyní následovat konzultační činnosti, zahrnující cílené průzkumy a rozhovory se zainteresovanými organizacemi a orgány členských států EU. Předložení konkrétního návrhu revize Nařízení 1169/2011 lze pak očekávat do konce roku 2022.

Závěr

Jak je podrobněji popsáno výše, v současné době zatím není jednoznačné, zda inciativa EU povede k úplnému zrušení data minimální trvanlivosti, nebo pouze k dílčím úpravám označení trvanlivých potravin tak, aby byl pro spotřebitele zcela jasný a srozumitelný jeho význam.

V zájmu omezení plýtvání potravinami lze však v každém případě již nyní považovat za účelné zaměřit se na edukaci a osvětu spotřebitelské veřejnosti v zájmu posílení její informovanosti o označování potravin datem spotřeby (použitelnosti) a datem minimální trvanlivosti.

Vývoj legislativního procesu i jeho případné dopady do české právní úpravy pro Vás budeme dále sledovat.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se označování potravin, jakož jiných otázek věcně souvisejících s problematikou potravinového práva, Vám jsme k dispozici, neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Jakub Málek, partner – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Tereza Dvořáková, advokátka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonlegal.cz

 

Zdroj: PEYTON legal

Link: https://www.peytonlegal.cz/datum-spotreby-vs-min-trvanlivost/

29 December 2021
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami.

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU: 
Úřední věstník Evropské unie - EUR-Lex (europa.eu)
 

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/2091/EU o úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2021 v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení 1306/2013/EU
OJ L 427, 30/11/2021, s. 162 

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/1904/EU, kterým se přijímá design společného loga pro maloobchodní prodej veterinárních léčivých přípravků na dálku 
OJ L 387, 03/11/2021, s. 133
Prováděcí nařízení 2021/1911/EU, kterým se mění příloha II prováděcího nařízení 2021/620/EU, pokud jde o status území prostého infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis pro autonomní oblasti Galicia a Principado de Asturias ve Španělsku, kterým se mění příloha VIII uvedeného nařízení, pokud jde o status území prostého infekce virem katarální horečky ovcí pro autonomní oblast Islas Baleares, provincie Huelva a Sevilla a oblasti Azuaga, Badajoz, Mérida, Jerez de los Caballeros a Zafra v provincii Badajoz ve Španělsku a pro oblast Alentejo a distrikt Santarém v oblasti Lisboa e Vale do Tejo v Portugalsku, kterým se mění příloha IX uvedeného nařízení, pokud jde o status území prostého infestace roztočem Varroa spp. pro Alandy ve Finsku, a kterým se mění příloha XIII uvedeného nařízení, pokud jde o status území prostého infekční nekrózy krvetvorné tkáně pro Dánsko a Finsko 
OJ L 389, 04/11/2021, s. 2
Prováděcí nařízení 2021/1907/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 390, 04/11/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/1908/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 7966)  
OJ L 390, 04/11/2021, s. 39
Nařízení 2021/1925/EU, kterým se mění některé přílohy nařízení 142/2011/EU, pokud jde o požadavky na uvádění některých produktů z hmyzu na trh a úpravu metody uchovávání v uzavřených prostorách 
OJ L 393, 08/11/2021, s. 4
Nařízení 2021/1929/EU, kterým se mění nařízení 142/2011/EU, pokud jde o podmínky vývozu určitých organických hnojiv a pomocných půdních látek obsahujících materiály kategorie 2 
OJ L 394, 09/11/2021, s. 4
Nařízení 2021/1933/EU ze dne 14. července 2021, kterým se doplňuje nařízení 576/2013/EU, pokud jde o pravidla pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu z určitého území nebo třetí země do členského státu 
OJ L 396, 10/11/2021, s. 4
Prováděcí nařízení 2021/1937/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/404/EU, pokud jde o vstup zásilek měkkýšů a korýšů určených k chovu pro okrasné účely v uzavřených zařízeních do Unie, a kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup těchto zásilek do Unie 
OJ L 396, 10/11/2021, s. 36
Prováděcí nařízení 2021/1938/EU, kterým se stanoví vzorový identifikační doklad pro neobchodní přesuny ptáků v zájmovém chovu z určitého území nebo třetí země do členského státu a zrušuje rozhodnutí 2007/25/ES 
OJ L 396, 10/11/2021, s. 47
Prováděcí rozhodnutí 2021/1982/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 8226)  
OJ L 403, 15/11/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/2024/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 411, 19/11/2021, s. 3
Prováděcí rozhodnutí 2021/2100/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 8774)  
OJ L 428, 30/11/2021, s. 3

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/1936/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2018/2019/EU, pokud jde o některé rostliny k pěstování druhů Ficus carica L. a Persea americana Mill. pocházející z Izraele, mění prováděcí nařízení 2020/1213/EU, pokud jde o fytosanitární opatření pro dovoz uvedených rostlin k pěstování na území Unie, a kterým se opravuje uvedené prováděcí nařízení
OJ L 396, 10/11/2021, s. 27
Nařízení 2021/2010/EU, kterým se mění nařízení 1185/2009/ES o statistice pesticidů, pokud jde o seznam účinných látek 
OJ L 410, 18/11/2021, s. 4
Prováděcí nařízení 2021/2049/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky cypermethrin jako látky, která se má nahradit, a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 420, 25/11/2021, s. 6
Prováděcí nařízení 2021/2068/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek benfluralin, dimoxystrobin, fluazinam, flutolanil, mekoprop-P, mepikvat, metiram, oxamyl a pyraklostrobin 
OJ L 421, 26/11/2021, s. 25
Prováděcí nařízení 2021/2081/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky indoxakarb a kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 426, 29/11/2021, s. 28
Nařízení 2021/2086/EU ze dne 5. července 2021, kterým se mění přílohy II a IV nařízení 2019/1009/EU za účelem doplnění vysrážených fosforečných solí a jejich derivátů jako kategorie složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU 
OJ L 427, 30/11/2021, s. 120
Nařízení 2021/2087/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení 2019/1009/EU za účelem doplnění termooxidačních materiálů a jejich derivátů jako kategorie složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU 
OJ L 427, 30/11/2021, s. 130
Nařízení 2021/2088/EU ze dne 7. července 2021, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení2019/1009/EU za účelem doplnění materiálů z pyrolýzy a zplyňování jako kategorie složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU 
OJ L 427, 30/11/2021, s. 140

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2021/1900/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/1793/EU o dočasném zintenzivnění úředních kontrol a mimořádných opatření upravujících vstup určitého zboží z určitých třetích zemí do Unie, kterým se provádějí nařízení 2017/625/EU a 178/2002/ES
OJ L 387, 03/11/2021, s. 78
Nařízení 2021/2089/EU ze dne 21. září 2021, kterým se mění nařízení 2019/2122/EU, pokud jde o některé kategorie zboží představujícího nízké riziko, zboží, které tvoří součást osobních zavazadel cestujících, a zvířat v zájmovém chovu osvobozených od úředních kontrol na stanovištích hraniční kontroly, a mění uvedené nařízení a nařízení 2019/2074/EU, pokud jde o odkazy na některé zrušené právní předpisy 
OJ L 427, 30/11/2021, s. 149

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Nařízení 2021/1916/EU, kterým se mění příloha I nařízení 1334/2008/ES, pokud jde o zařazení kyseliny 4-amino-5-(3-(isopropylamino)-2,2-dimethyl-3oxopropoxy)-2-methylchinolin-3-karboxylové na seznam aromat Unie 
OJ L 389, 04/11/2021, s. 11
Nařízení 2021/1917/2021, kterým se mění příloha I nařízení 1334/2008/ES, pokud jde o zařazení 2-(4-methylfenoxy)-N-(1H-pyrazol-3-yl)-N-(thiofen-2-ylmethyl)acetamidu na seznam aromat Unie 
OJ L 389, 04/11/2021, s. 15

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/2047/EU o povolení amprolia hydrochloridu (COXAM) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a odchov kuřat a kuřice (držitel povolení: HuvePharma NV) 
OJ L 418, 24/11/2021, s. 13
Prováděcí nařízení 2021/2050/EU o povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940 jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky (kromě rozmnožování) (držitel povolení: Evonik Operations GmbH) 
OJ L 420, 25/11/2021, s. 16
Prováděcí nařízení 2021/2051/EU o povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 jako doplňkové látky pro výkrm krůt (držitel povolení: Danisco Animal Nutrition, zastoupený společností Genencor International B.V.) 
OJ L 420, 25/11/2021, s. 19
Prováděcí nařízení 2021/2076/EU o povolení L-tryptofanu z Escherichia coli KCCM 80210 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 426, 29/11/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/2077/EU o povolení L-valinu z Corynebacterium glutamicum CGMCC 7.366 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 426, 29/11/2021, s. 5
Prováděcí nařízení 2021/2080/EU o povolení L-histidin-monohydrochloridu monohydrátu z fermentace pomocí Escherichia coli NITE SD 00268 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat s výjimkou ryb 
OJ L 426, 29/11/2021, s. 23
Prováděcí nařízení 2021/2090/EU o zamítnutí povolení oxidu titaničitého jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 427, 30/11/2021, s. 160
Prováděcí nařízení 2021/2092/EU o povolení hydrogenmravenčanu draselného (kyselého mravenčanu draselného) jako doplňkové látky pro výkrm prasat a odstavená selata
OJ L 427, 30/11/2021, s. 166
Prováděcí nařízení 2021/2093/EU o povolení 5’-guanylanu sodného jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 427, 30/11/2021, s. 169
Prováděcí nařízení 2021/2094/EU o povolení dekochinátu (Deccox a Avi-Deccox 60G) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení Zoetis Belgium SA) a o zrušení nařízení 1289/2004/ES
OJ L 427, 30/11/2021, s. 173
Prováděcí nařízení 2021/2095/EU o povolení L-lysinu báze, L-lysin-monohydrochloridu a L-lysin-sulfátu jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat
OJ L 427, 30/11/2021, s. 179
Prováděcí nařízení 2021/2096/EU o povolení endo-1,4-beta-xylanázy z Trichoderma reesei CBS 143953 jako doplňkové látky pro všechny druhy drůbeže, výkrm prasat, selata a všechny menšinové druhy prasat (držitel povolení: Danisco (UK) Ltd, zastoupený v Unii společností Genencor International B.V.)
OJ L 427, 30/11/2021, s. 187
Prováděcí nařízení 2021/2097/EU o povolení přípravku z kyseliny benzoové, mravenčanu vápenatého a kyseliny fumarové jako doplňkové látky pro výkrm krůt a odchov krůt (držitel povolení Novus Europe NV)
OJ L 427, 30/11/2021, s. 190

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ
Prováděcí nařízení 2021/2046/EU o udělení ochrany v Unii zeměpisnému označení „ម្រេចកំពត“/„Kampot Pepper zapsanému v mezinárodním rejstříku označení původu a zeměpisných označení Ženevského aktu
OJ L 418, 24/11/2021, s. 11 

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Prováděcí nařízení 2021/1935/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/723/EU, pokud jde o informace a údaje o ekologické produkci a označování ekologických produktů, které mají být předkládány prostřednictvím jednotného vzorového formuláře 
OJ L 396, 10/11/2021, s. 17

15. GMO A  NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)
Prováděcí nařízení 2021/1974/EU, kterým se povoluje uvedení sušených plodů Synsepalum dulcificum na trh jako nové potraviny podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 402, 15/11/2021, s. 5
Prováděcí nařízení 2021/1975/EU, kterým se povoluje uvedení zmrazených, sušených a práškových forem Locusta migratoria na trh jako nové potraviny podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 402, 15/11/2021, s. 10
Prováděcí rozhodnutí 2021/1999/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2016/1215/EU, pokud jde o držitele povolení a jeho zástupce v Unii pro uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (oznámeno pod číslem C(2021) 8000)  
OJ L 408, 17/11/2021, s. 6
Prováděcí nařízení 2021/2029/EU, kterým se povoluje uvedení 3-fukosyllaktosy (3-FL) na trh jako nové potraviny podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 415, 22/11/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/2079/EU, kterým se povoluje uvedení houbového prášku s vitaminem D2 na trh jako nové potraviny podle nařízení 2015/2283/EU a kterým se mění prováděcí nařízení 2017/2470/EU
OJ L 426, 29/11/2021, s. 16

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Rozhodnutí Smíšeného Výboru EU-Norsko č. 1/2021 ze dne 1. června 2021, kterým se Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím mění nahrazením protokolu č. 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/1905]
OJ L 395, 09/11/2021, s. 1
Rozhodnutí Smíšeného výboru ES-Dánsko-Faerské ostrovy č. 1/2021 ze dne 23. června 2021, kterým se Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a autonomní vládou Faerských ostrovů na straně druhé mění nahrazením protokolu 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/1906]
OJ L 395, 09/11/2021, s. 84
Nařízení 2021/1934/EU ze dne 30. července 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci 2015/2446/EU, pokud jde o některá ustanovení týkající se původu zboží
OJ L 396, 10/11/2021, s. 10
Rozhodnutí 2021/1939/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Výboru pro obchod zřízeném Obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kolumbií, Peru a Ekvádorem na straně druhé, pokud jde o změny dodatků 2, 2 A a 5 k příloze II této dohody
OJ L 396, 10/11/2021, s. 56
Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-Švýcarsko č. 2/2021 ze dne 12. srpna 2021, kterým se Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací mění nahrazením protokolu 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce[2021/1859]
OJ L 404, 15/11/2021, s. 1
Rozhodnutí rady Stabilizace a Přidružení Eu-Republika Severní Makedonie č. 1/2021 ze dne 9. září 2021, kterým se ‚Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie na straně druhé‘ mění nahrazením protokolu 4 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/1931]
OJ L 406, 16/11/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/2020/EU, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2021) 8168)
OJ L 413, 19/11/2021, s. 10
Nařízení 2021/2030/EU, kterým se mění příloha XVII nařízení 1907/2006/ES o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, pokud jde o N,N-dimethylformamid 
OJ L 415, 22/11/2021, s. 16
Nařízení 2021/2045/EU, kterým se mění příloha XIV nařízení 1907/2006/ES o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) 
OJ L 418, 24/11/2021, s. 6
Prováděcí nařízení 2021/2083/EU, kterým se pozastavují opatření obchodní politiky týkající se určitých výrobků pocházejících ze Spojených států amerických uložená prováděcími nařízeními 2018/886/EU a 2020/502/EU
OJ L 426, 29/11/2021, s. 41

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/1977/EU, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 402, 15/11/2021, s. 60
Prováděcí nařízení 2021/2031/EU, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 415, 22/11/2021, s. 20
Prováděcí nařízení 2021/2067/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 421, 26/11/2021, s. 22

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Nařízení 2021/1972/EU ze dne 11. srpna 2021, kterým se doplňuje nařízení 2021/1139/EU, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení 2017/1004/EU, stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vynaložených provozovateli při rybolovu, chovu a při zpracovávání a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů
OJ L 402, 15/11/2021, s. 60
Prováděcí nařízení 2021/2037/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 2016/429/EU, pokud jde o výjimky z povinností týkajících se registrace zařízení akvakultury a vedení záznamů provozovatelů 
OJ L 416, 23/11/2021, s. 80

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE
Rozhodnutí 2021/2025/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Radě členů Mezinárodní rady pro olivy k obchodní normě pro olivové oleje a olivové oleje z pokrutin
OJ L 411, 19/11/2021, s. 40

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/1926/EU, kterým se schvalují kontroly shody s obchodními normami pro ovoce a zeleninu prováděné Spojeným královstvím a kterým se mění prováděcí nařízení 543/2011/EU o prováděcích pravidlech k nařízení 1234/2007/ES pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny
OJ L 393, 08/11/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/2069/EU, kterým se mění příloha VI prováděcího nařízení 2019/2072/EU, pokud jde o dovoz konzumních brambor z Bosny a Hercegoviny, Černé Hory a Srbska do Unie, a kterým se zrušují prováděcí rozhodnutí 2012/219/EU a (EU) 2015/1199
OJ L 421, 26/11/2021, s. 28

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí směrnice 2021/1927/EU, kterou se mění přílohy I a II směrnice 66/402/EHS, pokud jde o požadavky na osivo hybridů pšenice produkovaných technikou cytoplazmatické pylové sterility 
OJ L 393, 08/11/2021, s. 13

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

 

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-potravinarske-predpisy-eu-listopad-2021.aspx

29 December 2021

Dovolujeme si Vás pozvat na webinář věnovaný problematice falšování potravin, autenticitě a aditivním látkám.

Datum konání: 1. února 2022

Forma konání: prostřednictvím MS TEAMS

Vložné: 1000,- Kč (včetně DPH)                                                                                            

Začátek webináře: 9:00 hodin

 

NA WEBINÁŘ JE NUTNÉ SE ZAREGISTROVAT!

Pozvánka včetně programu zde.

29 December 2021

Bratislava 26. prosince (zpravodaj ČTK) - Slovensko na začátku příštího roku spustí systém zálohování plastových lahví a plechovek, od kterého si slibuje snížení množství odpadu a vyšší recyklaci použitých nápojových obalů. Ředitelka pro vnější vztahy správce zálohového systému Lucia Morvaiová ČTK informovala, že do projektu se zaregistrovalo přes 2000 sběrných míst. Mezi nimi jsou i prodejny, které umožní vratnou zálohu věnovat na dobročinné účely.

Záloha 15 eurocentů (necelé čtyři koruny) se bude vztahovat na plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do tří litrů, které budou označené písmenem Z. Výjimku ze zálohování mají kromě jiných lahve na mléko, sirupy či lihoviny. V přechodném období do konce června 2022 lze ještě prodávat nápoje v nezálohovaných obalech.

"Plastové lahve a plechovky považujeme za ekologický problém, protože končí tam, kde nemají, a to v přírodě a v našich řekách. Je to důsledek toho, jak přistupujeme k odpadům z obalů my všichni jako spotřebitelé. Zálohový systém přináší řešení v podobě zvýšení motivace vrátit plastové lahve a plechovky zpět do obchodu," uvedla Morvaiová.

Vratnou zálohu dostane spotřebitel zpět po té, co plastové lahve a plechovky vrátí například prostřednictvím odběrných automatů nebo v přímo v menších prodejnách. Jeden z maloobchodních řetězců zákazníkům umožní, aby tyto peníze věnovali neziskové organizaci, která mapuje nelegální skládky odpadů či organizuje čistění veřejného prostranství.

Na slovenský trh se ročně podle dřívějších informací dostane miliarda PET lahví, z tohoto množství končí dvě pětiny na skládkách. Podle ministerstva životního prostředí prostřednictvím zálohování chce Slovensko do roku 2025 vysbírat 90 procent plastových lahví a plechovek. Systém zálohování nápojových obalů už dříve zavedla desítka evropských zemí.

Provozovatelem zálohového systému na Slovensku se stala nezisková organizace, kterou založila sdružení výrobců nealkoholických nápojů, piva a svazy obchodníků. Některé firmy už ohlásily, že spotřebitelům budou rozdávat plátěné tašky či pomůcky k snadnější přepravě prázdných plastových lahví.

Adrian Bobok jrm

27 December 2021

Jaké hlavní změny čekají podnikatele a živnostníky v roce 2022? Najdete ve stručném přehledu. 


Zvýšení slevy na poplatníka, nová výše paušální daně pro živnostníky, změna minimálních měsíčních vyměřovacích základů OSVČ, zvýšení minimální mzdy atd. Některé ze změn v oblasti podnikání, které se uskuteční od Nového roku.

Celý přehled hlavních novinek týkajících se podnikatelů a živnostníků přinášíme v grafickém přehledu, který si můžete stáhnout níže. 

Co se změní pro podnikatele od ledna?  - ilustrační obrázek

Co se změní pro podnikatele od ledna?  - ilustrační obrázek

Co se změní pro podnikatele od ledna?  - ilustrační obrázek