06 August 2021

Státní veterinární správa (SVS) nařídila na základě obdrženého varování Systémem rychlého varování (RASFF) stáhnout z trhu konzervy s filety ze sleďů v tomatové omáčce od polského výrobce kvůli obsahu pesticidu etylenoxidu. Do České republiky se dostalo přes 14 600 kusů konzerv, avšak více než 12 000 balení se podařilo zachytit ve skladech, na pultech obchodu se tak objevilo necelých 2500 kusů. Výrobek se prodával v mnoha různých prodejnách napříč trhem. Spotřebitelé, kteří mají produkt doma, by jej neměli konzumovat a mohou jej vrátit v místě nákupu.

Identifikace výrobku:

Název: Filety ze sleďů v tomatové omáčce, rybí konzerva 170 g
Výrobce: Thai Union Poland Sp. z.o.o.
Příjemce zásilky: Orkla Foods Česko a Slovensko a.s.
Datum minimální trvanlivosti (DMT): stahují se výrobky s těmito DMT – 19. 6. 2023, 21. 6. 2023, 21. 9. 2023, 9. 3. 2024, 25. 5. 2024

Při došetřování případu SVS zjistila, že se ke koncovému zákazníkovi dostalo necelých 17 % z celkového množství. Zadržet ve skladech se podařilo většinu dodaného zboží, více než 12 000 balení. Polský výrobce použil při výrobě směs aditiv obsahujících nevyhovující přídatnou látku karubin (E 410) s obsahem etylenoxidu. Informace o zdravotně závadném výrobku byla přijala SVS jak systémem rychlého varování RASFF, tak přímo od příjemce zásilky – společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko.

Příjemci zásilky bylo veterinárními inspektory opatřením podle příslušného paragrafu veterinárního zákona uloženo okamžitě stažení výrobků a následná likvidace veškerého z trhu staženého zboží.

Etylenoxid je velmi reaktivní plynná látka s mutagenními a karcinogenními účinky. Používá se jako pesticid k ošetření některých rostlinných komodit. V EU není povolen.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Zdroj: SVS ČR

Link: https://www.svscr.cz/svs-naridila-stahnout-z-trhu-polske-filety-ze-sledu-kvuli-obsahu-pesticidu/

06 August 2021

Puplikovaný dokument představuje neuzavřený seznam rostlin, případně jejich částí, které lze použít při výrobě doplňků stravy. Seznam se vztahuje pouze na rostliny vytvořené tradičními šlechtitelskými postupy.

Seznam některých rostlin pro použití při výrobě doplňků stravy byl vypracován na základě konsensu zástupců těchto institucí: Ministerstvo zemědělství, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní zdravotní ústav, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Potravinářská komora ČR a Česká a slovenská asociace pro speciální potraviny. Dokument je pouze doporučujícího charakteru a nejsou jím dotčeny povinnosti provozovatelů potravinářských podniků vyplývající z platných právních předpisů České republiky a Evropské unie a to zejména povinnost, že doplněk stravy uvedený na trh musí být bezpečný a nesmí představovat riziko pro lidské zdraví.

PDF Seznam některých rostlin pro použití při výrobě doplňků stravy (ČJ/AJ) Otevírá se do nového okna. (1 MB)

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Doplňky stravy (Potraviny, eAGRI)

06 August 2021

Brusel 5. srpna (ČTK) - V Evropské unii se loni uvařilo téměř 32 miliard litrů piva obsahujícího alkohol. To bylo o osm procent méně než v roce 2019. Navíc pivovary uvařily 1,4 miliardy litrů piva s obsahem alkoholu méně než 0,5 procenta, což bylo zhruba stejně jako předloni. Česko bylo šestým největším producentem piva v EU. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.

Největším producentem bylo loni Německo, které na celkové produkci piva v EU mělo podíl 24 procent. Tedy jedno ze čtyř alkoholických piv uvařených v EU pocházelo z Německa. Následovalo Polsko s podílem na trhu 12 procent a Španělsko s desetiprocentním podílem.

Česko skončilo na šesté příčce s podílem na celkové produkci v EU šest procent. Před něj se dostaly Nizozemsko a Francie.

Největší růst produkce loni zaznamenalo Slovensko, a to o 25 procent. Následovaly Řecko, Litva a Francie s růstem o tři procenta. Naopak v Itálii produkce klesla o 46 procent a v Chorvatsku o 29 procent. O více než deset procent se produkce snížila ve Španělsku, Maďarsku a Rakousku.

Největším vývozcem piva, a to jak v rámci EU. tak i mimo EU, bylo loni Nizozemsko. Celkový vývoz alkoholického piva ze země činil 1,9 miliardy litrů a na celkovém vývozu piva z EU měla země podíl 21 procent. Následovaly Belgie a Německo. Česko se spolu s Francií dělí o čtvrtou příčku, na celkovém vývozu měly obě země podíl šest procent.

Hlavními destinacemi pro evropské pivo ze zemí mimo EU byly Spojené státy a Británie. Do USA se vyvezlo 895 milionů litrů a na celkovém vývozu mimo EU měly podíl 22 procent. Británie s podílem 21 procent dovezla z EU 881 milionů litrů piva.

Nejvíce piva loni dovezla Francie, a to 800 milionů litrů. Na celkovém dovozu piva ze zemí EU i mimo EU měla podíl 16 procent. Následovalo Německo, Itálie, Nizozemsko a Španělsko.

Dovoz alkoholického piva ze zemí mimo EU je však velmi nízký. Největším dovozcem byla Británie, která do EU dodala 268 milionů litrů piva a na celkovém dovozu ze zemí mimo unii měla podíl 51 procent. Následovalo Mexiko s podílem 18 procent.

irl mka

 
05 August 2021

Usnesení Ministerstva zdravotnictví se vztahuje na veškeré potraviny, které se prodávají na kolumbijském trhu, kdežto nový zákon se týká pouze průmyslově zpracovaných potravin, a to jak vyrobených v zemi tak i těch importovaných.

Kongres schválil nový zákon o předních etiketách průmyslově zpracovaných potravin, který vyžaduje jasnější informace o produktech prodávaných v Kolumbii. Částečně jde nový zákon jde ruku v ruce s novou nutriční rezolucí vydanou Ministerstvem zdravotnictví.

Zákon, který nyní prochází posledními úpravami a čeká na schválení prezidenta, vyšel ve stejné době jako nové usnesení Ministerstva zdravotnictví o označení nutričních informacích produktu. I přesto, že již tato pravidla existují (například nutriční tabulka na etiketě), v zájmu spotřebitele a zdraví obyvatel požadují obě normy, aby byly na obalech uvedené informace o výživových hodnotách a původu produktu tak, aby jim zákazník lépe porozuměl. Cílem zákona je kromě informovanosti spotřebitelů především podpořit zdraví Kolumbijců a také prevence nepřenosných nemocí se zaměřením na děti a dospívající.

Největší změna pro výrobce bude především ve změně etikety. Do této doby stačilo uvést tabulku s nutričními hodnotami, avšak ty byly dle kritiků nicneříkající pro průměrného spotřebitele. Nyní se mají informace podávat srozumitelněji a jasněji, jako například, že produkt obsahuje „přebytek nasycených tuků“. Konkrétní změny v etiketě spočívají ve formě, obsahu, velikosti, symbolů, barvy a umístění na obalu produktu. Dále budou etikety nově vzdělávat o správném stravování a fyzické aktivitě, které jsou zdraví prospěšné.

Usnesení Ministerstva zdravotnictví se vztahuje na veškeré potraviny, které se prodávají na kolumbijském trhu, kdežto nový zákon se týká pouze průmyslově zpracovaných potravin, a to jak vyrobených v zemi tak i těch importovaných. Do této doby importérům stačilo, když použili svou původní etiketu a přeložili ji do cizích jazyků a případně další informace byly řečené v dodatečné menší nálepce „sticker“. Nyní je použití stickerů povoleno, avšak jejich obsah musí být více komplexnější.

Usnesení Ministerstva zdravotnictví vstoupí v platnost za 18 měsíců, nový zákon o etiketách by měl dát dostatečný prostor výrobcům na uskutečnění změn, zatím ale není stanovené přesné datum. Ministerstvo zdravotnictví také vytvořilo hodnotící známku, která má označit produkt se žádoucím nutričními vlastnostmi. Kongres na druhou stranu navrhl, aby známka varovala spotřebitele před nežádoucími účinky.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade v Bogotě.
Zdroj: portafolio.co; senado.gov.co

Zdroj: CzechTrade

Link: V Kolumbii byl schválen nový zákon o potravinových etiketách - CzechTrade

05 August 2021
 

V příloze naleznete pracovní verzi materiálu SZPI ke kontrole dvojí kvality potravin v českém i anglickém jazyce.  

 
05 August 2021
Datum: 8.9.2021  9:00 – 12.9.2021  17:00
Místo konání: Lysá nad Labem
Kategorie: Výstava, veletrh

Natura Viva je jedinou každoroční odbornou výstavou tohoto typu v České republice, na níž se soustředí takřka všechny významné firmy podnikající
v oborech myslivosti, rybářství, včelařství a potřeb pro pobyt v přírodě.

V komerční části výstavy si budou moci návštěvníci na stáncích renomovaných výrobců a obchodníků koupit vše, co pro pobyt v přírodě
a k vykonávání své záliby mohou potřebovat, a to i lovecké zbraně či rybářské náčiní.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/akce-mze/natura-viva-1.html

05 August 2021

Vážená paní, vážený pane,

dovoluji si Vás pozvat na pátou výroční konferenci Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne 15. září 2021 od 9:30 hodin v Národní technické knihovně, Ballingův sál, Technická 2710/6, Praha 6 – Dejvice.

Záštitu nad konáním konference převzali:

ministr zemědělství,

ministr zdravotnictví,

a předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.

 

Program konference a doprovodné informace jsou součástí přílohy. *

Registrace nutná. Účast není zpoplatněna.

Svoji účast můžete potvrdit už nyní na e-mail This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it. nejpozději do 10. září 2021.

 

 

 

*Změna programu vyhrazena. V případě nepříznivé epidemické situace proběhne konference online.

Těšíme se na Vaši účast! Uvidíme se v září…

Pozvánka

 Program

 

Zdroj: www.reformulace.cz

Link: http://www.reformulace.cz/index.php/reformulace/aktualne/139-pozvanka-na-patou-vyrocni-konferenci-platformy-pro-reformulace-pri-ceske-technologicke-platforme-pro-potraviny

05 August 2021

Ode dneška, tedy od 4. srpna, až do 29. října 2021 mohou kraje žádat o podporu z programu Obchůdek 2021+, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Provozovatelé prodejen s potravinami a smíšeným zbožím v obcích do 1 000 obyvatel, resp. do 3 000 obyvatel, kdy v jednotlivých částech obce nežije víc než 1 000 lidí, v něm budou moci dostat finanční podporu na provoz až 100 000 Kč.

 

Podporu z programu Obchůdek 2021+ bude možné využít ve všech krajích České republiky kromě hlavního města Prahy. „Díky novému programu Obchůdek 2021+ udržíme obslužnost v obcích do 1 000 obyvatel s tím, že peníze půjdou koloniálům prostřednictvím krajů. Maximální dotace z programu pro jeden koloniál za jeden rok je sto tisíc korun,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „MPO tak prostřednictvím krajů podpoří obchůdky, které často představují jediná místa, kde se lidé v dané obci mohou setkávat.“

„Žadatel o dotaci se obrátí na kraj, ve kterém se malá prodejna nachází a je to právě kraj, který finanční podporu poskytuje. Kraje a starostové vesnic jsou garancí toho, že se podpora dostane přímo těm subjektům, které ji nejvíce potřebují,“ říká ředitel odboru podnikatelského prostření a obchodního podnikání Pavel Vinkler a dodává: „První výzvu vyhlašuje MPO právě teď, poslední v roce 2025. Do roku 2025 se v tuto chvíli počítá s celkovou částkou 195 milionů Kč. Podání žádostí i jejich hodnocení probíhá v systému AIS MPO. Chystáme i speciální webovou stránku k programu, kterou spustíme v nejbližší době.“

Dotaci může provozovatel obchodu použít například na mzdy, nájem, vytápění, osvětlení, internet či na náklady spojené s akceptací platebních karet. Prodejny se mohou zapojit i do projektu Česko platí kartou, kdy mohou využít platebního terminálu na šest měsíců zdarma. Terminál si mohou vyzkoušet bez jakýkoliv poplatků a pokud jim nepřinese to, co očekávají, mohou ho bezplatně a bez sankcí vrátit. Podrobnosti k projektu jsou na webu www.ceskoplatikartou.cz.

Program Obchůdek 2021+ je financován ze státního rozpočtu ČR. V rámci programu bude MPO vyhlašovat jednotlivé výzvy a kraje si mohou požádat o podporu. MPO krajskou žádost vyhodnotí a vydá rozhodnutí o poskytnutí dotace. Zájemci o dotaci se obrátí na kraje, které pomoc nejprve předfinancují a o proplacení dotace si požádají ex post. Více informací k programu je k dispozici zde.

 

Zdroj: MPO

Link: https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/kraje-mohou-zadat-o-podporu-z-programu-obchudek-2021--ktery-pomuze-podnikatelum-i-obyvatelum-venkova--262741/

05 August 2021

Káhira 3. srpna (ČTK) - Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí dnes oznámil zvýšení cen vládou dotovaného chleba. Stávající cena se nezměnila již nejméně 20 let, což hlava státu považuje za nepřijatelné. Peníze uspořené v důsledku snížení dotace chce prezident využít na financování školních obědů pro děti. O plánovaných změnách Sísí hovořil při slavnostním otevření potravinářské průmyslové firmy Silo Foods v provincii Minúfíja. Podle agentury AP je to zatím poslední ze série úsporných opatření, jimiž se vláda snaží stabilizovat egyptskou ekonomiku.

Za jednu egyptskou libru (asi 1,4 koruny) místní, kteří mají nárok na dotovaný chléb, pořídí dvacet obilných placek. Běžný spotřebitel za stejnou částku pořídí jednu či nanejvýš dvě placky. Stejná částka vystačí také třeba na nákup jedné cigarety. Chleba podle Sísího zůstane nadále dotovaný, ale příspěvek státu už nebude tak významný.

Sísího vláda už ve snaze o úspory začala osekávat i jiné státní dotace, například na pohonné hmoty. Zavedla také daň z přidané hodnoty, aby získala půjčku od Mezinárodního měnového fondu.

O osekání státních dotací se pokoušely i některé předchozí vlády, ovšem vcelku bezúspěšně. V roce 1977 vyšli po oznámení o zdražení dotovaného chleba do ulic desetitisíce Egypťanů, došlo i na výtržnosti. Tehdejší odpor vůči reformám zamýšleným prezidentem Anvarem Sadatem je podle AP někdy označovaný jako "chlebové povstání".

Podle státního deníku Al-Ahram poputují ušetřené peníze na školní obědy pro 13 milionů žáků z celkem stomilionové populace. Vláda podle Sísího na tento projekt potřebuje osm miliard egyptských liber (téměř 11 miliard korun). Zbytek peněz chce prezident získat škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev.

Současné vládní úspory mají podporu ekonomů i podnikatelské sféry, rostoucí inflace ale těžce dopadá na egyptskou střední třídu. Vláda navíc přísně zakazuje kritiku své politiky a nepovolené protesty, za mřížemi jsou podle AP za odpor vůči vládě tisíce lidí. Sísí také čelí kritice, že navzdory nepříznivé ekonomické situaci země nadále prosazuje megalomanské projekty jako výstavbu nového administrativního centra země v poušti.

lsa jd

04 August 2021

Pozvánka na aktivity Národního zemědělského muzea pro podporu a ochranu opylovačů.

Národní zemědělské muzeum spolupracuje na projektu Praha kvete, jehož cílem je zlepšit životní podmínky opylovačů. Po celé Praze tak cíleně vznikají kvetoucí loučky a jedna taková je i na zahradě našeho muzea.

Za nejvýznamnějšího opylovače je považován hmyz, v posledních letech ho však všude ve světě výrazně ubývá. Proč tomu tak je, jaká hrozba z této „hmyzí apokalypsy“ pro lidstvo vyplývá a jakými způsoby je možné ji odvrátit, vám mohou zodpovědět odborníci z projektu Praha kvete. A pomoci můžete i vy – staňte se součástí „vědy pro každého“ (citizen science). Více se dozvíte na stránkách projektu.

Problematice udržitelného rozvoje a ochrany opylovačů se v Národním zemědělském muzeum věnujeme dlouhodobě. V pražské pobočce můžete do poloviny letošního září navštívit výstavy Nejen včely – Opylovači známí i nevšední a Včely a včelařství. První zářijovou sobotu vás srdečně zveme na celodenní akci Jedu v medu, kde si budete moct nakoupit různé druhy medu, medoviny a další medové produkty. Vyhlášeni budou i vítězové soutěže Kdo upeče, vyhraje, do které se stále můžete zapojit.

A až k nám do muzea přijdete, nezapomeňte se podívat také na expozici Co roste na poli. Máte možnost si prohlédnout zemědělské plodiny pěkně zblízka na střešní terase muzea, kde ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby pěstujeme zemědělské plodiny dobře známé i pozapomenuté (čirok, amarant, tritikále). Některé z nich opyluje vítr, jiné hmyz. Dokážete určit, které jsou které? This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.!

A kdybyste se k nám nedostali, můžete se alespoň podívat na online přednášky o opylovačích Ing. Kateřiny Smékalové, Ph.D. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v rámci našeho vzdělávacího cyklu Zvědaví Bylinkového dne v muzeu

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/praha-kvete-i-na-zahrade-narodniho-zemedelskeho-muzea.aspx

04 August 2021

Tisková zpráva 22. 7. 2021 - Po více jak 5 letech od podání žádosti se Česká republika může pyšnit modro-žlutým Chráněným zeměpisným označením „Český modrý mák“. V průběhu tohoto dlouhého období bylo nutné Evropské komisi opakovaně prokazovat, že se skutečně nejedná o farmaceutickou surovinu, ale o v Česku běžně konzumovanou potravinu. Producent, který by chtěl získat toto prestižní označení pro svůj výrobek, musí splňovat přísná kritéria.

Je důležité od sebe rozlišit dva typy komodit, které mají stejné jméno. Mák, který se pěstuje zejména v západní Evropě, je mák technický. Cíleně se využívá pro farmaceutické účely a semeno se nesmí použít jako potravina. Naproti tomu Český modrý mák, specifikovaný českou cechovní normou, je zcela jiných kvalit. Název Český modrý mák tak nyní nebude možné v rámci EU použít, pokud skutečně nebude původem z ČR. Evropská unie tak uznala jeho skutečnou kvalitu a prokazatelný zeměpisný původ.

Logo CHZO je přístupné ve všech jazycích Evropské unie, např. v angličtině zní jako „Protected Geographical Indication (PGI)“, v němčině “Geschützte geografische Angabe (g.g.A)“ a např. v maďarštině „Oltalom alatt álló földrajzi jelzés (OFJ)“.

Co je Chráněné zeměpisné označení?

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je název, který identifikuje produkt pocházející z určitého místa, regionu nebo země a jehož danou jakost lze přičíst především tomuto zeměpisnému původu. 

„Český modrý mák se letos konečně dočkal chráněného zeměpisného označení, jímž Evropská unie uznala jeho kvalitu a význam jeho původu. Označení se vztahuje na modrosemenný mák splňující normy na potravinářské využití vypěstovaný v celé České republice. Nejde tedy o lokální označení, ale o celorepublikové. Je tak z pohledu zahraničních obchodních partnerů postaven na stejnou úroveň jako třeba italské sýry nebo francouzská vína. Věřím, že toto označení, stejně jako Česká cechovní norma přispějí k minimalizaci případného pančování a falšování, s čímž se občas setkáváme. Zároveň se tím zvýší atraktivita a kvalita modrosemenného máku v očích koncového spotřebitele,“ říká prezident Agrární komory ČR Ing. Jan Doležal. 

Zájemci o CHZO se můžou začít hlásit

Chráněné zeměpisné označení „Český modrý mák“ je určeno pro semena modrosemenného máku setého (Papaver somniferum L.), které splňuje požadavky na potravinářské využití. Ve stručnosti lze uvést, že jde o limit celkového obsahu alkaloidů (morfin, kodein a thebain do 25 mg/kg makového semene), senzorické vlastnosti, konzistenci a konkrétní výživové hodnoty. Kontrolním orgánem je Státní zemědělská a potravinářská inspekce ČR. Přihlásit se k Chráněnému zeměpisnému označení může kdokoliv. Členové spolku Český modrý mák z.s. jeho prostřednictvím po vyplnění ankety na odkazu http://bluepoppy.eu a odeslání 200 g vzorku máku na Českou zemědělskou univerzitu v Praze. „Spolek za své členy uhradí cca ¾ nákladů, poskytuje součinnost pro získání označení a své know how,“ upřesňuje Stanislava Koprdová, ředitelka spolku Český modrý mák a doplňuje, že pro splnění podmínek panují opravdu přísná kritéria a ne všichni čeští producenti, kteří vypěstují modrosemenný mák v České republice můžou automaticky používat CHZO. Spolek si od toho slibuje určitou kontrolu nad kvalitou máku. Obvyklá lhůta pro získání CHZO je v řádech měsíců. 

Kontroverznost máku rovná se neznalost

Přestože může být mák pro někoho kontroverzní potravinou, nelze popřít jeho výjimečné nutriční složení. Nejvýznamnější je mimořádný obsah vápníku (1500–1840 mg v 100 g), což je 600x více než pšeničná mouka, 12x více než mléko a 16–20x více než jádra vlašských ořechů. Makové semeno vyniká také vysokým obsahem draslíku, kterého je 2,5x více než v banánu. Hořčíku má 2x více než vlašské ořechy a zinku je v máku více než v „zinkových“ semínkách tykve olejné. Výjimečné je i složení tuků, kdy cca 72 % připadá na esenciální mastné kyseliny. Ty jsou z výživového hlediska velmi příznivé. „Poslední srovnávací testy máků v médiích však nevyznívají pro tuto komoditu pozitivně. Zde je velmi důležité upozornit, že není mák, jako mák. Žádný z testovaných a tedy i v některých případech nevyhovujících výrobků, nebyl označen Českou cechovní normou, tedy s jasným původem a kvalitou, což vrhlo špatné světlo na všechen mák na domácím trhu. Spotřebitel je tak zbytečně maten, že mák nesplňuje očekávané kvalitativní parametry. Opak je pravdou. Mák s označením Česká cechovní norma nebo nově CHZO či mák zakoupený přímo od producentů z Makové mapy, dosahuje špičkové kvality,“ upozorňuje Stanislava Koprdová, ředitelka spolku Český modrý mák.

Logo České cechovní normy garantuje nižší obsah morfinových alkaloidů (pod 20 mg/kg) a splňuje přísnější limit, než je v českých právních předpisech či ve specifikaci CHZO (25 mg/kg).

Česká cechovní norma je přísnější než CHZO

Jistotu kvality našeho máku kromě CHZO definuje i Česká cechovní norma. Ta je ohledně obsahu alkaloidů i přísnější než právní předpis České republiky či evropská známka CHZO. Cechovní norma má jistě větší smysl pro tuzemský trh. Kromě modrosemenného máku máme Českou cechovní normu definovanou i pro mletý modrosemenný mák a připravuje se i Česká cechovní norma pro bělosemenný mák.

O mák je zájem i ve světě

Český modrý mák, který se u nás pěstuje především, nachází uplatnění na náročných trzích v rámci Evropské Unie i na dalších trzích. Lze konstatovat, že český mák jako komodita patří vzhledem ke svým kvalitativním ukazatelům k úspěšným položkám českého agrárního obchodu. „Až 85 % naší sklizně míří do ciziny, jeho hodnota je vyšší než miliarda korun. Nejvíce ho z loňské sklizně putovalo do Ruska, Rakouska, Polska, Slovenska a Německa. Nezanedbatelné množství v řádu stovek až tisíc tun vyvážíme na Ukrajinu, do Rumunska, Maďarska, Běloruska a také do Holandska, odkud se vyváží ještě třeba do USA a Kanady. Mák je zkrátka naše modré zlato. Udělení evropské ochranné známky nejvíce pomůže nám všem – spotřebitelům. Ale také České republice na světovém trhu s mákem, protože tato známka s sebou nese jasně definovanou kvalitu kontrolovanou státním orgánem,“ dodává Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity v Praze.

Do České republiky se mák rovněž dováží. V minulosti bývalo hlavním dodavatelem makového semene do ČR Španělsko a dále Austrálie, Francie a další, avšak tyto dovozy technických máků se téměř podařilo zastavit. V poslední době k nám dodávají mák především Slovensko a Maďarsko. V probíhajícím sklizňovém roce bylo až do května dovezeno pouze 1720 tun máku, z toho ze Slovenska a Maďarska to bylo přes 82 %.

Rekordní sklizeň za 10 let a stabilizace ceny

V roce 2020 bylo v České republice oseto mákem 40255 hektarů a podle odhadu Českého statistického úřadu dosáhla sklizeň úrovně 28702 tun. Jde tedy o nejvyšší sklizeň za posledních deset let. Osevní plochy máku v roce 2021 dosahují podle údajů ČSÚ zveřejněných dne 7. července celkem 43867 hektarů, tj. o 9 % více než vloni. Z toho bylo pravděpodobně kolem 1400 ha oseto bělosemenným mákem.

Vegetace je přibližně o 2 – 3 týdny opožděná, dá se tedy očekávat i pozdější sklizeň. Počasí během jara se podstatně lišilo od předchozích suchých let. Deště přinesly mnohem více vláhy, což by máku mělo prospět, pokud nedojde k polehnutí porostu vlivem přívalových dešťů. Záleží ovšem na situaci v jednotlivých krajích ČR a na dalším vývoji klimatu.

I přes loňskou vysokou úrodu zemědělci neměli problém svůj mák prodat. Počátkem sklizňového roku 2020/21 způsobila vysoká poptávka po čerstvém zboží z nové sklizně udržení vývozních cen na poměrně vysoké úrovni. Nákupní ceny na českém trhu krátkodobě poklesly, avšak poptávka se opět zvýšila a vývozní ceny se tudíž udržely na úrovni mezi 46 Kč a 50 Kč za kilogram. V poslední době lze pozorovat jednak nedostatek zboží z předchozí sklizně a jednak opětovné zpevnění cen. 

Kontakt pro média: Radka Nohejlová, a PRiori, +420 607 757 189, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: Agrární komora ČR

Link: http://www.akcr.cz/txt/oznaceni-chzo-cesky-modry-mak-nemuze-pouzivat-kazdy-cesky-producent

04 August 2021

V průběhu konání letošní výstavy Země živitelka ve dne 26. 8. - 31. 8. 2021 budou ve výstavních vitrinách stánku Potravinářské komory České republiky představeni výrobci a výrobky  registrovaní v systému ČCN a to jak výrobci stávající, tak výrobci noví - přihlášení do systému v roce 2021.

 

 

Zdroj: cechovninormy.cz

Link: https://www.cechovninormy.cz/index.php/aktuality/41-zeme-zivitelka-a-ceske-cechovni-normy

04 August 2021

Evropský úřad pro bezpečnost potravin připravil přehlednou infografiku.

Koordinační místo pro spolupráci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) zajistilo překlad infografiky do českého jazyka.

Mražené potraviny mohou obsahovat bakterie, které mohou po rozmrazení růst a způsobit otravu jídlem. Správné postupy rozmrazování snižují pravděpodobnost nemocí přenášených potravinami a snižují  také  potravinový  odpad.    Pro  bezpečné rozmrazování prostudujte rady v infografice. 
 

CO MÁM DĚLAT?

  • Rozdělte velké kusy zmrzlých ryb, krevet nebo ovoce uvnitř balení před rozmrazováním. Rozmrazte pouze potřebné množství potravin a zbytek nechte zmrazený.
  • Rozmrazte maso, ryby a mořské plody na podnose v lednici, abyste zamezili kontaminaci jiných potravin.
  • Romrazte zeleninu a ovoce pod studenou tekoucí vodou, nejlépe v původním balení.
  • Ujistěte se, že máte při manipulaci s potravinami ruce a nádobí čisté, například při dělení větších kusů potravin na menší kousky.

NEZAPOMEŇTE!

  • Rozmrazené potraviny uchovávejte v původním obalu nebo ve vhodné nádobě, aby nedošlo ke kontaminaci.
  • Potraviny rozmrazujte při nízké teplotě, abyste zabránili množení bakterií.
  • Před konzumací rozmražené jídlo tepelně zpracujte, abyste odstranili bakterie.
  • Po rozmrazení potraviny znovu nezmrazujte. 
  • Vždy dodržujte pokyny výrobce pro skladování, abyste měli jistotu, že potraviny zůstanou bezpečné.

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Infografika - Bezpečné rozmrazování potravin (bezpecnostpotravin.cz)

04 August 2021

Francie vyvinula nový systém označování potravin, který navazuje na francouzské systémy Nutri-Score (značení výživových hodnot) a Eco-Score (značení dopadu produkce na životní prostředí a klima). Novým systémem značení je Planet-Score, jedná se o systém, který kombinuje semaforový systém (tedy značení od zelené po červenou) s informacemi o použitých pesticidech, dopadech na klima a biodiverzitu, i s informacemi o welfare zvířat. 

Více informací zde.

04 August 2021

Praha 3. srpna (ČTK) - Letošní produkce medu bude opět podprůměrná, odhaduje firma Medokomerc, která je jednou z největších firem v ČR specializujících se na výkup medu a jeho následný prodej. Mohla by činit 5000 tun, podobně jako loni, řekl dnes ČTK jednatel firmy Milan Špaček. I předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová očekává podprůměrnou sklizeň, doufá však, že dosáhne alespoň 6000 tun.

Loňská produkce meziročně klesla o zhruba 40 procent na 4997 tun, uvedl již dříve Český statistický úřad. Podle dat ČSÚ je to nejméně od roku 2002, od kdy publikuje časové řady, podle starších dat ministerstva zemědělství jde o nejhorší výsledek minimálně od vzniku ČR v roce 1993. Jak již dříve řekla Machová, někteří pamětníci mezi včelaři tvrdí, že jde dokonce o nejhorší rok za poslední půl století. Na vině podle ní nebyl koronavirus, nýbrž loňské jarní počasí.

Letos pak bylo podle Špačka také chladné počasí, jarní snůška z kvetoucích stromů a řepky byla podle něj slabá. Podle odhadu Medokomercu včelaři letos z jarní snůšky vytočili deset kilogramů medu na jedno včelstvo a z druhé jen pět kilogramů, protože část medu bylo nutné ponechat včelám. Dříve pak podle Špačka pokračovala medovicová snůška z puklic smrků. Ta je podle něj v posledních letech kvůli stavu českých lesů napadených kůrovcem spíš výjimečná.

Podle Machové bude mít svaz oficiální statistiky až na podzim. Podle ní je problém regionální, někde jsou podle ní včelaři nešťastní, jinde ještě vytáčí medovici. Určitě pak podle ní nebude velikost produkce jako dříve, tedy kolem 9000 tun.

Spotřeba medu předloni v ČR činila zhruba 0,9 kilogramu, meziročně klesla o 2,2 procenta. V roce 2010 byla 0,7 kg na osobu. Loňské údaje ještě nejsou známé.

drh rdo

03 August 2021

Dotace v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OPPIK) letos končí.

Pro podnikatele je letos připraven nový Operační program Podnikání a technologie pro konkurenceschopnost (OPTAK). Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost rozdělí v letech 2021 – 2027 mezi české podniky téměr 80 mld. Kč. První dotační programy by měly být otevřeny na začátku roku 2022.

Níže přikládáme výčet aktuálních výzev, které by Vás mohly zajímat (více viz. přílohy). 

APLIKACE

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Věda a výzkum, Jiné

Výše dotace: 2–100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: na mzdy a materiál

Termín pro plné žádosti: od 28. 5. 2021 do 1. 9. 2021

 

POTENCIÁL

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Technologie, Věda a výzkum

Výše dotace: 2 - 100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: pořízení výzkumného vybavení

Termín pro plné žádosti: od 27. 5. 2021 do 26. 8. 2021

INOVACE

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Technologie, Věda a výzkum

Výše dotace: 1 - 100 mil. Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik, Velký podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: výrobní technologie vč. nehmotného majetku a investic do nemovitostí

Termín pro plné žádosti: od 28. 5. 2021 do 30. 8. 2021

INOVAČNÍ VOUCHERY

Obor podnikání: Zpracovatelský průmysl, Věda a výzkum, Jiné

Výše dotace: 50 tis. - 1 000 000,- Kč

Velikosti podniků: Malý podnik, Střední podnik

Stav výzvy: Program je v současné době otevřen

Dotace na: nákup expertních služeb v oblasti inovací

Termín pro plné žádosti: od 15. 7. 2020 do 31. 12. 2022

Bližší informací naleznete na https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/oppik-2014-2020/vyzvy-op-pik-2021/

 

Aplikace_Výzva

Inovační vouchery_Výzva

Inovace_Výzva

Potenciál_Výzva

OPPIK_Aktuální výzvy v kostce

03 August 2021

V horizontu něco málo přes jeden rok zrealizuje Potravinářská komora ČR, za logistické podpory Centra zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací, s.r.o., necelé čtyři desítky webinářů.

Zaregistrovaní zaměstnanci potravinářských podniků získají nové znalosti, aktuální novinky z oboru, doporučení a příležitost konzultovat klíčové otázky s lektory na následovné otázky:

  • inovace a trendy v potravinářství, masném, mlékárenském, pekárenském, nápojovém průmyslu, příjem živin, výživová doporučení, alternativní způsoby výživy s reflexí na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • systémy řízení bezpečnosti potravin v reflexi na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • označení kvality a certifikace v reflexi na EU strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“,
  • odpovědnost potravinářského podniku plynoucí z provozů e-shopů, benefity interního auditora,
  • povinnosti potravinářských provozoven plynoucí z environmentální legislativy,
  • senzorické hodnocení potravin, autenticita potravin a spotřebitelské testy.

Pozvánky na první zářijové webináře naleznete zde https://www.foodnet.cz/index.php/cs/aktuality/2370-18-jednodennich-webinaru-potravinarske-komory-cr-ve-spolupraci-s-centrem-zemedelsko-potravinarskeho-vyzkumu-a-inovaci-s-r-o

S ohledem na pravidla finančního nástroje realizace akcí je každý webinář kapacitně omezen na 20 osob. Doporučujeme tedy registraci v co nejbližším termínu na adrese: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., kde obdržíte i bližší informace o všech akcích. 

03 August 2021

Poslední rok přinesl obrovské změny jak v našich životech, tak i v podnikání. Pokud něco pandemie zlepšila a urychlila, tak je to digitalizace podniků a vstup do online světa i těch největších zkostnatělých dinosaurů.

Nic jiného jim ani nezbylo, aby zachovali prodeje a zároveň reagovali na poptávku. Nicméně naskočit jen tak do e-komerce dle klasických praktik se zdá být už stejně zastaralé. V současnosti tedy vzniklo nové označení nebo nová generace e-komerce, a to q-komerce. Jde o zkrácený výraz pro Quick Commerce. Jak jinak, lidem se v uspěchané době nechce na nic čekat a požadují dostat vše pokud možno hned, proto minimálně v regionu Blízkého východu vidíme, že konkurenční boj firem nemusí být už tolik o masivním marketingu a šíři nabídky, ale stačí se zaměřit na rychlé dodání objednaného zboží nebo služby.

Q-commerce tak není jen rychlejší dodání zboží, ale především změna přístupu k celému obchodnímu řetězci. Jednou ze základů je podpora a zapojení malých a středně velkých podniků, zaměření na udržitelnost a investování do inovativních procesů a technologií. Pokud říkáte, že malý podnik nemůže dokázat vybudovat síť rozvozů pro rychlé doručení, investovat do technologie a ještě být udržitelný, tak se asi shodneme. O tom ale q-commerce není. Na scénu přicházejí velké technologické firmy, které tyto platformy budují, investují do technologií, mají vlastní doručování a uzavírají spolupráci právě s malými a středními podniky. V jejich síle je potom i možnost si vybírat jen ty, které splňují určitá kritéria udržitelnosti či zájmu o životní prostředí.

Ve Spojených arabských emirátech to vnímám o to silněji, protože zde ještě před pár lety bylo online objednávání na velmi nízké úrovni. Oproti tomu v letošním roce se o regionu mluví jako o jednom z nejlepších příkladů q-commerce. Velkou výhodou oproti Evropě je, že je v Emirátech dost aktivní konkurence, a proto ani jedna nepřestává posouvat své možnosti. V současnosti si tak za pomoci telefonu a pár minut můžete koupit nejen oblečení nebo potraviny, ale třeba auto. To bylo před koupí samozřejmě zkontrolováno přímo techniky platformy a certifikát včetně všech zjištění je nahraný při prodeji v aplikaci. Na auto si asi každý alespoň chvilku počká, nicméně v případě potravin ne. Od začátku letošního roku je tak normální, že zákazník počítá s tím, že bude objednávka doručena do několika hodin. Rozvozový gigant Talabat uvádí, že většina zákazníků předpokládá, že bude objednávka doručena maximálně do jedné hodiny. 

Talabatu ještě věnuji jeden odstavec, protože je to průkopník opravdové q-commerce v regionu. V roce 2019 spustil v Kuvajtu Talabat Mart, online obchod otevřený 24/7, který zaručuje dodání objednaného zboží do 30 minut. Začátkem loňského roku spustil tuto službu také v Dubaji. A jak se říká, štěstí přeje připraveným. Pandemie využívání těchto služeb extrémně zpopularizovala a Talabat Martů najdeme 20 v Emirátech a 80 v ostatních zemích regionu. Samozřejmostí je podpora malých podniků během pandemie skrz snížení rozpočtu pro marketing a odpuštění poplatků za rozvoz. A jak jsem zmínil na začátku, udržitelnost je také v současné době důležitá a proto přešli z plastových i papírových obalů na biologicky rozložitelné, upřednostňují udržitelné podniky a omezili rozvoz jednorázových příborů a kelímků.

To mě vede k zamyšlení, že přeci jen něco dobrého loňský rok přinesl. Před pár letý musel mít každý svůj online obchod a snažit se prodat kromě klasických dodávek i něco napřímo. Upřímně si ale myslím, že malý podnik nebo rodinná firma s pár zaměstnanci nemůže online obchod včetně marketingu stíhat. Samozřejmě pokud už není známá a lidé produkty přímo nevyhledávají. Spolupráce s technologickými firmami bohatými na kapitál, které budou ochotny investovat do rozvoje malých a středních podniků bez toho, aby velká část zisku šla jen za nimi, mi osobně přijde skvělá. Nicméně to připomíná obchodování typu fair-trade, na který jsme zvyklí spíše z rozvojových zemí. Sám jsem zvědavý, jak se bude tento trend rozvíjet nadále. Jistotu máme v tom, že kopíruje poptávku většiny zákazníků, tedy nás. Dovolím si říct, že všude, nejen v Emirátech. Mít možnost rychle objednat potraviny od několika malých podniků, podpořit je tím, získat kvalitní produkty a ještě je mít doručené v krátké době doma, je dokonalá představa. Najít ale rovnováhu v tom, co jsme jako zákazníci ochotni zaplatit, co z toho může mít prostředník typu Talabat a co nakonec poputuje na účet malých podnik, nebude vůbec jednoduché.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: Je na čase si zvyknout na q-commerce, novotvar online podnikání (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

03 August 2021

Vlna vysokých teplot, která postihla Srbsko v těchto dnech, bude mít dopady i na úrodu ostružin, uvedl server „e-Kapija“. V těchto dnech stoupají teploty přes 37°C a u rostlin se zastavuje metabolismus, nepřijímají živiny z půdy a snaží se jenom přežít.

To bude mít dopad i na úrodu ostružin, které právě dozrávají. Očekává se, že letošní úroda bude o 20-30 % nižší než je běžný průměr, který činí 8 – 10 tun na hektar. Srbsko je významný producent ostružin v Evropě a jeho roční produkce dosahuje 30 000 – 40 000 tun. I firmy z České republiky nakupují v Srbsku především zmražené ostružiny. Je pravděpodobné, že nižší úroda způsobí růst cen a bude to mít dopad i na české odběratele. V roce 2020 se ze Srbska do České republiky dovezlo něco málo přes 190 tun zmražených ostružin.

Investice americké společnosti ADM

Jak uvedl server „e-Kapija“ americká nadnárodní společnost ADM (Archer Daniels Midland) podepsala kupní smlouvu se srbskou společností Viktorija Grupa o převzetí její firmy Sojaprotein Bečej. Sojaprotein Bečej je největší srbská firma na zpracování sóji a výrobu rostlinných proteinů. Vznikla v roce 1977, zpracovává výhradně geneticky nemodifikovanou (NON GMO) sóju ze srbských polí a produkty vyváží na různé trhy. Americká nadnárodní společnost ADM působí i v České republice, kde vlastní výrobní závod na drcení a rafinaci olejnin v Olomouci. Tento závod je jedním z největších zpracovatelských zařízení v České republice a ADM je tak jedním z největších dodavatelů jedlých rostlinných olejů v České republice.

Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: Srbsko očekává nižší úrodu ostružin (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

Japonsko je geograficky daleko, na mapě obchodu je nám však velmi blízko. Uvědomují si to i tuzemští zemědělci a potravinářské firmy, které zemi s téměř 130 miliony spotřebitelů vnímají jako perspektivní odbytiště českých výrobků.

Jaké zemědělské a potravinářské výrobky Česká republika do Japonska vyváží? Dozvíte se na str. 3 v Newsletteru MZe ČR Speciál zde.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Zprávy z Ministerstva zemědělství SPECIÁL (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

V letošním roce plánuje do výzkumu a vývoje investovat 72 % firem. Pro čtvrtinu podniků jsou investice do výzkumu a vývoje dokonce nejvýznamnější položkou investičního rozpočtu. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Výzkum a vývoj firmám pomáhá vyvinout inovativní produkty a zvýšit tak jejich konkurenceschopnost, a to i na náročných trzích. Svaz průmyslu a dopravy proto po vládě požaduje, aby více podpořila firemní výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. 

Pro průmyslové firmy je veřejná podpora podnikového výzkumu a vývoje důležitá. Dovoluje jim například častěji pracovat na zajímavých projektech či překlenout mnohaleté období od zahájení vývoje inovace po její masový komerční prodej. Díky nim pak firmy na trh přicházejí s atraktivními a konkurenceschopnými produkty. „Firmy budou díky inovacím prodávat výrobky a služby s vyšší přidanou hodnotu, zaměstnancům budou platit vyšší mzdy, a stát získá vyšší příjmy z daní. Prostředky vložené do podpory výzkumu a vývoje se tak státu vrátí,“ vysvětluje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

Před vypuknutím koronavirové krize směřovalo na výzkum a vývoj v Česku stále větší množství peněz. V roce 2019 to podle Českého statistického úřadu bylo rekordních 112 miliard korun, což byla necelá 2 procenta HDP. Samotné firmy se na této částce podílely 65 miliardami korun. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že na letošek má téměř 90 % firem na výzkum a vývoj připravený vyšší nebo alespoň stejný rozpočet jako v roce 2020. 

„Podle našeho průzkumu se letos průmyslové firmy soustředí ve výzkumu a vývoji především na inovace stávajících produktů a služeb. Uvedlo to 42 procent firem. Do vývoje nových produktů a služeb se pustí 35 % podniků. Inovacím ve firemních procesech se bude věnovat čtvrtina firem,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

pruzkum vysledky na twitter VaVaI

NA PODPOŘE VÝZKUMU A VÝVOJE NESMÍ STÁT ŠETŘIT

Podniky v průzkumu Svazu průmyslu potvrdily, že státní podpora hraje v rozvoji firemního výzkumu a vývoje zásadní roli. Stimuluje investice do dlouhodobé konkurenceschopnosti firem a celé ekonomiky. „Veřejná podpora firemního výzkumu a vývoje má smysl. Zejména menším firmám může pomoci vyvinout unikátní stroje nebo jedinečné produkty, s nimiž pak bodují na náročných globálních trzích. Investice do výzkumu a vývoje ve firmách však často mají delší dobu návratnosti. Veřejná podpora pomůže zejména středním a menším firmám, aby si takové investice mohly dovolit,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Díky veřejné podpoře mohou firmy více spolupracovat s vědci z vysokých škol, Akademie věd nebo soukromých výzkumných organizací. Víc než polovina podniků, které investují do výzkumu a vývoje, v průzkumu uvedla, že bez veřejných peněz by dělaly méně vlastního výzkumu a vývoje nebo by ho nerealizovaly vůbec. Více než polovina oslovených firem také hodlá letos a příští rok nějakou formu veřejné podpory využít. 

pruzkum vysledky na twitter VaVaI 1

PODPORA OD STÁTU DOSTALA OD FIREM TROJKU

Financování vlastního výzkumu a vývoje může firmám usnadnit i nepřímá státní podpora, například v podobě daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj. Svazu průmyslu se už podařilo v tomto směru několik zjednodušení prosadit. Celková podpora vlády pro tento nástroj je však minimální. Když měly firmy ohodnotit fungování daňových odpočtů výdajů na VaVaI podobně jako ve škole od jedničky do pětky, oznámkovaly ho horší trojkou. 

Hodnocení dotací na podporu výzkumu a vývoje dostalo od firem lepší trojku. Svaz průmyslu už v minulosti spolupracoval na zjednodušení administrativy například při žádostech o podporu z programů Technologické agentury. Přesto firmy stále upozorňují na její složitost. „Na zpracování žádostí o podporu si podniky často musejí najímat externí poradenské firmy, které si z celkové finanční podpory projektu ukrojí i několik procent. Pokud by ale administrativa byla jednodušší, mohly by firmy i tyto peníze využít na samotný výzkum,“ upozorňuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz dlouhodobě také apeluje na vládu, aby vytvořila jasný a přehledný systém podpory pro jednotlivé fáze inovačního cyklu.

Pro větší podporu výzkumu a vývoje musí vláda vyčlenit i dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Vláda sice dlouhodobě hovoří o tom, jak je nutné inovace podporovat a buduje image země pod značkou Country for the Future. Pro příští rok ale navrhlo ministerstvo financí snížit prostředky ze státního rozpočtu na tuto oblast na 36,1 miliardy korun z letošních 37,5 miliardy. Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace přitom v květnu navrhla růst vládních výdajů na výzkum a vývoj pro rok 2022 na 39,4 miliardy korun.  

„Svaz průmyslu se snižováním státních investic do výzkumu a vývoje nesouhlasí. V roce 2022 se sice spustí operační programy, z nichž lze část firemního výzkumu financovat, a budou k dispozici také prostředky z Národního plánu obnovy. Státní rozpočet přesto nadále bude hrát zásadní roli v podpoře výzkumu a vývoje. Jde o investice do budoucí konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky,“ zdůrazňuje Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR. 

PARAMETRY PRŮZKUMU

Průzkum provedl Svaz průmyslu a dopravy od 26. do 28. května. Ze 155 průmyslových firem, které se šetření zúčastnily, bylo 31 % malých firem do 50 zaměstnanců, 32 % středních firem s 50 až 250 pracovníky a 37 % velkých firem s více jak 250 zaměstnanci.

Kompletní výsledky průzkumu si můžete prohlédnout zde.

Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Link: Průzkum SP ČR: I po pandemii chtějí firmy inovovat (spcr.cz)

02 August 2021
Datum: 26.8.2021  9:00 – 31.8.2021  17:00
Místo konání: České Budějovice
Tématické zaměření akce: zemědělství
Kategorie: Výstava, veletrh

47. ročník Země živitelky začíná ve čtvrtek 26. srpna 2021. Země živitelka je největší a nejvýznamnější agrosalon svého typu zaměřující se na zemědělský sektor napříč všemi jeho obory v České republice a na Slovensku. Agrosalon propaguje i české potraviny. Země živitelka nabízí návštěvníkům nejširší nabídku  zemědělských oborů na jednom místě, novinky z oborů zemědělské techniky, myslivosti, včelařství, rybářství, potravinářství nebo chovu hospodářských zvířat, komplexní prezentaci zemědělství od historie po současné trendy, i novinky v oblasti výzkumu a vzdělávání.

Jednotlivé zemědělské obory jsou prezentovány napříč celým areálem, mají své pavilony a svůj vlastní program. Zemědělské technice je věnována největší část areálu, jsou to zejména hlavní trasy a také pavilon Z. Na předvadišti probíhá atraktivní doprovodný program, v pavilonech D1 až D3
a v mobilních kotcích a boxech jsou ustájena hospodářská zvířata, pavilon T1 patří českým výrobcům nabízejícím kvalitní české potraviny, které je možné ochutnat i zakoupit za zvýhodněné ceny. Pravidelně zde vystavují odborné organizace, zemědělské instituce a firmy, které doplňují expozice jednotlivých krajů ČR. Všechny organizace, které jsou v pavilonu T1, poskytují odborné informace veřejnosti včetně informačních materiálů.

Soutěž o nejlepší vystavený exponát ZLATÝ KLAS, kterou vyhlašuje Ministerstvo zemědělství, se stala již nedílnou součástí Mezinárodního agrosalonu Země živitelka a probíhá pod záštitou ministra zemědělství. Soutěžními exponáty jsou špičkové výrobky a novinky z oblasti techniky i mechanizace prací v zemědělství, vědy a výzkumu v zemědělství nebo opravárenství, dále exponáty z potravinářství, lesního a vodního hospodářství, z oblasti ochrany životního prostředí. Soutěžní exponáty se dělí do 4 kategorií: rostlinná výroba; živočišná výroba; mechanizace; potravinářství a zpracovatelský průmysl. Ocenění uděluje soutěžní porota složená
z odborníků (zástupci Ministerstva zemědělství, odborného školství, výzkumných ústavů, kontrolních institucí zemědělsko-potravinářského komplexu). Každý rok se v soutěži může rozdělit až 30 ocenění. Soutěžní porota má možnost udělit ocenění ZLATÝ KLAS S KYTIČKOU exponátu představující mimořádný přínos pro ochranu životního prostředí a v případě produktů potravinového charakteru jsou to potraviny, jež se vyznačují mimořádně kvalitativními parametry a standardy.

Po celou dobu Země živitelky probíhají odborné semináře, programy i bohatý doprovodný program.

02 August 2021
Datum: 5.9.2021  0:01 – 8.9.2021  23:59
Místo konání: Brno
Kategorie: Výstava, veletrh

Národní výstava hospodářských zvířat se roce 2021 bude konat společně
s veletrhem ANIMAL TECH.

Souběžně s Národní výstavou hospodářských zvířat proběhne 10. středoevropský veterinární kongres.

NÁRODNÍ VÝSTAVA v Brně je největší přehlídkou živočišné produkce v České republice. Přes 800 kusů zvířat - skotu, ovcí, koz, prasat a koní je předvedeno v Národních šampionátech, přehlídkách a hodnoceních za účasti českých i mezinárodních porotců. Výstava se těší velké popularitě u odborné i laické veřejnosti.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Národní výstava hospodářských zvířat 2021 (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

02 August 2021

Novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č. 248/2021 Sb., přinesla s účinností od 1. 7. 2021 do českého právního řádu institut příspěvku v době částečné práce neboli tzv. kurzarbeit.

Obecně

Novelizací zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (zákon o zaměstnanosti) dochází k legislativnímu ukotvení systémové podpory zaměstnavatelů v dobách, kdy pro ně může být ekonomicky výhodnější zaměstnance propustit, než je nechávat na překážkách a vyplácet náhradu mzdy.

Podstatou implementace kurzarbeitu do českého právního řádu je částečná kompenzace mzdových nákladů zaměstnavatelů tak, aby byla pracovní místa v nepříznivé situaci zachována po určitou dobu, než dojde ke zlepšení ekonomické situace.

Připravili jsme pro Vás praktický přehled důležitých informací, které se čerpání příspěvku v době částečné práce týkají.

Kdy dochází k tzv. „aktivaci“ poskytování příspěvku

Nejprve je třeba zmínit, že čerpání příspěvku v době částečné práce je možné pouze tehdy, když je tento příspěvek tzv. aktivován. Aktivaci může provést výlučně pouze Vláda České republiky svým nařízením, a to v souladu s § 120b zákona o zaměstnanosti.

Vláda může k aktivaci přistoupit tehdy, je-li závažně ohrožena ekonomika nebo její odvětví živelní událostí spočívající v přírodní pohromě nebo epidemii, kybernetickém útoku či jiné mimořádné situaci, která je zásahem vyšší moci.

Příspěvek může být aktivován pro celé území České republiky, ale také pouze pro jeho určitou část nebo konkrétní odvětví ekonomiky. Je také možné stanovit okruh zaměstnavatelů, kteří mohou o příspěvek zažádat.

V takovém případě je na Vládě ČR, aby v souladu s § 120b odst. 3 zákona o zaměstnanosti stanovila závazné ukazatele pro zaměstnavatele, dle kterých je možné jednoznačně určit, zda je zaměstnavatel oprávněn o příspěvek žádat. Parametry pro posouzení zaměstnavatele musí být vždy určeny nařízením Vlády ČR. Stejně tak nařízení určí dobu, po kterou bude příspěvek poskytován, a rozsah týdenní pracovní doby, ve kterém zaměstnavatel není schopen přidělovat zaměstnancům práci.

Příspěvek může být čerpán pouze na zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá minimálně 3 měsíce, a to ke dni podání oznámení úřadu práce o vzniklé překážce v práci. Aby se předešlo případnému zneužívání této právní úpravy, není možné čerpat příspěvek v případě uplatnění konta pracovní doby nebo za předpokladu, že zaměstnavateli byla uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce.

Shrneme-li výše uvedené, nařízení Vlády ČR, kterým se aktivuje kurzarbeit, musí určit:

  • den, od kterého je možné požádat o příspěvek;
  • dobu, po kterou je aktivována úprava kurzarbeitu (tato může být i opakovaně prodloužena);
  • území, na kterém je kurzarbeit aktivován, popř. okruh zaměstnavatelů, kterých se kurzarbeit týká;
  • rozsah pracovní doby, v jehož rámci není zaměstnavatel schopen zaměstnancům přidělovat práci.

Kdo má nárok na příspěvek v době částečné práce?

Na příspěvek v době částečné práce dosáhnou ti zaměstnavatelé, kteří v důsledku závažného ohrožení ekonomiky České republiky nebo jejích odvětví z hospodářských důvodů nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby. Splnění podmínky týkající se přidělování práce zaměstnancům v uvedeném rozsahu dle § 120c odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti se posuzuje souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele.

To v praxi znamená, že právní úprava reflektuje faktické možnosti zaměstnavatele a různorodost pracovních pozic. Ačkoliv některým zaměstnancům zaměstnavatel nemusí přidělovat žádnou práci, jiným zaměstnancům může práci přidělovat zcela standardně. Fakticky tedy může nastat situace, kdy někteří zaměstnanci budou plně pracovně vytíženi a někteří budou doma 4 pracovní dny v týdnu. Zaměstnavatel je vždy povinen písemně informovat zaměstnance o tom, že nastala překážka v práci na straně zaměstnavatele, na jejímž základě bude zaměstnavateli poskytován příspěvek v době částečné práce.

Po jakou dobu lze pobírat příspěvek?

Příspěvek poskytuje Úřad práce ČR za celý kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až § 209 zákoníku práce. Mezi tyto překážky spadá např. dočasné omezení odbytu výrobků zaměstnavatele nebo pokles poptávky po jím poskytovaných službách. Takové překážky musí u zaměstnavatele nastat z důvodů, pro které bylo vydáno nařízení vlády umožňující čerpání příspěvku v době částečné práce. Příspěvek je zaměstnavateli poskytován ve vazbě na konkrétního zaměstnance, kterému má být mzda v určité výši kompenzována.

Kurzarbeit může být nařízením vlády vyhlášen max. na dobu 6 měsíců. Tuto dobu lze však opakovaně prodloužit, a to o tři měsíce. Maximální dobou poskytování příspěvku je však 12 měsíců.

Výše příspěvku v době částečné práce

Příspěvek se zaměstnavateli poskytuje ve výši 80 % náhrady mzdy náležející zaměstnanci a pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Maximální výše příspěvku v době částečné práce činí měsíčně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. Konkrétní výši příspěvku bude tedy nutné vypočíst vždy s ohledem na výši průměrné mzdy v národním hospodářství.

Zákaz výpovědi zaměstnanci a jiná omezení

Za účelem předcházení možného zneužívání příspěvku v době částečné práce jsou v zákoně stanoveny určité garance, které mají zajistit, že příspěvek skutečně povede k zachování pracovních míst u zaměstnavatele postiženého mimořádnou událostí.

Ustanovení § 120e odst. 2 písm. g) zákona o zaměstnanosti proto stanovuje, že zaměstnavatel nesmí se zaměstnancem, na něhož bude příspěvek poskytován, rozvázat pracovní poměr z organizačních důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.

Mimo jiné zaměstnavatel také nesmí v období poskytování příspěvku čerpat jiné veřejné prostředky, nebo nesmí v měsíci předcházejícím nabytí účinnosti nařízení vlády vyplatit mimořádné podíly na zisku nebo provést předčasné splácení úvěrů nebo zápůjček. Tato opatření mají za cíl zajistit, že finanční prostředky budou zaměstnavateli poskytnuty skutečně za účelem ochrany a podpory zaměstnanosti.

Co dělat v případě, že vláda neaktivuje kurzarbeit?

Pokud nedojde k aktivaci příspěvku v době částečné práce, popř. v případě, že zaměstnavatel nebude z jiného důvodu oprávněn čerpat tento příspěvek, je a bude stále možné u zaměstnavatele uplatnit postup dle § 209 zákoníku práce, který upravuje tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele při částečné nezaměstnanosti.

V takovém případě zaměstnancům, kteří z důvodu snížení odbytu zboží nebo poklesu poptávky po poskytovaných službách, bude náležet náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku zaměstnance. V takové situaci však mzda není kompenzována zaměstnavateli státem, a pro zaměstnavatele může být dlouhodobě problematická pracovní místa udržet.

Případně je možné postupovat užitím dalších jiných institutů pracovního práva tak, aby zaměstnavatel mohl efektivně organizovat a řídit své zaměstnance a využívat jejich pracovní sílu.

Závěr

Zákonodárce zakotvil možnost poměrně rychlé a cílené pomoci podnikům zasaženým mimořádnými situacemi. Opatření v podobě příspěvku v době dočasné práce pomůže jak zaměstnavatelům, kteří za účelem udržení svého podnikání mohou uchylovat k propouštění, tak zaměstnancům, jejichž pracovní místa zůstanou zachována a kterým bude poskytnuta náhrada mzdy ve výši 80 % jejich průměrného výdělku. Maximální délka trvání kurzarbeitu umožňuje využívání příspěvku až po dobu 12 měsíců, což je období dostatečně dlouhé na to, aby se podniky mohly adaptovat na nově nastalé podmínky.

Nový institut, jak je zaveden, je z velké části extrémně závislý na vůli státní exekutivy – Vlády ČR, jelikož právě ona kurzarbeit musí pro jeho použitelnost aktivovat a stanovuje jeho rozsah a dopad na zaměstnavatele. Tuto skutečnost vnímáme jako potenciálně problematickou, jelikož po zkušenostech s krizovým rozhodování a opatřeními Vlády ČR může tato role exekutivy způsobovat značnou (nejenom právní) nejistotu na straně zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců.

V tuto chvíli nezbývá než vyčkat na případnou aktivaci kurzarbeitu a samotnou praxi, která jistě poskytne cenná vodítka při faktickém užití nového institutu. Výhledově lze však předpokládat, že se podmínky i právní úprava příspěvku budou měnit nebo upravovat, aby lépe vyhovovaly aktuální situaci.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tohoto tématu Vám jsme k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.

JUDr. Daniela Chvátalová, advokátní koncipientka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, partner a advokát – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonlegal.cz

30. 07. 2021

Zdroj: PEYTON legal

Link: Kurzarbeit po česku - PEYTON legal

02 August 2021

Práce z domova prošla v uplynulém roce zátěžovým testem a stala se jedním z důležitých nástrojů v boji proti pandemii, přestože zákonodárce při přípravě zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), této problematice nevěnoval mnoho pozornosti.

O nápravu stavu se pokusila skupina lidoveckých poslanců předložením návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1167), s jehož účinností, která byla stanovena ke dni 1. 7. 2021, mělo dojít k nové úpravě a rozpracování režimu práce z domova v Zákoníku práce (dále jen „Návrh zákona“). Projednávání Návrhu zákona je nyní zařazeno na pořad 111. schůze (od 7. července 2021).

Návrh zákona je však odbornou veřejností odmítán a je spíše předmětem kritiky. V tomto článku bychom se problematice práce z domova v kontextu Návrhu zákona rádi věnovali.

Práce z domova z pohledu dnešní úpravy

Dosavadní koncepce právní úpravy práce z domova vychází z jediného ustanovení § 317 Zákoníku práce, ve kterém zákonodárce stručně vymezuje, že na „zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele“, se vztahují veškerá ustanovení Zákoníku práce vyjma třech specifických situací, které vymezil v § 317 v bodech a) až c).

Zaprvé, na takového zaměstnance se nevztahují ustanovení o rozvržení pracovní doby, prostojů a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Zadruhé, při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak a konečně zatřetí, nepřísluší mu mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Všechna ostatní ustanovení Zákoníku práce lze s přihlédnutím k okolnostem na práci z domova aplikovat, a často tak působí výkladové či praktické komplikace.

Práce z domova musí být dle výkladu Zákoníku práce se zaměstnancem dohodnuta. V praxi dochází nejčastěji k uzavření písemné dohody zaměstnavatele a zaměstnance již v rámci pracovní smlouvy nebo odděleně od ní, a to v kombinaci s existujícím vnitřním předpisem zaměstnavatele, který zpravidla upravuje detailní podmínky výkonu práce z domova. Takovou dohodu je však možné se zaměstnancem sjednat i bez existence takového vnitřního předpisu, případně dohodu uzavřít formou dodatku k pracovní smlouvě.

Je možné práci z domova nařídit?

Stručnost právní úpravy práce z domova vede v důsledku k mnoha výkladovým problémům. Jedním z nich byla v poslední době diskutovaná otázka v souvislosti s usnesením Vlády ČR ze dne 26. 10. 2020 č. 1102, o přijetí krizového opatření, zda je možné práci z domova zaměstnanci nařídit a/nebo, uložit zaměstnavateli povinnost „využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště“.

Nahlédnutím na obecná ustanovení Zákoníku práce lze jednoznačně vyvodit, že současná koncepce práce z domova nařízení práce z domova zaměstnanci neumožňuje a jakýkoliv pokus o takové nařízení je nutné vnímat v rozporu s § 2 odst. 2 Zákoníku práce, když závislá práce se „vykonává na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“.

Lze tak v tomto případě jednoznačně uzavřít, že není možné práci z domova jednostranně zaměstnanci nařídit, lze ji sjednat pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele.

Výkladové problémy

Úsporná právní úprava práce z domova je střídána řadou výkladových otázek, které dosud nejsou vyjasněné, a to zejména ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnance při práci, povinnosti zaměstnavatele podílet se na nákladech vznikajících zaměstnanci při práci z domova anebo na možnosti zaměstnavatele kontrolovat výkon práce zaměstnance.

Povinnost zaměstnance k náhradě škody

Ilustrativním výkladovým problémem je povinnost zaměstnavatele prokázat zavinění zaměstnance k obecné náhradě škody. Zatímco nyní je pro vznik povinnosti zaměstnance k náhradě škody nutné, aby zaměstnavatel prokázal, že zaměstnanec porušil svou povinnost při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, jen s obtíží si lze představit, jak zaměstnavatel takové zavinění zaměstnance v případě práce z domova bude prokazovat.

Náhrada nákladů spojených s prací z domova

Dalším praktickým problémem je problematika náhrady nákladů spojených s prací z domova, a to s ohledem na § 2 odst. 2 Zákoníku práce, který stanoví, že závislá práce musí být vykonávána na náklady zaměstnavatele. Zaměstnavateli je v § 151 Zákoníku práce uložena přímá povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu v souvislosti s výkonem práce vzniknou. Typicky tak půjde o náklady na vyšší spotřebu elektrické energie, poplatek na internetové připojení, opotřebení vlastních pracovních pomůcek (notebook) apod. Přitom podle § 346c Zákoníku práce zaměstnanec (byť by sám chtěl) nemůže zaměstnavatele zprostit mimo další povinnosti k náhradě výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce.

Zaměstnanec však musí tyto výdaje prokazatelně doložit. V praxi se proto stále častěji objevuje téma paušální náhrady výdajů zaměstnanci v souvislosti s § 190 odst. 1 Zákoníku práce, podle kterého „Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance, poskytuje mu tuto náhradu za dohodnutých, stanovených nebo určených podmínek.

Dle našeho názoru naše právní úprava paušální náhradu výdajů zaměstnanci umožňuje – přesto lze najít i oponentní názory, například Generálního finančního ředitelství, podle kterého taková paušální náhrada není možná z důvodů daňových souvislostí s tím, že zaměstnavatel má nahrazovat zaměstnanci toliko ty náklady, které prokazatelně vzniknou při výkonu práce.

Kontrola zaměstnance při výkonu práce z domova

Konečně posledním ilustrativním problémem je omezená možnost zaměstnavatele kontrolovat zaměstnance při výkonu práce z domova – problematickou se tak zejména stává oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právě z této oblasti plyne zaměstnavateli mnoho povinností, jejichž plnění bude pro zaměstnavatele obzvláště náročné v případě zaměstnance pracujícího z domova, jelikož zaměstnanec vykonává svou práci na místě mimo dispozici a dosah zaměstnavatele.

Zaměstnavatel by měl především posuzovat domácí pracoviště zaměstnance a navrhovat mu opatření pro eliminaci rizik a finančně (nebo jinak) se na realizaci takových návrhů podílet. Proti těmto povinnostem zaměstnavatele však stojí ústavou garantované právo každého na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod.

Zaměstnanec takovou kontrolu domácího pracoviště může bez dalšího odmítnout a kontrolu svému zaměstnavateli znemožnit. Může tak nastat situace, kdy zaměstnavatel nebude moci dostát svým povinnostem, které pro něho vyplývají z právních předpisů.

Návrh zákona a jeho posouzení

S ohledem na již dlouho absentující propracovanější právní úpravu práce z domova je nutné s ohledem na uplynulý pandemický rok snahu o bližší úpravu režimu práce z domova uvítat. Návrh zákona však nenaplnil očekávání odborné veřejnosti, snad i s ohledem na to, že došlo k jeho předložení v únoru 2021 s tím, že účinnosti má Návrh zákona nabýt již v červenci téhož roku.

Návrh zákona byl dne 24. 2. 2021 předložen Vládě ČR pro vypracování stanoviska. Vláda ČR ve vztahu k Návrhu zákona však vydala nesouhlasné stanovisko (sněmovní tisk č. 1167/1; dále jen „Nesouhlasné stanovisko“) a upozornila, že Návrh zákona obsahuje celou řadu stěžejních nedostatků.

I dle našeho názoru je nutné souhlasit i s argumentem, že takto významná změna Zákoníku práce by měla projít řádným meziresortním připomínkovým řízením a měla by na ní panovat shoda sociálních partnerů, tedy zástupců zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Možnost zaměstnavatele nařídit práci z domova

Zřejmě nejrozporuplnější navrhovanou změnou Návrhu zákona je možnost, oproti stávající právní úpravě, nařídit práci z domova zaměstnanci a možnost vynutit si práci z domova vůči zaměstnavateli ze strany zaměstnance. V praxi by tak podle Návrhu zákona mohlo dojít k následujícím scénářům:

  • dohoda – zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem dohodu o výkonu práce mimo pracoviště se 14denní výpovědní dobou (48 hodin v případě, že zaměstnanec poruší své povinnosti zvlášť hrubým způsobem nebo opakovaně);
  • nařízení – zaměstnavatel nařídí zaměstnanci práci z domova na nezbytně dlouhou dobu v případě, že z vážných provozních důvodů nebo v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelní události, anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci, nemůže být práce zaměstnanců vykonávána na pracovišti;
  • žádost – o výkon práce mimo pracoviště může rovněž zaměstnavatele požádat zaměstnanec. Zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby v případě zaměstnanců uvedených v § 237 až 241 Zákoníku práce; zaměstnavatel má právo žádost zaměstnance odmítnout pouze z vážných provozních důvodů, či v případě, že z povahy vykonávané práce vyplývá, že tato nemůže být mimo pracoviště.

Návrh této změny je problematický především z důvodu potenciálního nepřiměřeného zásahu do smluvní povahy pracovněprávních vztahů, zejména s ohledem na možnost zaměstnavatele nařídit zaměstnanci výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele. Místo výkonu práce představuje jednu ze tří základních náležitostí pracovní smlouvy, kterou je možné změnit pouze dohodou zaměstnance a zaměstnavatele. Za problematické lze vnímat jednak dobu, na kterou zaměstnavatel práci z domova může zaměstnanci nařídit, když tato je vymezena neurčitým právním pojmem „na nezbytně dlouhou dobu“, obdobně pak Návrh zákona nijak nezohledňuje případnou objektivní či i subjektivní nemožnost zaměstnance pracovat z domova.

Přenesení důkazní povinnosti na zaměstnance u obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu

Další navrhovanou diskutabilní změnou je úprava § 250 odst. 3 Zákoníku práce, který stanoví, že „Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.“ Návrh zákona pak toto ustanovení doplňuje tak, že za konec této věty přidává „to neplatí v případě výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele podle § 317.

Návrh zákona předpokládá, aby v případě, že zaměstnanec pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, ať už na základě dohody nebo na příkaz zaměstnavatele, musel prokázat, vznikne-li zaměstnavateli škoda, že takovou škodu nezavinil.

Předkladatelé Návrhu zákona v důvodové zprávě k němu uvádějí, že úprava ukládající zaměstnavateli povinnost prokázat zavinění zaměstnance při práci mimo pracoviště by představovala nepřiměřeně vyšší nároky na unesení důkazního břemene, které by zaměstnavatel v praxi téměř nebyl schopen splnit, a proto navrhují zbavit zaměstnavatele povinnosti prokázat zavinění zaměstnance při práci z domova.

Taková úprava by však vedla k mnoha dalším nejasným situacím, například když by se obrácené důkazní břemeno aplikovalo na práci z domova, ale nevztahovalo by se na zaměstnance, kteří vykonávají práci v domácnosti klienta (podlahář, instalatér, malíř) anebo zaměstnance na pracovní cestě. Je zřejmé, že zaměstnanci pracující z domova by tak byli bezdůvodně v horším postavení, než například zaměstnanci vyslaní mimo obec pravidelného pracoviště.

Right to disconnect

Návrh zákona také reaguje na zvýšenou potřebu péče o duševní zdraví zaměstnance v době přehlcené technologiemi a v situaci stírání času na práci a soukromého času.

Po vzoru francouzské úpravy Návrh zákona zavádí tzv. právo být offline. Podle Návrhu zákona pak nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na tom, že si bude pracovní dobu rozvrhovat zaměstnanec sám, platí, že zaměstnanec bude vykonávat práci pro zaměstnavatele v jím stanovené pracovní době; zaměstnavatel však nemůže vyžadovat výkon práce zaměstnance v době mezi 20:00 a 6:00, o sobotách, nedělích a po dobu svátků, nevyplývá-li z povahy práce nezbytnost právě v této době nařizovat.

Závěr a shrnutí

Návrh zákona je reakcí na uplynulý pandemický rok, který ukázal, že dosavadní právní úprava práce z domova není, jak jsme vysvětlili výše, dostatečná. Návrh zákona očekávání nesplnil a s ohledem na Nesouhlasné stanovisko je zřejmé, že úprava práce z domova bude úkolem spíše pro příští vládu. Nelze však neuvést, že detailnější právní úprava práce z domova by jistě pracovněprávní praxi prospěla.

Důvody dnešní potřeby právní regulace práce z domova však spočívají v jeho masivním využívání, kdy úměrně s tímto lze předpokládat i vyšší míru výskytu pracovněprávních sporů – je proto nutné nastavit pravidla alespoň pro základní (doposud nevyřešené) otázky, jako jsou bezpečnost a ochrana zdraví při práci, (paušální) náhrada výdajů zaměstnanci vzniklých v souvislosti s výkonem práce z domova anebo problematičnost důkazního břemene zaměstnavatele prokázat zavinění zaměstnance při obecné povinnosti k náhradě škody. Propracovaná právní úprava práce z domova je nakonec ve prospěch nejen zaměstnance, požívajícího zvláštní ochrany, ale také zaměstnavatele.

V době chybějící právní úpravy pak lze jen doporučit, aby pravidla práce z domova byla jasně a propracovaně upravena jak v dohodě o práci z domova mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, tak případně i ve vnitřním předpisu zaměstnavatele v mezích dovolených Zákoníkem práce.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se tohoto tématu Vám jsme k dispozici. Neváhejte se proto na nás obrátit.

Mgr. Tomáš Maux, advokátní koncipient – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Mgr. Jakub Málek, partner a advokát – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonegal.cz

29. 07. 2021

Zdroj: PEYTON legal

Link: Přijdou změny v právní úpravě práce z domova? - PEYTON legal

02 August 2021

Rybí konzervy patří k oblíbeným výrobkům, když chceme připravit třeba rychlou, zdravou, letní večeři a zrovna nemáme po ruce čerstvou rybu. Už se Vám stalo, že jste se zastavili před regálem a váhali jste, kterou si vybrat? Jaká je „lepší“ nejen chuťově, ale i z pohledu zdraví − jestli ta ve vlastní šťávě, či ve slunečnicovém, olivovém, řepkovém nebo jiném oleji? Pokusili jsme se shrnout, která je vhodnější z pohledu poměru omega-6 a omega-3 mastných kyselin (MK). Tuňák sám o sobě je dobrým zdrojem omega-3 MK a má i žádoucí poměr zmíněných kyselin. Rostlinný olej v konzervě, pokud jste zvyklí ho konzumovat, může optimální poměr MK i změnit. Článek Vám usnadní „nákupní“ volbu. 


Doporučení pro spotřebitele

1. Pokud dostanete chuť na rybu, preferujte vždy

  • Čerstvého či mraženého tuňáka, popř. jinou rybu, kterou si sami upravíte
    dle libosti.

2. Chcete-li sáhnout po pohotové variantě, když ta čerstvá zrovna není po ruce, volte 

  • Tuňákové (obecně rybí) konzervy ve vlastní šťávě. Mají sice (jako jakákoliv jiná rybí konzerva) trochu soli, ale obsah ω-3 MK a poměr MK není ovlivněn přidaným olejem.

3. Když preferujete spíše varianty v oleji, např. do salátů, volte

  • Konzervy ideálně v řepkovém, případně v olivovém oleji. Zde je poměr ω-6 ku ω-3 MK v souladu s výživovým doporučením.

Celý článek je zde:

© Jandlová M., Bischofová S., Ruprich J: Jaká tuňáková konzerva je „nejlepší“ z pohledu poměru omega-6 a omega-3 mastných kyselin.

Tunakove_konzervy.pdf Tunakove_konzervy.pdf (796.28 KB 28.07.2021 12:16)

prof. J.Ruprich a kol., CZVP SZÚ, 28.7.2021

Zdroj: SZÚ

Link: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/tunak-v-konzerve-ma-zdravotni-vyhody-a-nevyhody-z-hlediska

02 August 2021

Dne 26. 7. 2021 byly vyhlášeny výsledky 8. ročníku soutěže „Cena PK ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek“. Přihlašování výrobků do soutěže probíhalo v termínu od 31. března do 30. června 2021 a mohly se do ní přihlásit potravinářské společnosti, resp. jejich nové nebo významně zdokonalené výrobky, které byly uvedeny výrobcem na trh v posledních 3 letech. Ve stanoveném termínu se přihlásilo 27 společností s celkem 65 výrobky. Jedna společnost den před hodnocením jeden výrobek ze soutěže stáhla. Pro řádné přihlášení do soutěže bylo nutné dodat přihlášku, laboratorní analýzu výrobku nebo čestné prohlášení o výživové hodnotě výrobku, a nakonec pro hodnocení také samotný výrobek. Všechny společnosti podmínky soutěže splnily. V přihlášce každý výrobce zvolil kategorii, do které inovovaný výrobek přihlašuje. Výživové hodnoty nebyly požadovány u mikropodniků. Přihlášené společnosti se lišily ve velikosti podniku od mikropodniků až po velké podniky. Jednání hodnotící komise 8. ročníku soutěže Cena Potravinářské komory ČR o nejlepší inovativní potravinářský výrobek se uskutečnilo dne 21. července 2021 od 9:30 hod. v sídle PK ČR.

Za členy hodnotící komise byli nominováni:

Ing. Hana Langrová – Potravinářská komora ČR

prof. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. – Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Ivana Laknerová – Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i.

Ing. Irena Němečková, Ph.D. – Výzkumný ústav mlékárenský, s.r.o.

RNDr. Jana Olšovská, Ph.D. – Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s.

Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. – EUROFINS CZ, s.r.o.

doc. Ing. Aleš Rajchl, Ph.D. – Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Ing. Alena Saláková, Ph.D.– Mendelova univerzita v Brně

doc. Ing. Pavel Smetana, Ph.D. – Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

MVDr. Ing. Dana Tříska – Ministerstvo zemědělství ČR

 

Cena Potravinářské komory ČR za nejlepší inovativní výrobek byla za rok 2021 odbornou porotou udělena následovně:

 

a) reformulace roku (v kategorii se zúčastnily jen střední a velké podniky)

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

UNILEVER ČR, spol. s r.o.                                 Míšánek tvaroh

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

Emco spol. s r.o.                                                  Super dortík s malinami

IREKS ENZYMA s.r.o.                                          Pečivo DÉČKO

Lactalis CZ, s.r.o. Mlékárna Kunín                       Oveska

MASO UZENINY PÍSEK, a.s.                               Šunka nejvyšší jakosti

Řeznictví H+H, s.r.o.                                             Párky dědy Pilčíka

Zeelandia spol. s r.o.                                             Sprint (chléb)

 

b) bezpečnost a kvalita potravin

 

Mikropodnik a malý podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

Kitl s.r.o.                                                             Kitl Syrob Růžový květ

Další výrobek nebyl oceněn.

  

Střední a velký podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

OLMA, a.s.                                                          Míša tvarohový MLS

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky: 

Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.                              Duo čokoláda a višeň

Jizerské pekárny spol. s r.o.                               Bio žitný chléb celozrnný kvasový

Bidfood Kralupy, s.r.o.                                        Mazel – mleté vepřové a hovězí maso se zeleninou

MADETA a.s.                                                      Sýr na pánev klasik

Nestlé Česko s. r.o.                                            JOJO Veggie

Ocenění za inovovaný obal:

MASO UZENINY POLIČKA, a.s.                       Mleté maso – polotovary – celé výrobní portfolio

 

Komise se rozhodla nad rámec běžných kategorií stanovených v pravidlech ocenit inovovaný obal pro celé výrobní portfolio polotovarů společnosti MASO UZENINY POLIČKA, a.s.

 

c) potraviny pro zvláštní výživu

Mikropodnik a malý podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek:

ADVENI MEDICAL, spol. s r.o.                          MUFFin

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

COOC FOOD s.r.o.                                            Koláčkova pekárna Brownies

KONKORDIA, spol s r.o.                                    BIO Kukuřičná strouhanka

 

Střední a velký podnik

jako nejlepší výrobek byl vyhodnocen výrobek

IREKS ENZYMA s.r.o.                                      Bezlepkový Konzumák

 

dále byly oceněny společnosti s výrobky:

Hollandia Karlovy Vary, s.r.o.                            Vanilkový drink bez laktózy s Bifi kulturou

Jizerské pekárny spol s r.o.                              Vícezrnné bagety v pečicím sáčku bez lepku (určené k dopečení v domácím prostředí)

PENAM, a.s.                                                     Bezlepkový makový závin

 

Hodnotící komise ocenila nad rámec kategorií stanovených v pravidlech celou skupinu výrobků od společnosti: SEMIX PLUSO, spol. s r.o.

Kaše z klíčeného ovsa a quinoy s jablkem a skořicí

Kaše z klíčeného ovsa a quinoy s oříšky

Klíčené müsli s čokoládou Klíčené müsli s ovocem

Mini müsli tyčinky s kakaovými boby a pomerančem bez lepku

Mini müsli tyčinky s meruňkami bez lepku

Mini müsli tyčinky s oříšky bez lepku

Ovsánek Jahoda

Ovsánek Meruňka

Ovsánek Natural

 

Více zde.

02 August 2021

Provincie Henan ve střední Číně se v současnosti potýká s výrazným náporem přívalových dešťů a povodní, které si již vyžádaly ztráty na lidských životech. Přírodní pohroma narušila zásobování a některé oblasti momentálně sužuje nedostatek potravin, zasaženy jí byly i zemědělské plochy, ale oficiální média odmítají, že mohlo dojít k významným ztrátám na úrodě.

Henan je jednou z klíčových čínských provincií pro pěstování obilovin, z hlediska jejich celkové roční produkce je na druhém místě. V roce 2020 zde produkce obilovin dosáhla objemu 68,26 milionů tun, což představuje více než desetinu produkce celé Číny. Ačkoli čínská média informují o zasažení zemědělských oblastí, dodávají zároveň, že dopady budou spíše krátkodobé. Produkce kukuřice, která je jednou z nejvýznamnějších místních plodin, by neměla být ohrožena. Stejně tak by neměla být výrazně ovlivněna ani produkce prasat, jejíž základny leží mimo těžce zasažené oblasti - provinční hlavní město Zhengzhou a jeho okolí. Určité ztráty se očekávají v níže položených oblastech a u produkce bavlny.

Ondřej Plaček
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu
Mobil: +420 702 176 276, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.