13 November 2021

Za podpory Ministerstva zemědělství se v rámci marketingových aktivit na podporu ekonomické diplomacie v prvním listopadovém týdnu zúčastnilo 9 vybraných moravských vinařství nejvýznamnější vinařské soutěže na jihoamerickém kontinentě Catad´Or World Wine Awards.

Ze Santiaga de Chile si moravští vinaři hned při první účasti vezou cenu pro nejlepší rosé a dvě velké zlaté a osm zlatých medailí. Další ocenění – zlatou a velkou zlatou medaili – získaly české ovocné pálenky. Společenská akce a zejména nebývalý úspěch moravských vín přilákaly značnou pozornost odborné veřejnosti. Vzhledem k významu Chile ve světové produkci vína je ocenění Catad´Or World Wine Awards celosvětově vysoce ceněno a akce tak může představovat vstup vín z České republiky na trh nejen Jižní Ameriky, ale i dalších zemí Amerického kontinentu.

Přestože je ČR aktuálně v produkci vína soběstačná pouze z cca jedné třetiny, je úspěšná i v exportu na zahraniční trhy, a to i relativně vzdálené jako je USA či Kanada. Za posledních 10 let vzrostl export vín z ČR cca o 76 % s tím, že největší objem exportů jde do okolních zemí EU, zejména do Německa (58 %), na Slovensko (21 %). Přibližně 90 % exportu ČR nyní tvoří víno lahvové s tím, že na náročných trzích se uplatňují vysoce kvalitní vína i speciality jako víno ledové nebo slámové.

 

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/informace-z-uskutecnenych-akci/vina-z-ceske-republiky-zabodovala-na.html

12 November 2021

Cílem studie je posoudit mitigační potenciál případného zavedení uhlíkových daní na zemědělské emise skleníkových plynů ve vybraných zemích. Studie zohledňuje i „úniky uhlíku“, které by rostly, když uhlíkovou daň uplatňují jen některé země, jejichž emisní redukce by byly kompenzovány nárůstem emisí v zemích bez uhlíkové daně. Posouzeno bylo celkem dvacet scénářů uhlíkové daně, které se lišily ve třech dimenzích (výše daně, počet zemí aplikujících uhlíkovou daň, dostupnost technologií snižujících emise). Výsledky ukazují, že k čistému snížení světových zemědělských emisí pomocí uhlíkové daně dojde vždy, pokud budou mít zemědělští výrobci přístup k technologiím a postupům snižujícím emise a osvojí si je. Únik uhlíku by v tomto případě neměl být tak vysoký, aby překonal snížení emisí v zemích uplatňujících uhlíkovou daň. Dostupnost uvedených technologií a osvojení si emise snižujících pracovních postupů se navíc jeví při snižování emisí jako účinnější než zvyšování ceny uhlíku v jakékoli skupině zemí. Mitigační politiky by tedy měly být zvažovány ve spojení s investicemi do uvedených postupů a technologií. V úsilí o snižování emisí hraje zásadní roli též vyhodnocení dopadu zrušení pokřivujících zemědělských podpor, a to především s ohledem na jejich celkovou vysokou úroveň.

https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/global-assessment-of-the-carbon-leakage-implications-of-carbon-taxes-on-agricultural-emissions_fc304fad-en

Po vypuknutí pandemie CoV-19 se čínské orgány pro dozor nad potravinami pokoušejí o cílenější regulaci bezpečnosti potravin zaměřenou na rizikové živočišné druhy a na interakce s nimi (přestože se zcela nepodařilo zjistit souvislost CoV s konkrétním zvířetem nebo potravinou, ani zda trh s potravinami byl zdrojem či katalyzátorem šíření CoV). Také další státy řeší, jak řídit rizika v bezpečnosti potravin při budoucích pandemiích (prevence zoonóz, omezení obchodu, zapojení úřadů na lokální úrovni apod.), a jejich odpovědí je „One Health Approach“ - interdisciplinární přístup usilující o dosažení optimálních zdravotních výsledků při vědomí významu interakcí lidí, zvířat, rostlin a jejich společného životního prostředí. Regulace v takto komplexně pojatém prostoru vyžaduje nové přístupy. Tuto potřebu naznačuje i historicky výjimečný rozsah regulačních opatření a infrastrukturních a technologických omezení pro zajištění bezpečnosti potravin, ke kterému během pandemie došlo. V některých zemích byly přijaty mimořádné zákony pro usnadnění regulačních procesů, ale též pro zabránění nepřiměřeným či neoprávněným překážkám v byznysových aktivitách. Zpráva OECD doporučuje vyhodnotit předpisy urychleně přijaté během pandemie, posoudit výslednou regulatorní zátěž a především nalézt rovnováhu mezi snížením administrativní zátěže a zajištěním vysoké úrovně bezpečnosti potravin ze strany regulačních orgánů. Regulace bezpečnosti potravin je stále více od sankčně upravených vztahů s firmami (top-down supervision, enact & enforce) směrována k pozitivně orientovaným formám (engagement, empower & enable) např. v podobě posilování realizačních subjektů/agentur v přímém kontaktu s firmami nebo užívání infografiky a mediálních návodů (oproti textovým vodítkům k právním předpisům) jak má vypadat žádoucí cílový stav (s referencí na příslušné standardy/normy). Jako příklad je uváděn indický regulátor operující v rozsahu a podmínkách (1,3 mld. spotřebitelů), kde by k zajištění bezpečnosti potravin konvenčními inspekčními metodami nebylo možné přistoupit.

https://www.oecd-ilibrary.org/fr/social-issues-migration-health/improving-regulatory-delivery-in-food-safety_bf34907e-en

Mgr. Radek Stránský

Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe

+420 221 812 310

12 November 2021

Na neděli 14. listopadu připadá Světový den diabetu . Diabetes mellitus, neboli lidově cukrovka, už nabral charakter celosvětové epidemie. Napříč zeměmi rostou jak p očty nových případů onemocnění (tzv. incidence – údaj za určité časové období vztažený na populační jednotku) , tak celkový p odíl počtu lidí trpících cukrovkou ve sledované populaci (tzv. prevalence) . Zvyšuje se také výskyt komplikací, které následně znamenají další snižování kvality života nemocných a častější úmrtí s diabetem.  V České republice je nyní přibližně milion osob trpících cukrovkou a na celém světě jde o 537 miliónů diabetiků. Ve většině případů se přitom jedná o diabetes 2. typu, kterému lze předcházet zdravým životním stylem.


zdravým životním stylem.

 

„Prakticky každý desátý Čech (téměř 10 % populace) trpí diabetem. Výskyt stoupá nejen ve starší populaci, ale i ve středních věkových skupinách. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v České republice více než 1 milión lidí s diabetem. Další více než 2 % lidí o své nemoci neví, nebyli ještě diagnostikováni,“ uvádí vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ MUDr. Marie Nejedlá.  

Počty nemocných rostou s věkem. Mezi populací nad 65 let je více než 20 % diabetiků a ročně v této věkové kategorii nově onemocní dalších 25 – 30 tisíc lidí.

Také celková incidence nových případů diabetu vykazuje v čase stoupající tendenci. V roce 2007 bylo zaznamenáno v ČR přes 69 tisíc nových případů a o 10 let později (tedy v roce 2017) to bylo už více než 113 tisíc nově nemocných.  Meziročně se pak počet nových případů navyšuje zhruba o 4,5 tisíce. Každoročně také 20 – 30 tisíc lidí s diabetem zemře, ačkoli cukrovka nemusí být přímou příčinnou těchto úmrtí, vždy komplikuje zdravotní stav jednotlivce.

 

„Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová je onemocnění, při kterém se lidské tělo zjednodušeně řečeno pere s nedostatkem hormonu inzulinu. Ve většině případů onemocnění diabetem celosvětově i v České republice se jedná o takzvaný diabetes 2. typu a podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je možné více než polovině případů diabetu 2. typu předejít vhodným životním stylem. Alarmující je i fakt, že v populaci se vyskytuje 2 – 5 % lidí s diabetem, kteří o své nemoci nevědí,“ popisuje situaci ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková. „Diabetes je jednou ze zásadních zdravotních komplikací, která ukazuje na mimořádnou důležitost primární prevence a dlouhodobého důrazu na zdravý životní styl každého z nás,“ dodává ředitelka SZÚ.

V roce 2030 by v České republice mohlo být až 1,3 miliónu diabetiků. Odhadované náklady na léčbu těchto lidí představují 69 miliard Kč ročně a další výdaje se předpokládají na sociální péči. V roce 2018 byly náklady na léčbu zhruba 53 miliard Kč, což představuje 15 % nákladů na zdravotnictví. V roce 2020 bylo na péči o pacienty v České republice k dispozici 320 miliard Kč, z toho na léčbu diabetu se spotřebovalo až 48 miliard Kč. Nejvyšší náklady nejsou na samotnou léčbu diabetu, ale na léčbu komplikací, které diabetes provází. 

„Možnosti prevence diabetu 2. typu jsou značné. Vznik nemoci lze velmi účinně ovlivnit změnou nebo úpravou životního stylu, kterou zvládne každý z nás. Důležitá je vyvážená strava, která je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu a naopak neobsahuje nadbytečné množství sacharidů, tuků a smažených jídel. Velkou roli hraje také dostatek pohybu, který zároveň pomáhá při prevenci kardiovaskulárních onemocnění. 30minut pohybové aktivity denně snižuje riziko diabetu o 30%,“ vysvětluje MUDr. Marie Nejedlá.  

Datum Světového dne diabetu bylo zvoleno na počest jednoho z objevitelů inzulinu, kanadského lékaře, sira Fredericka Bantinga (1891 – 1941), který se právě 14. listopadu narodil. Za svůj objev získal v roce 1923 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Počátkem roku 1922 byl inzulín poprvé podán čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi, jež se tak stal prvním léčeným diabetikem na světě. „Ani sto let po objevení inzulínu nemají milióny lidí s diabetem na celém světě přístup k péči, kterou potřebují, včetně inzulínu. Více než 3 diabetici ze 4 žijí v zemích se středními nebo nízkými příjmy. I na tento alarmující stav chce Světový den diabetu upozornit,“ doplňuje MUDr. Marie Nejedlá.  

                                        

 

Odkazy na materiály SZÚ týkající se diabetu:

1. Leták „Několik slov o cukrovce“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/cukrovka.pdf

2. Leták „Světový den diabetiků“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/20.2.2014rakovina_diabets/poster_diabetes_web.pdf

3. Leták „ Diabetes bez papírku“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/20.2.2014rakovina_diabets/letak_diabetes_bez_papirku.pdf

4. Leták „Výživová doporučení pro osoby s glukózovou toleranci...“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/doporuceni_glukozova_tolerance.pdf

5. Leták „Metabolický syndrom“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/metabolicky_syndrom.pdf

6. leták „Glykemický index“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/glykemie.pdf

Zdroj: SZÚ

Link: 

Na neděli 14. listopadu připadá Světový den diabetu . Diabetes mellitus, neboli lidově cukrovka, už nabral charakter celosvětové epidemie. Napříč zeměmi rostou jak p očty nových případů onemocnění (tzv. incidence – údaj za určité časové období vztažený na populační jednotku) , tak celkový p odíl počtu lidí trpících cukrovkou ve sledované populaci (tzv. prevalence) . Zvyšuje se také výskyt komplikací, které následně znamenají další snižování kvality života nemocných a častější úmrtí s diabetem.  V České republice je nyní přibližně milion osob trpících cukrovkou a na celém světě jde o 537 miliónů diabetiků. Ve většině případů se přitom jedná o diabetes 2. typu, kterému lze předcházet zdravým životním stylem.


zdravým životním stylem.

 

„Prakticky každý desátý Čech (téměř 10 % populace) trpí diabetem. Výskyt stoupá nejen ve starší populaci, ale i ve středních věkových skupinách. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v České republice více než 1 milión lidí s diabetem. Další více než 2 % lidí o své nemoci neví, nebyli ještě diagnostikováni,“ uvádí vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ MUDr. Marie Nejedlá.  

Počty nemocných rostou s věkem. Mezi populací nad 65 let je více než 20 % diabetiků a ročně v této věkové kategorii nově onemocní dalších 25 – 30 tisíc lidí.

Také celková incidence nových případů diabetu vykazuje v čase stoupající tendenci. V roce 2007 bylo zaznamenáno v ČR přes 69 tisíc nových případů a o 10 let později (tedy v roce 2017) to bylo už více než 113 tisíc nově nemocných.  Meziročně se pak počet nových případů navyšuje zhruba o 4,5 tisíce. Každoročně také 20 – 30 tisíc lidí s diabetem zemře, ačkoli cukrovka nemusí být přímou příčinnou těchto úmrtí, vždy komplikuje zdravotní stav jednotlivce.

 

„Diabetes mellitus neboli úplavice cukrová je onemocnění, při kterém se lidské tělo zjednodušeně řečeno pere s nedostatkem hormonu inzulinu. Ve většině případů onemocnění diabetem celosvětově i v České republice se jedná o takzvaný diabetes 2. typu a podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je možné více než polovině případů diabetu 2. typu předejít vhodným životním stylem. Alarmující je i fakt, že v populaci se vyskytuje 2 – 5 % lidí s diabetem, kteří o své nemoci nevědí,“ popisuje situaci ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková. „Diabetes je jednou ze zásadních zdravotních komplikací, která ukazuje na mimořádnou důležitost primární prevence a dlouhodobého důrazu na zdravý životní styl každého z nás,“ dodává ředitelka SZÚ.

V roce 2030 by v České republice mohlo být až 1,3 miliónu diabetiků. Odhadované náklady na léčbu těchto lidí představují 69 miliard Kč ročně a další výdaje se předpokládají na sociální péči. V roce 2018 byly náklady na léčbu zhruba 53 miliard Kč, což představuje 15 % nákladů na zdravotnictví. V roce 2020 bylo na péči o pacienty v České republice k dispozici 320 miliard Kč, z toho na léčbu diabetu se spotřebovalo až 48 miliard Kč. Nejvyšší náklady nejsou na samotnou léčbu diabetu, ale na léčbu komplikací, které diabetes provází. 

„Možnosti prevence diabetu 2. typu jsou značné. Vznik nemoci lze velmi účinně ovlivnit změnou nebo úpravou životního stylu, kterou zvládne každý z nás. Důležitá je vyvážená strava, která je bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu a naopak neobsahuje nadbytečné množství sacharidů, tuků a smažených jídel. Velkou roli hraje také dostatek pohybu, který zároveň pomáhá při prevenci kardiovaskulárních onemocnění. 30minut pohybové aktivity denně snižuje riziko diabetu o 30%,“ vysvětluje MUDr. Marie Nejedlá.  

Datum Světového dne diabetu bylo zvoleno na počest jednoho z objevitelů inzulinu, kanadského lékaře, sira Fredericka Bantinga (1891 – 1941), který se právě 14. listopadu narodil. Za svůj objev získal v roce 1923 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Počátkem roku 1922 byl inzulín poprvé podán čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi, jež se tak stal prvním léčeným diabetikem na světě. „Ani sto let po objevení inzulínu nemají milióny lidí s diabetem na celém světě přístup k péči, kterou potřebují, včetně inzulínu. Více než 3 diabetici ze 4 žijí v zemích se středními nebo nízkými příjmy. I na tento alarmující stav chce Světový den diabetu upozornit,“ doplňuje MUDr. Marie Nejedlá.  

                                         

 

Odkazy na materiály SZÚ týkající se diabetu:

1. Leták „Několik slov o cukrovce“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/cukrovka.pdf

2. Leták „Světový den diabetiků“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/20.2.2014rakovina_diabets/poster_diabetes_web.pdf

3. Leták „ Diabetes bez papírku“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/20.2.2014rakovina_diabets/letak_diabetes_bez_papirku.pdf

4. Leták „Výživová doporučení pro osoby s glukózovou toleranci...“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/doporuceni_glukozova_tolerance.pdf

5. Leták „Metabolický syndrom“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/metabolicky_syndrom.pdf

6. leták „Glykemický index“
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/plne_znani/glykemie.pdf

Zdroj: SZÚ

Link: http://www.szu.cz/zhruba-milion-cechu-trpi-cukrovkou-a-nemocnych-neustale

12 November 2021

Jak přesvědčit stále tápající a nedůvěřivé evropské spotřebitele o tom, že produkty geneticky modifikovaných organismů (dále ve zkratce „GM produkty“) nejsou škodlivé, ale naopak mohou být pro ně osobně i pro celou společnost přínosem?

Jednu z možných cest objevili holandští výzkumníci z Radboud University Nijmegen.

Ti provedli s pomocí on-line platformy spotřebitelský průzkum, v němž hlavní úlohu sehrála vědecká shoda, resp. obecně přijatý vědecký konsensus o bezpečném využití GM produktů. 

Průzkum byl proveden v několika krocích. 

V prvním kroku bylo vyselektováno 1500 amerických spotřebitelů, kteří se domnívali, že GM produkty jsou z pohledu zdravotní rizikovosti horší než klasické produkty. Těmto vybraným spotřebitelům byla následně představena a vysvětlena podstata vědecké shody, a jak ji lze dobře identifikovat.  V dalším kroku pak byli respondenti vyzváni k přečtení vědeckého článku, který v oblasti GM produktů odporoval jejich dosavadním mylným představám. 

Při opakovaném dotazování došlo ke statisticky významné korekci původního negativního stanoviska zkoumaných osob ve prospěch GM produktů.

Tento dvoustupňový přístup, založený na přednostním objasnění vědecké podstaty informací, tak bylo možné v oblasti GMO označit za úspěšný. 

Jistě by bylo zajímavé vyzkoušet tuto metodu také na evropské spotřebitele, u kterých existuje obecně nižší důvěra, resp. větší obezřetnost, co se nových vědeckých poznatků (nejen v oblasti GMO) týká.

Zdroje:

Zdroj: Biotrin

Link: https://www.biotrin.cz/presvedci-spotrebitele-vedecky-konsensus-o-gmo/

12 November 2021

Tisková zpráva – Ministerstvo zemědělství (MZe) vyhlásilo výsledky 5. veřejné soutěže v rámci Programu aplikovaného výzkumu MZe na období 2017–2025, ZEMĚ s počátkem řešení projektů v roce 2022. Z 261 hodnocených projektů doporučilo k financování 43 návrhů s celkovými závazky ve výši 502 milionů korun.

V příštích čtyřech letech podpoří MZe projekty na zlepšení zemědělství, potravinářství a lesnictví. Z 261 projektů bude financovat 43 návrhů projektů s celkovou dotací ve výši 502 milionů korun.

Projekty jsou zaměřeny například na využití družicových snímků pro optimalizaci rostlinné výroby, na metody intenzifikace ekologického hospodaření na orné půdě, na alternativní postupy ochrany brambor proti chorobám a škůdcům minimalizující negativní vliv na životní prostředí a na multiplexní detekce a identifikace genů zodpovědných za antimikrobiální rezistenci a produkci toxinů u významných bakteriálních patogenů v potravinách. Další projekty se budou zabývat identifikací přeživších jedinců lesních dřevin na kalamitních plochách, jejich záchranou a výzkumem jejich rezistence, využitím nových půdoochranných technologií v zemědělské praxi a vlivem odlesnění na vodní režim malých povodí.

Projekty Programu ZEMĚ jsou návrhem na komplexní výzkumné řešení problematiky ve specifických podmínkách České republiky a jsou zaměřeny na zlepšení pozice českého zemědělství, potravinářství a lesního a vodního hospodářství.

Návrhy projektů předkládali výzkumníci na MZe od 18. března do 5. května tohoto roku.

Podrobnosti k vítězným projektům najdete v sekci: Vyhlášení výsledků veřejné soutěže:

https://eagri.cz/public/web/mze/poradenstvi-a-vyzkum/vyzkum-a-vyvoj/narodni-agentura-pro-zemedelsky-vyzkum/program-zeme-1/verejna-soutez-vyhlasena-v-roce-2021/vyhlaseni-vysledku-verejne-souteze/

Vojtěch Bílý

tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2021_ministerstvo-zemedelstvi-vybralo.html

11 November 2021

Systém pro oznamování potravin (SOP) je elektronický systém pro splnění informační povinnosti dle zákona o potravinách pro doplňky stravy a obohacené potraviny přes portál Ministerstva zemědělství.

Zřízením elektronického systému dochází k významnému usnadnění celého oznamovacího procesu pro provozovatele potravinářských podniků.

Provozovatel potravinářského podniku, před prvním uvedením doplňku stravy nebo obohacené potraviny na trh, splní dle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů oznamovací povinnost tak, že se přes odkaz na webových stránkách Ministerstva zemědělství přihlásí do svého účtu, kde vyplní složení a další vlastnosti výrobku a případně vloží i etiketu. Odesláním této informace prostřednictvím Systému pro oznamování potravin bude zákonná povinnost splněna.

Systém pro oznamování potravin lze využívat od 11.11.2021 na www.eagri.cz/ssl/app/Sop/Gui/

Navod_jak_se_registrovat_a_vstoupit_do_aplikace_SOP
Prirucka_pro_PPP_k_orientaci_v_aplikaci_SOP
ADMINISTRATIVNI_POSTUP_pro_splneni_informacni_povinnosti
ADMINISTRATIVE_PROCEDURE_for_Compliance_with_Reporting_Duty

 

Zdroj: MZe ČR

Link: Doplňky stravy (Potraviny, eAGRI)

11 November 2021
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna zahájil dnes dopoledne svým úvodním projevem Svatomartinskou konferenci o nejnovějším dění a trendech v hospodářské soutěži a významné tržní síle.

Dvoudenní konference organizovaná každoročně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže je největší kongresovou akcí týkající se soutěžní politiky v České republice. Účastní se jí čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku z veřejné správy, akademické obce i advokacie. Letos je pořádán už 14. ročník této konference, mezi jinými na něj zavítal předseda

Předseda ÚOHS ve svém úvodním slově připomněl obtížnou ekonomickou situaci, ve které se ekonomika země v důsledku covidové pandemie a narůstající inflace nachází. Upozornil však, že ekonomické obtíže nemohou být důvodem pro nárůst protisoutěžního jednání mezi podnikateli. „Soutěžní úřady musí být v této situaci ještě pozornější a důsledněji vykonávat svou roli. Krize není omluvou pro kartelové dohody,“ uvedl předseda Mlsna. Ten rovněž shrnul, jakým způsobem se pandemie a navazující ochranná opatření podepsaly na činnosti ÚOHS, kdy sice například došlo k omezení místních šetření u soutěžitelů, na druhou stranu měl však Úřad více prostoru pro analytickou či metodickou činnost a zahájil například rozsáhlé sektorové šetření ve farmaceutickém průmyslu. Předseda ÚOHS se dotkl také některých témat, která v zazní v rámci konferenčních panelů, zejména velice aktuální problematiku digitálních trhů a platforem, která hýbe současnou soutěžní politikou.

V neposlední řadě Petr Mlsna seznámil účastníky s agendou, kterou bude Úřad v příštím roce řešit v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. „Jestliže se nepodaří jednání dokončit již francouzskému předsednictví, budeme finalizovat právě unijní legislativu o digitálních trzích, dále také regulaci subvencí ze třetích zemí, možná i některé soutěžní aspekty European Green Deal a kolektivní vyjednávání samostatně výdělečně činných osob,“ uvedl předseda ÚOHS.

První panel konference byl tradičně věnován shrnutí nejdůležitějších informací o činnosti soutěžních úřadů v České republice a na Slovensku, k nimž se letos přidalo také Maďarsko a Rakousko. Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb oznámil, že i přes obtíže způsobené koronavirovou pandemií Úřad letos provedl již 26 místních šetření, což je nejvíce v historii. „Místní šetření bude naším hlavním nástrojem při ověřování důvodných podezření, která jsme získali na základě prošetření podnětů,“ naznačil Kamil Nejezchleb, že inspekce u soutěžitelů budou prováděny s ještě větší frekvencí. Místopředseda ÚOHS dále oznámil, že letos bylo zatím vydáno 6 rozhodnutí o zakázaných dohodách a jedno o zneužití dominance, navíc avizoval, že ještě do konce roku bude dokončen významný případ v oblasti vertikálních dohod. Výrazný nárůst případů zaznamenala kontrola spojování soutěžitelů, kde je předpoklad, že bude posouzeno přes 50 fúzí.

O výsledcích slovenského Protimonopolného úradu posléze informoval jeho místopředseda Boris Gregor, statistiky i významné případy z Maďarska pak komentoval předseda tamního soutěžního úřadu GVH Csaba Balázs Rigó a rakouské výsledky, včetně vývoje velkého kartelu ve stavebnictví pak zástupce rakouského úřadu Martin Janda.

V dalším průběhu prvního dne konference se hovořilo o chystané novelizaci zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, která by měla transponovat unijní směrnici o posílení pravomocí soutěžních úřadů, tzv. ECN+. Plánovaná novelizace se nedostala na program zákonodárců, Úřad tedy hodlá využít situace a zařadit do textu návrhu nová ustanovení.

Intezivní diskuze pak probíhala v panelu o digitálních platformách, který se týkal zejména návrhů unijního nařízení Digital Markets Act. Podle vystupujících z řad advokacie nemusí chystaná ex ante regulace přinést mnoho nového, co by již dnes nebylo možno řešit dle stávajících pravidel hospodářské soutěže.

Poslední panel prvního dne byl zaměřen na tzv. gun jumping, tedy situace, kdy spojujícíc se soutěžitelé vykonávají spojení předtím, než je o něm vydáno povolující rozhodnutí ze strany soutěžního úřadu.

Druhý den konference bude zaměřen především na oblast významné tržní síly.

Tiskové oddělení ÚOHS
21/153

Zdroj: ÚOHS

Link: https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/3166-uohs-porada-jiz-14-rocnik-svatomartinske-konference.html

11 November 2021

Potravinářská komora České republiky a Česká technologická platforma pro potraviny si Vás dovolují pozvat na seminář „Nové trendy v potravinářství a jejich možný dopad na výživu“,který se uskuteční 8. prosince 2021 od 9.00 hodin v prostorách Národního zemědělského muzea, s. p. o., velký sál, Kostelní 1300/44, 170 00 Praha 7.

viz pozvánka

11 November 2021

Ceny potravin v Jihoafrické republice neustále rostou a domácnosti by se měly připravit, že tento trend bude pokračovat i po zbytek roku. Zejména s přihlédnutím ke zvyšujícím se cenám pohonných hmot, neustále přetrvávajícím dopadům červencových nepokojů a tradičnímu zvyšování cen před vánočními svátky.

Skupina Pietermaritzburg Economic Justice and Dignity group (PMBEJD) každý měsíc monitoruje ceny spotřebních košů základních potravin a sleduje, jak se mění ekonomická situace zejména u nejchudších obyvatel. Za poslední měsíc se cena koše zvedla o téměř 100 randů (2,3 %) a meziročně o 400 randů (10,2 %). V říjnu 2021 stál průměrný košík s potravinami pro celou domácnost přibližně 4300 randů. Podle průzkumu se vývoj dlouhodobě očekával a trend bude pokračovat i v příštím roce.

Kromě cen potravin se zvýšily i ostatní náklady domácností. V červnu a červenci 2021 došlo k masivnímu zvýšení sazeb za elektřinu o téměř 15 %, což mělo za následek zdražení všeho zboží a služeb. V listopadu se také očekává výrazné zvýšení cen pohonných hmot, které povede k dalšímu sekundárnímu zdražování. Do konce roku by litr benzínu mohl stát i přes 20 randů, což je více než 30% nárůst ceny oproti začátku letošního roku.

Mezi hlavní faktory, které činí život v JAR nákladným, patří: 

  • vyšší ceny elektrické energie, včetně dodatečných nákladů, jakými jsou pořizování záložních zdrojů (generátory apod.) při stále častějších plánovaných výpadcích proudu, čímž se i zvyšují náklady na výrobu, dopravu a skladování; kvůli častým výpadkům proudu také leckdy dochází k rychlejšímu opotřebení spotřebičů nebo zkratům;
  • vyšší ceny ropy, tedy zdražení pohonných hmot, se promítne ve všech sektorech - prodraží zemědělskou výrobu i dopravu, ale i další odvětví. Pokud oslabí rand, tyto ceny budou ještě vyšší;
  • železniční doprava v JAR není v dobrém technickém stavu, což se nejvíce promítá v současnosti, kdy je snaha přesunout významnou část přepravy právě na železnici, ale často to není možné, takže těžký náklad je přepravován po silnici, která pak také potřebuje častější úpravu a opravy;
  • pokud dojde k nepokojům, logistika může být opět narušena, což povede k další frustraci obyvatel;
  • řada obchodníků plánuje tradičně zvýšit ceny před Vánoci.

Domácnosti se potýkají s dalšími neočekávanými výdaji, jako jsou zdravotní problémy nebo zvýšení školného pro děti nebo neočekávaná ztráta zaměstnání. V poslední době se mluví i o zvyšování úrokových sazeb.

Zdroj: businesstech.co.za
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Jihoafrická republika.

 

Zdroj: CzechTrade

Link: V JAR se bude zdražovat - CzechTrade

11 November 2021

Dne 18. 10. 2021 byla ve Sbírce zákonů vyhlášena novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“).

Novela zákona o elektronických komunikacích přináší významné změny zejména v právní úpravě telemarketingu, na které bychom se chtěli zaměřit v tomto článku. Mezi další změny, které novela zavádí patří také právní úprava cookies a zpracování osobních údajů, o kterých jsme Vás již informovali v článku Změny v oblasti cookies dle novely zákona o elektronických komunikacích.

Nynější právní úprava telemarketingu

Právní úprava telemarketingu se týká veřejného seznamu účastníku, což jsou například telefonní seznamy, do kterých se každý může nechat zapsat. Nyní platí, že každý zapsaný ve veřejném seznamu má možnost požadovat, aby u jeho kontaktních údajů bylo uvedeno, že si nepřeje být kontaktován pro účely marketingu. Nynější úprava tedy funguje na základě principu opt-out.

Právní úprava telemarketingu po novele zákona o elektronických komunikacích

S účinností od 1. 1. 2022 dojde ke změně v úpravě telemarketingu na princip opt-in. Tato změna v oblasti telemarketingu byla přijata v reakci na relativně širokou praxi marketingových hovorů (tzv. cold calls) mířících jak na podnikatele, tak na spotřebitele.

Nově bude moci mít každý zapsaný ve veřejném seznamu možnost požadovat, aby u jeho kontaktních údajů bylo uvedeno, že si přeje být kontaktován pro účely marketingu. Marketingově bude tedy možné oslovit pouze ty osoby, které jsou uvedeny v seznamu a výslovně uvedly, že si přejí být pro účely marketingu kontaktovány.

Právní úprava nerozlišuje, jestli jsou účastníky kontaktovanými pro účely marketingu podnikatelé nebo spotřebitelé, bude se tedy bude ve stejném rozsahu vztahovat na právnické osoby a podnikající fyzické osoby i na nepodnikající fyzické osoby.

Seznam účastníků a možné výkladové problémy

V § 95 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích je nově výslovně stanoveno, že za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel, seznamem účastníků je tedy dle novely zákona jakýkoliv seznam telefonních čísel osob. Z tohoto ustanovení vyplývá, že za účelem marketingu nikdy není možné kontaktovat osoby pomocí náhodně vygenerovaných čísel, protože v tomto případě nemůže být předem udělen souhlas s kontaktováním.

Jedním z možných rizik výkladu je, že ustanovení § 95 odst. 5 věta druhá zákona o elektronických komunikacích, které stanoví, že účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, bude vykládáno tak, že seznamem účastníků je i seznam telefonních čísel zákazníků a nebude je možné bez jejich předchozího souhlasu kontaktovat. Ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“) by se však jednalo o oprávněný zájem z důvodu legitimního očekávání a v tomto případě by předchozí souhlas tedy nebyl vyžadován.

Dalším rizikem výkladu je, že nová úprava telemarketingu bude vykládána tak, že je zakázáno bez předchozího souhlasu kontaktovat zákazníky také pomocí seznamu jejich e-mailových adres, protože v § 95 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích je jako osobní údaj účastníků veřejného seznamu uvedena i adresa elektronické pošty. Tento výklad by byl však v rozporu se zásadou eurokonformního výkladu, protože v § 7 odst. 3 zákona č. 480/2004 Sb. o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) je uvedeno, že pokud fyzická nebo právnická osoba získá od svého zákazníka adresu elektronické pošty v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby, může tato osoba využít tuto adresu pro potřeby šíření obchodních sdělení týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb za předpokladu, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem odmítnout souhlas. Toto ustanovení vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. 7. 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích), jakýkoliv přísnější režim by byl tedy v rozporu s touto směrnicí.

Další úskalí novely

Nová právní úprava bude jednoduše vymahatelná pouze vůči subjektům působícím na území České republiky, řada marketingových hovorů však může být vedena od subjektů ze zahraničí (jak z Evropské unie, tak ze třetích zemí). Stíhání přestupků bude v gesci Českého telekomunikačního úřadu, případné stíhání objednatelů marketingových hovorů ze zahraničí bude tedy také na uvážení tohoto úřadu.

Odborná veřejnost text novely zákona o elektronických komunikacích považuje za obtížně vyložitelný a nejednotný. Zároveň je poukazováno na to, že k části novely, která ve své podstatě zakazuje telemarketing, nebyla provedena analýza dopadu (tzv. RIA – Regulatory Impact Assesment), což je v rozporu s legislativními pravidly.

Závěr

Novela zákona o elektronických komunikacích přinese s účinností od 1. 1. 2022 výrazné omezení telemarketingu, kdy z dosavadně zavedeného principu opt-out bude zaveden princip opt-in a bude tedy možné marketingově oslovit pouze ty osoby, které jsou uvedeny v seznamu účastníků a výslovně uvedly, že si přejí být pro účely marketingu kontaktovány. Po nabytí účinnosti novely budou pravděpodobně také činností Českého telekomunikačního úřadu vyjasněny výše uvedené možné výkladové problémy novely zákona.

V případě jakýchkoli dotazů týkajících se této problematiky či aktuální právní úpravy Vám jsme k dispozici, neváhejte se na nás obrátit.

Mgr. Jakub Málek, partner – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Kateřina Roučková, právní asistentka – This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

www.peytonlegal.cz

Link: Změny v oblasti telemarketingu dle novely zákona o elektronických komunikacích - PEYTON legal

10 November 2021

Systém Nutri-Score je v současné době asi nejznámějším představitelem výše zmiňovaného označování. Systém převádí nutriční hodnotu potravinového produktu do jednoduchého kódu v podobě semaforu skládajícího se z pěti písmen A-B-C-D-E a současně pěti barev od zelené po červenou. Právě jednoduchost systému je jeho největší slabinou. V přiloženém dokumentu se odborná skupina pod vedením doc. Ing. Jiřího Bráta, CSc. Pokusila shrnout silné a slabé stránky celého systému a navrhla možná zlepšení.

Dokument vznikl v rámci odborné skupiny při České technologické platformě pro potraviny.

Dokument k dispozici zde. K dispozici také anglická verze.

10 November 2021

 

Zásoby v potravinových bankách, tedy skladech potravin pro potřebné, se ztenčují. Doplnit je má chystaná potravinová sbírka, která je plánovaná na 20. listopadu. Lidí ochotných pomoci přibývá. Ale roste i počet těch, kteří si pro jídlo do skladů chodí.

Důchodci, samoživitelé nebo nezaměstnaní lidé jsou nejčastějšími klienty potravinových bank. Kvůli situaci spojené s covidem-19 je o tyto služby velký zájem. Například ve středočeských Modleticích je sklad plný zhruba z jedné pětiny.

„Určitě chybí základní trvanlivé potraviny jako rýže, těstoviny, polévky v pytlíku, dětská výživa, ale i základní drogerie,“ prozradila ředitelka Potravinové banky Central Dana Růžičková.

„Můžete přispět hned několik způsoby. Ten úplně nejjednodušší je přijít 20. listopadu nakoupit. V tuhle chvíli je zapojeno více než 1300 obchodů,“ radí ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.

V obchodech budou připraveni potraviny převzít dobrovolníci v zelených zástěrách. Potravinová banka pak zajistí distribuci k potřebným. „Pokud by se někteří dobrovolníci chtěli přihlásit, tak ideálně maximálně do konce tohoto týdne,“ vyzývá Láchová.

„My se účastníme těchto sbírek s našimi zákazníky už od samého počátku. Naše prodejny darují v průběhu roku každý den potravinovým bankám neprodané potraviny,“ uvedl mluvčí obchodního řetězce Albert Jiří Mareček.

Na internetu startuje sbírka už za týden. „Začínáme 16. listopadu, končíme 30. listopadu. Budeme přidávat potravinovou pomoc nad rámec toho, co u nás nakoupí zákazníci,“ prozradila mluvčí online supermarketu Rohlik.cz Denisa Morgensteinová.

Na výběr je z několika typů balíčků pomoci. „Základní potravinová pomoc, rozšířená, máme balíčky i pro miminka nebo i potřeby do domácnosti. Zákazníci mohou tyto poukázky využít i bez nutnosti dalšího nákupu,“ vysvětluje Morgensteinová.

Listopadovou sbírkou ale pomoc nekončí. Před Vánocemi dostanou potřební od jednoho z obchodních řetězců speciální dárek. „Letos na Vánoce darujeme milion porcí potravin pro potřebné. Od čerstvých potravin, jsou tam jak mléčné, tak masné výrobky, až po ovoce a zeleninu. Darovali jsme deset dodávek na převoz čerstvého, mraženého a chlazeného zboží,“ uvedl Mareček.

Trvanlivé potraviny může potravinovým bankám darovat kdokoliv. Nepřijímají ale domácí výrobky.

 

Zdroj: SOCR ČR

Link: https://www.socr.cz/zpravodajstvi/potravinovym-bankam-dochazeji-zasoby-lide-mohou-pomoci-ve-sbirce

10 November 2021

Brno 9. listopadu (ČTK) - Státní zemědělská a potravinářská inspekce nařídila stáhnout z prodeje mladá vína. Důvodem je špatné označení lahví. ČTK to řekl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Ředitel vinařského fondu Jaroslav Machovec uvedl, že je to velká škoda, protože vína jsou v pořádku a kvalitní a stala se administrativní chyba. Kopřiva potvrdil, že vína jsou z bezpečnostního hlediska v pořádku.

Na situaci upozornil server lidovky.cz. Vína nesla označení mladé moravské zemské víno. "Mladá vína mají chráněné označení původu, tudíž se na ně vztahuje podmínka zatřídění. Znamená to, že vína musí projít hodnoticí komisí, která stanoví, zda splňuje parametry. U zemských vín tato podmínka není," uvedl Kopřiva. Mladá vína přitom hodnoticí komisí neprošla. "Jsou dva možné postupy. Buď se vína označí jinak než mladá, tím pádem nebude potřeba splnit kategorii zatřídění. Nebo se vína ponechají mladá, ale bude se muset provést zatřídění," řekl Kopřiva.

Podle Machovce by se stejně v případě zatřídění musela měnit etiketa, protože už by to byla vína jakostní. "Je to administrativní chyba, ne něco, co se týká kvality nebo bezpečnosti. Jsem přesvědčený, že vína jsou kvalitní a v pořádku," řekl Machovec. Dodal, že celá situace s přeznačením bude pro vinaře finančně náročná.

Kopřiva uvedl, že inspekce nezjistila jakostní a bezpečnostní vady. "Pokud subjekty budou postupovat korektně na základě upozornění, tak nepočítáme se zahájením správního řízení," dodal Kopřiva.

Podle Lidovek tisíce lahví mladých vín, tedy prvních vín z letošní sklizně, museli vinaři rychle stáhnout z regálů řetězce Kaufland a některých dalších obchodníků. Mladá vína, která jsou už několik týdnů hotová, lze prodávat dříve než víno s označením Svatomartinské, které přijde na trh 11. listopadu.

hor gcm

10 November 2021

Praha 9. listopadu (ČTK) - Výroba masa v Česku ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,3 procenta na 115.574 tun. Na nárůstu se podílelo hlavně drůbeží maso. Přímý nákup mléka naopak klesl o 1,5 procenta na 764,4 milionu litrů. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle zemědělských organizací je u mléka a prasat problém s nízkou výkupní cenou.

"Ve 3. čtvrtletí pokračoval mírně rostoucí trend celkové výroby masa. Mezi jednotlivými druhy však byly zaznamenány rozdíly," sdělila Markéta Fiedlerová z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Výrazněji stoupla jen výroba drůbežího masa, a to o 3,7 procenta na 45.413 tun. Vepřového masa bylo také vyrobeno více než loni za stejné čtvrtletí, ale produkce stoupla jen o 0,3 procenta na 52.915 tun. Oslabila naopak výroba hovězího, která se meziročně snížila o 1,8 procenta na 17.217 tun.

Podobný byl také vývoj porážek zvířat. Ve 3. čtvrtletí bylo na jatkách poraženo zhruba 55.900 kusů skotu, což bylo meziročně o 1,9 procenta méně. Výrazně - o více než osm procent na asi 5400 kusů - poklesly porážky jalovic. Ubylo i porážek krav o 2,7 procenta na 24.700 kusů. Porážky prasat naopak oproti loňsku stouply o 1,3 procenta na přibližně 575.400 kusů. Rozdíl v míře nárůstu počtu poražených prasat a počtu tun vyrobeného vepřového masa je podle ČSÚ důsledkem mírného poklesu průměrné porážkové hmotnosti prasat.

Ceny jatečného skotu se meziročně zvýšily o 6,1 procenta. Nejvíce se zvedly ceny jatečných krav, a to o 9,1 procenta. Cena jalovic stoupla o 8,8 procenta a cena býků o 4,1 procenta. Chovatelé prodávali jatečné býky za průměrnou cenu 46,93 koruny za kilogram živé váhy nebo 85,41 koruny za kilogram v jatečné hmotnosti. Ceny jatečných prasat naopak oproti loňsku klesly o 6,5 procenta. V průměru činily 27,53 koruny za kilogram živé hmotnosti a 35,79 koruny za kilogram masa. "Bohužel pokračuje pokles cen vepřového a prodej tohoto masa ukazuje, že chovatelé po loňských zkušenostech s nezájmem o tuto komoditu raději prodávají zvířata dříve, než dorostou do optimální porážkové hmotnosti," uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha.

U cen jatečných kuřat byl zaznamenán růst, ale činil pouze 0,2 procenta. Výrobci prodávali jatečná kuřata první třídy jakosti v průměru za 22,88 koruny za kilo v živé váze.

Mléka bylo ve 3. čtvrtletí tohoto roku nakoupeno od tuzemských výrobců téměř 764,4 milionu litrů, z toho nákup mlékáren činil 664,4 milionu litrů. Zatímco celkový nákup mléka klesl oproti loňsku o 1,5 procenta, nákup ze strany mlékáren naopak stoupl o 1,6 procenta. Ceny zemědělských výrobců mléka se meziročně zvýšily o 7,8 procenta. Průměrná cena litru mléka jakostní třídy Q činila ve 3. čtvrtletí 8,89 koruny a od začátku roku se podle ČSÚ drží na stabilní úrovni.

To je ale podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala stále problematická cena, protože výkupní ceny mléka se za posledních deset let v ČR skoro nezměnily. "Přitom vstupní náklady chovatelů dojnic rostou, stoupají ceny krmných směsí, energií nebo mzdové náklady. Problémem je také nedostatek syntetické močoviny AdBlue, která je nepostradatelná pro provoz moderních dieselových motorů splňujících emisní normu Euro 5 a vyšší. Jen na svoz mléka je podle odhadu Českomoravského svazu mlékárenského třeba měsíčně 97.000 litrů AdBlue," vysvětlil Doležal. Podle Píchy cena stále nedosahuje nákladů.

Dovoz hovězího masa do Česka z ciziny stoupl ve 3. čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta na 10.778 tun a vývoz klesl o 15,7 procenta na 2992 tun. Dováženo bylo hovězí maso nejčastěji z Polska, Nizozemska a Německa a vývoz směřoval především na Slovensko, do Nizozemska, Rakouska a Polska. Dovoz vepřového masa vzrostl o 3,7 procenta na 69.308 tun a vývoz mírně klesl o 1,8 procenta na 8814 tun. Vepřové se dováželo jako tradičně hlavně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie a vyváželo se většinou na Slovensko. Dovoz drůbežího masa klesl o 11,4 procenta na 25.122 tun a vývoz vzrostl na o 24,6 procenta na 5169 tun. Více než polovina drůbežího masa se dovezla z Polska.

Dovoz mléka a mléčných výrobků klesl meziročně o 1,8 procenta na 74.800 tun a vývoz se snížil o 1,3 procenta na 287.100 tun. Mléko a mléčné výrobky se dovážely nejvíce z Německa, a to převážně sýry, a také z Polska a Slovenska. Vývozy směřovaly především do Německa, na Slovensko a do Itálie.

Živého skotu se vyvezlo 53.500 kusů, což bylo ve srovnání s loňskem o 9,4 procenta méně. Vývoz prasat určených k porážce stoupl o rovná tři procenta na 65.700 kusů. Vývoz živých kuřat a slepic pro produkci masa dosáhl 6743 tun, což bylo meziročně asi o čtvrtinu více a odpovídá to jedné desetině čtvrtletní produkce tohoto masa v Česku. Objem vývozu jednodenních kuřat stoupl o 8,7 procenta na 22,6 milionu, což bylo téměř 40 procent všech vylíhnutých kuřat ve 3. čtvrtletí.

ver drh mal mha

09 November 2021

Ve velkém sále Národní zemědělské muzeum Praha se dnes konala Výroční konference Výboru pro udržitelnou a etickou produkci při České technologické platformě pro potraviny s názvem Cesta potravinářského průmyslu směrem k udržitelnosti. Konferenci moderoval Vratislav Janda, předseda Výboru. Program byl nabitý, v prvním bloku vystoupil Vratislav Janda z Nestlé , Miroslav Koberna z Potravinářská komora České republiky, Martin Štěpánek z Ministerstvo zemědělství České republiky, Vladislav Smrž z Ministerstvo životního prostředí, Zbyněk Kozel ze společnosti EKO-KOM, a.s. a Tomáš Prouza ze Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.

 Děkujeme, že jste se této akce zúčastnili. A pokud ne...budeme se těšit příští rok!

09 November 2021

Dobrý den z Impact Hubu,

Kdybyste měli možnost ovlivnit pozitivní změnu v nadnárodní firmě, šli byste do toho?

Na českém trhu už najdete vegetariánský řízek, burger, brzy i vegetariánského tuňáka.

Teď z nich mohou být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin u nás. Rozhodli jsme se společně s Nestlé, které už řadu Garden Gourmet vyrábí, spojit síly a podívat se, jak můžeme kompenzovat zátěž na životní prostředí.

A tak vzniká 3-týdenní online program pro jednotlivce, organizace, startupy, veřejnost i výzkumníky. Vytvoříme řešitelské týmy, které přijdou s inovativním nápadem jak zmírnit uhlíkovou stopu v oblasti potravin. Oslovujeme Vás, protože si myslíme, že jste ti praví se této výzvě s námi postavit! Přidáte se?

Celá akce vzniká ve spolupráci Impact Hub, EIT Food a Nestlé. Říkáme tomu Challenge Lab.

Pro koho je výzva určena?

  • Týmy i jednotlivce
  • Studenty, čerstvé absolventy
  • Experty v oblasti potravinářského průmyslu, obalů, zpracování odpadů
  • Marketingové a PR nadšence
  • Výživové poradce
  • Zapálené programátory, výzkumníky a vývojáře
  • SMEs, startupy
  • Každého, kdo rád vyvíjí a zkouší nové věci, baví ho oblast jídla a potravin

Co můžete získat?

  • Setkání s lidmi z oboru
  • Individuální konzultace s odborníky, nové kontakty, inspiraci a know how
  • Propojení s Nestlé - navázání dlouhodobé spolupráce
  • Finanční výhra (2000 EUR)

A jaké témata budeme řešit?

  • Obaly: Jak snížit uhlíkovou stopu obalových materiálů?
  • Zpracování odpadu: Jak dosáhnout snížení uhlíkové stopy výrobku pomocí efektivnější práce s odpadem? (Předcházení/opětovné využití)
  • Spotřebitelé: Jak komunikovat se spotřebiteli a vzdělávat je tak, aby se orientovali v údajích o uhlíkové stopě produktů a toto kritérium se pro ně stalo zásadním při výběru potravin?

Jaká je časová náročnost?

Předpokládaná časová kapacita je cca 5-10 hod. týdně, záleží však na vás - kolik do toho dáte, tolik z toho můžete vytěžit.:)

Více o průběhu akce naleznete ZDE.

Článek o této události ZDE.

Jdete do toho s námi? Pokud ano, vyplňte prosím nezávaznou přihlášku. Po vyplnění vás budeme kontaktovat s dalšími informacemi.

Deadline pro přihlášení je do 14.11.

Pokud víte o někom, koho by naše výzva mohla zaujmout, přepošlete mu tento email.:)

V případě vašich dotazů neváhejte napsat nebo zavolat.

Z Impact Hubu zdraví,

Barbora

Barbora Puchlová

tel: +420 774 630 261

This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

09 November 2021

Zdravý životní styl je základem primární prevence. Pomůže vám předcházet mnoha zdravotním problémům (často vznikajících na podkladě chronického zánětu), případně zlepšit ty, které se již projevily. Nikdy není pozdě udělat ve svém životě alespoň malé změny, které se odrazí na celkové kvalitě života.


V následujícím textu jsme pro vás shrnuli 10 kroků, jak žít zdravěji. Kouříte-li, přestaňte, sníží se vám riziko rozvoje rakoviny plic, srdečního onemocnění a mozkové mrtvice. Pravidelně se hýbejte – snížíte tím riziko vzniku infarktu, mozkové mrtvice, deprese, cukrovky, rakoviny, osteoporózy aj. Také je neméně důležitá správná strava, optimální tělesná hmotnost, střídmá konzumace alkoholu, dobrý spánek, pravidelné preventivní prohlídky u lékaře, společenská aktivita, vyhýbání se dlouhodobému stresu a vybírání doplňků stravy s rozmyslem. Přestože se nejedná o žádné velké „novinky“ pod sluncem slibující zázraky do druhého dne, věříme, že jejich zopakováním si připomenete, že někdy základní věci jsou ty nejúčinnější. Níže se dozvíte pár konkrétních tipů ke každému vyjmenovanému bodu.

Jandlová M., Bischofová S., Ruprich J

Zdravý životní styl aneb 10 kroků ke zdraví

10kroku.pdf 10kroku.pdf (1.15 MB 06.11.2021 11:41)

prof.J.Ruprich, CZVP SZÚ Brno

 

Zdroj: SZÚ

Link: Zdravý životní styl aneb 10 kroků ke zdraví, SZÚ (szu.cz)

08 November 2021

Často tušíme, které potraviny jsou pro naše tělo dobré a které si dopřáváme „nad rámec“. Jedním z častých prohřešků je nadměrná konzumace potravin a nápojů s přidaným cukrem. Neznamená to, že si nemůžeme dopřát to, co nám chutná, ale vždy záleží na množství. Je dobré přemýšlet nad tím, co (a kolik) jíme a jak se cítíme.

V našem článku se dozvíte, jaký je rozdíl mezi cukrem, který se v potravinách přirozeně vyskytuje a tím, který je do potravin přidáván (např. v průběhu zpracování). Nadbytek především těch přidaných cukrů může vést k nárůstu nadváhy a obezity a k vysokému výskytu onemocnění, kterým by se dalo předcházet. Může jít například o diabetes 2. typu (cukrovku), srdečně-cévní onemocnění a další.  Podívejte se na pár tipů, jak snížit přívod energie z přidaných cukrů a stále si jídlo a pití užívat.

V tomto článku se zaměřujeme pouze na cukr. Je to však jen jedna část strategie, jak se naučit jíst alespoň o trošku zdravěji. Každý další krůček tímto směrem může mít velký vliv na vaše zdraví a tím i na psychickou pohodu.

     Autoři: Vysloužilová M., Bischofová S., Ruprich J.

prof. J. Ruprich, CZVP SZÚ Brno

Zdroj: SZÚ

 

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/o-trosku-mene-cukru-o-trosku-vice-zdravi.aspx

08 November 2021

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo data dokládající, že ceny potravin v Číně stoupaly každý říjnový týden. Nejvýrazněji rostou ceny zeleniny, jejichž produkce byla poznamenána nepřízní počasí ve významných produkčních oblastech.

Dle zpravodajského serveru Caixin stoupla průměrná týdenní cena sledovaných druhů zeleniny v týdnu do 24. října o 24 % oproti průměru před pěti týdny. Růst během posledního říjnového týdnu zaznamenaly i ceny vepřového masa, které stouply o 10,6 %. Vysoká cena vstupních surovin a energií nutí zvyšovat ceny i největší čínské potravinářské firmy. Caixin uvádí, že některé musely za poslední měsíc zvednout své ceny až o 18 %.

V průběhu uplynulého týdne vzbudilo na čínských sociálních sítích značný rozruch oznámení zveřejněné čínským ministerstvem obchodu na svých webových stránkách. Jeho hlavním poselstvím bylo, že místní úřady podniknou kroky pro zajištění dostatečné nabídky a cenové stability zeleniny a produktů denní potřeby během blížící se zimy a jara, což není vzhledem k současné situaci překvapivé sdělení. Číňany však více vyvedl z míry závěr oznámení, kde ministerstvo nabádalo občany, aby si pořídili určité množství zásob pro uspokojení jejich každodenních a neočekávaných potřeb. V mnohých tato věta vzbudila paniku a začali okamžitě shánět rýži, olej, instantní nudle, sušenky a další zásoby vhodné pro dlouhodobé skladování, protože nedostatek kontextu je vedl k domněnce, že se může blížit i vojenský konflikt. Státní média začala v reakci na takto silnou odezvu publikovat články, ve kterých vysvětlovala, že se jedná o preventivní opatření pro případ možných lockdownů v souvislosti covid-19. Čína, která nadále udržuje politiku nulové tolerance covid-19, se nyní potýká s šířením viru, proti čemuž bojuje masivním testováním a přísnými plošnými karanténami.

Ondřej Plaček
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Pekingu

 

Mobil: +420 702 176 276, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: Čínské úřady doporučují občanům vytvořit si zásoby (Ministerstvo zemědělství, eAGRI)

08 November 2021

Vláda dnes opětovně schválila návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků. Ten již jednou schválila, následně ale čekal ve Sněmovně na projednání více téměř 10 měsíců. Nyní tak zamíří, tentokrát do nově ustavené Sněmovny k projednání znovu. Nová legislativa zahrnuje hned několik typů opatření - od úplného zákazu konkrétních jednorázových plastových výrobků, přes postupné omezování spotřeby jiných až po povinné příspěvky výrobců plastových výrobků na úklid obcí a měst. V případě zákazů umožňuje v souladu s evropskou legislativou doprodej zásob do nabytí účinnosti zákona, tedy do 1.7.2022.

„Obracíme se teď zejména na zákonodárce, aby zákon byl projednán co nejrychleji a ČR se vyhnula případným sankcím ze strany Evropské komise. Především ale tato nová legislativa přináší pozitivní změnu, tedy snížení nesmyslného nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, po které veřejnost volá a průmysl i obchod jsou na ni dlouhodobě připraveni. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, již dnes existuje řada opakovaně použitelných alternativ, a tak ročně můžeme uspořit milióny kusů jednorázových plastů. Kromě toho díky nové legislativě obce dostanou příspěvek na úklid veřejných prostor," doplňuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákaz uvádění na trh se týká pouze části vybraných jednorázových výrobků z plastu. Jde o plastové vatové tyčinky, plastové příbory, talíře, brčka, míchátka, tyčky k balonkům, nádoby na potraviny, kelímky a nádoby na nápoje z expandovaného polystyrénu a výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Jen díky němu by se měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 mld. kusů.  Zákaz, včetně doprodeje, by měl platit od 1. července 2022, kdy by měl zákon nabýt účinnosti. Vedle zmíněného zákazu přináší návrh výrobcům další povinnosti. Z pohledu zákazníků jde především o tu, která výrobcům ukládá informovat o správném zacházení s odpady, zejména bude platit pro odpady z hygienických pomůcek a tabákových výrobků.

Novinkou plynoucí z návrhu zákona bude také povinnost pro výrobce označovat výrobky z plastů. Evropská komise již na konci roku 2020 vydala nařízení týkající se jednotné podoby značení. Značení se bude týkat cigaret s filtry, samostatných filtrů, vlhčených ubrousků, hygienických pomůcek a kelímků. Návrh zákona posiluje rovněž tzv. rozšířenou odpovědnost výrobců vybraných plastových odpadů. Výrobci cigaret se budou muset podílet na úklidu cigaretových odpadků v obcích. Ke spolupráci výrobců s obcemi by mělo docházet prostřednictvím kolektivních systémů, obce tak získají finanční příspěvky na úklid. Plnění nového zákona budou kontrolovat, vzhledem k jeho široké působnosti, různé kontrolní instituce - Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

MŽP považuje za důležité rovněž finančně podporovat přechod na alternativy jednorázových plastových výrobků. Naposledy takové projekty podpořilo dotacemi ve výši cca 60 milionů korun ( zde). Z nového programového období OPŽP 2021 – 2027 poputuje na podporu přechodu na oběhové hospodářství 7,1 miliardy korun.

Přehled opatření, které zákon zavádí (PDF, 168 kB)

Otázky a odpovědi k zákonu

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: MŽP ČR

Link: Vláda opětovně schválila zákon o jednorázových plastech, míří znovu do Sněmovny - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

05 November 2021

Ve Španělsku dne 11. října 2021 schválila Rada ministrů návrh zákona o prevenci a plýtvání potravinami. Jedná se o normu, jejíž cílem je snížit množství nespotřebovaných potravin, které končí v odpadu, a podpořit jejich lepší využití.

Ministr zemědělství, rybolovu a výživy Luis Planas představil tento zákon jako cestu k napravení hned několika problémů v oblasti potravinářství ve Španělsku. Celkově má zákon za cíl vytvořit model osvědčených postupů, jak se vyhnout plýtvání potravinami. Ty mají být určeny prostřednictvím opatření v celém potravinovém řetězci, počínaje samotným procesem sklizně až po spotřebitelské návyky v domácnostech a restauracích. Hlavními dílčími cíli zákona jsou sociální spravedlnost, vývoj udržitelných potravinářských systémů a zefektivnění výroby se zaměřením na vývoj cirkulární ekonomiky a udržitelnost. Zákon vychází z myšlenky, že „není dražšího potravinářského výrobku než toho, který skončí v odpadu“.

Zejména by měl zákon pomoci k úsporám v hospodářství a ochraně životního prostředí. Vyhazování potravin je formou plýtvání jak prací zemědělců a farmářů, tak i přírodními zdroji používaných k výrobě. Zároveň díky němu dochází ke neúčelné spotřebě zdrojů jako je půda a vzniku zbytečných emisí do atmosféry.

Zákon rovněž cílí na nastavení etického a morálního pořádku. V roce 2020 se ve španělských domácnostech vyhodilo okolo 1 364 milionů kilo/litrů jídla, což činilo přibližně 31 kilo/litrů na osobu ročně. Aktuální snahou vlády je vyvolání sociální diskuze ohledně potřeby zdravého, udržitelného stravování, které bude zároveň chutné a finančně výhodné. Hierarchie využití potravin v plánech prevence staví na první místo možnost darování pro lidskou spotřebu. 

Španělská vláda prosazením tohoto zákona, který již existuje v zemích jako jsou Francie a Itálie, potvrzuje svůj závazek dodržovat cíle udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030. Konkrétně se jedná zejména o cíl pod číslem 12.3, jehož snahou je snížení plýtvání s potravinami na obyvatele ve světě na polovinu.  

V sektoru potravinářství se bude od 4.4. do 7.4. roku 2022 konat veletrh Alimentaria na výstavišti Gran Via v Barceloně, kde ZK Madrid připravuje český stánek. Případní zájemci se již mohou hlásit ZK Madrid. Více informací je k dispozici na odkazu: https://www.alimentaria.com/

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentury CzechTrade Španělsko.
Zdroj: InfoEspacial, elIndependiente, laSexta Online.

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/spanelska-vlada-prosadila-prvni-zakon-proti-plytvani-potravinami

05 November 2021

Letos italští exportéři vyvezli o 13 % více potravin než v roce 2020.

Potraviny „Made in Italy“ zaznamenaly rekord v exportu, který v prvních sedmi měsících roku 2021 skokově narostl o 13 %. Na konci roku by měl vývoz dosáhnout historické hodnoty 50 miliard EUR.

Navzdory ztíženým podmínkám obchodní výměny dosahuje vývoz opravdu skvělých výsledků. Zvýšená poptávka po italském jídle byla tažena především návratem lidí k domácí přípravě pokrmů a vzhledem k oblíbenosti italské kuchyně spotřebitelé sahali právě po italských produktech.

Největším importérem italských potravin je Německo, dále následují USA, Francie a Velká Británie. Zajímavý nárůst poptávky byl zaznamenán na ruském trhu (19 %) a na čínském trhu (18 %).

„Italský zemědělsko-potravinářský průmysl prokázal odolnost vůči krizi a může hrát klíčovou roli pro celé hospodářství,“ řekl prezident Coldiretti Ettore Prandini a zdůraznil, že je možné dosáhnout ještě většího růstu vývozu potravin a vína „Made in Italy" a to například díky zlepšení infrastruktury, která by tak urychlila dopravu mezi jihem a severem země, ale také se světem. Národní plán obnovy, který zahrnuje mnoho projektů právě v oblasti infrastruktury, tak představuje jedinečnou příležitost, která pomůže Itálii ještě zvýšit konkurenceschopnost na domácím i zahraničním trhu.

Zdroj: Coldiretti
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.

Zdroj: CzechTrade

Link: https://www.czechtrade.cz/sluzby/informacni-servis/aktuality/export-italskych-potravin-lame-rekordy

05 November 2021

Vietnam produkuje celosvětově 1/3 pepře a je bezkonkurenčně největším exportérem této komodity. Za jediný rok vyveze okolo 150 tisíc tun tohoto koření v hodnotě 27 miliard Kč.

Pěstování této tropické liány se věnují především zemědělci v provincii Binh Phuoc nedaleko Ho Či Minova města. Pepřovník černý je zde vysázen na cca 14 000 hektarech. Od roku 2018 se však místní zemědělci potýkají s odumíráním těchto rostlin. To přináší často již zadluženým pěstitelům velké škody.

Jen pobočka Státní banky Vietnamu (SBV) v provincii Binh Phuoc schválila úvěr 4 411 pěstitelům. Nyní ji situace přinutila restrukturovat dobu splácení a mírně snížit úroky o sumu odpovídající cca 8 mil. Kč. Úroky jsou ve Vietnamu vysoké, přibližně dvojnásobné v porovnání s Českou republikou. 

Vysoké ceny pepře v posledních letech přesvědčily farmáře k rozšíření pěstování, a to i na nevhodné půdě bez jakéhokoli plánování. Nadměrné používání hnojiv způsobuje, že rostliny rychle degenerují a jsou náchylnější k nemocem. Mnoho farmářů posekalo své kaučukovníky, kešu nebo kávovníky, aby zasadili pepř. Plocha využívaná k pěstování pepře se proto v posledních letech rapidně zvětšila a dosáhla 100 000 ha, čímž se dvojnásobně překročila plocha stanovená územním plánem Ministerstva zemědělství.

Zpracoval: Ing. Luboš Marek
místní spolupracovník Ministerstva zemědělství ve Vietnamu
tel: +84 904 099 562
e-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

Zdroj: MZe ČR

Link: https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/ve-vietnamu-je-ohrozena-produkce-pepre.html

05 November 2021

Vloni opět mírně vzrostlo celkové množství odpadů, zejména kvůli nárůstu stavebních odpadů, a stejně tak mírně rostlo i jejich materiálové využití. Stále se však skládkuje na plný plyn. 48 % komunálních odpadů skončilo na skládkách, což je o dvě procenta více než v roce 2019. Podle platné odpadové legislativy vzroste v příštím roce skládkovací poplatek recyklovatelných a využitelných odpadů o stokorunu, z dnešních 800 Kč za tunu uloženou na skládce na 900 Kč.

Celková produkce odpadů vloni mírně stoupla (37,4 na 38,5 mil. t), současně se ale mírně snížila produkce komunálního odpadu (z 5879 na 5730 tis. t). Množství vytříděných materiálů z komunálního odpadu kleslo oproti loňsku o 2 % o ně naopak vzrostl objem komunálních odpadů ukládaných na skládky.

„Oproti předpokladům se covidová karanténa na odpadových datech příliš nepodepsala. Nenastal žádný dramatický nárůst produkce komunálních odpadů, došlo dokonce k mírnému snížení. Na skládkách vloni ale skončilo 48 % komunálních odpadů, tedy o 2 % víc než v roce 2019. Tato čísla jednoznačně ukazují nezbytnost důrazného legislativního impulsu ve formě zcela nové odpadové legislativy, kterou se podařilo přijmout na konci minulého roku. Ta přináší celou řadu nástrojů, které by měly přispět k přesměrování využitelných odpadů ze skládek k jejich využití. Důraz byl kladen na přijetí funkčních ekonomických nástrojů, implementaci jasných recyklačních cílů a posílení rozšířené odpovědnosti výrobců. Ekonomické stimuly směrem k omezení skládkování, zejména poplatek za skládkování využitelných odpadů, jsou nastaveny z počátku mírněji, předpokládáme tak, že nepříznivý trend se bude zlepšovat až po roce 2023 nebo 2024. Podpora přechodu na oběhové hospodářství, účinně využívající zdroje, z nového programového období OPŽP dosáhne 7,1 miliardy korun,“ dodává Jan Maršák, ředitel odboru odpadů MŽP.

Celková produkce a nakládání v ČR

V roce 2020 bylo v České republice vyprodukováno 38,5 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 36,7 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele tak u nás připadne 3 598 kg odpadu za rok(166 kg nebezpečných odpadů/obyv. a 3 432 kg ostatních odpadů/obyv.). Odpady byly vloni převážně využívány. Z 38,5 mil. tun všech odpadů jich bylo 90 % využito, z toho 86 % materiálově a 4 % energeticky. Na skládkách skončilo až 10 % všech odpadů.

Komunální odpady

Obyvatelé ČR jich v roce 2020 vyprodukovali 5,7 mil. tun. Na jednoho občana ČR tedy vychází 536 kg komunálního odpadu za rok. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 14,9 %. V roce 2020 bylo využito 51 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 48 % komunálních odpadů.

Produkce a nakládání s odpady v roce 2020

Data o odpadovém hospodářství na webu MŽP

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.

 

Zdroj: MŽP ČR

Link: Odpadová data 2020: K citelnému nárůstu množství komunálních odpadů v době covidové v ČR nedošlo, odpadové trendy zůstaly téměř stejné - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

04 November 2021
Datum: 24.11.2021  9:00 – 16:00
Místo konání: Online (MS Teams)
Kategorie: Vzdělávací akce (konference, kurzy, přednášky atd.)

ZVEME VÁS TÍMTO NA ONLINE SETKÁNÍ (á 30 min) ve středu 24. 11. 2021 od 9 hod do 16 hod.

Zemědělský diplomat, Ing. Vladimír Váňa, je připraven s Vámi prodiskutovat konkrétní témata, která Vás z daného teritoria zajímají.

INDIVIDUÁLNÍ KONZULTACE mají časovou dotaci á 30 min, proběhnou na platformě MS Teams. Účast je zdarma.

Pozvánku naleznete v přiloženém souboru.

Přílohy

Zdroj: MZe ČR

Link:https://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/ministerstvo-zemedelstvi-organizuje-den.html

 

04 November 2021

Jídlo, nekonečně rozebírané téma, kterému přesto často nevěnujeme dostatek pozornosti. Někteří vtipkují, že pečlivěji vybíráme granule pro psa a make-up než vlastní večeři. Přitom právě stravování může mít v důsledku vliv i na mnohé další oblasti, než jsou naše chuťové buňky, ať už se jedná o ekonomiku, zdraví nebo životní prostředí. Posunou nás v tomto směru nové inovace a startupy? Stačíme světovým konkurentům? A jaké jsou aktuální možnosti zapojení pro širokou i odbornou veřejnost? Odpověď nabídne blížící se akce Challenge Lab pod patronátem EIT Food a Impact Hubu.

 

Ročně vyhodíme až 90 tun jídla

V roce 2050, kdy se může světová populace vyšplhat až k 9,7 miliardám obyvatel, předpokládají různé zdroje 50-70procentní nárůst produkce agropotravinářského průmyslu. Jenže nadměrný rybolov, neudržitelná práce s hospodářskou půdou a nezodpovědný konzumerismus už nyní vytěžuje přírodu neúměrně jejímu stavu. Vzniká mnoho nových inovací - laboratorní maso, funkční potraviny, indoorové farmy a hmyzí produkty. Ale bude to stačit? A umíme zvrátit negativní vývoj?

Podle průzkumu FoodDrinkEurope zaměstnává agropotravinářský průmysl jen v EU skoro pět milionů lidí. Podle stejného zdroje se také ročně vyhodí až 173 kilogramů potravin na osobu, to je úhrnem 88 milionů tun v hodnotě 143 miliard eur. Pak ale existuje 33 milionů lidí, kteří naopak nedosáhnou na kvalitní stravu ani co druhý den. 

A pak je tu lokální rozměr na území státu. Zpráva Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva zemědělství na léta 2016–2022 mimo jiné uvádí, že „nadále dochází k degradaci kvality půdy, zhoršování vodního režimu a ztrátám biodiverzity. Degradace půdy způsobuje škody, které se odhadují v rozmezí 4 až 10 mld. Kč ročně (ztráta ornice, snížení výnosů, zanášení toků, škody na majetku atd.). Vodní erozí je pak v ČR potenciálně ohroženo přes 50 % zemědělského půdního fondu, z toho je již 500 tis. ha poškozeno.” Prudce také klesá stav populace bezobratlých a některých ptáků, například koroptve polní až o 82 procent od roku 1982. 


Žádná česká popelka

Naštěstí víme, že se i v Česku objevuje mnoho nových, nosných nápadů pro zlepšení situace a mnohé už jsou součástí našeho života. V programu Climate Challenge například akceleroval projekt Česká krajina, která díky rezervaci praturů a bizonů obnovuje faunu, flóru i lokální půdu. Také společnosti jako Growlight Bohemia nebo Herba Fabrica, zaměřené na outdoorové, vertikální nebo aquaponické pěstování, zažívají boom. Revoluční SENS Food z udržitelného cvrčkového proteinu pořídíte hned v několika řetězcích, díky Nesnězeno umenšujeme plýtvání, pekařství Zemanka vyrábí kávové sušenky pro IKEA z jejich vlastního, v restauraci vyprodukovaného lógru podle pravidel cirkulární ekonomiky. Nechybí ale českým projektům napojení na větší peníze, politiky, nadnárodní firmy a mezinárodní struktury?

Jak vysoko lze mířit, ukazuje také favorit v tekuté a funkční stravě, produkt MANA. Pro Forbes zakladatel Jakub Krejčík uvedl, že MANA  „za loňský rok ve Spojených státech vygenerovala obrat ve výši 550 tisíc dolarů. Letos je v plánu v Americe vyrůst minimálně jednou tolik.” S novým produktem, MANAburgerem, navíc vyhrál první místo v hlasování o rostlinný produkt roku 2020 a rychle se dostal do fast food řetězců. 

 

Hrubá záplata, jídlo budoucnosti

„Evropské fondy mají ohromný rezervoár financí pro agropotravinářské inovace. A co víc, existuje mnoho institucí, které je efektivně využívají. Loni jsme se napojili na vícero z nich. EIT Climate-KIC je největší platformou pro technologické inovace a my se za jejich podpory stali lídrem mezinárodního koncorsia ClimAccelerator Beyond. Znamená to otevření dveří pro mezinárodní výměnu zkušeností, kontaktů i vlivů. Zároveň jsme se po boku VŠCHT stali českými partnery iniciativy EIT Food, takže můžeme napřímo zprostředkovávat mnoho příležitostí, které můžou našim českým projektům znít jako sci-fi. Nicméně už vidíme, že odvaha tuzemským startupům naštěstí nechybí,” uvádí zakladatel sítě Impact Hub ČR Petr Vítek k úspěšným partnerstvím a novým programům. 

„Letos jsme slavili krásný úspěch neziskovky Forsage.eco, která se soustředí na včelí osvětu. Projekt Forsage jako takový, který přišel s unikátním monitorovacím včelařským zařízením, je jedním z absolventů akcelerace Climate Challenge. Právě tam zaujal našeho partnera Nestlé. Po sérii jednání Forsage s Nestlé vzniklo neuvěřitelných 278 000 krabic snídaňových cereálií se speciálním polepem o důležitosti včel,” prozrazuje Lenka Krákorová, jedna z programových manažerek Impact Hubu. 

 

Pozitivní změna na dohled

Právě Nestlé, konkrétně jejich veggie výrobků Garden Gourmet, se týká i blížící se hybridní akce pod názvem Challenge Lab. Rostlinný řízek, filet, burger a brzy i vegetariánský tuňák by mohly být jedny z prvních uhlíkově neutrálních potravin na českém trhu. V Challenge Labu, který organizuje právě pod hlavičkou EIT Food tým Impact Hubu a Nestlé, vzniknou řešitelské týmy napříč obory a odborností. Ty se pak budou tři intenzivní týdny věnovat vybrané oblasti: obalům, zákazníkům a nakládání s odpady řady Garden Gourmet. 

„Propojujeme výzkum, vědu, provoz i uživatele a vidíme, že to funguje. EIT Food má celkem na kontě 16 tisíc účastníků vzdělávacích programů a podpořil 127 zemědělských a potravinářských startupů. Hledáme další v našem českém ekosystému, kteří teď mohou rychle nastartovat pozitivní změnu v konkrétním segmentu trhu. Akce je otevřená studentům, doktorandům, odborníkům, zástupcům korporátní sféry a stejně tak malým či středním firmám. Přihlášky přijímáme do 7. listopadu a 15. listopadu začínáme,” líčí Krákorová, která zve ke spolupráci jednotlivce i celé týmy. 

Více podrobností najdete zde

Komerční článek. 

Foto: Unsplash

 

Zdroj: www.startupjobs.cz

Link: Podílejte se na uhlíkově neutrální potravině. Evropský trh s inovacemi roste, české nápady mají novou šanci prorazit | StartupJobs.cz

04 November 2021

Pátek 26. 11. 2021

13.00–16.00 hodin

Přírodovědecká fakulta UK

Ústav pro životní prostředí

Krajinova posluchárna, 2. patro, Benátská 2, Praha 2

 

Workshop je určen zejménapotravinářským firmám, zástupcům státních institucí, studentům nutriční terapie a dalším zájemcůmo uvedenou problematiku.

 

Celý program naleznete zde.

04 November 2021

Od dob Féničanů jsou olivovníky nedílnou součástí života Libanonu. Olivovníky původně rostly ve volné přírodě do doby, než je Féničani začali vyvážet do celého Středomoří a tím začala doba jejich pěstování.

Od září do konce října jsou libanonští vesničané plně zaneprázdnění sběrem oliv. Olivovníky nejsou nijak náročné na pěstování a údržbu, při dostatečném množství dešťové vody je potřeba několikrát ročně zorat půdu okolo olivovníků.

Sklizeň probíhá každoročně v období mezi měsíci září a říjnem v závislosti na regionu a hlavně na tom, zda se sbírají olivy zelené (tzv. brzký sběr), nebo olivy černé (pozdní sběr). Běžnou metodou bylo rozprostření sítí nebo pláten kolem stromu tak, aby při třesením olivy popadaly. Tato metoda nezaručuje výrobu extra kvalitního oleje vzhledem k tomu, že třesením současně opadává jak zralé, tak i nezralé ovoce. Dále dochází i k poškození větví, čímž bývá ohrožena plodnost stromu pro příští rok. Dnes se přístup k darům přírody a způsobu sklizně mění. Vyzkoušenou metodou je ruční sběr při použití mechanického sběrače s dlouhou rukojetí s vibračními kleštěmi na sběr zralých oliv, aniž by docházelo k poškození zdravých větví.

Po sesbírání jsou olivy uloženy do pytlů a uskladněny. Po sběru se olivy třídí podle jejich dalšího využití. Nejlepší plody se odkládají k nakládání a většina se odváží do lisovny, kde se mění na olivový olej, který je však zprvu nečistý, obsahuje poměrně málo pevných látek a značné množství vody a proto se nechává usadit v nádržích, kde se oddělí voda od oleje. Pro optimální kvalitu by olivy měly být vylisovány do 24 hodin od sklizně. Po vycezení se olivová kaše odstraní a proces se dále opakuje. Rmut složený ze slupek a rozemletých pecek se tradičně používá k rozdělávání ohňů. Z méně kvalitního oleje se vyrábí mýdlo a palivo do olejových lamp. Olivy ve Středomoří znamenají mnohem víc než jen základní ingredienci pro vaření, jsou především obrazem civilizačního vývoje ve Středomoří, kde se tradiční hodnoty přenáší z pokolení na pokolení.

Kuriozita a výraz vztahu k olivám

Libanon a Izrael jsou ve válečném stavu od doby, kdy jejich země vznikly před více než 70 lety. I přes to mohli libanonští farmáři v tomto roce sklízet olivy v jižním Libanonu ve sporné oblasti mezi Libanonem a Izraelem, která se rozprostírá na modré linii mezi oběma zeměmi a je střežena jednotkami UNIFIL. Otázka sklizně oliv  v tomto území je mezi stranami vyjednávána vždy rok dopředu. Libanon tvrdí, že území je libanonské, zatímco Izrael si nárokuje kontrolu nad územím, kde stojí několik desítek olivovníků. Izraelské úřady souhlasily s tím, že nechají libanonské farmáře v tomto roce překročit modrou linii, příští rok bude zřejmě sběr v rukou izraelských farmářů.

Kontakt:
Ing. Petr Sochor, E-mail: This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it., Mobil: 00961 70 258 310

 

Zdroj: MZe ČR

Link: 

04 November 2021
Přehled nových předpisů z Úředního věstníku EU, souvisejících s potravinami.

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU: 
Úřední věstník Evropské unie - EUR-Lex (europa.eu)

0. SPOLEČNÁ  ORGANIZACE  ZEMĚDĚLSKÝCH  TRHŮ 

1. HYGIENA  A BEZPEČNOST  V  POTRAVINOVÉM  ŘETĚZCI

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ,  PRAVIDLA PRO  PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Nařízení 2021/1422/EU ze dne 26. dubna 2021, kterým se mění nařízení 2019/624/EU, pokud jde o osvědčení v případě porážky v hospodářství, z něhož pocházejí dotčená zvířata 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/1453/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 35
Prováděcí rozhodnutí 2021/1454/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 6614)  
OJ L 316, 07/09/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/1469/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/2235/EU, pokud jde o doplnění nového vzorového osvědčení pro produkty živočišného původu, které pocházejí z Unie, jsou přemísťovány do třetí země nebo území a po vykládce, skladování a překládce v uvedené třetí zemi nebo území jsou přemísťovány zpět do Unie, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/404/EU, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž je do Unie povolen vstup produktů živočišného původu pocházejících ze třetí země nebo území a vracejících se do Unie ze třetí země nebo území, a kterým se mění prováděcí nařízení 2021/405/EU, pokud jde o seznam třetích zemí nebo jejich regionů, z nichž je do Unie povolen vstup produktů živočišného původu a určitého zboží pocházejících ze třetí země nebo jejího regionu a vracejících se do Unie ze třetí země nebo jejího regionu 
OJ L 321, 13/09/2021, s. 21
Prováděcí nařízení 2021/1471/EU ze dne 18. srpna 2021, kterým se mění a opravují prováděcí nařízení  2020/2235/EU a 2020/2236/EU, pokud jde o odkazy na vnitrostátní opatření určená k omezení dopadu některých nákaz vodních živočichů a na seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat a zboží do Unie
OJ L 326, 15/09/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/1485/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 6765)  
OJ L 328, 16/09/2021, s. 4
Prováděcí nařízení 2021/1699/EU, kterým se mění příloha VIII nařízení 142/2011/EU, pokud jde o vzor veterinárního osvědčení pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z uzavřených pásem zřízených za účelem prevence a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 42
Rozhodnutí 222/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1489]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 1
Rozhodnutí 223/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1490]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 3
Rozhodnutí 224/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1491]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 5
Rozhodnutí 225/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1492]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 7
Rozhodnutí 226/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1493]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 10
Rozhodnutí 227/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP [2021/1494]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 11
Rozhodnutí 228/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1495]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 13
Rozhodnutí 229/2018/EU ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1496]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 15
Rozhodnutí 230/2018/EHP ze dne 5. prosince 2018, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) a příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP [2021/1497]
OJ L 337, 23/09/2021, s. 17
Nařízení 2021/1703/EU ze dne 13. července 2021, kterým se mění nařízení 2020/692/EU, pokud jde o veterinární požadavky na vstup produktů živočišného původu obsažených ve směsných produktech do Unie 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 29
Nařízení 2021/1705/EU ze dne 14. července 2021, kterým se mění nařízení 2020/692/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu
OJ L 339, 24/09/2021, s. 40
Nařízení 2021/1706/EU ze dne 14. července 2021, kterým se mění a opravuje nařízení 2020/688/EU, kterým se doplňuje nařízení 2016/429/EU, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 56
Prováděcí nařízení 2021/1714/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat 
OJ L 342, 27/09/2021, s. 5
Prováděcí nařízení 2021/1727/EU, kterým se mění a opravuje prováděcí nařízení 2021/404/EU, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením 2016/429/EU
OJ L 345, 30/09/2021, s. 1

3. OPATŘENÍ  U  POTRAVIN  ROSTLINNÉHO  PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/1446/EU, kterým se opravují prováděcí nařízení 540/2011/EU a 563/2014/EU, pokud jde o číslo CAS základní látky hydrochlorid chitosanu 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1448/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky představující nízké riziko uhličitan vápenatý a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 15
Prováděcí nařízení 2021/1449/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2-fenylfenol (včetně jeho solí, jako je sodná sůl), 8-hydroxychinolin, amidosulfuron, bifenox, chlormekvat, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, dimethachlor, etofenprox, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, parafinový olej, penkonazol, pikloram, propachizafop, prosulfokarb, chizalofop-P-ethyl, chizalofop-P-tefuryl, síra, tetrakonazol, triallát, triflusulfuron a tritosulfuron 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 20
Prováděcí nařízení 2021/1450/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o dobu platnosti schválení účinných látek akrinathrin a prochloraz 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 25
Prováděcí nařízení 2021/1451/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje dimethylsulfid jako základní látka 
OJ L 313, 06/09/2021, s. 28
Prováděcí nařízení 2021/1452/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky hydrogenuhličitan draselný jako látky představující nízké riziko a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 30
Prováděcí nařízení 2021/1455, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje účinná látka představující nízké riziko Bacillus amyloliquefaciens kmen AH2 a mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 315, 07/09/2021, s. 1
Nařízení 2021/1531/EU, kterým se mění přílohy II, III a IV nařízení 396/2005/ES, pokud jde o maximální limity reziduí pro aklonifen, akrinathrin, Bacillus pumilus QST 2808, ethirimol, penthiopyrad, pikloram a Pseudomonas sp. kmen DSMZ 13134 v některých produktech a na jejich povrchu 
OJ L 330, 20/09/2021, s. 44
Prováděcí nařízení 2021/1688/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/1201/EU, pokud jde o seznamy hostitelských rostlin a dotčených rostlin a testů k identifikaci organismu Xylella fastidiosa
OJ L 332, 21/09/2021, s. 6
Prováděcí rozhodnutí 2021/1690/EU o prodloužení platnosti opatření přijatého maltským Úřadem pro hospodářskou soutěž a spotřebitelské záležitosti povolujícího dodávání biocidního přípravku Biobor JF na trh a jeho používání v souladu s čl. 55 odst. 1 nařízení 528/2012/EU (oznámeno pod číslem C (2021) 6691)
OJ L 335, 22/09/2021, s. 1

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2021/1709/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/627/EU, pokud jde o jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu 
OJ L 339, 24/09/2021, s. 84

5. PŘÍDATNÉ  A POMOCNÉ LÁTKY A  AROMATA DO POTRAVIN
Nařízení 2021/1532/EU, kterým se mění příloha I nařízení 1334/2008/ES, pokud jde o zařazení látky 3-(1-((3,5-dimethylisoxazol-4-yl)methyl)-1H-pyrazol-4-yl)-1-(3-hydroxybenzyl)imidazolidin-2,4-dion na seznam aromatických látek Unie 
OJ L 330, 20/09/2021, s. 69

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/1424/EU o obnovení povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat a o zrušení nařízení 998/2010/EU (držitel povolení Lactosan GmbH & Co KG) 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1425/EU o povolení manganového chelátu lysinu a kyseliny glutamové jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 12
Prováděcí nařízení 2021/1426/EU o povolení proteázy serinu z Bacillus licheniformis DSM 19670 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat (držitel povolení: DSM Nutritional Products Ltd., v Unii zastoupená společností DSM Nutritional Products Sp. z o.o.) 
OJ L 307, 01/09/2021, s. 17
Prováděcí nařízení 2021/1431/EU o povolení muramidázy z Trichoderma reesei DSM 32338 jako doplňkové látky pro odstavená selata (držitel povolení DSM Nutritional Products Ltd, v Unii zastoupená společností DSM Nutritional Products Sp. z o.o.) 
OJ L 309, 02/09/2021, s. 5 

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ  POTRAVIN,  NUKLEÁRNÍ NEHODY
Prováděcí nařízení 2021/1533/EU, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení 2016/6/EU
OJ L 330, 20/09/2021, s. 72

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI

10. OZNAČOVÁNÍ

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Nařízení 2021/1691/EU ze dne 12. července 2021, kterým se mění příloha II nařízení 2018/848/EU, pokud jde o požadavky na vedení záznamů ze strany hospodářských subjektů v ekologické produkci 
OJ L 334, 22/09/2021, s. 1
Nařízení 2021/1697/EU ze dne 13. července 2021, kterým se mění nařízení 2018/848/EU, pokud jde o kritéria pro uznání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, jež jsou příslušné provádět kontroly ekologických produktů ve třetích zemích, a pro zrušení jejich uznání 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 3
Nařízení 2021/1698/EU ze dne 13. července 2021, kterým se doplňuje nařízení 2018/848/EU o procesní požadavky na uznávání kontrolních orgánů a kontrolních subjektů, které jsou příslušné provádět kontroly hospodářských subjektů a skupin hospodářských subjektů certifikovaných jako ekologické a ekologických produktů ve třetích zemích, a o pravidla pro dohled nad těmito subjekty a pro jejich kontroly a další opatření, která mají tyto kontrolní orgány a kontrolní subjekty provádět 
OJ L 336, 23/09/2021, s. 7

15. GMO A  NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-OOP č.1/2021, kterým se Evropsko-středomořská prozatímní dohoda o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy na straně druhé mění nahrazením protokolu 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/1487]
OJ L 328, 16/09/2021, s. 23

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ  MASO  A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/1692/EU, kterým se mění přílohy V, XIV a XV prováděcího nařízení 2021/404/EU, pokud jde o položky pro Botswanu v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa a masných výrobků z drůbeže a pernaté zvěře do Unie 
OJ L 334, 22/09/2021, s. 9
Prováděcí nařízení 2021/1707/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 339, 24/09/2021, s. 62

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

20. MLÉKO A  MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/1447/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/1534/EU, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení 2016/1036/EU
OJ L 313, 06/09/2021, s. 13

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí nařízení 2021/1458, kterým se od 8. září 2021 stanoví dovozní cla pro některé druhy loupané rýže
OJ L 317, 08/09/2021, s. 8
Prováděcí nařízení 2021/1466/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění prováděcí nařízení 2016/1239/EU, pokud jde o výši jistoty a dobu platnosti vývozních licencí pro rýži
OJ L 321, 13/09/2021, s. 16
Nařízení 2021/1467/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění nařízení 2016/1237/EU, pokud jde o povinnost vývozní licence pro rýži
OJ L 321, 13/09/2021, s. 18

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A  KÁVOVINOVÉ  EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY
Nařízení 2021/1465/EU ze dne 6. července 2021, kterým se mění nařízení 2019/787/EU, pokud jde o definici narážek na zákonné názvy lihovin nebo zeměpisná označení lihovin a jejich použití při popisu, obchodní úpravě a označování jiných lihovin než lihovin, na které se odkazuje narážkou
OJ L 321, 13/09/2021, s. 12

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA



Zdroj: Úřední věstník EU, 1. – 30. 9. 2021

 

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Nové potravinářské předpisy EU – září 2021 (bezpecnostpotravin.cz)