Aktuality

16. červenec 2021

Ve dnech 20. až 23. 7. 2021 se bude konat pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR XVI. Kongres Evropské asociace zemědělských ekonomů (EAAE). Kongres bude zaměřen na zvýšení role výzkumu v oblasti zemědělské ekonomie při řešení aktuálních problémů produkce potravin. Poukáže také na současné globální i lokální problémy v zemědělství a v rozvoji venkovských oblastí a na možnosti jejich řešení.

Problémy, na které se kongres v Praze tematicky především zaměří, jsou udržitelné využívání přírodních zdrojů a holistický pohled na systém produkce potravin ve světle měnících se demografických struktur v Evropě a ve světě. Kongres tak bude prostorem k dialogu mezi akademiky, představiteli řídící sféry a soukromé sféry, při využití výsledků vědecké práce, vč. práce zemědělských ekonomů. V současné době se ukazuje, že prosté předávání výsledků vědecké práce a z ní plynoucích doporučení již není dostačující. Namísto toho vyvstává potřeba efektivní demonstrace a komunikace vědeckých výsledků se zahrnutím aktérů přímo do přípravy a realizace výzkumu. Kongres si proto klade za cíl nejen přispět novými poznatky k řešení současných problémů systému produkce potravin, ale zároveň hledat hlubší soulad mezi potřebami cílových skupin a vědeckou prací zemědělských ekonomů.

Kongres EAAE je nejvýznamnější událostí v oblasti zemědělské ekonomie a ekonomiky, která se uskutečňuje jednou za tři roky a které se účastní jednak přední představitelé vědecké a decizní sféry, ale rovněž významní aktéři soukromé sféry. Akce má značný dopad do formování zemědělských politik v evropském prostoru a v delším horizontu do vývoje celého odvětví.

Více informací naleznete na: http://www.eaae2021.org/

Vydáno: ČZU, PEF

Link: https://www.czu.cz/cs/r-7229-aktuality-czu/pef-czu-v-praze-organizuje-prestizni-kongres-evropske-asocia.html

16. červenec 2021

Bzenec (Hodonínsko) 15. července (ČTK) - Moderní interaktivní muzeum vinařství s rozsáhlým zázemím a multifunkčním sálem by mohlo vzniknout v prostorách novogotického zámku v Bzenci na Hodonínsku. Ten už několik desetiletí nemá využití, od roku 2002 jej vlastní město. Sál byl sloužil i potřebám spolků v Bzenci. Studii možného využití dnes novinářům představil ředitel Zámeckého vinařství Bzenec Bořek Svoboda.

"Důvodem pro vznik studie bylo uspořádání referenda. V něm se mají obyvatelé města rozhodnout, zda dají zastupitelstvu mandát zámek prodat, nebo ne," řekl Svoboda. Zámecké vinařství sídlí v těsném sousedství zámku, pronajaté má zámecké sklepy, které na vlastní náklady zrekonstruovalo.

Studie předpokládá kompletní rekonstrukci zámku i přilehlého prostranství a vybudování interaktivní expozice v interiéru zámku. "Předpokládané náklady pouze na stavební rekonstrukci zámku bez oprav inženýrských sítí jsou 230 milionů korun. Po započtení rekonstrukce inženýrských sítí se dostaneme minimálně na 250 milionů. A to jsou ceny z letošního prvního čtvrtletí, od té doby ceny stavebních prací ještě vzrostly," konstatoval Svoboda.

Samotná expozice by měla vyjít na 30 až 60 milionů korun, podle využitých technologií. Při vzniku studie autoři vycházeli z francouzského muzea Cité du vin v Bordeaux a World of Wine v portugalském Portu. "Takovýto projekt by měl potenciál mít evropský přesah, přivést sem turisty i ze zahraničí," uvedl Martin Chlad ze Svazu vinařů.

Majitelé Zámeckého vinařství by měli zájem zámek od města odkoupit a muzeum v něm vybudovat. Ještě před podzimním referendem, které se uskuteční v době parlamentních voleb, chtějí představit obyvatelům Bzence jednu z možností, jak v budoucnu zámek využít.

"Tento prostor je velmi specifický, sousedí s budovou vinařství a dalšími průmyslovými budovami z druhé strany. Možnosti jeho využití jsou tak velmi omezené. My bychom byli rádi, pokud by se podařilo Svět vína a kultury v zámku vybudovat. Pokud by šlo všechno bez potíží, mělo by to být možné přibližně za sedm let," uvedl Svoboda.

Zámek v Bzenci byl postaven v letech 1850 až 1858 na místě zbořeného barokního zámku. Před ním stála na stejném místě gotická tvrz. V posledních desetiletích zámek chátrá a nemá žádné využití.

Veronika Skálová

16. červenec 2021

Rusko přijalo 3. července 2021 změny v zákoně O pěstování a výrobě vína, které mají za cíl nastavit pravidla v tomto oboru a především co nejvíce pomoci domácím ruským producentům. Jedna z nejkontroverznějších částí, která má mezinárodní dopad, je ta, která se týká šampaňského/šumivého vína.

Podle úprav v ruském zákoně totiž název „šampaňské“ může mít na etiketě pouze šumivé víno vyrobené v Rusku. Víno, vyrobené v zahraničí, včetně opravdového francouzského šampaňského, jehož název je chráněn asi ve 120ti zemích světa, se nově na ruském trhu musí nazývat „šumivé víno“.

To vyvolalo nevoli u předních francouzských producentů, mezi kterými je nejhlasitější firma Moet Hennessy. Ta nejprve avizovala stažení z ruského trhu, ale o pár dní později připustila, že bude podmínky ruského zákona akceptovat a že na zadní etiketě lahví upraví název na „šumivé víno“. To může způsobit krátkodobé výpadky v dovozu, jelikož změna etiket bude pravděpodobně vyžadovat i opakovanou certifikaci produktů.

Jedná se tak o další z ruských netarifních opatření, které ovlivní obchod mj. se zeměmi EU a v prvé řadě s Francií. Export českých vín do Ruska je velmi okrajovou záležitostí, proto by dopad na vzájemný obchod v tomto segmentu neměl být nijak výrazný.

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Zdroj: MZe

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/sampanske-uz-jedine-to-ruske.html

15. červenec 2021

Při příležitosti třicátého výročí fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přinášíme sérii textů, v nichž shrnujeme priority a vize v jednotlivých oblastech působnosti.

Sekce legislativy a veřejné regulace je svou historií nejmladší a rovněž počtem pracovníků nejmenší sekcí úřadu. To ale nelze říci o rozsahu agendy této sekce. Obsahem činnosti sekce jsou obvyklé agendy ústředních orgánů státní správy, jako je činnost legislativní, právní a zajišťování evropských a mezinárodních vztahů Úřadu. Vedle těchto primárně podpůrných činností má sekce ve své náplni dvě důležité samostatné agendy, kterými jsou výkon koordinačního orgánu v oblasti veřejné podpory dle § 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, a také dozor nad dodržováním zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, dle § 5 tohoto zákona.

Agenda veřejné podpory, která byla Úřadu svěřena již před vstupem do Evropské unie, nabývá na významu v posledních letech se vzrůstající snahou státu podporovat vybraná odvětví průmyslu v oblasti inovací, vědy, výzkumu a zavádění vysokorychlostního internetu. Součástí těchto aktivit je také podpora malých a středních podniků a rovněž různé formy dovolené podpory u důležitých státních podniků a státem vlastněných obchodních společností. Rovněž samospráva, zejména na úrovni krajů a statutárních měst, se snaží podporovat oblast sportu a výstavby sportovních zařízení, jako je například plánovaná multifunkční Aréna Brno, či podporovat činnost sportovních hal a sportovních klubů, včetně podpory sportovní činnosti mládeže, stavbu a provoz kulturních a společenských center, ale i jejich provoz. Otázku veřejné podpory je však třeba řešit i při financování „běžných“ činností, jako je zajištění dopravní obslužnosti, poskytování zdravotní a sociální péče, dostupného bydlení nebo u podpory cestovního ruchu. Výhradní rolí Úřadu v oblasti veřejné podpory je především spolupráce s poskytovateli veřejné podpory při přípravě oznámení opatření veřejné podpory Evropské komisi. Úřad dále spolupracuje s Evropskou komisí a s poskytovateli veřejných podpor v rámci řízení před Komisí, a to jak v řízeních týkajících se oznámené veřejné podpory, tak i v případech protiprávní veřejné podpory, zneužití veřejné podpory, existujících režimů veřejné podpory či v případě, že Komise provádí na území České republiky šetření na místě. Úřad rovněž poskytuje obecné poradenství a metodickou pomoc všem úrovním poskytovatelů veřejné podpory.

Důležitost agendy veřejné podpory byla umocněna na jaře roku 2020 v souvislosti s propuknutím pandemie covid-19. Všechny členské státy potřebovaly rychle podpořit uzavřené nebo velmi omezené obory ekonomiky. V tento moment zareagovala již 16. března 2020 Evropská komise přijetím sdělení Komise – Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy covid-19 (dále jen „dočasný rámec“). Jedná se o zvláštní právní rámec pro posuzování slučitelnosti podpor dle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (náprava vážné poruchy v hospodářství některého členského státu), který umožňuje členským státům po schválení ze strany Komise poskytovat podpory podnikům, které v důsledku opatření přijatých v souvislosti s covid-19 čelí nedostatku nebo nedostupnosti likvidity. Dočasný rámec byl postupně novelizován a doplňován o další typy podpor. K začátku května 2021 byl předpis změněn již pětkrát a v průběhu tohoto roku se chystají další úpravy, včetně možného prodloužení platnosti předpisu za horizont 2021, neboť situace ohledně vývoje pandemie se stále negativně projevuje na hospodářství jednotlivých členských států. Česká republika využila postup dle dočasného rámce u většiny svých programů na podporu ekonomiky. V této oblasti lze očekávat během roku 2021 postupnou orientaci podpůrných programů z formy „první pomoci“ ekonomice při omezujících vládních opatřeních a z toho plynoucího nedostatku výnosů a likvidity směrem k dlouhodobým programům na povzbuzení ekonomického oživení a podporu dlouhodobě životaschopných ekonomických subjektů. Druhou tendencí je maximální zjednodušení existujících covidových podpůrných programů (aktuálně přes 40 vládou schválených a Evropské komisi notifikovaných schémat podpory) do tzv. zastřešujících („umbrella“) schémat dle nejvyužívanějších typů podpor dle dočasného rámce (očekáváme nejvýše pět zastřešujících schémat). Úřad je připraven této aktivitě vlády maximálně napomáhat a již od března 2021 intenzivně spolupracuje zejména s Ministerstvem průmyslu a obchodu a dalšími resorty na přípravě a následném schválení odpovídajících podpůrných programů.

Již před vznikem pandemie covid-19 bylo možné v agendě veřejné podpory sledovat snahu posílit pozici Evropské unie a jejích ekonomických subjektů vůči ostatním globálním hráčům v mezinárodní ekonomice, zejména vůči Číně a USA. Na straně Evropské unie bylo zřetelné zaostávání v některých perspektivních oborech (například v elektromobilitě a výrobě odpovídajících klíčových komponent), na straně globálních hráčů pak byla patrná snaha podpořit své domácí subjekty mnohdy na úkor evropských subjektů. V roce 2014 přijala Evropská komise sdělení obsahující pokyny, jak podle pravidel pro státní podporu posuzovat veřejné financování významných projektů společného evropského zájmu (tzv. Important projects of common European interest – dále jen „IPCEI“). Cílem tohoto sdělení bylo umožnit členským státům kombinovat veřejnou podporu pro tyto projekty se soukromými investicemi, aby následně velmi významně přispěly k hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst a posílení konkurenceschopnosti ve prospěch průmyslu a hospodářství Unie. V samotném komuniké Evropská komise uvádí, že významné projekty společného evropského zájmu umožní spojit vědomosti, odborné znalosti, finanční zdroje a hospodářsky aktivní subjekty v celé Unii a překonat tak významná selhání trhu nebo systémové nedostatky a společenské problémy, které by nebylo možné řešit jinak. Jejich úkolem je spojit veřejný a soukromý sektor, aby bylo možné realizovat projekty velkého rozsahu, které jsou důležitým přínosem pro Unii a její občany. Vzhledem k inovativnosti tohoto nástroje, povinnému zapojení více členských států a dalším stanoveným podmínkám trvalo několik let, než se povedlo konkrétní projekt dle rámce IPCEI realizovat.

V prosinci roku 2018 schválila Evropská komise první projekt IPCEI v oblasti mikroelektroniky za účasti čtyř členských států – Německa, Francie, Velké Británie a Itálie. Později se k tomuto projektu připojilo ještě Rakousko. Cílem je podpořit rozvoj výroby klíčových prvků mikroelektroniky jako polovodiče, čipy, senzory, tranzistory a optické prvky sítí, které se používají v různých průmyslových oborech, zejména automobilovém. Projektu se účastní 29 podnikatelských subjektů z původních čtyř států a dodatečně se připojily tři rakouské subjekty. Tyto subjekty společně investují okolo šesti miliard eur ze soukromého kapitálu, přičemž členské státy projektu poskytnou 1,75 miliardy eur veřejné podpory. Další IPCEI projekt byl schválen hned následujícího roku v prosinci 2019 za účasti sedmi členských států (Belgie, Finska, Francie, Německa, Itálie, Polska a Švédska) s cílem podpořit výrobu komponent a samotných elektrobaterií. Tohoto projektu se účastní 17 průmyslových subjektů, které investují pět miliard eur a obdrží podporu ve výši 3,2 miliardy eur od zúčastněných členských států. Ještě rozsáhlejší je výší privátních investic, veřejné podpory a počtem členských států druhý IPCEI projekt na podporu výrobního řetězce autobaterií nazvaný poněkud vznešeně Evropská inovace v bateriích a schválený v únoru 2021 za účasti 12 členských států (Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Polsko, Slovensko, Španělsko and Švédsko). Privátní investoři poskytnou v projektu devět miliard eur a veřejná podpora z členských států by měla dosáhnout 2,9 miliardy eur. První tři schválené IPCEI projekty ukazují snahu Evropské unie dohnat náskok v oblasti výroby klíčových komponent pro přechod k elektromobilitě a souvisejících průmyslových oborech, který před Evropskou unií získala zejména Čína.

Bohužel je smutnou skutečností, že Česká republika, jako tradičně průmyslová země se silným podílem automobilového průmyslu, se žádného z těchto významných projektů dosud neúčastní. Nezbývá než doufat, že Česko se aktivně zúčastní aktuálně připravovaného projektu na podporu výroby vodíkové infrastruktury, jehož příprava byla slavnostně zahájena 18. prosince 2020 na závěr německého předsednictví v Radě Evropské unie podpisem memoranda 22 členských států a Norska. V této oblasti bude Unie dohánět především náskok Japonska, kde se vývoji a uplatnění vodíkových technologií věnuje zejména automobilka Toyota s podporou japonské vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu již pro tento projekt vypsalo výzvu na webových stránkách a hledá české subjekty, které by se ho mohly zúčastnit. Dalším připravovaným významným projektem je Mikroelektronika II se zaměřením na významné inovační projekty v oblasti designu procesorů a čipů pro umělou inteligenci, designu čipů pro komunikaci na úrovni 5G, 6G a konektivitu, rozvoje a výroby těchto čipů v Evropě, pokročilých technologií pouzdření pro heterogenní integraci a polovodičové substráty pro radiofrekvenční a výkonová zařízení, jež pomohou obnovit kapacitu v oblastech, ve kterých je Evropa silně závislá na dovozu surovin a technologií a zajistí konkurenceschopnost průmyslu Evropské unie na světových trzích. I u tohoto projektu budeme doufat, že se podaří nalézt odpovídajícího partnera mezi českými podniky nebo výzkumnými institucemi.

Vedle výše popsané podpory významných evropských projektů v poslední době posiluje snaha ochránit společný unijní trh před dopady subvencí ze strany třetích zemí. Potřebu přijetí nové regulace v oblasti zahraničních subvencí vyjádřila Evropská komise v Bílé knize o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi z června 2020, ve které uvedla: „Jak ukázala analýza nedostatků, Evropská unie již má určité nástroje k řešení narušení vnitřního trhu, jež mohou způsobovat zahraniční subvence, především v případech zahraničních subvencí poskytovaných na dovoz zboží. Z analýzy nedostatků a vymezení problému ale rovněž vyplývá, že stávající nástroje je třeba doplnit tak, aby se konkrétně zabývaly narušeními vnitřního trhu Evropské unie v důsledku subvencí poskytovaných orgány států mimo Unii a dokázaly je napravit.“ Jde zejména o situace, kdy subvence ze třetích států nepodléhají regulaci pravidly veřejné podpory, zatímco subvence poskytované státy Unie jsou těmto přísným pravidlům podřízeny. Neregulované subvence ze třetích států tak mohou mít negativní dopad na jednotný trh Evropské unie. Návrh nového nařízení k subvencím přijatý Evropskou komisí dne 5. května 2021 předkládá možnosti přezkumu a regulace subvencí poskytnutých ze strany třetích států podnikům působícím na vnitřním trhu Evropské unie. Návrh zavádí ex post přezkum subvencí poskytovaných třetími státy a ex ante posuzování spojení podniků a veřejných zakázek, jichž se účastní podniky, jimž byly takové subvence ze třetích zemí poskytnuty. V případě subvencí, u kterých bude prokázáno, že narušují vnitřní trh, předkládá návrh nařízení možnosti nápravy, například formou nařízeného navrácení subvence. Konkrétní případy spojení podniků a veřejných zakázek, na kterých participují podniky, jež obdržely zahraniční subvenci, budou podléhat předběžné notifikaci k Evropské komisi. Bez jejího schválení, respektive bez marného uplynutí lhůty pro schválení, nebude spojení podniků nebo přidělení veřejné zakázky povoleno. Během slovinského předsednictví v Radě Evropské unie v druhé polovině roku 2021 je plánováno zahájení schvalovacího legislativního procesu na pracovní skupině pro hospodářskou soutěž Rady Evropské unie a v rámci spolurozhodovací procedury bude nutné najít konsenzus s pozicí Evropského parlamentu.

V unijním právu platí obecná zásada, že poskytování veřejné podpory je zakázáno. Nicméně z uvedeného pravidla existuje celá řada výjimek, na jejichž základě veřejnou podporu poskytnout lze. Musí však být splněny specifické podmínky obsažené v jednotlivých předpisech, které umožňují veřejnou podporu poskytovat bez vydání rozhodnutí Evropské komise v dané věci (jedná se o tzv. blokové výjimky), a dále v předpisech, označovaných jako tzv. soft law, kdy je splnění podmínek ověřováno ze strany Evropské komise v rámci jí vedeného řízení. Uvedené předpisy prošly v letech 2012–2014 rozsáhlou revizí, kterou Komise provedla v rámci první modernizace pravidel veřejné podpory. S blížícím se koncem platnosti těchto modernizovaných pravidel Komise zahájila na začátku roku 2019 proces jejich hodnocení. Účelem hodnocení bylo zjistit, zda pravidla nadále vyhovují měnícím se společenským a hospodářským podmínkám a postačí tedy pouze prodloužit jejich platnost, nebo zda je třeba tato pravidla upravit či dokonce změnit. Výsledek hodnocení ukázal, že dosavadní nastavení systému kontroly veřejné podpory je uspokojivé. Bylo však zjištěno, že některá pravidla vyžadují úpravu, a to i s ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu a na kontext Evropské průmyslové a digitální strategie. První revidované předpisy Komise představila v roce 2020, a to prostřednictvím veřejných konzultací. Úřad v rámci výkonu svých koordinačních pravomocí v oblasti veřejné podpory vypracoval ve spolupráci s resorty připomínky a komentáře k návrhům revidovaných předpisů a připravil souhrnné stanovisko za Českou republiku, které následně předložil Evropské komisi. Účastnil se rovněž projednávání příslušných návrhů v rámci poradních výborů a jednání zástupců členských států a Evropské komise. Zmíněná revize proběhla především u nejvyužívanější výjimky ze zákazu veřejné podpory, kterou je obecné nařízení o blokových výjimkách. Změny v obecném nařízení se budou týkat národního spolufinancování v rámci některých unijních programů Evropské unie pro podporu výzkumu a vývoje či v rámci Fondu InvestEU. Nově mají být také zavedena ustanovení týkající se oblasti energetické účinnosti budov, nízkoemisní mobility či zavádění širokopásmového připojení, to vše v reakci na pandemii nemoci covid-19 a související opatření přijatá vládami členských států. V rámci veřejných konzultací Evropská komise představila návrh nové podoby dalších předpisů. Jedná se o shora zmíněný předpis pro významné projekty společného evropského zájmu, předpis upravující poskytování podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací či předpis pro poskytování regionální podpory. Další veřejné konzultace budou následovat v průběhu tohoto roku a roku následujícího. V legislativní oblasti tedy stojí před Úřadem i dalšími veřejnými orgány velké množství práce. Lze vyjádřit očekávání, že zrevidované předpisy budou jednodušší co do jejich aplikace i interpretace zejména pro subjekty poskytující veřejnou podporu.

Kompetence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti významné tržní síly jsou vymezeny zákonem č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o VTS“). Pravomoc Úřadu spočívá především v provádění dozoru nad dodržováním zákona o VTS a metodické činnosti. Jedná se o výkon činností a plnění úkolů se zaměřením na odhalování nekalých obchodních praktik, šetření ve věcech zneužití významné tržní síly a následné vedení správních řízení včetně ukládání správních sankcí. Hlavní cíl činnosti Úřadu spočívá v nápravě odhaleného závadného stavu ve smluvních vztazích mezi dodavateli a odběrateli na trhu nákupu a prodeje potravin a v narovnání těchto obchodních vztahů. Úřad k tomu využívá široké kompetence, ať už se jedná o možnost využití určitých procesních odklonů v případě méně závažných porušení zákona o VTS (například ve fázi před zahájením správního řízení), možnost využití institutu závazků a narovnání ve správních řízeních nebo uložení správní sankce ve formě pokuty až do výše 10 % obratu u subjektu, který porušil zákon o VTS. Průběh předběžného šetření a následně i samotného správního řízení vždy závisí na vůli a ochotě jednotlivých subjektů spolupracovat s Úřadem a dobrovolně se podílet na nápravě zjištěných nedostatků. Partnerský přístup Úřadu a dotčených subjektů může v mnoha případech vést k efektivnějšímu a rychlejšímu odstranění protiprávního stavu a narovnání dodavatelsko-odběratelského vztahu. Významnou část činností Úřadu představuje vydávání odborných stanovisek k výkladu problematických ustanovení zákona o významné tržní síle. Úřad je rovněž vstřícný k umožnění konzultací mezi jím a dozorovanými subjekty a rovněž i jejich dodavateli zejména pokud tímto dochází k prevenci možného protiprávního jednání.

Ve své dosavadní dozorové praxi se Úřad zaměřoval zejména na postih těch nejzávažnějších praktik objevujících se mezi dodavateli a odběrateli. Úřad se ve většině šetřených kauz soustředí na plošný dopad praktik a snaží se zadokumentovat a postihnout praktiku, která je uplatňována vůči větším skupinám dodavatelů. Dále se v rámci vedených správních řízení zaměřuje na typově velmi závažná porušení zákona zasahující do majetkové sféry dodavatelů. V rámci šetřených praktik se Úřad již méně setkává s porušováním formálních požadavků zákona, tj. zejména s nedodržováním písemnosti smluv. Po několika významných zásazích Úřadu dochází v posledních letech také k odhalování sofistikovanějších praktik. Jedná se zejména o problematiku sjednávání smluv, které vytvářejí výraznou nerovnováhu mezi smluvními stranami, stále přetrvávající sjednávání a vybírání plateb, za které nebylo poskytnuto protiplnění, nebo přenášení podnikatelského rizika z obchodního řetězce na dodavatele. Závažnosti praktik pak odpovídají i uložené pokuty, které jsou v agendě významné tržní síly vysoké vzhledem k vysokým obratům šetřených odběratelů (maloobchodních řetězců). Méně závažná porušení týkající se nedodržení formálních požadavků zákona o VTS většinou Úřad řeší alternativními procesními postupy tak, aby došlo k rychlé nápravě vadného stavu. Od roku 2016, kdy došlo k zásadní novele zákona o VTS, zahajuje Úřad každoročně v průměru tři správní řízení pro možné porušení zákona o VTS.

Zajímavým vývojem s velkým dopadem pro budoucnost v posledních letech prošla úprava nekalých obchodních praktik v oblasti potravinářského řetězce na úrovni Evropské unie. Tato oblast byla v hledáčku Evropské komise již od roku 2009, kdy bylo přijato sdělení Komise o lepším fungování potravinového řetězce v Evropě. V roce 2013 byl vydán dokument vztahující se k problematice obchodních řetězců ve formě zelené knihy, který obsahoval jednak identifikaci nejčastějších zakázaných obchodních praktik a dále popisoval možnosti řešení této problematiky v jednotlivých členských státech Evropské unie a návrhy na možné sjednocení řešení této problematiky. Ve zprávě z roku 2016 určila Evropská komise řadu oblastí pro zlepšení jak právních předpisů členských států zabývajících se nekalými obchodními praktikami, tak dobrovolných iniciativ v odvětví potravinářství. Komise se přitom zavázala před skončením svého mandátu znovu posoudit potřebu opatření Evropské unie za účelem řešení nekalých obchodních praktik, jejichž způsob regulace byl na úrovni členských států velmi různorodý a roztříštěný. Důsledkem neexistence jednotného evropského rámce docházelo k velmi malé nebo žádné spolupráci mezi donucujícími orgány členských států. Zejména ze států Visegrádské skupiny byl vůči Evropské komisi vyvíjen soustavný tlak na předložení jednotné evropské regulace, jehož výsledkem bylo předložení návrhu směrnice o nekalých obchodních praktikách v roce 2018. Na poměry Evropské unie proběhl legislativní proces velmi rychle během jednoho roku a již dne 17. dubna 2019 byl uveřejněn přijatý text směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2019/633, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (dále jen „směrnice“).

Směrnice byla přijata s cílem zavést minimální unijní standard ochrany proti zneužívajícím obchodním praktikám v zemědělském a potravinovém řetězci, čehož má být prakticky dosaženo harmonizací právních předpisů jednotlivých členských států Evropské unie v dané oblasti a dále vymezením a sjednocením základních nekalých obchodních praktik spolu se stanovením způsobu jejich omezení. Ochrana poskytovaná směrnicí se vztahuje na zemědělské výrobce a fyzické nebo právnické osoby (včetně organizací producentů a sdružení těchto organizací, ať už uznaných, či nikoli), které dodávají zemědělské produkty a potravinářské výrobky, a to v závislosti na jejich relativní vyjednávací síle. Směrnice se zaměřuje na obchodní jednání větších subjektů vůči subjektům, jež mají menší vyjednávací sílu, přičemž se týká všech úrovní zemědělského a potravinového řetězce. Směrnice obsahuje jako kompromis tzv. dynamický přístup, který je založen na ochraně vzájemného vztahu v závislosti na relativní velikosti dodavatele a kupujícího z hlediska ročního obratu. Směrnice začíná na úrovni do dvou milionů eur u dodavatele vůči odběrateli s obratem nad dva miliony eur a následně v pěti pásmech dle obratových kritérií tato ochrana končí u dodavatele s ročním obratem do výše 350 milionů eur vůči odběrateli s obratem nad 350 milionů eur.

Směrnice dále stanoví minimální seznam zakázaných nekalých obchodních praktik ze strany kupujících, jako jsou pozdní platby za dodávky zboží, rušení objednávek v nedostatečném časovém předstihu, jednostranné změny smluvních podmínek, vyžadování plateb nesouvisejících s prodejem dodaného zboží, požadování náhrady za zhoršení jakosti či ztrátu již dodaného zboží bez zavinění dodavatele, odmítnutí písemného potvrzení smluvních podmínek, neoprávněné využití či zpřístupnění obchodního tajemství dodavatele, odvetná obchodní opatření za uplatňování smluvních či zákonných práv dodavatele, vyžadování odškodnění za náklady spojené s prošetřením stížností zákazníků. Vedle zcela zakázaných praktik uvádí směrnice rovněž výčet praktik, které jsou zakázány pouze v případě, že nebyly předem jasně a jednoznačně sjednány ve smluvních podmínkách, jako je například vrácení neprodaného zboží dodavateli, aniž by bylo kupujícím zaplaceno, požadování úhrady nákladů slev na zboží prodávané v rámci propagace, vyžadování plateb za reklamu na zboží, plateb za uvedení zboží na trh a plateb za úpravu prodejních prostor. Směrnice také stanovuje členským státům Evropské unie povinnost určit donucovací orgán k prosazování pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik a vymezit jeho pravomoci. Donucovacím orgánům členských států je pak stanovena povinnost vzájemné účinné spolupráce a podávání zpráv Komisi. Dále je zmíněno, že členské státy mohou podporovat dobrovolné využívání nezávislých mechanismů alternativního řešení sporů. Do právních řádů jednotlivých členských států měla být směrnice transponována do 1. května 2021, přičemž přijatá opatření mají být použitelná nejpozději od 1. listopadu 2021. Při transpozici směrnice lze ponechat v platnosti či zavést přísnější pravidla zaměřená na boj proti nekalým obchodním praktikám, než jaká stanoví směrnice.

Česká republika zahájila transpoziční práce hned po finálním přijetí textu směrnice. I přes poměrně intenzivní legislativní práce probíhající během roku 2019 a v první půli roku 2020 pod vedením Ministerstva zemědělství jako gestora této problematiky se nepodařilo dosáhnout textu novely, který by byl akceptovatelný pro zbývající dva spolugestory, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad. Ministerstvo zemědělství předložilo na konci dubna 2021 neúplný transpoziční text k projednání vládě České republiky. Vzhledem k zásadním transpozičním nedostatkům (novela nerozšiřuje působnost zákona o VTS na celý potravinářský řetězec, v rozporu se směrnicí je navržena hranice sedmi milionů korun jako obratové kritérium) je evidentní, že v tomto volebním období není reálné přijetí implementační novely odpovídající platnému znění směrnice. Bude proto úkolem příští vlády vzniklé po říjnových volbách 2021 znovu zahájit legislativní práce na plné transpozici směrnice. Klíčovou otázkou bude, zda pokračovat v novelizaci současného zákona o VTS, nebo připravit zcela nový zákon, který by svým pojetím odpovídal jak vývoji v oblasti VTS během posledních deseti let, tak zejména obsahovým požadavkům směrnice. Nová úprava bude muset rozšířit působnost české normy na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v potravinářství, zajistit ochranu slabší strany bez ohledu na to, zda je touto slabší stranou dodavatel nebo odběratel a znovu zvážit rozsah postihovaných nekalých praktik.

Agenda Evropské unie bude rovněž důležitou součástí aktivit Úřadu v nejbližším období, neboť Česká republika bude v druhé polovině roku 2022 předsedat Radě Evropské unie. Úřad bude muset zajistit předsedání v pracovní skupině Rady pro hospodářskou soutěž, zorganizovat Evropský soutěžní den v říjnu 2022 v Praze a zajistit jednání pracovní skupiny pro veřejnou podporu, jejíž konání rovněž plánujeme uskutečnit během podzimu 2022 v Praze. Z hlediska agendy očekáváme během našeho předsednictví dokončení modernizovaných pravidel pro veřejnou podporu, která již byla výše zmíněna. Z legislativních předpisů projednávaných v proceduře spolurozhodování společně s Evropským parlamentem předpokládáme dokončení návrhu nařízení k digitálním trhům (tzv. Digital Market Act Regulation) a rovněž návrhu nařízení k subvencím, o kterém jsem se již zmínil v předchozím textu. České předsednictví v Radě Evropské unie u těchto návrhů naváže na práci francouzského předsednictví v první polovině 2022, a bude proto nezbytná vzájemná koordinace a spolupráce obou států.

JUDr. Petr Solský

místopředseda

Zdroj: ÚOHS

Link: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Tiskové zprávy z oblasti veřejné podpory | Směřování sekce legislativy a veřejné regulace (uohs.cz)

15. červenec 2021

Evropská komise dnes přijala balíček návrhů, jejichž cílem je učinit politiky EU v oblasti klimatu, využívání půdy, energetiky, dopravy a zdanění vhodné ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Dosažení tohoto snížení emisí v příštím desetiletí je nezbytné k tomu, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu stala skutečností. Komise dnešními návrhy představuje legislativní nástroje k dosažení cílů dohodnutých v evropském právním rámci pro klima a k zásadní transformaci hospodářství a společnosti pro spravedlivou, ekologickou a prosperující budoucnost.

Komplexní a vzájemně provázaný soubor návrhů

Dnešní návrhy umožní nezbytné zrychlení při snižování emisí skleníkových plynů v příštím desetiletí. Kombinují: uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích a zpřísnění stávajícího systému EU pro obchodování s emisemi, větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinností, rychlejší zavádění nízkoemisních druhů dopravy a infrastruktury a paliv na jejich podporu, sladění daňových politik s cíli Zelené dohody, opatření pro předcházení úniku uhlíku a nástroje k zachování a rozšíření přirozených propadů uhlíku.

Systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) stanoví cenu za znečištění uhlíkem a každoročně snižuje emisní stropy pro určitá hospodářská odvětví. Úspěšně za posledních 16 let snížil emise z výroby elektřiny a energeticky náročných výrobních odvětví o 42,8 %. Komise dnes navrhuje ještě více snížit celkový emisní strop a zvýšit roční míru jeho snižování. Komise rovněž navrhuje postupně rušit přidělování bezplatných povolenek pro leteckou dopravu, aby bylo dosaženo souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA), a poprvé začlenit emise z lodní dopravy do EU ETS. V zájmu řešení problému absence snížení emisí ze silniční dopravy a budov bude zřízen nový samostatný systém obchodování s emisemi pro distribuci pohonných hmot pro silniční dopravu a budovy. Komise také navrhuje zvýšit objem Inovačního fondu a Modernizačního fondu.
Pro doplnění značných výdajů na klima z rozpočtu EU by členské státy měly vynakládat veškeré své příjmy z obchodování s emisemi na projekty v oblasti klimatu a energetiky. Vyčleněná část příjmů z nového systému pro silniční dopravu a budovy by měla řešit případný sociální dopad na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy.
Nařízení o „sdílení úsilí“ přiřazuje každému členskému státu ambicióznější cíle v oblasti snižování emisí pro budovy, silniční a vnitrostátní námořní dopravu, zemědělství, odpady a malá průmyslová odvětví. Vzhledem k odlišnosti výchozích pozic a kapacit jednotlivých členských států vycházejí tyto cíle z jejich HDP na obyvatele, přičemž je zohledněna nákladová efektivnost.
Členské státy mají rovněž společnou odpovědnost za odstraňování uhlíku z atmosféry, a proto nařízení o využívání půdy, lesnictví a zemědělství stanoví celkový cíl EU pro pohlcování uhlíku přírodními propady uhlíku, který odpovídá 310 milionům tun emisí CO2 do roku 2030. Vnitrostátní cíle budou po členských státech požadovat, aby pečovaly o své propady uhlíku a usilovaly o jejich rozšíření. EU by měla usilovat o dosažení klimatické neutrality do roku 2035, pokud jde o využívání půdy, lesnictví a zemědělství, také včetně emisí jiných než emisí CO2, jako jsou emise z používání hnojiv a chovu hospodářských zvířat. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zlepšit kvalitu, kvantitu a odolnost lesů v EU. Strategie podporuje lesníky a lesní biohospodářství, zachovává udržitelnost těžby a využívání biomasy, udržuje biologickou rozmanitost a stanoví plán výsadby tří miliard stromů v celé Evropě do roku 2030.
Výroba a využívání energie představují 75 % emisí EU, takže urychlení přechodu na ekologičtější energetický systém je nezbytné. Směrnice o obnovitelných zdrojích energie vytyčí zvýšený cíl vyrábět 40 % naší energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030. K této ambici přispějí všechny členské státy a konkrétní cíle se navrhují pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě, pro vytápění a chlazení, v budovách a průmyslu. Aby byly splněny cíle v oblasti klimatu i životního prostředí, zpřísňují se kritéria udržitelnosti pro využívání bioenergie a členské státy musí koncipovat veškeré režimy na podporu bioenergie způsobem, který respektuje kaskádový princip využívání dřevní biomasy.
K omezení celkové spotřeby energie, snížení emisí a řešení energetické chudoby stanoví směrnice o energetické účinnosti ambicióznější závazný roční cíl pro snížení spotřeby energie na úrovni EU. Bude vodítkem pro stanovení vnitrostátních příspěvků a téměř zdvojnásobí roční povinné úspory energie pro členské státy. Veřejný sektor bude muset každoročně renovovat 3 % svých budov, aby stimuloval vlnu renovací, tvořil pracovní místa a snížil spotřebu energie a náklady pro daňové poplatníky.
Pro řešení problému zvyšujících se emisí v silniční dopravě je zapotřebí kombinace opatření, která doplní obchodování s emisemi. Přísnější emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky urychlí přechod na mobilitu s nulovými emisemi tím, že budou vyžadovat snížení průměrných emisí nových automobilů o 55 % od roku 2030 a o 100 % od roku 2035 ve srovnání s rokem 2021. Nové automobily zaregistrované od roku 2035 budou tedy vozidly s nulovými emisemi. Aby se zajistilo, že řidiči budou moci po celé Evropě nabíjet nebo napájet svá vozidla ve spolehlivé síti, bude zrevidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva od členských států vyžadovat, aby rozšířily kapacitu nabíjení v souladu s prodejem automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních silničních tazích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice: každých 60 kilometrů v případě elektrického nabíjení a každých 150 km v případě vodíkových paliv.
Letecká a námořní paliva způsobují značné znečištění a vyžadují rovněž zvláštní opatření doplňující obchodování s emisemi. Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva vyžaduje, aby letadla a lodě měly přístup k dodávkám elektřiny z čistých zdrojů v hlavních přístavech a na letištích. Iniciativa v oblasti leteckých paliv ReFuelEU Aviation bude vyžadovat, aby dodavatelé paliv mísili stále více udržitelných leteckých paliv do tryskového paliva čerpaného na letištích EU, včetně syntetických nízkouhlíkových paliv, známých jako e-paliva. Podobně bude iniciativa v oblasti námořních paliv FuelEU Maritime stimulovat využívání udržitelných námořních paliv a technologií s nulovými emisemi tím, že stanoví maximální limit pro obsah skleníkových plynů v rámci energie spotřebovávané loděmi vplouvajícími do evropských přístavů.
Daňový systém pro energetické produkty musí chránit a zlepšovat jednotný trh a podporovat ekologickou transformaci stanovením správných pobídek. Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. Cílem nových pravidel je omezit škodlivé účinky soutěže v oblasti zdanění energie a pomoci členským státům zajistit příjmy z ekologických daní, které mají na růst menší negativní dopad než zdanění práce.
Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích promítne cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že ambiciózní opatření v oblasti klimatu v Evropě nepovedou k „úniku uhlíku“. Tím se zajistí, že snížení emisí v Evropě přispěje k celosvětovému snížení emisí, namísto odsunutí uhlíkově intenzivní produkce mimo Evropu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a naše mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem.

Tyto návrhy jsou propojeny a vzájemně se doplňují. Potřebujeme tento vyvážený balíček a příjmy, které tvoří, abychom zajistili transformaci, díky níž bude Evropa spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná; odpovědnost zde bude rovnoměrně rozdělena napříč různými odvětvími a členskými státy a v případě nutnosti bude poskytnuta další pomoc.

Sociálně spravedlivý přechod

Přestože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přínosy politik EU v oblasti klimatu jednoznačně převažují nad náklady na tento přechod, v krátkodobém horizontu hrozí, že tyto politiky ještě více zatíží zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy. Koncepce politik obsažených v dnešním balíčku proto spravedlivě rozděluje náklady na boj proti změně klimatu a na přizpůsobení se této změně.

Nástroje pro stanovení cen uhlíku navíc zvyšují příjmy, které lze znovu investovat do stimulace inovací, hospodářského růstu a investic do čistých technologií. Navrhuje se vytvoření nového Sociálního fondu pro klimatická opatření s cílem poskytnout členským státům vyčleněné finanční prostředky na pomoc občanům s investicemi do energetické účinnosti, nových systémů vytápění a chlazení a čistší mobility. Sociální fond pro změnu klimatu by byl financován z rozpočtu EU s použitím částky odpovídající 25 % očekávaných příjmů z obchodování s emisemi z paliv používaných v budovách a v silniční dopravě. Poskytne členským státům na období 2025–2032 finanční prostředky ve výši 72,2 miliardy eur na základě cílené změny víceletého finančního rámce. Díky návrhu čerpat odpovídající příslušné finanční prostředky členských států by fond mobilizoval 144,4 miliardy eur na sociálně spravedlivý přechod.

Přínos dnešního úsilí na ochranu lidí a planety je jasný: čistší ovzduší, chladnější a ekologičtější města, zdravější občané, nižší spotřeba energie a nižší účty, evropská pracovní místa, technologie a průmyslové příležitosti, více prostoru pro přírodu a zdravější planeta, která bude předána budoucím generacím. Výzvou, která je těžištěm ekologické transformace Evropy, je zajistit, aby výhody a příležitosti, které z ní plynou, byly dostupné všem, a to co nejrychleji a co nejspravedlivěji. Využíváním různých dostupných nástrojů politiky na úrovni EU můžeme zajistit, aby byla rychlost změn dostatečná, avšak nikoliv zbytečně rušivá.

Souvislosti

Zelená dohoda pro Evropu, kterou Komise představila dne 11. prosince 2019, stanoví cíl učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. Evropský právní rámec pro klima, který vstupuje v platnost tento měsíc, zakotvuje do závazných právních předpisů závazek EU ve smyslu klimatické neutrality a střednědobý cíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Závazek EU snížit do roku 2030 své čisté emise nejméně o 55 % byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako příspěvek EU k plnění cílů Pařížské dohody.

Výsledkem stávajících právních předpisů EU v oblasti klimatu a energetiky je snížení emisí skleníkových plynů v EU ve srovnání s rokem 1990 o 24 %, zatímco ekonomika EU ve stejném období vzrostla o více než 60 %; růst se tak oddělil od emisí. Tento vyzkoušený a osvědčený právní rámec tvoří základ tohoto balíčku předpisů.

Komise před předložením těchto návrhů provedla rozsáhlá posouzení dopadů s cílem změřit příležitosti a náklady spojené s ekologickou transformací. V září 2020 podpořilo komplexní posouzení dopadů návrh Komise zvýšit cíl EU v oblasti čistého snížení emisí do roku 2030 alespoň na 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Vyplynulo z něj, že tento cíl je jak dosažitelný, tak přínosný. Dnešní legislativní návrhy jsou podloženy podrobnými posouzeními dopadů a přihlížejí k propojení s ostatními částmi balíčku.

Ekologickou transformaci podpoří dlouhodobý rozpočet EU na příštích sedm let Na podporu opatření v oblasti klimatu bylo vyčleněno 30 % z programů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v hodnotě 2 biliony eur, jakož i prostředky z nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Na opatření v oblasti klimatu je věnováno 37 % z Nástroje pro oživení a odolnost v hodnotě 723,8 miliardy eur, které budou financovat vnitrostátní programy členských států v rámci nástroje na podporu oživení NextGenerationEU.

Členové sboru komisařů k tomu uvedli:

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Ekonomika založená na fosilních palivech dosáhla svých hranic. Chceme příštím generacím předat zdravou planetu, dobrá pracovní místa a růst, který neškodí naší přírodě. Zelená dohoda pro Evropu je naší strategií růstu, která směřuje k dekarbonizované ekonomice. Evropa byla prvním kontinentem, který prohlásil, že se do roku 2050 stane klimaticky neutrální. Nyní jsme první, kdo předkládá konkrétní plán. Evropa proměňuje slova v činy prostřednictvím inovací, investic a sociální kompenzace.“

Výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans k tomu dodal: „Jde o rizikové desetiletí v boji proti klimatickým krizím a krizím v oblasti biologické rozmanitosti. Evropská unie si stanovila ambiciózní cíle a my dnes vysvětlujeme, jak je můžeme splnit. Dospět k ekologické a zdravé budoucnosti pro všechny bude vyžadovat značné úsilí v každém odvětví a ze strany všech členských států. Naše návrhy společně podnítí nezbytné změny, všem občanům umožní pocítit co nejdříve přínosy opatření v oblasti klimatu a poskytnou podporu nejzranitelnějším domácnostem. Transformace Evropy bude spravedlivá, ekologická a konkurenceschopná.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni uvedl: „Naše úsilí v boji proti změně klimatu musí být politicky ambiciózní, celosvětově koordinované a sociálně spravedlivé. Nyní aktualizujeme dvě desetiletí stará pravidla tak, aby podporovala využívání zelených paliv a omezovala škodlivou soutěž v oblasti zdanění energie. A navrhujeme mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který sladí cenu uhlíku při dovozu s cenou platnou v rámci EU. Při plném dodržení našich závazků v rámci WTO to zajistí, že naše ambice v oblasti klimatu nebudou oslabovány zahraničními firmami, které podléhají méně přísným požadavkům v oblasti životního prostředí. Podpoří to také ekologičtější normy za našimi hranicemi. Jde o jedinečnou chvíli ve smyslu „teď nebo nikdy“. Každý rok je hrůzná realita změny klimatu zřetelnější: dnes potvrzujeme své odhodlání jednat dříve, než bude pozdě.“

Komisařka pro energetiku Kadri Simsonová dodala: „Splnění cílů Zelené dohody nebude možné bez přetvoření našeho energetického systému – právě zde totiž vzniká většina našich emisí. Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, musíme přeměnit vývoj obnovitelných zdrojů energie v revoluci a zajistit, aby při tom nedocházelo k plýtvání energií. Dnešní návrhy stanoví ambicióznější cíle, odstraňují překážky a doplňují pobídky tak, abychom se ještě rychleji přiblížili energetickému systému s nulovými čistými emisemi.“

Komisařka pro dopravu Adina Văleanová poznamenala: „Díky našim třem iniciativám zaměřeným na dopravu – ReFuel Aviation, FuelEU Maritime a nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva – podpoříme přechod odvětví dopravy na systém, který obstojí i v budoucnu. Vytvoříme trh pro udržitelná alternativní paliva a nízkouhlíkové technologie a vybudujeme správnou infrastrukturu, která zajistí široké využívání vozidel a plavidel s nulovými emisemi. Tento balíček nás posune nad rámec ekologizace mobility a logistiky. Je to šance, aby se EU stala vedoucím trhem pro špičkové technologie.“

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius řekl: „Lesy jsou výraznou součástí řešení mnoha problémů, jimž čelíme, když se potýkáme s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Jsou také nezbytným faktorem pro splnění cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030. Současný stav lesů z hlediska ochrany v EU však daleka není příznivý. Musíme zvýšit využívání postupů šetrných k biologické rozmanitosti a zajistit zdraví a odolnost lesních ekosystémů. Strategie v oblasti lesnictví představuje skutečnou změnu ve způsobech, jak chránit, spravovat a pěstovat naše lesy pro naši planetu, lidi a hospodářství.“

Komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski uvedl: „Lesy jsou v boji proti změně klimatu nezbytné. Poskytují také pracovní místa a růst ve venkovských oblastech, udržitelný materiál pro rozvoj biohospodářství a cenné ekosystémové služby pro naši společnost. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví, která řeší sociální, ekonomické a ekologické aspekty dohromady, je zajistit a posílit multifunkčnost našich lesů a zdůraznit klíčovou úlohu milionů lesníků, kteří pracují v terénu. Nová společná zemědělská politika bude příležitostí pro cílenou podporu našich lesníků a udržitelný rozvoj našich lesů“.

Další informace

Sdělení: balíček „Fit for 55“ pro realizaci cílů EU do roku 2030

Internetové stránky pro realizaci Zelené dohody pro Evropu (včetně legislativních návrhů)

Internetové stránky s audiovizuálním materiálem souvisejícím s návrhy

Otázky a odpovědi o systému EU pro obchodování s emisemi

Otázky a odpovědi týkající se nařízení o „sdílení úsilí“ a nařízení o využívání půdy, lesnictví a o zemědělství

Otázky a odpovědi o tom, jak učinit naše energetické systémy vhodné pro naše cíle v oblasti klimatu

Otázky a odpovědi o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Otázky a odpovědi o revizi směrnice o zdanění energie

Otázky a odpovědi o udržitelné dopravní infrastruktuře a palivech

Informativní přehled o struktuře balíčku

Informativní přehled o sociálně spravedlivé transformaci

Informativní přehled o přírodě a lesích

Informativní přehled o dopravě

Informativní přehled o energetice

Informativní přehled o budovách

Informativní přehled o průmyslu

Informativní přehled o vodíku

Informativní přehled o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Informativní přehled o tom, jak učinit zdanění energií ekologičtější

Brožura o realizaci Zelené dohody pro Evropu

Zdroj: Evropská komise

Link: Hospodářství a společnost EU mají splnit ambice v oblasti klimatu (europa.eu)

15. červenec 2021

Češi jí cibuli z Nového Zélandu, steaky z Argentiny nebo jablka z Polska. Většina z nich to přitom ani neví. Trendem do budoucna je ale posílit lokální patriotismus a situaci změnit. Zájem českých spotřebitelů o lokální potraviny postupně roste. Spotřebitelé znají původ sezónních potravin, znají svého farmáře a chtějí ho podpořit. Oproti zemím, jako je Rakousko, jsme ale ještě pozadu, říká vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU Milada Šťastná.

Se změnou souzní především mladší generace, která nehledí jen na cenu v supermarketech, ale zajímá ji i původ potravin. „Mladší generace je nastavená ke zdravému životnímu stylu. Je to záležitost nejen kvality ekologických produktů, ale i udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, mladší generace k tomu má blíž," dodala Šťastná.

Snahou akademiků je mimo jiné nabídnout informace a pomoc malým a středním farmářům, jak přispět k udržitelné ekonomice venkova či jak zvýšit zájem veřejnosti o zdravé sezónní potraviny. Jednou z možností, jak toho dosáhnout a přispět k šíření tohoto konceptu jsou takzvané krátké dodavatelské řetězce (KDŘ), které nabízí konzumentům možnost nakupovat lokálně a odpovědně.

Česká republika v novém trendu zaostává například za Rakouskem, kde už celý systém funguje. Pro zemědělce je velkou motivací nastavení nových evropských programů, které preferují co nejkratší způsob dodávky produktů v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli" (Farm to Fork).
Ke zvýšení osvěty je nutné i zapojení samosprávy na krajské a lokální úrovni. „Cílem je usměrnit chování spotřebitelů a dodavatelů. Spojit veškeré hráče na trhu, aby mezi sebou spolupracovali, aby měl spotřebitel povědomí o této možnosti, aby potraviny neputovaly napříč světadíly a nacházely své konzumenty co nejblíže místu produkce. Jednou z výhod lokální spotřeby je totiž i efektivní doprava v regionu. K tomu je třeba změnit některé spotřebitelské návyky," uvedla Šťastná s tím, že klíčová je myšlenka patriotismu, která zatím není v České republice příliš živá.

Šťastná stojí aktuálně v čele pracovní skupiny zřízené Celostátní sítí pro venkov (SZIF). Jejím cílem je mimo jiné propagovat formu odběru místních produktů sezónních potravin v rámci krátkých dodavatelských řetězců (KDŘ) a místní komunity. Jednou z forem je komunitou podporované zemědělství (KPZ).

To vyžaduje aktivní přístup obou stran tedy zemědělce/producenta a spotřebitele a vytváří příznivější potravinové dodavatelsko/odběratelské vztahy a umožňuje spotřebitelům získat lokální, zdravé, většinou ekologicky šetrně pěstované potraviny. V rámci těchto vztahů je stále citelnější potřeba společného lokálního odběrového místa a proto začínají vznikat i komunitní spolkové obchody. Spotřebitelé a zemědělec se stávají partnery: spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má předplacené odběry na celou sezonu skupinami podílníků, může snadno plánovat úrodu.

Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, tel.: 606 580 412, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU

Zdroj: mendelu.cz

Link: Vědci chtějí přispět k posílení lokálního patriotismu u potravin - Mendelova univerzita v Brně (mendelu.cz)

15. červenec 2021

Povinnost zajistit identifikovatelnost a sledovatelnost produktu je obecně stanovena v čl. 18 nařízení (ES) č. 178/2002.

Specifickým právním předpisem pro vinařské produkty, stanovujícím povinnost uvádět v Unii do oběhu vinařské produkty opatřené úředně schváleným průvodním dokladem (což znamená, že průvodní doklad musí doprovázet produkt a nelze jej dodat dodatečně, jak je častou praxí u ostatních potravin), je nařízení (EU) č. 1308/2013 (článek 147).

Požadavky na dokumentaci, která tyto produkty musí provázet a podle níž mají být označeny, jsou potom stanoveny nařízením (EU) 2018/273 (vinařské produkty původem z EU a vinařské produkty původem ze třetích zemí), vyhlášky
č. 88/2017 Sb. (vinařské produkty přepravované pouze na území České republiky).

Povinnost předložit při dovozu vinařských produktu ze třetích zemí Doklad VI-1 (zahrnující osvědčení a zprávu o výsledku analýzy) je stanovena čl. 90 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013, prováděcí pravidla k tomuto článku jsou stanovena v kap. IV oddílu II nařízení (EU) 2018/273.

Vinařské produkty dále v souladu s § 27 odst. 8 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, musí být skladovány v řádně označených nádobách, aby nemohlo dojít k záměně a aby bylo možné kdykoli prokázat jejich původ.

NÁLEŽITOSTI PRŮVODNÍHO DOKLADU

Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2018/273 musí průvodní doklad obsahovat informace uvedené v části A přílohy V tohoto nařízení nebo umožnit příslušným orgánům přístup k těmto informacím.

Průvodní doklad musí být vyplněn čitelně a nesmazatelně, nesmí obsahovat výmazy a přepisy. Každý předepsaný opis průvodního dokladu musí být opatřen označením „opis“.

Průvodní doklad podle § 27 odst. 4 písm. b) bodu 4 zákona č. 321/2004 Sb. nesmí obsahovat nepravdivé, chybné, nečitelné nebo neúplné údaje.

K přepravě od stejného odesílatele na adresu stejného příjemce podle přílohy V oddílu B části 1 bodu 1.4 nařízení (EU) 2018/273 je možné použít jediný doklad, a to:

pro více šarží stejného druhu produktu nebo
pro více šarží různých druhů produktů, pokud jsou uloženy v nádobách o jmenovitém objemu nepřesahujícím
60 litrů, které jsou opatřeny jednorázovým uzávěrem a označeny etiketou.

Odmítne-li příjemce celkové množství výrobku přepravovaného s průvodním dokladem nebo jeho dílčí množství, poznamená na zadní stranu průvodního dokladu „odmítnuto příjemcem“ a připojí datum a podpis, případně zaznamená odmítnuté množství. Výrobek lze tedy odeslat zpět odesílateli se stejným průvodním dokladem nebo jej může přepravce uskladnit do doby vystavení nového průvodního dokladu [viz čl. 16 nařízení (EU) 2018/273].

Průvodní doklady k vinařským výrobkům vyžadované na území členských států nebo mezi nimi dle typu vinařského produktu (v souvislosti se spotřební daní):

Vinařské produkty lze obecně rozdělit na:

produkty podléhající spotřební dani (tj. vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury (KN) 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu) – tichá vína, šumivá vína a meziprodukty
produkty nepodléhající spotřební dani - hrozny, hroznová šťáva a rmuty

Spotřební daň pro vinařské produkty je upravena zákonem č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních.

Při označování vína KN kódem (dle platného celního sazebníku[1]) postačí SZPI základní verze kódu (viz níže), a to za předpokladu, že je produkt dostatečně identifikován slovním popisem. KN kód a slovní popis výrobku nesmí být vzájemně v rozporu.

vinné hrozny KN kód 0806 10 90
hroznová šťáva KN kód 2009 61 a 2009 69
ostatní vinný mošt KN kód 2204 30
částečně zkvašený vinný mošt (včetně burčáku) KN 2204 30 10
tichá vína KN kód 2204 21 a 2204 29
šumivá vína KN kód 2204 10
fortifikovaná (dolihovaná vína) KN kód 2204 21
vermuty KN kód 2205 10 a 2205 90

a. Produkty podléhají spotřební dani, ale jsou přepravovány s podmíněným osvobozením od této daně

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení (EU) 2018/273]

= daňový režim, v němž je zboží dočasně osvobozeno od spotřební daně, např. u zboží dopravovaného z jednoho daňového skladu do jiného daňového skladu

Je vyžadován (běžný) průvodní doklad, který představuje:

výtisk elektronického správního dokladu nebo jiného obchodního dokladu, v němž je zřetelně uveden specifický správní referenční kód = „ARC“ (čl. 20 odst. 5 směrnice (EU) 2020/262).
V případě, že je elektronický systém v členském státě dočasně nedostupný (nefunguje), pak listinný doklad obsahující stejné údaje jako návrh elektronického správního dokladu. Současně je třeba uvědomit orgány členského státu odeslání před zahájení přepravy a předložit elektronický správní doklad, jakmile je systém obnoven (čl. 26 směrnice (EU) 2020/262)

Pokud je na dokladech uveden správní referenční kód „ARC“ přidělený elektronickým systémem, musí být v použitém systému obsaženy informace uvedené v příloze V části A nařízení (EU) 2018/273.

Návrh elektronického správního dokladu a elektronický správní doklad musejí splňovat požadavky vymezené v příloze I nařízení Komise (ES) č. 684/2009.

Tento doklad (nebo alespoň ARC kód písemné formy tohoto elektronického průvodního dokladu) musí být na vyžádání předložen správci daně (celní správa).

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

b. Produkty podléhající spotřební dani

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod ii) nařízení (EU) 2018/273]

Je vyžadován zjednodušený průvodní doklad (nařízení Komise (EHS) č. 3649/92)

Vzor s vysvětlivkami je obsažen v příloze nařízení Komise (EHS) č. 3649/92, zvlášť pro dodavatele a pro příjemce.
Jako zjednodušený průvodní doklad však může být použita i obchodní dokumentace (faktury, dodací listy, ložné listy, atd.), pokud obsahují stejné údaje jako vzor v příloze nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 a pokud povaha údaje je označena číslem odpovídajícím příslušnému číslu kolonky uvedeného vzoru – v takovém případě musí být obchodní dokumentace zřetelně označena jako „Zjednodušený průvodní doklad pro účely daňové kontroly (výrobky podléhající spotřební dani)“ (viz čl. 2 a 3 nařízení Komise (EHS) č. 3649/92).

Čl. 4 nařízení Komise (EHS) č. 3649/92 dále stanoví, že se zjednodušený průvodní doklad vystaví ve 3 vyhotoveních – první si ponechá dodavatel pro daňovou kontrolu, druhé doprovází zásilku a ponechá si jej příjemce a třetí doprovází zásilku a příjemce je vrátí dodavateli s potvrzením o přijetí.

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

c. Produkty nepodléhající spotřební dani (hrozny, hroznová šťáva, rmuty) a produkty podléhající spotřební dani odeslané malovýrobci[2] podle čl. 40 směrnice (EU) 2020/262 - (malí výrobci vína – do 1000 hl ročně)

[čl. 10 odst. 1 písm. a) bod iii) nařízení (EU) 2018/273]

Jsou vyžadovány průvodní doklady, které představují:

výtisk elektronického dokladu nebo výtisk obchodního dokladu, které obsahují specifický správní referenční kód (kód pro přepravu vinařských produktů) „MVV“ přidělený danému elektronickému dokladu informačním systémem.

Pokud je na dokladech uveden správní referenční kód „MVV“ přidělený informačním systémem zavedeným členským státem, z něhož je zásilka odesílána, musí být v použitém systému obsaženy informace uvedené v příloze V části A nařízení (EU) 2018/273.

Doklady mohou v záhlaví obsahovat logo Unie, výraz „Evropská unie“, název ČS, z něhož je zásilka odeslána a znak nebo logo označující ČS odeslání.

Pro tyto případy tedy není jednotná forma průvodního dokladu.

d. Produkty přepravované výlučně na území České republiky

[§ 11 vyhlášky č. 88/2017Sb.]

Pokud se jedná o přepravu vinařských produktů uskutečňující se pouze na území členského státu, mohou ČS podle čl. 10 odst. 5 nařízení (EU) 2018/273 uznat jiné průvodní doklady (včetně dokladů na základě elektronického postupu – postup zjednodušený).

České republika si stanovila dle § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb. náležitosti průvodních dokladů pro přepravu vinařských produktů na území České republiky (§ 27 odst. 14 zákona č. 321/2004 Sb.).

Místo průvodních dokladů podle nařízení (EU) 2018/273 tedy mohou být pro přepravu uskutečněnou výlučně na území ČR použity průvodní doklady splňující náležitosti § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Průvodní doklad má listinnou formu obsahující v případě právnických osob jméno, příjmení a podpis osoby nebo osob, které jednají za odesílatele, nebo v případě fyzických osob jméno, příjmení a podpis osoby, která průvodní doklad vystavuje. Průvodní doklad musí obsahovat údaje uvedené v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Za průvodní doklad je považován daňový doklad, dodací list nebo jiný doklad, pokud splňují požadavky stanovené v § 11 vyhlášky č. 88/2017 Sb.

Vystavený doklad lze využít pouze pro jednu přepravu a to nejpozději do konce třetího dne ode dne zahájení přepravy.

Při přepravě produktů pocházejících ze třetích zemí musí průvodní doklad obsahovat kromě výše uvedených požadavků i číslo dokladu VI 1 nebo referenční číslo rovnocenného dokladu schváleného příslušnými orgány země původu.

Vzor průvodního dokladu podle vyhlášky č. 88/2017 Sb. zveřejnilo Ministerstvo zemědělství na svých webových stránkách. Tento vzor průvodní dokladu není závazný.

[1] aktuální podobu předpisu lze dohledat na webové stránce Celní správy ČR: https://www.celnisprava.cz/cz/clo/sazebni-zarazeni-zbozi/spolecny-celni-sazebnik-es/Stranky/default.aspx

[2] Malovýrobce – producent, který vyrábí průměrně méně než 1 000 hektolitrů vína za vinařský rok, a to na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně tří po sobě jdoucích vinařských roků (čl. 2 odst. 3 nařízení (EU) 2018/273);

Zdroj: SZPI

Link: Státní zemědělská a potravinářská inspekce | Vyžadování průvodních dokladů při uvádění vinařských produktů do oběhu (gov.cz)

15. červenec 2021

Vážená paní, vážený pane,

dovolujeme si Vás pozvat na pátou výroční konferenci Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne 15. září 2021 od 9:30 hodin v Národní technické knihovně, Ballingův sál, Technická 2710/6, Praha 6 – Dejvice.

Záštitu nad konáním konference převzali:

ministr zemědělství,

ministr zdravotnictví,

a předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.

Program konference a doprovodné informace jsou součástí přílohy. *

Registrace nutná. Účast není zpoplatněna.

Svoji účast můžete potvrdit už nyní na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejpozději do 10. září 2021.

*Změna programu vyhrazena. V případě nepříznivé epidemické situace proběhne konference online.

Těšíme se na Vaši účast! Uvidíme se v září…

Pozvánka

Program

15. červenec 2021

Aktualizováno 26. srpna 2021

Počínaje zářím letošního roku zrealizuje Potravinářská komora ČR v průběhu šesti měsíců ve spolupráci s Centrem zemědělsko-potravinářského výzkumu a inovací, s.r.o. celkem 18 jednodenních webinářů.

Akce organizované prostřednictvím firemní platformy MS TEAMS si kladou ambici seznámit podnikové manažery jakosti, kvality a dalších oddělení s inovacemi a trendy v potravinářském průmyslu, systémy řízení bezpečnosti potravin, ale i s označením kvality a certifikace, a to vždy v reflexi na evropské strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“.

První serie webinářů na inovace a trendy v potravinářském průmyslu v reflexi na evropské strategie proběhne v termínech 14. 9. 2021, 12. 10. 2021, 16. 11. 2021, 11. 1. 2022, 22. 2. 2022 a 22. 3. 2022.

Druhá serie k systémům řízení bezpečnosti potravin v reflexi na evropské strategie pak ve dnech 20. 9. 2021, 19. 10. 2021, 23. 11. 2021, 18. 1. 2022, 1. 3. 2022 a 5. 4. 2022.

Třetí serie webinářů představí v termínech 29. 9. 2021, 26. 10. 2021, 30. 11. 2021, 25. 1. 2022, 8. 3. 2022 a 12. 4. 2022 klíčové aspekty k označení kvality a certifikace, a to rovněž s ohledem na dikce plynoucí z evropské strategie „Green Deal“ a „From Farm to Fork“.

S ohledem na pravidla finančního nástroje realizace akcí je každý webinář kapacitně omezen na 20 osob. Doporučujeme tedy registraci v co nejbližším termínu na adrese: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Webináře - říjen 2021

Pozvánka_Inovace a trendy v potravinářském průmyslu

Pozvánka_Označení kvality a certifikace

Pozvánka_Systémy řízení bezpečnosti potravin

Webináře - září 2021:

Pozvánka_Inovace a trendy v potravinářském průmyslu

Pozvánka_Označení kvality a certifikace

Pozvánka_Systémy řízení bezpečnosti potravin

15. červenec 2021

Brno 13. července (ČTK) - Znojemské historické vinobraní, které bylo letos v plánu od 10. do 12. září, se letos ruší a přesouvá na rok 2022. Důvodem je obava z omezení kulturních akcí kvůli koronavirové pandemii. Znojemská Beseda, jež akci pořádá, se stejně jako v minulém roce připravuje na alternativní program v podobě Vinařských tripů, které směřuje na druhý zářijový víkend a jejich program zatím nezveřejnila. ČTK to za organizátory oznámil Karel Semotam. Akci ruší také Valtice, naopak Mikulov vinobraní chystá.

Vinobraní s programem na 13 scénách v historickém centru Znojma každoročně navštíví okolo 80.000 až 90.000 lidí. "Doufali jsme, že díky příznivější situaci v souvislosti s pandemií budeme znát také výhled na září. Podle predikcí a stávajících podmínek se ale ani na podzim nevyhneme sektorování kulturních akcí a možná i jiných přísnějších podmínek. To je pro nás nemyslitelnou překážkou, kterou nemůžeme organizačně dodržet," uvedl ředitel Znojemské Besedy František Koudela.

Zakoupené vstupenky lze buď vrátit, nebo je využít v příštím ročníku. "Vstupenky zůstávají v platnosti a my věříme, že si je příznivci vinobraní ponechají a vydají se k nám do Znojma na návštěvu i v roce 2022," uvedl starosta města Jakub Malačka (za ČSSD). Znojemské historické vinobraní je příští rok v plánu 9. až 11. září.

Vinobraní zrušili z důvodu přetrvávajících vládních opatření pro pořádání venkovních akcí také ve Valticích. ČTK to potvrdila Bohdana Rytířová z turistického informačního centra. Vedení města o tom rozhodlo už v květnu. "Tak obrovská akce se musí plánovat dlouhou dobu dopředu. Není možné ji naplánovat za týden nebo za měsíc. Stále se nevědělo, jestli budeme moct venkovní akce pořádat, a proto radní rozhodli takto," vysvětlila Rytířová.

Připravuje se naopak Pálavské vinobraní v Mikulově. "Všichni účinkující nám letos vyšli vstříc a můžeme do poslední chvíle vyčkávat, zda akce bude. Jsme schopni ji uskutečnit na konci srpna, když vláda rozhodne, že tento typ akcí se může konat," sdělil Dominik Ryšánek za pořadatele. Na rušení je podle něj ještě brzy. Organizátoři by o tom uvažovali až v momentě, kdy bude jasné, že aktuální vládní opatření neumožní zorganizovat akci v plném rozsahu.

"Zájem ze strany návštěvníků je spíše vyšší než v předcházejících letech, lze pozorovat, že kulturní akce lidem chybí. Bylo by proto nefér, kdyby získali poloviční akci. Prozatím však věříme, že se vinobraní uskuteční, letošní epidemická situace je mnohem příznivější než v loňském roce," doplnil Ryšánek.

brs klv abz

15. červenec 2021

Olomouc 13. července (ČTK) - Více než třetina kontrolovaných zmrzlin, jejichž vzorky odebrali hygienici v Olomouckém kraji, nesplnila hygienické limity na přítomnost bakterií čeledi Enterobacteriaceae. U lidí se sníženou imunitou nebo u dětí mohou tyto bakterie vyvolat nepříznivou reakci organismu. ČTK to dnes řekla mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Markéta Koutná.

Letos v létě kontroloři zatím odebrali a vyhodnotili 25 vzorků točených zmrzlin, z nichž devět nesplňovalo hygienické limity. "Ve vzorcích zmrzlin potvrdily laboratorní rozbory nadlimitní počty kolonií bakterií čeledi Enterobacteriaceae, které ukazují na nedostatečnou sanitaci zařízení na výrobu zmrzliny. Tyto bakterie by u zdravých jedinců neměly mít zdravotně výrazný dopad, avšak reakce by se mohla objevit u osob se sníženou imunitou nebo u dětí," uvedla Koutná.

Hygienici v kraji pravidelně kontrolují zmrzliny vyráběné tzv. studenou cestou, tedy smícháním zmrzlinového prášku s vodou. Odebrané vzorky jsou testovány na přítomnost salmonely, listérie a také na bakterie čeledi Enterobacteriaceae.

beh kš

13. červenec 2021

Nejen od firem, ale i od přátel, často slyším otázku, co vlastně Covid-19 na poli mezinárodního obchodu způsobil. Nemusím zmiňovat často probíraná témata v médiích, jako jsou neskutečné problémy uvnitř firem a různé přístupy jednotlivých států.

Osobně jsem v kontaktu s několika firmami, které zažívaly ještě na jaře 2020 neskutečný boom a nyní neví, jestli dokáží dál pokračovat. Takových příkladů je bohužel mnoho.

Před pár dny mi přišel email od jedné mezinárodní firmy, která velmi přesně a dokonale vysvětlila, proč jejich zboží dorazí pozdě a co se především v mezinárodní přepravě zboží děje. Mnoho z nás určitě slyšelo, že ceny za přepravu se zvyšují, doby dodaní se prodlužují, atd. Víme ale, proč se to stalo a jaká je stále situace v druhé polovině roku 2021? Daný email mě inspiroval a spolu s dalšími odbornými články se dají sestavit 3 kritické body, které ovlivňují každého z nás. Ať už na přímo jako výrobce či obchodníka, tak nepřímo jako zákazníka a konzumenta, který to ve většině odvětví pocítil také.

Mezinárodní lodní doprava, kterou využívá téměř každá větší firma, stále prochází jednou z největších moderních krizí. Pandemie koronaviru způsobila úplné narušení mezinárodního obchodu. Hlavní problém nenastává jen v prodloužených dodacích lhůtách a sehnání místa na přepravních lodích, ale také při samotném přístupu ke zboží po dodání kontejneru do přístavu. Zmíněné tři zásadní body, které ohrožují obchod, dnes jsou: start pandemie, prodloužení zpátečních cest nákladních lodí a nová vlna onemocnění covid-19 v čínském Jen-tchienu.

Počáteční úplný lockdown v Číně způsobil, že obchodně nejživější stát zasekl na několik měsíců velkou část mezinárodních kontejnerů a uvěznil je v jejich přístavech. Po zlepšení situace by se čekalo, že se pomalu vše vrátí k normálu. Opak je ale pravdou. Jakmile začala Čína opět plně obchodovat a vypouštět kontejnery na vodu, zvýšila se také poptávka po importu. To začalo způsobovat zácpy a hromadění lodí kolem pobřeží. Aby toho nebylo málo, vznikl takzvaný motýlí efekt, kdy se problém ucpaného pobřeží a obchodních přístavů rozšířil do celého světa. K prodlouženým časům nakládky a vykládky tak přibylo ještě nucené přeskakování jednotlivých přístavů, hledání alternativních cest, a tím i neustálé zdražování celkové přepravy. Dle analýzy The Wall Street Journal dorazilo v prvním kvartálu letošního roku do přístavu bez zpoždění jen 40 % přepravních lodí.

Na tento problém navazuje další zásadní bod, a to postupné prodlužování zpátečních cest přepravních lodí. I když je pandemie mezi námi déle než rok, způsobená vlna překážek v přepravě se stále zvětšuje. Kvůli ucpaným přístavům a častému čekání lodí na volný příjezd se prodlužuje doba, do které se loď vrátí do původního přístavu. Pokud firma odeslala zásilku, v průměru se jí loď vrátila za 5 týdnů. V současné době to je 6 týdnů. Aby firma takovou ztrátu vyrovnala, přidává do flotily další lodě. Taková strategie má bohužel ještě horší dopad na ucpávání přístavů a průjezdů. Podle serveru Sea Intelligence jen v únoru 2021 bylo téměř 12 % světového obsahu kontejnerů pohlceno kvůli zpoždění. V celých číslech to znamená, že se jen během jediného měsíce vytratil obchod z 2,8 milionů kontejnerů způsobený pouze zpožděním lodí a ucpáním přístavů.

V druhé polovině roku 2021 by se dalo čekat, že se vše pomalu srovnává, nebo by minimálně mělo. Nicméně mezinárodní lodní dopravu postihla další tvrdá rána, a to velmi čerstvá. Jeden z největších obchodních přístavů v Číně, Jen-tchien, postihla nová vlna koronaviru. Nová varianta koronaviru v regionu přinutila alespoň omezit příchod do zaměstnání. Jeden z největších přepravních přístavů na světě s omezenou kapacitou zaměstnanců na 30 %, tak nahání hrůzu i těm odvážným. Průměrná doba naložení a vyložení kontejneru v Jen-tchienu se během června zvýšila z 11 na 27 dní. Začátkem července hlásí přístav postupné navracení k normálu. Nicméně mezinárodní média se shodují, že měsíční omezení provozu přístavu zpomalí a opětovně prodraží velkou část světové přepravy minimálně do konce tohoto roku.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/jake-problemy-v-mezinarodni-preprave.html

13. červenec 2021

Komise spolu se zúčastněnými stranami z potravinářského průmyslu oficiálně představila Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství. Jedná se o jeden z dalších počinů v rámci její strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Kodex je důležitou součástí úsilí EU o zvýšení dosažitelnosti a cenové dostupnosti zdravých a udržitelných potravin, které pomáhají snižovat naši celkovou environmentální stopu. Na jeho vytvoření se vedle útvarů Evropské komise spolupodílely podniky a sdružení z EU a aktivně se zapojily a přispěly k němu také další zúčastněné strany, jako třeba různé mezinárodní a nevládní organizace, odborové svazy a obchodní sdružení. Sdružení a podniky z potravinářského průmyslu se podpisem tohoto kodexu zavazují k tomu, že urychlí svůj příspěvek k udržitelné transformaci. Svými přísliby stvrzují cíle stanovené v kodexu a jsou inspirací pro další společnosti z odvětví, aby se připojily.

Kodex zahrnuje dvě úrovně závazků:

Sdružení EU: Soubor sedmi cílů s vytyčenými plány a orientačními činnostmi, jež se týkají opatření na podporu přechodu ke zdravým a udržitelným spotřebním vzorcům. Prostřednictvím těchto cílů má dojít ke zlepšení dopadu sektorů zpracování potravin, maloobchodu s potravinami a stravovacích služeb na udržitelnost a ke zlepšení udržitelnosti potravinových hodnotových řetězců ve vztahu k prvovýrobcům a dalším aktérům v řetězci. Sdružení by měla každoročně podávat zprávy o dosaženém pokroku.
Podniky: Rámec pro průkopnické podniky zahrnující ambiciózní závazky s měřitelnými výsledky pro širokou škálu oblastí – od dobrých životních podmínek zvířat přes snižování obsahu cukru v potravinách až po snižování emisí skleníkových plynů – v celé škále jejich produktů. Společnosti každoročně předloží shrnutí své zprávy o udržitelnosti, čímž podají zprávu o dosaženém pokroku.

V den svého oficiálního představení měl kodex již 65 podpisů od prvních průkopnických společností a sdružení (26 výrobců potravin, čtrnácti maloobchodníků s potravinami, jednoho podniku z odvětví stravování a 24 sdružení; odkaz na úplný seznam signatářských společností).

Ke kodexu chování, který je vnímán jako řešení zcela měnící celou situaci v potravinářství, by se ideálně měly připojit další evropské podniky a sdružení z odvětví. Jeho přístup založený na mnohostranném dialogu může sloužit jako vzor pro globální transformaci.

Kodex stojí na začátku dynamického procesu a jeho správa a řízení přinášejí nástroje pro spolupráci mezi všemi dotčenými subjekty s cílem tvořit nové a ambicióznější závazky a partnerství a stimulovat interakci a výměnu.

V průběhu tohoto roku plánuje Komise předložit kodex na summitu OSN o potravinových systémech.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl: „Musíme zajistit udržitelnost našeho potravinového systému a musíme to učinit brzy. Musíme snížit emise skleníkových plynů a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v souvislosti s produkcí potravin a vytvořit potravinový systém, který usnadní výběr zdravého a udržitelného stravování. Řešení těchto environmentálních, zdravotních a sociálních výzev v našem potravinovém systému vyžaduje spolupráci v rámci celého potravinového řetězce a jsem povzbuzen ambicemi zúčastněných stran, které již podepsaly kodex chování EU.“

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová k tomu dodala: „Dnes představujeme jeden z prvních výstupů našeho konání v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ na cestě ke zdravému potravinovému systému šetrnému k životnímu prostředí. Pro úspěšný přechod k udržitelným potravinovým systémům je nezbytná úzká spolupráce mezi všemi aktéry. Kodex chování EU tuto spolupráci usnadní, přičemž bude vycházet ze závazků, které již potravinářský průmysl učinil, a bude podporovat ambicióznější opatření. Evropský potravinářský průmysl je již dnes proslulý kvalitou a bezpečností svých produktů. Brzy by se rovněž měl stát zlatým standardem udržitelnosti.“

Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh, v této souvislosti uvedl: „Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství je významným krokem vpřed v zemědělsko-potravinářském ekosystému. K dosažení udržitelné transformace našich potravinových systémů a zvýšení jejich odolnosti je důležitý každý dobrovolný závazek. Na této ambiciózní cestě, na kterou se vydáváme, je Komise odhodlána mobilizovat své nástroje podpory, zejména pak pro malé a střední podniky, které jsou páteří zemědělsko-potravinářského ekosystému.“

Tato slova doplnil ještě komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius: „Potravinářské společnosti, které myslí na budoucnost, ví, že zdravá půda a zdravé ekosystémy mají pro jejich podnikání a pro odolnost našich potravinových systémů zásadní význam. Udržitelné potravinové systémy jsou rovněž naprosto zásadní pro splnění našich cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, jako je vykročení na cestu k obnově evropské a celosvětové biologické rozmanitosti. Jsem proto potěšen, že potravinářský průmysl podniká prostřednictvím tohoto kodexu rozhodující krok směrem k udržitelné budoucnosti jak pro své fungování, tak i pro naši planetu.“

Souvislosti

Dne 26. ledna 2021 Komise podnítila diskuse mezi širokou škálou zúčastněných stran z potravinářského průmyslu s cílem vypracovat kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky. Kodex je jednou z prvních iniciativ, které mají být realizovány v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu. Stanoví dlouhodobou strategickou vizi k přeměně způsobu, jakým vyrábíme, distribuujeme a konzumujeme potraviny. Kodex bere v potaz všechny hlavní aspekty udržitelnosti potravinových systémů a odráží cíle a ambice strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a Zelené dohody pro Evropu.

Komise řídí několik dobrovolných iniciativ zavedených nebo připravovaných na podporu ekologické transformace, které usilují o to, aby se ke spotřebitelům v EU dostávaly na trh udržitelné produkty a rovněž aby se k nim dostávaly lepší informace, které jim mohou pomoci činit informovaná rozhodnutí. S ohledem na klíčovou úlohu aktérů, kteří stojí ve středu potravinového řetězce (výroba potravin, maloobchod s potravinami a stravovací služby), pro odvětví na začátku a na konci tohoto řetězce, je nezbytné doplnit legislativní návrhy o dobrovolné, neregulační iniciativy určené pro průkopnické podniky z odvětví, které jsou odhodlány podporovat ekologickou transformaci. Komise bude závazky monitorovat a v případě malého pokroku zváží legislativní opatření, jak je uvedeno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Mezi další takové neregulační iniciativy patří:

Další informace

Verze pro tisk (PDF) - Kodex chování EU, čeština (52.159 kB - PDF)
Stáhnout (52.159 kB - PDF)

Kontakt pro tisk

Stefan DE KEERSMAECKER
Telefon: +32 2 298 46 80
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Darragh CASSIDY

Telefon: +32 2 298 39 78
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: Evropská komise, Kodex chování EU (europa.eu)

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: Internetový portál bezpečnosti potravin - Ke kodexu chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství se zavázalo již 65 podniků a sdružení (bezpecnostpotravin.cz)

13. červenec 2021

Česká republika patří ke světové špičce v naplňování Cílů udržitelného rozvoje. V letošním roce obsadila 12. místo ze všech 165 hodnocených států světa. Už v pondělí 12. 7. 2021 představí ČR svůj Národní dobrovolný přezkum naplňování udržitelných cílů (Voluntary National Review, VNR). VNR představuje unikátní zprávu, která podrobně shrnuje, jak se České republice daří naplňovat konkrétně Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs). Prezentace proběhne v rámci tzv. Politického fóra na vysoké úrovni (High Level Political Forum, HLPF), které se každoročně koná pod taktovkou OSN.

Cíle udržitelného rozvoje tvoří nedílnou součást Agendy 2030, kterou v září 2015 přijalo světové společenství na půdě Valného shromáždění Organizace spojených národů. Jedná se o dlouhodobý a ambiciózní program ve všech oblastech lidského konání. Agenda 2030 je nejkomplexnější rozvojovou strategií, na které se podílejí všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agenda stojí na třech pilířích – ekonomickém, sociálním a environmentálním. Tyto pilíře jsou neoddělitelně propojené a navzájem se doplňují.

K naplňování celosvětově platné a uznávané Agendy 2030 a Cílů udržitelného rozvoje se zavázala i Vláda České republiky. Na základě výsledků SDG Indexu, které každoročně publikuje tým vedený prof. Jeffrey Sachsem z Kolumbijské univerzity v New Yorku, je zřejmé, že Česká republika patří k světové špičce v naplňování SDGs. V letošním roce obsadila Česká republika 12. místo ze všech 165 států světa.

Výsledky českého přezkumu budou prezentovány ministrem životního prostředí Richardem Brabcem během vystoupení České republiky před OSN dne 12. července 2021 od 17:40 na UNTV. Vzhledem ke koronavirovým opatřením proběhne letošní setkání, a tudíž i prezentace českých výsledků, online formou.

V návaznosti na letošní online prezentaci připravilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí také doprovodnou virtuální akci pro veřejnost. Ta se uskuteční dne 14. července 2021 od 19:00 a vystoupí na ní mj. právě americký ekonom Jeffrey Sachs, který shrne úspěchy a výzvy českého naplňování cílů udržitelného rozvoje. Doprovodnou akci bude možné sledovat online na Facebookovém profilu Udržitelný rozvojUdržitelný rozvoj a na Youtube kanálu Udržitelný rozvoj TV.

Pro Českou republiku představuje Národní dobrovolný přezkum naplňování Agendy 2030 jedinečnou příležitost k prezentaci dosažených úspěchů. Ministerstvo životního prostředí (MŽP), jež je koordinátorem agendy udržitelného rozvoje, připravilo letošní VNR v úzké spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým statistickým úřadem a Českou informační agenturou životního prostředí (CENIA) v rámci projektu Mechanismy prosazování udržitelného rozvoje ve státní správě podpořeného Operačním programem Zaměstnanost. Kromě samotného VNR reportu vznikl speciální web s indikátory, které byly využity při přípravě VNR. VNR report byl zpracován na základě Zprávy o kvalitě života a její udržitelnosti a Zprávě o naplňování Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj schválené vládou v lednu 2021.

Celý VNR report si můžete přečíst v české nebo anglické verzi na našem webu ČR 2030.

Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 396
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: Česká republika představí naplňování Cílů udržitelného rozvoje před OSN - Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)

9. červenec 2021

Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů, upravuje v ustanovení § 27 odst. 10 způsoby prodeje vína v České republice následovně: „Víno lze spotřebiteli prodávat pouze v obalu určeném pro spotřebitele nebo jako sudové, čepované nebo rozlévané víno“.

Je tedy nutné rozlišit, jaké obaly je možné používat pro jednotlivé způsoby prodeje vína.

Na trhu se však vyskytuje řada obalů, které jsou průběžně upravovány a vyvíjeny tak, aby splňovaly náležitosti zákona, nebo alespoň budily dojem, že splňují podmínky obalu určeného pro spotřebitele. Proto je nutné, aby byl posuzován každý jednotlivý obal individuálně, ve vazbě na splnění zákonných podmínek.

Dále je nutné při posuzování těchto obalů vycházet ze smyslu dané právní úpravy, který je zachycen v důvodové zprávě k novele zákona o vinohradnictví a vinařství, která byla provedena zákonem č. 26/2017 Sb., kde je odůvodněna zaváděná oznamovací povinnost pro příjemce nebaleného vína dle § 14a zákona č. 321/2004 Sb. a omezení prodeje sudového vína dle § 16b zákona č. 321/2004 Sb. níže uvedeným způsobem:

„Sudová vína se v posledních letech stala jedním z nejvíce falšovaných zemědělských produktů. Nebalené výrobky z révy vinné a sudové víno obzvlášť jsou ve větší míře vystaveny podvodnému jednání s ohledem na skutečnost, že je snazší s jejich parametry manipulovat, nežli s výrobky, které jsou uváděny do oběhu již jako balené prodejní jednotky s jednorázovým uzávěrem.“

„Kontrola nebaleného produktu v opakovaně naplnitelných obalech je z povahy věci nanejvýš problematická.“

„Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je každoročně zjišťováno nezanedbatelné množství nedodržení právních předpisů, přičemž se tak často děje až ve fázi, kdy již jsou produkty dále distribuovány po České republice a je následně obtížné resp. často nemožné dohledat, kde došlo ke vzniku zjištěného nedostatku. Stejně tak je bez dostatečných informacích o pohybu těchto výrobků obtížné zachytit problém hned na počátku a zabránit tak distribuci nevyhovujícího produktu v rámci České republiky.“

„V souladu s čl. 83 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 je proto zřejmé, že je na národní úrovni nutné zavést soubor opatření, které umožní, aby kontrolní orgán měl dostatek informací a prostoru pro vykonání nezbytných kontrol, které zajistí ochranu spotřebitele.“

1. VÍNO V OBALU URČENÉM PRO SPOTŘEBITELE

Obal určený pro spotřebitele – jednorázový nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal o maximálním objemu 20 litrů, který v místě prodeje tvoří spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele, a jsou na něm nebo na etiketě k němu připojené uvedeny údaje podle předpisů Evropské unie, tohoto zákona a prováděcích právních předpisů (§ 3 odst. 1 písm. y) zákona č. 321/2004 Sb.),

Jednorázový uzávěr – uzávěr včetně souvisejících bezpečnostních prvků, který při otevření ztratí svoji funkčnost a nelze ho opakovaně použít (§ 3 odst. 1 písm. z) zákona č. 321/2004 Sb.).

A. Obal určený pro spotřebitele musí splňovat následující podmínky:

Jednorázový obal (to splňují např. nápojové kartony bez uzávěru „tetrapaky“, které pro účel použití musí být porušeny, a tedy je nelze opakovaně využít), nebo

bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelný obal (to splňuje obal, jehož součástí je i jednorázový uzávěr, který po otevření ztratí svoji funkci a nelze jej opakovaně použít; takovýto uzávěr musí být poškozen tak, že již dále není možné obal opětovně naplnit; tj. např. skleněná lahev s korkovým uzávěrem aj.).

B. Obal určený pro spotřebitele dále musí splňovat následující podmínky:

Maximální objem obalu je 20 litrů.

Obal v místě prodeje musí tvořit spolu s jeho obsahem prodejní jednotku pro spotřebitele.

Na obalu nebo na etiketě k němu připojené musí být uvedeny údaje dle předpisů Evropské unie, zákona
č. 321/2004 Sb., a prováděcích právních předpisů.

C. Posouzení konkrétních obalů ve vztahu k obalu určenému pro spotřebitele

Jednorázový obal do 20 litrů = nápojové kartony bez uzávěru (tetrapak).

Obal s jednorázovým uzávěrem do 20 litrů = skleněná láhev s korkovým uzávěrem nebo se šroubovacím „trhacím“ víčkem (plechovým) nebo se skleněnou zátkou přetaženou bezpečnostní kapslí, dále PET lahev s trhacím víčkem (plastovým), hliníkové obaly tzv. „plechovky“, dále nápojové kartony se šroubovacím uzávěrem, dále obaly typu bag in box.

Obal typu KEY KEG, POLY KEG nebo PETAINER KEG (viz fotodokumentace)

nesplňuje podmínku jednorázového obalu, neboť po jeho otevření, tzv. naražení, za pomoci výčepního zařízení, není obal nijak nevratně poškozen;
nesplňuje podmínku znovu nenaplnitelného obalu, aniž by byl vyměněn jednorázový uzávěr, neboť po ukončení čepování produktu z daného obalu, je možné za použití plnící hlavy obal opětovně naplnit do maximální kapacity;
jeho uzávěr rovněž nesplňuje podmínku jednorázového uzávěru, neboť ten při prvním otevření obalu neztrácí svoji funkčnost obal znovu uzavřít, neboť po odražení narážecí (čepovací) hlavice je opět v původní pozici, kdy je produkt v obalu vodotěsně uzavřen. Narážecí uzávěr umožňuje obal od výčepního zařízení opakovaně „odrazit“ a znovu „narazit“ dle potřeby uživatele, aniž by byl nějak poškozen. Tedy je možné jej opakovaně použít.

Ostatní „přepravní“ obaly = nerezový KEG sud, plastový sud/barel se dvěma otvory (např. při prodeji ČZHM), IBC kontejner, velkoobjemová nádoba (např. tank, sud, nádrž) nebo jakýkoliv jiný obal nad 20 litrů.

2. ČEPOVANÉ VÍNO

Čepované víno - víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje nebo jako zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele z jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem (§ 3 odst. 1 písm. w) zákona č. 321/2004 Sb.).

A. Víno lze prodávat:

spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje (např. v zařízeních společného stravování), nebo

jako zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitele (např. do nové nebo přinesené lahve zákazníka);

pouze z jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem.

B. Posouzení konkrétních obalů ve vztahu k čepovanému vínu:

Obal typu BAG IN BOX[1]

splňuje podmínku jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem do 20 litrů. Jedná se o plastový sáček nebo vak s jediným otvorem k plnění, do kterého je po naplnění nasazen (zacvaknut) výčepní ventil, který se tak stává integrovanou součástí obalu. Tento výčepní ventil současně obsahuje plastovou ochranu (trhací plombu), kterou je nutné přes samotným užitím porušit.

Pozn.: Mohou však existovat nepovolené praktiky (nestandardní manipulace), kdy lze tento integrovaný výčepní ventil za pomoci prostředků (nářadí či jiných „kutilských“ pomůcek), které nejsou určeny pro manipulaci s obaly typu BAG IN BOX, odstranit a plastový sáček tak opětovně naplnit. Nejedná se však o běžný způsob použití, respektive plnění obalu. Současně nelze takovéto praktiky přirovnat k opětovnému naplnění obalů typu KEY KEG nebo POLY KEG aj., neboť uzávěr předmětných obalů je určen právě k plnění a čepování, jedná se tak v jejich případě o běžnou praktiku a lze je přirovnat k přepravním nerezovým sudům KEG.

Obal typu KEY KEG, POLY KEG nebo PETAINER KEG (viz fotodokumentace)

nesplňuje podmínku jednorázového obalu určeného pro spotřebitele s jediným otvorem k plnění a nevyměnitelným výčepním ventilem, neboť po jeho otevření tzv. naražení za pomocí výčepního zařízení, není obal nijak poškozen. Dále neobsahuje žádný integrovaný výčepní ventil, kterým by bylo možné, bez jakéhokoli použití přídatných zařízení, produkt z tohoto obalu čepovat.

Obal bez integrovaného nevyměnitelného výčepního ventilu nebo se dvěma otvory k plnění = nerezový KEG sud, plastový sud/barel se dvěma otvory (např. při prodeji ČZHM), nebo jakýkoliv jiný obal nad 20 litrů

3. ROZLÉVANÉ VÍNO

Rozlévané víno – víno prodávané spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje z obalu určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů (§ 3 odst. 1 písm. x) zákon č. 321/2004 Sb.).

A. Víno lze prodávat:

spotřebiteli k bezprostřední konzumaci v místě prodeje (např. v zařízeních společného stravování);

pouze z obalu určeného pro spotřebitele o maximálním objemu 5 litrů.

B. Příklady obalu pro rozlévané víno:

Jednorázový obal do 5 litrů = nápojové kartony bez uzávěru (tetrapak).

Obal s jednorázovým uzávěrem do 5 litrů = skleněná láhev s korkovým uzávěrem nebo se šroubovacím „trhacím“ víčkem (plechovým) nebo se skleněnou zátkou přetaženou bezpečnostní kapslí, dále PET lahev s trhacím víčkem (plastovým), hliníkový obal tzv. „plechovka“, dále nápojový karton se šroubovacím uzávěrem.

Obal s opakovaně použitelným uzávěrem (znovu naplnitelný obal) = přepravní obal (např. KEG sud aj.), plastový sud/barel se dvěma otvory (např. při prodeji ČZHM), nebo obal určený pro spotřebitele nad 5 litrů nebo jakýkoliv obal nad 20 litrů.

Příloha:

Fotografické posouzení opakovaného naplnění obalů typu KEY KEG, POLY KEG a PETAINER KEG

[1] odůvodnění k novele zákona č. 26/2017 Sb.: „V rámci prodeje vína spotřebiteli z obalů určených pro spotřebitele je nově vymezeno tzv. čepované víno (v zásadě zákonem definované jako prodej z obalu typu bag in box o objemu do 20 litrů) a rozlévané víno (prodej z obalu pro spotřebitele o objemu do 5 litrů) – obě tyto kategorie by mohly prodejcům sloužit k obcházení režimu sudového vína, proto je nutné je výslovně upravit. Omezení objemu na maximálně 20 litrů resp. 5 litrů vychází z předpokladu, že se nevyplatí pro účely nelegálního vína takto malé obaly využívat. Rozdílně nastavený limit maximálních objemů u čepovaného a rozlévaného vína přitom vychází z předpokladu, že obal typu bag in box zajišťuje větší míru jistoty o tom, že s jeho obsahem nebylo dále podvodně manipulováno než pouze obecně definovaný obal určený pro spotřebitele, z něhož bude možné podávat rozlévané víno.“

Přílohy

Fotodokumentace obalů [velikost: 2,8 MB, formát: pdf]

Zdroj: SZPI

Link: https://www.szpi.gov.cz/clanek/stanovisko-szpi-k-posuzovani-obalu-dle-zakona-c-321-2004-sb.aspx

9. červenec 2021

Jedenáct Arabských zemí se během německého virtuálního workshopu EuroTier Animal Farm dohodlo na vytvoření první regionální drůbežářské unie - Union of Arab Poultry Producers (UAPP). Mezi zakládající členy patří Saudská Arábie, Bahrajn, Alžír, Maroko, Egypt, Jordánsko, Omán, Kuvajt, Súdán, Tunisko a Spojené arabské emiráty.

Unie bude fungovat jako nezisková místní organizace s centrálou v Abú Dhabí. Jejím cílem je podpora drůbežářských podniků ve všech v arabských zemích. Všechny farmy, společenství, asociace a také výzkumná centra v okolí se mohou do této nové organizace přihlásit. Unie se bude specializovat na pořádání seminářů, mezinárodních konferencí, podporu a školení členů a také navštěvovat ve jménu společenství mezinárodní výstavy a farmy v zahraničí.

Oficiální začátek je plánován na březen 2022 během mezinárodního veletrhu EuroTier Middle East v Abú Dhabí. Na akci se předpokládá účast až 1000 drůbežářských podniků ze všech arabských zemí. Při té příležitosti chce Unie využít vysoké mezinárodní zastoupení a pořádat první oficiální shromáždění včetně zvolení svého prezidenta a vedení.

Zpracoval:
Lukáš Zamrzla
Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí
Mob.:+ 420 602 768 207, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/arabske-zeme-vytvari-prvni-regionalni.html

9. červenec 2021

V Srbsku se letos kvůli nepříznivému počasí na počátcích vegetace očekává nižší úroda ovoce a to 20 až 30 procent v závislosti na druhu a odrůdě. Například u švestek se očekává úroda nižší dokonce o polovinu a u malin okolo 30 procent.

Ze švestek je kvůli jarnímu chladnému počasí nejvíce postižená odrůda „Stanley“. Naproti tomu odrůda „Čačanska lepotica“ bude mít dobrou úrodu, protože vykvetla dříve ještě před jarními mrazy. Dobře rodily višně a naopak u třešní bude propad skoro 50 procent v závislosti na odrůdách. Dobrá úroda se očekává naopak u ostružin, kde se čekají výnosy kolem 15 tun z hektaru. Srbsko je významným evropským producentem ovoce a tyto výpadky budou mít určitě vliv na cenu. Navíc obdobná situace je také v sousední Bosně a Hercegovině, takže čeští zpracovatelé, kteří nakupují suroviny na Balkáně, mohou očekávat tlak na navýšení cen nakupovaného ovoce.

SRBSKO – běží předkládání projektů pro čerpání prostředků z programu IPARD

Jak uvedl portál „e-Kapija“ v Srbsku je možné od 21. 6. 2021 do 10. 9. 2021 předkládat projekty na čerpání prostředků z programu IPARD. Branislav Nedimović, ministr zemědělství Srbské republiky, uvedl v srbské televizi, že lze na schválené projekty z prostředků programu IPARD získat zpět 60 – 80 procent z celkové hodnoty projektu v závislosti na sektoru. Minimální částka, kterou lze čerpat na jeden projekt je 700 000 EUR resp. 1 000 000 EUR opět v závislosti na sektoru. Prostředky jsou především určené na výstavbu a vybavení zemědělských objektů, sazenice, mechanizaci. Lze očekávat, že se budou konečně realizovat některé projekty, na které čeští dodavatelé zemědělských technologií v minulosti posílali nabídky.

Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/srbsko-ocekava-nizsi-urodu-ovoce.html

8. červenec 2021

Téma vyššího zdanění sladkých nápojů je v Rusku aktuální již po několikáté. Aktuálně jsou posuzovány dvě varianty – zavedení procentní daně („akcízu“) z ceny nápoje nebo daně odvíjející se od množství obsaženého cukru. Jedná se o iniciativu ruské vlády, kterou ale příliš nepodporuje ministerstvo zemědělství ani výrobci nápojů.

Ruská vláda si od případného opatření slibuje zvýšení příjmů do rozpočtu v hodnotě 10-20 miliard rublů, což může být jedním z hlavních motivačních faktorů. Zároveň je tato iniciativa odůvodňována ochranou zdraví obyvatel.

Ministerstvo zemědělství RF oponuje a obává se negativního vlivu na celý trh. Zavedení daně a snížení spotřeby by ovlivnilo nejen samotné výrobce, ale také trh cukru. Dále pak hrozí, že regulace pomůže k růstu výroby na nelegálním trhu. Samotní výrobci argumentují, že zavedení vyšší daně na sladké nápoje se neosvědčilo ani v zahraničí, jelikož země, kde takové opatření bylo zavedeno, došlo po nějaké době k jeho zrušení. To se týká např. Finska, Norska či Dánska. Nyní budou probíhat analýzy a jednání, na základě kterých se Rusku následně rozhodne o případné regulaci trhu sladkých nápojů.

Rusko se potýká s další vlnou pandemie

Posledních několik týdnů rostou počty nakažených Covid-19. Nejhorší je situace v Moskvě, ale problematické jsou i další regiony, situace je ovlivněna především šířením nových mutací. Denní přírůstek nakažených k 1. červenci byl 23 543 za celé Rusko a z toho 7 597 v Moskvě. Vedení Moskvy а řady dalších ruských regionů opět zavedlo některá omezující opatření. Byly uzavřeny foodcourty a dětská centra v obchodních domech, restaurace nemohou po 23 hod. přijímat hosty, jsou rušeny akce s velkým množstvím účastníků atp. Zároveň bylo zavedeno povinné očkování pro osoby starší šedesáti let, úředníky a pracovníky v některých službách (např. v kosmetických službách, dopravě, stravování a další).

Hranice Ruska jsou od března 2020 pro cizince až na výjimky stále uzavřené, mezinárodní linky jsou realizovány v omezeném režimu.

Pro další informace ohledně agrární spolupráce kontaktujte zemědělskou diplomatku N. Hruškovou (+420 702 169 426, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Zdroj: MZe ČR

Link: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/proexportni-okenko/rusko-zvazuje-zavedeni-specialni-dane-u.html

8. červenec 2021

Více než 700 přijatých žádostí v dotační výši přes jednu miliardu korun, taková je bilance právě ukončené tříleté dotační výzvy na budování a regeneraci zdrojů pitné vody. Obce, které si nestihly žádost vyřídit, budou mít další možnost v září. Ministerstvo životního prostředí v aktuálně zveřejněném tříletém rámci Národního programu Životní prostředí vyčlenilo na pokračování těchto oblíbených dotací dalších 450 milionů korun.

Zájemci o podporu na výstavbu nových nebo regeneraci stávajících zdrojů pitné vody či na výstavbu a rekonstrukci přivaděčů pitné vody mohli o dotace kontinuálně žádat od května 2018 do konce června letošního roku. V pořadí šlo již o druhou výzvu, díky níž mohli starostové zajistit dostatek kvalitní pitné vody pro své občany. Pro velký zájem se alokace výzvy musela dvakrát navyšovat. Celkem na Státní fond životního prostředí ČR dorazilo 709 žádostí v objemu 1,1 miliardy korun.

„Jsme si vědomi toho, že i obce, které mají v této chvíli pitné vody dostatek, se mohou během letních měsíců nenadále ocitnout ‚na suchu‘ a tudíž budou muset urychleně řešit posílení stávajícího zdroje pitné vody nebo vybudování zdroje nového. Proto jsme všechny došlé projekty průběžně schvalovali a do 556 obcí už jsme k dnešnímu dni reálně poslali přes 800 milionů korun. V reálu to znamená, že dalších 400 tisíc lidí získá přístup ke kvalitní pitné vodě,“ vypočítává přínosy ministr Brabec.

Mezi úspěšné žadatele se zařadila například obec Žižkovo Pole, ve které prostředky využili na novou vrtanou studnu a novou šachtovou studnu. V Radostíně zase napojili stávající průzkumný vrt na vodovodní řad obce, díky čemuž zajistili pro své obyvatele dostatek pitné vody i pro suché letní měsíce. Průzkumný vrt vystrojili a na vodárenskou soustavu obce napojili i Lučice a dotaci na studny či vrty získaly rovněž obce Vepříkov nebo Vilémovice na Havlíčkobrodsku. „Obecně největší zájem byl o dotace na vybudování nových zdrojů vody, kde přispíváme částkou až 3 miliony korun,“ upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR.

Boj se suchem a zajištění dodávek kvalitní pitné vody pro obyvatele zůstává i nadále prioritou rezortu. „V tříletém plánu Národního programu Životní prostředí jsme na boj se suchem a klimatickou změnou vyčlenili dalších 759 milionů a z toho téměř dvě třetiny pošleme právě na posílení zdrojů pitné vody. V pořadí už třetí výzvu plánujeme spustit v průběhu září,“ říká ministr Richard Brabec.

Tříletý dotační plán nabídne obcím 3 miliardy korun

Vedle dotací na zdroje pitné vody vypíše rezort pro zejména menší obce v následujících třech letech celou řadu dalších dotačních výzev, které jim pomohou řešit problémy, se kterými se často potýkají. Ještě letos se tak obce dočkají například nových dotací na vybudování domovních čistíren odpadních vod, intenzivně připravovány jsou i výzvy na komunitní výsadbu stromů, na odstranění nepovolených skládek i podporu obcí v národních parcích. Na rok 2022 se plánují dotace na environmentální vzdělávání, ozdravné pobyty ad.

„Plán počítá s vyhlášením celkem 22 dotačních výzev a žadatelé si budou moci sáhnout na finance v objemu přes tři miliardy korun, které budou uvolněny z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR, a u některých výzev dojde k následnému posílení alokace z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Dokonce roku 2021 počítáme s vyhlášením celkem 13 výzev,“ informuje Petr Valdman.

„Tento de facto dotační jízdní řád pro období 2021-2023 vznikl proto, aby žadatelé, zejména obce, měli šanci si projekty lépe naplánovat. Dopředu tak vědí, kdy co budeme podporovat a kolik na to půjde peněz. Stanovili jsme si priority na následující tři roky. Jsou to především boj se suchem a zajištění dostatku kvalitní vody a zdravější život v obcích. Při plánování jsme vycházeli nejen ze Státní politiky životního prostředí ČR, ale také z aktuálních potřeb obcí a měst. Objeví-li se nutnost zafinancovat i jiné aktivity, než jsou v rámci uvedeny, jsme připraveni ho aktualizovat," uzavírá ministr životního prostředí Richard Brabec.

Rámec Národního programu Životní prostředí pro období 2021–2023

https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=2490

Harmonogram výzev 2021–2023

https://www.narodniprogramzp.cz/dokumenty/detail/?id=2489

Tiskové oddělení MŽP
Tel.: 267 122 396
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: MŽP ČR

Link: https://www.mzp.cz/cz/news_2021_08%20_07_dotacenazdrojepitnevody

8. červenec 2021

Paříž/Moskva 8 . července (ČTK) - Francouzští výrobci šampaňského brojí proti novému ruskému zákonu, který nutí zahraniční výrobce přidávat na lahve šampaňského označení "šumivé víno", a vyzvali k zastavení vývozu nápoje do Ruska. Francouzský ministr zemědělství Julien Denormandie v úterním rozhovoru s rozhlasovou stanicí Sud Radio konstatoval, že šampaňské je název, který se může používat pro šumivá vína z oblasti Champagne ve Francii, ačkoli se jiné země občas pokoušely toto označení prohlásit za své.

Ruský zákon, který v pátek podepsal ruský prezident Vladimir Putin, vyžaduje, aby všichni zahraniční výrobci šumivého vína svůj výrobek na zadní straně láhve označovali jako šumivé víno. Výrobci ruského šumivého vína mohou nadále používat termín šampaňské.

Sdružení Comité interprofessionnel du vin de Champagne v pondělí vyzvalo své členy, aby pozastavili dodávky do Ruska. Název, jež šampaňské odvozuje od stejnojmenného regionu, má podle něj právní ochranu ve 120 zemích.

Společnost Moët Hennessy se ruskému zákonu podvolí. Jeho šampaňská budou mít brzy na lahvích směřujících do Ruska označení "šumivé víno". Legislativní změna, která vyžaduje na etiketě popis "šumivé víno" způsobí "velmi dočasné pozastavení dodávek", aby se přizpůsobily z logistického a regulačního hlediska, uvedla společnost Moët Hennessy, která je divizí luxusní skupiny LVMH. Jakmile se etikety upraví, dodávky se obnoví.

lsk krn

7. červenec 2021

Vážená paní, vážený pane,

dovolujeme si Vás pozvat na pátou výroční konferenci Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny, která se uskuteční dne 15. září 2021 od 9:30 hodin v Národní technické knihovně, Ballingův sál, Technická 2710/6, Praha 6 – Dejvice.

Záštitu nad konáním konference převzali:

ministr zemědělství,

ministr zdravotnictví,

a předsedkyně Výboru pro zdravotnictví PSP ČR.

Program konference a doprovodné informace jsou součástí přílohy. *

Registrace nutná. Účast není zpoplatněna.

Svoji účast můžete potvrdit už nyní na e-mail Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. nejpozději do 10. září 2021.

*Změna programu vyhrazena. V případě nepříznivé epidemické situace proběhne konference online.

Těšíme se na Vaši účast! Uvidíme se v září…

Pozvánka

Program

7. červenec 2021

Komise spolu se zúčastněnými stranami z potravinářského průmyslu oficiálně představila kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství. Jedná se o jeden z dalších počinů v rámci její strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Kodex je důležitou součástí úsilí EU o zvýšení dosažitelnosti a cenové dostupnosti zdravých a udržitelných potravin, které pomáhají snižovat naši celkovou environmentální stopu. Na jeho vytvoření se vedle útvarů Evropské komise spolupodílely podniky a sdružení z EU a aktivně se zapojily a přispěly k němu také další zúčastněné strany, jako třeba různé mezinárodní a nevládní organizace, odborové svazy a obchodní sdružení. Sdružení a podniky z potravinářského průmyslu se podpisem tohoto kodexu zavazují k tomu, že urychlí svůj příspěvek k udržitelné transformaci. Svými přísliby stvrzují cíle stanovené v kodexu a jsou inspirací pro další společnosti z odvětví, aby se připojily.

Kodex zahrnuje dvě úrovně závazků:

Sdružení EU: Soubor sedmi cílů s vytyčenými plány a orientačními činnostmi, jež se týkají opatření na podporu přechodu ke zdravým a udržitelným spotřebním vzorcům. Prostřednictvím těchto cílů má dojít ke zlepšení dopadu sektorů zpracování potravin, maloobchodu s potravinami a stravovacích služeb na udržitelnost a ke zlepšení udržitelnosti potravinových hodnotových řetězců ve vztahu k prvovýrobcům a dalším aktérům v řetězci. Sdružení by měla každoročně podávat zprávy o dosaženém pokroku.
Podniky: Rámec pro průkopnické podniky zahrnující ambiciózní závazky s měřitelnými výsledky pro širokou škálu oblastí – od dobrých životních podmínek zvířat přes snižování obsahu cukru v potravinách až po snižování emisí skleníkových plynů – v celé škále jejich produktů. Společnosti každoročně předloží shrnutí své zprávy o udržitelnosti, čímž podají zprávu o dosaženém pokroku.

V den svého oficiálního představení měl kodex již 65 podpisů od prvních průkopnických společností a sdružení (26 výrobců potravin, čtrnácti maloobchodníků s potravinami, jednoho podniku z odvětví stravování a 24 sdružení; odkaz na úplný seznam signatářských společností).

Ke kodexu chování, který je vnímán jako řešení zcela měnící celou situaci v potravinářství, by se ideálně měly připojit další evropské podniky a sdružení z odvětví. Jeho přístup založený na mnohostranném dialogu může sloužit jako vzor pro globální transformaci.

Kodex stojí na začátku dynamického procesu a jeho správa a řízení přinášejí nástroje pro spolupráci mezi všemi dotčenými subjekty s cílem tvořit nové a ambicióznější závazky a partnerství a stimulovat interakci a výměnu.

V průběhu tohoto roku plánuje Komise předložit kodex na summitu OSN o potravinových systémech.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Výkonný místopředseda Komise Frans Timmermans uvedl: „Musíme zajistit udržitelnost našeho potravinového systému a musíme to učinit brzy. Musíme snížit emise skleníkových plynů a zastavit ztrátu biologické rozmanitosti v souvislosti s produkcí potravin a vytvořit potravinový systém, který usnadní výběr zdravého a udržitelného stravování. Řešení těchto environmentálních, zdravotních a sociálních výzev v našem potravinovém systému vyžaduje spolupráci v rámci celého potravinového řetězce a jsem povzbuzen ambicemi zúčastněných stran, které již podepsaly kodex chování EU.“

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová k tomu dodala: „Dnes představujeme jeden z prvních výstupů našeho konání v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ na cestě ke zdravému potravinovému systému šetrnému k životnímu prostředí. Pro úspěšný přechod k udržitelným potravinovým systémům je nezbytná úzká spolupráce mezi všemi aktéry. Kodex chování EU tuto spolupráci usnadní, přičemž bude vycházet ze závazků, které již potravinářský průmysl učinil, a bude podporovat ambicióznější opatření. Evropský potravinářský průmysl je již dnes proslulý kvalitou a bezpečností svých produktů. Brzy by se rovněž měl stát zlatým standardem udržitelnosti.“

Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh, v této souvislosti uvedl: „Kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky v potravinářství je významným krokem vpřed v zemědělsko-potravinářském ekosystému. K dosažení udržitelné transformace našich potravinových systémů a zvýšení jejich odolnosti je důležitý každý dobrovolný závazek. Na této ambiciózní cestě, na kterou se vydáváme, je Komise odhodlána mobilizovat své nástroje podpory, zejména pak pro malé a střední podniky, které jsou páteří zemědělsko-potravinářského ekosystému.“

Tato slova doplnil ještě komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius: „Potravinářské společnosti, které myslí na budoucnost, ví, že zdravá půda a zdravé ekosystémy mají pro jejich podnikání a pro odolnost našich potravinových systémů zásadní význam. Udržitelné potravinové systémy jsou rovněž naprosto zásadní pro splnění našich cílů v oblasti klimatu a životního prostředí, jako je vykročení na cestu k obnově evropské a celosvětové biologické rozmanitosti. Jsem proto potěšen, že potravinářský průmysl podniká prostřednictvím tohoto kodexu rozhodující krok směrem k udržitelné budoucnosti jak pro své fungování, tak i pro naši planetu.“

Souvislosti

Dne 26. ledna 2021 Komise podnítila diskuse mezi širokou škálou zúčastněných stran z potravinářského průmyslu s cílem vypracovat kodex chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové praktiky. Kodex je jednou z prvních iniciativ, které mají být realizovány v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu. Stanoví dlouhodobou strategickou vizi k přeměně způsobu, jakým vyrábíme, distribuujeme a konzumujeme potraviny. Kodex bere v potaz všechny hlavní aspekty udržitelnosti potravinových systémů a odráží cíle a ambice strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a Zelené dohody pro Evropu.

Komise řídí několik dobrovolných iniciativ zavedených nebo připravovaných na podporu ekologické transformace, které usilují o to, aby se ke spotřebitelům v EU dostávaly na trh udržitelné produkty a rovněž aby se k nim dostávaly lepší informace, které jim mohou pomoci činit informovaná rozhodnutí. S ohledem na klíčovou úlohu aktérů, kteří stojí ve středu potravinového řetězce (výroba potravin, maloobchod s potravinami a stravovací služby), pro odvětví na začátku a na konci tohoto řetězce, je nezbytné doplnit legislativní návrhy o dobrovolné, neregulační iniciativy určené pro průkopnické podniky z odvětví, které jsou odhodlány podporovat ekologickou transformaci. Komise bude závazky monitorovat a v případě malého pokroku zváží legislativní opatření, jak je uvedeno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Mezi další takové neregulační iniciativy patří:

Iniciativa „závazek týkající se zelené spotřeby“ (Green Consumption Pledge) | Evropská komise (europa.eu)

Akční plán pro nulové znečištění

Maloobchodní fórum pro udržitelnost (nově součástí akčního plánu EU pro oběhové hospodářství)

Zelená a digitální koalice EU (EU Green Digital Coalition)

Pakt EU o klimaticky neutrálních datech (EU Climate Neutral Data Centre Pact)

Další informace

Otázky a odpovědi

Zelená dohoda pro Evropu

Od zemědělce ke spotřebiteli

Verze pro tisk (PDF)

Kodex chování EU

čeština (52.159 kB - PDF)

Stáhnout

Kontakt pro tisk

Stefan DE KEERSMAECKER

Telefon

+32 2 298 46 80

E-mail

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Darragh CASSIDY

Telefon

+32 2 298 39 78

E-mail

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Zdroj: Evropská komise

Link: Kodex chování EU (europa.eu)

7. červenec 2021

Šumperk 6. července (ČTK) - Stará pivní láhev nalezená v jedné z vesnic v horském areálu Kraličák na Šumpersku přivedla jeho majitele Dušana Juříčka k nápadu vybudovat v místní obci Stříbrnice nový horský pivovar s restaurací. Základní kámen minipivovaru byl slavnostně položen v sobotu, stavba je ve stříbrnickém údolí naplánovaná na roky 2022 až 2024. Projekt si vyžádá investici 30 milionů korun. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí areálu Kraličák Petra Křížková.

"Majitel areálu našel v rámci rekonstrukce jedné z vesnic v rozbagrovaném terénu zcela neporušenou pivní láhev z tehdejšího rolnického akciového pivovaru v Litovli, kterou zde pravděpodobně zanechala vnučka jeho zakladatele, významného českého novináře a později člena rakousko-uherského parlamentu Josefa Svozila," popsala Křížková zrod myšlenky postavit v horském areálu Kraličák nový pivovar.

Projekt minipivovaru v obci Stříbrnice je součástí urbanistické studie celého stříbrnického údolí a revitalizace nivy Stříbrnického potoka. K projektu je přizváno architektonické studio Chybík&Kristof2. "Celá investice by měla být zhruba 30 milionů korun," podotkla Křížková. Pivovar bude moci ročně uvařit 2500 hektolitrů piva, včetně pivovarské restaurace pojme až 200 lidí za hodinu.

Areál Kraličák nedaleko Starého Města na Šumpersku zabírá více než 600 hektarů a čítá 12 sjezdovek o celkové délce 10,5 kilometru. Sjezdovky jsou vybaveny sedmi vleky. Letos v červnu byla ve středisku uvedena do provozu nová šestisedačková lanová dráha, jedna z nejmodernějších lanovek v tuzemsku. Loni bylo do areálu investováno 250 milionů korun, další stovky milionů korun mají následovat v příštích letech. Díky postupným investicím by se měla zvýšit roční návštěvnost areálu z nynějších 215.000 až na 600.000 lidí.

beh mha

6. červenec 2021

Londýn 6. července (ČTK/BBC News) - Je prazvláštní skutečností, že mražený zelený hrášek - ty obyčejné, na kost zmrzlé kuličky - je prakticky vždycky lepší než čerstvý. Pokud nemáte zahradu a nemůžete si dopřát potěšení hrachu konzumovaného hned po otrhání, trvá luskům tak dlouho dorazit z pole do regálů obchodů, že mezitím enzymy rozloží cukry na škrob a hrášek se změní ze sladkého na moučnatý. Naopak hrášek, který je zmražený během několika hodin po otrhání, si zachová svou sladkost a křupavost, nemluvě o svěže zelené barvě, napsal zpravodajský server BBC News.

Ještě před relativně krátkou dobou ovšem bylo vše, co vycházelo z mrazáku, bez jakýchkoli eufemismů mizerné. Zatímco lidé v chladném klimatu uchovávají potravu mražením déle, než jsme schopní zaznamenat, začátkem 20. století se mrazírny v ostatních částech světa měly ještě hodně co učit, aby byly jejich mražené tresky, hrášek a další druhy potravin stravitelné. Mražené jídlo trpělo obzvláště depresivně rozbředlou texturou.

Myšlenka udržet jídlo poživatelné jeho zmrazením lidi lákala dost dlouhou dobu. Sir Francis Bacon, britský politik, historik a vědec, zemřel krátce po improvizovaném pokusu s mraženým jídlem v roce 1626. Společně s jedním přítelem koupil od chudé ženy kuře, nechal ho zabít a vykuchat, a poté vycpal tělní dutinu sněhem, aby zjistil, jestli takový postup maso konzervuje. Jeho předčasná smrt na zápal plic, která následovala krátce poté, mu zabránila pokračovat v experimentech. Ale koncept se neztratil.

Průlomovým okamžikem v historii průmyslu mražených potravin přišel v roce 1912, kdy se přírodovědec Clarence Birdseye zaměstnávaný americkou vládou přestěhoval do kanadské oblasti Labrador.

Tady s chutí konzumoval zvířata od rysů po racky a dělal si hojné poznámky - například o tom, že maso velryb chutná podobně jako hovězí. Místní Inuité v zimních měsících běžně uchovávali potravu mražením. A Birdseye zjistil to, co všichni místní už dávno věděli - že potrava zmrazená během nejchladnějších měsíců chutná po rozmrazení nejlépe.

To ho přivedlo k zajímavé hypotéze. Při porovnávání ryb zmrazených během poloviny zimy s těmi, které byly zmrazené na jaře, si Birdseye všiml, že na rychleji zmrzlých rybách jsou menší ledové krystaly. Podle jeho teorie jsou menší ledové krystaly méně škodlivé pro jídlo a pomáhají uchovat jeho chuť a čerstvost.

Po svém návratu do Spojených států Birdseye přišel s celou sérií vynálezů a patentů, s jejichž pomocí se na tomto zjištění snažil vydělat. Začal s mořskými plody. Vyvinul speciální kartonové krabice a experimentoval s různými mrazícími látkami a způsoby mrazení.

Nejznámější je jeho technika, která definovala mrazírenský průmysl na celá následující desetiletí, kdy mrazil potraviny v kartonech umístěných na více než hodinu mezi deskami zchlazenými na minus šest až minus 45 stupňů Celsia. A krom toho zjistil, že si hrášek uchová svou jasně zelenou barvu, když se před mražením krátce blanšíruje.

Přesto se jeho první firma neujala a další se jen stěží protloukala, dokud ji v roce 1929 nekoupila společnost Postum Foods známá širokou škálou snídaňových cereálií. Lidé si na koncept mražených potravin jen těžko zvykali a ačkoli je v dějinách mraženého jídla Birdseyovi připisován lví podíl, pravdou je, že trvalo desítky let, než se mražené potraviny ujaly.

Jedním z důvodů byla i špatná kvalita mražených produktů. Tým potravinářských technologů v letech 1947 a 1948 testoval mražené potraviny nakoupené v kalifornských obchodech. Jeho závěry? Hrášek byl zatuchlý, zeleninová směs páchla a chutnala jako seno, chřest nebyl k jídlu kvůli své tuhosti a divné pachuti, a špenát byl asi tak chutný, jako kus mokrého hadru.

Bylo třeba mnoho pokusů a omylů, aby se zjistilo, které potraviny se mrazí dobře, a které ne. Musely se zlepšit způsoby chlazení během přepravy, v obchodech i domácnostech, aby konečně začalo mražené jídlo plnit příslib, který v něm Birdsey viděl během svého pobytu v Labradoru.

Změna nastala také v mysli spotřebitelů, kteří si zvykli mražené jídlo vnímat jinak než čerstvou surovinu. Mražená mrkev je jiný produkt než čerstvá a člověk si ji nejlépe užije, když nečeká křupavost. A v několika málo případech, jako právě u hrášku, nám mražený produkt může nahradit to, oč přicházíme, když žijeme daleko od polí - a to, co se prodává s nálepkou "čerstvé", nesplní naše očekávání.

dk zdp

2. červenec 2021

Průběžně jsou sledovány a vybírány citace předpisů souvisejících s potravinami a jsou věcně zařazovány do kapitol 0 – 16 pro horizontální předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin a do kapitol 17 – 28 pro komoditní předpisy týkající se bezpečnosti a jakosti potravin.

Veškerá nařízení (a také rozhodnutí určená ČR) jsou od přistoupení ČR k EU přímo platnou součástí české legislativy, zatímco směrnice jsou typem předpisů, které musí být do české legislativy ve stanoveném časovém limitu zapracovány. Rozhodnutí se vztahují k úzké problematice nebo jen k určitému členskému státu a jsou rovněž přímo platná.

Plné texty uvedených předpisů v češtině najdete na stránkách Úředního věstníku EU:
Úřední věstník Evropské unie - EUR-Lex (europa.eu)

0. SPOLEČNÁ ORGANIZACE ZEMĚDĚLSKÝCH TRHŮ
Prováděcí nařízení 2021/725/EU, kterým se s ohledem na rok 2021 stanoví odchylky od prováděcích nařízení 809/2014/EU, 180/2014/EU, 181/2014/EU, 2017/892/EU, 2016/1150/EU, 2018/274/EU, 615/2014/EU a 2015/1368/EU, pokud jde o některé správní kontroly a kontroly na místě v rámci společné zemědělské politiky
OJ L 155, 05/05/2021, s. 8
Prováděcí nařízení 2021/760/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/761/EU a 2020/1988/EU, pokud jde o režim správy některých celních kvót s licencemi, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení 2020/991/EU
OJ L 162, 10/05/2021, s. 25

1. HYGIENA A BEZPEČNOST V POTRAVINOVÉM ŘETĚZCI
Prováděcí nařízení 2021/842/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 307/2012/EU, pokud jde o požadavky na transparentnost a důvěrnost pro hodnocení rizika látek podléhajících přezkumu prováděné EU
OJ L 186, 27/05/2021, s. 16

2. VETERINÁRNÍ OPATŘENÍ, PRAVIDLA PRO PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
Nařízení 2021/756/EU ze dne 24. března 2021, kterým se mění nařízení 1234/2008/ES o posuzování změn registrací humánních a veterinárních léčivých přípravků
OJ L 162, 10/05/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/761/EU, kterým se mění přílohy I až IV prováděcího nařízení 2017/717/EU, pokud jde o vzory zootechnických osvědčení pro plemenná zvířata a jejich zárodečné produkty
OJ L 162, 10/05/2021, s. 46
Prováděcí nařízení 2021/755/EU o určení referenčního střediska Evropské unie pro dobré životní podmínky přežvýkavců a koňovitých v souladu s nařízením 2017/625/EU (oznámeno pod číslem C(2021) 3009)
OJ L 163, 10/05/2021, s. 5
Prováděcí rozhodnutí 2021/766/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 3375)
OJ L 165I, 11/05/2021, s. 1
Prováděcí rozhodnutí 2021/788/EU, kterým se stanoví pravidla pro sledování a hlášení případů infekce virem SARS-CoV-2 u některých druhů zvířat (oznámeno pod číslem C(2021)3293)
OJ L 173, 17/05/2021, s. 6
Prováděcí rozhodnutí 2021/800/EU, kterým se mění rozhodnutí 2011/163/EU o schválení plánů předložených třetími zeměmi v souladu s článkem 29 směrnice 96/23/ES (oznámeno pod číslem C(2021) 3291)
OJ L 179, 20/05/2021, s. 1
Nařízení 2021/805/EU ze dne 8. března 2021, kterým se mění příloha II nařízení 2019/6/EU
OJ L 180, 21/05/2021, s. 3
Prováděcí nařízení 2021/811/EU, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení 2021/605/EU, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat
OJ L 180, 21/05/2021, s. 114
Nařízení 2021/841/EU ze dne 19. února 2021, kterým se mění nařízení 640/2014/EU, pokud jde o pravidla týkající se nesouladu se systémem identifikace a evidence skotu, ovcí a koz a výpočtu úrovně správních sankcí u zvířat ohlášených v rámci režimů nebo opatření podpory na zvířata
OJ L 186, 27/05/2021, s. 12
Prováděcí rozhodnutí 2021/846/EU, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2021/641/EU o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2021) 3844)
OJ L 187, 27/05/2021, s. 2

3. OPATŘENÍ U POTRAVIN ROSTLINNÉHO PŮVODU
Prováděcí nařízení 2021/726/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU, pokud jde o dobu platnosti schválení účinných látek Adoxophyes orana granulovirus a flutriafol
OJ L 155, 05/05/2021, s. 20
Prováděcí nařízení 2021/745/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek síran hlinito-amonný, křemičitan hlinitý, beflubutamid, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, uhličitan vápenatý, kaptan, oxid uhličitý, cymoxanil, dimethomorf, ethefon, výtažek z kajeputu střídavolistého (tea tree), famoxadon, destilační zbytky tuku, mastné kyseliny C7 až C20, flumioxazin, fluoxastrobin, flurochloridon, folpet, formetanát, giberelová kyselina, gibereliny, heptamaloxyloglukan, hydrolyzované bílkoviny, síran železnatý, metazachlor, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, rostlinné oleje / řepkový olej, hydrogenuhličitan draselný, propamokarb, prothiokonazol, křemenný písek, rybí tuk, pachové repelenty živočišného nebo rostlinného původu / ovčí tuk, s-metolachlor, motýlí feromony s rovným řetězcem, tebukonazol a močovina
OJ L 160, 07/05/2021, s. 89
Prováděcí nařízení 2021/759/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2019/2072/EU, pokud jde o výjimky z požadavku na rostlinolékařský pas, status Itálie, Irska, Litvy, Slovinska a Slovenska nebo některých jejich oblastí jako chráněných zón a odkaz na chráněnou zónu v Portugalsku
OJ L 162, 10/05/2021, s. 18
Prováděcí nařízení 2021/795/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh odnímá schválení účinné látky alfa-cypermethrin a mění prováděcí nařízení 540/2011/EU
OJ L 174, 18/05/2021, s. 2
Nařízení 2021/806/EU ze dne 10. března 2021, kterým se mění nařízení 528/2012/EU za účelem zařazení oxidu uhličitého vyrobeného z propanu, butanu nebo směsi obou spalováním jako účinné látky do přílohy I uvedeného nařízení
OJ L 180, 21/05/2021, s. 78
Nařízení 2021/807/EU ze dne 10. března 2021, kterým se mění nařízení 528/2012/EU za účelem zařazení sorbátu draselného jako účinné látky do přílohy I uvedeného nařízení
OJ L 180, 21/05/2021, s. 81
Prováděcí nařízení 2021/809/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neschvaluje fermentovaný výtažek z listů Symphytum officinale L. (kostivalu lékařského) jako základní látka
OJ L 180, 21/05/2021, s. 110
Prováděcí nařízení 2021/824/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 540/2011/EU a 820/2011/EU, pokud jde o podmínky schválení účinné látky terbuthylazin
OJ L 183, 25/05/2021, s. 35
Prováděcí nařízení 2021/843/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky kyazofamid a mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 186, 27/05/2021, s. 20
Prováděcí nařízení 2021/853/EU, kterým se v souladu s nařízením 1107/2009/ES o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky Streptomyces kmen K61 a kterým se mění příloha prováděcího nařízení 540/2011/EU
OJ L 188, 28/05/2021, s. 56
Nařízení 2021/862/EU, kterým se mění nařízení 2003/2003/ES o hnojivech za účelem zařazení nového typu hnojiva ES do přílohy I
OJ L 190, 31/05/2021, s. 74
Prováděcí rozhodnutí 2021/869/EU, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2018/638/EU, pokud jde o datum konce jeho použitelnosti, za účelem prodloužení opatření proti zavlékání škodlivého organismu Spodoptera frugiperda (Smith) do Unie a jeho rozšiřování na území Unie (oznámeno pod číslem C(2021)3576)
OJ L 191, 31/05/2021, s. 4

4. DOZOR NAD POTRAVINAMI, LABORATOŘE, MONITORING
Prováděcí nařízení 2021/808/EU ze dne 22. března 2021 o provádění analytických metod pro rezidua farmakologicky účinných látek používaných u zvířat určených k produkci potravin a o interpretaci výsledků, jakož i o metodách, které se mají používat pro odběr vzorků, a o zrušení rozhodnutí 2002/657/ES a 98/179/ES
OJ L 180, 21/05/2021, s. 84
Prováděcí nařízení 2021/810/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2021/808/EU, pokud jde o přechodná ustanovení týkající se určitých látek uvedených v příloze II rozhodnutí 2002/657/ES
OJ L 180, 21/05/2021, s. 112

5. PŘÍDATNÉ A POMOCNÉ LÁTKY A AROMATA DO POTRAVIN

6. KRMIVA
Prováděcí nařízení 2021/718/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 371/2011/EU, pokud jde o jméno držitele povolení sodné soli dimethylglycinu jako doplňkové látky
OJ L 151, 03/05/2021, s. 10
Prováděcí nařízení 2021/719/EU o povolení L-valinu z Corynebacterium glutamicum CGMCC 7.358 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
OJ L 151, 03/05/2021, s. 12
Prováděcí nařízení 2021/733/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 887/2011/EU a prováděcí nařízení 2017/961/EU, pokud jde o jméno držitele povolení Enterococcus faecium CECT 4515 jako doplňkové látky, a kterým se mění prováděcí nařízení 2020/1395/EU, pokud jde o jméno držitele povolení Bacillus amyloliquefaciens CECT 5940 jako doplňkové látky
OJ L 158, 06/05/2021, s. 11
Prováděcí nařízení 2021/758/EU o statusu určitých produktů jako doplňkových látek v oblasti působnosti nařízení 1831/2003/ES a o stažení určitých doplňkových látek z trhu
OJ L 162, 10/05/2021, s. 5

7. KONTAMINANTY (kromě reziduí veterinárních prostředků a pesticidů)

8. OZAŘOVÁNÍ POTRAVIN, NUKLEÁRNÍ NEHODY

9. MATERIÁLY A PŘEDMĚTY VE STYKU S POTRAVINAMI
Nařízení 2021/770/EU o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu
OJ L 165, 11/05/2021, s. 15

10. OZNAČOVÁNÍ

11. HMOTNOSTI A OBJEMY

12. ZVLÁŠTNÍ VÝŽIVA A DOPLŇKY STRAVY

13. ZMRAZENÉ POTRAVINY

14. PRODUKTY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ
Nařízení 2021/715/EU ze dne 20. ledna 2021, kterým se mění nařízení 2018/848/EU, pokud jde o požadavky na skupiny hospodářských subjektů
OJ L 151, 03/05/2021, s. 1
Nařízení 2021/716/EU ze dne 9. února 2021, kterým se mění příloha II nařízení 2018/848/EU, pokud jde o pravidla ekologické produkce týkající se naklíčených semen a čekankových puků, krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury a ošetření proti parazitům v akvakultuře
OJ L 151, 03/05/2021, s. 5
Nařízení 2021/771/EU ze dne 21. ledna 2021, kterým se doplňuje nařízení 2018/848/EU stanovením zvláštních kritérií a podmínek pro kontroly účetních dokladů v rámci úředních kontrol ekologické produkce a úředních kontrol skupin hospodářských subjektů
OJ L 165, 11/05/2021, s. 25
Prováděcí nařízení 2021/772/EU, kterým se mění prováděcí nařízení 2020/977/EU, pokud jde o dočasná opatření v souvislosti s kontrolami produkce ekologických produktů, zejména o dobu použitelnosti
OJ L 165, 11/05/2021, s. 28
Rozhodnutí 2021/792/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru pro ekologické produkty zřízeném Dohodou mezi Evropskou unií a Chilskou republikou o obchodu s ekologickými produkty k přijetí jeho jednacího řádu
OJ L 171, 17/05/2021, s. 4

15. GMO A NOVÉ POTRAVINY (dříve PNT)

16. OBECNÉ PŘEDPISY S VÝZNAMEM PRO POTRAVINY
Nařízení 2021/690/EU, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení 99/2013/EU, 1287/2013/EU, 254/2014/EU a 652/2014/EU
OJ L 153, 03/05/2021, s. 1
Rozhodnutí 2021/727/EU o předložení návrhů jménem Evropské unie, kterými se mění přílohy A a B Minamatské úmluvy o rtuti a které se týkají výrobků s přidanou rtutí a výrobních procesů využívajících rtuť nebo sloučeniny rtuti
OJ L 155, 05/05/2021, s. 23
Rozhodnutí Rady přidružení EU–Jordánsko 1/2021 ze dne 15. dubna 2021, kterým se Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé mění nahrazením protokolu 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce [2021/742]
OJ L 164, 10/05/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/775/EU, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 952/2013/EU, pokud jde o odchylky od pravidel pro „původní produkty“ stanovených v dohodě o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska
OJ L 167, 12/05/2021, s. 3
Nařízení 2021/797/EU ze dne 8. března 2021, kterým se opravují některá jazyková znění přílohy II a přílohy VI nařízení 1272/2008/ES o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
OJ L 176, 19/05/2021, s. 1
Nařízení 2021/849/EU ze dne 11. března 2021, kterým se pro účely přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku mění část 3 přílohy VI nařízení 1272/2008/ES o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
OJ L 188, 28/05/2021, s. 27
Prováděcí nařízení 2021/852/EU, kterým se mění nařízení 32/2000/ES a nařízení 847/2006/ES, pokud jde o vyloučení dovozu produktů pocházejících ze Spojeného království z celních kvót
OJ L 188, 28/05/2021, s. 54

17. MASO A MASNÉ VÝROBKY

18. DRŮBEŽÍ MASO A VEJCE
Prováděcí nařízení 2021/851/EU, kterým se mění nařízení 1484/95/ES, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin
OJ L 188, 28/05/2021, s. 52

19. RYBY A VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ
Prováděcí nařízení 2021/823/EU, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo na dovoz některých pstruhů duhových pocházejících z Turecka na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení 2016/1037/EU
OJ L 183, 25/05/2021, s. 5

20. MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY

21. JEDLÉ OLEJE

22. OVOCE, ZELENINA, SUCHÉ PLODY A VÝROBKY Z NICH
Prováděcí směrnice 2021/746/EU, kterou se mění směrnice 2003/90/ES a 2003/91/ES, pokud jde o protokoly pro zkoušení některých odrůd druhů zemědělských rostlin a druhů zeleniny, a kterou se mění směrnice 2003/90/ES, pokud jde o některé botanické názvy rostlin
OJ L 160, 07/05/EU, s. 94

23. OBILOVINY, LUŠTĚNINY A VÝROBKY Z NICH
Rozhodnutí 2021/777/EU o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v Mezinárodní radě pro obiloviny k prodloužení platnosti Úmluvy o obchodu s obilovinami z roku 1995
OJ L 167, 12/05/2021, s. 39

24. CUKR, MED, KAKAO, ČOKOLÁDOVÉ VÝROBKY

25. KÁVOVÉ A KÁVOVINOVÉ EXTRAKTY

26. PITNÁ VODA, MINERÁLNÍ VODA

27. LIHOVINY
Nařízení 2021/723/EU ze dne 26. února 2021, kterým se doplňuje nařízení 2019/787/EU, pokud jde o zřízení veřejného rejstříku obsahujícího seznam subjektů pověřených dozorem nad procesy staření lihovin v každém členském státě
OJ L 155, 05/05/2021, s. 1
Prováděcí nařízení 2021/724/EU ze dne 3. března 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 2019/787/EU, pokud jde o oznámení, která mají členské státy předkládat Komisi ohledně subjektů pověřených dohledem nad postupy staření lihovin a ohledně příslušných orgánů odpovědných za zajištění souladu s uvedeným nařízením
OJ L 155, 05/05/2021, s. 3

28. VÍNO A NÁPOJE NA BÁZI VÍNA

Zdroj: Úřední věstník EU, 3. – 31. 5. 2021

Zdroj: bezpecnostpotravin.cz

Link: https://www.bezpecnostpotravin.cz/nove-potravinarske-predpisy-eu-kveten-2021.aspx

2. červenec 2021

Pomoc spotřebitelům, když si neví rady, potřebné kontakty či životní situace, do kterých se lidé mohou při nákupu zboží a služeb dostat a jak si v nich poradit. To je nový digitální Průvodce pro spotřebitele, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Obsahuje také informace o systémech s přehledem nebezpečných výrobků v České republice (ČR) i celé Evropské unii (EU).

Průvodce pro spotřebitele je dostupný z jakéhokoliv zařízení připojeného na internet na https://www.mpo.cz/pruvodceprospotrebitele

„Je to vynikající pomocník pro každého, digitální průvodce spotřebitele pomůže chránit spotřebitelské zájmy a práva široké veřejnosti,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Průvodce je praktický informační systém, který lidem pomůže v případech, kdy nebudou vědět, jak a s kým řešit spotřebitelský problém, kromě návodů poskytne také potřebné kontakty.“

„V průvodci lidé rovněž získají základní informace o systémech, které se zabývají nebezpečnými výrobky v České republice a Evropské unii. Digitální rádce pomůže každému v obvyklých životních situacích, do kterých se veřejnost může při nákupu zboží či služeb dostat,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Průvodce mimo jiné obsahuje rady, jak řešit spory s obchodníky mimosoudní cestou, co dělat, pokud je obchodník z jiné země, na koho se obrátit s podnětem na podezření z protiprávního jednání. Spotřebitelé na https://www.mpo.cz/pruvodceprospotrebitele také zjistí informace, které se týkají bezpečnosti výrobků. Výrobci, dovozci, distributoři či prodejci totiž mají povinnost dodávat na trh, nabízet a prodávat pouze bezpečné výrobky a výrobky, které jsou v souladu s požadavky právních předpisů. Informuje také o systémech jako Safety Gate, ICSMS a OECD GlobalRecalls portal, kde se spotřebitelé dozvědí o nebezpečných výrobcích. Digitální pomocník rovněž obsahuje informace o dozorových orgánech a o tom, co který může kontrolovat.

V neposlední řadě se lidé mohou v průvodci seznámit s konkrétními životními příběhy inspirovanými skutečnými zkušenostmi. Dozví se z nich, s jakými problémy se může spotřebitel setkat a jaký je nejvhodnější postup řešení. Součástí tabulky na konci příběhu jsou odkazy na instituce a právní předpisy, které danou situaci řeší. Životní situace bude MPO pro čtenáře průběžně doplňovat.

Zdroj: MPO

Vydáno: 30.6.2021

Link: Spotřebitelům nově pomůže digitální průvodce MPO | MPO

2. červenec 2021

New York 1. července (ČTK) - Nejstarší známá láhev whiskey, která byla stočena ve městě LaGrange v americkém státě Georgia a pochází zhruba z doby americké války za nezávislost, se na internetu vydražila za 110.000 dolarů (2,4 milionu Kč). Informovala o tom společnost Skinner, která se na aukci podílela. Cenu lahve Old Ingledew Whiskey ze 60. let 18. století před aukcí odhadovala na 20.000 až 40.000 dolarů.

Uhlíková metoda určování stáří, s níž pomohla Georgijská univerzita, vypálení whiskey klade mezi roky 1762 a 1802. Rozpětí se tak zhruba kryje s americkou válkou za nezávislost (1775-1783). Kde přesně alkohol vznikl, není jasné.

Expert společnosti Skinner na vzácné pálenky Joseph Hyman uvedl, že whiskey je patrně "poslední ze tří lahví ze sbírky, kterou J. P. Morgan daroval washingtonským politickým elitám".

Finančník John Pierpont Morgan láhev údajně získal při jedné z četných návštěv Georgie. Podle aukční síně bylo tehdy běžnou praxí, že pálenka se po zrání v dubových sudech skladovala v demižonech.

Ačkoliv jde o nejstarší známou láhev whiskey, zdaleka není tou nejdražší. V roce 2019 se láhev vzácné šedesátileté skotské whisky Macallan v aukci v Británii prodala za jeden milion liber (29,7 milionu Kč). Zůstala tak za dosavadním rekordem, kdy se láhev stočená před 35 lety ze stejného sudu vydražila v roce 2019 dokonce za 1,5 milionu liber.

lsk mka

1. červenec 2021

Komise se dnes rozhodla kladně reagovat na evropskou občanskou iniciativu „Konec doby klecové“. Jedná se již o šestou úspěšnou iniciativu, kterou podpořil více než 1 milion občanů v celé EU. Ve své odpovědi Komise uvádí, že do roku 2023 hodlá předložit legislativní návrh na zákaz klecí pro chov řady hospodářských zvířat. Návrh bude součástí probíhající revize právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.

Dotyčná občanská iniciativa odráží požadavek na přechod k etičtějším a udržitelnějším zemědělským systémům, včetně revize stávajících pravidel EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Reakce na tuto společenskou poptávku je pro Komisi vysokou prioritou v souladu s jejími závazky v rámci strategie„Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Zelené dohody pro Evropu.

Odpověď Komise na evropskou občanskou iniciativu

Zatímco stávající právní předpisy o ochraně zvířat se vztahují na všechna hospodářská zvířata, pravidla pro umísťování do klecí se vztahují pouze na nosnice, brojlery, prasnice a telata. Komise se ve své reakci na evropskou občanskou iniciativu zavazuje, že do konce roku 2023 předloží legislativní návrh na postupné ukončení a konečný zákaz používání klecových systémů pro všechna zvířata uvedená v této iniciativě.

Návrh Komise se bude týkat zejména:

zvířat, na něž se již vztahují právní předpisy: nosnic, prasnic a telat;
dalších zvířat uvedených v evropské občanské iniciativě: králíků, kuřic, plemenné drůbeže, brojlerů, , křepelek, kachen a hus. U těchto zvířat již Komise požádala úřad EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), aby doplnil stávající vědecké důkazy, aby mohly být stanoveny podmínky potřebné pro zákaz klecí.

Komise se již v rámci své strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ zavázala, že navrhne revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, včetně právních předpisů týkajících se dopravy a chovu, které v současné době procházejí kontrolou účelnosti. Tato kontrola má být dokončena do léta 2022.

Souběžně s právními předpisy a s cílem usnadnit vyvážený a hospodářsky životaschopný přechod na chov bez klecí bude Komise usilovat o konkrétní podpůrná opatření v klíčových souvisejících oblastech politiky, jako jsou obchod a výzkum a inovace. Nová společná zemědělská politika zejména poskytne finanční podporu a pobídky, jako je nový nástroj ekorežimů, s cílem pomoci zemědělcům modernizovat jejich zařízení v zájmu šetrnějšího zacházení se zvířaty v souladu s novými normami. Kromě toho mohou členské státy využít Fond pro spravedlivou transformaci a Nástroj pro oživení a odolnost k podpoře zemědělců při adaptaci na systémy bezklecového chovu.

Další kroky

Vzhledem k tomu, že ukončení používání klecí bude vyžadovat změny stávajících zemědělských systémů, Komise v posouzení dopadů, které má být dokončeno do konce roku 2022, zváží socioekonomické a environmentální dopady opatření, která mají být přijata, a jejich přínosy pro dobré životní podmínky zvířat. V této souvislosti bude nejpozději začátkem roku 2022 provedena veřejná konzultace. Komise posoudí, zda je realistické usilovat o to, aby navrhovaný právní předpis platil od roku 2027.

Členové sboru komisařů se vyjádřili takto:

Místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová uvedla: „Jak ukazuje úspěšný výsledek této iniciativy, příspěvky občanů mohou mít skutečný vliv a vést ke konkrétním legislativním návrhům Komise. Miliony občanů vyjádřilo znepokojení ohledně životních podmínek hospodářských zvířat a my na to budeme reagovat. Můj vzkaz občanům EU je prostý: evropská občanská iniciativa je tu pro vás, neváhejte ji využít!“

Komisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová dodala: „Zvířata jsou vnímající bytosti a naší morální a společenskou povinností je dohlédnout na to, aby podmínky hospodářského chovu zvířat tuto skutečnost odrážely. Dnešní reakce je zásadním krokem k ambiciózní revizi právních předpisů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat v roce 2023, kterou považuji od začátku svého mandátu za prioritu. Náš závazek je jednoznačný: postupné ukončení klecového chovu pro hospodářská zvířata bude součástí našich opatření v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a povede k udržitelnějšímu zemědělství a udržitelnějším potravinovým systémům. Leží mi na srdci, aby EU zůstala na prvním místě v prosazování dobrých životních podmínek zvířat a abychom splnili očekávání našich občanů.“

Janusz Wojciechowski, komisař pro zemědělství, uvedl: „Žádný udržitelný potravinový systém nemůže existovat bez vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat. Díky našim občanům bude Komise v tomto ohledu ještě ambicióznější a postupně přestane používat klecové systémy pro chov zvířat. Zelená dohoda a její strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, podporovaná novou společnou zemědělskou politikou, budou mít zásadní význam pro přechod k udržitelným potravinovým systémům. Tato občanská iniciativa pouze potvrzuje, že zmíněný přechod také reaguje na společenskou poptávku po etičtějším a udržitelnějším zemědělství.“

Souvislosti

Evropská občanská iniciativa je od svého zavedení v dubnu 2012 prostředkem, který občanům umožňuje určovat agendu v celé řadě politických oblastí. Evropská občanská iniciativa umožňuje alespoň 1 milionu osob z nejméně sedmi členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby přijala opatření v oblastech spadajících do její pravomoci.

Evropská občanská iniciativa je jedním z klíčových inovativních nástrojů na podporu participativní demokracie na úrovni EU.

Komise dosud obdržela 104 žádostí o zahájení evropské občanské iniciativy, včetně dvou evropských občanských iniciativ, které byly zaregistrovány dnes. Celkem 81 z těchto žádostí se týkalo oblastí spadajících do pravomoci EU a bylo zaregistrováno. Šest z nich dosud dosáhlo prahové hodnoty jednoho milionu podpisů a bylo předloženo Komisi, přičemž poslední z nich je iniciativa „Konec klecového věku“.

První právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat byly přijaty v roce 1974. Od té doby prošly vývojem a rozšířily se. Stávající právní rámec pro chov hospodářských zvířat tvoří obecná směrnice o ochraně zvířat chovaných a držených pro hospodářské účely a čtyři zvláštní směrnice. Obecná směrnice stanoví obecné zásady a ponechává členským státům prostor k přijetí přísnějších ustanovení za předpokladu, že budou slučitelná s pravidly EU. Uvedené čtyři zvláštní směrnice upravují dobré životní podmínky nosnic, brojlerů, telat a prasat. Pro ostatní zvířata uvedená v evropské občanské iniciativě neexistují žádné zvláštní právní předpisy EU týkající se dobrých životních podmínek zvířat.

Další informace

Otázky a odpovědi

Komunikace

Evropská občanská iniciativa

Dobré životní podmínky zvířat

Zelená dohoda pro Evropu

Od zemědělce ke spotřebiteli

Zdroj: EK

Zdroj: SOCR ČR

Link: TZ EK: Evropská občanská iniciativa: Komise navrhne, aby se postupně ukončilo používání klecí pro chov hospodářských zvířat | SOCR.cz

1. červenec 2021

Od 1. července posílí systém ochrany půdy o účinnou protierozní vyhlášku. Jejím cílem je chránit půdu před vodní erozí, která u nás ohrožuje až 60 % cenné zemědělské půdy půdním smyvem, který z ní odnáší to nejcennější a půda jeho účinky chudne. Opatření proti vodní erozi navíc mohou pozitivně ovlivňovat i odolnost půdy proti větrné erozi (týká se 14 % zemědělské půdy). Protierozní vyhláška umožní kontrolovat a pokutovat zemědělce za nešetrné hospodaření na zemědělské půdě. Je i důležitou obranou zejména pro obce a jejich obyvatele, jejichž majetek je pravidelně poškozován erozí zemědělských pozemků. Protierozní vyhláška tak mj. vedle zmenšení půdních bloků na maximálně 30 ha, rozšíření dotačních podpor a tradičních zemědělských dotací na krajinná ochranná opatření, osvobození od daní pozemků s vybranými krajinotvornými prvky (jako například mokřady) přispěje k vyšší stabilitě zemědělské krajiny.

„Protierozní vyhláška je dlouho diskutovaným kompromisem se zemědělci i akademiky, který přispěje k ochraně jedné z našich nejcennějších komodit - zemědělské půdě, ale zároveň nezpůsobí byrokratické problémy a významnou zátěž zemědělcům a orgánům státní správy,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.

Limit

Vyhláška stanovuje přípustnou ztrátu půdy, kterou je potřeba dodržovat. V systému zemědělských dotacích se dosud vymezuje erozně ohrožená půda na přípustnou ztrátou 17 tun z hektaru za rok, s platností vyhlášky to bude 9 tun z hektaru za rok. Maximální limitní míra ztráty půdy je nepřekročitelná a zohledňuje jak požadavky na protierozní ochranu, tak realizovatelnost opatření v zemědělské praxi. K vytipování problematických ploch, na nichž je limit překračován, bude sloužit již dnes funkční Monitoring eroze (aplikace spravovaná SPÚ a VÚMOP, v.v.i.). První záznam erozní události v Monitoringu je pro zemědělce výstrahou, že by dle této skutečnosti měl upravit své hospodaření. V případě opakovaného záznamu je již zřejmé, že na ploše dochází k opakovaným problémům s erozí a plochu je potřeba sledovat a přijímat na ní efektivnější protierozní opatření. Zároveň pomocí dat Monitoringu eroze bude docházet k průběžnému vyhodnocování účinnosti protierozní vyhlášky a v budoucnu tak není vyloučeno zpřísnění limitu přípustné ztráty.

Kalkulačka

Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou tedy zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj – aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí ní si hospodáři sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Erozi mohou zemědělci předcházet pomocí široké palety protierozních opatření například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků. Odbornou podporu jim bude poskytovat Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Státní pozemkový úřad.

Kontroly

Sankce a kontrolní mechanismy upravuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF). Vyhláška stanoví, že když hospodaří subjekt dle plánu, má se za to, že nepřekročil přípustnou míru ztráty půdy erozí. Ke kontrolní činnosti MŽP zpracovává podrobný metodický pokyn. Plochy a jejich uživatelé, kteří budou v režimu protierozní vyhlášky, budou kontrolováni příslušnými orgány ochrany ZPF, což jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností). Kontroly se zaměří na to, zda je vyhotoven plán hospodaření v Protierozní kalkulačce a zda subjekt dle něj hospodaří, co se týče volby plodin a agrotechniky. Veřejnost může hlásit podezření na erozní událost orgánu ochrany ZPF nebo pobočce Státního pozemkového úřadu. Nahlášená erozní událost bude následně prošetřena v terénu.

Pokuty

Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům až milion korun. Zemědělci také mohou také přijít o část dotací, neboť porušení vyhlášky a sankce dle zákona o ochraně ZPF povedou i k sankcím v dotačním systému Ministerstva zemědělství, orgány ochrany ZPF je budou hlásit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu.

Odkaz na vyhlášku ve Sbírce zákonů

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail:Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

1. červenec 2021

Brno 30. června (ČTK) - Zničené sklepy, vybavení pro výrobu vína, rozbité lahve a poničené vinohrady. Tornádo minulý čtvrtek kromě obydlí lidí nešetřilo ani sklepy a vinice místních vinařů. Škody sčítají postupně, někteří mají poničený i vlastní dům a v takovém případě má bydlení před vínem přednost. ČTK to zjistila u několika dotázaných vinařů z Hrušek, Lužice, Moravské Nové Vsi i Mikulčic.

"Provoz, kde jsme víno vyráběli, prakticky neexistuje. Zničených je deset plastových nádob na 20.000 litrů, ale naštěstí byly prázdné. Ve stodole popadaly štíty, můj odhad je že až 1000 lahví s vínem bude rozbitých. Oba sklepy mají spadlou střechu, chlazení je rozbité i další vybavení," vyjmenoval Petr Marada, majitel Vinařství Marada z Mikulčic.

Dnes ráno byl kontrolovat vinohrady a ani tam jej počasí neušetřilo. Čtyři hektary jsou poškozené z poloviny, pět hektarů ze třiceti procent. Pár dní předtím je poškodily také kroupy. Uvidíme, jak to dopadne," poznamenal. Dřív, než začne řešit škody na podnikání a rostlinách, musí zajistit rodině střechu nad hlavou. "Na domě nemáme střechu a jsou spadlé oba štíty. Takže teď řeším bydlení, to má přednost," podotkl Marada.

Další mikulčické vinařství, Maláník-Osička, zachytilo tornádo jen okrajově. Ohrožuje jej výpadek elektřiny, který má trvat až dva měsíce. "Vinohrady jsou poničené kroupami a dobité těmi předměty, které tornádo neslo. Zatím nelze říct, jestli letos něco sklidíme a otázka je i příští rok. Ale sebralo to jen část střechy, vůbec se to nedá srovnávat s okolím. Beru to tak, že se nic nestalo. Vždyť sousedům to vzalo celý dům nebo mají rozhodnutí o demolici," uvedl Vladimír Osička z vinařství.

Lužické Vinařství Ambrož má sklep i výrobnu v pořádku, poškozené jsou ale vinice. "Zdá se, že 30 procent keřů odešlo úplně, 70 procent by snad mohlo přežít, ale to zjistíme až v průběhu roku, teď se to ještě říct nedá. Letos pravděpodobně nesklidíme nic. Týden předtím přišly kroupy, které také škodily," poznamenal Jiří Ambrož. Zásoby vína na prodej vinařství má. Letos nejspíš bude hrozny na výrobu kupovat od jiných pěstitelů.

Rodinné vinařství Košut z Moravské Nové Vsi má také poškozenou část vinic i výrobny. "Odneslo to střechu, technologie jsou snad v pořádku, ale v areálu bývalého JZD jsme měli sklad na stroje, tam zůstaly stěny a stropy, dovnitř jsme se ale ještě nedostali, takže škody neznáme," řekl Luděk Košut. Poničených je také asi osm hektarů vinic, ztráta na sklizni tam může být až 90 procent. Rodina hospodaří také na 150 hektarech polností, tornádo zničilo asi 15 hektarů s kukuřicí a nejspíš kvůli počasí nesklidí ani 20 hektarů hořčice, tornádo totiž zničilo postřikovač, a porost není možné ošetřit.

A škody na vinicích sčítá i Jiří Šmerák z Hrušek. "Osobně jsem na tom velmi dobře. Jsou vinařství, kde přišli o dům o sklep i o člena rodiny. Tornádo nám poničilo jen asi 20 arů vinic, naštěstí nevletělo do celých osmi hektarů, ale ty jsou potlučené od krup. Zítra (ve čtvrtek) má přijít pojišťovák se na to podívat," konstatoval Šmerák.

Škody na vinicích jsou ale i jinde na jižní Moravě, přes Břeclavsko před tornádem prošla bouře s kroupami. Jaké škody napáchala, zjistí vinaři až v průběhu roku.

Veronika Skálová hj

NÁLEŽITOSTI PRŮVODNÍHO DOKLADU

a. Produkty podléhají spotřební dani, ale jsou přepravovány s podmíněným osvobozením od této daně

b. Produkty podléhající spotřební dani

c. Produkty nepodléhající spotřební dani (hrozny, hroznová šťáva, rmuty) a produkty podléhající spotřební dani odeslané malovýrobci[2] podle čl. 40 směrnice (EU) 2020/262 - (malí výrobci vína – do 1000 hl ročně)

d. Produkty přepravované výlučně na území České republiky

1. VÍNO V OBALU URČENÉM PRO SPOTŘEBITELE

A. Obal určený pro spotřebitele musí splňovat následující podmínky:

B. Obal určený pro spotřebitele dále musí splňovat následující podmínky:

C. Posouzení konkrétních obalů ve vztahu k obalu určenému pro spotřebitele

2. ČEPOVANÉ VÍNO

A. Víno lze prodávat:

B. Posouzení konkrétních obalů ve vztahu k čepovanému vínu:

3. ROZLÉVANÉ VÍNO

A. Víno lze prodávat:

​B. Příklady obalu pro rozlévané víno:

Přílohy

SRBSKO – běží předkládání projektů pro čerpání prostředků z programu IPARD

Rusko se potýká s další vlnou pandemie

Verze pro tisk (PDF)

Kontakt pro tisk

Stefan DE KEERSMAECKER

Darragh CASSIDY

B. Příklady obalu pro rozlévané víno: