Za marketingovou podporu kvalitních českých a regionálních potravin utratí stát ročně až stovky milionů korun. Chce tak edukovat spotřebitele, pomoci rozpoznat kvalitní potraviny a podpořit domácí zemědělce a výrobce. Má to ale smysl v zemi, kde je nejdůležitějším faktorem pro zákazníka cena? Zatímco ministerstvo i potravináři považují podobné investice za potřebné, menší zemědělci by si podporu představovali jinak.
Vizuálně agresivní cenové taháky, neustále se měnící slevové nabídky, cenová nestabilita, prázdné regály u levného zboží z dovozu či zelenina z druhého konce světa. I tak by se dala popsat situace v některých tuzemských supermarketech.
Je tedy otázkou, zda mají stamilionové investice do propagace národních značek kvality, jako jsou Klasa a Regionální potravina, v Česku vůbec smysl. Podle ministerstva zemědělství, Zemědělského svazu ČR i potravinářů rozhodně ano. Asociace soukromého zemědělství, která zastupuje především menší podniky a farmáře, ale takovou pomoc považuje za pustý marketing s minimálním reálným dopadem.
„V posledních letech dochází k mírnému posunu. Češi si více uvědomují význam kvality a původu potravin,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Tento trend potvrzuje i Potravinářská komora. „Po pandemii koronaviru a inflační krizi lidé znovu kladou důraz na čerstvost, kvalitu i původ zboží,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek.
Značka Klasa je udělována ministerstvem zemědělství výjimečně kvalitním výrobkům. Značkou Regionální potravina jsou oceňovány výrobky, u kterých minimálně 80 procent použitých surovin pochází z konkrétního regionu.
„Pokud chceme, aby spotřebitelé vnímali dlouhodobě otázku kvality jako jednu z priorit při nákupu potravin, je potřeba i nadále značky marketingově podporovat,“ myslí si Zemánek.